OKRES. RYCHNOV NAD KNùÎNOU. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO

Transkript

1 OKRES RYCHNOV NAD KNùÎNOU CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO

2 Královéhradecko OKRES RYCHNOV NAD KNùÎNOU Orlické hory íãky, v pozadí Anensk vrch. ZOrlick ch hor se podél potokû ífií do niï ích poloh devûtsil bíl (Petasites albus). Na pfiedcházející stranû: Orlické hory pohled od Mnichové na obec Jedlová. 8 RK Plo nû pomûrnû velk (998 km ) hraniãní okres sahá od nivy Orlice aï po hfibety Orlick ch hor. Na severu dosahuje témûfi k nivû Metuje, na západû k âeskému Mezifiíãí a Tfiebechovicím pod Orebem, jiïní a jihov chodní hranice je zhruba vymezena údolím Tiché Orlice, na v chodû údolím Divoké Orlice. Nadmofiská v ka roste plynule od jihozápadu k severov chodu od 38 m v údolí Tiché Orlice po více neï 000 m ve vrcholov ch partiích Orlick ch hor. Nejvy ím bodem okresu je nejvy í kóta Orlick ch hor Velká De tná (5,0 m n. m.). Nejsevernûj í bod okresu ( s..; v. d.) se nachází na hfibetu, km severnû od obce Ole nice v Orlick ch horách. NejjiÏnûj í bod (50 0 s..; 6 55 v. d.) nalezneme na okraji lesíka,,5 km jihojihozápadnû od obce Kostelecké Horky. Nejzápadnûj í bod ( s..; 5 58 v. d.) leïí v poli, v údolí SmrÏovského potoka,5 km západoseverozápadnû od obce Králova Lhota. Nejv chodnûj í bod (50 09 s..; v. d. ) nalezneme v zákrutu fieky Divoká Orlice, km od Zemské brány. Z geologického hlediska se v raznû li í pohraniãní horské partie okresu od vnitrozemsk ch. Horská oblast (Orlické hory, ãásteãnû i Podorlická pahorkatina) je tvofiena pfieváïnû metamorfovan mi horninami (krystalick mi bfiidlicemi) starohorního aï prvohorního stáfií, které fiadíme k orlicko-kladskému, zábfieïskému a novomûstskému krystaliniku. Na hfibetu a rozsochách Orlick ch hor pfievaïují rûzné typy rul a migmatitû jádra orlicko-kladské klenby se svory, fylity, metabazity (zejména zelen mi bfiidlicemi) a amfibolity. Mnohem vzácnûj í jsou kfiemence, krystalické vápence, erlany a serpentinity. Men ích rozmûrû, ale geomorfologicky v razná, jsou tûlesa magmatitû, místy otevfiená tûïbou kamene, napfi. gabrodiorit na piãáku u Plasnice, granodiorit a kfiemenn diorit u Javornice apot tejna, gabro u Pûãína atd.

3 Okres Rychnov nad KnûÏnou Z pokryvn ch jednotek se v severozápadním podhûfií (na Dobfiansku a Kounovsku) zachovaly zbytky ãervenohnûd ch permsk ch usazenin (slepencû aj.). Mnohem rozsáhlej í jsou zdej í sedimenty svrchnokfiídového stáfií, severov chodního okraje ãeské kfiídové pánve. Zbytky kfiídov ch usazenin nalezneme i v oblasti Orlick ch hor, napfi. v Orlickozáhorské brázdû pfii horním toku Divoké Orlice a na sníïeném hfibetu v okolí Barto ovic a âiháku. Nejstar í jsou cenomanské pískovce a slepence peruckého a korycanského souvrství, hojnû se vyskytující i v severní ãásti litické antiklinály (svah Chlumu a Jahodové). Rozsáhlá oblast Orlické tabule a v chodního v bûïku V chodolabské tabule je tvofiena pfieváïnû jemnozrnn mi usazeninami (slínovci, prachovci, jemnozrnn mi pískovci aj.) bûlohorského, jizerského a bfiezenského souvrství (tj. turon aï coniak). Tyto horniny, sou- Lokality s ã leïí v CHKO Orlické hory. RK 3 83

4 Královéhradecko KRAJINN POKRYV hrnnû oznaãované jako opuky, jsou odkryty napfi. v údolích Divoké Orlice, Zdobnice (v Pekle), KnûÏné (nad Rychnovem nad KnûÏnou), Zlatého potoka i jinde. V podhûfií a na âeské tabuli jsou horniny star ích geologick ch jednotek pokryty pfieváïnû ãtvrtohorními (vzácnûji tfietihorními) fiíãními usazeninami (terasov mi tûrkopísky), tûïen mi napfi. ve v chodním okolí T ni tû nad Orlicí. Místy, napfi. kolem toku Orlice a Divoké Orlice, se zachovaly eolické usazeniny (spra e a váté písky). âtvrtohorního stáfií jsou také drobná tûlesa chemogenních vápencû (travertinû), napfi. u Boleho tû (vytûïené lo- Ïisko), Slatiny nad Zdobnicí aj. Geomorfologové dûlí území okresu jednak do krkono sko-jesenické (sudetské) soustavy, jednak do soustavy âeská tabule. Do krkono sko-jesenické soustavy patfií severní polovina geomorfologického celku Orlické hory, zaujímající podcelek De tenská hornatina a men í ãást podcelku Mladkovská vrchovina pfiilehlé podhûfií fiazené do podcelku Podorlická pahorkatina, konkrétnû jiïní ãást okrsku Náchodská vrchovina a pfiilehlá ãást okrsku Îamberecká pahorkatina. âeská tabule zasahuje na území 84 RK 4

5 Okres Rychnov nad KnûÏnou okresu dvûma geomorfologick mi celky. Severnûj í na Dobru sku, T ni tsku, Rychnovsku, Kostelecku a Vambersku náleïí do Orlické tabule a jejího okrsku Tfiebechovická tabule, nejjiïnûj í cíp okresu v okolí Pot tejna zasahuje do Svitavské pahorkatiny (okrsku âeskotfiebovská vrchovina). Podnebí okresu je v raznû závislé na nadmofiské v ce a mûní se od teplého a suchého v nejniï ích polohách v nivû Orlice aï po velmi chladné a vlhké ve vrcholov ch partiích Orlick ch hor. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu dosahuje mimo horské oblasti 7 C, ve vegetaãním období 3 C. Období, kdy se prûmûrná denní teplota pohybuje pod bodem mrazu, zde zaãíná prûmûrnû.. a konãí. 3. Období bez mrazû trvá prûmûrnû 80 dnû v roce, poslední mrazové dny se objevují do konce dubna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick ch sráïek dosahují 650 aï 800 mm, pfiibliïnû polovina z tohoto mnoïství ( mm) pfiipadá na vegetaãní období. Poãet dnû se snûhovou pokr vkou se pohybuje kolem 60, první sníh se objevuje kolem. listopadu, poslední v druhé polovinû bfiezna. Trnky rozkvétají v posledních dnech dubna nebo poãátkem kvûtna. Klimatick m podmínkám Orlick ch hor, které jsou v raznû odli né od podmínek níïe poloïen ch ãástí okresu je vûnována pozornost v kapitole CHKO Orlické hory. íãní síè je pomûrnû hustá. V chodní, jiïní a jihozápadní ãástí okresu protéká Divoká Orlice, pramenící v Polsku, nedaleko za státní hranicí, v ra elini tích Topjeliska. Vût ím pfiítokem Divoké Orlice je Bûlá, která pramení v Orlick ch horách pod Sedlo- Àovsk m vrchem u De tného. JiÏnû od Uhfiínova v Orlick ch horách pramení nejvût í pfiítok Bûlé KnûÏná. Dal ím pfiítokem Divoké Orlice je Zdobnice, pramenící pod Velkou De tnou. Od jihov chodu pfiitéká do okresu Tichá Orlice a spojuje se s Divokou Orlicí u T ni tû nad Orlicí, odkud dále pokraãuje jako Orlice. Ta opou tí území okresu u tûnkova. Nejzápadnûj í ãást okresu odvodàuje Dûdina, v horním toku oznaãovaná jako Zlat potok, sever odvodàuje Ole enka ústící do Metuje. Horní toky tûchto fiek (kromû Dûdiny) jsou charakteristické hluboce zafiezan mi údolími a balvanit mi fieãi ti s mnoha pefiejemi. Divoká Orlice od Kostelce nad Orlicí a Tichá Orlice od âermné mají jiï charakter níïinn ch fiek s volnû meandrujícím korytem. Orlice je jednou z posledních témûfi neregulovan ch ãesk ch fiek. Podél obou jejích bfiehû leïí desítky mrtv ch ramen, vyvinut ch pfieváïnû pfiirozenou cestou, s pûvodní kvûtenou a zvífienou. Na Orlici lze sledovat vznik mrtv ch ramen a jejich v voj od nejmlad ích, právû vytvofien ch, aï po úplnû zazemnûné a zarostlé ol inami a luïními porosty. Orlice se tak stává Ïivou ukázkou v voje fiíãních ekosystémû. Rozmanitost geologického podloïí zpûsobuje pestré sloïení pûd. PfievaÏují hnûdé pûdy kambizemû. Kambizem typická (nasycená) na svahovinách pevn ch opuk, ojedinûle na svorech a fylitech, tvofií samostatné Rybník Velká Houkvice. RK 5 85

6 Královéhradecko POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE celky mezi Rychnovem nad KnûÏnou a Dobru kou, také v celém jihov chodním aï severozápadním okolí okresního mûsta aï k hranicím s Ústeckoorlick m okresem a dále mezi Kostelcem nad Orlicí a Opoãnem i jiïnû od Doudleb nad Orlicí a Vamberka. Mezi Solnicí a Chábory nalézáme i men í okrsek kambizemû pseudoglejové. Kambizem arenická se vyvinula na terasov ch tûrcích a tûrkopíscích (místy se, na men ích plochách, stfiídajících s bezkarbonátov mi písky). LeÏí mezi nivami Tiché a Divoké Orlice i po obou bfiezích koryta Orlice kolem T ni tû nad Orlicí, kde se stfiídá s doprovodn m podzolem kambick m. Kyselá varieta kambizemû typické na svahovinách svorû a fylitû lemuje celé podhûfií Orlick ch hor severozápadnû od Rokytnice v Orlick ch horách aï k Novému Hrádku (u hranice s okre- 86 RK 6

7 Okres Rychnov nad KnûÏnou sem Náchod). Kolem Kobylinky (666 m n. m.) najdeme tento pûdní typ i na svahovinách bezkarbonátov ch permsk ch hornin. Mezi Liticemi a Javornicí (v chodnû od Vamberka a Rychnova nad KnûÏnou) se vyvinuly na svahovinách nevápnit ch pískovcû âeské vysoãiny vût í celky kyselé variety kambizemû arenické a ménû zastoupené kyselé variety kambizemû typické. V jihov chodním i severov chodním v bûïku okresu u hranic s Polskem se nachází na svahovinách nevápnit ch pískovcû permsk ch hornin silnû kyselá varieta kambizemû arenické. PodhÛfií Orlick ch hor i jejich stfiední a niï í polohy od hranic s okresy Náchod a Ústí nad Orlicí zaujímá kambizem dystrická na svahovinách svorû, fylitû, rul a granulitû. Vlastní masiv Orlick ch hor je v horních a vrcholov ch partiích pokryt podzolem typick m a kambick m na svahovinách uveden ch kysel ch metamorfick ch hornin. Podzoly jsou v niï ích polohách mnohde vystfiídány kryptopodzoly (typick m, rankrov m). Na skalnat ch v chozech kysel ch hornin leïí nevelké, nepravidelné plochy rankerû (typického a kambického), místy i litozemû (silikátové variety). V oblasti Semechnice Kostelec nad Orlicí Vamberk Rychnov nad KnûÏnou a severnû od Opoãna vznikl na pomûrnû velkém území souvisl pokryv hnûdozemû luvické (se znaky slabého oglejení) na spra ov ch hlínách. Mezi Dobru ku a severní hranicí okresu a také jiïnû od Doudleb nad Orlicí zasahuje z Náchodska hnûdozem typická s hnûdozemí luvickou a akcesorick m pseudoglejem. JiÏnû aï jihozápadnû od Rychnova nad KnûÏnou smûrem k DoudlebÛm nad Orlicí dominuje luvizem pseudoglejová. Pseudoglej typick na svahovinách hornin z opuk a na polygenetick ch hlínách s eolickou a tûrkovitou pfiímûsí leïí na men ím území západnû od Solnice, v chodnû a jiïnû od Dobru ky a mezi Rokytnicí v Orlick ch horách PrÛlomové údolí Divoké Orlice ústí u Pot tejna do hustû osídlené krajiny Tfiebechovické tabule. RK 7 87

8 Královéhradecko 3 Na opukách v Podorlicku roste napfi. pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon). Sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides) je hojn druhem jarního podrostu Chropotínského háje. 3 V baïinách na okrajích rybníkû rezervace U Houkvice roste ìáblík bahenní (Calla palustris). 88 RK 8 a Rychnovem nad KnûÏnou. Kolem pfiítokû Orlice, pramenících v Orlick ch horách (KnûÏná, Zlat potok, íãka, Zdobnice, Anensk a Hlubok potok aj.) se na nivních bezkarbonátov ch sedimentech a polygenetick ch hlínách vyvinul glej typick (organozemní). Ve vrcholov ch ãástech Orlick ch hor se v ãetn ch ostrûvcích vyskytuje vrchovi tní organozem typická a glejová (kolem fiíãky Ole enka, Polomského kopce 050 m n. m.), v mnoha maloplo n ch zvlá tû chránûn ch územích). Severnû od Doudleb nad Orlicí se na malém spra ovém pokryvu vyvinula ãernozem hnûdozemní. Severozápadní cíp okresu kolem Královy Lhoty, Vysokého Újezda a jiïnû od Dobru ky pokr vají samostatné celky i asociace pararendziny pseudoglejové, typické, ménû i pararendziny kambizemní. Toky fiek Tiché a Divoké Orlice, Bûlé, Dûdiny, Brodce i dolního úseku Zlatého potoka ohraniãují rûznû iroké pásy fluvizemû typické a glejové na nevápnit ch nivních sedimentech. V záplavovém území Tiché Orlice jiïnû od âermné smûrem k hranici s okresem Ústí nad Orlicí, se na nevápnit ch nivních sedimentech vyvinula ãernice glejová s glejem typick m (v men ím rozsahu i fluvizem glejová). Z fytogeografického hlediska patfií okres pfieváïnû k mezofytiku (Orlické podhûfií, Orlické opuky, Dolní Poorliãí), hfibet Orlick ch hor je fiazen do oblasti horské kvûteny (oreofytikum). Kromû Orlick ch hor, jejichï kvûtena je popsána v samostatné kapitole CHKO Orlické hory, patfií mezi nejzajímavûj í botanické lokality místa s povrchov mi v chozy opuky. Opuka svûdãí sv m vysok m obsahem vápníku teplomiln m druhûm; mezi vzácnûj í fiadíme napfi. stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), vstavaã nachov (Orchis purpurea) a okrotici bílou (Cephalanthera damasonium). Botanicky zajímavé jsou slatinné louky vytvofiené v inundacích nûkter ch rybníkû, kde dosud rostou napfi. ostfiice Davallova (Carex davalliana), v ivec bahenní (Pedicularis palustris) a kosatec sibifisk (Iris sibirica). V luïních porostech v nivû Orlice a Dûdiny a v mrtv ch ramenech Orlice rostou napfi. mel okoliãnat (Butomus umbellatus), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), ãestec (rozrazil) dlouholist (Pseudolysimachion longifolium), leknín bûlostn (Nymphaea candida) a stulík Ïlut (Nuphar lutea). Z biotopû vytvofien ch ãlovûkem jsou zajímavé zbytky kvûtnat ch polokulturních luk v podhûfií Orlick ch hor (vût inu z nich zlikvidovaly rozsáhlé rekultivace na sklonku éry socialismu). Z vy ích poloh Orlick ch hor sem zasahují ãetná údolí potokû s bohat mi porosty bledule jarní (Leucojum vernum). Souãasná lesnatost okresu je velmi vysoká (37 %). Nejvût í lesní porosty, velmi po kozené imisemi, leïí na svazích Orlick ch hor. PfieváÏnû jde o druhotné smrkové porosty, neboè pûvodní pohraniãní hvozd byl vykácen jiï ve stfiedovûku. Dal í velké lesní komplexy se zachovaly na terasách Orlice. Vzhledem k vysokému podílu písãit ch pûd zde má velké zastoupení borovice. Lesní celky s pfiirozen m dfievinn m sloïením se zachovaly jen zlomkovitû. Pro nivu Orlice jsou charakteristické luïní porosty, v podhûfií Orlick ch hor jsou to doubravy a dubohabfiiny, ve vy ích polohách buãiny. V hospodáfisk ch lesích pfievaïuje smrk, v nivû Orlice je ãastá i borovice. Vût ina lesních porostû je v raznû ovlivnûna prûmyslov mi exhalacemi. Jsou vymezena tzv. pásma ohroïení, která dávají pfiedstavu o stupni zneãi - tûní ovzdu í. Pásmo ohroïení A v nejvy ích polohách Orlick ch hor, zaujímá 06 ha. Na této plo e odumfiou dospívající a dospûlé lesní porosty do 0 let. Nucené m cení lesa znamená mj. otevírání cesty vûtrûm, které rozvracejí lesní porosty, a tak se zvy uje mnoïství kalamitních tûïeb. Pestrost biotopû a pfiechod od rovin k horsk m hfibetûm se projevuje na druhové skladbû obratlovcû. V níïinné ãásti toku Orlice hnízdí kulík fiíãní (Charadrius dubius), pisík obecn (Actitis hypoleucos) a témûfi po celém toku ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), konipas horsk (Motacilla cinerea) a sko-

9 Okres Rychnov nad KnûÏnou rec vodní (Cinclus cinclus). Na Orlici trvale Ïije silnû ohroïená vydra fiíãní (Lutra lutra), v lesních komplexech obvyklá stfiedoevropská fauna: prase divoké (Sus scrofa), jelen evropsk (Cervus elaphus), srnec obecn (Capreolus capreolus), ale i vzácné ptaãí druhy, napfi. ãáp ãern (Ciconia nigra), holub doup- Àák (Columba oenas), s c rousn (Aegolius funereus), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum) a lejsek mal (Ficedula parva). V podhorsk ch oblastech narûstá populace chfiástala polního (Crex crex), kfiepelky polní (Coturnix coturnix), na podmáãen ch lokalitách s vhodn mi hnízdními podmínkami h la rudého (Carpodacus erythrinus). V horsk ch lesích hnízdí kos horsk (Turdus torquatus). Tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus) a tetfiívek obecn (Tetrao tetrix) patfií mezi vymizelé druhy rychnovského okresu. Dafií se zde vzácnému rejskovi horskému (Sorex alpinus), pozorován byl plch lesní (Dryomys nitedula). Mezi bezobratl mi najdeme iroké spektrum druhû od teplomiln ch stepních prvkû po montánní druhy a glaciální relikty. Na vût inû území okresu pfievaïuje podhorská lesní zvífiena. Teplomilná fauna proniká z v chodního Polabí do západní ãásti okresu a dále údolím Orlice na jihov chod. Nejzajímavûj ími zoologick mi lokalitami jsou opukové v chozy a svahy v údolí fiek a území mezi Tfiebechovicemi pod Orebem a Opoãnem. Ve zdej- ích fragmentech pfiirozené vegetace Ïije mnoho druhû mûkk Û, mj. západoevropská suchomilka bûlavá (Candidula unifasciata), která u Opoãna tvofií jednu ze dvou izolovan ch populací v âechách. Velk poãet teplomiln ch druhû hmyzu a pavoukû byl zji tûn napfi. v PR Zámûlsk borek. Pozoruhodní jsou mj. stfievlíãci Ophonus stictus a Callistus lunatus, pavouci cedivka ãtyfiskvrnná (Titanoeca obscura), zápfiedník Agroeca cuprea aj. Nejzachovalej í faunu listnat ch lesû mûïeme nalézt v okolí T ni tû nad Orlicí. Byly zde nalezeny také vzácné druhy broukû vázané na staré duté stromy, napfi. kovafiík rezav (Elater ferrugineus), kovafiík Lacon quercus a fiada lesních druhû mot lû a dvoukfiídl ch. Na písãit ch terasách se star mi borov mi porosty Ïije vzácn okáã bûlopásn (Hipparchia alcyone). Dosud nedokonale prozkoumána je psammofilní fauna, nejpoãetnûj í na odlesnûn ch plochách velk ch pískoven (Ra ovice, Lípa). V nivû dolního toku Orlice se také dosud nachází zajímavá vodní a mokfiadní fauna. Nalezeny byly vzácné druhy váïek, jako klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), více neï 400 druhû dvoukfiídl ch, z nich 33 poprvé na území âech, a vzácné druhy pavoukû, napfi. slíìák Hygrolycosa rubrofasciata. âetná místa s chladnûj ím mikroklimatem v nivû Orlice tvofií stanovi - tû pro nûkteré horské druhy bezobratl ch, které byly splaveny vodou nebo pronikly lesním komplexem z Orlick ch hor aï na Královéhradecko, napfi. Kolonie netop ra ãerného (Barbastella barbastellus). Nalézt hnízdo Èuh ka edého (Lanius excubitor) je velkou vzácností. 3 Pavouãí fauna okresu byla zkoumána jen na nûkter ch lokalitách. 4 Kovafiík Ampedus sp. Ïije ve smí en ch lesích. 5 Pestfienka (Xylota sp.) s oblibou sedá na ãerstvû poraïené dfievo RK 9 89

10 Královéhradecko Zbytky hradu Pot tejn. nûkteré druhy epigeick ch broukû nebo ra elini tní druhy pavoukû, tfieba plachetnatku Hillhoiusia misera. Horská fauna bezobratl ch se ãásteãnû dochovala ve zbytcích pfiirozen ch porostû, na ra elini tích a v zachoval ch luãních porostech Orlick ch hor. Z v znaãn ch horsk ch druhû lze jmenovat napfi. pûvodem v chodoalpského plïe fiasnatku tmavou (Macrogastra badia), slíìáka Alopecosa pinetorum, hojného horského okáãe ãernohnûdého (Erebia ligea), glaciální relikt lesklici alpskou (Somatochlora alpestris) a vzácné brouky jedlobuãin Epuraea terminalis, E. variegata a Ipidia binotata z ãeledi lesknáãkovit ch (Nitidulidae). Horská fauna bezobratl ch je popsána v kapitole vûnované CHKO Orlické hory. I kdyï první známky po lidském osídlení podhûfií lze na základû archeologick ch nálezû datovat do star í doby kamenné, tj. do doby pfied více neï lety, souvislá historie kulturní krajiny zde zaãíná aï na poãátku. tisíciletí n. l. Tehdy se na vût inû území rozprostíral pohraniãní prales, jen na nûkolika místech pfieru en obchodními stezkami vedoucími do Kladska, které zabezpeãovala soustava stráïních hradû. Pfii tûchto stezkách, zejména v blízkosti fiíãních brodû, lze hledat poãátky mûstského osídlení. PfiibliÏnû 000 let pfi. n. l. Ïil v této oblasti lid luïick, kter své mrtvé spaloval a jejich popel ukládal v urnách na rozsáhl ch pohfiebi tích. Z této doby je poprvé doloïeno osídlení nálezy pohfiebi È v Tfiebe ovû, Kostelci nad Orlicí a Doma ínû a hradi È ve Velké Ledské a na Chlumu v Mûlãanech. V dobû kolem pfielomu letopoãtu aï do pfiíchodu SlovanÛ bylo území osídleno Kelty (Boleho È, Doudleby nad Orlicí, Tfiebe ov, Kostelec nad Orlicí). Pfiíchod SlovanÛ kmene CharvátÛ na dne ní Rychnovsko je doloïen v 6. století. Obsadili nejprve rovinaté povodí Labe a pozdûji postupovali do podhûfií, kde obnovovali stará hradi tû a zakládali nová (Opoãno). Vládla jim kní- Ïata z rodu SlavníkovcÛ, po jejichï vyvraïdûní roku 995 pfiipadlo území PfiemyslovcÛm. Od té doby je území okresu souãástí ãeského státu. Prvním písemnû doloïen m sídlem je Opoãno zroku 086. Také klá tery zakládané na neplodné pûdû byly ve sv ch poãátcích ohnisky nového osídlení. V roce 49 byl cisterciáck mi mnichy zaloïen klá ter Svaté Pole (dnes Klá ter nad Dûdinou), aby organizoval vym cení pralesa a lep í vyuïití zemûdûlské pûdy. Patfiily k nûmu vsi Vysok Újezd, Jílovice, Oãelice a Mûstec. Ve 3. století, v dobû velk ch spoleãensk ch a hospodáfisk ch zmûn, vzniká i v této oblasti vedle dûdin, trhov ch osad a feudálních hradû nov sídli tní útvar mûsto. V témïe století ustoupil les civilizaci. PodhÛfií kolonizují mocné feudální rody. To platí o feudální drïavû opírající se o hrady Litice, Pot tejn akostelec nad Orlicí. V razn vliv na hustotu osídlení krajiny mûla v pozdûj í dobû hlavnû tfiicetiletá válka. Po vestfálském míru vroce 648 zûstala mûsta i vesnice vypálena a opu tûna a poãet obyvatel klesl na tfietinu. Ve tfiicát ch letech 0. století zaãalo budování pevnostní linie proti hitlerovskému Nûmecku. Tuto linii tvofiily jednak malé sruby, jednak velké pevnosti, napfi. Dobro ov, Haniãka, Adam 90 RK 0

11 Okres Rychnov nad KnûÏnou a Bouda a na nû navazující síè zákopû a pfiístupov ch komunikací, jejichï zbytky jsou v porostech dodnes patrné. Po roce 948 a následné kolektivizaci zemûdûlství bylo aï 96 % pûdy v druïstevním a státním majetku. V krajinû vyrostla gigantická betonová sila, velkokapacitní kravíny, sklady a nové farmy pro zemûdûlskou velkov robu. Roz ifiovaly se osevní plochy kukufiice jako hlavní souãásti krmiv. V rámci zvy ování zemûdûlské produkce se do pûdy dodávalo neúmûrné mnoïství umûl ch hnojiv. Provádûlo se plo né odvodnûní pozemkû a likvidace volnû rostoucí zelenû v rámci náhradních rekultivací. Tento zpûsob hospodafiení negativnû ovlivnil v voj krajiny a naru il pfiírodní podmínky pro v voj a rozmnoïování vût iny druhû ÏivoãichÛ i rostlin. V roce 969 byla zfiízena Chránûná krajinná oblast Orlické hory. Její ochrann reïim je stanoven tak, aby bylo dosaïeno souladu mezi pfiírodními a krajinn mi hodnotami. Kromû CHKO Orlické hory bylo v okrese zfiízeno 4 maloplo n ch chránûn ch území pro zachování pfiirozen ch biotopû nivy Orlice s tûnûmi (PP Orlice, PP Vodní tûà), pfiirozen ch lesních porostû (PR Zámûlsk borek, PP U âernoblatské louky, PP U Glorietu, PR Chropotínsk háj, PR Modliv dûl, PR Ve Slatinské stráni, PR Skaleck háj) a rybníkû se slatinn mi loukami (PR U Houkvice, PP Broumarské slatiny). Na ochranu jednotliv ch druhû rostlin byly zfiízeny pfiírodní památka Na hadovnû se vstavaãem obecn m (Orchis morio) a pfiírodní památka U âtvrteãkova ml na s bledulí jarní (Leucojum vernum). Zámeck park v Kostelci nad Orlicí je chránûn pro svou dendrologickou hodnotu a mnoïství hnízdícího ptactva. Krajina v nivû Orlice je chránûna formou pfiírodního parku. V okrese je také chránûno 44 stromû a skupin stromû. BIBLIOGRAFIE 08, 46, 458 Kosteleck zámeck park je pfiíkladem chránûného území na okraji mûstské zástavby. RK 9

12 Královéhradecko GEOLOGIE Mírnû sklonûn v chodní svah návr í je souãástí Tfiebechovické tabule ve stfiední ãásti Orlické tabule. Podkladem jsou slínovce teplického souvrství (svrchní turon aï coniak) pokryté zvûtralinami, na kter ch vznikly pararendziny (typická a kambizemní). V nivû Chropotínského potoka leïí men í okrsky fluvizemû glejové a ãernice typické. KVùTENA LuÏní dubové porosty mají bohaté kefiové a bylinné patro, pfieváïná vût ina porostû (pfies 90 %) se sv m slo- Ïením blíïí pfiirozenému stavu. Jednotlivû zde rostou mohutné staré duby. Rezervace je známou a floristicky dobfie prozkoumanou botanickou lokalitou jiï od 9. století. Proto zde lze dobfie sledovat v voj kvûteny a pozorovat úbytek rostlinn ch druhû (asi 50). Jedná se o druhy slatinné, které zde dnes nemohou rûst pro nedostatek vhodn ch biotopû, protoïe slatinné louky v háji byly zalesnûny. Dále vymizely pfiechodnû sem zavlékané plevele, z nichï napfi. koukol polní (Agrostemma githago) nebo tûniãník paprskující (Bifora radians) patfií k obecnû vyhynul m nebo kriticky ohroïen m. Dodnes v ak v rezervaci rostou napfi. piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), ãesnek ofie ec (Allium scorodoprasum), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa) as. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), lopuch hajní (Arctium nemorosum), áron plamat (Arum maculatum), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), konvalinka vonná (Convallaria majalis), dymnivka dutá (Corydalis cava) ad. plná (C. solida), l kovec jedovat (Daphne mezereum), svízel SchultesÛv (Galium schultesii), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), prvosenka vy í (Primula elatior), violka divotvárná (Viola mirabilis) aj. PR Chropotínsk háj je v znamn m biocentrem v témûfi bezlesé krajinû. Na okrajích pfiírodní rezervace Ïije slep kfiehk (Anguis fragilis). 9 RK ZVÍ ENA BûÏnû zde hnízdí strakapoud velk (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), s kora luïní (Parus caeruleus), zvonek zelen (Carduelis chloris) aj. Na okrajích rezervace se vyskytuje slep kfiehk (Anguis fragilis). Entomofaunu tvofií typické druhy luïních a listnat ch lesû. Z nápadn ch druhû zde Ïijí napfi. mot li batolec duhov (Apatura iris), hojnû baboãka síèkovaná (Araschnia levana), bûlásek fiefiichov (Anthocharis cardamines) apod. Sporé nálezy dvoukfiídl ch (Diptera) potvrzují v znam CHÚ pro dochování typické fauny pfiirozen ch lesních celkû v Podorliãí. Nalezeny byly napfi. vzácn teplomiln druh Calliopum simillium z ãeledi váhalkovit ch (Lauxaniidae) a spí e horsk druh ãíhalky Rhagio maculatus z ãeledi ãíhalkovit ch (Rhagionidae). LESNICTVÍ V plánu péãe o lesní porosty se pfiedpokládá pfiirozená obnova, jen v pfiípadû neúspûchu umûlá obnova. TûÏeny budou smrky a duby napadené tracheomykózou. BIBLIOGRAFIE 9, 0, 4, 5, 6, 5, 6, 8,,, 3, 5, 66, 69, 73, 6, 63, 30, 306, 33, 38, 30, 3, 33, 34, 365, 403, 405, 407, 49, 430, 436, 438, 439, 440, 575 MAPA ÚZEMÍ strana 0 Pfiírodní rezervace Chropotínsk háj Lesní porost západnû od Ïelezniãní trati mezi zastávkami Boleho È a Oãelice. Katastrální území: Ledce Nadmofiská v ka: m V mûra: 8,70 ha Vyhlá eno: 955 Smí en les s bohat m bylinn m podrostem je typick m pfiirozen m lesem této oblasti a patfií k nejstar ím rezervacím vyhlá en m v okrese Rychnov nad KnûÏnou.

13 Okres Rychnov nad KnûÏnou 3 druhû hub zde byly nalezeny muchomûrka Beckerova (Amanita beckeri), dosud známá ve V chodních âechách jen odtud, lesklokorka Pfeifferova (Ganoderma pfeifferi), mimofiádnû vzácn druh znám z V chodních âech pouze ze dvou lokalit, Èavnatka arlatová (Hygrocybe coccinea) a rezavec dubov (Inonotus dryadeus). Pfiírodní rezervace Kosteleck zámeck park Park kolem zámku v Kostelci nad Orlicí. Katastrální území: Kostelec nad Orlicí Nadmofiská v ka: 67 9 m V mûra: 9,58 ha Vyhlá eno: 995 DÛvodem zfiízení pfiírodní rezervace byla ochrana star ch v sadeb stromû, pfieváïnû cizího pûvodu. Parkové porosty jsou biocentrem pro drobné hnízdící ptactvo. Louky v nivû Orlice mají pfiirozenou bylinnou skladbu. GEOLOGIE Podklad tvofií kfiídové usazeniny (svrchní turon coniak), slínovce a jílovce, místy vápnité. Vytvofiily se na nich pûdy typu pararendzin (kambizemní a typická). V nivû Divoké Orlice pfievaïují nivní pûdy fluvizem typická a glejová, ojedinûle s pseudoglejem typick m. KVùTENA Pfiirozen rostlinn kryt zûstal zachován pouze v okrajov ch ãástech parku, v jeho lesní ãásti, kde rostou hájové druhy bylin, a na loukách v nivû Orlice s bohat m porostem bledule jarní (Leucojum vernum). Vzhledem k umûlému biotopu v ak lze tûïko posoudit, které divoce rostoucí byliny zde jsou pûvodní a které sem byly k obohacení porostû pfieneseny umûle. Ke druhé skupinû patfií napfi. kandík psí zub (Erythronium dens-canis). Z umûl ch v sadeb dnes jiï mohutn ch star ch stromû stojí za zmínku topol WilsonÛv (Populus wilsonii), donedávna jedin strom tohoto druhu v âr, dále mohutní jedinci jedlovce kanadského (Tsuga canadensis), liliovník tulipánokvût (Liriodendron tulipifera) aj. Ze vzácnûj ích ZVÍ ENA Hnízdí zde druhy s vazbou na hajní a parkové prostfiedí: Ïluna zelená (Picus viridis), strakapoud velk (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea) a sedmihlásek hajní (Hippolais icterina). V podzemních prostorách hospodáfiské budovy zimuje kriticky ohroïen vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). VYUÎITÍ Rezervace byla pûvodnû zfiízena k ochranû hnízdícího ptactva, pozdûji byla tato ochrana zru ena, po navrácení pûvodním majitelûm znovu obnovena v roce 995, tentokrát v zamûfiení na staré stromy v areálu parku. Plán péãe, zpracovan pro nov pfiedmût ochrany, navrhuje opravné zásahy na jednotliv ch stromech a moïnosti úprav a dosadeb v porostech. BIBLIOGRAFIE 6, 66, 69, 4, 30, 437, 575 MAPA ÚZEMÍ strana Souãástí Kosteleckého parku je irozsáhlé alpinum. a 3 V Kosteleckém zámeckém parku roste nápadná vzácná houba Èavnatka arlatová (Hygrocybe coccinea) a smrï polovoln (Mitrophora semilibera). RK 3 93

14 Královéhradecko GEOLOGIE Podklad tvofií nivní naplaveniny Je tûtického (Zlatého) potoka s pokryvem fluvizemû glejové, ménû i pseudogleje kambického. V severní ãásti lemuje rybník pás ãernice typické. Naplaveniny pfiekr vají jílovité sedimenty (slínovce) jizerského souvrství (stfiední aï svrchní turon), na kter ch se vyvinuly pararendziny (kambizemní, místy i typická). KVùTENA Druhové bohatství slatinn ch luk na v chodním okraji rybníka je podmínûno jednak prosakováním vody zrybníka, jednak minerálnû bohat mi prameny z podloïí. Zdej í spoleãenstva fiadíme ke svazu Caricion davallianae. Rostou tu kriticky a silnû ohroïené druhy kosatec sibifisk (Iris sibirica), v ivec bahenní (Pedicularis palustris), prstnatec pleèov (Dactylorhiza incarnata), hlízovec LoeselÛv (Liparis loeseli), z ohroïen ch druhû vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), upolín nejvy í (Trollius altissimus), ìáblík bahenní (Calla palustris), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) avemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Dále zde byly nalezeny napfi. kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) a fiada druhû ostfiic (Carex diandra, C. davalliana, C. disticha, C. elata). Na okraji slatiny v dubovém porostu roste mj. okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), zapalice Ïlu- Èuchovitá (Isopyrum thalictroides), hrachor jarní (Lathyrus Ostfiice Davallova (Carex davalliana). Nejcennûj í ãást chránûného území tvofií slatinná louka s rozpt len mi kefiov mi vrbami. vernus), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa) aj. ZVÍ ENA BûÏná je je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a uïovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), cvrãilka zelená (Locustella naevia), rákosník zpûvn (Acrocephalus palustris) aj. VYUÎITÍ Slatinné louky není ekonomické v souãasné dobû hospodáfisky vyuïívat, tfiebaïe jejich porosty pûvodnû hospodáfiskou ãinností, tj. obdûláváním zamokfien ch ploch, vznikly. Pro udrïení rostlinného bohatství je nezbytné udrïovat bezlesé plochy, nejlépe pravideln m kosením jednou za roky, nebo alespoà odstraàováním náletu dfievin (vrby, ol e). Pafiízky po vyfiezan ch ol ích je nutno o etfiit prostfiedkem k zamezení nového zmlazování, jinak je vyfiezan porost za nûkolik let hust í, neï byl pûvodní nálet. BIBLIOGRAFIE 54, 6, 66, 3, 6, 70, 404, 405 MAPA ÚZEMÍ strana 0 Pfiírodní památka Broumarské slatiny Louky na v chodním okraji rybníka Broumar severnû od obce Semechnice u Opoãna. Katastrální území: Semechnice Nadmofiská v ka: 80 m V mûra:,69 ha Vyhlá eno: 984 Pfiedmûtem ochrany jsou slatinné louky se vzácn mi a ohroïen mi druhy rostlin, které zûstaly zachovány jako zbytek pfiirozen ch luãních porostû po velkoplo n ch melioracích v 80. letech 0. století. 94 RK 4

15 Okres Rychnov nad KnûÏnou Pfiírodní rezervace Modliv dûl Zalesnûn svah jiïnû od zfiíceniny hradu Pot tejn, asi,5 km jiïnû od obce Pot tejn. Katastrální území: Pot tejn Nadmofiská v ka: m V mûra: 6,45 ha Vyhlá eno: 956 Kvûtnaté buãiny na prudk ch svazích údolí Divoké Orlice jsou od Pot tejna k Sopotnici mnohem hojnûj í, neï vymezuje pfiírodní rezervace. Její název pochází od zdej ího shromaïdi tû âesk ch bratfií, ktefií se zde scházeli k modlitbám v dobách pronásledování. O tom svûdãí i kamenn památník na pfiístupové cestû k rezervaci. GEOLOGIE Zaujímá ãást v chodního svahu hfibetu pot- tejnské antiklinály zv raznûné údolním záfiezem levého pfiítoku Divoké Orlice. Podkladem jsou krystalické horniny pot tejnského masivu, zejména kfiemenné diority a granodiority místy prostoupené pegmatitov mi (Ïivcov mi a kfiemenn mi) Ïílami. Vystupují ve v razn ch skalních útesech (hfiebenech a srubech) oddûlen ch roklemi, jejichï dno pokr vají hranáãe a balvanové proudy. Hlavní roli pfii vzniku povrchov ch tvarû sehrála eroze a mrazové zvûtrávání. Na zvûtralinách kysel ch hornin se vyvinuly hnûdé pûdy (kambizem typická, ojedinûle i kambizem luvická a pseudoglejová). Kolem men ích vodních tokû se vyskytují hydromorfní pûdy glej a pseudoglej typick. ZVÍ ENA Îije zde mlok skvrnit (Salamandra salamandra), hnízdí tu typické lesní druhy, napfi. holub hfiivnáã (Columba palumbus), pu tík obecn (Strix aluco), strakapoud velk (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), lejsek mal (Ficedula parva) aj. Okolí potoka a lesní porosty jsou stanovi tûm lesního a vodního hmyzu. K nápadnûj í epigeické faunû zde patfií mj. stfievlíci rodu Carabus, napfi. stfievlík ko- Ïit (Carabus coriaceus) as. vrásãit (C. intricatus). Podrobnûj í prûzkum ov em dosud nebyl proveden. V 70. letech byla v CHÚ zkoumána fauna pavoukû, kter ch bylo nalezeno 44 druhû. Pozoruhodn je v skyt napfi. estioãky Harpactes hombergi. LESNICTVÍ Lesní hospodafiení bude podle plánu péãe usmûràováno k zachování stávající dfievinné skladby. TûÏit se bude pouze nahodile z dûvodû pûstebních a ochrann ch. BIBLIOGRAFIE 65, 66, 30, 44, 46, 437, 556, 575 MAPA ÚZEMÍ strana 3 KVùTENA Lesní porosty fiadíme ke kvûtnat m a suèov m buãinám podsvazu Eu-Fagenion. Bylinn podrost je charakteristick pro tento typ spoleãenstev. Roste zde napfi. samorostlík klasnat (Actaea spicata), fiefii nice nedûtklivá (Cardamine impatiens), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), zimolez ãern (Lonicera nigra), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), rozrazil horsk (Veronica montana), pryskyfiník kosmat (Ranunculus lanuginosus) aj. PR Modliv dûl leïí na svahu údolí Divoké Orlice v tûsné blízkosti Pot tejna. Na star ch bucích roste hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius). 3 Granodioritová suè na svahu vrchu Kapráì v PR Modliv dûl. RK 5 95

16 Královéhradecko Pfiírodní památka Na Hadovnû Louka v západní ãásti obce Proruby u kfiiïovatky Nové Litice Malá Lhota Proruby. Katastrální území: Proruby u Pot tejna Nadmofiská v ka: 40 m V mûra: 0,39 ha Vyhlá eno: 985 Chránûné území je jedinou chránûnou lokalitou, na níï se v okrese dosud vyskytuje silnû ohroïen vstavaã obecn (Orchis morio). Tato rostlina byla v minulosti ve v chodních âechách velmi hojná, v souãasné dobû zde roste na asi 0 lokalitách. GEOLOGIE âást pravého svahu Prorubského potoka v pot tejnské ãásti âeskotfiebovské vrchoviny. Podkladem jsou cenomanské pískovce (korycanské a perucké souvrství), na které zde nasedají jílové sedimenty bûlohorského souvrství 96 RK 6 PP Na Hadovnû celkov pohled. Vstavaã obecn (Orchis morio). (spodní turon). PÛdní pokryv tu tvofií typické kambizemû v asociacích s hnûdozemí luvickou. KVùTENA Na malé slatinné louãce uprostfied fiídké zástavby obce roste vstavaã obecn (Orchis morio), kter ve v chodních âechách témûfi vyhynul. Zde se pravidelnû vyskytuje asi 0 kvetoucích rostlin. Dále zde rostou prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), kuklík potoãní (Geum rivale), prvosenka vy í (Primula elatior), violka psí (Viola canina) a dal í luãní druhy. ZVÍ ENA Podrobn zoologick prûzkum nebyl proveden. VYUÎITÍ Podle plánu péãe probíhá pravidelné kosení a odstraàování pokosené trávy. Na louce není povoleno hnojení prûmyslov mi hnojivy, rozorávání, zalesnûní a zásahy do vodního reïimu. MAPA ÚZEMÍ strana 0

17 Okres Rychnov nad KnûÏnou znamná je rozpt lená zeleà. Nûkteré staré duby dorûstají úctyhodn ch rozmûrû. 3 Pfiírodní památka Orlice Niva Orlice od hranic okresû Hradec Králové a Rychnov nad KnûÏnou u Petroviãek ke tûpánovsku u T ni tû nad Orlicí. Katastrální území: Petrovice nad Orlicí, tûpánovsko, T ni tû nad Orlicí Nadmofiská v ka: m V mûra: 80,63 ha Vyhlá eno: 99 Chránûné území je tvofieno ãástí nivy Orlice, která je jednou z posledních neregulovan ch ãesk ch fiek. Dodnes se zachovalo meandrující koryto s píseãn mi náplavy i strm mi bfiehy a mrtvá ramena v loukách s rozpt lenou zelení. GEOLOGIE Podkladem jsou holocenní naplaveniny Orlice, místy promísené s povodàov mi hlínami. Pfievládá zde fluvizem glejová (typická), na zamokfien ch místech nalezneme glej organozemní zbahnûl, místy i ostrûvky organozemû glejové. Okolí chránûného území tvofií kambizem arenická. KVùTENA Lokalita zahrnuje nejzachovalej í ãást nivy Orlice s pozûstatky mrtv ch ramen a rozpt lené zelenû mezi fiíãní terasou a hlavní silnicí T ni tû Hradec Králové. Niva byla v minulosti intenzivnû kultivována a pfiirozen ch porostû se nezachovalo mnoho. Vût ina jich zûstala soustfiedûna kolem mrtv ch ramen, kde rostou kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), stulík Ïlut (Nuphar lutea), leknín bûlostn (Nymphaea candida) aïebratka bahenní (Hottonia palustris). Na zbytcích slatinn ch luk v bezprostfiedním sousedství ramen dodnes rostou ãestec dlouholist (Pseudolysimachion longifolium), krtiãník kfiídlat (Scrophularia umbrosa), ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum), violka slatinná (Viola stagnina), rozpuk jízliv (Cicuta virosa), ãesnek hranat (Allium angulosum) aj. V - ZVÍ ENA Charakteristick mi hnízdícími druhy tohoto území jsou pisík obecn (Actitis hypoleucos), kulík fiíãní (Charadrius dubius), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) abfiehule fiíãní (Riparia riparia), jejíï kolonie v tomto prostfiedí jsou ojedinûlé na území v chodních âech. Vbfiehov ch porostech nacházejí vhodné hnízdní podmínky krutihlav obecn (Jynx torquilla), slavík obecn (Luscinia megarhynchos), moudivláãek luïní (Remiz pendulinus), Ïluva hajní (Oriolus oriolus) aj. Îije zde vydra fiíãní (Lutra lutra). Na mokfiadních loukách v nivû Orlice mezi Petrovicemi a T ni tûm nad Orlicí bylo nalezeno 438 druhû dvoukfiídl ch z 46 ãeledí, z nich mnohé poprvé na území âr nebo âech. VYUÎITÍ Krajina kolem Orlice je v sledkem hospodáfiské ãinnosti ãlovûka, je Ïádoucí udrïovat ji vhodn m hospodafiením. ProtoÏe v 80. letech do lo k velkoplo nému niãení pfiirozen ch luãních porostû v rámci tzv. náhradních rekultivací, pfieváïnou vût inu chránûného území tvofií dnes kulturní louky. Nejsou jiï pravidelnû v nûkolikaletém cyklu orány jako dfiíve, n brï jen koseny, takïe postupnû dochází k obohacení pûvodnû jednodruhov ch travních porostû o irokolisté druhy bylin. MAPA ÚZEMÍ strana 3 4 Pfiirozené koryto Orlice. Îebratka bahenní (Hottonia palustris). 3 PP Orlice je jedním z mála míst, kde úspû nû hnízdí kulík fiíãní (Charadrius dubius). RK 7 97

18 Královéhradecko GEOLOGIE Mírnû sklonûn prav svah údolí Zlatého potoka na svahovinách ze spongilitick ch slínovcû bûlohorského souvrství (spodní turon). Pokryv tvofií hnûdé pûdy kambizem typická a pseudoglejová (místy i jejich kyselé variety). Kolem fiíãky Dûdiny a jejího pfiítoku v severní ãásti území se vyvinula fluvizem glejová. KVùTENA Lesní porost s pfiirozenou dfievinnou skladbou s pfievahou dubu letního (Quercus robur) a habru obecného (Carpinus betulus), s vtrou en m introdukovan m modfiínem a smrkem na svahu avnivû potûãku, v létû vysychajícího. Rostlinná spoleãenstva fiadíme do svazu Carpinion (dubohabfiiny), v nejníïe polo- Ïen ch ãástech nivy potûãku jsou vyvinuta spoleãenstva ol in (Alnion incanae). Bohatství bylinného podrostu je dáno zejména opukov m podkladem. Ze vzácnûj ích druhû zde rostou napfi. kru tík polabsk (Epipactis albensis) v nivû potûãku pod svahem, áron plamat (Arum maculatum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopy- V lesních porostech hnízdí stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes). Na jafie v PR Skaleck háj rozkvétá prvosenka jarní (Primula veris). 3 NejniÏ í ãástí PR Skaleck háj protéká Zlat potok. 98 RK 8 rum thalictroides), prvosenka jarní (Primula veris), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), violka divotvárná (Viola mirabilis), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), podbílek upinat (Lathraea squamaria) aj. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum lokality nebyl dosud proveden. LESNICTVÍ Na dubech se místnû vyskytuje tracheomykóza, smrky jsou napadeny václavkou. VYUÎITÍ Pro zachování bohatého bylinného patra je nutno v porostech zachovat stávající skladbu listnat ch dfievin. Jehliãnany musejí b t z porostû postupnû odstraàovány. RovnûÏ je nutno v bûrov m zpûsobem odstraàovat duby napadené - tracheomykózou, aby nedo lo k masovému ífiení choroby. BIBLIOGRAFIE 6, 69, 7, 36 MAPA ÚZEMÍ strana Pfiírodní rezervace Skaleck háj Zalesnûn svah nad potokem mezi obcemi Chábory apodbfiezí. Katastrální území: Podbfiezí Nadmofiská v ka: m V mûra: 3,6 ha Vyhlá eno: 984 Smí ená dubohabfiina s bohat m bylinn m podrostem v nivû Zlatého potoka pfiedstavuje typick pfiirozen lesní porost v Podorliãí. Bohat bylinn podrost je podmínûn pûdami s vysok m obsahem vápníku. Lokalita je rovnûï dûleïit m biocentrem v otevfiené krajinû. 3

19 Okres Rychnov nad KnûÏnou 3 ta), kapradiník baïinn (Thelypteris palustris), tfiezalka ãtyfikfiídlá (Hypericum tetrapterum), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), ãarovník alpsk (Circaea alpina) a ã. prostfiední (C. intermedia), l kovec jedovat (Daphne mezereum) a rozrazil títkovit (Veronica scutellata). Pfiírodní památka U âernoblatské louky Lesní porost u kóty 57 m n. m. dva kilometry severoseverozápadnû od T ni tû nad Orlicí. Katastrální území: T ni tû nad Orlicí Nadmofiská v ka: m V mûra: 5,77 ha Vyhlá eno: 954 Hlavním motivem ochrany je zachování starého porostu místního ekotypu borovice lesní s pfiirozen m v skytem smrku na ra elinn ch pûdách v pomûrnû nízké nadmofiské v ce. Pfiírodní památka je souãástí vût ího lesního celku tzv. T ni Èské obory. GEOLOGIE Mírnû sklonûn svah Orlické tabule na pleistocenních fiíãních naplaveninách ( tûrkopíscích) terasového systému Orlice (riss-mindel, ãásteãnû würm-riss), promísen ch s holocenními hlinit mi sedimenty. V podloïí jsou svrchnokfiídové sedimenty bfiezenského souvrství. Fluvizem typickou a glejovou doprovází glej typick (organozemní) s ojedinûl mi vloïkami organozemû glejové. Na nû navazuje ve svahov ch polohách kambizem arenická. KVùTENA Památka leïí na velmi chud ch písãit ch pûdách a jen díky protékajícímu potûãku ji lze oznaãit jako stfiednû bohatou. Porosty lze podle geobotanické rekonstrukce pfiifiadit k borov m doubravám, bezkolencov m doubravám (Molinio arundinaceae-quercetum) ara elinn m bfiezinám (Betulion pubescentis). Rostou zde vlhkomilné druhy, jako potoãník vzpfiímen (Berula erec- ZVÍ ENA Objevuje se tu kuàka obecná (Bombina bombina), hnízdí typické lesní druhy ptákû, napfi. pu tík obecn (Strix aluco), kánû lesní (Buteo buteo), s kora uhelníãek (Parus ater) aj. BûÏná je veverka obecná (Sciurus vulgaris). LESNICTVÍ Porost byl po- kozen vûtrn mi kalamitami a ãásteãnû obnoven z pfiirozeného náletu borovice a ãásteãnû umûlou obnovou smrkem. Plán péãe o lesní porosty pfiedpokládá ochranu kultur pfied zvûfií a útlakem bufienû, profiezávky a intenzivní probírky ve stfiednû star ch porostech k usmûrnûní druhové skladby porostu a doplnûní bukov ch sazenic pro stabilizaci porostu. BIBLIOGRAFIE 30, 365, 575 MAPA ÚZEMÍ strana Mokfiina v PP U âernoblatské louky. V dutinách star ch dubû PP Uâernoblatské louky hnízdí strakapoud mal (Dendrocopos minor). 3 Na vlhk ch místech PP Uâernoblatské louky budí v létû pozornost plodn l kovec jedovat (Daphne mezereum). RK 9 99

20 Královéhradecko GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou z vût í ãásti fylity a metadroby novomûstské skupiny, místy prostoupené zelen mi bfiidlicemi. V nivní ãásti území se vyvinula fluvizem glejová, na svahovinách se vytvofiila kyselá kambizem typická aï kambizem dystrická. KVùTENA Nejnápadnûj- ím druhem v jarním období je bledule jarní (Leucojum vernum), která zde tvofií bohaté porosty spolu s prvosenkou vy í (Primula elatior) a devûtsilem lékafisk m (Petasites hybridus). Roste zde také est druhû kontryhelû, z nichï kontryhel lys (Alchemilla glabra) patfií mezi ohroïené druhy, karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. Z Orlick ch hor je do PP U âtvrteãkova ml na splaven zvonek irolist (Campanula latifolia). PP U âtvrteãkova ml na, aspekt s bledulí jarní (Leucojum vernum). 3 Louky v okolí potoka Dûdina jsou souãástí PP u U âtvrteãkova ml na a nejsou jiï mnoho let obhospodafiovány. 00 RK 0 hieracioides), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), starãek potoãní (Tephroseris crispa), upolín nejvy í (Trollius altissimus), udatna lesní (Aruncus vulgaris), zvonek irolist (Campanula latifolia), ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium) a k chavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) sem byly splaveny z vy ích poloh Orlick ch hor. ZVÍ ENA Na Zlatém potoce hnízdí konipas horsk (Motacilla cinerea) askorec vodní (Cinclus cinclus), za potravou sem zalétá ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). Mezi kofieny bfiehov ch porostû staví hnízda stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes). VYUÎITÍ Podle plánu péãe budou luãní porosty v nivû potoka pravidelnû koseny, aby nezarûstaly dfievinami, zejména ol í. Stávající vzrostlé nálety budou ponechány, neboè neomezují rûst bledule jarní. MAPA ÚZEMÍ strana Pfiírodní památka U âtvrteãkova ml na Chránûna je niva Zlatého potoka pod severozápadním svahem vrchu Kobylinka (666 m n. m.), u kfiiïovatky silnic Dobfiany Bystré SedloÀov, asi km severnû od obce Dobfiany. Katastrální území: Dobfiany v Orlick ch horách, SnûÏné Nadmofiská v ka: m V mûra:,0 ha Vyhlá eno: 985 Ochrana bohatého nalezi tû bledule jarní (Leucojum vernum) v nivû potoka v krajinném prvku typickém pro nejbliï í podhûfií Orlick ch hor. 3

21 Okres Rychnov nad KnûÏnou 3 brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), na borovicích je hojné jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum). ZVÍ ENA Na okraji lokality byla pozorována je tûrka obecná (Lacerta agilis). BûÏnû tu hnízdí napfi. strakapoud velk (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), s kora babka (Parus palustris), lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca) aj. Pfiírodní památka UGlorietu Lesní porost,5 km severnû od T ni tû nad Orlicí. Katastrální území: T ni tû nad Orlicí Nadmofiská v ka: m V mûra:,43 ha Vyhlá eno: 954 Hlavním pfiedmûtem ochrany jsou pfiirozené lesní porosty. Znaãn podíl v nich tvofií místní ekotyp borovice lesní (Pinus sylvestris) s charakteristick m habitem a deskovitû odlupãivou borkou je oznaãován jako t ni tská nebo novohradecká borovice. GEOLOGIE âást mírnû sklonûného západního svahu plochého návr í Orlické tabule, pokrytého pleistocenními fiíãními naplaveninami ( tûrkopísky) terasového systému Orlice (riss-mindel aï würm-riss). PodloÏím jsou jemnozrnné svrchnokfiídové sedimenty bfiezenského souvrství. PÛdní pokryv je tvofien kambizemí arenickou, na deluviích se vytvofiily hydromorní pûdy (glej arenick ). KVùTENA Chud rostlinn podrost je podmínûn velmi chud mi such mi písãit mi pûdami. Rostou zde napfi. konvalinka vonná (Convallaria majalis), hasivka orliãí (Pteridium aquilinum), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), LESNICTVÍ Autochtonní ekotyp borovice roste na celé plo- e pfiírodní památky. Plán péãe o lesní porosty pfiedpokládá ochranu náletû a v sadeb pfied bufiení, pfiirozenou obnovu, umûlou obnovu listnat ch dfievin, v mlad ích porostech intenzivní probírky k usmûrnûní druhové skladby. BIBLIOGRAFIE 30, 575 MAPA ÚZEMÍ strana Star smí en porost v PP UGlorietu. V mechu mûïeme najít zajímavou houbu lïiãkovec i kovit (Auriscalpium vulgare). 3 V lesním porostu hnízdí budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). RK 0

22 Královéhradecko Pfiírodní rezervace GEOLOGIE Podkladem jsou holocenní hlinité slatiny a pleistocenní fiíãní naplaveniny ( tûrkopísky) spodní terasy (würm-riss) Orlice. LeÏí na jemnozrnn ch svrchnokfiídov ch sedimentech bfiezenského souvrství. Vyvinula se na nich kambizem arenická v celcích 0 RK UHoukvice Porosty v okolí soustavy lesních rybníkû Malá, Velká a Prostfiední Houkvice, západnû od Ïelezniãní tratû asi jeden kilometr severnû od Petrovic nad Orlicí. Katastrální území: Petrovice nad Orlicí Nadmofiská v ka: 50 m V mûra: 4,94 ha Vyhlá eno: 954 Území pfiírodní rezervace tvofií komplex biotopû lesních rybníkû a pfiilehl ch rákosin, vlhk ch luk a ol in. Na rybníky navazují podmáãené lesní porosty, souãást velkého lesního celku tzv. T ni tské obory. s hydromorfními pûdami glejem arenick m (na ãásti území organozemním aï zbahnûl m) a pseudoglejem glejov m (stagnoglejov m). KVùTENA Rezervace patfií mezi floristicky dobfie prozkoumané a pomûrnû bohaté lokality Centrem pfiírodní rezervace U Houkvice je soustava tfií lesních rybníkû. Poorliãí díky rûznorodosti stanovi È. Najdeme zde vodní a mokfiadní spoleãenstva, rákosiny (Phragmition communis), ol iny (Alnion glutinosae), lesní porosty v rûzném stupni podmáãení aj. V nich rostou napfi. ìáblík bahenní (Calla palustris), mnoïství druhû ostfiic (Carex sp.), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), pfiesliãka luãní (Equisetum pratense), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus) a stulík Ïlut (Nuphar lutea). V roce 000 byl opût nalezen leknín bûlostn (Nymphaea candida). Nalezneme zde také ptaãinec dlouholist (Stellaria longifolia), kapradinu baïinnou (Thelypteris palustris), masoïravou bublinatku jiïní (Utricularia australis), violku bahenní (Viola palustris), v lese l kovec jedovat (Daphne mezereum), kyãelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera) a byla zde zji tûna i horská kapradina Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant). Pfii mykologickém prûzkumu byly nalezeny nûkteré vzácné druhy hub, napfi. slizeãka porcelánová (Oudemansiella mucida) rostoucí na bucích, ryzec lilákov (Lactarius lilacinus), ohroïen druh doprovázející ol- e a znám pouze ze dvou lokalit ve V chodních âechách, nebo bûlochoro seversk (Climacocystis borealis) rostoucí na smrcích. Solitérní mohutné staré duby jsou pozûstatkem nûkdej í T ni tské obory, dal í rostou na hrázích rybníkû. ZVÍ ENA RozmnoÏují se zde ãolek horsk (Triturus alpestris) a ã. obecn (T. vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan zelen (Rana kl. esculenta). BûÏná je uïovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí zde pisík obecn (Actitis hypoleucos), rákosník velk (Acrocephalus arundinaceus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) a za potravou sem zaletuje ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). Druhovû bohatá fauna vodních a mokfiadních mûkk Û (Mollusca) zde byla studována v letech Nalezeno bylo napfi. dvanáct druhû hrachovek (Pisidium), coï je nejvíce z jedné lokality v rámci âech. Byly mezi nimi i velmi vzácné Pisidium hibernicum, P. tenuilineatum a P. pseudosphaerium. Aktuální stav malakofauny v ak neznáme. Také o faunû hmyzu nebyly dosud Ïádné ucelené informace publikovány. Lépe je známa pomûrnû bohatá arachnofauna. Z celkem 69 druhû pavoukû patfií k nejvzácnûj ím slíìák Hygrolycosa rubrofasciata, ra elini tní druh plachetnatky Hillhoiusia misera a bûïník Tibellus maritimus. LESNICTVÍ Podle lesnické typologie pfiedstavují lesní porosty podmáãenou dubovou ol inu a svûïí reliktní smrãinu s ol í, bfiezovou doubravu a vlhkou habrovou doubravu. Tyto lesní typy jsou charakteristické pro pfiirozené lesy oblasti Poorliãí a zaujímají více neï 80 % plochy rezervace. Zbytek tvofií vysazené druhotné porosty. Lesní hospodafiení bude smûfiováno k pfiirozené event. umûlé obnovû. Kultury budou ochra- Àovány pfied bufiení a kodami pûsoben mi zvûfií. Nebude se provádût ani odvodnûní, ani jiná úprava vodního reïimu. BIBLIOGRAFIE 46, 47, 64, 66, 69, 37, 63, 67, 30, 38, 39, 33, 393, 395, 40, 46, 575 MAPA ÚZEMÍ strana

23 Okres Rychnov nad KnûÏnou v ak v raznû na ústupu. Mezi mlad ími dfievinami pfievládají listnáãe, zejména javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), dub letní (Quercus robur) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Na okrajích porostû je vytvofien lesní plá È. Bohatost bylinného krytu je zpûsobena hlavnû opukov m podloïím, které svûdãí teplomiln m druhûm a druhûm nároãn m na minerální Ïiviny. Rostou zde napfi. orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), l kovec jedovat (Daphne mezereum), kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), hru tiãka men í (Pyrola minor), prvosenka vy í (Primula elatior) a hru tice jednostranná (Orthilia secunda), z vy ích poloh Orlick ch hor sem byla splavena rûïe pfievislá (Rosa pendulina), silenka dvoudomá (Silene dioica), ãarovník alpsk (Circaea alpina), ã. prostfiední (C. x intermedia) a kerblík leskl (Anthriscus nitida). V nivû Zdobnice, pod strání, rostou hojnû bledule jarní (Leucojum vernum) a ãesnek medvûdí (Allium ursinum). V chozy opuk svûdãí vápnomiln m kapradinám rostou zde puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis), sleziník ãerven (Asplenium trichomanes) a s. zelen (A. viride). Pfiírodní rezervace Ve slatinské stráni Prudká, zalesnûná stráà nad fiekou Zdobnicí na jiïním okraji obce Slatina nad Zdobnicí. Katastrální území: Slatina nad Zdobnicí Nadmofiská v ka: m V mûra: 4,7 ha Vyhlá eno: 956 Lesní porosty v rezervaci pûvodnû tvofiil suèov les s vysok m podílem jedle bûlokoré a bohatou kvûtenou. Postupem ãasu vût ina star ch jedlí odumfiela a v raznû se zv il podíl smrku. GEOLOGIE âást levého svahu údolí Zdobnice, zv raznûného Slatinsk m potokem. Území je geomorfologicky souãástí Litického hfibetu a geologicky náleïí k v chodnímu kfiídlu litické antiklinály. PfieváÏná ãást svahu je tvofiena písãit mi a spongilitick mi slínovci aï jemnozrnn mi pískovci spodního turonu, západní okraje téï granodioritem. Horninové v chozy jsou vût inou pfiekryty svahovinami a skeletovou kambizemí. Horniny vystupují ve vy í ãásti svahu skalní stûnou rozãlenûnou erozními r hami do srubovit ch útvarû. V razné jsou tvary svahov ch pohybû blokového typu, které zapfiíãinily stupàovit profil svahu v jihov chodní ãásti rezervace. Pfii úpatí leïí v razn pramenn horizont. Severozápadnû od hranice pfiírodní rezervace je gemorfologicky v razn v skyt sladkovodního vápence (pûnovce) na lokalitû Vápenka. PÛdní pokryv tvofií kambizem typická. KVùTENA Lesní porosty náleïí k suèov m lesûm svazu Tilio-Acerion. Porosty rezervace jsou tvofieny smí en m listnat m lesem s vysok m podílem jehliãnanû, zejména smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bûlokoré (Abies alba), která je ZVÍ ENA BûÏnû zde hnízdí budníãek men í (Phylloscopus collybita) ab. vût í (P. trochilus), ãíïek lesní (Carduelis spinus), oupálek dlouhoprst (Certhia familiaris) aj. LESNICTVÍ Les na lokalitû má v raznou protierozní funkci, jeho tûïbu bude nutno vzhledem k prudkému svahu, náchylnému k sesuvûm a erozi provádût velmi opatrnû. Plánované lesní hospodafiení povede ke zv ení podílu listnat ch dfievin, tj. dubu, buku, javoru klenu a lípy a k postupné likvidaci pfiestárl ch smrkov ch porostû. BIBLIOGRAFIE 58, 59, 30, 38, 398, 46, 558, 575 MAPA ÚZEMÍ strana 3 Porost na severním okraji pfiírodní rezervace Ve slatinské stráni. Nápadnou rostlinou v podrostu lesa PR Ve slatinské stráni je mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). RK 3 03

24 Královéhradecko GEOLOGIE Podkladem jsou holocenní nivní naplaveniny (hlíny, písky), na kter ch se vytvofiila fluvizem glejová. Okolí PP tvofií arenosoly kambizem arenická stfiídavû s podzolem kambick m. KVùTENA Ochrana území byla vyhlá ena pro zachování porostû leknínu bûlostného (Nymphaea candida) a stulíku Ïlutého (Nuphar lutea). Oba druhy v ak odtud vymizely následkem postupujícího zazemnûní. Rameno bylo v roce 987 vyhrnuto a zprûtoãnûno; nyní je bûïnou ukázkou tohoto typu biotopu v Poorliãí. Jeho rostlinná spoleãenstva se po vyhrnutí teprve stabilizují. ZVÍ ENA RozmnoÏují se zde rosniãka zelená (Hyla arborea) a ropucha obecná (Bufo bufo), bûïná je uïovka obojková (Natrix natrix). Za potravou sem zaletuje ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). V bfiehov ch porostech hnízdí slavík obecn (Luscinia megarhynchos), pûnice slavíková (Sylvia borin), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) aj. Pravidelnû se zde objevuje vydra fiíãní (Lutra lutra). Pfiírodní památka Vodní tûà Mrtvé rameno Tiché Orlice mezi Borohrádkem a âermnou nad Orlicí. Katastrální území: Borohrádek Nadmofiská v ka: 58 m V mûra: 0,3 ha Vyhlá eno: 948 Chránûné území patfií mezi nejstar í ve V chodních âechách. Je tvofieno mrtv m ramenem Tiché Orlice s regenerujícími porosty a typickou faunou. Podobná ramena lemují tok Orlice v jejím celém níïinném úseku. Pfiírodní památka Vodní tûà je pfiíkladem ochrany starého fiíãního ramene v nivû Tiché Orlice. Lyska ãerná (Fulica atra) patfií k bûïn m druhûm star ch fiíãních ramen. 04 RK 4 VYUÎITÍ TÛÀ patfií rybáfiské organizaci, která zde provozuje sportovní rybolov. Po vyhrnutí je nutno ponechat biotop je tû alespoà pût let samovolnému v voji a po této dobû je tfieba zhodnotit potfieby zásahû na základû v sledkû biologického prûzkumu. BIBLIOGRAFIE 30, 575 MAPA ÚZEMÍ strana 3

25 Okres Rychnov nad KnûÏnou 3 Pfiíãinou je zfiejmû poloha lokality na rozhraní termofytika a mezofytika s mnoïstvím ekotonov ch stanovi È. Pfiírodní rezervace Zámûlsk borek Zalesnûná opuková stráà nad Ïelezniãní tratí severnû od obce Zámûl. Katastrální území: Zámûl Nadmofiská v ka: m V mûra: 7, ha Vyhlá eno: 946 Na pfiíkré opukové stráni, která nebyla po desítky let obhospodafiována, vznikla na místû pastviny spontánnû dubohabfiina, v jejímï podrostu se dafií fiadû teplomiln ch druhû. GEOLOGIE Podkladem jsou slínovce a písãité prachovce jizerského souvrství (stfiední turon), vût inou pfiekryté svahovinami. Kpovrchu vystupují skalní horniny v nevelké skalní stûnû v západní ãásti svahu, ve v chodní ãásti je svah stupàovit, patrnû v dûsledku gravitaãních pohybû horninov ch blokû. Kolem Divoké Orlice se vyvinuly nivní pûdy fluvizem typická a glejová, na svazích kambizem typická s kambizemí luvickou. KVùTENA Bohat bylinn podrost je podmínûn jiïní expozicí a opukov m podkladem. Lesní spoleãenstvo lze charakterizovat jako dubohabfiinu (Carpinion), zbytky bezles ch spoleãenstev fiadíme ke svazu Bromion erecti. Z teplomiln ch druhû zde rostou napfi. váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), hrachor ãern (Lathyrus niger), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), jetel horsk (Trifolium montanum), pamûtník rolní (Acinos arvensis), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), smldník jelení (Peucedanum cervaria), vítod chocholat (Polygala comosa), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), zvonek klubkat (Campanula glomerata) aj. Ze vzácn ch druhû hub zde byla nalezena vláknice Godeyova (Inocybe godeyi), známá pouze ze tfií lokalit ve v chodoãeské oblasti. ZVÍ ENA V rezervaci hnízdí napfi. strakapoud velk (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis). Mezi zdej ími bezobratl mi nalezneme fiadu teplomiln ch druhû. Z fauny broukû je nejlépe známo druhové spektrum stfievlíkovit ch, kter ch zde bylo zachyceno 3 druhû; mj. vzácní suchomilní a teplomilní stfievlíãci Ophonus stictus a Callistus lunatus. DoloÏeno je 35 druhû pavoukû, z nichï teplomilné jsou napfi. cedivka ãtyfiskvrnná (Titanoeca obscura), zápfiedník Agroeca cuprea a skákavka Heliophanus cupreus. Mezi velmi vzácné druhy patfií zápfiedník Micaria decorata. Pfii v zkumu hálkotvorn ch dvoukfiídl ch z ãeledi bejlomorkovit ch (Cecidomyiidae) zde bylo nalezeno 76 druhû. LESNICTVÍ Smí en listnat porost vznikl pûvodnû jako nálet na tûlese Ïelezniãní trati. âasem se z nûho vyvinul v kovû avûkovû nevyrovnan porost habru, javoru klenu, dubu a buku s dal ími vtrou en mi dfievinami, z nichï vût ina má pokroucené kmeny a nepravidelné koruny. VYUÎITÍ Spoleãenstva jsou ponechána samovolnému v voji. Dosud zachovalé bezlesé plochy rychle zarûstají dfievinami a tím se potlaãuje jejich lesostepní charakter. BIBLIOGRAFIE, 66, 67, 68, 69, 70, 7, 7, 73, 33, 37, 39, 46, 434, 435, 438, 476 MAPA ÚZEMÍ strana 3 PR Zámûlsk borek od v chodu. Na bezlesé ãásti stránû PR Zámûlsk borek roste pupava bezlodyïná (Carlina acaulis). 3 KnûÏice páskovaná (Graphosoma lineata) Ïije na such ch tepl ch lokalitách. RK 5 05

26 Královéhradecko Pfiírodní park Les Vãeln Byl zfiízen v roce 996 na území lesa Vãeln severov chodnû od Rychnova nad KnûÏnou. Rozsáhl lesní komplex leïí v povodí Javornického potoka v bezprostfiední blízkosti mûsta. SlouÏil vïdy jako jeho krátkodobé rekreaãní zázemí. Geologické podloïí tvofií starohorní krystalické bfiidlice Litického hfibetu (rozpadavé novomûstské fylity, ruly a svory zábfieïské série mlad ích starohor) proraïeného prûlomov m údolím Javornického potoka, a sousední, mírnû zvednuté opukové plo iny (slínovce spodního turonu). Hlavním vodním tokem, kter protéká cel m pfiírodním parkem je Javornick potok. V severov chodní ãásti je na nûm vybudován rybník (Ivanské jezero). Kolem Javornického potoka zûstaly zachovány nivní louky. Svahy a náhorní roviny jsou pokryty lesními porosty. Nadmofiská v ka území se pohybuje od 30 m v nivû Javornického potoka po 450 m v jihov chodní ãásti parku. Minerálnû pestr geologick podklad je pfiíãinou bohatého rostlinného krytu. PÛvodními porosty byly v minulosti dubohabrové háje (odtud zfiejmû pochází i název nejbliï í obce Mûstská Habrová, dnes souãást Rychnova nad KnûÏnou). Na v chozech opuky se objevovaly vápnomilné buãiny, na severních svazích a na kyselém podkladû rul a svorû stfiídané acidofilními buãinami a doubravami. V údolí Javornického potoka tvofiily pûvodní vegetaci ol iny, po odlesnûní následované slatinn mi loukami. Oba typy lesû se v území zachovaly fragmentárnû dodnes, dosud jsou doprovázeny charakteristick mi druhy rostlin. Botanick v zkum území probíhá jiï skoro 00 let a za tuto dobu zde bylo nalezeno kolem 400 druhû rostlin, coï je pfiibliïnû ãtvrtina druhového bohatství Orlick ch hor a Podorlicka. V podrostu zde dodnes najdeme napfi. okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), l kovec jedovat (Daphne mezereum), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), kyãelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos) aj. 06 RK 6

27 Okres Rychnov nad KnûÏnou Vzhledem k charakteru biotopû pfievaïují vpfiírodním parku lesní druhy obratlovcû. Na mokfiinách a v okolí rybníka se vyskytuje nûkolik druhû obojïivelníkû ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnûd (Rana temporaria), z plazû je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), slep kfiehk (Anguis fragilis), uïovka obojková (Natrix natrix) a kriticky ohroïená zmije obecná (Vipera berus). V porostech hnízdí lesní druhy ptákû, napfi. kánû lesní (Buteo buteo), pu tík obecn (Strix aluco), s kora parukáfika (Parus cristatus), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix), králíãek ohniv (Regulus ignicapillus) aj. Orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris) se vyskytuje na slunn ch okrajích lesa. Rybník Ivanské jezero je vybudován na Javornickém potoce v západní ãásti pfiírodního parku. RK 7 07

28 Královéhradecko Pfiírodní park Orlice Byl zfiízen v roce 996 na území okresû Ústí nad Orlicí, Hradec Králové a Rychnov nad KnûÏnou podél tokû Divoké a Tiché Orlice s v jimkou oblasti chránûné v CHKO Orlické hory. V okrese Rychnov nad KnûÏnou leïí jen ãást plochy parku. Sahá od hranic s okresem Hradec Králové u Tfiebechovic pod Orebem, kde zahrnuje nivu Orlice k soutoku obou jejích zdrojnic (Tiché a Divoké) v T ni ti nad Orlicí. Dále pokraãuje nivou obou tûchto tokû aï po hranice okresu s okresem Ústí nad Orlicí u âermné nad Orlicí (Tichá Orlice) a Litice nad Orlicí (Divoká Orlice). Charakter nivy Orlice je podobn jako v okrese Hradec Králové a zaujme hlavnû mnoïstvím Ïiv ch meandrû a star ch mrtv ch ramen. Od soutoku obou zdrojnic Orlice proti proudu se charakter obou fiek i jejich bezprostfiedního okolí mûní. Zatímco Tichá Orlice si zachovává níïinn ráz, pomal proud a stále ãetné meandry a mrtvá ramena na bfiezích aï k hranicím okresu, vût í sklon terénu v podloïí Divoké Orlice zpûsobuje rychlej í proudûní a zmûnu charakteru koryta i nivy. Tato zmûna se nejv raznûji projevuje u Pot tejna, kde fieka protíná litickou antiklinálu, v razn m meandrem obtéká hrad Litici a vytváfií balvanité fieãi tû, doprovázené granodioritov mi v chozy v hlubokém Anenském údolí pod hradem Pot tejnem. Rovinná ãást pfiírodního parku byla jiï popsána v kapitole o okrese Hradec Králové. Charakter jeho biotopû v okrese Rychnov nad KnûÏnou je podobn. V raznû odli ná je ãást pfiírodního parku 08 RK 8

29 Okres Rychnov nad KnûÏnou v pohorské oblasti jihov chodnû od Pot tejna. Prudké svahy Anenského údolí jsou porostlé kvûtnat mi a suèov mi buãinami, v raznû odli - n mi od zbytkû luïních lesû, které doprovázejí tok Divoké Orlice do 300 m n. m. Nadmofiská v ka hrany svahû dosahuje 540 m, zatímco nadmofiská v ka hladiny Divoké Orlice se v tûchto místech pohybuje mezi m. Zde se setkáváme s podhorsk mi a horsk mi druhy rostlin, které sem splavuje fieka z vy ích poloh a které zde díky inverznímu klimatu nacházejí vhodné podmínky. Patfií k nim napfi. vranec jedlov (Huperzia selago), violka dvoukvûtá (Viola biflora), pryskyfiník platanolist (Ranunculus platanifolius) a silenka dvoudomá (Silene dioica). V lesních porostech buãin se na svazích objevují napfi. kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), l kovec jedovat (Daphne mezereum), na prameni tích i bledule jarní (Leucojum vernum). Podobnû jako rostlinn kryt se mûní i charakter fauny. MÛÏeme se tu setkat napfi. s ãápem ãern m (Ciconia nigra), krkavcem velk m (Corvus corax), v rem velk m (Bubo bubo), holubem doupàákem (Columba oenas) a dal ími druhy obratlovcû horsk ch a podhorsk ch biotopû. U vody mûïeme pozorovat pisíka obecného (Actitis hypoleucos), kulíka fiíãního (Charadrius dubius), ledàáãka fiíãního (Alcedo atthis), konipasa horského (Motacilla cinerea) a skorce vodního (Cinclus cinclus). V níïinné ãásti toku Orlice Ïije vydra fiíãní (Lutra lutra). Na území pfiírodního parku se stfietávají snahy o ochranu pfiírodního a krajinného bohatství s potfiebami ekonomick mi. Neobydlené a nevyuïívané ãásti krajiny se stfiídají s osídlen mi a hospodáfisky vyuïívan mi. Hospodafiení je usmûràováno tak, aby nedocházelo k naru ování pfiírodních hodnot. 3 4 Vodní proud Orlice pfii zv eném prûtoku podemílá i star í stromy. V nivû Orlice se zachovalo mnoïství mrtv ch fiíãních ramen s fiíãními jezery. 3 Mlynafiík dlouhoocas (Aegithalos caudatus) hnízdí v nenápadn ch kulovit ch hnízdech. 4 Kukmák bûlovlnn (Volvariella bombycina) je vzácn druh houby rostoucí na listnat ch dfievinách napfi. v nivû Orlice. RK 9 09

30 Královéhradecko BROUMARSKÉ SLATINY STR NA HADOVNù STR CHROPOTÍNSK HÁJ STR RK 30

31 Okres Rychnov nad KnûÏnou KOSTELECK ZÁMECK PARK STR MODLIV DÒL STR SKALECK HÁJ STR RK 3

32 Královéhradecko U âernoblatské LOUKY () STR. 99, U GLORIETU () STR U âtvrteâkova ML NA STR U HOUKVICE STR RK 3

33 Okres Rychnov nad KnûÏnou VODNÍ TÒ STR VE SLATINSKÉ STRÁNI STR ZÁMùLSK BOREK STR ORLICE B STR RK 33 3

34 Královéhradecko ORLICE C STR RK 34

35 Okres Rychnov nad KnûÏnou Památné stromy. Javor babyka, k. ú. âerníkovice, p. ã. 5, po levé stranû silnice z âerníkovic do Doma ína. O: troják, kmeny 46 cm, 87 cm, 38 cm, Vs: 6 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. Jámy, p. ã. 68/, poslední ze 4 svícnov ch lip u hospodáfiské usedlosti Bezdûkov v místû zvaném Na hradû. O: 450 cm, Vs: 8 m, S: 400 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 3/, u památníku Obûtem naproti sokolovnû. O: 36 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 4. Lípa malolistá, 4 exempláfie, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 7, na Palackého námûstí. O: 36-8 cm, Vs: 8 m, S: 80 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 809, u Orlice ve Stradinské ulici. O: 506 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 6. Platan javorolist, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 9, v parãíku naproti po tû. O: 7 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 7. Platan javorolist, 0 ks, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 56/, stromofiadí v Pelclovû ulici. O: cm, Vs: 0 3 m, S: 00 let. 8. Lípa velkolistá, k. ú. Kvasiny, p. ã. st. 05/8, uvnitfi obce nad strojírnami. O: 500 cm, Vs: 4 m, S: 00 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Kvasiny, p. ã. st. 9, v intravilánu obce po pravé stranû od Solnice do Skuhrova. O: 560 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 0. Buk lesní zv. HorákÛv buk, k. ú. Lhoty u Pot tejna, p. ã. 408, Malá Lhota, v lesním porostu asi,5 km v chodnû od obce. O: 750 cm, Vs: 37 m, S: 400 let.. Ka tanovník jedl, k. ú. Liberk, p. ã. 74/, v zahradû na jiïním okraji obce. O: 390 cm, Vs: m, S: 00 let.. Dub letní, k. ú. Lipovka, p. ã. 530, v baïantnici u dvora Karolín v jiïní ãásti lesa. O: 685 cm, Vs: 8 m, S: 500 let. 3. Dub letní, k. ú. Malá âermná, p. ã. 70/, v intravilánu obce po levé stranû silnice do Borohrádku. O: 630 cm, Vs: 35 m, S: 300 let. 4. Dub letní, k. ú. Opoãno, p. ã. 008, v urnovém háji na mûstském hfibitovû v Dobru ské ulici. O: 35 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 5. Dub letní, buk lesní ãervenolist, k. ú. Opoãno, p. ã. 37, na b valém hfibitovû u kostela p. Marie. O: 35 cm (dub), 5 cm (buk), Vs: dub m, buk 3 m, S: 50 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Opoãno, p. ã. 673, v parku na Kupkovû námûstí. O: 38 cm, Vs: 4 m, S: 80 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Opoãno, p. ã. 67, poslední exempláfi z lipové aleje lemující námûstí. O: 00 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 8. Lípa malolistá, 9 exempláfiû, k. ú. Opoãno, p. ã. 68, skupina vzrostl ch lip kolem souso í sv. Floriana na Trãkovû námûstí. O: cm, Vs: 8-5 m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Opoãno, p. ã. 009, na hfibitovû u sochy mezi hfibitovem a urnov m hájem. O: 45 cm, Vs: 3 m, S: 00 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. Peklo nad Zdobnicí, p. ã. 0/, v blízkosti hospodáfiské usedlosti U Barto Û. O: 400 cm, Vs: 35 m, S: 350 let.. Dub letní, k. ú. Pot tejn, p. ã. 88, v obci u silnice pod zámkem. O: 380 cm, Vs: 8 m, S: 00 let.. Hru eà planá, k. ú. Pot tejn, p. ã. 37/5 a 996, vpravo od silnice z Pot tejna do Kostelce nad Orlicí na západním okraji obce na konci Doudlebské ulice. O: 300 cm, Vs: 5 m, S: 30 let. 3. Lípa malolistá, alej, k. ú. Pot tejn, p. ã.,, 4, 63, 65, 938, 98, alej podél Divoké Orlice pod hradem Pot tejn. O: max. 500 cm, Vs: 5 m, S: max. 300 let, mlad í dosadby pocházejí z let Dub letní v intravilánu Malé âermné, po levé stranû silnice do Borohrádku. Svídnická borovice roste na okraji obce Svídnice nad silnicí do Krchleb. Je jednou z nejvût ích borovic ve V chodních âechách. 3 Hru eà planá u silnice mezi Opoãnem a Dobru kou. 3 RK 35 5

36 Královéhradecko 4. Lípa malolistá, k. ú. Proruby u Pot tejna, p. ã. 60, v dolní ãásti obce u kfiiïovatky do Zámûlu. O: 350 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 5. Hru eà planá, k. ú. Pulice, p. ã. 70, pfii silnici z Dobru ky do Opoãna. O: 365 cm, Vs: m, S: 00 let. 6. Jilm vaz, k. ú. Radostovice u Liãna, p. ã. 9/, na návsi u studny. O: 30 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 7. Javor klen, k. ú. Rybná nad Zdobnicí, p. ã. 69/, u domu ãp. 6. O: 430 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Rybná nad Zdobnicí, p. ã. 957/3, Rybná nad Zdobnicí, místní ãást Dvorek. O: 30 cm, Vs: 30 m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Rybná nad Zdobnicí, p. ã. st. 94, v odlehlé ãásti obce u ãp.. O: 85 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 30. Lípa malolistá, 3 exempláfie, dub letní exempláfi, k. ú. Rybná nad Zdobnicí, p. ã. 53/, 064/, u domu ã. p. 6 u cesty ke kravínu. O: 530 cm (dub), 65 cm, 330 cm, 375 cm (lípy), Vs: 33 m (dub), 8 m (lípy), S: 50 let. 3. Lípa malolistá, exempláfiû, k. ú. Rychnov nad KnûÏnou, p. ã. 443/, stromofiadí v horní ãásti hfibitova. O: cm, Vs: 3 m, S: 30 let. 3. Lípa malolistá, exempláfie, k. ú. Rychnov nad KnûÏnou, p. ã. 635, na Ïidovském hfibitovû u kaple. O: 305 cm, 40 cm, Vs: 30 m, 8 m, S: 00 let. 33. Javor babyka, k. ú. Rychnov nad KnûÏnou, p. ã. 093/, Vãeln, u silnice Jaroslav Rychnov n. K. pfied Javornick m potokem. O: 365 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 34. Lípa velkolistá, k. ú. SedloÀov, p. ã. 78, u obchodu u odboãky na Dobfiany. O: 500 cm, Vs: 3 m, S: 00 let. 35. Lípa velkolistá, k. ú. SedloÀov, p. ã. 56/, za kfiiïovatkou na Ole nici a na Bystré. O: 40 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 36. Lípa velkolistá, k. ú. Skuhrov nad Bûlou, p. ã. 34, v poli po pravé stranû silnice z Hra tic do Svinné naproti kravínu. O: 30 cm, Vs: 5,5 m, S: 60 let, vysazena v roce Borovice lesní zv. Svídnická borovice, k. ú. Svídnice, p. ã. 5/, na okraji obce nad silnicí do Krchleb. O: 80 cm, Vs: 4 m, S: 00 let. 38. Dub letní, k. ú. T ni tû nad Orlicí, p. ã. 776/, sídli tû U dubu v severov chodní ãásti mûsta. O: 55 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 39. Buk lesní, k. ú. Vamberk, p. ã. 03/, tfiíkmenn strom na námûstí dr. Lutuzowa. O: 55 cm, 65 cm, 35 cm, Vs: 4 m, S: 00 let. 40. Lípa malolistá, k. ú. Vamberk, p. ã. 344/, u kapliãky ve Vamberku Sebranicích. O: 475 cm, Vs: 8 m, S: 300 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Vamberk, p. ã. 50/, ve mûstû u hfii tû. O: 390 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 4. Lípa malolistá, exempláfie, k. ú. Vamberk, p. ã. 003, 57, uboïích muk v poli pfii cestû z Podfiezova do Rovnû. O: 370 cm, 380 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 43. Tis obecn, k. ú. Velk Uhfiínov, p. ã. 04, v údolí Polanky 00 m od silnice Kaãerov Velk Uhfiínov. O: 96 cm, Vs: m, S: 400 let. 44. Lípa velkolistá, k. ú. Velk Uhfiínov, p. ã. st. 5, v obci za kfiiïovatkou ke kostelu. O: 585 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. Lípa velkolistá v poli po pravé stranû silnice z Hra tic do Svinné. 6 RK 36