Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 /2018

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 5 /2018, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Květnové bouřky a vliv srážek na vodnosti toků Zpracovali: Tatiana Čaňová Mgr. Petr Drobek Ing. Daniel Hladký Ing. Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Nad střední Evropou se počátkem května vlnilo frontální rozhraní oddělující teplý vzduch na východě od studeného na západě. 3. května dosáhly maximální teploty 27 až 30 C a odpoledne a k večeru k nám od východu postupovaly bouřky, ojediněle i silné s přívalovými srážkami a krupobitím (v Krnově spadlo 70 mm, v Dětmarovicích 81 mm srážek). V dalších dnech postupovala tlaková výše z Dánska nad Pobaltí a pak dále nad severní a severovýchodní Evropu. Kolem ní k nám proudil chladnější a suchý vzduch od severovýchodu. Zpočátku se v ranních a dopoledních hodinách udržovala nízká oblačnost, protože se ve výšce kolem 1 km nad mořem vytvořila teplotní inverze, postupně převládlo jasno nebo jen skoro jasno. 8. května postupovala z Ukrajiny nad Rakousko výšková tlaková níže a v následujících dnech se na našem území vyskytovaly přeháňky, občasný déšť a bouřky. Na začátku druhé dekády postoupila od západu na naše území zvlněná studená fronta, která se zde zvolna rozpadala, opět se místy tvořily bouřky, ojediněle i silné s úhrny kolem 30 mm. V polovině měsíce se přesouvala z Alpské oblasti přes střední Evropu dále k severovýchodu tlaková níže. Srážky měly u nás přechodně i trvalejší charakter a za 3 dny spadlo 10 až 20 mm, v Jeseníkách a Beskydech až kolem 60 mm. Ve třetí dekádě nejprve postupovala z Britských ostrovů přes Pobaltí a pak dále k severovýchodu tlaková výše. Nad střední Evropou se pak udržovalo nevýrazné tlakové pole, místy se vyskytly přeháňky a bouřky (23. května na Jesenicku i silné se srážkovým úhrnem 46 mm). Od 24. května k nám opět zasahoval okraj rozsáhlé oblasti vyššího tlaku nad severní a východní Evropou. V polovině poslední dekády sice ve vyšších vrstvách atmosféry postupovala od východu přes Polsko nad Německo tlaková níže, přeháňky a bouřky se ale vyskytovaly jen ojediněle. Kolem tlakové výše k nám proudil od jihovýchodu teplý vzduch. Maximální teploty se postupně přibližovaly až k 30 C. Na konci měsíce se tlaková výše rozpadala a naše území začala ovlivňovat mělká brázda nízkého tlaku. Výraznější bouřková aktivita byla zaznamenána 29. května, kdy některé stanice naměřily kolem 30 mm srážek. Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 15,7 C, což je hodnota o 2,9 C vyšší oproti krajovému normálu. Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně mimořádně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 17,7 C, což je tepleji oproti dlouhodobému průměru o 3,4 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v květnu 11,0 C (o 3,3 C tepleji než dlouhodobý průměr). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 17,7 C, byla naměřena v Ostravě-Porubě. Druhá nejvyšší hodnota průměrné měsíční teploty vzduchu byla zaznamenána v Karviné a Slezské Ostravě (17,6 C) a třetí v Mošnově (17,3 C). Průměrně nejchladněji bylo v květnu na Lysé hoře (11,0 C), následovala Karlova Studánka (12,6 C) a Javorový vrch (13,0 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena - 2 -

4 v Karviné dne 31. května (24,0 C). Nejchladnějším dnem byl 15. květen s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře (+5,5 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Opavě dne 31. května (30,8 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 17. května na Lysé hoře (7,6 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána v Karlově Studánce a ve Světlé Hoře dne 20. května (1,7 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu (17,4 C) byla naměřena dne 31. května na stanici Nýdek-Filipka. Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla zaznamenána dne 20. května v Rýmařově ( 3,1 C). V MS kraji spadlo průměrně 68,0 mm srážek, což je 77 % normálu (srážkově normální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v květnu 58,0 mm srážek (72 % dlouhodobého průměru). Na Lysé hoře to bylo 127,2 mm, což odpovídá 92 % dlouhodobého průměru. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na stanicích Lysá Hora (127,2 mm), Krnov (120,3 mm) a Nýdek- Filipka (115,2 mm). Nejméně srážek spadlo ve Vítkově (31,4 mm), následovaly stanice Hradec nad Moravicí (31,5 mm) a Opava (32,9 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 3. května v Krnově (69,5 mm). Sněžení již nebylo zaznamenáno. V kraji Slunce svítilo průměrně 255,3 hod., což bylo o 44,1 hod. více než normál, tj. 121 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce na Červené (283,1 hod.), v Ostravě-Porubě (280,8 hod.) a v Mošnově (278,9 hod.), nejméně pak ve Frenštátě pod Radhoštěm (210,1 hod.), na Lysé hoře (216,4 hod.) a v Jablunkově (226,9 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 31. května na Červené, kdy Slunce svítilo 14,6 hodiny. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 16,2 C, byl o 3,1 C teplejší než krajový normál. Kraj byl v květnu klasifikován jako teplotně mimořádně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 18,9 C (teplejší oproti dlouhodobému průměru o 4,0 C). V Šumperku byla průměrná měsíční teplota vzduchu 17,1 C (tepleji o 3,5 C oproti dlouhodobému průměru). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v květnu 10,0 C, což je o 3,0 C tepleji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena právě v Olomouci (18,9 C), následovala stanice Medlov-Hlivice (18,3 C) a třetí nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána shodně na stanicích Prostějov, Šternberk a Přerov (18,0 C). Průměrně nejchladněji bylo v květnu na Šeráku (10 C), druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu byla naměřena na Paprsku (12,7 C) a třetí nejnižší průměrná teplota vzduchu byla zaznamenána v Uhelné (13,9 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena dne 31. května v Pasece (23,8 C). Nejchladnějším dnem byl 15. květen s nejnižším denním průměrem na Šeráku (+5,4 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v květnu změřena v Medlově-Hlivicích dne 31. května (30,4 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 17. května na Šeráku (7,1 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 6. května ve Vidnavě - 3 -

5 (1,7 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 24. května v Medlově- Hlivicích (16,7 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena dne 6. května v Šumperku ( 1,2 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 53,3 mm (72 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 32,0 mm srážek, což je 51 % dlouhodobého průměru, v Šumperku to bylo 39,0 mm (59 % dlouhodobého průměru) a na Šeráku 123,2 mm (98 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Jeseníku (167,4 mm), následovaly stanice Šerák (123,2 mm) a Ramzová (112,7 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn měly stanice Náměšť na Hané (17,7 mm), Dubicko (18,7 mm) a Rozstání (19,8 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 45,9 mm, byl zaznamenán dne 23. května v Jeseníku. Ani v OL kraji nebylo v květnu zaznamenáno sněžení. Slunce v OL kraji svítilo průměrně 270,9 hod. Bylo to o 60,9 hod. více než normál, tj. 129 % normálu. V květnu Slunce svítilo nejvíce v Přerově (297,6 hod.), dále v Olomouci (295,8 hod.) a v Luké (293,6 hod.). Naopak nejméně svítilo Slunce v Jeseníku (214,5 hod.), v Javorníku (222,2 hod.) a v Bělotíně (225,7 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili dne 31. května v Luké, Olomouci a Přerově, kdy Slunce svítilo shodně 14,3 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +15,7 +16,2 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +2,9 +3,1 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Ostrava-Poruba +17,7 Olomouc +18,9 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +11,0 Šerák +10,0 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 31. den / 15. den 31. den / 15. den Absolutní maximum teploty (ºC) 31. den Opava +30,8 Absolutní minimum teploty (ºC) 20. den Karlova Studánka, Světlá Hora +1,7 31. den Medlov-Hlivice +30,4 6. den Vidnava +1,7 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 20. den Rýmařov 3,1 6. den Šumperk 1,2 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Nový Jičín ,6 Bernartice ,6 Minimální teplota Ovčárna ,1 Město Libavá ,3-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 68,0 53,3 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Lysá hora 127,2 Jeseník 167,4 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Vítkov 31,4 Náměšť na Hané 17,7 Nejvyšší denní úhrn (mm) 3. den Krnov 69,5 23. den Jeseník 45,9 Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek Maximální denní úhrn srážek stanice Krásná-Horní Mohelnice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) ,5 Ostružná-Ramzová ,4 Lysá hora ,2 Jeseník ,8-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba Ostrava-Poruba Květen 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA út 5,0 23,6 17,2 8,9 4,3 11,8 0, st 7,0 25,2 17,0 11,5 4,1 6,8 0, čt 5,0 30,2 20,2 12,9 7,1 12,3 3, pá 9,7 17,5 15,3 11,2 2,3 0, so 4,0 20,4 14,4 11,1 1,3 8, ne 0,7 21,4 16,0 7,9 3,2 13, po 0,0 22,9 17,3 10,5 4,5 13, út 8,7 21,2 16,3 8,5 3,1 4,8 4, st 9,0 21,4 16,7 14,0 3,3 0,5 2, čt 6,7 26,1 19,8 10,3 5,8 9, pá 7,7 23,6 19,0 12,9 4,9 5,4 3, so 6,3 24,7 16,8 12,0 2,4 4,1 8, ne 1,0 24,1 19,0 6,9 4,9 14, po 3,0 20,1 16,0 12,1 1,3 13, út 7,7 17,4 11,9 7,2-2,4 5,1 8, st 6,3 20,2 15,2 9,3 1,0 10,7 6, čt 10,0 15,7 13,5 11,3-1,6 0,0 8, pá 8,3 18,2 14,9 12,5-0,1 3,5 0, so 5,3 19,5 13,8 12,0-0,8 3,9 0, ne 1,3 21,9 15,6 6,4 0,9 11, po 1,7 22,0 16,3 6,7 1,7 14, út 6,0 25,2 17,5 7,0 3,0 11,4 0, st 6,7 25,4 20,5 12,1 6,2 8, čt 3,0 24,7 20,4 15,1 5,8 11, pá 4,3 25,5 19,8 12,7 4,6 13, so 1,3 26,5 19,8 10,7 3,9 14, ne 3,0 27,8 21,1 11,2 4,5 10, po 2,0 29,3 23,7 14,2 8,1 11, út 3,7 29,1 17,5 12,7 2,7 7,9 12, st 4,0 28,3 21,7 12,0 6,8 12, čt 3,0 30,0 23,5 14,2 8,8 12,0-9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice Olomouc-Holice Květen 2018 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA út 5,3 22,4 16,9 10,8 3,7 8, st 6,3 25,8 19,4 13,7 5,8 8,1 0, čt 5,0 27,5 20,6 14,1 7,1 12, pá 5,0 22,0 17,2 14,6 3,6 10, so 2,3 22,1 17,0 13,5 3,3 11, ne 1,3 21,8 17,1 11,2 3,3 14, po 0,7 23,6 18,2 11,1 4,6 14, út 7,3 22,3 18,1 13,0 4,5 5,4 0, st 7,0 21,9 18,1 14,4 4,0 3,2 0, čt 5,7 26,1 19,4 10,4 5,1 11,1 13, pá 7,0 24,6 18,6 14,5 3,7 5, so 4,7 25,8 19,7 12,8 4,9 7, ne 2,3 25,9 20,2 9,6 5,3 14, po 5,3 22,9 17,8 13,8 2,8 10, út 9,0 17,5 12,9 12,0-2,0 0,2 3, st 8,0 18,7 13,6 11,0-1,7 2,0 3, čt 9,7 16,5 14,0 10,0-1,6 0 5, pá 6,7 21,8 16,5 12,5 1,2 9,3 4, so 4,3 20,1 14,7 10,9-0,6 5,8 0, ne 2,7 22,4 17,3 9,1 2,3 11, po 2,7 23,2 18,6 8,1 3,3 12, út 5,7 25,0 18,9 8,5 4,2 10,2 0, st 6,3 27,6 21,9 15,6 7,2 9, čt 5,7 26,2 21,7 16,6 6,4 11, pá 5,0 26,8 21,1 16,3 5,3 11, so 1,7 27,9 21,5 11,8 4,7 12, ne 3,3 29,3 22,6 14,0 5,4 13, po 5,7 29,4 23,3 14,4 7,0 12, út 3,0 29,1 22,3 15,1 6,6 10,2 0, st 6,3 27,5 21,9 14,4 6,5 11, čt 3,3 30,0 23,7 13,7 7,9 14,3-10 -

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry v měsíci květnu kolísaly nebo přechodně stoupaly v závislosti na intenzitě a rozložení srážek během několika bouřkových situací. Srážky ze dne 3. května nejvíce zasáhly část povodí Opavy a Olše. Další vzestupy hladiny vodních toků v povodí Odry zaznamenaly na začátku druhé dekády, kdy na naše území postoupila od západu zvlněná studená fronta, která se zde zvolna rozpadala a opět se místy tvořily bouřky, ojediněle i silné s úhrny kolem 30 mm. Ve dnech května se na celém našem území vyskytovaly i srážky trvalejšího charakteru. Nejvýrazněji stoupala hladina Olše. Ke konci měsíce se opět vyskytly bouřky a hladiny na zasažených tocích přechodně stoupaly. Odra dosáhla svého maxima v profilu Odry dne 12. května v 0:20 hodin při hodnotě průtoku 2,71 m 3.s -1. Ve Svinově bylo měsíční maximum zaznamenáno ve stejný den v 15:50 hodin a průtok dosahoval hodnoty 8,76 m 3.s -1. V Bohumíně Odra zaznamenala maximum dne 19. května v 4:10 hodin při 27,8 m 3.s -1. Opava v Opavě kulminovala dne 4. května v 4:50 hodin při 13 m 3.s -1. V Děhylově bylo maximum dosaženo dne 27. května v 23:40 hodin při hodnotě průtoku 17,5 m 3.s -1, jednalo se o řízené zvýšení průtoku z VD Kružberk z důvodu konání vodácké akce sjezd řeky Moravice. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum dne 29. května v 13:30 hodin při hodnotě průtoku 8,62 m 3.s -1. Olše v Jablunkově kulminovala dne 18. května v 6:00 hodin a průtok dosáhl hodnoty 7,31 m 3.s -1. Chyba měření vodního stavu ve stanici Jablunkov na řece Olši (viz graf) ve dnech května byla dána poruchou ve stanici. Ve Věřňovicích bylo maximum dosaženo také 18. května ve 12:00 hodin při 25 m 3.s -1. Bělá v Mikulovicích zaznamenala své měsíční maximum dne 23. května v 15:50 hodin při hodnotě průtoku 8,9 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc květen v rozmezí 17 až 50 % Q V

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy měly v měsíci květnu převážně setrvalou tendenci. Přechodnými vzestupy hladin vodní toky reagovaly na bouřkové srážky dne 11. května. Následně hladiny stoupaly května po trvalejších srážkách (v Jeseníkách spadlo až 60 mm). Od 19. května hladiny vodních toků klesaly a poté byly setrvalé až do konce měsíce. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 18. května v 4:10 hodin při hodnotě průtoku 10,6 m 3.s -1. Desná v Šumperku ve stejný den v 3:30 hodin při hodnotě průtoku 10,6 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném zaznamenala maximum 4. května v 0:40 hodin při hodnotě průtoku 2,87 m 3.s -1 a Morava v Moravičanech 17. května v 23:30 hodin a průtok dosahoval hodnoty 14,8 m 3.s -1. Morava v Olomouci zaznamenala své maximum 18. května v 21:30 hodin při hodnotě průtoku 25,3 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly se v rozmezí pouze 18 až 39 % dlouhodobého průměru pro měsíc květen

17 - 16 -

18 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

19 Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy měly převážně setrvalou tendenci s občasným slabým kolísáním hladin až do 18. května, kdy se na celém našem území vyskytly výraznější a plošně rozsáhlejší srážky. Po této epizodě hladiny zvolna klesaly. K přechodnému zakolísání hladin na tocích v povodí Bečvy došlo po lokálních bouřkách a následně 29. května. Na konci měsíce měly hladiny vodních toků v povodí Bečvy setrvalou tendenci. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého měsíčního maxima dne 18. května v 3:20 hodin při hodnotě průtoku 5,25 m 3.s -1 a Bečva v Dluhonicích ve stejný den v 18:10 hodin a průtok zde dosáhl hodnoty 25,8 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí Bečvy se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc květen v rozmezí 18 až 33 % Q V

20 Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Hodnoty a časy kulminací jsou vyhodnocovány z operativních dat

21 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Počet výskytu Odry 12 0:20 2, ,9 83,3 2 Svinov 12 15:50 8, Opava 4 4: ,5 89, Děhylov 27 23:40 17,5 67, Frýdek-Místek 29 14:00 6, Ostrava 29 13:30 8, Bohumín 19 4:10 27, Jablunkov 18 6:00 7,31 37,3 86, Český Těšín 18 7: Věřňovice 18 12: Mikulovice 23 15:50 8,9 44,2 71,9 94,2 2 Raškov 18 4:10 10,6 29,3 46,8 60,5 5 Šumperk 18 3:30 10,6 35,5 61,6 84,2 3 Lupěné 4 0:40 2,87 32,8 57,2 89,5 12 Moravičany 17 23:30 14,8 85, Olomouc 18 21:30 25, Vsetín 18 6: , Valašské Meziříčí 18 3:20 5,25 60, Teplice nad Bečvou 18 12:20 24, Dluhonice 18 18:10 25,

22 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 0,64 3,8 17 ODRA Svinov 2, ODRA Bohumín OPAVA Krnov 2 5,7 35 OPAVA Opava 3,8 8,9 42 OPAVA Děhylov 8, OSTRAVICE Frýdek-Místek 1,9 9,6 20 OSTRAVICE Ostrava 3, OLŠE Jablunkov 0,63 1,9 34 OLŠE Český Těšín 2,9 7,8 37 OLŠE Věřňovice 5, DESNÁ Šumperk 2,2 5,8 38 MOR. SÁZAVA Lupěné 0,99 3,7 26 MORAVA Moravičany 6, TŘEBŮVKA Loštice 0,68 2,75 25 MORAVA Olomouc VSET. BEČVA Vsetín 2,2 6,5 33 ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 0,72 4,1 18 BEČVA Dluhonice 4,

23 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - květen 2018 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,098 0, Ostravice - Pod horečkou 0,128 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,218 1, Starý Jičín - Oční studánka 0,628 1, Suchá Rudná - Nad pilou 0,970 1, Veřovice - Pramen Jičínky 0,882 2, Vlčovice - U Holého vrchu 0,700 0, Železná pod Pradědem C 1 3,124 7, Horní údolí - Pod jeřábem 1,660 3, Kouty n. D. - Sedmá skládka 1,210 1, Mladeč - V-2 3,616 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,262 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,140 3, Ostružná - U Přerovské chaty 1,210 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 0,342 1, Strážná - Pod samotou 0,424 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,404 0, Rajnochovice - V lese 3 0,438 0, Velké Karlovice - Ve škaredici 0,402 0, Zašová - Stračka 0,128 0, Průměrné měsíční vydatnosti pramenů se pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Výjimku tvořil pouze pramen V-2 v Mladči, který se pohyboval nad průměrem a bylo zde dosaženo maximálních hodnot (190 %). Minimálních hodnot bylo dosaženo na pramenu U kostela v Rýmařově (20 %). Moravskoslezský kraj (20-73 %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (45-76 %), severní část Zlínského kraje (30-54 %)

24 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - květen 2018 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého měsíčního průměru. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj (83 98 %), východní okraj Pardubického kraje (90-98 %) a severní část Zlínského kraje (80 95 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo ve Vrbně pod Pradědem (101 %), minimálních v Mokrých Lazcích (77 %)

25 Kvalita ovzduší Během května došlo k překročení limitní hodnoty pro maximální 8hodinovou denní koncentraci přízemního ozonu (O 3 ) pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m -3 na všech stanicích uváděných v přehledu v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. V důsledku sanačních prací na lagunách OSTRAMO došlo rovněž k výskytu několika vysokých desetiminutových a hodinových koncentrací SO 2 na některých stanicích v Ostravě, především na stanicích Ostrava-Přívoz a Ostrava-Fifejdy, hodnota krátkodobého imisního limitu pro SO µg.m -3 avšak překročena nebyla. Imisní limit NO 2 a PM 10 v květnu překročen nebyl. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

26 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

27 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

28 Květnové bouřky a vliv srážek na vodnosti toků Měsíc květen byl u většiny neovlivněných toků ve sledovaném regionu odtokově podprůměrný. Silné bouřky, objevující se na začátku, v polovině a na konci měsíce, sice přechodně zvýšily průtoky na zasažených tocích, ale po jejich odeznění jsou stavy řek opět blízko nebo již pod úrovní sucha (viz Obr. 16). Bouřky, jež mají lokální omezení a krátký časový průběh, jen přechodně rozvodnily menší toky, ale celkovou situaci v povodí nezlepšily. S bouřkami jsou spojené krátkodobé, ale intenzivní jevy jako velké úhrny srážek a silný vítr, které představují potenciální nebezpečí pro lidské aktivity a mohou způsobit lokální škody. Aktuální informace o vydaných výstrahách najdete vždy na internetové stránce (viz odkaz Tab.14 Přehled vydaných PVI v měsíci květnu s platností v rámci působnosti ČHMÚ pobočky Ostrava (časové údaje v UTC) Identifikační číslo Datum a čas vydání PVI_2018/ :44 V-1 M, T Skupina jevů dle SIVS Platnost - kraje (okresy) Platnost : :00 zrušena, nahrazena PVI 32 PVI_2018/ :43 V-1 M, T : :00 IVNJ_2018/ :38 V-3 T (KA) 3 hodiny IVNJ_2018/ :27 V-3 T (BR) 3 hodiny PVI_2018/ :24 V-1 M, T : :00 PVI_2018/ :56 V-1 celá ČR : :00 PVI_2018/ :51 V-1 M, T : :00 zrušena, nahrazena PVI 37 PVI_2018/ :58 V-1 celá ČR : :00 PVI_2018/ :15 V-1 M, T : :00 zrušena, nahrazena PVI 42 Vysvětlivky: PVI - Předpovědní výstražná informace, IVNJ - Informace o výskytu nebezpečného jevu Skupiny jevů dle SIVS: V-1 Silné bouřky, V3 - Extrémně silné bouřky Kraje: M Olomoucký kraj, T Moravskoslezský kraj Okresy: KA- Karviná, BR Bruntál

29 Situace 3. května Nad střední Evropou se 3. května vlnilo frontální rozhraní, v pozdních odpoledních hodinách se v prohřátém vzduchu, kdy teploty dosahovaly 27 až 30 C, s instabilním teplotním zvrstvením začaly tvořit přeháňky a bouřky, které postupovaly od východu na západ. Bouřky byly ojediněle i silné s přívalovým deštěm. Večer spadlo během hodiny v Dětmarovicích (O8DETO00) 68 mm, v Krnově (O1KRNO01) 65 mm srážek. První obrázek ukazuje kombinovaný odhad srážek z radarů a srážkoměrů ze dne 3. května (3hodinová suma srážek v čase SELČ). Obr. 11: Kombinovaný odhad srážek 3. května (3h suma)

30 V Krnově došlo dne 3. května k přechodnému vzestupu hladiny Opavy během pár hodin o více než 40 cm. Přechodně stoupala během noci také Olše ve Veřňovicích. Obr. 12 a 13: Průtoky v profilu Krnov (Opava) a Věřňovice (Olše) Situace 29. května Výraznější bouřková epizoda se vyskytla i na konci měsíce, kdy na naše území několik dní zasahoval okraj rozsáhlé tlakové výše nad severní a východní Evropou, kolem které k nám proudil teplý vzduch od jihovýchodu. Dne 29. května se začala od jihozápadu prosazovat brázda nízkého tlaku. Maximální teploty opět dosahovaly 27 až 30 C. První bouřky se vytvářely již před polednem, další a četnější pak odpoledne. Neměly žádný výrazný postup určitým směrem a k večeru bouřková aktivita skončila. Na několika stanicích byly srážkové úhrny kolem 30 mm, na stanici Ondřejník (O8ONDR00) spadlo 36,7 mm. Následující obrázek ukazuje kombinovaný odhad srážek z radarů a srážkoměrů ze dne 29. května (3hodinova suma SELČ)

31 Obr. 14: Kombinovaný odhad srážek 29. května (3h suma) V Petřvaldu došlo dne 29. května k přechodnému vzestupu hladiny Lubiny o více než 30 cm. Obr. 15: Průtoky v profilu Petřvald (Lubina)

32 V případě povrchových a podzemních vod mluvíme o tzv. hydrologickém suchu, které většinou navazuje s jistým zpožděním na sucho meteorologické, tedy po období nedostatku srážek a sněhové pokrývky v zimním období následuje pokles hladin v tocích, vodních nádržích a také v podzemních vodách. Jako hydrologické sucho je u povrchových toků označována situace, kdy průtok poklesne pod kritickou mez, kterou je hodnota tzv. 355denního průtoku Q 355. Jedná se o průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen či překročen po 355 dní v roce. Na následujícím obrázku je stav vodností k 1. červnu na vodoměrných stanicích, jež se stanovuje porovnáním aktuálního denního průměrného průtoku s dlouhodobými celoročními statistikami. Jak je z obrázku zřejmé, v povodí Odry, horní Moravy i Bečvy byly podnormální vodnost nebo sucho dosaženy téměř na všech vyhodnocovaných stanicích. Odkaz je dostupný zde Obr. 16: Kategorie vodnosti toků k 1. červnu Další informace o suchu naleznete v aktuální Tiskové zprávě ČHMÚ