TRITON Praha/Kroměříž

Transkript

1

2 TRITON Praha/Kroměříž

3

4

5 prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc. Naše dítě špatně spí nesprávné nastavení vnitřních hodin Tato kniha, ani žádná její část, nesmí být kopírována, rozmnožována, ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele. Naše dítě špatně spí, 2007 prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc. Cover Renata Brtnická, 2007 Illustrations Marie Tichá, 2007 TRITON Praha/Kroměříž, 2007 Vydalo Nakladatelství TRITON Praha/Kroměříž Vykáňská 5, Praha 10, ISBN

6 1 Úvod Jednou z nejčastějších stížností matek v ordinacích dětského lékaře je stížnost na noční poruchu spánku, především u starších kojenců a batolat. Rada dětského lékaře bývá neurčitá, nepřesná a matka většinou odchází nespokojena. Podle literárních zdrojů a vlastních zkušeností autora se porucha spánku v kojeneckém věku týká asi 50 % rodin. S problémem nespavosti by se mělo počítat preventivně, ne až když jsou poruchy nočního spánku plně rozvinuty. Nelze ho totiž řešit okamžitě a je nutné volit individuální přístup. O problematice spánku by měli být rodiče informováni již před porodem stejně podrobně jako např. o výživě a kojení. Matky, jejichž dítě nespí, přicházejí k dětskému lékaři a popisují hrůzostrašné noční prožitky spojené s nespavostí dítěte. Jen málo matek špatných spáčů se s tímto stavem smiřuje. Navíc se tato skutečnost netýká jen dítěte (tomu nespavost často nevadí), ale po počátečním sebeobětování unavuje především rodiče. Nikoho nepřekvapí, že rodiče jsou z nespavosti svého dítěte stresovaní. Zvláště matky, které musí vstávat i několikrát za noc, jsou vyčerpány. Dlouhodobá nespavost dítěte negativně ovlivňuje pohodu rodičů a může 7

7 Ú VOD narušit i klidnou atmosféru domova. Proto je nutno brát problematiku poruchy nočního spánku dítěte velmi vážně. Je jisté, že i v dobách minulých některé děti špatně spaly. Frekvence nespavosti ale nebyla tak častá a rodiče se touto problematikou nemuseli tolik zabývat. Existuje však celá skupina bezproblémových dětí, které je třeba od narození budit na jídlo a ve věku několika týdnů již prospí celou noc. Nic je nevyvede z jejich klidu. Ani nošení v cestovní tašce, ani cizí prostředí, ani rámus, ani něco jiného je při spánku neruší. Rodiče malých, hodně živých a nespavých dětí tomu budou sotva věřit. Dříve jsme se domnívali, že všichni novorozenci jsou stejní a snadno ovlivnitelní tím, kdo se o ně stará. Každá nápadnost v chování byla přisuzována chybám ve výchově. Nebylo známo, jak dalece ovlivňují nenarozené dítě léky užívané v těhotenství a stres matky. Dnes toho o pozoruhodném chování novorozenců a o jejich rozdílných charakterech víme už hodně. A poruchu nočního spánku dítěte lze zařadit do skupiny civilizačních chorob. Publikace nepřinese jednoznačné rady. Přináší úvahy lékařů, psychologů a jejich zkušenosti s nespavostí dětí. Informace jsou čerpány především z osobní zkušenosti, ale i z literárních zdrojů. Rodiče by se měli snažit tyto zkušenosti aplikovat na konkrétní situaci svého dítěte. Úspěšné zvládnutí špatných návyků při usínání vyžaduje velikou trpělivost a vytrvalost rodičů. Proto se pokusíme vysvětlit problém podrobně a v různých souvislostech. 8

8 2 Základy teorie spánku 2.1 Co se vlastně děje během spánku? Klidný spánek a snový spánek V padesátých letech minulého století američtí vědci prokázali, že spánek není jednolitý stav. Ve spánkové laboratoři je možno pomocí EEG (elektroencefalografu) přesně měřit, jak se mění mozková aktivita v průběhu noci. Rozlišujeme dva druhy spánku.v odborné řeči se hovoří o Non- REM (klidném) a REM (snovém) spánku. (REM: rapid eye movement v překladu rychlé pohyby očí.) Při usínání se nejprve dostavuje klidný, hluboký spánek Non-Rem. Lidé projdou čtyřmi stupni klidného spánku jako když jdeme dolů po schodech a každým krokem o schod níže se propadáme do stále hlubšího spánku. Ve třetím a čtvrtém stupni klidného spánku již pravidelně dýcháme, srdce pravidelně bije a mozek odpočívá. Na EEG jsou vidět velké, pomalé vlny, tzv. delta vlny. Protože mozek vysílá ke svalům jen málo impulzů, moc se nehýbáme. Může se však stát, že sebou dítě škubne. Ze třetího a čtvrtého stupně spánku lze člověka jen velmi ztěžka probudit (např. silným hlukem, třeba zazvoněním telefonu). Vytrhne-li nás přesto něco ze spánku, jsme nejdříve mimo a musíme se teprve zorientovat. Tento efekt má souvislost s dětskými poruchami spánku (noční křik a náměsíčnost), na které potom jedinec úplně zapomene. Po dvou až třech hodinách je klidný spánek poprvé vystřídán spánkem snovým. Odborné jméno REM už samo o sobě ukazuje, že během této fáze spánku se naše oči za zavřenými víčky velmi rychle pohybují. Srdeční činnost a dýchání se stávají rychlejšími a nepravidelnějšími. Tělo zpracovává mnoho kyselin. Mozek je náhle 9

9 Z ÁKLADY TEORIE SPÁNKU aktivní. Zdají se nám sny. Pokud nás někdo zrovna tehdy probudí, pravděpodobně budeme schopni vyprávět poslední sen. Svaly jsou během této fáze spánku uvolněné. Proto, i když prožíváme ve snu něco hodně bouřlivého, zůstáváme ležet v klidu v posteli. Ruce a obličej však mohou cukat je pravděpodobné, že to mívá souvislost s našimi sny. Ale proč se nám vlastně sny zdají, není doposud zcela vysvětleno. Klidný a snový spánek se mění během noci několikrát. To je u dětí i dospělých stejné. Jsou však i určité rozdíly. U nedonošených novorozenců tvoří podíl REM spánku 80% z celkového času spánku, u donošených dětí je to 50%, u tříletého dítěte jedna třetina a u dospělého člověka jen jedna čtvrtina. Výzkumníci se zabývali otázkou, proč hraje REM spánek u dětí v děloze a u novorozenců tak velkou roli. Někteří z nich přišli na to, že dítěti tímto způsobem vlastně zraje mozková činnost. Podněty probíhají stejnou cestou, tzn. stejnými nervovými dráhami jako později např. při slyšení a vidění. Mnoho hodin REM spánku u dítěte v průběhu těhotenství a v prvních týdnech života může mít pravděpodobně smysluplné vysvětlení: mozek se ve spánku připravuje na vnímání. Dítě se ve spánku učí. Jestli má REM spánek novorozenců spojitost se sněním, tak jak ho známe, je otázkou. Lze to těžko ověřit. Ale dvouleté děti, pokud jsou probuzeny v REM fázi spánku, už o svých snech vyprávějí. Kromě toho je tu i další jev, který odlišuje spánek novorozence, dětí a dospělých. Novorozenci se po usnutí nejdříve dostávají do REM fáze spánku. NON-REM spánek nastupuje až od třetího měsíce života. V prvních několika týdnech života ale neprobíhá ve všech čtyřech stupních ani tento klidný spánek. Čtyři stupně lze rozeznávat až od šestého měsíce věku. U novorozenců a malých dětí se navíc fáze REM a NON-REM spánku střídají rychleji. Mozek šestiletého dítěte je již tak vyvinutý, že dítě může spát v kuse deset, jedenáct hodin. 10

10 Z ÁKLADY TEORIE SPÁNKU Vzor spánku: usnutí, probuzení a znovu usnutí Souvislost mezi průběhem spánku a hodně rozšířenými poruchami spánku u dětí nejlépe vysvětluje profesor Ferber. Na základě výsledků svého bádání umí sestavit průběh spánku dítěte. Uvádí, že doba usnutí nehraje výraznou roli. V prvních dvou až třech hodinách po usnutí nastupuje klidný hluboký spánek (a pak ještě krátce před probuzením). Dítě během krátké doby tvrdě spí. V této době se těžko budí, rodiče tedy mohou klidně luxovat, rozsvítit lampičku, přenést dítě z auta do postýlky a ono bude klidně spát dál. Během zbytku noci se několikrát střídá REM spánek s lehkým klidným spánkem. Lze sledovat a graficky zaznamenávat krátká probuzení. U novorozenců je vzorec pro spánek (usnutí, probuzení a znovu usnutí) již vyvinutý a probíhá podobně jako u dospělých. Samostatnost, tedy i samostatnost při usínání, se objevuje ale až ve 4. měsíci. (Tato doba je totiž novým krokem ve vývoji dítěte. Hodně se už toho naučilo a na nové podněty odpovídá vzrušeným chováním. Chování je chaotické, nepředvídatelné, denní režim není pevně fixovaný.) Změna chování dítěte je nutná pro zvládnutí nových informací. Několikrát za noc se střídá klidný spánek (NON-REM fáze) a snový spánek (REM fáze). Po každé REM fázi následuje krátké probuzení. To je úplně normální, většinou každé dítě opět usne a upadne do klidného spánku. Pro většinu rodičů to znamená, že mají tři hodiny klidu. Krátká probuzení dítěte se objevují po 23. hodině tedy tehdy, kdy se rodiče dostávají do svého hlubokého spánku Poloviční probuzení Některé děti však pláčou již krátce po usnutí. To může znamenat, že ještě správně neusnuly. Jisté je to v případě, kdy se ozvou po minutách od usnutí. Po 90 minutách je poloviční probuzení z klidného spánku časté a normální. Většinou si toho rodiče ani nevšim- 11

11 Z ÁKLADY TEORIE SPÁNKU nou. Dítě se pravděpodobně přetočí na druhou stranu, žvýká, protře si oči nebo něco zamumlá. Možná se na chvilku posadí, rozhlédne se kolem a hned zase spí dál. Toto poloviční probuzení má na svědomí změna mozkové činnosti. Dítě v té chvíli vypadá zároveň jako spící i jako probuzené. Na EEG pozorujeme, že se všechny spací vzory promíchaly. Některé děti ale na tento stav nereagují tak, jak jsme uvedli výše. Vstanou a straší po pokoji. Jsou náměsíčné. Jiné dostanou záchvat pláče a ten na probuzení dítěte upozorní dospělé. Ve většině případů však proběhne tento stav nepozorovaně. Pouze v méně jak 10 % může vést k nezvyklé reakci (jako je náměsíčnost, křik a sebepoškozování) Spací návyky Více než v 90 % případů mají poruchy spánku souvislost se spánkovými návyky. Pro vaše rozhodnutí je důležité, co se děje po 23. hodině, popř. v době, kdy dítě tři hodiny tvrdě spí. Kolem 23. hodiny se totiž dostavuje první REM fáze (fáze snů). Poté jich následuje ještě šest. K ránu bývají tyto fáze delší a častější. Po každém stupni, tedy po každé REM fázi je dítě na chvilku vzhůru, než zase usne hlubokým spánkem. Tato probuzení po REM fázi se objevují zhruba sedmkrát za noc, nejčastěji kolem třetí hodiny ranní. Mnoho rodičů asi zná časy, ve kterých se dítě pravidelně hlásí. Všechny děti ostatně i všichni dospělí se v noci probouzejí. Rozdíl je jen v tom, že dospělí hned usnou a spí dál, aniž by si toho někdo všimnul. Jenže některé děti znovu hned neusnou. Probudí se a začnou plakat. Rodiče jsou vytrženi ze svého hlubokého spánku, musí vstát a jít dítě uspat. Pokud mají štěstí, pláče dítě jednou, dvakrát za noc. Ale může se stát, že se dítě probudí po každé REM fázi, tedy celkem sedmkrát nebo ještě častěji. S ošklivými sny, jak tvrdí někteří rodiče, to však nemá nic společného. 12

12 Z ÁKLADY TEORIE SPÁNKU Na závěr je snad důležité si uvědomit, že noční probuzení, především kojence, je vlastně fyziologické. (REM, NON REM spánek; poloviční probuzení; spací návyky) 13

13 14

14 3 Vývoj spánkových vzorců u dětí 3.1 Spánek v době před narozením Pro uklidnění je dobré vědět, že dítě má mnoho měsíců času, aby se rytmu spánku naučilo. V šestém, sedmém měsíci těhotenství matka ví, kdy je její dítě aktivní. Někteří odborníci vysvětlují tento posun aktivity dítěte v důsledku nedostatku krevního cukru nebo se stoupajícím množstvím kyseliny mléčné, když je matka unavená. Nenarozené dítě se orientuje podle denního a nočního rytmu matky. Díky rozdílným aktivitám ve dne a v noci se dítě učí den a noc rozpoznávat. 3.2 Rytmus bdění a spánku nenarozených dětí Při sledování sedmiměsíčních plodů ultrazvukem byla zjištěna jejich reakce na světlo a na ruch. Po prvním šumivém zvuku se plod začal pohybovat, s každým dalším šumivým podnětem pohyb ustával, až při pátém, šestém ustal úplně. Vypadalo to, že se plod s rušivým zvukem vyrovnal. Na ultrazvuku bylo možno pozorovat, jak se přestal pohybovat, dal si ruce na obličej a odvrátil se od zdroje rušivých podnětů. Při použití chrastítka se plod obrátil směrem k jeho zvuku. Z toho jsme vyvodili závěr, že se plod odvrací od rušivých podnětů a na příjemné zvuky reaguje pozitivně. Na přímé světlo reagoval plod podobně. Nejprve pohybem, postupně se ale pohybovat přestal a odvrátil se. Pokud jsme matčino břicho ozářili baterkou, plod se otočil směrem ke zdroji světla. Zatímco světlo na porodním sále bylo pro plod moc pronikavé, světlo z baterky se mu líbilo. 15

15 V ÝVOJ SPÁNKOVÝCH VZORCŮ U DĚTÍ Děti se již před narozením připravují na to, jak se přizpůsobit vnějšímu prostředí. A podle svých rodičů se od narození učí cyklu bdění a spánku. (Brazelton, T. B.; Sparrov, J. D.: So schlaft mein Kind die ganze nacht.) 3.3 Rytmus bdění a spánku předčasně narozeného novorozence Výše jmenované rytmy je možno rozlišovat dokonce i u nedonošených dětí. Dítě narozené mezi 30. a 32. týdnem těhotenství není ještě schopno přesně rozlišovat mezi aktivní a neaktivní fází. Dítě narozené po 34. týdnu těhotenství je schopno oddalovat fáze odpočinku mezi aktivními fázemi. Tento proces může být ovlivněn pronikavým světlem a stálým ruchem na oddělení nedonošených dětí. Při našem výzkumu jsme 16

16 V ÝVOJ SPÁNKOVÝCH VZORCŮ U DĚTÍ jednotlivé fáze začali rozpoznávat až po určité úpravě prostředí. Děti dostaly každé tři hodiny mléko a v době mezi tím jsme začali nechávat aspoň jednu hodinu jejich inkubátor přikrytý. V této době jsme dbali na to, aby děti nic nerušilo, aby je nikdo nebudil ani neprohlížel. 35 týdnů staré děti se postupně přizpůsobovaly delší odpočinkové a aktivní fázi. Více pomoci s tím, aby se naučily rozlišovat mezi jednotlivými stavy, potřebovaly zvláště rané děti. V každém případě to významně ovlivnilo jejich růst a prospívání. Rodiče s touto metodou souhlasili a průběh dne se postupně stal předvídatelnějším. 3.4 Rytmus bdění a spánku novorozence V prvních měsících novorozenec okolní svět příliš nevnímá; zajímají ho především jeho základní potřeby a chce je mít uspokojovány tak, jak byl zvyklý z dělohy. Někde se mluví o tom, že porod dítěte v 9. měsíci je (ve smyslu závislosti na matce) vlastně předčasný a že by těhotenství mělo trvat ještě několik měsíců, aby relativní nezávislost dosáhla úrovně mláďat jiných savců. Dítě totiž po porodu potřebuje zabezpečení jakéhosi prabezpečí, prajistoty. Potřebuje poměrně dlouho blízkost matky, teplo a pohupující se schránku. Zajímá ho jistota, bezpečí, rytmus atd. Nepotřebuje svobodu, potřebuje naopak určitá omezení, mantinely, jakési odevzdání se vyššímu řádu, které mu mohou dát jen rodiče. Doba závislosti na rodičích je individuální. Je mnohem delší, než se dříve předpokládalo. Proto současná představa rodičů o svobodném přístupu k dítěti není správná a někdy bývá i škodlivá. Dítě na to nemá. Potřebuje režim, vedení, jistotu a bezpečí. Své potřeby však zpočátku neumí vyjádřit. I přes to, že jsme poznali reakce dítěte před narozením, zůstává 17

17 V ÝVOJ SPÁNKOVÝCH VZORCŮ U DĚTÍ spánek novorozence nepředvídatelný. Dítě si nejprve musí odpočinout od náročného narození se a pak se vrátit k rytmu bdění a spánku z prenatálního období. Rytmus se pak mění v závislosti na vývoji mozku. Nové prostředí je plné světla a zvuků. Dítě náhle začne samo od sebe pohybovat rukama a nohama, začne plakat, což vyleká je samotné i jeho novopečené rodiče. Brzy, i když pro některé ne dostatečně brzy, se naučí rytmu bdění a spánku podle svých rodičů. Matka také později pozná, že se prodlužují doby aktivity novorozence, či že se dítě ozve, pokud pravidelně nejí, je-li ve stresu nebo unavené. Rytmus bdění a spánku však ovlivňuje i temperament dítěte. Literatura uvádí tři typy novorozenců: klidný, aktivní a hodně aktivní. Už v době těsně po porodu lze pozorovat některé rysy chování, které se týkají temperamentu. Je důležité si uvědomit, že temperament a cykly spánku a bdění novorozence musí být brány v úvahu, aby se rozpoznaly jeho schopnosti. Je dobře, že o těchto rozdílech mnoho rodičů ví Cyklus spánku a bdění u novorozenců: U novorozenců je šest snadno rozpoznatelných fází spánku: hluboký spánek, lehký spánek ( nazývá se také REM spánkem), stav mezi spánkem a bdělostí, bdělost, hravá fáze (možno fáze hraní), fáze křiku, pláče. Přecházet z fáze spánku do fáze bdělosti a naopak se dítě naučí brzy po porodu. Tak se chrání proti přílišnému přetížení. Fáze spánku a bdění se přitom vyrovnávají. Je možné si všimnout, že právě narozené dítě dokáže samo od sebe zachovat jak fáze bdělosti, tak 18

18 V ÝVOJ SPÁNKOVÝCH VZORCŮ U DĚTÍ i fáze spánku nebo pláče. K přerušení tohoto stavu musí dítě vyvinout energii. Zabrání tím příliš silné stimulaci, aby si zajistilo rovnováhu nervového systému. Fáze spánku a bdění se při tom vyrovnávají. Při první a poslední fázi se dítě brání stimulaci ze svého okolí. Ostatní stavy jsou přechodnými fázemi; nejvnímavější jsou děti během bdělosti. Poté co dítě zpracuje zážitky z porodu a nového světa, může přejít do stavu bdělosti, kdy se otevře novému světu. V tomto stavu reaguje úžasným způsobem. Neumí jenom slyšet a vidět, ale dokáže stav bdělosti také uchovat, nebo při přílišné stimulaci vypnout. Může se rozhodnout, na které podněty bude reagovat a na které ne. Je-li toho na ně moc, nebo naopak nudí-li ho to, přejde do fáze spánku. Tento stav téměř odpovídá pravému spánku. S tím rozdílem, že dítě v tomto stavu hluboce a pravidelně dýchá, oči má pevně zavřené a pohyb těla je pod kontrolou. Přestane-li působit příliš velký stimul, dítě se často probudí, což ukazuje, že je schopno tento stav ovládat. Označujeme to jako zvykání způsob, jakým se dítě dokáže odpoutat od okolí. U mnoha novorozenců se zdá, že si zaměnili den a noc. Rodiče říkají, že spí celý den. Jenže co když se tak chrání proti hlučnému, stimulujícímu prostředí? Spánek přes den však dovoluje dítěti být vzhůru v noci, kdy jeho rodiče chtějí spát. 3.5 Spánek mladého kojence (do čtyř měsíců věku) Ve třetím týdnu života se strukturuje cyklus bdění a spánku. Krmení probíhá snadněji a rodiče lépe své dítě poznávají. Zpočátku dítě potřebuje nakrmit každou hodinu až dvě. 19

19 V ÝVOJ SPÁNKOVÝCH VZORCŮ U DĚTÍ Postupně se rodičům podaří prodlužovat doby mezi jednotlivými krmeními. To se často děje nevědomky tak, že rodiče vždy několik minut počkají, než jdou dítě nakrmit. Neklidné bručení (fňukání) už neberou vážně, ale jako známku toho, že se dítě probudilo. Tímto způsobem se pauzy mezi jednotlivými jídly mohou prodloužit až na tři hodiny. Mezi dvěma jídly se dítě mnohdy vzbudí. Jakmile rodiče přesně pochopí chování dítěte, poznají rozdíl mezi pláčem při probuzení nebo z nudy a pláčem z hladu. Ve věku kolem tří týdnů začne většina dětí k večeru naříkat. Je nutné se přesvědčit, že dítě nepláče hladem, bolestí nebo z něčeho nepříjemného. Pak ho můžete nechat pět až deset minut fňukat. Tím se uvolní nervový systém. Po této fázi následuje další, ve které dítě klidně usne. Klidný spánek je odměnou za bručení (fňukání). 20

20 V ÝVOJ SPÁNKOVÝCH VZORCŮ U DĚTÍ 3.6 Spánek čtyřměsíčního dítěte Ve věku čtyř měsíců je již nervový systém dítěte natolik vyvinutý, že dítě je schopno spát osm hodin bez přestávky na krmení. Ale není tomu tak u všech dětí. Tento proces se může urychlit, pokud rodiče, často i nevědomě, prodlužují intervaly mezi jednotlivými jídly i přes den. Děti sice mají různou potřebu spánku, ale ve věku mezi čtyřmi a šesti měsíci prospí v noci deset, jedenáct hodin se dvěma přestávkami na krmení. Přes den potřebují spát čtyři či pět hodin. Tato doba může být rozdělena do dvou nebo tří úseků. Spát v noci déle můžete dítěti pomoci tím, že budete prodlužovat období bdělosti přes den. Děti ve věku čtyř měsíců mají rády, pokud si s nimi člověk povídá. Leží v postýlce a vydrží si povídat i čtvrt hodiny. Změní-li člověk lehce svoje chování, je možné dítě znovu nastartovat k novému povídání. Ruce vzhůru, úsměv na tváři a přejdete od zábavy k vrkání. Každé nové chování je novým podnětem v této hře. Také krmení se stane novým dobrodružstvím. Dítě přestane sát a podívá se vzhůru k matce nebo k otci, ti na něho začnou mluvit. Pokud je dítě mezi jednotlivými krmeními neklidné, je dobré (jakmile je dítě schopno chytit něco do ruky) dát k němu nějaké hračky, kterými se zabaví. Silný zájem dítěte o okolí ulehčuje rodičům jeho zabavení mezi jednotlivými jídly. Současně s prodlužujícími se fázemi bdělosti přes den (nebo díky jim) se prodlužuje i doba spánku v noci. Dítě se sice i pak často vzbudí ve dvě hodiny ráno, trochu sebou zavrtí a zakřičí, potom ale zase usne. Ve čtyřech měsících se objevuje nový vývojový krok. Dítě se už toho hodně naučilo a je tomu odpovídajícím způsobem vzrušené 21

21 V ÝVOJ SPÁNKOVÝCH VZORCŮ U DĚTÍ ve dne i v noci. Jeho chování bude nepředvídatelné a chaotické. Naučený denní režim ještě není pevně zafixovaný a dítě se snáze v noci probouzí. Jeho smysly jsou natolik silné, aby zvládaly příjem nových informací. Tak se např. už nesoustředí jen na blízký obličej osoby, která ho krmí, ale zajímá ho i ruch v místnosti. Zájem o okolí je tak intenzívní, že po chvilce přestane pít. Pak zase bude pravděpodobně hladově hltat, až ho náhle upoutá jiný vzruch. Uvidí něco zajímavého, opět přestane pít a otočí se za zdrojem svého zájmu. Příjem potravy je tak narušen, tedy pokud dítě není krmeno v tmavé a tiché místnosti. Dítě se v této fázi raději zabývá jinými podněty, než je krmení. Takové chování často rodiče znervózňuje (dokud nepochopí jeho příčinu). Kojící matky chování dítěte často rozčiluje a berou to příliš osobně: Moje mléko mu nestačí; možná mu rostou zuby a kojení ho bolí. (Pokud dítěti skutečně rostou zuby, tak mu umytýma rukama masírujte dásně a tím z nich odstraníte napětí. Kojení bude pro ně 22

22 V ÝVOJ SPÁNKOVÝCH VZORCŮ U DĚTÍ opět příjemnější.) Zoubky mu však ještě asi nerostou, jen ho více zajímá dění v okolí. Díky tomu se ale kojení prodlužuje. Zájem o okolí bude nejspíš ovlivňovat i jeho spánek. Každých pár hodin se pak dítě probouzí z hlubokého spánku a nemůže znovu usnout. Slyší-li nějaký zvuk, nebo jen svůj pohyb v postýlce, probere se úplně. Pravděpodobně se ozve a bude chtít častěji nakrmit. Toto chování trvá většinou zhruba týden. Nepodaří-li se rodičům znovu zavést dřívější rytmus spánku, je dobré dítě nebrat z postýlky, i když je vzhůru. Pokud to nefunguje, krmte ho každé čtyři hodiny. A dbejte na to, aby ho okolí přestalo tolik zajímat. Pak počkejte jako dříve, než samo usne. Dítě se tak pravděpodobně znovu vrátí k dřívějšímu spánkovému rytmu. 3.7 Spánek sedmi až osmiměsíčního dítěte Noční probouzení pravděpodobně dosahuje v tomto období v důsledku dvou vývojových kroků dalšího vrcholu. Dítě se chce přetočit a dosáhnout tam, kam mu ruce nestačí. Přetáčení se ze strany na stranu, lezení, sezení to všechno jsou činnosti, jejichž prostřednictvím se učí ovládat svoje tělo. A otevírají se mu nové možnosti. Jenže díky tomu se v noci častěji budí a chce si procvičovat, co se přes den naučilo. Druhým důležitým krokem je posilování vědomí dítě začíná pojmenovávat lidi a věci. V tomto období už rozlišuje cizí osoby. Tak rozliší svoji matku od její sestry a svého otce od jeho bratra. Toto jemné rozlišování se vytváří současně s kognitivním* vývojem. Je-li dítě necháno o samotě (bez matky nebo otce), cítí ještě větší frustraci než dříve. Být sám v noci nebo ve tmě dostává nový rozměr. * kognitivní = poznávací (pozn. autora) 23

23 V ÝVOJ SPÁNKOVÝCH VZORCŮ U DĚTÍ V šesti měsících ale již většina dětí spí v noci dvanáct hodin a probouzejí se jen na malé chvilky. Pokud se dítě kolem 22. hodiny nebo kolem 5. hodiny ráno dostává do fáze lehkého spánku, otočí se na druhou stranu, nebo se zachumlá do oblíbené přikrývky. 3.8 Spánek desetiměsíčního dítěte Všechno, co dítě umí, dělá den natolik zajímavým, že spánek je to poslední, na co dítě myslí. Nyní může pomocí lezení objevovat nový svět. V minulých měsících se naučilo uchopovat předměty mezi palec a ukazovák, nyní se učí pinzetový úchop. A taky se snaží stoupnout si na nožky. Stojí v postýlce a poznává okolí. Podél nábytku se pak dokáže pohybovat po celém bytě. Na rozvoj chůze věnuje veškerou svoji energii. Dítě se nachází ve fázi, kdy spí v noci 8 10 hodin. Probudí-li se z hlubokého spánku, automaticky se začne zvedat. Z této pozice se ale ještě neumí dostat zpátky. Potřebuje pomoc rodičů a hlasitě si o ni řekne. 3.9 Spánek dvanáctiměsíčního dítěte Ve 12 měsících spí v noci většina dětí hodin. Děti ještě spí během dne dopoledne a odpoledne, v průběhu druhého roku ale některé přestanou dopolední spánek potřebovat. Poznámka: Když už dítě přeleze zábradlí postýlky, je vhodné dát matraci co nejníže, nebo mu rovnou koupit velkou postel. Normálně je to kolem tří, čtyř let, ale u celé řady dětí dříve. Jakmile se dítě naučí chodit, začnou pro rodiče nové problémy se zajištěním jeho bezpečnosti. 24

24 V ÝVOJ SPÁNKOVÝCH VZORCŮ U DĚTÍ 25

25 V ÝVOJ SPÁNKOVÝCH VZORCŮ U DĚTÍ 3.10 Spánek dvou až tříletých dětí Děti jsou v tomto věku velmi živé a zvídavé a během dopoledne se značně unaví. Proto je pro ně odpolední spánek velmi důležitý. Chtějí být za každou cenu samostatné. Rodiče musí počítat s odpověďmi jako Ne a Já sám (sama). V průběhu druhého roku se dítě čím dál víc snaží prosadit svoje názory a mnoho dětí se v tomto věku také častěji budí v noci. Samozřejmě se stane, že když se dítě vzbudí, zavolá rodiče. Bere každé odloučení od rodičů jako tragédii a chce mít rodiče vždy u sebe. Rodiče musí s touto fází počítat jako s přechodnou a pomáhat dítěti v noci usnout. Jsou-li rodiče celý den v práci a pak mají pocit viny, dítě to vycítí a bude je v noci k sobě volat. Rozhodnutí, jak situaci řešit, je jen na rodičích. 26

26 V ÝVOJ SPÁNKOVÝCH VZORCŮ U DĚTÍ 3.11 Spánek čtyř až pětiletých dětí Většina z nich spí v noci dvanáct hodin. Děti, které stále ještě spí i odpoledne, v tom pokračují dál. Rodiče se v tomto období učí, jak si udělat čas na sebe. Většina čtyř- či pětiletých dětí potřebuje odpoledne čas ke hraní, čtení a odpočívání. V tomto období se začínají vyskytovat nové rušivé faktory. Děti jsou pravděpodobně hlasitější, určitým způsobem provokativnější. Začíná pracovat fantazie. Najednou se v jejich pokoji objeví čarodějnice, obluda se skrývá ve skříni, hlasité zvuky, jako např. štěkot psa, dostávají nový rozměr. City dítěte a jeho představivost jsou mimo jeho vlastní kontrolu. Jakmile si dítě uvědomí tyto pocity, cítí se nejisté. Přes den je schopno se s těmito pocity vyrovnat, v noci má ale problémy. V tomto věku přináší dětem jistotu disciplína. 27

27 4 Význam přístupu rodičů k dítěti Rodiče mohou mít k dítěti různý přístup. Buď jistou přirozenou nevšímavost, autoritativní vztah, nebo uplatňování zásad současné volné výchovy. Ta je ale založena na nesprávném pojetí svobody. V 6o. letech se začala totiž uplatňovat antiautoritářská výchova pod hesly pryč se slepou poslušností, vše podřídit svobodě tedy i novorozenec si musí rozhodovat o svém způsobu života. Hlavní filosofií je naprostá svoboda. Na tomto místě je třeba připomenout námitky svobodu vyznávajících rodičů, že jejich dítě nechce usnout. Dokážete si jistě představit, jak takové ukládání do postele vypadá. Rodiče si zpravidla zvyknou svým dětem více či méně s usínáním pomáhat. Někteří si dokonce lehají s dítětem do postele, dokud pevně neusne. Běda však, jestli se zvednou dříve. Dítě je zase čilé a usínání může začít od začátku. Děti, které bojují s usínáním, si nedokážou odpočinout a mazlit se při přípravě na spaní. Mají se na pozoru, neboť zatímco usínají, se jim může něco stát (rodiče odejdou a nechají je o samotě). I jako dospělí se budou cítit podobně; budou usínat s pocitem, že se jim v noci může něco přihodit. Pravděpodobně zůstanou dlouho vzhůru, aby tomu zabránili. Podobně myslí i dítě: Když usnu, objeví se někdo cizí. Nebo budu někam přeneseno. Pak zbývá jediné: Neusnout! Možná si pomyslíte, chytré dítě. Naštěstí takto nereagují všechny děti. U mnohých zvítězí spánek nad bdělostí a přechod do hlubokého spánku pak bývá rychlý. Důležité je si definovat některé pojmy, související se správným spánkem. Současní rodiče vyrostli většinou v době autoritářského výchovného stylu.v nynější době se však již tato skupina rodičů doplňuje 28

28 V ÝZNAM PŘÍSTUPU RODIČŮ K DÍTĚTI takovými, kteří byli vychováváni antiautoritářsky. Tato skupina rodičů již nemůže znát tradiční způsoby výchovy. Nejsou prakticky ani teoreticky připraveni k zajištění jistoty a bezpečí a vše podrobují myšlence neomezené svobody. Chybí tedy jistota. A protože život člověka začíná již v lůně mateřském, objevil se prolaktační program a programy podporující úzký kontakt s matkou. U druhé skupiny rodičů (tedy těch, kteří byli vychováni autoritářsky) bylo nemyslitelné se vzpouzet proti čemukoliv. Následkem toho celá řada dětí nynějších rodičů může mít zajištěnou věcnou lásku, jistotu, ale tito rodiče nemají dostatečné zkušenosti ze svého dětství, jak zajistit svému dítěti správně pocit bezpečí. 29

29 Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti ereading.