Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 /2019

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 5 /2019, vydává, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Povodňová situace v druhé dekádě května Zpracovali: Tatiana Čaňová Mgr. Petr Drobek Ing. Daniel Hladký Mgr. Alena Kamínková Ing. Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková RNDr. Roman Volný ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Nad Finskem se začátkem května vytvořila a prohloubila tlaková níže. Studená fronta spojená s touto tlakovou níží přešla přes naše území k východu 3. května Následující den se nad západní Evropou vznikla frontální vlna a rovněž postupovala k východu. V Jeseníkách se vyskytly bouřky se srážkovými úhrny až 12 mm. Kolem tlakové níže nad Skandinávií pak do střední Evropy proudil studený vzduch. Maximální teploty byly 5. května v průměru o 7 C nižší než předchozí den a dosahovaly hodnot jen kolem 8 C. Byl to nejchladnější den tohoto měsíce. Nad Atlantikem se vytvořila tlaková níže, která postupovala přes Britské ostrovy nad Skandinávii. Po její přední straně k nám od jihozápadu proudil teplý vzduch a současně také postupoval frontální systém, který 9. května přinesl srážky (kolem 5 mm) v celém kraji. 10. května se pak v západním proudění tvořily přeháňky a ojediněle i bouřky. Další frontální systém postoupil od západu do střední Evropy večer 11. května Zde se frontální rozhraní vlnilo a 14. května začalo postupovat k západu. Srážkové úhrny za 48 hodin dosahovaly 16. května v 6 hodin ráno 10 až 30 mm. Maximální teploty v polovině měsíce byly jen kolem 8 C. Následně k nám mezi tlakovou níží nad jihozápadní Evropou a tlakovou výší nad severovýchodní Evropou proudil teplý a vlhký vzduch od jihovýchodu. Teploty den ze dne rostly, maximální teploty se po několika dnech opět dostaly mírně nad 20 C. V jihovýchodním až jižním proudění se v odpoledních hodinách tvořily přeháňky nebo i bouřky. Tlaková níže pak postupovala z jihozápadní nad střední Evropu a 21. až se udržovala nad Polskem, v našem regionu se vyskytly trvalejší a vydatnější srážky. Za celou epizodu spadlo 15 až 60 mm, v Jeseníkách 30 až 80 mm a v Beskydech i přes 100 mm srážek (Nýdek, Filipka 177 mm). Tlaková níže nad Polskem se vyplňovala a od západu se k nám rozšířil nevýrazný hřeben vyššího tlaku. 25. května postoupila od severozápadu do střední Evropy slábnoucí studená fronta, nad střední Evropou se udržovalo nevýrazné tlakové pole a po přední straně tlakové níže nad Středomořím k nám začal proudit od jihovýchodu teplý vzduch. Maximální teploty opět rostly a v průměru dosahovaly kolem 23 C. 27. května tak bylo nejteplejším dnem tohoto měsíce. Současně nás ale začalo ovlivňovat frontální rozhraní spojené s tlakovou níží nad Itálií, odpoledne se tvořily přeháňky, ojediněle i bouřky a večer pak zasáhl déšť postupně celé naše území. V dalších dnech se nad střední Evropou vlnilo frontální rozhraní a zvolna se přesouvalo nad Slovensko. V našem regionu se vyskytly další srážky v podobě deště, přeháněk, ojediněle i bouřek s celkovými úhrny 15 až 55 mm. V závěru měsíce se k nám od západu začal rozšiřovat hřeben vyššího tlaku, déšť tedy ustával, oblačnosti ubývalo a teploty zase stoupaly přes 20 C. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 10,6 C, což je hodnota o 2,2 C nižší oproti krajovému normálu. Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně silně podnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 12,2 C, což je chladněji oproti normálu o 2,1 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v květnu - 2 -

4 5,3 C, tj. o 2,5 C chladněji oproti normálu. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla naměřena v Karviné (12,5 C). Druhá nejvyšší hodnota průměrné měsíční teploty vzduchu byla zaznamenána ve Slezské Ostravě (12,4 C) a třetí v Mošnově, Bohumíně a Ostravě-Porubě (12,2 C). Průměrně nejchladněji bylo v květnu na Lysé hoře (5,3 C), následovala stanice Javorový vrch (7,1 C) a Karlova Studánka (8,0 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Mořkově dne 27. května (18,9 C). Nejchladnějším dnem byl 5. květen s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře ( 2,7 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Mořkově 27. května (25,8 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 6. května na Lysé hoře ( 1,2 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána na Lysé hoře dne 5. května ( 4,2 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 28. května v Mořkově (14,9 C). Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána dne 8. května v Hladkých Životicích ( 6,1 C). V MS kraji spadlo průměrně 129,2 mm srážek, což je 147 % normálu (srážkově nadnormální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v květnu 109,6 mm srážek (136 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 275,1 mm (199 % normálu). Nejvyšší měsíční úhrn srážek v kraji zaznamenaly stanice Nýdek- Filipka (275,5 mm), Lysá Hora (275,1 mm) a Frenštát pod Radhoštěm (223,8 mm). Nejméně srážek spadlo v Osoblaze (66,0 mm), následovaly stanice Rýmařov (71,6 mm) a Sudice (74,0 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 22. května na stanici Nýdek-Filipka (92,6 mm). Také v měsíci květnu bylo zaznamenáno sněžení. Maximální sumu 37 cm nově napadaného sněhu jsme zaznamenali na stanici Lysá hora. Následovaly stanice Pstruží (4 cm) a Vidly (3 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán dne 5. května na Lysé hoře (14 cm). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána dne 6. května na Lysé hoře (15 cm). V kraji Slunce svítilo průměrně 136,9 hod., což bylo o 74,3 hod. méně než normál, tj. 65 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Krnově (163,6 hod.), v Osoblaze (161,3 hod.) a ve Světlé Hoře (157,4 hod.), nejméně pak na Lysé hoře (108,4 hod.), ve Frenštátě pod Radhoštěm (112,4 hod.) a v Jablunkově (123,9 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 24. května v Krnově, kdy Slunce svítilo 14,6 hodiny. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 10,9 C byl o 2,2 C chladnější než krajový normál. Kraj byl v květnu klasifikován jako teplotně silně podnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 12,9 C (chladněji oproti normálu o 2,0 C). V Šumperku byla průměrná měsíční teplota vzduchu 11,7 C (chladněji o 1,9 C oproti normálu). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v květnu 4,7 C, což je o 2,2 C chladněji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena právě v Olomouci (12,9 C), následovala stanice Medlov-Hlivice (12,8 C) a třetí nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána na stanici Prostějov (12,6 C). Průměrně nejchladněji bylo v květnu na Šeráku (4,7 C), druhá nejnižší - 3 -

5 průměrná teplota vzduchu byla naměřena na Paprsku (7,0 C) a třetí nejnižší průměrná teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově (9,0 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena dne 27. května v Javorníku (18,5 C). Nejchladnějším dnem byl 5. květen s nejnižším denním průměrem na Šeráku ( 3,0 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v květnu změřena v Medlově-Hlivicích dne 25.května (26,0 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 5. května na Šeráku ( 2,2 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 5. května na Šeráku ( 4,7 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 28. května v Olomouci (14,8 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena dne 7. května ve Štítech ( 6,0 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 100,4 mm (136 % normálu, srážkově nadnormální měsíc). V Olomouci spadlo 95,2 mm srážek, což je 151 % normálu, v Šumperku to bylo 82,3 mm (125 % normálu) a na Šeráku 162,0 mm (128 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán právě na Šeráku (162,0 mm)), následovaly stanice Paprsek (161,8 mm) a Bělá pod Pradědem (152,7 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn měly stanice Paseka (64,1 mm), Prostějov (77,5 mm) a Medlov-Hlivice (78,9 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 22. května v Jeseníku (56,4 mm). Maximální sumu nově napadaného sněhu jsme v květnu zaznamenali na Šeráku (19 cm), nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl zaznamenán dne 14. května (10 cm) a nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla zaznamenána dne 15. května (10 cm), vše na stanici Šerák. Slunce v OL kraji svítilo průměrně 147,6 hod. Bylo to o 62,4 hod. méně než normál, tj. 70 % normálu. V květnu Slunce svítilo nejvíce v Javorníku (162,1 hod.), dále v Medlově-Hlivicích (161,2 hod.) a v Šumperku (160,2 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce v Bělotíně (114,6 hod.), v Přerově (135,9 hod.) a na Šeráku (141,5 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 18. května na Šeráku, kdy Slunce svítilo 14,9 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +10,6 +10,9 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) 2,2 2,2 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Karviná +12,5 Olomouc +12,9 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +5,3 Šerák +4,7 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 27. den / 5. den 27. den / 5. den Absolutní maximum teploty (ºC) 27. den Mořkov + 25,8 25. den Medlov-Hlivice +26,0 Absolutní minimum teploty (ºC) 5. den Lysá hora 4,2 5. den Šerák 4,7 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 8. den Hladké Životice 6,1 7. den Štíty 6,0 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Nový Jičín ,6 Bernartice ,6 Minimální teplota Ovčárna ,1 Město Libavá ,3-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 129,2 100,4 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Nýdek-Filipka 275,5 Šerák 169,9 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Osoblaha 66,0 Paseka 64,1 Nejvyšší denní úhrn (mm) 22. den Nýdek-Filipka 92,6 22. den Jeseník 56,4 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek Maximální denní úhrn srážek stanice Krásná-Horní Mohelnice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) ,5 Ostružná-Ramzová ,4 Lysá hora ,2 Jeseník ,8-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Květen 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE st 7,0 17,9 13,5 9,0 0,6 10, čt 7,3 21,7 15,7 8,6 2,8 9, pá 9,3 15,3 8,2 6,3-4,9 0,7 0, so 6,7 16,2 8,7 3,5-4,3 7,1 8, ne 10,0 8,6 6,5 2,5-6,6 0,0 0, po 10,0 10,4 8,2 5,8-4,6 0, út 8,0 13,6 8,7 4,1-4,1 4,2 0, st 4,0 17,9 11,0-0,5-2,2 12,3 3, čt 8,3 12,3 9,4 8,5-4,0 0,0 4, pá 8,3 17,1 11,5 7,1-2,5 5,1 2, so 5,7 20,6 13,9 3,9-0,2 8,4 2, ne 10,0 13,3 8,9 7,8-5,5 0,0 3, po 9,3 11,4 8,2 6,5-5,9 0,0 0, út 10,0 7,4 6,2 4,1-8,5 0,0 8, st 10,0 7,6 7,0 5,7-7,3 0,0 6, čt 9,3 14,3 11,7 7,2-2,5 1,1 0, pá 7,7 20,4 13,9 10,7-1,2 4,6 15, so 3,0 23,5 15,2 6,3 0,2 12,3 0, ne 6,0 24,2 16,8 7,5 2,2 8,5 1, po D 6,7 21,3 14,7 11,8 0,0 5,1 0, út 7,7 22,0 15,7 7,5 1,1 9,2 12, st 10,0 18,7 14,4 12,4-0,1 0,4 19, čt 10,0 12,5 11,0 10,4-3,3 0,0 2, pá 4,7 20,3 13,5 10,0-1,1 10, so 6,0 23,7 15,7 4,4 0,5 10, ne 2,0 24,7 17,2 10,9 1,3 10, po 9,0 24,9 17,7 11,2 1,1 5,1 2, út 9,3 18,9 15,5 13,6-0,1 1,3 13, st 9,7 15,6 13,1 11,3-1,8 1,1 0, čt 9,3 15,6 11,3 9,5-3,6 1,8 0, pá 5,0 22,4 15,5 9,1 0,8 10,6-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Květen 2019 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA SNO SCE st D 3,7 19,7 14,5 8,4 2,3 10,3 0, čt 8,7 21,5 14,7 7,3 2,5 4, pá 7,0 14,4 10,5 8,9-1,7 1,3 0, so 8,0 16,7 10,2 3,6-2,4 5,3 5, ne 9,7 9,3 7,6 4,0-5,7 0,0 0, po 9,3 11,9 8,4 4,9-5,1 0, út 7,3 14,5 8,9 0,0-4,3 5, st 5,7 17,3 12,1 1,6-0,8 11,4 0, čt 8,7 13,7 9,9 8,9-3,5 0,7 4, pá 8,3 17,9 11,4 7,5-2,3 4,8 0, so 6,7 19,7 13,2 3,9-0,7 8,2 3, ne 9,7 14,7 10,0 9,4-4,2 0,0 1, po 8,3 13,5 8,9 7,2-5,5 1,0 0, út 9,0 9,9 7,1 2,5-7,8 0,0 0, st 10,0 9,8 7,8 6,5-6,9 0,0 15, čt 9,7 13,9 11,2 7,3-3,9 0,2 0, pá 5,7 19,3 13,7 10,2-1,4 9, so 2,7 21,9 16,2 7,0 0,9 14, ne 4,3 24,2 17,3 7,7 1,8 8,6 2, po 7,3 19,6 15,3 12,6 0,7 4,9 6, út 7,7 20,5 16,2 9,1 1,8 9,1 5, st 9,3 15,9 14,0 12,7 0,3 0,7 7, čt 9,0 15,1 12,3 11,5-1,5 0,1 0, pá 5,3 21,9 15,6 8,2 1,3 10, so 3,0 24,8 17,5 7,8 2,6 11, ne 5,7 23,0 17,4 11,9 1,7 8,6 4, po 8,0 24,1 17,9 12,3 2,1 6,4 3, út 9,7 16,9 15,5 14,8 0,1 0,0 42, st 8,7 17,7 14,0 12,4-1,5 5, čt 8,0 17,9 12,8 9,9-2,6 4, pá 6,7 24,4 17,9 10,1 2,3 9,6-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Na začátku měsíce května hladiny vodních toků v povodí Odry převážně zvolna klesaly a poté přecházely do setrvalé tendence. Změna v tendenci nastala ve dnech 14. a 15. května, kdy v závislosti na intenzitě a množství srážek z přeháněk a bouřek hladiny přechodně stoupaly. Dne 15. května došlo k překročení 1. SPA na Ropičance v profilu Řeka. K výrazným vzestupům hladin v celém povodí Odry pak začalo docházet od 22. května. Tlaková níže nad střední Evropou přinesla vydatné srážky. Na několika srážkoměrných stanicích v Beskydech dosahovaly 72hodinové úhrny více než 100 mm. Na mnoha profilech v povodí Odry došlo k překročení SPA, v povodí Olše byl dokonce dne 23. května překročen i 3. SPA na Olši v Českém Těšíně a v Dětmarovicích a v povodí Odry na Jičínce v Novém Jičíně. Od 24. května hladiny postupně klesaly. K přechodným vzestupům došlo ještě ve dnech května. Moravu nejdříve zasáhly přeháňky a bouřky, vytvářející se na frontálním rozhraní, které se poté začalo nad naším územím vlnit a přineslo další vydatné srážky. V úterý 28. května se na Moravě a ve Slezsku déšť střídal s bouřkami a na některých místech tak napršelo přes 50 mm (například stanice Mořkov 52,4 mm/24hod) a na Jičínce v Novém Jičíně byl vlivem těchto srážek a silného nasycení povodí v noci z 28. na 29. května překročen 2. SPA. V posledních dnech měsíce května hladiny vodních toků v povodí Odry klesaly. Odra dosáhla svého maxima v profilu Svinov dne 22. května v 22:40 hodin při hodnotě průtoku 144 m 3.s -1 (1. SPA). Opava v Krnově kulminovala ve stejný den v 19:20 a průtok dosáhl hodnoty 30,1 m 3.s -1, v Opavě po lokální bouřce kulminovala v 9:40 hodin při hodnotě průtoku 42,4 m 3.s -1 a v Děhylově pak následující den 23. května v 9:40 hodin při hodnotě průtoku 48,6 m 3.s -1. Opavice v Krnově kulminovala v 16:40 hodin při průtoku 3,96 m 3.s -1. V Bohumíně Odra zaznamenala maximum ve stejný den v 15:50 hodin při 439 m 3.s -1 (1. SPA). Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum v 11:40 hodin při hodnotě průtoku 278 m 3.s -1 (1. SPA). Na Olši ve Věřňovicích bylo maximum dosaženo 23. května v 16:30 hodin při 361 m 3.s -1 (2. SPA). Osoblaha v Osoblaze zaznamenala své měsíční maximum 22. května v 22:10 hodin při hodnotě průtoku 2,62 m 3.s -1 a Bělá v Mikulovicích ve stejný den v 12:50 hodin a průtok dosáhl hodnoty 41,1 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly v rozmezí 46 až 198 % dlouhodobého průměru pro měsíc květen

14 - 13 -

15 Obr. 7 Hodinové stavy ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

16 Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy byly od začátku měsíce května až do poslední dekády převážně setrvalé nebo jen slabě kolísaly. K výraznější změně v tendenci hladin došlo dne 22. května vlivem vydatných srážek. K překročení SPA na tocích v povodí horní Moravy v měsíci květnu došlo pouze na Olešnici ve stanici Kokory dne 28. května, kde byl v noci na 29. května po bouřce a intenzivních srážkách krátce překročen 1. SPA. V posledních dnech měsíce května hladiny vodních toků v povodí horní Moravy klesaly. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 22. května v 16:10 hodin při hodnotě průtoku 28,8 m 3.s -1. Desná v Šumperku ve stejný den v 17:00 hodin a průtok dosáhl hodnoty 22,4 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném zaznamenala maximum také 22. května v 19:50 hodin při hodnotě průtoku 11,1 m 3.s -1. Morava v Moravičanech kulminovala ve stejný den v 22:30 při průtoku 37,2 m 3.s -1. Třebůvka v Lošticích kulminovala dne 16. května v 11:30 hodin a průtok dosáhl hodnoty 1,87 m 3.s -1. Morava v Olomouci zaznamenala své maximum 23. května v 13:10 hodin při hodnotě průtoku 58,9 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly se v rozmezí 29 až 90 % dlouhodobého průměru pro měsíc květen

17 Obr. 8 Hodinové stavy ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy měly v prvních dnech měsíce května zvolna klesající tendenci a následně byly setrvalé. Vlivem tlakové níže nad Polskem a trvalých a vydatných srážek, které ve dnech května zasáhly Beskydy, docházelo i na tocích v povodí Bečvy k výrazným vzestupům hladin s dosažením stupňů povodňové aktivity. Zejména 22. května byly srážky velmi intenzivní a odtoková odezva na tocích v povodí Bečvy byla nejvýraznější, na několika tocích byl překročen i 3. SPA. Následujícího dne spadlo na povodí Bečvy ještě dalších zhruba 20 mm srážek a hladiny na tocích opět přechodně stoupaly. Po této epizodě hladiny vodních toků klesaly. K méně výrazným vzestupům hladin došlo ještě ve dnech května, úrovně SPA hladiny však již nedosáhly. V posledních dnech měsíce května hladiny vodních toků v povodí Bečvy klesaly. Vsetínská Bečva v Jarcové dosáhla svého měsíčního maxima dne 22. května v 16:40 hodin při hodnotě průtoku 292 m 3.s -1 (3. SPA). Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí ve stejný den v 18:00 hodin při hodnotě průtoku 150 m 3.s -1 (3. SPA) a Bečva v Dluhonicích kulminovala následující den v 08:40 hodin a průtok zde dosáhl hodnoty 422 m 3.s -1 (2. SPA)

18 Vodnosti neovlivněných toků v povodí Bečvy se pohybovaly nad hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc květen se v rozmezí 206 až 285 % Q V. Obr. 9 Hodinové stavy ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

19 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Tok Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Odra Svinov 22 22: Opava Krnov 22 19:20 30,1 35,8 77,1 90,1 Opavice Krnov 22 16:40 3,96 18,5 33,9 57,7 Opava Opava 22 09:40 42,4 55,2 88,8 150 Opava Děhylov 23 09:40 48,6 67, Ostravice Ostrava 23 11: Odra Bohumín 23 15: Olše Věřňovice 23 16: Osoblaha Osoblaha 22 22:10 2,62 21,7 39,1 62,2 Bělá Mikulovice 22 12:50 41,1 44,2 71,9 94,2 Morava Raškov 22 16:10 28,8 29,3 46,8 60,5 Desná Šumperk 22 17:00 22,4 35,5 61,6 84,2 Moravská Sázava Lupěné 22 19:50 11,1 33,7 57,8 89,7 Morava Moravičany* 22 22:30 37, ,1 121 Třebůvka Loštice 16 11:30 1,87 24,2 36,5 54,1 Morava Olomouc 23 13:10 58, Vsetínská Bečva Jarcová 22 16: Rožnovská Bečva Valašské Meziříčí 22 18: , Bečva Dluhonice 23 08:

20 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem Tok Stanice Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM Odra Svinov 27, Opava Krnov 6,3 5,7 111 Opavice Krnov 1,5 1,5 100 Opava Opava 9,6 8,9 108 Opava Děhylov 18, Ostravice Ostrava Odra Bohumín Olše Věřňovice Osoblaha Osoblaha 1,2 2,6 46 Bělá Mikulovice 7,3 5,6 130 Morava Raškov 6,8 8,2 83 Desná Šumperk 5,2 5,8 90 Moravská Sázava Lupěné 2,6 3,7 70 Morava Moravičany* Třebůvka Loštice 0,8 2,8 29 Morava Olomouc 21, Vsetínská Bečva Jarcová 19,2 9,3 206 Rožnovská Bečva Valašské Meziříčí 11,7 4,1 285 Bečva Dluhonice 40, * Měřená data ve stanici jsou ovlivněna

21 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - květen 2019 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,108 0, Ostravice - Pod horečkou 0,378 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,710 1, Starý Jičín - Oční studánka 1,116 1, Suchá Rudná - Nad pilou 0,878 1, Veřovice - Pramen Jičínky 5,186 2, Vlčovice - U Holého vrchu 0,996 0, Železná pod Pradědem C 1 7,368 7, Horní údolí - Pod jeřábem 2,551 3, Kouty n. D. - Sedmá skládka 2,726 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,384 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,934 3, Ostružná - U Přerovské chaty 1,498 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 1,374 1, Strážná - Pod samotou 1,482 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,314 0, Rajnochovice - V lese 3 0,415 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 1,186 0, Zašová - Stračka 0,300 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů byly v porovnání s hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru velmi rozkolísané. Minimálních hodnot bylo dosaženo na pramenu V úvoze v Útěchově u Mor. Třebové (35 %). Maximálních hodnot pak na pramenu Pod samotou ve Strážné (267 %). Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %), severní část Zlínského kraje ( %). U pramene V lese 3 v Rajnochovicích došlo ke konci měsíce k zahlcení pramene a nemožnosti měřit vydatnost, proto je hodnota počítána z neúplných dat

22 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - květen 2019 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly pod nebo kolem hodnoty dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %) a severní část Zlínského kraje ( %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Písku u Jablunkova (113 %), minimálních v Hranicích (77 %)

23 Kvalita ovzduší Během května došlo k několika překročením limitní hodnoty pro maximální 8hodinovou denní koncentraci přízemního ozonu (O 3 ) pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m -3 v Moravskoslezském i Olomouckém kraji. Jednalo se především o dny s vysokou intenzitou slunečního záření a teploty. Informativní prahová hodnota hodinové koncentrace ozonu pro vyhlášení smogové situace (180 µg.m -3 ) nebyla překročena na žádné stanici. Hodnoty koncentrací ostatních škodlivin se v květnu pohybovaly v nízkých hladinách a nedošlo k překročení imisních limitů. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

24 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

25 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

26 Povodňová situace v druhé dekádě května 2019 V polovině května se nad Španělskem vytvořila a prohloubila tlaková níže, která následně postupovala nad Středozemní moře a odtud k severovýchodu do střední Evropy. Po její přední straně k nám zpočátku proudil teplý a postupně i vlhký vzduch od jihovýchodu. V oblasti nízkého tlaku vzduchu nad střední Evropou se prohloubila tlaková níže nad jihovýchodním Polskem a od severozápadu až severu k nám začal proudit vlhký vzduch (Obr. 11). Obr. 11 Analýza přízemního tlakového pole 21. května 2019 (termín 12 UTC) Vydatné srážky byly zaznamenávány především v severovýchodní polovině ČR. V dalších dnech vliv tlakové níže na naše území slábl a do střední Evropy se od západu rozšířil hřeben vyššího tlaku. Srážky ve Slezských Beskydech ustávaly až v ranních hodinách 24. května V oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd byly také zaznamenány nejvyšší úhrny za celou epizodu stanice Nýdek-Filipka 177 mm a Lysá hora 146 mm (Obr. 12). Obr. 12 Úhrn srážek (odhad) od 21. května SELČ do 24. května SELČ

27 Většina povodí byla po předchozích květnových srážkách velmi silně nasycena a zejména na tocích odvodňujících Beskydy došlo k četnému překročení SPA. Z hlediska dosažení 3. SPA (stupeň ohrožení) byla nejvážnější situace v povodí Bečvy a Olše ve dnech května. V následující tabulce je přehled všech stanic v působnosti pobočky ČHMÚ Ostrava, u kterých došlo během povodňové epizody k překročení SPA. Tab. 13 Kulminační průtoky s dosaženými SPA v období 22. až (vyhodnocení bylo provedeno z operativních dat a dle platných měrných křivek OH ČHMÚ Ostrava) Tok Stanice Den Černý potok Jičínka Ondřejnice Velká Kraš Nový Jičín Rychaltice Povodí Odry Hodina (SEČ) Stav [cm] Průtok [m 3.s -1 ] m/n SPA : : : : : : : : Lubina Petřvald : Odra Svinov : : Odra Bohumín : Povodí Opavy Opava Karlovice : Povodí Ostravice Ostravice Staré Hamry : Čeladenka Čeladná : Ostravice Šance, pod nádrží : <1 1 Olešná Palkovice : Ostravice Frýdek Místek : Slavíč Slavíč : Morávka Morávka, pod nádrží : Mohelnice Raškovice : Morávka Vyšní Lhoty tok : Lučina Horní Domaslavice : Ostravice Ostrava : Olše Jablunkov Povodí Olše : : Ropičanka Řeka : Olše Český Těšín : < :

28 Stonávka Hradiště : : Olše Dětmarovice : Olše Věřňovice : Povodí horní Moravy Desná Kouty nad Desnou : Olešnice Kokory : Povodí Bečvy Hutiský potok Solanec : Rožnovská Bečva Rožnov p. Radhoštěm : : Rožnovská Bečva Valašské Meziříčí : Vsetínská Bečva Velké Karlovice : Velká Stanovnice Karolinka pod nádrží : Zděchovka Zděchov : Senice Ústí : Vsetínská Bečva Vsetín : : Bystřička Bystřička nad nádrží : Bystřička Bystřička pod nádrží : Vsetínská Bečva Jarcová : Juhyně Rajnochovice : Juhyně Kelč :50 17: Bečva Teplice : Bečva Dluhonice :40 9: Jedním z hlavních úkolů Předpovědní povodňové služby ČHMÚ Ostrava je tvorba a vydávání deterministických a pravděpodobnostních hydrologických předpovědí každý den k 6 hodině ranní, jejich prezentace na internetových stránkách a distribuce příslušným subjektům. Během povodňové epizody byly deterministické předpovědi počítány několikrát denně. Deterministické předpovědi byly počítány zároveň dvěma srážkoodtokovými modely, a to srážkoodtokovým modelem HYDROG a HEC-HMS. Také byly počítány variantní předpovědi průtoků pro čtyři modelové předpovědi srážek (ALADIN, ECMWF, GFS, ICON) a ansámblové předpovědí ALADIN LAEF (viz Obr. 13)

29 Obr. 13 Ukázka hydrologických předpovědí pro profil Ostrava a Věřňovice (modře měřený průtok)