Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 /2017

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 5 /2017, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Přízemní ozon Zpracovali: Tatiana Čaňová Mgr.Petr Drobek Ing. Věra Šeděnková Ing.Veronika Šustková Mgr. Alena Tížková RNDr.Vladimíra Volná ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry setrvávala nad střední a západní Evropou až do 6. května, kdy se zvolna vyplňovala a odsunula nad Turecko. Zvlněná studená fronta s ní spojená přešla 2. května přes naše území k severu a 3. května k večeru pak další frontální vlna. 6. května se nad Polskem prohloubila tlaková níže a postoupila k východu. V noci na 9. května přešla přes naše území k jihu studená fronta, za ní se k nám rozšířil hřeben vyššího tlaku a zároveň pronikl studený vzduch od severu. Přeháňky byly zejména od vyšších poloh sněhové a teploty 10. května ráno klesaly mírně pod 0 C. Ochlazení však bylo jen přechodné. Oblast vyššího tlaku se ze střední Evropy odsunula k jihovýchodu a v jejím týlu k nám proudil teplý vzduch od jihu. Od 12. května zasahovala do střední Evropy brázda nízkého tlaku vzduchu, která se vyplňovala a 15. května přecházela od západu přes naše území slabá studená fronta května se vyskytovaly každé odpoledne alespoň ojediněle bouřky. Z jihozápadní Evropy se následně přesouvala oblast vyššího tlaku nad Pobaltí a v jejím týlu k nám proudil teplý vzduch od jihozápadu. Maximální i minimální teploty den ze dne rostly a v pátek dosahovala maxima až 28 C. Příliv teplého vzduchu ukončila zvlněná studená fronta, která přecházela přes naše území v sobotu 20. května. Nedoprovázely ji však výraznější srážkové projevy. Ve střední Evropě pak setrvávala nevýrazná oblast vyššího tlaku vzduchu. 23. května se během dne místy vytvářely bouřky, které byly ojediněle i intenzivní (srážkové úhrny kolem 30 mm). Ráno 24. května přešla od severozápadu studená fronta. Za ní nás ještě ovlivňovala výšková tlaková níže, takže 25. května ráno a dopoledne spadlo v Beskydech 10 až 30 mm srážek. Pak k nám kolem tlakové výše nad Velkou Británií proudil chladný vzduch od severozápadu. Střed této tlakové výše se následně zvolna přesouval přes Severní moře, Dánsko, Polsko nad Rumunsko a po její zadní straně k nám začal proudit teplý vzduch od jihu. Příliv velmi teplého vzduchu vrcholil 30. května, kdy byly maximální teploty až kolem 30 C. V odpoledních hodinách se před zvlněnou studenou frontou tvořily bouřky, které byly lokálně intenzivní s úhrny i přes 30 mm. Bouřky se vyskytly také v noci při přechodu studené fronty. Na konci měsíce se do střední Evropy od západu rozšířil hřeben vyššího tlaku. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 13,0 C, což je hodnota o 1,1 C vyšší oproti krajovému normálu. Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně normální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 14,5 C, což je tepleji oproti dlouhodobému průměru o 0,8 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v květnu 8,0 C (o 1,1 C tepleji než dlouhodobý průměr). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 14,8 C, byla naměřena ve Slezské Ostravě. Druhá nejvyšší hodnota průměrné měsíční teploty vzduchu byla zaznamenána v Karviné a Mošnově (14,7 C) a třetí v Bohumíně (14,6 C)

4 Průměrně nejchladněji bylo v květnu na Lysé hoře (8,0 C), následoval Javorový vrch (10,0 C) a Karlova Studánka (10,3 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Mořkově dne 30. května (22,9 C). Nejchladnějším dnem byl 9. květen s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře ( 4,2 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Chuchelné dne 30. května (31,1 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 9. května na Lysé hoře (0,4 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu ( 6,7 C) byla zaznamenána na Lysé hoře dne 10. května. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu (17,5 C) byla naměřena dne 30. května v Bohumíně a v Chuchelné. Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána dne 10. května na Lysé hoře ( 10,4 C). V MS kraji spadlo průměrně 58,8 mm srážek, což je 63 % normálu (srážkově normální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v květnu 76,8 mm srážek (93 % dlouhodobého průměru). Na Lysé hoře to bylo 139,3 mm, což odpovídá 105 % dlouhodobého průměru. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Heřmanovicích (151,8 mm), následovaly stanice Lysá hora (139,3 mm) a Karlovice (100,7 mm). Nejméně srážek spadlo ve Fulneku (30,2 mm), následovaly Hladké Životice (32,2 mm) a Karviná (36,6 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 64,7 mm, byl zaznamenán dne 30. května v Heřmanovicích. Dne 9. května byla zaznamenána jediná a poslední hodnota maximální výšky nově napadaného sněhu, a to 2 cm na stanici Vidly a 1 cm na Lysé hoře. Zároveň se jednalo o maximální denní výšku nově napadaného sněhu. V kraji Slunce svítilo průměrně 206,1 hod., což bylo o 5,1 hod. méně než normál, tj. 98 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Krnově (231,7 hod.), na Červené (226,2 hod.) a v Osoblaze (224,5 hod.), nejméně pak na Lysé hoře (165,4 hod.), ve Frenštátě pod Radhoštěm (178,3 hod.) a v Jablunkově (188,0 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 28. května v Lučině, kdy Slunce svítilo 14,9 hodiny. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 13,5 C, byl o 1,0 C teplejší než krajový normál. Kraj byl v květnu klasifikován jako teplotně normální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 15,9 C (teplejší oproti dlouhodobému průměru o 1,7 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v květnu 7,4 C, což je o 0,2 C tepleji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena právě v Olomouci (15,9 C), následovala stanice Medlov-Hlivice (15,3 C) a Prostějov (15,2 C). Průměrně nejchladněji bylo v květnu na Šeráku (7,4 C), druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu byla naměřena na Paprsku (9,7 C) a třetí nejnižší průměrná teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově (11,6 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena dne 29. května v Olomouci a Javorníku (22,3 C). Nejchladnějším dnem byl 9. květen s nejnižším denním průměrem na Šeráku ( 4,8 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v květnu změřena v Javorníku dne 30. května (32,0 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu ( 0,4 C) byla naměřena dne 9. května na - 3 -

5 Šeráku. Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 9. května na Šeráku ( 6,3 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 29. května v Javorníku (18,6 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena dne 10. května v Protivanově ( 7,7 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 48,6 mm (61 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 27,6 mm srážek, což je 41 % dlouhodobého průměru a na Šeráku 95,0 mm (75 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Šeráku (96,7 mm), následovaly stanice Paprsek (96,1 mm) a Ramzová (95,2 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn měly stanice Klepáčov (17,9 mm), Olomouc-Holice (27,6 mm) a Olomouc-Klášterní Hradisko (27,8 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 58,4 mm, byl zaznamenán dne 30. května ve Velkých Losinách. Také v OL kraji byla dne 8. května zaznamenána jediná a poslední hodnota maximální výšky nově napadaného sněhu, a to 3 cm na Šeráku a dne 9. května 1 cm na Paprsku a opět se jednalo také o maximální denní výšku nově napadaného sněhu. Slunce v OL kraji svítilo průměrně 232,4 hod. Bylo to o 22,4 hod. více než normál, tj. 111 % normálu. V květnu Slunce svítilo nejvíce na Luké (260,0 hod.), dále na stanici Medlov-Hlivice (257,4 hod.) a v Olomouci (256,7 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce na Šeráku (180,3 hod.), v Jeseníku (182,5 hod.) a v Javorníku (198,1 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 19. května na Šeráku a 28. května v Luké, kdy Slunce svítilo shodně 15,2 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +13,0 +13,5 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +1,1 +1,0 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava +14,8 Olomouc +15,9 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +8,0 Šerák +7,4 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 30. den / 9. den 29. den / 9. den Absolutní maximum teploty (ºC) 30. den Chuchelná +31,1 30. den Javorník +32,0 Absolutní minimum teploty (ºC) 10. den Lysá hora 6,7 9. den Šerák 6,3 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 10. den Lysá hora 10,4 10. den Protivanov 7,7 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Nový Jičín ,6 Bernartice ,6 Minimální teplota Ovčárna ,1 Město Libavá ,3-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 58,8 48,6 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Heřmanovice 151,8 Šerák 96,7 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Fulnek 30,2 Klepáčov 17,9 Nejvyšší denní úhrn (mm) 30. den Heřmanovice 64,7 30. den Velké Losiny 58,4 Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek Maximální denní úhrn srážek stanice Krásná-Horní Mohelnice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) ,5 Ostružná-Ramzová ,4 Lysá hora ,2 Jeseník ,8-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Květen 2017 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE po 2,3 16,5 11,6 5,7-0,6 13, út 7,0 13,4 8,0 6,4-4,4 1,1 4, st 10,0 15,4 12,2 4,7-0,1 0,1 13, čt 7,7 18,2 11,7 9,3-1,2 2,9 0, pá 9,0 18,8 13,5 8,0 0,1 1,6 6, so 8,3 18,0 13,8 11,7 0,5 3,4 2, ne 9,0 16,8 11,6 9,9-1,1 1,2 0, po 8,7 14,8 9,3 7,9-3,4 5,7 0, út 5,3 8,2 4,0 2,2-8,8 4,0 0, st 4,0 13,4 7,2-1,6-6,1 8, čt 1,3 21,5 13,7 4,6 0,2 13,7 0, pá 8,0 23,6 14,9 7,8 0,8 3,1 23, so 6,3 19,3 13,9 12,2 0,0 2,0 0, ne 5,3 22,5 15,0 6,8 0,5 8, po 7,7 20,0 14,1 11,0 0,1 1,4 0, út 4,0 21,7 15,7 7,6 1,6 7, st 2,0 23,6 16,3 6,6 1,8 13, čt 2,0 26,7 17,8 7,5 3,0 13, pá 0,3 28,4 21,4 8,7 6,3 14, so 10,0 20,1 15,2 10,8 0,4 1, ne 7,3 19,9 15,5 13,0 0,9 4, po 7,7 21,6 16,3 12,9 2,6 6, út 5,0 24,4 16,5 8,8 2,9 7,8 1, st 9,0 17,2 13,5 12,0-0,5 4,1 0, čt 7,3 18,8 13,6 10,3-1,2 3,8 0, pá 6,7 21,0 16,0 10,8 0,7 7,5 1, so 3,3 22,8 16,4 10,2 0,8 8, ne 0,0 26,4 18,2 6,9 3,0 14, po 5,0 27,4 22,7 10,1 7,6 11,5 0, út 5,3 30,9 21,4 17,3 6,4 8,4 15, st KR 4,0 25,0 18,2 16,1 3,8 8,2 5,9 0R - 9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Květen 2017 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE po 2,3 18,7 13,2 7,3 1,0 10,1 1, út 7,0 15,7 10,1 7,2-2,1 5,4 0, st 8,7 18,5 13,1 3,6 0,9 4,9 0, čt 7,7 19,3 13,7 10,9 1,1 5,0 1, pá 8,3 19,5 15,1 11,1 1,8 3,8 0, so 6,7 20,6 15,8 9,7 2,3 6, ne KR 9,3 19,4 12,6 11,1-0,6 5,3 2,9 0R po 5,7 19,2 12,8 7,0-0,1 9,6 0, út 8,0 10,9 6,3 4,9-7,1 2,0 0, st 3,7 13,3 7,6-0,8-6,1 9, čt 2,7 20,4 13,3 2,4-0,6 13, pá 8,0 22,2 16,9 12,2 2,7 4,1 9, so 6,7 21,5 15,5 9,2 1,1 7,7 0, ne 4,7 22,7 16,9 8,4 2,0 10,2 0, po 9,0 19,9 16,0 13,6 1,3 2,9 1, út 5,3 22,2 16,8 9,4 1,7 8, st 2,3 23,2 16,8 8,9 1,7 14, čt 2,0 25,7 19,7 8,8 4,4 14, pá 0,3 26,4 21,1 10,1 5,6 14, so 10,0 20,1 15,4 12,9 0,8 0, ne 6,3 24,0 18,1 12,8 3,7 8, po 5,7 22,7 17,8 12,6 4,1 8, út 5,0 25,0 18,5 10,4 4,7 10,3 1, st 6,0 17,4 14,2 12,0-0,1 2,7 0, čt 8,0 19,3 15,2 10,3 0,3 2,5 0, pá 4,0 23,2 17,7 10,4 2,0 10, so 1,7 23,7 18,8 11,7 3,0 14, ne 1,0 25,7 18,4 8,1 3,0 15, po 5,0 28,1 22,3 10,2 6,8 12,9 0, út 4,7 31,5 21,9 15,0 6,5 9,0 6, st 5,0 26,3 21,3 16,7 5,7 10,2-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry měly na začátku měsíce května, po trvalých a vydatných srážkách a povodňové situaci z konce dubna, klesající tendenci. Průtoky byly oproti dlouhodobým průměrným květnovým hodnotám stále výrazně nadprůměrné. Klesající tendenci hladiny zaznamenaly až do poloviny měsíce, kdy následně postupně přecházely do setrvalé tendence. K přechodným vzestupům a kolísání hladin na tocích došlo kolem 13., a 31. května, převážně v důsledku výskytu bouřek doprovázených intenzivními srážkami. V povodí Odry dosáhly sledované toky svého květnového maxima ve všech profilech první den v měsíci, kdy hladiny ještě klesaly po povodňové situaci z konce dubna. Na Opavě v Děhylově 1. května ještě dozníval 1. SPA. Všechny hodnoty průtoků jsou uvedeny v následující tabulce 8. Výjimkou je pouze Bělá v Mikulovicích, která zaznamenala své měsíční maximum po bouřce dne 12. května v 16:00 hodin při hodnotě průtoku 15,7 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí od 88 do 186 % dlouhodobého průměru pro měsíc květen

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry Povodí horní Moravy Na vodních tocích v povodí horní Moravy převládala po celý měsíc květen zvolna klesající tendence s přechodnými vzestupy nebo slabým kolísáním hladin. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 4. května v 6:30 hodin při hodnotě průtoku 18,2 m 3.s -1. Desná v Šumperku ve stejný den v 16:50 hodin při hodnotě průtoku 13,6 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném zaznamenala své květnové maximum první den při hodnotě průtoku 8,44 m 3.s -1 a Morava v Moravičanech dne 6. května v 1:40 hodin a průtok dosahoval hodnoty 29,2 m 3.s -1. Morava v Olomouci zaznamenala své maximum 1. května v 0:00 hodin při průtoku 59,2 m 3.s -1. Na Jevíčce v profilu Chornice došlo dne 14. května po lokální bouřce k překročení 2. SPA, kulminace byla v 20:40 hodin a průtok dosáhl hodnoty 15,5 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly v rozmezí 66 až 112 % dlouhodobého průměru pro měsíc květen

17 - 16 -

18 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy měly na začátku měsíce května klesající tendenci. Dne 4. a 7. května hladiny zakolísaly v důsledku výskytu přeháněk a lokálních bouřek. V prvním týdnu měsíce byly průměrné průtoky neovlivněných toků v porovnání s dlouhodobými květnovými průměry v celém povodí Bečvy výrazně nadprůměrné. Hladiny zvolna klesaly po celý měsíc květen a přecházely postupně do setrvalé tendence. K přechodnému kolísání hladin došlo ještě ve dnech května, opět v důsledku bouřek, které byly lokálně doprovázeny intenzivními srážkami a kroupami. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého měsíčního maxima dne 1. května v 0:00 hodin při hodnotě průtoku 15,5 m 3.s -1 a Bečva v Dluhonicích ve stejný den v 1:20 hodin a průtok zde dosáhl hodnoty 84,1 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Bečvy se pohybovaly v rozmezí 84 až 106 % dlouhodobého průměru pro měsíc květen

19 Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

20 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 1 0:00 22, ,9 83,3 2 Svinov 1 0: Opava 1 0:00 55,1 55,5 89, Děhylov 1 0: , Frýdek-Místek 1 0:00 58, Ostrava 1 0:00 68, Bohumín 1 0: Jablunkov 1 0:00 6,8 40,6 86, Český Těšín 1 0:00 29,6 92, Věřňovice 1 0:40 63, Mikulovice 12 16:00 15,7 44,2 71,9 94,2 1 Raškov 4 6:30 18,2 29,1 46,9 60,6 15 Šumperk 4 16:50 13,6 35,5 61,4 84,2 1 Lupěné 1 0:00 8,44 32,7 58,4 93,1 24 Moravičany 6 1:40 29,2 85, Olomouc 1 0:00 59, Vsetín 1 0: Valašské Meziříčí 1 0:00 15,5 58, Teplice nad Bečvou 1 0:00 66, Dluhonice 1 1:20 84,

21 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 5 3,8 130 ODRA Svinov ODRA Bohumín OPAVA Krnov 9,4 5,7 167 OPAVA Opava 17 8,9 186 OPAVA Děhylov OSTRAVICE Frýdek-Místek 10 9,6 105 OSTRAVICE Ostrava OLŠE Jablunkov 1,6 1,9 88 OLŠE Český Těšín 8,7 7,8 111 OLŠE Věřňovice DESNÁ Šumperk 5,2 5,8 89 MOR. SÁZAVA Lupěné 4,2 3,7 112 MORAVA Moravičany TŘEBŮVKA Loštice 1,8 2,75 66 MORAVA Olomouc VSET. BEČVA Vsetín 5,7 6,5 87 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 3,4 4,1 84 BEČVA Dluhonice

22 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - květen 2017 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,190 0, Morávka - Medvědí potok * 0,427 * Ostravice - Pod horečkou 0,250 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,960 1, Starý Jičín - Oční studánka 4,012 1, Suchá Rudná - Nad pilou 1,930 1, Veřovice - Pramen Jičínky 3,090 2, Vlčovice - U Holého vrchu 1,550 0, Železná pod Pradědem C 1 10,058 7, Horní údolí - Pod jeřábem 4,024 3, Kouty n. D. - Sedmá skládka 2,170 1, Mladeč - V-2 2,380 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,234 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 4,614 3, Ostružná - U Přerovské chaty 1,396 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 3,080 1, Strážná - Pod samotou 1,308 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,450 0, Rajnochovice - V lese 3 0,560 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 1,840 0, Zašová - Stračka 0,650 0, * neměřeno - špatný technický stav pramene Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry značně rozkolísané. Minimálních hodnot (44 %) bylo dosaženo u pramene Milostná studánka v Novém Malíně. Na pramenu Karlov ve Zlatých Horách bylo dosaženo maximálních hodnot (269 %). Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %), severní část Zlínského kraje ( %)

23 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - květen 2017 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly v Moravskoslezském kraji nad hodnotou, v ostatních krajích kolem hodnoty dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %) a severní část Zlínského kraje ( %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Ostravě Svinově (155 %), minimálních ve Valašském Meziříčí (83 %)

24 Kvalita ovzduší K několika mírným překročením denního imisního limitu pro suspendované částice PM 10 došlo na některých stanicích Moravskoslezského kraje na začátku května. V ostatních květnových dnech se 24hodinové hodnoty PM 10 pohybovaly v nízkých hodnotách a nedocházelo k překročení denního limitu. Ve dnech s vysokou intenzitou slunečního záření došlo k překročení limitní hodnoty pro maximální 8hodinovou denní koncentraci přízemního ozonu (O 3 ) pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m -3 v Moravskoslezském i Olomouckém kraji. Můžeme předpokládat, že s nástupem teplého počasí se nadlimitní hodnoty O 3 mohou vyskytovat, především na venkovských a horských lokalitách, kde není velká intenzita dopravy. Legislativou je tolerován maximální počet 25 překročení v roce v průměru za 3 roky (vyhodnocováno zpětně). Informativní prahová hodnota hodinové koncentrace ozonu pro vyhlášení smogové situace (180 µg.m -3 ) nebyla překročena na žádné stanici. Koncentrace ostatních znečišťujících látek v ovzduší se vyskytovaly v nízkých hodnotách. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

25 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

26 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

27 Přízemní ozon Pojem přízemní (troposférický) ozon (O 3 ) je často nesprávně spojován s ozonem stratosférickým, tedy s látkou, která jako přirozený filtr chrání život na Zemi před škodlivým UV zářením o vlnových délkách nm. Troposférický ozon je škodlivina, která v atmosféře nemá vlastní významný zdroj a tvoří se celou řadou komplikovaných fotochemických reakcí z prekurzorů. Prekurzory jsou oxidy dusíku, nemetanické těkavé organické látky, metan a oxid uhelnatý. Proces tvorby O 3 je ovlivněn meteorologickými podmínkami, převážně intenzitou slunečního svitu, teplotou, rychlostí větru a výskytem srážek. Téměř současně probíhá reakce O 3 s oxidem dusnatým za vzniku oxidu dusičitého (NO 2 ) a kyslíku (O 2 ), tedy jeho rozklad. Nejvyšší koncentrace této škodliviny se vyskytují na venkovských pozaďových lokalitách. Naopak nejnižší koncentrace O 3 měříme ve městech, převážně na dopravně zatížených lokalitách. Důvodem jsou právě výše popsané reakce s oxidem dusnatým, který je emitován především z dopravy. Roční chod průměrných měsíčních koncentrací O 3 je výrazný a je charakterizován nárůstem koncentrací v teplých měsících roku z důvodu příznivých meteorologických podmínek pro jeho vznik. O 3 má rovněž výrazný denní chod hodinových koncentrací, kdy právě nejvyšších hodnot je dosahováno v odpoledních hodinách, tedy v době, kdy je intenzita slunečního záření nejvyšší. Pro přízemní ozon je stanoven maximální 8hodinový denní limit pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m -3 s tím, že je legislativou tolerován maximální počet 25 překročení v roce v průměru za 3 roky (vyhodnocováno zpětně). Informativní prahová hodnota hodinové koncentrace ozonu pro vyhlášení smogové situace je 180 µg.m -3. K jejímu překračování může v našich zeměpisných šířkách docházet v teplé polovině roku, od dubna do září. Trend 26. nejvyššího denního maximálního klouzavého průměru koncentrací O 3 má od roku 2000 klesající tendenci, ze které se výrazně vymykají roky 2003 a Tyto roky se vyznačovaly výrazně nadprůměrnými koncentracemi přízemního ozonu v celé Evropě. V roce 2003 byla 26. nejvyšší hodnota maximálního 8hodinového klouzavého průměru nejvyšší za celé sledované období. Přízemní ozon vykazuje negativní účinky na lidský organismus. Dráždí oční spojivky, nosní sliznice a průdušky. Může mít nepříznivé účinky na funkci plic vedoucí k jejich zánětu a respiračním problémům. Zvláště citlivé na vyšší koncentrace ozonu mohou být osoby s chronickým onemocněním plic a astmatem. Dále může poškozovat vegetaci, ovlivňuje rostlinný růst a zapříčiňuje ztrátu výnosů zemědělských plodin, jeho působením může dojít k poškození lesních ekosystémů a snížení biodiverzity. Příklad uvedený na obr. 1 ukazuje, že imisní limit přízemního ozonu v České republice za tříleté období byl překročen na 22 % lokalit, tj. 16 ze 72 lokalit, na kterých byly koncentrace O 3 měřeny. V porovnání s předchozím obdobím došlo k nárůstu počtu překročení imisního limitu na 81 % lokalit (56 lokalit), na 9 % (6 lokalit) došlo k poklesu a na 10 % (7 lokalit) nebyl zaznamenán rozdíl. K překročení imisního limitu O 3 došlo ve tříletém období na 26,8 %

28 území ČR s cca 9,5 % obyvatel. V porovnání s předchozím obdobím se plocha zasaženého území zvětšila o 21,2 % (z 5,6 %). Příčinou zvýšení koncentrací O 3 a zvětšení plochy zasaženého území bylo horké léto 2015 s příznivými meteorologickými podmínkami pro vznik a trvání vysokých koncentrací O 3. Doporučená hodnota WHO maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru O 3 je 100 μg.m -3 a v roce 2015 byla překročena na celém území ČR. Imisní limit O 3 pro ochranu vegetace AOT40 1 ( μg.m -3.h) byl v roce 2015 překročen na 5 lokalitách z celkového počtu 35 venkovských a předměstských stanic, pro které byl podle legislativy relevantní výpočet expozičního indexu AOT40 (jde o průměr za roky ). 1 AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m -3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m -3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období ( )

29 Obr. 1 Pole 26. nejvyššího maximálního denního 8hodinového klouzavého průměru koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky, Literatura: ČHMÚ, Znečištění ovzduší na území České republiky v roce Praha: ČHMÚ. ISBN