Sledování výskytu invazních druh rostlin v í ních nivách

Transkript

1 Sledování výskytu invazních druh rostlin v í ních nivách TOMÁŠ MAT J EK P ísp vek shrnuje výsledky mapování invazních druh rostlin v b ehové vegetaci vybraných vodních tok. V letošním roce bylo zmapováno více než 6 km b ehové vegetace, takže spolu s výsledky mapování z lo ského roku jsou nyní k dispozici data za 588 úsek (tj. tém 8 km) b ehové vegetace na 39 vodních tok v r zných geografických i ekologických podmínkách. Sledován byl výskyt nejvýznamn jších invazních neofyt (22 druh ), a to v p edem stanovených úsecích b ehové vegetace o délce 5 m. Získaná data jsou postupn vyhodnocována, zatím nejpodrobn ji byla vyhodnocena data pro st ední Labe. Z dosud vyhodnocených dat vyplývá zna ná diferenciace jednotlivých vodních tok i jejich díl ích úsek z hlediska zastoupení invazních neofyt. Ukazuje se, že ší ení t chto druh ovliv uje ada geografických faktor, jejichž vliv bude na základ získaných dat dále analyzován. P i výb ru sledovaných úsek bylo snahou, aby tyto úseky tvo ily alespo u n kterých tok delší kompaktní adu (nejdelší ady se poda ilo získat za Labe a Oh i) nebo aby náležely ke stejnému díl ímu povodí. Takto byly sledovány toky v povodí Plou nice, St ely a Teplé. Dále byla mapována b ehová vegetace vybraných menších p ítok st edního Labe (Výrovka, Výmola, Cidlina) a Moravy (Valová), a to z d vod možnosti srovnání s ekou Mrlinou, nebo lo ské výsledky byly v p ípad tohoto toku p ekvapivé - hodnoty zatížení invazními druhy zde totiž byly extrémn nízké. Opa ným extrémem byla b ehová vegetace Be vy, kde byly naopak p i mapování v roce 26 zaznamenány extrémn vysoké hodnoty zatížení invazními druhy. Mapovací práce v letošním roce oba výše zmín né extrémy potvrdily. Celkem bylo v roce 27 zmapováno více než 2 úsek (tj. cca 6 km) b ehové vegetace, a k dispozici jsou tak data za 588 úsek (tj. tém 8 km) b ehové vegetace 39 vodních tok v r zných geografických i ekologických podmínkách. Materiál a metody Mapování bylo provád no pomocí metodiky, která byla vytvo ená v p edchozích dvou letech, a to v p edem stanovených, 5 m (± 5 m) dlouhých úsecích. Za b ehovou vegetaci byl považován pás vegetace podél vodního toku, jehož ší ka iní p ibližn 5 5 m a který bývá p ibližn x za rok zaplavován. V praxi bývá tento pás na jedné stran omezen vodní hladinou, na druhé stran b ehovou hranou. V jednotlivých segmentech byl pak sledován po et jedinc jednotlivých invazních neofyt. Ten byl vyjad ován pomocí nelineárn stanovených interval : až 9 jedinc (ozna eno íslicí ), až 99 jedinc (ozna eno íslicí 2), až 999 jedinc (ozna eno íslicí 3) atd. Celkem byl takto mapován výskyt celkem 22 invazních neofyt. Vzhledem k tomu, že p i mapování nebyly rozlišovány n které p íbuzné druhy, byl zaznamenáván výskyt 8 taxon (spole n byly mapovány druhy Galinsoga parviflora a G. ciliata, Solidago gigantea a S. canadensis a také Reynoutria japonica, R. sachalinensis a R. bohemica). P i výb ru mapovaných druh bylo využito údaj, uvedených v práci Pyška et. al. (22). Mezi mapované druhy byly za azeny invazní neofyty s nejvyšší abundancí (tj. 5), jejichž p vodní areál se 253

2 TOMÁŠ MAT J EK nachází p evážn mimo Evropu. Za azeny nebyly druhy postinvazní a dále hydrofyty (nap. Elodea canadensis). Mezi mapované druhy byly vzhledem ke svému významu za azeny také dva druhy s abundancí 4: Ailanthus altissima (d evina, navíc zna n problematická) a Reynoutria sachalinensis (zahrnuta vzhledem k mapování p íbuzných taxon, jež všechny podmínky spl ují a vzhledem k dopad m na krajinu, ve kterých se od p íbuzných taxon prakticky neliší). Seznam mapovaných druh a jejich zastoupení v b ehové vegetaci dosud sledovaných tok je uveden v tabulce.. Tabulka Zastoupení jednotlivých mapovaných invazních neofyt v b ehové vegetaci sledovaných vodních tok eský název latinský název Podíl úsek se zastoupením druhu bolševník velkolepý Heracleum mantegazzianum 4,97 79 borovice vejmutovka Pinus strobus, dub ervený Quercus rubra,3 5 javor jasanolistý Acer negundo 2,46 39 Po et úsek se zastoupením druhu k ídlatka Reynoutria sp. (R. japonica, R. sachalinensis, R. bohemica) 4, kustovnice cizí Lycium barbarum,76 2 loubinec p tilistý Parthenocissus quinquefolia 3,46 55 netýkavka malokv tá Impatiens parviflora 44,65 79 netýkavka žláznatá Impatiens glandulifera 43, 683 pajasan žláznatý Ailanthus altissima,39 22 p our malokv tý Galinsoga parviflora 5,73 9 slune nice hlíznatá Helianthus tuberosus 8,44 34 trnovník akát Robinia pseudacacia 5, t apatka d ípatá Rudbeckia laciniata,3 5 turan ro ní Erigeron annuus,45 66 turanka kanadská Conyza canadensis 3,35 22 vl í bob mnoholistý Lupinus polyphyllus 3,2 5 zlatobýl kanadský, z. obrovský Solidago sp. (S. canadensis, S. gigantea) 27, Výsledky 2. Výsledky za jednotlivé vodní toky 2.. Souhrnné výsledky Pro jednotlivé sledované úseky byl vypo ítán prostý index zatížení invazními druhy (I), a to podle vzorce: I = log PJ + PT kde PT = po et zaznamenaných taxon invazních neofyt a PJ = po et jedinc invazních neofyt, odvozený ze zaznamenaných hodnot jako st ední hodnota daného intervalu (pro interval 9 byla dosazena hodnota 5, pro interval 99 hodnota 5 atd.). Pr m rná hodnota I pro celý vodní tok byla vypo ítána jako pr m r hodnot I pro jednotlivé úseky. Pro jednotlivé toky byl vypo ítán rovn ž podíl úsek bez zastoupení sledovaných invazních neofyt. Sledované úseky jednotlivých vodních tok jsou uvedeny v tab.. 2, výsledné hodnoty za jednotlivé toky jsou shrnuty v tab

3 Z dosud získaných dat vyplývá zcela extrémní zatížení b ehové vegetace eky Be vy (v úseku mezi Lipníkem nad Be vou a P erovem), které p evyšuje ostatní dosud sledované toky jak pr m rnou hodnotou prostého indexu celkového zatížení invazními druhy rostlin (Ip = 9,39), tak hodnotou pr m rného po tu jedinc t chto druh (PJ = 5 64) i pr m rného po tu zaznamenaných taxon v jednom úseku (PT = 5,96). Zárove zde nebyl zaznamenán žádný úsek bez invazních druh. Mezi další toky s výrazn nadpr m rným zatížením invazními druhy pat í (s hodnotou Ip > 5) Odra, Sázava, Oh e, Tichá Orlice, Malše a Chrudimka. Žádný ze sledovaných invazních druh nebyl naopak zaznamenán na Hamerském, Lu ním a Utvinském potoce (tedy na menších tocích v povodí Plou nice resp. St ely). Velmi nízké hodnoty (Ip < ) vykazují také Cidlina, Úpa a n které další menší toky v povodí Plou nice a St ely. Relativn nízké hodnoty indexu celkového zatížení dosahují také menší p ítoky Labe a Moravy, které byly mapovány v reakci na p ekvapiv nízké hodnoty zjišt né v lo ském roce na ece Mrlin. Výsledky mapování v letošním roce tak ukázaly, že nízké zatížení invazními druhy rostlin není u b ehové vegetace menších vodních tok v zem d lsky využívané krajin ojedin lým jevem. P í ina zatím není známa, ale existuje n kolik domn nek, které by mohly tento stav vysv tlovat. M že to být zp sobeno v tší m rou údržby zem d lské krajiny (nikoliv však b ehové vegetace v tšiny sledovaných druh ), možná také mírou jisté stabilizace krajiny, p estože míra ekologické stability stanovovaná podle koeficientu ekologické stability (viz nap. Lipský, 999) bývá v zem d lské krajin obvykle dosti nízká. Každopádn se jedná o zajímavou skute nost, která do jisté míry zpochyb uje základní pravidla ší ení invazních druh rostlin (zem d lská krajina totiž bývá z hlediska výskytu a ší ení invazních druh považována za jednu z nejvíce postižených). Této otázce bude proto v nována pozornost p i dalších výzkumech Vyhodnocení výsledk za jednotlivé sledované taxony Zna ná diferenciace tok je patrná z vyhodnocení údaj o zastoupení jednotlivých sledovaných taxon. Podíl úsek se zastoupením jednotlivých taxon pro jednotlivé toky zachycuje tab.. 4. Nej ast ji se vyskytujícím druhem byla netýkavka malokv tá, která byla nalezena ve 45,6% sledovaných úsek, a to p edevším na menších tocích v povodí Plou nice a St ely (v n kterých p ípadech až % úsek ). Po ty jedinc však nebyly tak vysoké jako v p ípad netýkavky žláznaté, která byla nalezena ve 43% sledovaných úsek, a to p edevším na st edn velkých tocích (na Sázav, Tiché Orlici, Jize e a Morav byla nalezena ve všech sledovaných úsecích). N které druhy byly nalezeny pouze na jednom nebo n kolika málo tocích, jejich koncentrace zde však byla dosti vysoká (nap. bolševník velkolepý v povodí Teplé, javor jasanolistý na Be v a áste n na Jize e, t apatka d ípatá na Lužnici, vl í bob mnoholistý zejména v povodí Teplé a áste n v povodí St ely). Rozdíly v zastoupení na jednotlivých tocích jsou patrné také u v tšiny ostatních druh. Tabulka 2 Sledované úseky vodních tok vodní tok povodí mapovatel úsek Be va TM Lipník nad Be vou - P erov Berounka EB K ivoklát - Praha Borecký potok St ela EZ v tší ást toku Bystrá Plou nice VŠ v tší ást toku Cidlina TM p i soutoku s Labem Dobranovský potok Plou nice VŠ v tší ást toku Dolský potok Plou nice VŠ v tší ást toku Hamerský potok Plou nice VŠ v tší ást toku Hubenovský potok St ela EZ v tší ást toku Chrudimka TM p i soutoku s Labem Jizera TM Bakov n. J. - Mladá Boleslav 255

4 TOMÁŠ MAT J EK Kazn jovský potok St ela EZ v tší ást toku Kralovický potok St ela EZ v tší ást toku Labe TM v tší ást toku Libchava Plou nice VŠ v tší ást toku Lomnický potok Teplá MM v tší ást toku Lu ní potok St ela EZ v tší ást toku Lužnice TM Majdalena - Veselí n. L. Malše PL ímov - Stra any Man tínský potok St ela EZ v tší ást toku Morava TM nad Litovlí Mrlina TM Kopidlno - Havransko Odra TM Ostrava - Bohumín Oh e PP Nechranice - Terezín Opava TM Opava - Hlu ín Otro ínský potok Teplá MM v tší ást toku Plou nice Plou nice VŠ v tší ást toku Pramenský potok Teplá MM v tší ást toku Rousínovský potok Plou nice VŠ v tší ást toku Sázava TM Rataje n. S - Sázava St ela St ela EZ v tší ást toku Svitávka Plou nice VŠ v tší ást toku Teplá Teplá MM v tší ást toku Tichá Orlice TM Choce - Újezd u Chocn Úpa TM Pec p. Sn žkou - Svoboda n. Ú Utvinský potok St ela EZ v tší ást toku Valová TM okolí Tova ova Výmola TM Mochov - Císa ská Kuchyn Výrovka (+ Vav inec) TM Církvice - Písty Vysv tlivky zkratek mapovatel (abecedn ): EB = Etela Bohá ková, EZ = Eliška Zelendová, MM = Magda M sková, PL = Pavla Langhansová, PP = Petra Pánková, TM = Tomáš Mat j ek, VŠ = Vendula Šenová. 256

5 Tabulka 3 Vyhodnocení základních ukazatel za jednotlivé vodní toky Vodní tok povodí po et sledovaných úsek celkový po et taxon pr m rný PT v úseku pr m rný PJ v úseku pr m rný log PJ v úseku pr m r I po et úsek bez IDR podíl úsek bez IDR Be va , ,43 9,39,% Berounka 9 2, ,28 4,95 2 2,22% Borecký potok St ela 2,33 2,23, ,67% Bystrá Plou nice 68 6, ,28 4,4,% Cidlina 8 3,7 6,23, ,33% Dobranovský potok Plou nice 34 5,2 33 2,2 3,4 6 7,65% Dolský potok Plou nice 6 2,6 74,64 2,7,% Hamerský potok Plou nice ,% Hubenovský potok St ela 8,25 3,42, ,% Chrudimka 6 7 3,7 73,86 5,3,% Jizera 7 2, ,42 4,77,% Kazn jovský potok St ela 4 3, ,3 3,28,% Kralovický potok St ela 6 2,88 94,49 2,36 2 2,5% Labe , ,2 4,67 33,62% Libchava Plou nice 38 6, ,5 3,92 2,63% Lomnický potok Teplá 35 6,23 32,48 2,7 28,57% Lu ní potok St ela ,% Lužnice 5 7,47 6,35 2, ,67% Malše 2 7 2, ,52 5,7,% Man tínský potok St ela 2 3, ,54 4,3,% Morava 2 3,25 689,97 3,22 2 6,67% Mrlina 34 5,65 85,89, ,6% Odra 5 7 4, ,82 6,96,% Oh e ,8 4 2,47 5,66 4 2,3% Opava 7 5, , 3,63,% Otro ínský potok Teplá 2 2,7 33 2,29 3,45,% Plou nice Plou nice 96 2, ,26 4,63 2 2,8% Pramenský potok Teplá 38 3,24 8,55 2,78 6 5,79% Rousínovský potok Plou nice 6,38 64,5,89 62,5% Sázava 2 9 2, ,49 6,44,% St ela St ela 2,9 9,25 2, ,67% Svitávka Plou nice , ,8 4,24,% Teplá Teplá 8 2,9 443,92 3,82 8 6,67% Tichá Orlice 8 6 2, ,45 5,56 5,56% Úpa 2 2,33 3,48, ,67% Utvinský potok St ela ,% Valová 6 4,88 89,6, ,5% Výmola 2 4,7 85,44 2,6 8,33% Výrovka (+ Vav inec) 38 4,87 9,22 2,8 4 36,84% Sledované toky celkem ,9 3, ,32% vysv tlení zkratek: PT = po et druh, PJ = po et jedinc, IDR = invazní druhy rostlin, I = prostý index celkového zatížení invazními druhy rostlin 257

6 TOMÁŠ MAT J EK Tabulka 4 Podíl úsek se zastoupením jednotlivých taxon (v %) za jednotlivé toky Vodní tok Bolševník velkolepý Borovice vejmutovka Dub ervený Javor jasanolistý K ídlatka (Kj, Ks, K ) Kustovnice cizí Loubinec p tilistý Netýkavka malokv tá Netýkavka žláznatá Pajasan žláznatý P our malokv tý Slune nice hlíznatá Trnovník akát T apatka d ípatá Turan ro ní Turanka kanadská Vl í bob mnoholistý Zlatobýl (Zk, Zo) Be va,,, 46,4 75,, 7,9,7 78,6 7, 2,4 78,6 67,9, 85,7 42,9, 64,3 Berounka,,,, 4,4, 2,2 34,4 75,6 3,3 24,4 8,9 25,6, 2, 24,4, 23,3 Borecký potok,,,,,,, 33,3,,,,,,,,,, Bystrá,,,,,8,,, 35,3,,5, 7,4,,,3, 9, Cidlina,,, 5,6,,,,,,,, 5,6,, 5,6,, Dobranovský potok,,,, 4,7,, 82,4 5,9, 2,9,,,,,, 5,9 Dolský potok,,,,,,,,,,,,,,,,, 6,3 Hamerský potok,,,,,,,,,,,,,,,,,, Hubenovský potok 25,,,,,,,,,,,,,,,,,, Chrudimka,,,, 33,3,, 66,7,,, 6,7 33,3, 33,3 33,3,, Jizera,,,,8 5,9,, 29,4,, 5,9 5,9,8, 5,9,8, 47, Kazn jovský potok,,,,,,,,,, 7, 7,,,,,,, Kralovický potok,,,,,,, 75,,,,,,,,, 2,5, Labe,7,,4 4,9 7,4,4 5,6 5, 52,,7 8,5 5,3 3,7, 33,8 35,2, 62,3 Libchava,,,, 23,7,, 94,7 23,7,,,5,,, 2,6, 2, Lomnický potok 4,3,,, 22,9,, 57, 5,7,,,,,,, 4,3 8,6 Lu ní potok,,,,,,,,,,,,,,,,,, Lužnice,,,, 3,3,, 3,3 46,7,, 3,3 2, 33,3,,, 6,7 Malše,,,, 65,, 5, 7,,,, 5, 9,,, 5,, 5, Man tínský potok,,,,,,,, 5,, 8,3,,,,,,, Morava,,,,,,, 33,3 83,3,,,,,,,, 8,3 Mrlina,,,, 2,9,, 44,,, 2,9 2,9,,,,8,, Odra,,,, 93,3,, 3,3,,,, 3,3, 66,7 46,7, 8, Oh e,2,, 4, 22,5 5,8,2 66,5 73,4 7,5 2,3 37, 33,5, 2,9 9,, 4,6 Opava,,,, 52,9,, 7,6 29,4,,, 5,9,, 47,,, Otro ínský potok 6,7,,,,,,,,,,,,,,,,, Plou nice,,,, 7,7, 6,3 5, 94,8, 4,2 7,3 2,5, 9,4 6,3, 26, Pramenský potok 68,4,,,,,,,,,,,,,,, 52,6 2,6 Rousínovský potok,,,,,,, 37,5,,,,,,,,,, Sázava,,,, 5,,, 6,,, 55,, 5,, 5,,, 45, St ela,7,,,,8,,7 6,7 4,2, 4,2 4,2 3,3,,,,8 8,3 Svitávka,,,, 29,5,, 93,2 54,5, 6,8, 4,5,,,, 8,2 Teplá 33,3,,,9 22,2, 6,5 42,6 44,4,9,9,9,,,,9,2 24, Tichá Orlice,,,, 6,,,, 94,4, 22,2,,,, 5,6, 6,7 Úpa,,,,,,, 25,,,,,,,,,, 8,3 Utvinský potok,,,,,,,,,,,,,,,,,, Valová,,, 6,3,,,, 56,3,, 6,3 8,8,,,,, Výmola,,,,, 8,3 25, 66,7,,,,,,,,, 6,7 Výrovka (+ Vav inec),,,,,,, 44,7 8,4,,, 5,3,,,, 8,4 toky celkem 5,,,3 2,5 4,7,8 3,5 44,6 43,,4 5,7 8,4 5,6,3,5 3,4 3,2 27,5 258

7 2.2 Vyhodnocení výsledk za tok Labe Pon kud podrobn ji byly zatím vyhodnoceny výsledky mapování b ehové vegetace Labe, které bylo mapováno v r zných ástech svého toku (celkem 284 úsek ). Úsek st edního Labe mezi Veletovem (okres Kolín) a Brandýsem nad Labem, jehož délka je více než 6 km, byl zárove zvolen jako modelový úsek pro podrobn jší studium, a to zejména proto, že uvedený úsek nebyl, narozdíl od v tšiny ostatních úsek, v posledních desetiletích postižen povodn mi katastrofálního rozsahu (na ja e 26 zde prob hla pouze menší povode ). Vyhodnocení výsledk za tento úsek bylo prezentováno na konferenci í ní krajina 27 (Olomouc) a publikováno v konferen ním sborníku (Mat j ek, 27). V porovnání s ostatními sledovanými vodními toky i v porovnání s horním a dolním tokem Labe vyniká tento úsek p edevším nadpr m rným zastoupením obou sledovaných druh zlatobýl, naopak siln podpr m rné je zastoupení k ídlatek. Spíše podpr m rné je také zastoupení netýkavky žláznaté a netýkavky malokv té. D vodem t chto rozdíl jsou pravd podobn p edevším upravené b ehy toku a z ejm také již zmín ná absence katastrofálních povodní v nedávné minulosti, které zp sobily rozší ení uvedených druh na ad tok v eské republice. Vyšší zastoupení invazních neofyt bylo pozorováno zejména v neudržovaných b ehových porostech pod m sty a v místech se zm nou rychlosti proud ní vody (jezy, mosty, ústí menších vodote í), naopak udržované b ehové porosty ve m stech a jejich okolí hostily v tšinou výrazn mén invazních neofyt. Srovnáváno bylo dále také zastoupení jednotlivých neofyt i celkového zatížení invazními druhy v jednotlivých ástek toku Labe. Výsledky tohoto srovnání ukazují grafy na obrázku. a 2. Zatímco z hlediska celkového po tu druh i z hlediska celkového zatížení invazními druhy je patrný ur itý nár st sm rem od horního toku k dolnímu (nejvíce v horní ásti toku), u n kterých jednotlivých druh je tato závislost mén patrná, a v n kterých p ípadech je trend dokonce opa ný (nap. netýkavka malokv tá, k ídlatka). Po et druh (PD) Prostý index (Ip) 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2,5, Obrázek Po et druh invazních neofyt a prostý index zatížení invazními druhy v jednotlivých ástech toku Labe. Ozna ení úsek (platí i pro další grafy): = Špindler v Mlýn Kuks, 2 = Hradec Králové Pardubice, 3 = Veletov (okr. Kolín) soutok s Cidlinou, 4 = soutok s Cidlinou elákovice, 5 = elákovice M lník, 6 = Št tí Roudnice n. L., 7 = Ústí n. L. T chlovice. K ídlatka Netýkavka malokv tá,4,2,2,8,6,4,8,6,4,2,2 259

8 TOMÁŠ MAT J EK Netýkavka žláznatá Trnovník akát 2,5,4 2,2,5,8,6,5,4,2 Turan ro ní Turanka kanadská,4,2,8,6,4,2,8,6,4,2,8,6,4,2 Zlatobýl 2,5 2,5,5 Obrázek 2 Zastoupení jednotlivých invazních neofyt v jednotlivých ástech toku Labe (vymezení úsek - viz legenda pro obrázek ) 3 Záv r Dosavadní výsledky mapování invazních druh rostlin v b ehové vegetaci vodních tok a jejich p edb žné vyhodnocení ukazují na zna nou diferenciaci jednotlivých vodních tok z hlediska zastoupení jednotlivých invazních neofyt i z hlediska celkového zatížení t mito druhy. áste né vyhodnocení dat, které bylo zatím provedeno, dokládá skute nost, že výskyt invazních druh rostlin v b ehové vegetaci vodních tok je podmín n adou faktor, jejichž vliv na ší ení a výskyt invazních neofyt bude s pomocí získaných dat dále analyzován. Pro ú ely dalšího vyhodnocování byly vytipovány zejména tyto faktory: - nadmo ská výška - ádovost toku - ší ka toku - lidská sídla (nad sídlem v sídle pod sídlem) - p ekážky v proud ní (mosty, jezy) - využití p íb ežní zóny resp. celého povodí 26

9 - antropogenní p em ny koryta (beton, kameny...) - významné dopravní linie - katastrofální povodn P edb žné výsledky ukazují, že katastrofální povodn by mohly být jedním z klí ových faktor, které ší ení invazních druh podmi ují. Tato skute nost však z ejm platí pouze u n kterých druh, a to samoz ejm zejména u t ch, které povodní využívají ke svému ší ení (nap. netýkavka žláznatá nebo k ídlatka). Možnost ší ení t chto druh je umocn na také zvýšenou m rou disturbancí (narušení). Na základ výsledk mapování v roce 26 byla v letošním roce v nována také pozornost prov ení extrémn vysokých hodnot zatížení invazními neofyty na ece Be v, a naopak výrazn podpr m rné zastoupení t chto druh v b ehové vegetaci eky Mrliny. Mapování dalších úsek na Be v a na dalších menších tocích v zem d lské krajin oba tyto extrémy spíše potvrdilo. V p ípad Be vy je dosti pravd podobné, že vysoký stupe zatížení invazními druhy je do zna né míry zp soben práv katastrofální povodní v roce 997. P ekvapením je naopak nízký stupe zatížení menších vodních tok v zem d lské krajin, jehož p í iny dosud nebyly uspokojiv vysv tleny a budou p edm tem další analýzy. 4 Literatura Langhammer, J., K ížek, M. (27). Mapování upravenosti í ní sít a následk povodní. In: Langhammer, J. (ed.) Povodn a zm ny v krajin. P F UK a MŽP, Praha, pp Lipský, Z. (999): Krajinná ekologie. Skripta P F UK, Praha, 29 s. Mat j ek, T. (27): Výskyt invazních neofyt v b ehové vegetaci st edního Labe. In: Sborník z konference í ní krajina 27, v tisku. Pyšek et al. (22): Catalogue of alien plants of the Czech republic. In: Preslia, 74,. 2, s