Osnova přednášky. Seznámení s asymetrickou kryptografií, díl 1. O pojmu bezpečnost Poznámka o hodnocení kryptografické bezpečnosti.
|
|
- Jiřina Pospíšilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Seznámení s asymetrickou kryptografií, díl 1. Ing. omáš Rosa ICZ a.s., Praha Katedra počítačů, FEL, ČVU v Praze tomas.rosa@i.cz Osnova přednášky Základní principy pojem bezpečnost související (snad) složité úlohy role jednosměrných funkcí schéma vs. transformace RSA základní popis využití Čínské věty o zbytku - CR kódování šifrovaných zpráv D-H protokol dohoda na klíči ElGamal základní popis souvislost s D-H protokolem Příklad praktického nasazení SSL/LS - příklad ustavení spojení ICZ a.s. 2 O pojmu bezpečnost Poznámka o hodnocení kryptografické bezpečnosti Nepodmíněná bezpečnost lze dokázat, že schéma nelze prolomit (prolomení definujeme jako ztrátu některé z proklamovaných vlastností zajištění důvěrnosti, integrity,...) bez ohledu na prostředky útočníka zvláštní třída: absolutní bezpečnost (u šifer perfect secrecy) útočník nezíská interakcí se systémem žádnou novou užitečnou informaci Podmíněná bezpečnost důkaz o neprolomitelnosti se opírá o omezení prostředků útočníka nejčastěji se užívá výpočetně-složitostní přístup: útočník je omezen co do velikosti a růstu své výpočetní síly prokazatelná bezpečnost -existuje důkaz o tom, že schopnost provést útok znamená schopnost řešit problém, u kterého se obecně uznává jeho vysoká složitost pojem složitost lze zobecnit na libovolné fyzické prostředky K bezpečnosti asymetrické kryptografie nemůže být bezpodmínečně bezpečná veřejný klíč nese dostatek informace pro určení klíče privátního patrně platí i pro kvantovou asymetrickou kryptografii (zatím nepříliš rozvinuta) nacházíme například podmínky omezující počet kopií veřejného klíče Nejlepší výsledek: prokazatelná bezpečnost je dokázána výpočetní ekvivalence úlohy luštění s jinou úlohou, u které se obecně uznává vysoká složitost příklad: RSA snaha o prokazatelnou bezpečnost vzhledem k úloze faktorizace taková bezpečnost nebyla dosud dokázána zvláštní význam v kontextu Random Oracle Model (ROM) 3 4 Problém faktorizace Obecný případ mějme dáno celé číslo n, cílem je nalézt jeho zápis ve tvaru: n = p 1 e1 p 2 e2...p k ek, kde p i je prvočíslo a e i je celé číslo Případ RSA (n zde nazýváme modul) speciální případ, k = 2 (splitting) multi-prime RSA: k > 2, avšak obvykle je známo, kolik faktorů modul obsahuje Řešení metoda NFS WINKLE, WIRL (teoreticky) kvantové počítače (teoreticky) Metody typu random square ICZ a.s. 5 Problém RSA Pro praktické účely definován na okruhu Z n, kde n je velké celé složené číslo Cíl: Pro daná n, c Z n a e, splňující gcd(e, φ(n)) = 1, nalézt m Z n takové, aby: m e c (mod n) Dosud nebylo prokázáno, že by tato úloha byla ekvivalentní úloze faktorizace modulu n Jiná úloha: Pro výše zadané hodnoty n a e nalézt celé číslo d takové, že: ed 1 (mod φ(n)) tato úloha je (pravděpodobnostně) ekvivalentní úloze faktorizace n často nesprávně považována za samotný problém RSA, ekvivalence zde ovšem nebyla dosud dokázána ICZ a.s. 6 1
2 Problém diskrétního logaritmu Obecná definice mějme dánu konečnou cyklickou grupu G řádu r, její generátor α a prvek β G cílem je najít celé číslo x, 0 x r-1, takové, že β = α x píšeme také x = log α β Speciální případy používané v kryptografii G = Z p*, označujeme jej jako DLP G = E(F q ), označujeme jej jako ECDLP Řešení metoda NFS (jako rozšíření algoritmu Index-Calculus) Pollardovy metody ró a lambda, Pohligův-Hellmanův algoritmus WINKLE, WIRL (teoreticky) kvantové počítače (teoreticky) ICZ a.s. 7 Problém Diffieho-Hellmana Obecná definice mějme dánu konečnou cyklickou grupu G řádu r, její generátor α a prvky α a, α b pro neznámé hodnoty a, b cílem je najít prvek β = α ab Speciální případy G = Z p*, označujeme jej jako DHP G = E(F q ), označujeme jej jako ECDHP Dosud nebylo prokázáno, že by tato úloha byla ekvivalentní úloze diskrétního logaritmu na grupě G ICZ a.s. 8 Aby problém byl PROBLÉM Faktorizace, RSA problém prvočísla tvořící modul n musí být generována nezávisle a zhruba stejně velká d > n 1/2 (EC)DLP, (EC)DHP řád grupy musí obsahovat alespoň jedno velké prvočíslo (160 bitů a více) další specifické požadavky vznikají při použití eliptických křivek ICZ a.s. 9 Kryptografické systémy vs. problémy RSA: faktorizace, neprokázáno DSA: DLP, neprokázáno ECDSA: ECDLP, neprokázáno D H protokol: (EC)DLP, neprokázáno El Gamal: (EC)DLP, neprokázáno Rabinův systém: faktorizace, prokázáno prakticky se nepoužívá, mimo jiné pro silnou náchylnost k útokům s voleným šifrovým textem obecně však takovou náchylnost musíme u prokazatelně bezpečných systémů očekávat čelí se jí způsobem použití formátování zpráv, 10 -elementární principy- (1) Jednosměrná funkce f: X Y nazveme jednosměrnou funkcí, když: pro každé x X je výpočetně snadné spočítat hodnotu y = f(x) pro náhodně zvolený obraz y Y je výpočetně neschůdné najít x X tak, že f(x) = y -elementární principy- (2) Jednosměrná funkce s padacími vrátky f k : X Y nazveme jednosměrnou funkcí s padacími vrátky (k), když f k je jednosměrná s takovou vlastností, že při znalosti určité dodatečné informace (k) je pro každý obraz y Y výpočetně snadné najít x X takové, že f k (x) = y, tedy x = f k -1 (y) v kryptografii představuje dodatečnou informaci k nejčastěji privátní klíč nebo jeho přímý derivát ICZ a.s. 11 ICZ a.s. 12 2
3 -elementární principy- (3) -elementární principy- (4) Předpokládejme funkce f k je spojena s určitým konkrétním subjektem - uživatelem A je to jeho veřejný klíč informace o padacích vrátkách k je známa pouze subjektu A je to jeho privátní klíč X x f k f k -1 tajná informace: k jednosměrná funkce... y Y... s padacími vrátky ICZ a.s. 13 ICZ a.s. 14 -elementární principy- (5) Z vlastností f k plyne z pouhé znalosti f k nelze najít výpočetně schůdnou (parciálně) inverzní funkci f k -1 čili speciálně: ze znalosti veřejného klíče nelze nalézt klíč privátní tedy nakonec prakticky: ten, kdo zná pouze veřejný klíč, dokáže zašifrovat libovolnou zprávu, ale nedokáže náhodně vybraný šifrový text sám odšifrovat ICZ a.s. 15 Asymetrická schémata -inicializace instance- Veřejný klíč (pubkey)...certifikát... Výchozí tajná informace (SEED) RNG: získání inicializační informace Privátní klíč (privkey)...čipová karta... ICZ a.s. 16 Schéma vs. transformace RSA (1) Inicializace schématu vygenerujme nezávisle dvě velká (zhruba stejně) prvočísla p, q, p q spočtěme n = pq, λ = lcm(p-1, q-1) zvolme náhodné číslo e, 1 < e < λ, gcd (e, λ) = 1 někdy se volí e pevně (zejména e = 3, 65537) spočtěme d splňující: 1 < d < λ, ed 1 (mod λ) použijeme rozšířený Eukleidův algoritmus veřejným klíčem budiž dvojice (n, e) n nazýváme modul a e veřejný exponent RSA privátním klíčem budiž dvojice (n, d) d nazýváme privátní exponent RSA pro bezpečnost je nutné ošetřit integritu dvojice (n, d) ICZ a.s. 17 ICZ a.s. 18 3
4 RSA (2) Šifrovací transformace: RSAEP((n, e), m) vstup: veřejný klíč RSA (n, e), zformátovaná zpráva pro šifrování m, 0 m n-1 výpočet: RSAEP((n, e), m) = m e mod n Ověřovací transformace: RSAVP((n, e), s) vstup: veřejný klíč RSA (n, e), ověřovaný podpis s, 0 s n-1 výpočet: RSAVP((n, e), s) = RSAEP((n, e), s) RSA (3) Odšifrovací transformace: RSADP((n, d), c) vstup: privátní klíč RSA (n, d), šifrový text pro odšifrování c, 0 c n-1 výpočet: RSADP((n, d), c) = c d mod n Podepisovací transformace: RSASP((n, d), m) vstup: privátní klíč RSA (n, d), zformátovaná zpráva pro podpis m, 0 m n-1 výpočet: RSASP((n, d), m) = RSADP((n, d), m) ICZ a.s. 19 ICZ a.s. 20 RSA (4) -s využitím CR- Inicializace schématu vygenerujme nezávisle dvě velká (zhruba stejně) prvočísla p, q, p q spočtěme n = pq, λ = lcm(p-1, q-1) zvolme náhodné číslo e, 1 < e < λ, gcd (e, λ) = 1 někdy se volí e pevně (zejména e = 3, 65537) spočtěme d p, d q : 1 < d p < p-1, ed p 1 (mod (p-1)) 1 < d q < q-1, ed q 1 (mod (q-1)) spočtěme q inv : 0 < q inv < p, qq inv 1 (mod p) veřejným klíčem budiž dvojice (n, e) n nazýváme modul a e veřejný exponent RSA privátním klíčem budiž pětice (p, q, d p, d q, q inv ) pro bezpečnost je nutné ošetřit integritu celé pětice ICZ a.s. 21 RSA (5) -s využitím CR- Odšifrovací transformace: RSADP((p, q, d p, d q, q inv ), c) vstup: privátní klíč RSA (p, q, d p, d q, q inv ), šifrový text pro odšifrování c, 0 c pq - 1 výpočet: 1. m 1 = c dp mod p 2. m 2 = c dq mod q 3. h = (m 1 m 2 )q inv mod p 4. m = m 2 + hq 5. výsledek budiž hodnota m ICZ a.s. 22 RSA (6) -s využitím CR- Základní důvod použití: rychlost dosahuje se průměrně zhruba 4násobného zrychlení odšifrovací (podepisovací) transformace výhodné zejména pro čipové karty Další zrychlování: využití více než dvou prvočísel pro konstrukci modulu n multi-prime RSA (patentováno, patent platí) US Patent #5,848,159, Jan asymptoticky lze koeficient zrychlování oproti dvoufaktorovému RSA (s využitím CR) odhadnout jako b 2 /4, kde b je počet prvočíselných faktorů v modulu n při zvětšování b je třeba hlídat možnosti útoků založených na použití nízkých faktorů ICZ a.s. 23 RSA (7) -základní vlastnosti- Multiplikativní vlastnost (homomorfismus) RSA pro všechna x 1, x 2 Z platí RSADP(x 1 * x 2 ) = RSADP(x 1 ) * RSADP(x 2 ) mod n RSAEP(x 1 * x 2 ) = RSAEP(x 1 ) * RSAEP(x 2 ) mod n vrzení o individuálních bitech RSA zhruba napsáno: schopnost invertovat RSAEP pro individuální bity znamená schopnost invertovat RSAEP zcela ICZ a.s. 24 4
5 RSA (8) -schémata vyšší úrovně- Schéma šifrovací vystavěno na transformacích RSAEP(.) a RSADP(.) důležitým novým prvkem je kódování šifrované zprávy m = ENCODE(M), kde M je vlastní zpráva v otevřeném tvaru a m je její tvar zpracovávaný v RSAEP(.) a RSADP(.) M = DECODE(m) transformace inverzní k ENCODE kvalita kódování je rozhodující pro bezpečnost celého schématu Standard PKCS#1 v. 1.5 příklad 1024bitového modulu n kódování EME-PKCS1-v1_ M EME-PKCS1-v1_5, EME-OAEP, KEM ICZ a.s. 26 ICZ a.s. 25 Standard PKCS#1 v. 2.1 EME-OAEP příklad 1024bitového modulu n seed (20) phash(20) PS 01 M kódování EME-PKCS1-v1_5 - postranní kanál: Bleichenbacher, 1998, cca 2 miliony dotazů DB M MGF dbmask OAEP seedmask MGF maskeddb maskedseed 00 EM ICZ a.s. 27 ICZ a.s. 28 Schéma RSA-KEM formátování RSA-KEM: žádná struktura (náhodné r, r < n) Dohoda na klíči -obecný princip- náhodné r, r < n žádné formátování K = KDF(r) C 0 =RSAEP(PubKey, r) C 1 = Encrypt_Sym_šifra(K, M) šifrový text C = C 0 C 1 šifrový text C = C 0 C 1 r = RSADP(PrivKey, C 0 ) žádná kontrola formátování r K = KDF(r) M = Decrypt_Sym_šifra(C 1, K) ICZ a.s. 29 Dohodnuté tajemství (K) závisí na příspěvcích obou stran (nonce A,B ) žádná ze stran nemá výsledek dohody pod svou výhradní kontrolou ICZ a.s. 30 5
6 Diffie-Hellman (1) Diffie-Hellman (2) Inicializace schématu Postup dohody na klíči: vygenerujme prvočíslo p a najděme α jako uživatel A získá z důvěryhodného zdroje veřejný generátor Z * p klíč y B p-1 musí mít alespoň jeden velký prvočíselný faktor spočítá K (případně p-1 = 2t, kde t je prvočíslo) A = y xa B mod p p, α budou společné pro všechny uživatele uživatel B získá z důvěryhodného zdroje veřejný uživatel A si zvolí privátní klíč x A, 0 < x A < p-1, a klíč y A vypočte svůj veřejný klíč y A : spočítá K B = y xb A mod p y A = α xa mod p pokud vše proběhlo správně, platí K A = K B je nutné zajistit integritu trojic (p, α, y A ), (p, α, x A ) oba uživatelé sdílí společné tajemství K = K A = K B uživatel B si zvolí privátní klíč x B, 0 < x B < p-1, a s ohledem na pevnou hodnotu K (do změny alespoň vypočte svůj veřejný klíč y B : jednoho veřejného klíče) je vhodné zavést do následného odvození symetrických klíčů dodatečný y B = α xb mod p náhodný faktor ICZ a.s. je nutné zajistit integritu trojic (p, α, y B ), (p, α, x B ) 31 ICZ a.s. 32 Diffie-Hellman (3) Half-certified, Ephemeral, ElGamal key agreement Základní myšlenka: pouze jeden z uživatelů použije svůj veřejný klíč (certifikovaný) uživatelé nemusí nadále sdílet stejné hodnoty p, α jeden z uživatelů ani nemusí mít pevný veřejný klíč ICZ a.s. 33 Diffie-Hellman (4) Half-certified, Ephemeral, ElGamal key agreement Příklad komunikace: Pouze uživatel B použije svůj veřejný klíč uživatel A zahajuje komunikaci s uživatelem B 1. získá (p, α, y B ) například z certifikátu uživatele B 2. vygeneruje tajné náhodné číslo a, 0 < a < p-1 3. vypočte y = α a mod p, K A = y Ba mod p 4. hodnotu y zašle uživateli B uživatel B přijímá komunikaci od uživatele A vypočte K B = y xb mod p při správném postupu uživatelé A, B sdílí tajemství K = K A = K B uživatel A má možnost diversifikovat K svou volbou hodnoty a, přesto je však nutné do odvození (symetrických) klíčů zavést ještě náhodný faktor od uživatele B ICZ a.s. 34 ElGamal (1) ElGamal (2) Inicializace schématu vygenerujme prvočíslo p a najděme α jako generátor Z * p viz nároky uvedené u D-H protokolu zvolme privátní exponent x, 0 < x < p-1 vypočtěme veřejný klíč y, y = α x mod p veřejné parametry jsou (p, α) někdy je veřejný klíč uváděn ve tvaru (p, α, y) privátní klíč je trojice (p, α, x) je nutné zajistit integritu trojice (p, α, x) ICZ a.s. 35 Šifrovací transformace: ElGamalEP((p, α, y), m) vstup: veřejné parametry a klíč (p, α, y), zformátovaná zpráva pro šifrování m, 0 m p-1 výpočet: 1. vygenerujme tajné náhodné číslo k, 0 < k < p-1 2. vypočtěme c 0 = α k mod p, c 1 = m*y k mod p 3. šifrový text c budiž c = (c 0, c 1 ) Odšifrovací transformace: ElGamalDP((p, α, x), c) vstup: privátní klíč (p, α, x), šifrový text c = (c 0, c 1 ) výpočet: 1. vypočtěme z = c p-1-x 0 mod p 2. výsledkem odšifrování budiž m, m = z*c 1 mod p poznámka: z*c 1 α k(p-1)-kx y k m α k(p-1)-kx α kx m m (mod p) ICZ a.s. 36 6
7 ElGamal (3) -schémata vyšší úrovně- Schéma šifrovací vystavěno na transformacích ElGamalEP(.) a ElGamalDP(.) důležitým novým prvkem je kódování šifrované zprávy m = ENCODE(M), kde M je vlastní zpráva v otevřeném tvaru a m je její tvar zpracovávaný v ElGamalEP(.) a ElGamalDP(.) M = DECODE(m) transformace inverzní k ENCODE kvalita kódování je rozhodující pro bezpečnost celého schématu kódovací postupy nejsou sjednoceny; lze se inspirovat u RSA (OAEP a jeho obecná vylepšení jako je OAEP+ apod.) ICZ a.s. 37 Poznámka o zobecnění -Diffie-Hellman a ElGamal- Obě schémata mají řadu společných algebraických vlastností Obě schémata lze dále rozvíjet (zvyšovat bezpečnost, měnit použitou algebraickou strukturu, apod.) použití podgrupy prvočíselného řádu minimalizuje užitečnou informaci o privátním klíči, která je obsažena v klíči veřejném snižuje efektivitu útoků (či je zcela eliminuje) použití eliptických křivek - E(F q ) slibuje kratší délky privátního klíče ICZ a.s. 38 Doporučená literatura Příklad: SSL/LS -ustavení spojeníklient server ClientHello ServerHello,..., ServerHelloDone..., ClientKeyExchange, Finished Finished ransportní kanál ICZ a.s. 39 Obecně archiv (zejména českých) článků o kryptologii Menezes, A. J., van Oorschot, P. C. and Vanstone, S. A.: Handbook of Applied Cryptography, CRC Press, IEEE P1363: IEEE Standard Specifications for Public-Key Cryptography, August 29, RSA dokumenty PKCS, zejména PKCS#1, PKCS#3 Diffie-Hellman PKCS#3 RFC 2631 LS - jako příklad kombinace asymetrických a symetrických metod RFC 2246 ICZ a.s. 40 7
Šifrová ochrana informací věk počítačů PS5-2
VŠFS; Aplikovaná informatika; SW systémy 2005/2006 1 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Šifrová ochrana informací věk počítačů PS5-2 VŠFS; Aplikovaná informatika; SW systémy 2005/2006 2 Osnova
Šifrová ochrana informací věk počítačů PS5-2
Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Šifrová ochrana informací věk počítačů PS5-2 1 Osnova šifrová ochrana využívající výpočetní techniku např. Feistelova šifra; symetrické a asymetrické šifry;
Osnova přednášky. Seznámení s asymetrickou kryptografií, díl 2. Podpisová schémata -elementární principy- (1)
Seznámení s asymetrickou kryptografií, díl 2. Ing. omáš Rosa ICZ a.s., Praha Katedra počítačů, FEL, ČVU v Praze tomas.rosa@i.cz Osnova přednášky elementární principy, schéma s dodatkem metody RSA, DSA,
ElGamal, Diffie-Hellman
Asymetrické šifrování 22. dubna 2010 Prezentace do předmětu UKRY Osnova 1 Diskrétní logaritmus 2 ElGamal 3 Diffie-Hellman Osnova 1 Diskrétní logaritmus 2 ElGamal 3 Diffie-Hellman Osnova 1 Diskrétní logaritmus
Kryptografie založená na problému diskrétního logaritmu
Kryptografie založená na problému diskrétního logaritmu Andrew Kozlík KA MFF UK Diffieho-Hellmanův protokol ustanovení klíče (1976) Před zahájením protokolu se ustanoví veřejně známé parametry: Konečná
Asymetrická kryptografie a elektronický podpis. Ing. Dominik Breitenbacher Mgr. Radim Janča
Asymetrická kryptografie a elektronický podpis Ing. Dominik Breitenbacher ibreiten@fit.vutbr.cz Mgr. Radim Janča ijanca@fit.vutbr.cz Obsah cvičení Asymetrická, symetrická a hybridní kryptografie Kryptoanalýza
Diffieho-Hellmanův protokol ustanovení klíče
Diffieho-Hellmanův protokol ustanovení klíče Andrew Kozlík KA MFF UK Diffieho-Hellmanův protokol ustanovení klíče (1976) Před zahájením protokolu se ustanoví veřejně známé parametry: Konečná grupa (G,
Asymetrické šifry. Pavla Henzlová 28.3.2011. FJFI ČVUT v Praze. Pavla Henzlová (FJFI ČVUT v Praze) Asymetrické šifry 28.3.
Asymetrické šifry Pavla Henzlová FJFI ČVUT v Praze 28.3.2011 Pavla Henzlová (FJFI ČVUT v Praze) Asymetrické šifry 28.3.2011 1 / 16 Obsah 1 Asymetrická kryptografie 2 Diskrétní logaritmus 3 Baby step -
8. RSA, kryptografie s veřejným klíčem. doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc.
Bezpečnost 8. RSA, kryptografie s veřejným klíčem doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc. České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových systémů Příprava studijních programů
Asymetrická kryptografie a elektronický podpis. Ing. Mgr. Martin Henzl Mgr. Radim Janča ijanca@fit.vutbr.cz
Asymetrická kryptografie a elektronický podpis Ing. Mgr. Martin Henzl Mgr. Radim Janča ijanca@fit.vutbr.cz Obsah cvičení Asymetrická, symetrická a hybridní kryptografie Matematické problémy, na kterých
Čínská věta o zbytcích RSA
Čínská věta o zbytcích RSA Matematické algoritmy (11MAG) Jan Přikryl Ústav aplikované matematiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní 5. přednáška 11MAG pondělí 10. listopadu 2014 verze: 2014-11-10 11:20 Obsah
asymetrická kryptografie
asymetrická kryptografie princip šifrování Zavazadlový algoritmus RSA EL GAMAL další asymetrické blokové algoritmy Skipjack a Kea, DSA, ECDSA D H, ECDH asymetrická kryptografie jeden klíč pro šifrování
RSA. Matematické algoritmy (11MA) Miroslav Vlček, Jan Přikryl. Ústav aplikované matematiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní. čtvrtek 21.
Čínská věta o zbytcích Šifrování Závěr Čínská věta o zbytcích RSA Matematické algoritmy (11MA) Ústav aplikované matematiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní 4. přednáška 11MA čtvrtek 21. října 2010 verze:
MFF UK Praha, 22. duben 2008
MFF UK Praha, 22. duben 2008 Elektronický podpis / CA / PKI část 1. http://crypto-world.info/mff/mff_01.pdf P.Vondruška Slide2 Přednáška pro ty, kteří chtějí vědět PROČ kliknout ANO/NE a co zatím všechno
Pokročilá kryptologie
Pokročilá kryptologie RSA doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc. České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových systémů Příprava studijních programů Informatika pro
RSA. Matematické algoritmy (11MAG) Jan Přikryl. Ústav aplikované matematiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní. verze: :01
Čínská věta o zbytcích Mocnění Eulerova funkce Šifrování Závěr Čínská věta o zbytcích RSA Matematické algoritmy (11MAG) Ústav aplikované matematiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní 4. přednáška 11MAG ponděĺı
Digitální podepisování pomocí asymetrické kryptografie
Digitální podepisování pomocí asymetrické kryptografie Jan Máca, FJFI ČVUT v Praze 26. března 2012 Jan Máca () Digitální podepisování 26. března 2012 1 / 22 Obsah 1 Digitální podpis 2 Metoda RSA 3 Metoda
Šifrová ochrana informací věk počítačů KS - 5
VŠFS; Aplikovaná informatika; SW systémy 2005/2006 1 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Šifrová ochrana informací věk počítačů KS - 5 VŠFS; Aplikovaná informatika; SW systémy 2005/2006 2
Diskrétní logaritmus
13. a 14. přednáška z kryptografie Alena Gollová 1/38 Obsah 1 Protokoly Diffieho-Hellmanův a ElGamalův Diffieho-Hellmanův a ElGamalův protokol Bezpečnost obou protokolů 2 Baby step-giant step algoritmus
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra telekomunikační techniky Asymetrické kryptosystémy I
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra telekomunikační techniky Asymetrické kryptosystémy I Ing. Tomáš Vaněk, Ph.D. tomas.vanek@fel.cvut.cz Osnova obecné informace IFP RSA
Digitální podepisování pomocí asymetrické kryptografie
Digitální podepisování pomocí asymetrické kryptografie 11. dubna 2011 Trocha historie Asymetrické metody Historie Historie Vlastnosti Asymetrické šifrování 1976 Whitfield Diffie a Martin Hellman první
Aplikovaná kryptoanalýza. Dr. Tomáš Rosa,
Aplikovaná kryptoanalýza Dr. Tomáš Rosa, trosa@ebanka.cz Agenda Současný stav aplikované kryptografie Fenomény aplikované kryptoanalýzy Postranní kanály Přískoky vědy Sociální inženýrství Nepopiratelnost
Asymetrická kryptografie
PEF MZLU v Brně 12. listopadu 2007 Problém výměny klíčů Problém výměny klíčů mezi odesílatelem a příjemcem zprávy trápil kryptografy po několik století. Problém spočívá ve výměně tajné informace tak, aby
Základy kryptologie. Kamil Malinka malinka@fit.vutbr.cz Fakulta informačních technologií
Základy kryptologie Kamil Malinka malinka@fit.vutbr.cz Fakulta informačních technologií 1 Detaily zkoušky Během semestru je možno získat maximální počet 100 bodů projekty - 20b. vnitrosemestrální písemka
Matematika IV - 5. přednáška Polynomy
S Matematika IV - 5. přednáška Polynomy Michal Bulant Masarykova univerzita Fakulta informatiky 17. 3. 2008 s Obsah přednášky O Dělitelnost a nerozložitelnost Kořeny a rozklady polynomů Polynomy více proměnných
Jak funguje asymetrické šifrování?
Jak funguje asymetrické šifrování? Petr Vodstrčil petr.vodstrcil@vsb.cz Katedra aplikované matematiky, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Petr Vodstrčil
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA KRYPTOGRAFICKÉ ALGORITMY. doporučení v oblasti kryptografických prostředků
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA KRYPTOGRAFICKÉ ALGORITMY doporučení v oblasti kryptografických prostředků Verze 1.0, platná ke dni 28.11.2018 Obsah Úvod... 3 1 Doporučení v oblasti kryptografických prostředků...
Komerční výrobky pro kvantovou kryptografii
Cryptofest 05 Katedra počítačů, Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze 19. března 2005 O čem bude řeč Kryptografie Kryptografie se zejména snaží řešit: autorizovanost přístupu autenticitu
Matematika IV - 5. přednáška Polynomy
Matematika IV - 5. přednáška Polynomy Michal Bulant Masarykova univerzita Fakulta informatiky 17. 3. 2008 Obsah přednášky O Dělitelnost a nerozložitelnost Kořeny a rozklady polynomů Polynomy více proměnných
Základy kryptografie. Beret CryptoParty 11.02.2013. 11.02.2013 Základy kryptografie 1/17
Základy kryptografie Beret CryptoParty 11.02.2013 11.02.2013 Základy kryptografie 1/17 Obsah prezentace 1. Co je to kryptografie 2. Symetrická kryptografie 3. Asymetrická kryptografie Asymetrické šifrování
Karel Klouda c KTI, FIT, ČVUT v Praze 28. února, letní semestr 2010/2011
MI-MPI, Přednáška č. 3 Karel Klouda karel.klouda@fit.cvut.cz c KTI, FIT, ČVUT v Praze 28. února, letní semestr 2010/2011 Množiny s jednou binární operací Neprázdná množina M s binární operací (resp. +
Protokol RSA. Tvorba klíčů a provoz protokolu Bezpečnost a korektnost protokolu Jednoduché útoky na provoz RSA Další kryptosystémy
Protokol RSA Jiří Velebil: X01DML 3. prosince 2010: Protokol RSA 1/18 Protokol RSA Autoři: Ronald Rivest, Adi Shamir a Leonard Adleman. a Publikováno: R. L. Rivest, A. Shamir a L. Adleman, A Method for
Kryptografie, elektronický podpis. Ing. Miloslav Hub, Ph.D. 27. listopadu 2007
Kryptografie, elektronický podpis Ing. Miloslav Hub, Ph.D. 27. listopadu 2007 Kryptologie Kryptologie věda o šifrování, dělí se: Kryptografie nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby,
Pokročilá kryptologie
Pokročilá kryptologie Kryptografie eliptických křivkek doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc. České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových systémů Příprava studijních
Šifrová ochrana informací věk počítačů PS5-1
Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Šifrová ochrana informací věk počítačů PS5-1 1 Osnova šifrová ochrana využívající výpočetní techniku např. Feistelova šifra; symetrické a asymetrické šifry;
PA159 - Bezpečnostní aspekty
PA159 - Bezpečnostní aspekty 19. 10. 2007 Formulace oblasti Kryptografie (v moderním slova smyslu) se snaží minimalizovat škodu, kterou může způsobit nečestný účastník Oblast bezpečnosti počítačových sítí
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra telekomunikační techniky. 7.přednáška. Kryptosystémy veřejného klíče II
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra telekomunikační techniky 7.přednáška Kryptosystémy veřejného klíče II Ing. Tomáš Vaněk, Ph.D. tomas.vanek@fel.cvut.cz Obsah EC nad
MPI - 7. přednáška. Hledání inverzí v Z n. Rychlé mocnění modulo n. Lineární rovnice v Z + n. Soustavy lineárních rovnic v Z + n.
MPI - 7. přednáška vytvořeno: 31. října 2016, 10:18 Co bude v dnešní přednášce Hledání inverzí v Z n. Rychlé mocnění modulo n. Lineární rovnice v Z + n. Soustavy lineárních rovnic v Z + n. Rovnice a b
Kryptografie - Síla šifer
Kryptografie - Síla šifer Rozdělení šifrovacích systémů Krátká charakteristika Historie a současnost kryptografie Metody, odolnost Praktické příklady Slabá místa systémů Lidský faktor Rozdělení šifer Obousměrné
Základy šifrování a kódování
Materiál byl vytvořen v rámci projektu Nové výzvy, nové příležitosti, nová škola Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Základy šifrování a kódování
O klíčových kolizích v podpisových schématech
O klíčových kolizích v podpisových schématech Tomáš Rosa tomas.rosa@i.cz ICZ a.s., V Olšinách 75, 100 97 Praha 10, tel: (+420 2) 8100 2277 Katedra počítačů, Elektrotechnická fakulta, České vysoké učení
Problematika převodu zprávy na body eliptické křivky
Problematika převodu zprávy na body eliptické křivky Ing. Filip Buršík Ústav telekomunikací Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysoké Učení Technické v Brně Purkyňova 118, 612 00 Brno,
BEZPEČNOST INFORMACÍ
Předmět Bezpečnost informací je zaměřen na bezpečnostní aspekty informačních systémů a na zkoumání základních prvků vytvářeného bezpečnostního programu v organizacích. Tyto prvky technologie, procesy a
Miroslav Kureš. Aplikovaná matematika Ostravice 2012 2. workshop A-Math-Net Sít pro transfer znalostí v aplikované matematice
O Weilově párování na eliptických křivkách Miroslav Kureš Aplikovaná matematika Ostravice 2012 2. workshop A-Math-Net Sít pro transfer znalostí v aplikované matematice Abstrakt. Pracovní seminární text,
Vzdálenost jednoznačnosti a absolutně
Vzdálenost jednoznačnosti a absolutně bezpečné šifry Andrew Kozlík KA MFF UK Značení Pracujeme s šifrou (P, C, K, E, D), kde P je množina otevřených textů, C je množina šifrových textů, K je množina klíčů,
Směry rozvoje v oblasti ochrany informací PS 7
1 Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Směry rozvoje v oblasti ochrany informací PS 7 2 Osnova vývoj symetrických a asymetrických metod; bezpečnostní protokoly; PKI; šifrováochranavinternetu;
Základy elementární teorie čísel
Základy elementární teorie čísel Jiří Velebil: X01DML 29. října 2010: Základy elementární teorie čísel 1/14 Definice Řekneme, že přirozené číslo a dělí přirozené číslo b (značíme a b), pokud existuje přirozené
C5 Bezpečnost dat v PC
C5 T1 Vybrané kapitoly počíta tačových s sítí Bezpečnost dat v PC 1. Počíta tačová bezpečnost 2. Symetrické šifrování 3. Asymetrické šifrování 4. Velikost klíče 5. Šifrování a dešifrov ifrování 6. Steganografie
Eliptické křivky a RSA
Přehled Katedra informatiky FEI VŠB TU Ostrava 11. února 2005 Přehled Část I: Matematický základ Část II: RSA Část III: Eliptické křivky Matematický základ 1 Základní pojmy a algoritmy Základní pojmy Složitost
kryptosystémy obecně další zajímavé substituční šifry klíčové hospodářství kryptografická pravidla Hillova šifra Vernamova šifra Knižní šifra
kryptosystémy obecně klíčové hospodářství klíč K, prostor klíčů T K kryptografická pravidla další zajímavé substituční šifry Hillova šifra Vernamova šifra Knižní šifra klíč K různě dlouhá posloupnost znaků
Návrh a implementace bezpečnosti v podnikových aplikacích. Pavel Horal
Návrh a implementace bezpečnosti v podnikových aplikacích Pavel Horal Kryptologie nauka zkoumající metody dosažení cílů informační bezpečnosti důvěrnost, integrita, autenticita,
Základy elementární teorie čísel
Základy elementární teorie čísel Jiří Velebil: A7B01MCS 3. října 2011: Základy elementární teorie čísel 1/15 Dělení se zbytkem v oboru celých čísel Ať a, b jsou libovolná celá čísla, b 0. Pak existují
Obsah. Euler-Fermatova věta. Reziduální aritmetika. 3. a 4. přednáška z kryptografie
Obsah Počítání modulo n a jeho časová složitost 3. a 4. přednáška z kryptografie 1 Počítání modulo n - dokončení Umocňování v Zn 2 Časová složitost výpočtů modulo n Asymptotická notace Základní aritmetické
Veronika Čadová O DSA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Univerzita Karlova v Praze. Matematicko-fyzikální fakulta. Katedra algebry
Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Veronika Čadová O DSA Katedra algebry Vedoucí bakalářské práce: Studijní program: Studijní obor: prof.rndr.drápal Aleš,Csc.,DSc.
MPI - 5. přednáška. 1.1 Eliptické křivky
MPI - 5. přednáška vytvořeno: 3. října 2016, 10:06 Doteď jsem se zabývali strukturami, které vzniknou přidáním jedné binární operace k neprázdné množině. Jako grupu jsme definovali takovou strukturu, kde
Složitost a moderní kryptografie
Složitost a moderní kryptografie Radek Pelánek Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Složitost a moderní kryptografie
KRYPTOGRAFIE VER EJNE HO KLI Č E
KRYPTOGRAFIE VER EJNE HO KLI Č E ÚVOD Patricie Vyzinová Jako téma jsem si vybrala asymetrickou kryptografii (kryptografie s veřejným klíčem), což je skupina kryptografických metod, ve kterých se pro šifrování
5. a 6. přednáška z kryptografie
RSA šifrování 5. a 6. přednáška z kryptografie Alena Gollová RSA širování 1/33 Obsah 1 RSA šifrování 2 Útoky při sdíleném modulu nebo exponentu Útoky při malém soukromém exponentu Implementační útoky 3
Útok na privátní podpisové klíče formátu OpenPGP, programů PGP TM a dalších aplikací kompatibilních s OpenPGP
Útok na privátní podpisové klíče formátu OpenPGP, programů PGP TM a dalších aplikací kompatibilních s OpenPGP Vlastimil Klíma 1 a Tomáš Rosa 2 1 Decros spol. s r.o., člen skupiny ICZ a.s., Praha, v.klima@decros.cz
Kvantová informatika pro komunikace v budoucnosti
Kvantová informatika pro komunikace v budoucnosti Antonín Černoch Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů Společná laboratoř optiky University Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd
příklad Steganografie Matematické základy šifrování šifrování pomocí křížů Hebrejské šifry
příklad Steganografie Matematické základy šifrování modulární aritmetika modulární inverze prvočísla faktorizace diskrétní logaritmus eliptické křivky generátory náhodných čísel šifrování pomocí křížů
Obsah. Protokol RSA. Protokol RSA Bezpečnost protokolu RSA. 5. a 6. přednáška z kryptografie
Obsah RSA šifrování 5. a 6. přednáška z kryptografie 1 RSA šifrování 2 Útoky na protokol RSA Útoky při sdíleném modulu nebo exponentu Útoky při malém soukromém exponentu Implementační útoky 3 Digitální
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY SOFTWAROVÁ PODPORA VÝUKY KRYPTOSYSTÉMŮ ZALOŽENÝCH NA PROBLÉMU DISKRÉTNÍHO LOGARITMU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
Od Enigmy k PKI. principy moderní kryptografie T-SEC4 / L3. Tomáš Herout Cisco. Praha, hotel Clarion 10. 11. dubna 2013.
Praha, hotel Clarion 10. 11. dubna 2013 Od Enigmy k PKI principy moderní kryptografie T-SEC4 / L3 Tomáš Herout Cisco 2013 2011 Cisco and/or its affiliates. All rights reserved. Cisco Connect 1 Největší
BEZPEČNOST IS. Ukončení předmětu: Předmět je zakončen zkouškou sestávající z písemné a doplňkové ústní části.
BEZPEČNOST IS Předmět Bezpečnost IS je zaměřen na bezpečnostní aspekty informačních systémů a na zkoumání základních prvků vytváření podnikového bezpečnostního programu. Má představit studentům hlavní
Správa přístupu PS3-2
Bezpečnost informací BI Ing. Jindřich Kodl, CSc. Správa přístupu PS3-2 1 Osnova II základní metody pro zajištění oprávněného přístupu; autentizace; autorizace; správa uživatelských účtů; srovnání současných
Jihomoravske centrum mezina rodnı mobility. T-exkurze. Teorie c ı sel, aneb elektronicky podpis a s ifrova nı
Jihomoravske centrum mezina rodnı mobility T-exkurze Teorie c ı sel, aneb elektronicky podpis a s ifrova nı Brno 2013 Petr Pupı k Obsah Obsah 2 Šifrovací algoritmy RSA a ElGamal 12 2.1 Algoritmus RSA.................................
Úvod. Karel Klouda c KTI, FIT, ČVUT v Praze 18. dubna, letní semestr 2010/2011
MI-MPI, Přednáška č. 11 Karel Klouda karel.klouda@fit.cvut.cz c KTI, FIT, ČVUT v Praze 18. dubna, letní semestr 2010/2011 RSA potřiapadesáté šifrování Co potřebuje k zašifrování zprávy x: číslo n, které
Informatika / bezpečnost
Informatika / bezpečnost Bezpečnost, šifry, elektronický podpis ZS 2015 KIT.PEF.CZU Bezpečnost IS pojmy aktiva IS hardware software data citlivá data hlavně ta chceme chránit autorizace subjekt má právo
Úvod RSA Aplikace, související témata RSA. Ing. Štěpán Sem <stepan.sem@gmail.com> Festival Fantazie, 2013. Štěpán Sem
Ing. Festival Fantazie, 2013 Osnova 1 Základní pojmy Obtížnost Kryptografie 2 Základní princip Matematické souvislosti Historie 3 Vymezení pojmů Základní pojmy Obtížnost Kryptografie
Šifrování veřejným klíčem
Šifrování veřejným klíčem Jan Přikryl 6. ledna 2014 Toto je vývojová verze dokumentu. Obsahuje třetí kryptologickou kapitolu rozepsaných skript pro předmět 11KZK ve formě, v jaké se nacházela k datu, uvedenému
Základy moderní kryptologie Symetrická kryptografie I.
verze: 1.2 Základy moderní kryptologie Symetrická kryptografie I. Vlastimil Klíma Abstrakt Cílem třech přednášek (Symetrická kryptografie I., II. a III) je a) ukázat, že moderní kryptologie se zabývá mnohem
CO JE KRYPTOGRAFIE Šifrovací algoritmy Kódovací algoritmus Prolomení algoritmu
KRYPTOGRAFIE CO JE KRYPTOGRAFIE Kryptografie je matematický vědní obor, který se zabývá šifrovacími a kódovacími algoritmy. Dělí se na dvě skupiny návrh kryptografických algoritmů a kryptoanalýzu, která
9. DSA, PKI a infrastruktura. doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc.
Bezpečnost 9. DSA, PKI a infrastruktura doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc. České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových systémů Příprava studijních programů Informatika
Základní definice Aplikace hašování Kontrukce Známé hašovací funkce. Hašovací funkce. Jonáš Chudý. Úvod do kryptologie
Úvod do kryptologie Základní definice Kryptografická hašovací funkce Kryptografickou hašovací funkcí nazveme zobrazení h, které vstupu X libovolné délky přiřadí obraz h(x) pevné délky m a navíc splňuje
Problematika náhodných a pseudonáhodných sekvencí v kryptografických eskalačních protokolech a implementacích na čipových kartách
Problematika náhodných a pseudonáhodných sekvencí v kryptografických eskalačních protokolech a implementacích na čipových kartách Masarykova univerzita v Brně Fakulta informatiky Jan Krhovják Kryptografické
J.Breier, M.Vančo, J.Ďaďo, M.Klement, J.Michelfeit, Masarykova univerzita Fakulta informatiky
Analýza postranních kanálů (kryptoanalýza hardvérových zařízení) J.Breier, M.Vančo, J.Ďaďo, M.Klement, J.Michelfeit, M.Moráček, J.Kusák, J.Hreško Masarykova univerzita Fakulta informatiky 6.5.2010 Klasifikace
Modulární aritmetika, Malá Fermatova věta.
Modulární aritmetika, Malá Fermatova věta. Matematické algoritmy (11MAG) Jan Přikryl Ústav aplikované matematiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní 4. přednáška 11MAG pondělí 10. listopadu 2014 verze: 2014-11-03
Generátory náhodných a
Kapitola 5 Generátory náhodných a pseudonáhodných čísel, generátory prvočísel V roce 1917 si Gilbert Vernam nechal patentovat šifru, která nyní nese jeho jméno. Byl přesvědčen, že je to zcela bezpečná
pomocí asymetrické kryptografie 15. dubna 2013
pomocí asymetrické kryptografie ČVUT v Praze FJFI Katedra fyzikální elektroniky 15. dubna 2013 Digitální podpis Postup, umožňující ověřit autenticitu a integritu digitální zprávy. Symetrické šifry nejsou
Hashovací funkce. Andrew Kozlík KA MFF UK
Hashovací funkce Andrew Kozlík KA MFF UK Hashovací funkce Hashovací funkce je zobrazení h : {0, 1} {0, 1} n. Typicky n {128, 160, 192, 224, 256, 384, 512}. Obraz h(x) nazýváme otisk, hash nebo digest prvku
3. Podmíněná pravděpodobnost a Bayesův vzorec
3. Podmíněná pravděpodobnost a Bayesův vzorec Poznámka: V některých úlohách řešíme situaci, kdy zkoumáme pravděpodobnost náhodného jevu za dalších omezujících podmínek. Nejčastěji má omezující podmínka
Kvantové algoritmy a bezpečnost. Václav Potoček
Kvantové algoritmy a bezpečnost Václav Potoček Osnova Úvod: Kvantové zpracování informace Shorův algoritmus Kvantová distribuce klíče Post-kvantové zabezpečení Úvod Kvantové zpracování informace Kvantový
Čínská věta o zbytcích RSA
Čínská věta o zbytcích RSA Matematické algoritmy (11MAG) Jan Přikryl 5. přednáška 11MAG pondělí 10. listopadu 2014 verze: 2014-11-10 10:52 Obsah 1 Čínská věta o zbytcích 2 1.1 Vlastní tvrzení.....................................
Matematika v kryptografii. Doc. Ing. Karel Burda, CSc. FEKT VUT v Brně
Matematika v kryptografii Doc. Ing. Karel Burda, CSc. FEKT VUT v Brně Přenos zpráv práva : posloupnost čísel, ve které je všeobecně známým kódem zakódována nějaká informace. Původce zprávy: zdroj zpráv
(Ne)popiratelnost digitálních podpisů. Cíl přednášky. Jazyková vsuvka
(Ne)popiratelnost digitálních podpisů Tomáš Rosa, trosa@ebanka.cz divize Informační bezpečnost Cíl přednášky. Ukázat specifické problémy spojené se zajišťováním nepopiratelnosti digitálních podpisů. 2.
Karel Kohout 18. května 2010
Karel (karel.kohout@centrum.cz) 18. května 2010 1 2 3 4 Hašovací funkce = Message-Digest algorithm 5, vychází z MD4 (podobně jako SHA-1), autor prof. Ronald Rivest (RSA) Řetězec livobovolné délky na řetězec
MODERNÍ ASYMETRICKÉ KRYPTOSYSTÉMY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
Dosud jsme se zabývali pouze soustavami lineárních rovnic s reálnými koeficienty.
Kapitola 4 Tělesa Dosud jsme se zabývali pouze soustavami lineárních rovnic s reálnými koeficienty. Všechna čísla byla reálná, vektory měly reálné souřadnice, matice měly reálné prvky. Také řešení soustav
Přínos teorie eliptických křivek k řešení moderních kryptografických systémů
Přínos teorie eliptických křivek k řešení moderních kryptografických systémů Eliška Ochodková Katedra informatiky, FEI, VŠB- Technická Univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33, Ostrava-Poruba eliska.ochodkova@vsb.cz
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKACNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
Informatika Ochrana dat
Informatika Ochrana dat Radim Farana Podklady předmětu Informatika pro akademický rok 2007/2008 Obsah Kryptografické systémy s veřejným klíčem, výměna tajných klíčů veřejným kanálem, systémy s veřejným
Teoretická informatika Tomáš Foltýnek foltynek@pef.mendelu.cz. Algebra Struktury s jednou operací
Teoretická informatika Tomáš Foltýnek foltynek@pef.mendelu.cz Algebra Struktury s jednou operací Teoretická informatika 2 Proč zavádíme algebru hledáme nástroj pro popis objektů reálného světa (zejména
Bc. Vojtěch Matocha. logaritmu. Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta. Katedra algebry
Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Vojtěch Matocha Pokročilé metody hledání diskrétního logaritmu Katedra algebry Vedoucí diplomové práce: Mgr. Pavel Příhoda Ph.
Úvod do kryptologie. 6. března L. Balková (FJFI ČVUT v Praze) Primality Testing and Factorization 6. března / 41
Testování prvočíselnosti L ubomíra Balková Úvod do kryptologie 6. března 2014 L. Balková (FJFI ČVUT v Praze) Primality Testing and Factorization 6. března 2014 1 / 41 Problémy 1 Primality problem: Rozhodni,
Úvod do kryptografie. Tomáš Dvořák
Úvod do kryptografie Tomáš Dvořák ryptologie κρνπτοσ (skrytý) a λογοσ (věda), tedy věda o šifrování s dešifrování zpráv Kryptografie - teoretické aspekty navrhování šifrovacích metod Kryptologie - metody,
Moderní kryptografie
I. Moderní kryptografie Vlastimil Klíma verze: 2.1, 11.4.2007 Abstrakt. Cílem třech přednášek (I. Moderní kryptografie, II. Symetrické šifrovací systémy, III. Mody činnosti blokových šifer a hašovací funkce)
Kryptografie a počítačová
Kryptografie a počítačová Úvod KPB 2018/19, 1. přednáška 1 Informace k předmětu Kontakt Kancelář EA439 eliska.ochodkova@vsb.cz Všechny důležité informace na www.cs.vsb.cz/ochodkova Organizace výuky sledujte
Matematické základy kryptografických algoritmů Eliška Ochodková
Matematické základy kryptografických algoritmů Eliška Ochodková Text byl vytvořen v rámci realizace projektu Matematika pro inženýry 21. století (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0332), na kterém se společně