Obsah: LEGISLATIVA V PRAXI ROZHOVOR S. Rozhovor s Mgr. Filipem Lýskem, ředitelem Regionálního muzea v Českém Krumlově

Transkript

1 3/2011 prosinec 2011 Obsah: LEGISLATIVA V PRAXI Příspěvková organizace ÚSC a příspěvek zřizovatele ROZHOVOR S Rozhovor s Mgr. Filipem Lýskem, ředitelem Regionálního muzea v Českém Krumlově TIPY *DOTACE * PROJEKTY * ODKAZY *INFORMACE Odkazy na užitečné informace Národní informační a poradenské středisko pro kulturu odborný útvar Blanická 4, P.O.Box 12, PRAHA 2 regis@nipos-mk.cz

2 LEGISLATIVA V PRAXI Příspěvková organizace ÚSC a příspěvek zřizovatele Otázka: Může zřizovatel krátit příspěvek své příspěvkové organizaci? V zásadě by podle zákona mohly nastat situace dvě. Ta první se týká změny příspěvku a druhá zrušení příspěvkové organizace. Změna příspěvku Zákon hovoří, že podle ustanovení 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, je zastupitelstvu obce vyhrazeno schvalovat rozpočet obce a zároveň dle 84 odst. 4 si může vyhradit i další pravomoc v samostatné působnosti. S tím souvisí i ustanovení 12 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, kdy orgány obce projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění dle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit: výkonné orgány obce při hospodaření podle rozpočtu, právnické osoby zřízené nebo založené obcí při svém hospodaření, další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud zastupitelstvo schválilo rozpočet příspěvkové organizace jako závazný prvek rozpočtu, nemůže jej rada obce měnit. Podle ustanovení 28 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., však lze vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. Záleží tedy pak na posouzení zřizovatele, jak zdůvodní změnu ve finančním vztahu k příspěvkové organizaci. ALE: Podle zákona č. 250/2000 Sb. mají obce povinnost sestavovat nejen roční rozpočty, ale také rozpočtový výhled na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Co do reálnosti rozpočtového výhledu platí zásada, že nelze nadhodnocovat příjmy a podhodnocovat výdaje budoucích let. Obec by měla v rozpočtu (i v rozpočtovém výhledu) zabezpečit úkoly plynoucí z poslání organizace, výkon státní správy a další povinnosti (vyplývající ze zákonných předpisů) a dále je nutné zahrnout závazky z uzavřených smluv, splátky a úroky z úvěrů a půjček, výdaje spojené s péčí o vlastní majetek, příspěvky na provoz zřizovaných či založených organizací, výdaje na investice, které již započaly, a teprve poté výdaje na nové investice. Obec by tedy měla nejdřív zohlednit závazky vůči již existujícím příspěvkovým organizacím.

3 Kompetentní orgány obce by měly dopředu vědět o tom, zda budou moci financovat všechny své příspěvkové organizace. A to v prvé řadě už při sestavování rozpočtu (resp. rozpočtového výhledu), kde jsou příspěvky zohledněny. Nikoli až ve chvíli, kdy své PO přestanou hradit příspěvek. Zrušení příspěvkové organizace Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přecházejí dnem uvedeným v jeho rozhodnutí o zrušení její práva a závazky na zřizovatele. Do té doby musí příspěvková organizace fungovat a tedy i plnit své závazky vůči třetím osobám. Pokud tedy příspěvková nedostane od obce příspěvek na provoz a třetím osobám nezaplatí, musí obec počítat s faktem, že po zrušení organizace půjdou veškeré závazky zrušené organizace za obcí. Věřitelé budou samozřejmě pohledávky na obci vymáhat a každá taková pohledávka se pak ještě navýší o příslušenství, kterým mohou být smluvní úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávky ( 121 odst. 3 ObčZ). Obec by měla zohlednit příspěvky na provoz dané PO, pokud jí schválilo rozpočet a PO již v daném roce zahájila činnost a dosud nebyla zrušena, pak jí obec již schválené příspěvky musí posílat. Příspěvek zřizovatel změnit může (tedy i zkrátit). Avšak musí to být ze závažných, objektivně působících příčin. Je především vizitkou vedení obce, jak dokáže hospodařit s daným rozpočtem ale také jak dokáže komunikovat se zaměstnanci úřadu, vlastními organizacemi či ostatními subjekty v obci. Mgr. Kateřina Vítová, Ing. Pavla Válková Odborný útvar REGIS Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS) Blanická 4, Praha 2 regis@nipos-mk.cz tel.:

4 ROZHOVOR S Rozhovor s Mgr. Filipem Lýskem, ředitelem Regionálního muzea v Českém Krumlově 1. Co je pro Vás muzeum? Můžete jej definovat? Pominu-li zákonnou definici, která je mezi muzejníky obecně vžitá, jsem stále více přesvědčen o tom, že muzeum je především svého druhu posláním. Péče o hmotné a duchovní doklady vývoje přírody, kultury a společnosti je zde jakousi samozřejmostí. V našem případě navíc přistupuje zkušenost tzv. příhraničního muzea zapojeného do projektů přeshraniční spolupráce, která nás upamatovává na skutečnost, že žijeme v evropském nebo chcete-li globálním prostoru a vědění a paměť jsou tím, co jej integruje. V tomto kontextu muzejní práce vždy byla a bude navýsost zodpovědným posláním. 2. Jaké jsou podle Vás důvody návratu návštěvníků do Vašeho muzea? A jaké jsou Vaše další plány v této oblasti? Jsem ve funkci teprve krátce, ale osobně se domnívám, že za vším doposud stála systematická příprava projektů, odbornost, intuice a v neposlední řadě inteligentní (tj. chytrá, vlídná) nabídka zaměřená prioritně na návštěvníka. Koneckonců i to, že jsou muzejní aktivity už od vstupu do muzea, tj. od pokladny, prezentovány s přívětivostí a poučeně, patří k nepochybným přednostem našeho muzea a jsou, myslím, dobrým důvodem, proč se do muzea vracet. Jsem navíc přesvědčen o tom, že ke všem těmto atributům se připojuje ještě jedna velmi důležitá vlastnost našeho muzea, a sice to, že má od sklepa až po půdu pohledem vně i zevnitř svou duši. Dominantní historická budova, kulturní památka, vsazená do historického kontextu města s bohatým kulturním dědictvím, navíc města zapsaného na seznam památek UNESCO. Není už toto dobrý důvod se vracet? Odtud se pochopitelně odvíjí další plány muzea vycházející nejen z odborné profilace muzea a jeho zaměření, ale i z turistického potenciálu města a regionu a v neposlední řadě ze skutečnosti, že jsme u našich zahraničních kolegů zapsáni jako spolehliví partneři projektů. 3. Která akce/výstava ve Vašem muzeu se setkala s největším ohlasem? Muzeum se sezóně 2010/2011 zhostilo nelehkého úkolu a prakticky záhy po dokončení rozsáhlé rekonstrukce hlavní budovy zpřístupnilo v jejích prostorách výstavní projekt Příběh města český Krumlov, připomínající 700. let od první písemné zmínky o městě. Jedná se nepochybně o nejrozsáhlejší výstavní projekt v historii muzea, který by nevznikl bez dlouhodobé přípravy, spolupráce i velkorysé podpory partnerů. Práce vložená do přípravy a realizace výstavního projektu je doposud odměňována nebývale vstřícnou odezvou stran tuzemských i zahraničních návštěvníků. 4. Vyplácejí se Vám ty aktivity Vašeho muzea, které zvyšují komfort návštěvníků, avšak nejsou přímo muzejního charakteru (a které to jsou)? Myslím, že nejen v našem muzeu platí a je nepsaným pravidlem, že kde se muzeu nedostává financí, snaží se podpořit návštěvnický komfort osobním přístupem. Regionální muzeum každoročně navštěvují turisté nejen z tuzemska ale i ze zahraničí. Zájmem muzea je, aby tito návštěvníci, zvláště pak zahraniční turisté, odcházeli z muzea vybaveni nejen poznatky ale i užitečnými turistickými informacemi. Pokud pod slovem komfort rozumíme nejen materiální pohodlí ale celkově pozitivní dojem z návštěvy muzea, pak se muzeu takové aktivity nepochybně vyplácejí.

5 5. Jaký typ prezentace odborných sbírek a práce muzea pokládáte za nejúčinnější? Regionální muzeum v Českém Krumlově je tradiční a dalo by se říci typickou kamennou institucí. Monumentální historická budova sjednocující pod jednou střechou expozice, výstavní prostory, badatelský úsek, provoz i depozitáře. Tato skutečnost je pochopitelně do jisté míry prostorově limitující, ale nebrání muzeu v přirozené expanzi jinými prostředky. Jsem přesvědčen, že tradiční způsoby prezentace, kterých muzeum využívá a které jsou doposud tím nejspolehlivějším, co ve výstavní praxi máme: expozice, výstavy, komentované prohlídky, přednášky, doprovodné kulturní akce, budou během několika let z větší části převedeny do podoby produktového balíčku, který bude dostupný v elektronické podobě a bude sloužit jako virtuální vstupenka do muzea. Stran tradičních způsobů prezentace a z pohledu návštěvníka preferuji střednědobé výstavní projekty v délce 3-5 měsíců doplněné v ideálním případě katalogem či komentovanou prohlídkou, zkrátka tím, co Vás přiměje u tématu po určitou dobu setrvat nebo se k němu vracet. 6. Využívá Vaše muzeum virtuální formy prezentace? S ohledem na dostupné technologické možnosti zatím jen omezeně, a to prostřednictvím obrazového materiálu - fotografií a videí - na webových stránkách a nebo v podobě instalací a videoprojekcí ve výstavách. Do budoucna plánujeme rozšíření zejména u prezentací s dálkovým přístupem, jako jsou web se strukturovaným uživatelským rozhraním, virtuální prohlídky, elektronické edice, napojení na portál Europeana, sociální sítě a další. 7. Pomáhají tzv. standardy práci v muzeu? Mám za to, že ano, a to hned ve dvou rovinách. Už tím, že jsou tzv. standardy součástí legislativy, zajišťují muzejní práci právní status, který jí po mém soudu přirozeně náleží. Myslím, že v naší legislativě, snad kromě zdravotnictví a obrany, nenajdete analogický případ, kdy zajišťování veřejných služeb podle stanovených standardů může být omezeno nebo pozastaveno pouze dočasně a na dobu nezbytně nutnou. Druhou důležitou rovinou existence standardů je, po mém soudu, skutečnost, že se do legislativy nedostaly Ad hoc, součástí muzejní praxe jsou již léta a jako takové mohou nabízet zejména nově vznikajícím muzeím a galeriím důležitou zpětnou vazbu. 8. Čím je Vaše muzeum jedinečné? Abych se neopakoval, pak myslím, že zejména regionálními specifiky jdoucími ruku v ruce s geografií místa a regionu, v němž působí. Jako původně okrajové a tzv. pohraniční muzeum se regionální muzeum po roce 1990 díky cestovnímu ruchu a rodícím se přeshraničním kontaktům ocitlo v postavení, v němž pojem regionální získává širší souvislosti. Zvláštní roli zde nepochybně sehrála i postava spisovatele, básníka a malíře Adalberta Stiftera, jehož rodný dům v Horní Plané a část pozůstalosti muzeum spravuje a které jsou již desítky let předmětem odborného a společenskokulturního zájmu českých, rakouských a německých návštěvníků.

6 9. Jak se muzeum zapojuje do oblasti cestovního ruchu ve městě? Muzeum každoročně pořádá muzejní noci vážící se nejen na celorepublikový seriál muzejních nocí, ale i na vybrané kulturní akce probíhající ve městě, jako jsou Slavnosti pětilisté růže nebo Svatováclavské slavnosti, které jsou nejen v regionálním rozměru zajímavým turistickým cílem. Vzájemná iniciativa města Český Krumlov a vybraných kulturních organizací vč. regionálního muzea vyústila v roce 2011 v zavedení Český Krumlov CARD, obdoby návštěvnických karet, které známe z jiných měst a regionů. Na nadregionální úrovni muzeum spolupracuje ponejvíce se svým zřizovatelem, Jihočeským krajem, a to v rámci propagace na veletrzích cestovního ruchu a nově i v rámci prezentací Jihočeského kraje v českých centrech v evropských metropolích. 10. Představte si, že je rok 2015, jak bude vypadat Regionální muzeum v Českém Krumlově pod Vaším vedením? Jako čerstvě nastupivší ředitel mohu s klidným svědomím říci, že jsem muzeum převzal v kondici, která odráží velmi dobrou odbornou úroveň a kvalitu předchozího vedení. Mám-li si představit rok 2015, byl bych velice rád, kdyby se mi podařilo tuto kvalitu nejen udržet ale i invenčně rozšířit do oblastí, které se prioritně nenacházejí ve spektru muzejních činností, jako jsou práce s návštěvníkem, fundrising, dobrovolnictví ad. Z hlediska střednědobých záměrů nepřesahujících horizont 5ti let si rozvoj muzea nepochybně vyžádá zvýšený důraz na efektivní komunikaci s veřejností. Budoucnost vidím v užším sepětí muzejní badatelské činnosti s edukací, podpoře spolkové muzejní činnosti zaměřené prioritně na děti a mládež a obecně v animaci návštěvníka. Z osobního pohledu bude pro mne v roce 2015 měřítkem spokojenosti muzeum, o němž místní budou moci říkat naše a regionálně přespolní návštěvníci Vaše Regionální muzeum v Českém Krumlově. ***

7 TIPY *DOTACE * PROJEKTY * ODKAZY *INFORMACE DOTACE 1. Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví Podávání žádostí o poskytnutí finančních prostředků státního rozpočtu z programu ISO na rok 2012 Termíny žádostí pro části v částech A), B) a D) (Zabezpečení objektů, v nichž jsou uloženy předměty movitého kulturního dědictví, bezpečnostními systémy a mechanickými zábranami, Evidence a dokumentace movitého kulturního dědictví a Preventivní ochrana před nepříznivými vlivy prostředí) byly stanoveny nejpozději do Žádosti o poskytnutí dotace z programu ISO v roce 2012 v části C) - Výkupy předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu - je možno podávat průběžně, nejpozději však s datem odeslání Na níže uvedené webové stránce naleznete Příkaz I. Náměstka ministra kultury a potřebné formuláře. Více naleznete na webových stránkách Ministerstva kultury ČR WWW: < 2. Dotační řízení na podporu kulturních aktivit vysílaných do zahraničí Odbor mezinárodních vztahů Ministerstva kultury vypisuje pro rok 2012 nové dotační výběrové řízení na podporu kulturních aktivit ve čtyřech základních tematických okruzích: Projekty z oblasti živého umění vysílané do zahraničí Projekty z oblasti kulturního dědictví vysílané do zahraničí Projekty z oblasti současného výtvarného umění, architektury a designu vysílané do zahraničí Projekty vysílané do zahraničí, obsahově zaměřené na významná česká kulturní nebo historická jubilea Termíny uzávěrek pro podání žádostí do dotačního výběrového řízení: 1. kolo 30. září 2011 (pro tematické okruhy 1 až 4.) 2. kolo 1. dubna 2012 (jen pro tematické okruhy 1 až 3.) Více naleznete na webových stránkách Ministerstva kultury ČR WWW: <

8 PROJEKTY 1. Příspěvek z fondu Nadace českého výtvarného umění Správní rada Nadace českého výtvarného umění (NČVU) přidělila dne příspěvky z výnosů Nadačního investičního fondu v celkové výši Kč. O prostředky z tohoto fondu mohou každoročně žádat neziskové právnické osoby, veřejnoprávní instituce či rozpočtové a příspěvkové organizace. Více informací či konkrétní projekty, kterým byl příspěvek udělen, naleznete na webové stránce NVU: WWW: < 2. Projekt Národní muzeum fotografie a dílna tapiserií Dne 22. listopadu 2011 byl slavnostně otevřen projekt Národní muzeum fotografie a dílna tapiserií centrum původních řemesel a unikátních technologií. Cílem projektu, který byl realizován v letech v rámci Integrovaného operačního programu, byla komplexní obnova národní kulturní památky a celková rehabilitace objektů bývalého zámeckého pivovaru, jezuitské koleje a jezuitského semináře v Městské památkové rezervaci Jindřichův Hradec. Zároveň byla tímto realizována myšlenka o využití těchto prostor pro poskytování kulturních a vzdělávacích služeb pro širokou veřejnost, a to konkrétně centra původních řemesel a unikátních technologií. Tento den se zároveň uskutečnila konference k tomuto projektu. Více informací naleznete na webových stránkách Jindřichova Hradce či na webových stránkách IOP 5.1. Vracíme památky do života v sekci projekty. WWW:< nebo WWW: < INFORMACE 1. Publikace Dobrovolníci pro kulturu Česká kancelář programu Culture připravila ve spolupráci s nejrůznějšími odborníky z ČR i ze zahraničí a kolegy ze skupiny Dobrovolnictví v kultuře zbrusu novou publikaci Dobrovolníci pro kulturu! Součástí publikace je i CD s praktickými soubory ke stažení (dokumenty, smlouvy, kontakty), které připravil NIPOS. Co je obsahem publikace a kde ji můžete zdarma získat, si přečtěte v článku:

9 2. Činnost pracovní skupiny pro Dobrovolnictví v kultuře v rámci Evropského roku dobrovolnictví 2011 (ERD) V rámci Evropského roku dobrovolnictví 2011 (ERD) pracuje skupina Dobrovolnictví v kultuře, která byla ustavena již v prosinci roku Zakládajícími členy skupiny jsou NIPOS a Asociace NNO Plzeňského kraje, o. s.. NIPOS se ujal funkce sekretariátu pracovní skupiny a během roku 2011 inicioval řadu aktivit: uspořádal několik pracovních setkání, kde byla, mimo jiné, řešena témata jako např.: Fundraising v kultuře aneb Kde sehnat peníze na kulturní projekt, dobrovolnictví v kulturních organizacích a s tím související problematika akreditací, pojištění, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, certifikace aj.. Cílem pracovní skupiny je definovat dobrovolnictví v kultuře jako takové i s jeho problémy, se kterými se potýká a pomoci zdůraznit a rozvinout jeho roli v naší společnosti. V pracovní skupině jsou zástupci těchto subjektů: NIPOS, MK ČR, Asociace muzeí a galerií ČR, Metodické centrum muzejní pedagogiky při Moravském zemském muzeu, Moravská galerie v Brně, Institut umění Divadelní ústav, Knihovnický institut NK ČR, ANNO Plzeňského kraje, Asociace NNO, Hestia, o.s., ANKST o.s. Během tohoto roku se zástupci skupiny aktivně účastnili všech setkání, která pořádal Národní institut dětí a mládeže MŠMT, spolupracovali na jednotlivých výstupech a projektech jako byly např.: výstava k ERD, příklady dobré praxe, příběhy dobrovolníků, účast na listopadovém Týdnu dobrovolnictví atd. Skupina v rámci svých aktivit dospěla k závěru, že oblast kultury pociťuje absenci metodiky, která by pomohla procesu institucionalizace dobrovolnictví v kulturních organizacích. Proto se rozhodla tento nelehký úkol uskutečnit a začala pracovat na Metodickém doporučení pro dobrovolnictví v kultuře a umění. Jedná se o formalizovaný návod, který by měl řediteli kulturní instituce dát informace o tom, jaká jsou jeho práva, povinnosti a možnosti, když chce využít dobrovolníka v muzeu - galerii divadle - knihovně atd. Dokument by měl být k dispozici po schválení MK ČR v březnu 2012 a to formou elektronické publikace. Informace o dění ve skupině jsou zveřejňovány na: TIPY Metodický pokyn k inventarizaci majetku Metodický pokyn k provedení vyhlášky MF č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků nalezete na stránkách Asociace muzeí a galerií WWW:

10