ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV

Transkript

1 Ročník VII., měsíčník, Ve Smečkách 33, Praha 1 tel.: , fax: tis.obiol@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV Vývoj cen Potravinářská pšenice... Krmná pšenice... Potravinářský ječmen... Krmný ječmen... Sladovnický ječmen... Krmná kukuřice... Krmný oves... Žito... Řepka olejná Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Obsah: Obiloviny a olejniny Ceny zemědělských výrobců... Informace z domácích burz... Porovnání průměrných cen... Intervenční zásoby... Zahraniční obchod ČR... Informace ze zahraničních trhů... Krmiva Ceny průmyslových výrobců... Zahraniční obchod ČR... Informace ze zahraničních trhů... Statistické výhledy v EU Komoditní zpravodajství OBILOVINY Vývoj cen zemědělských výrobců Za únor se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku zvýšily o 27,1 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly výrazný cenový vzestup o 35,9 %. Zvýšení spotřebitelských cen potravinářského zboží ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku představuje 12,0 %. K vzestupu cen došlo u pekárenských výrobků i obilovin o 23,3 %. U potravinářské pšenice byla v únoru průměrná cena Kč/t a proti únoru roku 2007 se cena zvýšila o Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku zvýšila o Kč/t a dosáhla v únoru výše Kč/t. Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena v únoru činila Kč/t, vykázal cenový vzestup o Kč/t proti stejnému období roku 2007, kdy jeho cena činila Kč/t. Průměrná cena ječmene potravinářského v únoru roku byla ČSÚ stanovena na Kč/t, v únoru 2007 činila Kč/t. Jedná se o nárůst ceny o Kč/t. Cenovou změnu vykázal ječmen krmný, jehož cena v únoru činila Kč/t, což představuje její nárůst o Kč/t oproti roku Meziroční vzestup zaznamenala krmná kukuřice, jejíž cena v únoru činila Kč/t, oproti stejnému období v roce 2007 se tak zvýšila o Kč/t. Žito, jehož průměrná cena činila v únoru roku Kč/t, vykázalo výrazný cenový vzestup o Kč/t proti stejnému období roku 2007, kdy jeho cena činila Kč/t. Průměrná cena semene řepky olejné v únoru činila Kč/t, byl tak prokázán výrazný vzestup ceny oproti stejnému období v roce 2007 o Kč/t. Oves krmný, jehož cena v únoru roku dosahovala výše Kč/t, zaznamenal meziroční vzestup ceny o Kč/t. TIS ČR SZIF 1

2 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ, INFORMACE Z DOMÁCÍCH BURZ OBILOVINY, OLEJNINY Ceny zemědělských výrobců Vývoj cen zemědělských výrobců Kč/t Název Měsíc Měsíc Pšenice potravinářská Pšenice krmná Ječmen sladovnický Ječmen potravinářský Ječmen krmný Žito Oves krmný Kukuřice krmná Semeno řepky olejné Pramen: ČSÚ Poznámka: údaj není k dispozici Informace z domácích burz Kotovaná nabídka a poptávka promptních a termínových obchodů na OBHK Kč/t Komodita Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Semeno řepky Řepkové výlisky Řepkový ext. šrot Pšenice potr Pšenice krmná Pramen: Obchodní burza Hradec Králové Poznámka: - údaj není k dispozici Měsíc plnění Ceny komodit na Plodinové burze Brno - Promptní obchody za období od Kč/t Komodita Parita FCA Parita DDP Pšenice potravinářská Pšenice krmná Ječmen sladovnický Ječmen krmný Žito Kukuřice Řepka Pramen: Plodinová burza Brno Poznámka: Jedná se o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejedná se o kótované ceny; Cena Kč/t bez DPH Zpráva o trhu obilovin a olejnin

3 POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH CEN Porovnání průměrných cen Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v roce 2006/2007/ v Kč/kg 2006 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pšenice potravinářská CZV 2,86 2,89 2,94 2,92 2,96 2,97 2,97 2,86 3,13 3,47 3,58 3,66 Pšeničná mouka hladká 00 extra CPV 5,82 5,80 5,85 5,88 6,09 6,08 6,09 6,00 6,07 6,23 6,28 6,48 Pšeničná mouka hladká SC 7,18 7,12 7,40 7,26 7,48 7,42 7,40 7,55 7,55 7,49 7,17 7, I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pšenice potravinářská CZV 3,78 3,92 4,10 4,15 4,09 4,08 4,03 4,44 5,13 5,59 5,82 5,81 Pšeničná mouka hladká 00 extra CPV 6,44 6,41 6,68 6,67 6,86 6,76 6,79 6,92 7,26 7,65 8,24 8,80 Pšeničná mouka hladká SC 8,17 8,08 8,31 8,46 8,62 8,70 8,75 8,79 9,23 10,36 10,89 10,93 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pšenice potravinářská CZV 5,88 6,02 Pšeničná mouka hladká 00 extra CPV 9,11 9,58 Pšeničná mouka hladká SC 12,26 12,15 Pramen: ČSÚ Poznámka: CZV = ceny zemědělských výrobců, CPV = ceny průmyslových výrobců, SC = spotřebitelské ceny. Do průměrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny Od ČSÚ změnil strukturu sledovaných výrobků Kč/t I. II. Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v ČR v Kč/t za období 2006/ / III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. Měsíce III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. Pšenice potravinářs ká C ZV Pšeničná mouka hladká 00 extra C PV Pšeničná mouka hladká SC Pramen: ČSÚ Zpráva o trhu obilovin a olejnin

4 INTERVENČNÍ ZÁSOBY, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR Intervenční zásoby Množství intervenčních zásob obilovin v České republice za období t Plodina Celkem Pšenice ob. Ječmen Žito Kukuřice Počáteční zásoby Přijaté množství Prodané množství Hrubý zůstatek Vázané množství: vnitřní trh export potravinová pomoc * volný pohyb ** Čistý zůstatek Množství v nabídce Množství nabízené od do Pramen: SZIF Poznámka: * - potravinová pomoc třetím zemích, ** - volný pohyb ve smyslu potravinové pomoci nejchudším v EU. Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od 1.1. do Dovoz Vývoz Název Množství v t Jednotková cena v Kč/t Množství v t Množství v t Jednotková cena v Kč/t Množství v t Pšenice celkem 939, ,9 939, , , ,0 z toho pšenice durum 122, ,3 122, , , ,0 Žito 195, ,0 195,6 999, ,4 999,1 Ječmen celkem 5 479, , , , , ,6 Oves 0,1-0, , , ,4 Kukuřice 900, ,5 900, , , ,7 Semena řepky olejky 327, ,7 327, , , ,5 Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k Poznámka : Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží, * údaj neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8); Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. V období od 1.1. do ve srovnání s předchozím měsícem se dovoz pšenice celkem do České republiky zvýšil o 329,2 % na 939,1 t. Největší množství pšenice pocházelo ze Slovenska, odkud bylo dovezeno 892,7 t, tj. 95,1 %. U importu semen řepky olejky došlo k poklesu celkem o 17,0 t (tj. o 4,9 %) na 327,2 t. Dovoz žita se tento měsíc zvýšil o 65,1 t (+49,9 %) na 195,6 t, jednotková cena komodity žito činila v měsíci leden 5 701,0 Kč/t. Z Polska pocházelo 63,6% importů tj. 71,2 t žita. Zpráva o trhu obilovin a olejnin

5 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Vývoz: V lednu vzrostl export pšenice celkem k předchozímu měsíci o ,7 t na ,0 tun (o 297,2 %), jednotková cena činila 6 316,2 Kč/t. Do Německa bylo prodáno pšenice ,9 t tj. 67,7 %. V tomto měsíci se zvýšil export ječmene, celkem o 6 852,0 t (+219,7 %) na ,6 t za jednotkovou cenu 6 464,6 Kč/t. Hlavní vývozní zemí bylo Německo, kam se exportovalo 46,2 %, tj ,9 t za jednotkovou cenu 6 073,4 Kč/t. Vývoz semen řepky olejky v tomto měsíci poklesl a to celkem o 5 448,2 t (-15,6%) na ,5 t za jednotkovou cenu 8 079,6 Kč/t ,0 t tj. (81,1%) řepky se vyvezlo do Německa za průměrnou jednotkovou cenu 7 868,6 Kč/t. Informace ze zahraničních trhů Ceny zeměď. výrobců obilovin a olejnin v SRN EUR/t Komodita Týden Pšenice Elita - 265,12 272,00-285,93 Pšenice potravinářská - 244,23 247,57-261,71 Žito - 230,84 231,98-225,70 Ječmen sladovnický - 305,83 300, Ječmen krmný - 237,59 228,03-217,60 Pšenice krmná - 234,24 234,98-237,04 Oves potravinářský Oves krmný - 222,07 222, Kukuřice na zrno - 230,70 227,40-221,70 Řepka olejka - 422,06 413,83-454,71 Pramen: ZMP Getreide/Ölsaaten/Futtermittel; Ceny obilovin a kukuřice v Polsku 03/ PLN/t Komodita Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr Pšenice Ječmen Oves Žito Kukuřice Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Průměrné ceny obilovin na burzách v Rakousku za období 2007/ EUR/t Komodita 2007 Burza únor duben květen únor Pšenice měkká Vídeň 156,00 154,00 152,00-266,00 Wels Ječmen krmný Vídeň 138,00 141,50 141,50 143,00 235,50 Wels 152,50 150,50 147,50-247,50 Žito Vídeň ,50 Wels Kukuřice krmná Vídeň 138,00 138,00 134,00 134,00 - Wels 147,50 143,50 143,50-217,50 Pramen: AMA; Zpráva o trhu obilovin a olejnin

6 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Měsíční nákupní ceny obilovin, kukuřice na Slovensku, období únor Sk/t Komodita Nákupní cena od Vývoj průměrných cen zemědělských výrobců únor II. 08 / I. 08 II. 08 / II. 07 Min. Max. průměr Sk/t % Sk/t % Pšenice potravinářská letní (A) , ,1 krmná , ,6 Žito potravinářské (A) , ,5 Ječmen krmný ,9 Krmná kukuřice , ,2 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Nákupní cena je cena bez DPH a bez dopravy; 1 * = údaj není zveřejněn, protože je méně než tři respondenti; Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období HUF/t Komodita Týden Pšenice potravinářská , , , , ,64 krmná Kukuřice krmná , , , , ,15 Ječmen krmný Pramen: AKII Poznámka: - data nejsou k dispozici Trh s pšenicí uvnitř EU-27 ve vybraných zemích v roce /2009 tis.t Země Destinace původu DE DK ES FR GR IE IT NL GB SE PL HU CZ EU (13) Německo Dánsko Španělsko Francie Řecko Irsko Itálie Nizozemí V. Británie Švédsko Polsko Maďarsko Česká rep Celkem Zpráva o trhu obilovin a olejnin

7 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Plocha a produkce pšenice v EU 27 Komodita Plocha (mil. ha.) Pšenice Produkce (mil. t.) Státy 2006/ /08 / / /08 /09 Německo 3,10 3,00 3,21 22,37 20,88 24,30 Belgie-Lux. 0,22 0,22 0,23 1,80 1,62 2,02 Dánsko 0,69 0,68 0,67 4,80 4,49 4,76 Španělsko 1,34 1,33 1,39 4,01 5,12 4,23 Francie 4,79 4,82 5,04 33,27 30,99 36,88 Řecko 0,17 0,19 0,21 0,43 0,41 0,54 Irsko 0,09 0,08 0,10 0,80 0,76 0,93 Itálie 0,58 0,66 0,71 3,19 3,28 3,76 Nizozemí 0,14 0,14 0,16 1,18 0,99 1,33 Portugalsko 0,10 0,06 0,08 0,24 0,13 0,13 V. Británie 1,83 1,82 2,05 14,74 13,14 16,42 Rakousko 0,26 0,27 0,28 1,30 1,33 1,44 Finsko 0,19 0,20 0,21 0,68 0,80 0,77 Švédsko 0,36 0,36 0,35 1,97 2,25 2,17 Polsko 2,18 2,11 2,15 7,06 8,32 8,30 Maďarsko 1,07 1,10 1,11 4,34 3,96 4,73 Česká rep. 0,78 0,81 0,81 3,51 3,94 3,96 Slovensko 0,35 0,36 0,37 1,34 1,44 1,49 Estonsko 0,09 0,10 0,10 0,22 0,32 0,30 Lotyšsko 0,22 0,22 0,23 0,60 0,75 0,74 Litva 0,34 0,36 0,36 0,81 1,38 1,34 Slovinsko 0,03 0,03 0,04 0,13 0,13 0,16 Kypr/Malta 0,01 0,01 0,01 0,02 0,02 0,03 Rumunsko 1,87 1,90 1,71 4,79 2,94 4,52 Bulharsko 0,93 1,01 1,11 3,26 2,13 3,34 EU 27 21,72 21,86 22,69 116,85 111,53 128,56 Produkce obilovin v zemích EU27 období 2007/ /2009 Plodina Plocha (mil.ha.) Výnos (t/ha) Produkce (mil.t.) 07/08 08/09 rozdíl 07/08 08/09 rozdíl 07/08 08/09 rozdíl Pšenice Ječmen Kukuřice Žito Ostatní obiloviny Obiloviny celkem EU 25 18,9 19,9 5% 5,6 6,1 8% 106,5 120,7 13% EU 27 21,9 22,7 4% 5,1 5,7 11% 111,5 128,6 15% EU 25 13,2 13,8 5% 4,3 4,4 2% 56,8 60,6 7% EU 27 13,7 14,5 6% 4,2 4,3 3% 57,6 62,4 8% EU 25 5,7 5,9 4% 7,7 8,2 7% 43,8 48,7 11% EU 27 8,0 8,6 8% 6,0 6,7 13% 47,7 58,2 22% EU 25 2,6 2,6 2% 3,0 3,2 10% 7,6 8,5 12% EU 27 2,6 2,6 2% 3,0 3,2 10% 7,6 8,6 12% EU 25 7,1 7,2 1% 3,3 3,3 0% 23,7 23,8 1% EU 27 7,4 7,5 1% 3,2 3,3 1% 24,0 24,3 1% EU 25 50,2 52,5 5% 4,9 5,2 6% 245,6 271,4 11% EU 27 56,2 59,0 5% 4,6 4,9 8% 255,8 291,0 14% Zpráva o trhu obilovin a olejnin

8 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Komoditní obchody na burze CBoT, Winnipeg Pšenice /t Březen 226,04 250,01 301,49 Březen ,98 129,49 128,27 Květen 229,33 254,05 304,43 Květen ,68 133,78 131,22 Červenec 200,39 229,23 295,55 Červenec ,85 136,09 134,74 Kukuřice /t Březen 131,86 134,29 141,57 Březen ,85 124,23 119,38 Květen 134,84 137,69 144,27 Květen ,21 127,92 122,25 Červenec 137,45 140,50 147,37 Červenec ,34 130,10 125,36 Ječmen CAD/t Březen 209,50 213,50 227,50 Březen ,00 175,00 178,00 Květen 221,80 221,00 237,20 Květen ,90 184,50 188,00 Červenec 227,00 227,00 249,60 Červenec ,00 192,00 196,50 Poznámka: CBoT Chicago Board of Trade, USA; Pramen: z Trh s ječmenem uvnitř EU-27 ve vybraných zemích v roce /2009 tis.t Země Destinace původu DE DK ES FR GR IE IT NL GB SE PL HU CZ EU (13) Německo Dánsko Španělsko Francie Řecko Irsko Itálie Nizozemí V. Británie Švédsko Polsko Maďarsko Česká rep Celkem Zpráva o trhu obilovin a olejnin

9 CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ KRMIV, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ KRMIVA Ceny průmyslových výrobců Vývoj průměrných cen průmyslových výrobců krmných směsí Kč/t Název krmné směsi KS pro předvýkrm prasat KS pro prasata nad 65 kg Listopad Prosinec Leden Únor Listopad Prosinec Leden Únor 4 779, , , , , , , , , , , , , , , ,6 KS pro výkrm brojlerů 6 223, , , , , , , ,0 KS pro nosnice 4 992, , , , , , , ,5 Pramen: ČSÚ - = údaj není k dispozici Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz krmiv a zbytků z potravinářského průmyslu od 1.1. do Název Otruby, vedlejší výrobky mlýnské Množství v t Dovoz Jednotková cena Kč/t Množství v t Vývoz Množství v t Jednotková cena Kč/t Množství v t , ,9 180, , , ,8 Zbytky škrobárenské 20, ,0 20,0 5, ,0 5,0 Řízky řepné 625,2 48,0 625, , , ,1 Bagasa a jiné cukr. odpady 24, ,1 24, , , ,5 Mláto, odpady pivovarnické, lihovar. Pokrutiny, odpad po extr. rost. tuků - - 0, , , , , , ,2 136, ,6 136,2 Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k Poznámka: Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží; * údaj neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8); Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.1. do se ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil dovoz pokrutin, odpadu po extrahování rostlinných tuků, do ČR, a to o 8 682,9 t (o 20,4 %) na ,2 t za jednotkovou cenu 7 275,7 Kč/t. 93,2 %, tj ,6 t pokrutin pocházelo z Německa za 7 260,7 Kč/t. Import otrub vzrostl oproti prosinci 2007 o 128,2 t (o 344,8 %) na 180,6 t za 5 973,9 Kč/t. 98,2 t bylo dovezeno ze Slovenska za jednotkovou cenu 3 843,0 Kč/t. Vývoz: V lednu se zvýšil export mláta, odpadů pivovarnických, lihovar. z ČR proti měsíci prosinec 2007 o 528,5 t (+68,0%) na množství 1 306,0 t za 1 526,0 Kč/t. Vývoz otrub se proti minulému měsíci zvýšil o 1 300,4 t, tj. 29,1 % na 5 764,8 t. Do Polska byla v tomto měsíci prodána více než polovina celkového vývozu otrub tj. 66,6%, (3 843,1 t), dále do sousedního Německa 1 694,0 tun (29,4 %), a do Rakouska 3,9% ( 222,7 t) za průměrnou jednotkovou cenu 3 794,9 Kč/t. Zpráva o trhu obilovin a olejnin

10 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Informace ze zahraničních trhů Průměrné měsíční odbytové ceny krmných směsí na Slovensku únor Název krmné směsi Drůbež Prasata Hovězí dobytek Slovensko celkem Vývoj cen II. I. II. 08 / I. 08 II. 08 / II. 07 Sk/t Sk/t Sk/t % Sk/t % výkrm brojlerů, startér , ,7 výkrm brojlerů, růst , ,9 výkrm brojlerů, finální , ,6 nosnice , ,6 startér , ,1 předvýkrm , ,5 dokrm , ,5 prasnice rodící , ,5 prasnice kojící , ,3 telata, startér , ,8 mladý dobytek , ,5 výkrm , ,5 dojnice , ,8 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Tečka = ceny nebyly v předchozím období k dispozici. Měsíční srovnání průměrných odbytových cen mlýnských krmiv od zpracovatelů Název produktu II. I. II. 08 / I. 08 II. 08 / II. 07 Sk/t Sk/t Sk/t % Sk/t % Krmná mouka , ,0 Otruby , ,8 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Průměrné prodejní ceny šrotu a otrub zjištěné v nejvýzn. mlýnech v Polsku Výrobek Druh Cena (PLN/kg) Strukturovaný obrat (%) V pytlích Otruby Šrot Volně ložené Otruby Šrot žitné ,3 3,2 12,5 3,1 pšeničné ,9 33,7 33,1 31,1 žitné ,0 0,0 0,0 0,0 pšeničné ,0 0,0 0,0 0,3 žitné ,1 8,5 6,0 9,0 pšeničné ,7 54,4 46,6 55,3 žitné ,0 0,0 0,0 0,0 pšeničné ,1 0,2 1,8 1,2 Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Poznámka: * - nedostatečný počet respondentů, pomlčka = údaj není k dispozici. Zpráva o trhu obilovin a olejnin

11 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Vývoj produkce průmyslových krmiv v EU-27 mil. t / / Celkem Celkem výhled Země dobytek prasata drůbež II.-08 III.-08 dobytek prasata drůbež III.-08 Německo 6,5 8,8 5,3 20,6 20,7 6,7 8,8 5,4 20,8 Bel. Luc. 1,1 3,7 1,3 6,1 6,1 1,2 3,7 1,3 6,2 Dánsko 1,2 3,5 0,6 5,3 5,3 1,2 3,5 0,6 5,2 Španělsko 5,4 9,1 4,4 18,9 18,9 5,5 9,1 4,4 19,0 Francie 5,3 6,4 9,0 20,6 20,6 5,1 6,4 9,0 20,5 Řecko 0,5 0,7 0,7 1,9 1,9 0,5 0,8 0,7 2,0 Irsko 2,0 0,6 0,5 3,1 3,1 2,0 0,6 0,5 3,1 Itálie 4,1 2,8 4,8 11,7 11,7 4,1 2,8 4,9 11,8 Nizozemí 3,1 5,5 3,1 11,8 11,8 3,2 5,5 3,1 11,8 Portugalsko 1,0 1,1 1,3 3,5 3,5 1,0 1,1 1,3 3,5 Velká Británie 4,9 1,8 6,2 13,0 12,9 5,1 1,8 6,2 13,1 Rakousko 0,3 0,2 0,4 0,9 0,9 0,3 0,2 0,4 0,9 Finsko 0,6 0,3 0,3 1,2 1,2 0,6 0,3 0,3 1,2 Švédsko 1,2 0,5 0,5 2,2 2,2 1,2 0,5 0,5 2,2 Polsko 0,5 1,4 4,0 5,8 5,8 0,5 1,4 4,0 5,8 Maďarsko 0,6 1,9 1,6 4,1 4,1 0,6 1,8 1,6 4,1 Česká rep. 0,5 1,2 1,1 2,7 2,7 0,5 1,1 1,1 2,7 Slovensko 0,2 0,4 0,4 1,0 1,0 0,3 0,4 0,4 1,0 Estonsko 0,0 0,1 0,1 0,2 0,2 0,0 0,1 0,1 0,2 Lotyšsko 0,0 0,1 0,1 0,2 0,2 0,0 0,1 0,1 0,2 Litva 0,0 0,1 0,1 0,3 0,3 0,0 0,1 0,1 0,3 Slovinsko 0,1 0,1 0,3 0,5 0,5 0,1 0,1 0,3 0,5 Kypr/Malta 0,2 0,2 0,1 0,5 0,5 0,2 0,2 0,1 0,5 Rumunsko 0,1 0,7 1,2 1,9 1,9 0,1 0,6 1,2 1,9 Bulharsko 0,0 0,2 0,2 0,4 0,4 0,0 0,2 0,2 0,4 EU 27 39,3 51,4 47,8 138,5 138,5 39,7 51,3 48,0 139,0 Obchodní ceny krmných směsí v Maďarsku za leden HUF/t Název krmné směsi KS pro výkrm brojlerů 2007 srpen září říjen listopad prosinec leden 0 3 týden (předvýkrm) týden (vlastní výkrm) týden (konečná fáze) KS pro výkrm prasata I. fáze II. fáze III. fáze Pramen: AKII Poznámka: - = ceny nebyly v předchozím období k dispozici Zpráva o trhu obilovin a olejnin

12 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27 Odhadovaná produkce cereálií ve vybraných zemích EU v období 2007/ Německo Odhadovaná produkce zrnin v Německu v roce /2009 je následující: měkká pšenice 24,30 mil.t. (20,89 mil.t. v 2007/); ječmen 12,27 mil.t. (10,48 mil.t. v 2007/); kukuřice 3,73 mil.t. (3,60 mil.t. v 2007/). Řecko Odhadovaná produkce zrnin v Řecku v roce /2009 je následující: měkká pšenice 0,54 mil.t. (0,41 mil.t. v 2007/); u Tr. durum 0,96 mil.t. (0,73 mil.t. v 2007/); kukuřice 2,53 mil.t. (2,06 mil.t. v 2007/). Velká Británie Odhadovaná produkce zrnin ve Velké Británii v roce /2009 je následující: pšenice měkká 16,42 mil.t. (13,14 mil.t. v 2007/); ječmen 5,67 mil.t. (5,08 mil.t. v 2007/); oves 0,80 mil.t. (0,71 mil.t. v 2007/). Bulharsko Odhadovaná produkce zrnin v Bulharsku v roce /2009 je následující: pšenice měkká 3,35 mil.t. (2,13 mil.t. v 2007/); u ječmene 0,54 mil.t. (0,38 mil.t. v 2007/); u kukuřice 1,42 mil.t. (0,35 mil.t v 2007/). Itálie Odhadovaná produkce zrnin v Itálii v roce /2009 je následující: pšenice měkká 3,76 mil.t. (proti 3,28 mil.t. v 2007/); u ječmene 1,27 mil.t. (1,21 mil.t. v 2007/); kukuřice 9,77 mil.t. (8,85 mil.t. v 2007/). Celková odhadovaná produkce cereálií činí v roce 19,71 mil.t. (17,21 mil.t. v 2007/). Francie Odhadovaná produkce zrnin ve Francii v roce /2009 je následující: pšenice měkká 36,88 mil.t. (30,99 mil.t. v 2007/); ječmen 11,47 mil.t. (9,49 mil.t. v 2007/); u kukuřice 14,63 mil.t. (15,21 mil.t. v 2007/). Rumunsko Odhadovaná produkce zrnin v Rumunsku v roce /2009 je následující: u pšenice měkké 4,52 mil.t. (2,94 mil.t. v 2007/); u ječmene 1,25 mil.t. (0,48 mil.t. v 2007/); u kukuřice 8,01 mil.t. (3,53 mil.t. v 2007/). Maďarsko Odhadovaná produkce zrnin v Maďarsku v roce /2009 je následující: pšenice měkká 4,73 mil.t. (3,96 mil.t. v 2007/); u ječmene 1,99 mil.t. (1,89 mil.t. v 2007/); u kukuřice 7,36 mil.t. (3,87 mil.t. v 2007/). Česká republika Odhadovaná produkce zrnin v České republice v roce /2009 je následující: pšenice měkká 3,96 mil.t. (3,94 mil.t. v 2007/); ječmen 1,13 mil.t. (1,04 mil.t. v 2007/); kukuřice 0,83 mil.t. (0,76 mil.t. v 2007/). Španělsko Odhadovaná produkce zrnin ve Španělsku v roce /2009 je následující: pšenice měkká 4,23 mil.t. (3,35 mil.t. v 2007/); u ječmene 9,49 mil.t. (11,37 mil.t. v 2007/); kukuřice 2,94 mil.t. (3,16 mil.t. v 2007/). Evropská unie EU 27 pšenice, ječmen a kukuřice, prognóza na období /2009 Produkce cereálii v EU 27 je odhadována na tento měsíc 291 mil.t (255,9 mil.t v roce 2007/). U pšenice měkké se analyzuje odhad produkce na 128,6 mil.t., tj. (111,5 mil.t v 2007/). Odhadovaná produkce ječmene by se měla zvýšit na predikovaných 62,4 mil.t (57,6 mil.t minulý rok). Tento pokles byl způsoben ve Španělsku (výnos), Lotyšsku, Švédsku a Dánsku (plocha), navzdory zvýšení plánované plochy jarního ječmene ve Francii. U kukuřice by odhad měl prokázat zvýšení produkce na 58,2 mil.t (47,7 mil.t v 2007/). Zpráva o trhu obilovin a olejnin

13 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Ječmen by měl svoji produkční výkonnost zvýšit celkem o 4,80 mil.t. na 62,4 mil.tun (2007/-/2009). Ječmen EU 27 mil.t ,9 57,6 62,4 2006/ / /2009 U pšenice odhadovaná produkce vzroste o 17,1 mil.t. na 128,6 mil.t, produkce ječmene by se měla zvýšit o 4,8 mil.t. na 62,4 mil.t, u kukuřice se očekává vzrůst produkce o 22,0 % na celkových 58,2 mil.tun. Odhadovaná produkce pšenice, ječmene, kukuřice v EU27 za období 2007/ - /2009 mil.t ,5 128,6 57,6 62,4 47,7 58,2 Pšenice měkká Pšenice měkká Ječmen Ječmen Kukuřice Kukuřice Situace na vnitřním trhu zahraniční obchod EU obiloviny k 13. Odhady celkové produkce obilovin 08/09 v EU27 z února (Strategy Grains) byly sníženy o 1 mil.t na 291 mil.t, z toho odhad produkce pšenice navýšen o 0,2 mil.t na 128,6 mil.t, odhad produkce ječmene snížen o 0,6 mil.t na 62,4 mil.t a odhad produkce kukuřice snížen o 0,7 mil.t na 58,2 mil. t. Klimatická situace v Evropě je příznivá, porosty obilovin jsou oproti běžným podmínkám vyvinutější, především pšenice ozimá je v dobrém stavu. Ceny obilovin zůstávají poměrně stabilní. IT: odhad osevních ploch pro pšenici setou byl navýšen na 770 tis.ha (meziroční nárůst o 17%), u pšenice tvrdé byl navýšen na 1,7 mil.ha (meziroční nárůst o 21%). UK: odhad osevních ploch u pšenice navýšen na 1,9 mil. ha (meziroční nárůst o 10,5%), u ječmene navýšen na 366 tis.ha (meziroční nárůst o 14%) a u ovsa navýšen na 106 tis.ha (meziroční nárůst o 12%). Celkový objem dovozů do EU stoupl na 19,85 mil.t (9,2 mil. t loni), objem vývozů z EU je na 12,4 mil.t (13,4 mil.t loni). EU je čistým dovozcem 7,45 mil.t (loni čistým vývozcem 3,9 mil.t). V intervenčních zásobách EU 27 se k 9.3. nachází t obilovin, z toho t pšenice a t kukuřice. V týdnech byly vydány vývozní licence na 586 tis.t pšenice, 4 tis.t tvrdé pšenice, 43 tis.t pšeničné mouky, 74 tis. t ječmene, 127 tis.t ječného sladu, 17 tis.t kukuřice, 3 tis.t ovsa. Dovozní licence: 98 tis.t pšenice, 74 tis. t tvrdé pšenice, 22 tis.t ječmene, 361 tis. t kukuřice, 136 tis.t čiroku. (pouze vybrané položky). Pramen: SZIF, ŘVO z Zpráva o trhu obilovin a olejnin

14 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Pšenice, ječmen a kukuřice v EU 27 spotřeba cereálií - průmyslová krmiva (mil.t.) 2007/ Celkem /2009 výhled Celkem Země pšenice ječmen kukuřice 07/08 pšenice ječmen kukuřice 08/09 Změna v % 07/08-08/09 Německo 10,3 7,7 3,9 21,9 10,0 8,6 4,0 22,6 103,2 Bel. Luc. 1,6 0,4 0,8 2,9 1,7 0,6 0,9 3,2 110,3 Dánsko 3,5 2,5 0,1 6,1 3,8 2,7 0,1 6,6 108,2 Španělsko 3,6 7,5 7,7 18,8 3,9 7,6 7,3 18,9 100,5 Francie 8,7 3,3 7,0 19,0 8,7 3,9 6,8 19,4 102,1 Řecko 0,3 0,4 2,5 3,2 0,3 0,4 2,6 3,2 100,0 Irsko 0,9 1,1 0,5 2,4 0,9 1,2 0,3 2,5 104,2 Itálie 1,5 1,5 9,8 12,8 2,0 1,7 10,0 13,8 107,8 Nizozemí 2,0 1,0 2,2 5,3 2,5 1,4 1,9 5,8 109,4 Port. 0,3 0,2 1,7 2,2 0,3 0,2 1,6 2,0 90,9 V. Británie 6,3 2,7 0,3 9,3 6,8 3,1 0,3 10,2 109,7 Rakousko 0,4 0,6 1,2 2,2 0,4 0,6 1,3 2,4 109,0 Finsko 0,4 1,2 0,0 1,5 0,3 1,2 0,0 1,5 100,0 Švédsko 0,8 0,9 0,0 1,7 0,8 1,0 0,0 1,8 105,9 Polsko 2,5 2,6 1,6 6,7 2,9 2,5 1,7 7,1 106,0 Maďarsko 1,7 0,4 2,9 5,0 1,6 0,7 3,5 5,7 114,0 Česká rep. 1,8 1,0 0,6 3,3 1,9 1,1 0,6 3,6 109,1 Slovensko 0,5 0,3 0,3 1,1 0,5 0,3 0,4 1,2 109,1 Estonsko 0,2 0,2 0,0 0,3 0,1 0,2 0,0 0,3 100,0 Lotyšsko 0,2 0,2 0,0 0,4 0,2 0,2 0,0 0,4 100,0 Litva 0,2 0,3 0,0 0,5 0,3 0,4 0,0 0,7 140,0 Slovinsko 0,0 0,0 0,4 0,5 0,0 0,0 0,4 0,5 100,0 Kypr/Malta 0,0 0,3 0,0 0,3 0,0 0,3 0,0 0,3 100,0 Rumunsko 0,2 0,3 5,2 5,7 0,7 0,7 6,2 7,6 133,3 Bulharsko 0,6 0,0 0,7 1,3 1,0 0,2 0,8 2,0 153,8 EU 27 48,5 36,5 49,6 134,5 51,9 40,9 50,7 143,5 106,7 Referenční ceny leden únor Pšenice potravinářská /t Brno - 229,16 - Brno 235,04 239,43 - Bratislava 235,07 228,24 227,75 Bratislava 234,90 232,22 237,02 Mnichov - 250,00 - Mnichov 250,00 254,00 255,00 Boloňa 275,00 275,00 275,00 Boloňa 264,00 269,00 269,00 Ljubljana - 267,05 208,45 Ljubljana 272,69 269,56 273,45 Rouen/Creil 254,58 250,58 252,58 Rouen/Creil 278,51 275,51 290,51 Krmný ječmen /t Brno - 212,37 - Brno 217,84 218,11 - Bratislava 191,55 177,52 - Bratislava 188,09 193,05 220,35 Mnichov - 230,00 235,00 Mnichov - 235,00 231,50 Boloňa 263,50 266,50 266,50 Boloňa 263,50 263,50 261,50 Ljubljana Ljubljana Rouen/Creil 235,58 228,58 227,58 Rouen/Creil 212,51 206,51 206,51 Pramen: AgrarMarkt Austria Zpráva o trhu obilovin a olejnin

15 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Termínované obchody na burze MATIF (Marché à Terme International de France, Paris) Pšenice /t Březen 266,00 266,75 265,00 Březen ,25 151,25 152,00 Květen 265,75 267,00 264,75 Květen ,50 148,75 149,00 Srpen 233,00 235,00 229,50 Září ,50 132,75 133,50 Kukuřice /t Březen 200,75 201,00 200,75 Březen ,00 156,50 157,00 Červen 203,25 203,50 202,00 Červen ,00 157,50 157,75 Srpen 204,00 204,00 202,75 Srpen ,50 159,00 159,25 Listopad 206,00 204,50 203,25 Listopad ,00 142,00 142,00 Pramen: AgrarMarkt Austria Ceny obilovin ve vybraných zemích EU Srpen Pšenice potravinářská Ječmen krmný Kukuřice Francie 268,51-109,76 209,51 132,51 104,51 211,51-122,39 Itálie 292,00 188,00 144,50 256,50 178,00 137,50 232,50 166,00 129,00 Španělsko 270,00 179,00 141,00 220,00 169,00 132,00 220,00 172,00 138,00 Belgie 261,00 154,00 114,50 220,00 145,00 113,00 217,00 163,00 124,00 Dánsko 1) , , V.Británie 1) 279,24 156,85 116, , Pramen: AgrarMarkt Austria, Februar Poznámka: Francie = pšenice a ječmen FOB Metz, kukuřice FOB Rýn; Itálie = ceny z burzy Milán pro Superior pšenice; Španělsko = burza Valencie; Belgie = burza Brusel; Dánsko = cenové hlášení trhu FOB; UK = HGCA; 1) = Euro referenční kurz ECB k datu /t Plánovaný export zemí EU27 komodity pšenice do hlavních třetích zemí tis. t 2007/ Ger. B/L Den. Fra. Gre. Ita. Neth. Por. U.K. Aust. Export zrna celkem Swe. Pol. Hun. Cze. Slk. Lat. Lit. Rom. Bul. Další EU /2007 Ger. B/L Den. Fra. Gre. Ita. Neth. Por. U.K. Aust. Export zrna celkem Swe. Pol. Hun. Cze. Slk. Lat. Lit. Rom. Bul. Další EU Zpráva o trhu obilovin a olejnin

16 AKTUALITY Cenový index u CZV, CPV a SC komodity pšenice za období Kč/kg I-07 II-07 III-07 IV-07 V-07 VI-07 I-08 II-08 III-08 IV-08 V-08 VI-08 PŠ potrav. 3,78 3,92 4,10 4,15 4,09 4,08 5,88 6,02 CZV (%) ,7 108,5 109,8 108,2 107,9 155,6 159,3 n-1 103,7 104,6 101,2 98,6 99,8 144,1 102,4 PŠ mouka 6,44 6,41 6,68 6,67 6,86 6,76 9,11 9,58 hlad.00 extra ,5 103,7 103,6 106,5 105,0 141,5 148,8 CPV (%) n-1 99,5 104,2 99,9 102,8 98,5 134,8 105,2 PŠ m. hladká 8,17 8,08 8,31 8,46 8,62 8,70 12,26 12,15 SC (%) Pramen: ČSÚ ,9 101,7 103,5 105,5 106,5 150,1 148,7 n-1 98,9 102,8 101,8 101,9 100,9 140,9 99,1 Cena zemědělských výrobců tento měsíc opět vzrostla, meziročně téměř o (+59,3%). Měsíční cenový nárůst činil (+2,4%). Pšenice potravinářská stála v měsíci únor 6,02 Kč/kg, ve srovnání s měsícem leden se její cenová hladina zvýšila o (+0,14 Kč/kg). U cen průmyslových výrobců komodity pšeničná mouka hladká 00 extra jsme zaznamenali opětovný nárůst cenové hladiny. V únoru stála pšeničná mouka hladká 00 extra 9,58 Kč/kg, což je ve srovnání s lednem 2007 (+48,8%) procentní nárůst, měsíčně pak nárůst o (+5,2%) procentních bodů. Cenová hladina SC pšeničné mouky hladké v období únor výrazně vzrostla. Od počátku roku 2007 celkem o (+48,7%), v období měsíců leden únor poklesla o (-0,9%). Množství intervenčních zásob obilovin v EU 27 za období t Plodina Celkem Pšenice ob. Ječmen Žito Kukuřice Počáteční zásoby Přijaté množství Prodané množství Hrubý zůstatek Vázané množství: vnitřní trh export potravinová pomoc * volný pohyb ** Čistý zůstatek Množství v nabídce Množství nabízené od do Pramen: SZIF Poznámka: * - potravinová pomoc třetím zemích, ** - volný pohyb ve smyslu potravinové pomoci nejchudším v EU. Zpráva o trhu obilovin a olejnin

17 AKTUALITY Pečlivost a včasnost stojí na prvním místě Neutuchající poptávka po obilí a jeho překvapivě příznivé ceny motivují řadu zemědělců k zintenzivnění výroby, aby byl zisk z vypěstované komodity ještě vyšší. Intenzifikací se ale nerozumí jen zvýšená úroveň ošetření a hnojení, jak se mohou někteří domnívat. Stejně tak důležité je i načasování jednotlivých vstupů a pečlivost, s jakou se provádějí. To totiž patří při intenzivní formě pěstování plodin na první místo. Obilí se vloni prodávalo za dvojnásobné ceny, a tak není divu, že se jeho výměra na našich polích zvětšuje. Jen pšenicí ozimou byla letos oseta plocha 900 tisíc hektarů, což je rekordní číslo. Vidina ještě většího zisku navíc svádí zemědělce k intenzifikaci výroby. Jak ale tvrdí Ing. Marie Váňová, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu, Kroměříž (ZVÚ Kroměříž), intenzifikace nesouvisí jen s větším počet zásahů, ale také pečlivostí jejich provádění. O intenzifikaci nerozhoduje jen četnost vstupů, ale rovněž jejich načasování a pečlivost, s jakou se zásahy provádějí. S aplikací chemických přípravků by se mělo začínat v časovém předstihu, dříve než je vidět, že porost nějaké ošetření vyžaduje. To platí také pro hnojení. Deficitu prvků je třeba předcházet a ne jej řešit, až když se projeví ve vizuální podobě, upozorňuje Ing. Váňová s tím, že každá časová prodleva znamená snížení některého z výnosových prvků. Informovala o tom na tradičním Osivářském dni, který koncem ledna uspořádala společnost Oseva, Agro Brno, spol. s r. o., v Troubelicích u Olomouce. Faktorem hrajícím neméně důležitou roli při intenzivní výrobě je frekvence návratu jedné plodiny na stejný pozemek. Ta by neměla být vysoká. Naše osevní postupy jsou však podle Ing. Váňové velmi zúžené, střídáme na nich jen několik málo plodin, které určuje především poptávka na trhu s komoditami. Avšak Ing. Váňová varuje, že častá frekvence návratu stejné plodiny přináší řadu nepříjemností, z nichž některé nejsme v současnosti ani schopni řešit. Předplodina má na výnos následující plodiny také významný vliv. Po horších předplodinách bývá hlavním problémem nízká hustota porostu a nižší HTS. K tomu se navíc přičítá i vliv daného ročníku, jež se nejvíce projevuje na jarním ječmeni, ale také ozimé pšenici. Ing. Váňová proto radí, aby byl vliv špatného ročníku a současně předplodiny kompenzován precizním prováděním pěstebních zásahů. Vzhledem k tomu, že v letošním roce zemědělci zaseli více než 900 tisíc hektarů ozimé pšenice, se osevní postupy ještě více zúží. Pšenice tak bude pravděpodobně velmi častou předplodinou pro další pšenici. To bude vyžadovat opravdu kvalitní technologii pěstování. Podle Váňové bude záležet na tom, jak zemědělci dokáží v rámci jednotlivých ročníků modifikovat technologii pěstování z hlediska výživy a ochrany tak, aby výnosy kolísaly co nejméně. Způsob založení porostu patří mezi jeden z nejdůležitějších intenzifikačních faktorů ovlivňující počet klasů, počet zrn v klase a hmotnost zrn. Je proto nezbytné zakládání provádět v agrotechnických lhůtách, aby se vytvořil dostatek odnoží, které budou schopny dávat vysoký počet zrn v klasech, vysvětluje přednášející a dodává, že jen dobře založené porosty si zaslouží, aby byly ošetřovány intenzivněji. V opačném případě jde o nízkou návratnost vynaložených finančních prostředků. Dále poznamenala, že nejdůležitějším období z hlediska tvorby výnosových prvků nastává od samotného výsevu do konce sloupkování. V tomto časovém rozmezí by se zemědělci měli snažit vytvořit porost s dostatečným počtem kvalitních odnoží pomocí morforegulátorů. Jejich použití by se ale mělo zvážit na základě vizuálního zhodnocení stavu a počtu vytvořených odnoží. Velmi dobrým intenzifikačním faktorem přispívajícím k dobrému založení porostu je také moření. Veškerá výživa při intenzifikačních technologiích závisí na podmínkách půdního prostředí. Zejména pak jarní ječmen potřebuje vybalancované ph půdy, aby byla intenzita vstupů dobře využita. Všeobecně se u nás hnojí málo, a tak naše výnosy značně kolísají. Neméně důležitá je ochrana proti plevelům. V této části republiky (Olomoucko) je podle Váňové potřeba se účinným způsobem zbavit zejména vytrvalých plevelů, jako jsou chundelka metlice, pýr, pcháč nebo oves hluchý. Každoroční částečné potlačování totiž představuje jen neustálé doplňování semen v půdní zásobě a následnou nutnost opakovaně tyto plevele hubit. Intenzivní výrobu lze nastartovat i při uplatňování minimalizačních technologií. V tom případě musí být ale striktně dodržovány všechny jejich zásady. Při respektování zásad minimalizační technologie a pečlivosti mohou dát porosty dostatečné výnosy. Nevýhody jsou v podobě větších nároků na regulaci plevelů a ochranu proti chorobám, neboť organické zbytky zůstávají na povrchu. Tyto nevýhody je třeba eliminovat, doporučuje Ing. Váňová. Náležitou pozornost by farmáři měli věnovat ochraně proti virovým chorobám. Jak Ing.Váňová informovala, vloni byly problémy právě s virózami dost častou záležitostí. Odborníci jako levnou ochranu proti nim doporučovali pozdější setí. Mnoho podniků tak selo až v polovině listopadu. Váňová ale před tímto řešením hospodáře varuje. V ochraně proti virózám se neorientujete jen na Zpráva o trhu obilovin a olejnin

18 AKTUALITY pozdní setí. Dodržení správných agrotechnických lhůt je důležité proto, aby měly porosty vyšší výnosovou stabilitu. Pozdě založenému porostu se často nepodaří výnos dohnat, shrnuje a dodává, aby zemědělská veřejnost napadení virózami skutečně nepodceňovala. Vloni jimi bylo postiženo velké množství porostů, které pak dávaly výnos jen okolo dvou tun. Doporučuje k realizaci řadu preventivních opatření, která jsou stejně nutná jako přímé zásahy proti přenašečům viróz. Podzimní aplikace insekticidů nebo použití speciálních mořidel je vhodné řešení v teplejších oblastech, při časném setí, při minimálním zpracování půdy, v sousedství kukuřice či trvalých travních porostů. Jako každý rok byly i na letošním Osivářském dni představeny odrůdové novinky pro rok. Jak informoval obchodní ředitel Osevy, Agro Brno, spol. s r. o. Ing. Milan Skládaný, v loňském roce se firmě podařilo po tříletém zkoušení na ÚKZÚZ zaregistrovat novou, středně ranou odrůdu jarní pšenice- Brawuru, která je vhodná do všech obilnářských oblastí, a polopozdní odrůdu triticale, jarní Dublet, dávající vysoké výnosy ve všech oblastech vhodných pro pěstování této plodiny. Ing. Skládaný svým obchodním partnerům dále připomněl, že od loňského roku se firma stala výhradním množitelem a prodejcem polského šlechtění kukuřice firmy Hodowla Smolice. Jejich hybridy Bosman, Piorun a Kozak se dostaly na čelní místa v prodeji. Nabídka hybridů kukuřice by se měla podle obchodního ředitele během tohoto roku ještě rozšířit. Novinky v hybridech kukuřice prezentovali i zástupci společnosti Agrofinal, spol. s r. o.(baltis, ES Corny, Eurostar YG, ES Ultrastar, ES Paroli, ES Arnaga, ES Astrahan, ES Benita) a Saaten Union (Suanito, předpokládaná registrace ). Nové odrůdy ozimé pšenice (Sakura) a jarního ječmene (připravuje se Aksamit) pak představila společnost Selgen, a. s. Ing. Skládaný přítomné také informoval o tom, že rok bude pro Osevu, Agro Brno, spol. s r. o. pravděpodobně rekordní v zásevu množení. Po vcelku nezajímavých letech pro množitele hořčice se letos podařilo díky zájmu zahraničních firem zajistit zajímavou nabídku na množení osiva, kterou využila převážná většina našich množitelů, informoval a doplnil, že v loňském roce firma také zobchodovala rekordní množství merkantilního zboží za posledních deset let činnosti. Vzhledem k tomu, že dokážeme přijít s lukrativními obchodními nabídkami, je o tento druh obchodu velký zájem nejen u našich odběratelů osiv, ale i u partnerů, kde provádíme pouze prodej tohoto zboží, dodal Ing. Skládaný. Pramen: z Evropská komise předpovídá zvýšení produkce obilovin r. v EU o 10% Podle první předpovědi se produkce obilovin v EU r. zvýší proti předchozímu roku o 10 % na celkem 284 mil. t. Produkce řepky by se mohla přes omezení osevních ploch zvýšit o 3,9 % na 19 mil. t. Evropská komise uveřejnila v únoru první prozatímní předpověď produkce obilovin v EU pro rok. Ve srovnání s méně úrodným a suchým rokem 2007 by letošní produkce mohla dosáhnout celkem asi 284 mil. t, to znamená zvýšení o 10 %. Komise v předpovědi růstu produkce vychází z předpokladu, že vysoké ceny a silná poptávka po obilovinách podnítí zemědělce k rozšiřování osevních ploch a zvyšování hektarových výnosů. Týká se to zvláště pšenice, jejíž produkce by se mohla zvýšit až o 12,5 % na 125,3 mil. t. U ječmene se předpokládá růst produkce o 3,2 % na 59,9 mil. t. Největší relativní zvýšení produkce se odhaduje u žita, a to o 13,7 % na celkem 8,8 mil. t. Výroba durum pšenice se podle současných předpovědí zvýší na 8,7 mil. t, to je o 4,8 % a produkce ovsa by mohla dosáhnout 9,1 mil. t, to je proti roku 2007 zvýšení o 2 %. Popularita obilovin mezi farmáři stoupá na úkor olejnin, i když stále trvá vysoká poptávka po olejnatých semenech pro výrobu bionafty. Podle dosavadních zjištění se plochy olejnin v EU sníží ze 6,5 mil. ha v minulém sklizňovém roce na letošních 6,2 mil. ha. Vzhledem k očekávanému růstu hektarových výnosů by se však celková produkce olejnatých semen mohla zvýšit o 3,9 % na 19 mil. t. Pramen: z Zpráva o trhu obilovin a olejnin

19 AKTUALITY Našli více závadných potravin Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) loni uskutečnila kontrolních akcí, při kterých inspektoři provedli cílených kontrol, tedy meziročně o třetinu více. Odhalili celkem nevyhovujících potravin, v roce 2006 jich bylo o 809 méně. Informovala o tom mluvčí SZPI Martina Šmídtová. Z pohledu místa kontroly dopadla nejhůře, stejně jako v minulých letech, maloobchodní síť, kde inspektoři SZPI při kontrolách odhalili nedostatků. V roce 2006 to bylo závad při kontrolách. Ve výrobě našli 500 závad, meziročně o 100 více, ve velkoobchodech pak 249 závad. Nevyhovující vzorky inspektoři odhalili nejčastěji u čerstvé zeleniny a ovoce, vína a masných výrobků. K potravinářským výrobkům, u nichž byly zákazy uloženy nejčastěji, patří také výrobky studené kuchyně a mléčné výrobky. Jak upozornila mluvčí inspekce, nelze na základě výsledků kontrol SZPI hodnotit kvalitu a bezpečnost potravin na celém trhu. Inspekce se totiž cíleně zaměřuje především na riziková místa prodeje a výroby, počty zákazů by při náhodných kontrolách byly nižší. Inspekce uložila celkem zákazů uvádění potravin a tabáku na trh v hodnotě převyšující 46 milionů korun. Oproti předchozím letům jejich počet vzrostl zhruba o pětinu. V roce 2007 bylo také pravomocně skončeno nejvíce správních řízení za poslední tři roky. Inspekce při vyšetřování případů uložila pokuty v celkové výši téměř 37,5 milionů korun. Přibližně deset procent kontrol provedla SZPI na základě podnětů od spotřebitelů. "V roce 2007 jich přijala 2 614, z nichž 968 vyhodnotila jako oprávněné. Lidé si nejčastěji stěžovali na jakost potravin, zdravotní závadnost, hygienické nedostatky v prodejnách či na prodej potravin s prošlou dobou použitelnosti," řekla Šmídtová. Dalších více než 500 podnětů dostala SZPI od České obchodní inspekce, Státní veterinární správy a krajských hygienických stanic. Pramen: z COOP sází na biopotraviny Svaz českých a moravských spotřebních družstev, který zastřešuje společná značka COOP, sjednocuje v duchu rebrandingu vzhled svých obchodů. Prodejny, které se soustředí na podporu tuzemských dodavatelů, od konce loňského roku rovněž reflektují současný trend rozšiřujícího se zájmu o biopotraviny. Prodejny COOP sází stejně jako ostatní obchodní řetězce na vzrůstající popularitu bio výrobků. Díky husté síti svých prodejen tak může organické potraviny nabídnout většímu množství lidí. V současnosti má k dispozici sortiment zhruba 50 druhů bio výrobků v 372 prodejnách, což ze skupiny činí prodejce s největším počtem bioprodejen. Strategií společnosti je nabídnout lidem na přehledných speciálních stojanech co nejvíce bio výrobků od českých dodavatelů, ze kterých lze připravit snídani, oběd a večeři. Do konce roku bychom chtěli mít biopotraviny v tisícovce prodejen, uvedl ředitel nákupní centrály spotřebních družstev COOP Centrum Josef Holub a dodal, že do budoucna má skupina v plánu zavést vlastní bio značky. Rebranding prodejen byl zahájen koncem minulého roku a cílem je přeznačit do letošního podzimu naprostou většinu prodejních míst, sdělil předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev Zdeněk Juračka s tím, že zastřešující značka COOP umožní zachovat regionální názvy jako Jednota nebo Konzum, případně jiná lokální označení, na která jsou lidé zvyklí. Při volbě jednotné značky COOP se svaz inspiroval v zahraničí. Pod stejným označením fungují spotřební družstva například ve Švýcarsku, Itálii či Finsku. Silnou pozici mají také na Slovensku, ve Velké Británii, USA, Kanadě a v Japonsku. Graficky je české logo nejpodobnější tomu italskému. Spotřební družstva mají nejsilnější pozici na venkově a v malých městech. V České republice tvoří skupinu COOP Svaz českých a moravských spotřebních družstev sdružující 59 spotřebních družstev, které provozují zhruba tři tisíce prodejen a zaměstnávají celkem 16 tisíc lidí. V loňském roce se obrat sítě COOP zvýšil oproti roku 2006 o jednu miliardu na 27,2 miliardy, což ji řadí na šesté místo v oblasti prodeje potravin. Pramen: z Zpráva o trhu obilovin a olejnin

20 AKTUALITY Pěstování kukuřice na energetické účely má negativní vliv na životní prostředí Američtí výzkumníci zkoumali, do jaké míry je možné sklízet kukuřici na výrobu biopaliv, aby to nemělo negativní vliv na kvalitu půdy, a tím na výšku výnosů, kvůli odčerpání živin z půdy. Humberto Blanco, výzkumný pracovník z Ohio State University, ve spolupráci s College of Food, Agricultural and Environmental Science, sledovali vliv posklizňových kukuřičných zbytků na obsah organického uhlíku v půdě, výšku výnosů a na životní prostředí. Cílem projektu bylo zjistit, do jaké míry je možné sklízet kukuřici na výrobu biopaliv, aby to nemělo negativní vliv na kvalitu půdy, a tím výšku výnosů kvůli odčerpání živin z půdy. Důležitou úlohu hraje typ půdy a svahovitost pozemku. Pokud je pozemek svahovitý a z pole jsou odvezeny všechny posklizňové zbytky kukuřice, ztráty na výnosech jsou vyšší. Aby nedošlo k vysoce průkaznému snížení obsahu uhlíku v půdě, ze svahovitých pozemků se nesmí odvézt více než 25 % posklizňových kukuřičných zbytků. Na hlinitých půdách při sklizni posklizňových zbytků ve výši 75 % dojde za 3-5 let k významnému snížení obsahu organického uhlíku. Zaorání kůry do půdy pomáhá regulovat teplotu půdy a zadržuje vodu, kterou plodiny později využijí pro svůj růst. z Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od EUR = 25,600 CZK 1 CAD = 16,046 CZK 1 USD = 16,290 CZK 1 GBP = 32,479 CZK 100 HUF = 9,963 CZK 1 PLN = 7,244 CZK 1 HRK = 3,526 CZK 100 SKK = 78,454 CZK Jednotky 1 bušl pšenice = 60 liber = 27,216 kg 1 bušl kukuřice = 56 liber = 25,402 kg 1 bušl ovsa = 39 liber = 17,690 kg 1 bušl ječmene = 50 liber = 22,680 kg 1 bušl žita = 56 liber = 25,402 kg 1 libra = 0,4536 kg 1 akr = 4 046,86 m 2 Vydavatel TIS ČR, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, Praha 1 Odpovědný pracovník Ing. Tomáš Materna vedoucí samostatného oddělení agrární informatiky tel.: fax: materna@szif.cz Komoditní manager Ing. Martin Manev, Ph.D., MBA tel.: fax: manev@szif.cz Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TIS ČR SZIF. Zpráva o trhu obilovin a olejnin