Informace ke koncepci ČR v oblasti antimikrobiální rezistence

Transkript

1 Státní zdravotní ústav č.j.: 2759/2012 V Praze dne Informace ke koncepci ČR v oblasti antimikrobiální rezistence Věc: Žádost poslance Evropského parlamentu MUDr. Milana Cabrnocha ze dne 10. září 2012 Zpracoval: Mgr. Jan Šturma sekretariát Národního antibiotického programu

2 1. Shrnutí vývoje předcházejícího návrhu usnesení Evropského parlamentu o mikrobiální výzvě rostoucích hrozbách antimikrobiální rezistence Návrh usnesení, resp. zprávy, navazuje na závěry Rady ze dne 22. června 2012 o dopadech antimikrobiální rezistence v oblasti lidského zdraví a v oblasti zdraví zvířat pohled iniciativy Jedno zdraví (viz které byly přijaty v závěru dánského předsednictví v Radě EU. Dokument, jehož text vzešel z konference pořádané ve dnech v Kodani (viz souvisí (mimo jiné) se Sdělením Komise Evropskému parlamentu a Radě Akční plán proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (viz Tento akční plán byl přijat se snahou shrnout dosavadní úsilí a přijatá opatření EU, včetně legislativy, a zároveň s ohledem na nutnost řešit rostoucí problém antimikrobiální rezistence jak v humánní oblasti, tak v oblasti veterinární. Vzhledem k tomu, že každá z těchto dvou oblastí má jistá specifika, mluví se o komplexním přístupu a koordinaci aktivit. Ve stejném duchu je navržen i text usnesení Evropského parlamentu (dále jen EP ) o mikrobiální hrozbě. Blíže ke stanovisku ČR k dokumentu projednávanému v EP, viz stanovisko zpracované Mgr. Lucií Pokludovou, Ph.D. (příloha č. 1). 2. Shrnutí výstupů českého předsednictví v Radě EU priorita antibiotická rezistence Jednou z priorit Ministerstva zdravotnictví ČR (dále jen MZČR ) v rámci českého předsednictví v Radě EU (dále jen CZ PRES ) byla hrozba antibiotické rezistence (dále jen AMR ). Česká republika v tomto ohledu navázala na tehdejší snahy Slovinska, Francie a Švédska o rozpracování této významné priority Světové zdravotnické organizace a EU, resp. Evropské komise. Ve dnech dubna 2009 proběhla v Praze konference s názvem Bakteriální ohrožení bezpečnosti pacientů v Evropě. Jejím hlavním výstupem byl návrh parametrů nemocničních antibiotických programů a návrh měřitelných ukazatelů nemocničních antibiotických programů. Blíže (viz Programme).html). Související agendou, která byla během CZ PRES projednávána, bylo bezpečí pacientů a prevence a kontrola infekcí souvisejících s poskytováním zdravotní péče (nebo též nozokomiální infekce ). Tato agenda vyústila v rámci CZ PRES v přijetí Doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (2009/C 151/01) (viz Neméně důležitým výstupem CZ PRES, který byl ale primárně zaměřen na úpravu vnitřních poměrů v ČR, bylo schválení Usnesení vlády ČR ze dne 4. května 2009 č. 595, o ustanovení Národního antibiotického programu (příloha č. 2). Na jeho základě byl uveřejněním ve Věstníkm MZČR č. 9/2009 (viz ustanoven Národní antibiotický program (dále jen NAP ). Koordinací byla pověřena Centrální koordinační skupina NAP (dále jen CKS NAP ) jako poradní orgán ministra zdravotnictví, resp. Státní zdravotní ústav (dále jen SZÚ ), který hradí náklady na činnost CKS NAP. 2

3 V září 2009 byl navíc v SZÚ zřízen sekretariát NAP a vyčleněn jeden pracovní úvazek na jeho vedení a zajištění souvisejících činností (např. koordinace Evropského antibiotického dne, viz Uskutečněním výše uvedených opatření začala ČR fakticky naplňovat záměr Doporučení Rady EU (2002/77/ES) o obezřetném používání antimikrobiálních látek v lékařství (viz zde včetně dvou (2) zpráv o implementaci). 3. Akční plán Národního antibiotického programu Prvním výstupem činnosti CKS NAP byl Akční plán Národního antibiotického programu pro období (viz resp. Návrh Akčního plánu Národního antibiotického programu (dále jen AP NAP ) vychází z principů a cílů deklarovaných v Doporučení Rady EU (2002/77/ES) o obezřetném používání antimikrobiálních látek v lékařství a je plně v souladu s obsahem Doporučení Rady EU ze dne 9. června 2009 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (2009/C 151/01). Dokument je prvním akčním plánem NAP od jeho ustanovení vládou ČR v roce Je proto zpracován se záměrem poskytnout především širší analýzu současného stavu a určit priority pro nejbližší období. Podmínky a potenciální zdroje pro realizaci jednotlivých bodů identifikuje pouze obecně. Specifikace konkrétních potřeb (náklady apod.) měla být předmětem zadání jednotlivých úkolů a předpokládaných projektů vyplývajících z AP NAP. CKS NAP identifikovala pro období následujících jedenáct prioritních oblastí, které jsou předmětem AP NAP: 1. Surveillance antibiotické rezistence v humánní a veterinární oblasti 2. Surveillance spotřeby antibiotik v humánní a veterinární oblasti 3. Doporučené postupy pro používání antibiotik a kontrolu antibiotické rezistence 4. Indikátory kvality používání antibiotik 5. Podpora racionální preskripce antibiotik a kontrola antibiotické rezistence v primární a ambulantní péči 6. Implementace nemocničních antibiotických programů 7. Zlepšení informovanosti a posílení spoluzodpovědnosti laické veřejnosti za zachování účinnosti antibiotik a omezení šíření antibiotické rezistence 8. Inovace činnosti antibiotických středisek 9. Informační podpora a propagace činnosti NAP 10. Vzdělávání předepisujících lékařů a zdravotnického personálu v uvážlivém používání antibiotik a kontrole antibiotické rezistence 11. Agenda infekcí spojených se zdravotní péčí AP NAP byl schválen 12. poradou vedení MZČR, která se konala dne 28. března 2011, a následně dne 13. dubna 2011 byl vzat vládou ČR na vědomí (viz 1 V důsledku komplexity a přesahů problematiky antibiotické rezistence a v souvislosti s určením interní gesce za tuto oblast v rámci rezortu došlo ke zpoždění, v důsledku čehož byl návrh předkládán až v roce Původní období bylo upraveno, aby název odpovídal skutečnosti. 3

4 v rámci bodů Různé pro informaci. 4. Implementace priorit Akčního plánu Národního antibiotického programu Vedle schválení AP NAP pověřila porada vedení MZČR hlavního hygienika ČR a náměstka ministra zdravotnictví, MUDr. Michaela Víta, Ph.D., aby do 30. dubna 2011 ve spolupráci s ostatními náměstky zajistil podmínky a finanční krytí realizace samostatných úkolů a konkrétních projektů vč. mezinárodních zdrojů. Do dne 30. června 2011 pak měly být rozpracovány úkoly způsobilé k samostatnému řešení. Vzhledem k finančnímu omezení rozpočtu MZČR nebyla nakonec na implementaci jednotlivých priorit AP NAP vyčleněna konkrétní částka a bylo rozhodnuto, že financování bude zajištěno jako vícezdrojové (např. s využitím prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj). V souvislosti s výše uvedeným tak byly k samostatnému řešení rozpracovány pouze úkoly, které nevyžadují další finanční náklady (kromě personálních). Výstupem těchto aktivit je přijetí Seznamu esenciálních antiinfektiv pro ČR Věstníkem MZČR č. 07/2012 (viz nebo též zde Navazujícím krokem bude faktické zajištění dostupnosti v seznamu uvedených antiinfektiv na území ČR. Dalšími výstupy úkolů nevyžadujících finanční náklady pak bylo přijetí Metodického postupu pro kontrolu výskytu importovaných případů kolonizace a/nebo infekce CPE publikovaného ve Věstníku MZČR č. 08/2012 (viz resp. zřízení Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí při SZÚ, které bylo ustaveno Věstníkem MZČR č. 07/ Současné finanční zdroje pro implementaci priorit Akčního plánu Národního antibiotického programu V rámci mezinárodní spolupráce byla mezi MZČR a Světovou zdravotnickou organizací (dále jen WHO ) uzavřena Smlouva o spolupráci mezi MZČR a WHO na léta (anglicky biennial collaborative agreement dále jen BCA ). Plánované aktivity v oblasti potlačování antibiotické rezistence navazují na výstupy projektů realizovaných v letech a Hlavním cílem projektu je dále rozpracovat, v souladu s AP NAP, metodiku vzdělávání poskytovatelů zdravotní péče v primární (a ambulantní) oblasti a podpořit efektivní používání antimikrobiálních látek. Rozpočet pro roky byl pro tento projekt stanoven na ,- USD, nicméně není jisté, zda řešitel SZÚ obdrží celou částku (prozatím je jistých 5 000,- USD). V letech bude projekt zaměřen podobným způsobem jako v minulém bienniu ( ). Bude tedy zorganizováno několik vzdělávacích seminářů, a to v oblastech ČR, ve kterých dochází při předepisování antibiotik k největším odchylkám od oficiálně schválených doporučených postupů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (dále jen ČLS JEP ). SZÚ spolupracuje při řešení zmíněného projektu se Subkomisí ČLS JEP pro antibiotickou politiku, Odbornou společností praktických dětských lékařů ČLS JEP a kanceláří WHO v ČR. Pokud by se měly identifikovat konkrétní priority AP NAP, které 4

5 pomáhá projekt BCA částečně naplňovat, jsou jimi priorita č. 3, 5, 7 a 10. Z prostředků BCA, které jsou jedinou přímou finanční podporou implementace AP NAP, budou rovněž hrazeny náklady na organizaci Evropského antibiotického dne v roce 2012 a V souvislosti s výše uvedeným vícezdrojovým financováním je také aktuálně připravován projekt zaměřený na vybudování IT nástroje pro surveillance spotřeby antibiotik v humánní a veterinární oblasti, který umožní získat zpětnou vazbu pro cílené, účinné a nákladově efektivní intervence. Prozatímní projektový záměr je konzultován mezi SZÚ a Odborem Evropských fondů MZČR a měl by být předložen v rámci 12. výzvy Integrovaného operačního programu (viz V návaznosti na AP NAP je pro rok připravována v rámci projektu s názvem Systémové nástroje pro ochranu a podporu veřejného zdraví a prevenci zdravotních rizik (financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Integrovaného operačního programu) informační kampaň, jejíž jedna aktivita je zaměřena i na hrozbu antibiotické rezistence. 6. Mezinárodní projekty a aktivity, do kterých je ČR zapojena Česká republika má v antibiotické politice mnohaletou tradici. Od začátku 70. let zde existuje síť tzv. antibiotických středisek (dále jen ATB střediska ), která reprezentují regionální a lokální výkonné jednotky, provádějí dohled nad používáním antibiotik, sledují situaci v oblasti antibiotické rezistence a zajišťují opatření v rámci její kontroly a prevence. Aktivity středisek zaměřené na nemocniční, ambulantní a primární péči jsou velice dobře hodnoceny v národním i mezinárodním kontextu. Síť ATB středisek, která jsou zapojena v rámci tzv. Pracovní skupiny pro monitorování rezistence do projektu EARS-Net (viz jsou hlásícími jednotkami o výskytu a stavu antibiotické rezistence v ČR. Tyto výsledky jsou zasílány do Národní referenční laboratoře pro antibiotika v SZÚ, která je pravidelně poskytuje Evropského centru pro prevenci a kontrolu nemocí (viz Dalším projektem, do kterého je ČR od počátku zapojena, je projekt ESAC-Net (viz který je zaměřen na sběr dat o spotřebě antibiotik. Ač v tomto směru ČR data o spotřebě poskytuje (resp. je zajišťuje prostřednictvím prof. RNDr. Jiřího Vlčka, CSc.), nelze o nich říci, že mají hlubší vypovídací hodnotu, jelikož SZÚ nemá v současné době přístup k datům Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Všeobecné zdravotní pojišťovny či Národního referenčního centra o spotřebě antibiotik. Vedle výše uvedených je ČR zapojena i do aktivit vycházejících z Doporučení Komise ze dne 27. října 2011 o výzkumné iniciativě společného plánování Antimikrobiální rezistence nová hrozba pro lidské zdraví (C(2011)7660) (viz Koordinace výzkumu je však v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen MŠMT ) a není v kompetenci pracovníků SZÚ, kteří se mezinárodních jednání 5

6 na toto téma účastní, tlumočit stanoviska MŠMT. Výzkumu antibiotické rezistence tedy není v ČR adekvátně pokryt, alespoň co se humánního sektoru týče. Přílohy: 1. Stanovisko ČR k dokumentu projednávanému v EP; vypracovala Mgr. Lucie Pokludová, Ph.D. (ÚSKVBL) 2. Usnesení vlády ČR ze dne 4. května 2009 č. 595 o ustanovení Národního antibiotického programu 6