Koncept kulturní krajiny

Transkript

1 LGŠ 2010 PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV Koncept kulturní krajiny od lásky k divočině k úmluvě o krajině? přednášející: vystudoval: Mgr. Jan Trávníček Fyzickou geografii Učitelství geografie a kartografie pro střední školy

2 Proč krajina? (kulturní) krajina silné téma (nejen) v geografii tenze při (po)užívání přírodní X humanitní vědy fyzická X humánní geografie ochrana přírody a krajiny X geografie Proč teorie (?), proč filozofie (!?) jsme jen řemeslníci? může být (i) zajímavá Proč Vám říkat to co znáte? GÚ Brno

3 1. Kulturní krajina a geografie? humanitní a přírodovědní rozkol v jednom 2. Kulturní krajiny v ochraně přírody a krajiny? od lásky k divočině k Úmluvě o krajině 3. Česká (a Slovenská) cesta Krajina jako geosystém 4. Diskuze GÚ Brno

4 LGS 2010 PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV kapitola 1. proměny chápání kulturní krajiny ve fyzické a humánní geografii: rozdíly a neporozumění

5 Paradigma X multiparadigmatický vývoj T. S. Khun (Struktura vědeckých revolucí, česky 1997) X Peet 1998, Jensen 2009 Paradigma: určuje co zkoumat (a co ne), jak to zkoumat, jak o tom referovat normální věda na okraji vědy se hromadí anomálie přichází vědecká revoluce nové (lepší) paradigma ALE! GÚ Brno

6 Věda jako série paradigmatických změn na cestě k pravdě Paradigma X multiparadigmatický vývoj T. S. Khun (Struktura vědeckých revolucí, česky 1997) X Peet 1998, Jensen 2009 Paradigma: na čem se vědci shodují - mainstream určuje co zkoumat (a co ne), jak to zkoumat, jak o tom referovat normální věda na okraji vědy se hromadí anomálie přichází vědecká revoluce nové (lepší) paradigma ALE! START VĚDECKÉ REVOLUCE TENZE Inkpen 2005, upraveno GÚ Brno

7 Paradigma X multiparadigmatický vývoj T. S. Khun (Struktura vědeckých revolucí, česky 1997) X Peet 1998, Jensen 2009 Paradigma: na čem se vědci shodují - mainstream určuje co zkoumat (a co ne), jak to zkoumat, jak o tom referovat normální věda na okraji vědy se hromadí anomálie přichází vědecká revoluce nové (lepší) paradigma ALE! starší paradigma živé v novém nerovnoměrnost vývoje (časová, geografická ) je zaručeno, že to nové je lepší blíže pravdě? GÚ Brno

8 Školy geografického myšlení Geografické myšlení Peet KRIZE GÚ Brno Peet 1998

9 Krize 1.: Závěr 19. st. Příčiny (Peet 1999, Livingstone 1992) vybarvení posledních bílých míst formování systému vědeckých disciplín Řešení Vztah člověk - prostředí představitelem je Carl Sauer GÚ Brno

10 Sauerovská tradice Otec zakladatel (Cosgrove 1998) fyzické, kulturní i humánní geografie pro kontext krajinné ekologie i praxe ochrany přírody a krajiny Kulturní krajina je: utvářena z krajiny přírodní (zdroj) člověk je činitelem směřujícím ke kulturní krajině jakožto výsledku kulturní krajina = přírodní podmínky + kulturní aktivity Sauerovská tradice kultura: zhodnocení technických potencialit komunity k změně prostředí nástroj výzkumu: empirie a bezprostřední pozorování v terénu krajina je fyzicky hmatatelná objektivní realita externí, nezávislý materiální prostor GÚ Brno

11 Krize 2.: Po druhé světové válce Příčiny (Livingstone 1992) geografie nehledá pravidelnosti a neodvozuje zákonitosti neplní tedy požadavky společnosti kladené na moderní vědu Řešení geografie jako prostorová věda kvantitativní revoluce, systémový přístup z této tradice vzešel systémový přístup identifikovat, rozdělit, kvantifikovat a modelovat jen entity a jejich vztahy? víra že systém je realita o krajinu není zájem součástí nového je ignorování starších přístupů GÚ Brno

12 Krize 3.: 70. léta Příčiny (Peet 1999, Livingstone 1992) svět v plamenech pozitivizmus a kvantifikace nedokáže říci proč Řešení: Kritická reakce Radiální/marxistická: útočí na přehlížení ekonomických, sociálních a politických procesů Humanistická: kritizuje potlačení lidské subjektivity Feministická: odmítá dominující maskulinitu vědy a přehlížení otázek genderu + Poststrukturalismus (Cloke et al 2005) pluralismus, kritičnost, odpor k velkým teoriím a zjevným pravdám nová témata: reprezentace, sociální konstrukce, moc, sítě, diskurz, kontext GÚ Brno

13 Případová studie: Newton Inkpen (2005, 11) - Newtonova mechanika je obecně vnímána jako základní element moderní vědy, vč. potvrzování prostřednictvím experimentů. - Newton jako alchymista neoddělitelně provázaný se svou akceptovatelnou vědou je oslavován poněkud méně GÚ Brno

14 LGŠ 2010 PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV kapitola 2. Emancipace kulturní krajiny v mezinárodní ochraně přírody a krajiny

15 Zájem o ŽP Mácha, Rosseau divokost jako přirozenost 20. a 30. léta dust bowl, USA Silence Spring TUR 1985: ozonová díra (1996 Montreal, 1997 Kjóto ) Destrukce přírody, znečištění, symplifikace civilizační nemoci bída dobře živených krevní tlak psychosociální stres deprivace životních potřeb (být, realizovat se, družit se) předráždění, permanentní neklid Co mezinárodní kontext ochrany přírody a krajiny? GÚ Brno

16 UNESCO (World Heritage Convention 1972) kritika (Phillips 1998) (u)chránit panenskou divočinu před člověkem míra přirozenosti = význam pro ochranu přírody nostalgická idealizace původní přírody podcenění role člověka pro biodiverzitu řízených ekosystémů chráněná příroda = čím méně lidského, tím lépe chráněná kultura = izolované památky bez širšího kontextu GÚ Brno

17 UNESCO (World Heritage Convention 1992) zahrnutí kultury do ochrany posun k méně redukcionalistickým transdisciplinárním konceptům 1. právní nástroj ochrany KK Komponovaná kulturní krajina (Lednicko-valtický areál) Organicky vyvinutá krajina Asociativní kulturní krajina Kritika UNESCO (!) napadáno elitářství odmítání rozlišení specifických vlastností, které svědčí o mimořádnosti té či oné krajiny GÚ Brno

18 Evropská úmluva o krajině: čím je výjimečná? Obecná platnost: uznání a ochrana krajiny bez ohledu na její hodnotu Úmluva platí pro celé území států, který k ní přistoupí nepracuje se s kulturní krajinou: krajiny v Evropě jsou kulturní a krajina je v Úmluvě sama definována jako kulturní koncept Demokratičnost a participace: krajina jako demokratické téma zájem o lokální úroveň, komunikace (místní komunity) kombinovat top-down a bottom-up přístup (Johnes 2003) Kompromis ochrany a managementu: vazba jak na ochranu, tak na proces plánování a management důraz na jeho udržitelnost GÚ Brno

19 LGŠ 2010 PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV kapitola 3. Krajina jako Geosystém

20 Krajina jako geosystém Chorley, Kennedy 1971; Miklós, Izakovičová 1997; Sočava Východiska vliv na formování krajinné ekologie v době, kdy Slováci vedli svět systémová teorie celek více než součet částí komplexní jev rozdělíme na dílčí rozlišitelné části Geosystém: funkční a dynamický celek prostorou, polohy, georeliéfu a všech přírodních a člověkem vytvořených hmotných prvků geografické sféry a to geologického podkladu a půdotvorného substrátu, vodstva, rostlinstva a živočišstva, výtvorů a produktů člověka, jejich atributů a vzájemných vztahů GÚ Brno

21 Krajina jako geosystém Struktury krajiny: PRIMÁRNÍ abiotické složky (geologická stavba, substrát, reliéf, půda, podzemní a podpovrchové vody, klima) + původní přirozená vegetace materiální povaha původní, základní a určující, nejméně změněné člověkem (?) SEKUNDÁRNÍ současné (po)změněné hmotné prvky (land use, land cover, technickourbanistické struktury) viditelná současná krajina, na kterou si můžu šáhnout TERCIÁRNÍ nehmotné zájmy, vztahy, limity se vztahem k a vlivem na hmotné prvky vymezitelné a mapovatelné GÚ Brno

22 Případová studie 2: Příběh o geosystému GÚ Brno

23 Případová studie 2: Příběh o geosystému 4. STRUKTURA KRAJINY? přírodní vědy (fyzická geografie) tápou Genius loci má blíže k humanitním oborům nemá přesnou definici individuální pocity a interpretace na místo empirie na silných místech se lidé často shodnou Duch místa živí přístup a činy těch, kteří ho řídí, stavějí, spravují a užívají (Norbert-Schulz 1994) GÚ Brno

24 Rekapitulace Dichotomie příroda/kultura: geografie jde příkladem explanace uvnitř polarizovaného binárního páru krajina v FG: neutrální externí jeviště pro lidské aktivity krajina v HG: kognitivní či symbolické uspořádá(vá)ní prostoru krajina není jen materiální kontejner! Ale i identita, reprezentace vývoj od pozorovatele k účastníkovi Ochrana s kulturní krajinou dlouho váhala zpoždění a zároveň zrychlený vývoj (setrvačnost praxe?) v UNESCO je KK nástrojem, pro Úmluvu tichým předpokladem hozená rukavice (pro vlády, vědce, učitele ) Geosystém: 3 (4) struktury krajiny alternativa pro výuku o krajině umožňuje abstrakci, shrnutí komplexity krajiny do tří (čtyř) úrovní GÚ Brno

25 Dodatek vyžádaný v diskuzi: Články související s Úmluvou a typologií krajiny v češtině: IALE%202005_Typologie%20krajiny%20v%20CR%20a%20EU.pdf Typologie_ceske_krajiny_strucny_%20prehled_ pdf Mapy typologie české krajiny jsou dostupné na: Záložky Tématické úlohy - Životní prostředí - Typologie krajiny Znění Evropské úmluvy o krajině a informace v češtině: pdf GÚ Brno

26 Děkuji za pozornost Zdroje: Cloke, P., Crang, P., Goodwin, M. (eds.) (2005): Introducing human geographies. 2nd ed. Hodder Arnold, London. 653 s. Cosgrove, C. E. (1998): Social formation and symbolic landscape. The University of Wisconsin Press, Madison (Wisconsin), 293 s. Rada Evropy (2000): Evropská úmluva o krajině - ETS 176 [online]. Florencie: Rada Evropy. [cit ]. Dostupné z WWW: < Hynek, A. (2009): The Politics of Landscape on Regional and Local Levels. Geoscape. Vol. 4, N. 1, s Jensen, A. H. (2009) Geography : history and concepts : a student's guide. 4th ed. Los Angeles: SAGE, s. Jones, M. (2003): The Concept of Cultural Landscape: Discourse and narratives. Dordrecht, s Livingstone, D. N. (1992): The Geographical Tradition: Episodes in the History of a Contested Enterprise. Oxford: Blackwell. 448 s. Morin, K. M. (2003): Lands. and Environment: Representing and Interpreting the World. In: Holloway, S. et al. (eds.). Key Concepts in G. SAGE, s Miklós, L., Izakovičová, Z. (1997): Krajina ako geosystém. 1. vyd. Bratislava: Veda, vydavateľstvo SAV, 152 s. Olwig, K. R. (1996): Recovering the Substantive Nature of Landscape. Annals of the Association of American Geographers. Vol. 86, N. 4, s Operational Guidelines for the implementation of the World Heritage Convention (2008). UNESCO. Pannell, S. (2006): Reconciling Nature and Culture in a Global Context? Lessons from the World Heritage List. Rainforest CRC, Cairns, Australia. 114 s. Peet, R. (1999): Modern geographical thought. Blackwell Publishers, Oxford. 342 p. Trávníček, J. (2009): Concept of cultural landscape in physical and human geography: origin, differences and misunderstanding. In Ph.D. Workshop 2009 Proceedings. Ostrava : Institute of Geonics AS CR, Ostrava, 6 s. Wrigt, R. T. (2005): Environmental science: toward a sustainable future. 9th ed. Upper Saddle River, Pearson Prentice Hall, 712 s. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Životné prostredie: revue pre teóriu a tvorbu životného prostredia (1994). Eko(filo)zofia. Vol 28., N. 3. GÚ Brno