OKRES CHRUDIM. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PARDUBICKO

Transkript

1 OKRES CHRUDIM CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PARDUBICKO

2 Pardubicko OKRES CHRUDIM Mûsto LuÏe s okolím. Vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros) zimuje také v neru- en ch podzemních prostorách s teplej ím mikroklimatem. Na pfiedcházející stranû: Kameniãky a okolí na jihu okresu. 7 CR Plo nû rozsáhl okres (09,6 km ) v jihozápadní ãásti pardubického regionu s pahorkatinn m aï vrchovinn m povrchem. Území má zhruba trojúhelníkov pûdorys. Na západû sousedí s okresem Kutná Hora, na severu s okresem Pardubice, na v chodû s okresy Ústí nad Orlicí a Svitavy a na jihu s okresy Îìár nad Sázavou a HavlíãkÛv Brod. Nejzápadnûj í bod okresu (49 5 9, s..; 5 9 5, v. d.) leïí v údolí fiíãky Doubravy u silnice spojující obce Biskupice (okr. Chrudim) a Zehuby (okr. Kutná hora). Nejsevernûj í bod nalezneme v katastru obce Tunûchody, 800 m severov chodnû od kóty 40,3 m n. m. ( , s..; ,3 v. d.). Nejv chodnûj í bod ( ,9 s..; ,4 v. d.) se nachází u kóty Matulka 447,6 m n. m. mezi obcemi Nové Hrady (okr. Chrudim) a Chotovice (okr. Svitavy). NejjiÏnûj í bod ( ,3 s..; ,9 v. d.) leïí poblíï kóty 77,4 m n. m. v lesích jiïnû od obce Vortová. Území okresu se dûlí na plochou severní a severov chodní ãást tvofienou Chrudimskou tabulí (kde u obce Tunûchody leïí nejniï í bod okresu 30 m n. m.) a jihozápadní a jiïní vy - í ãást okresu pfiíslu nou k Îelezn m horám a severnímu okraji Îìársk ch vrchû (severov chodnû od zámeãku Karl tejn u obce Svratouch leïí nejvy - í bod okresu kóta 783,4 m n. m.). Hlavní fiekou okresu je Chrudimka. Dopravní západo-v chodní osu okresu tvofií silnice I. tfiídy ã. 7 âáslav Chrudim Vysoké M to a severo-jiïní osu silnice ã. 37 Pardubice Chrudim Îìár nad Sázavou. Z hlediska regionálnû geologického tfiídûní náleïí území okresu k âeskému masivu. Nejstar í jsou krystalinické horniny a horniny prevariského paleozoika fundamentu âeského masivu, které vystupují na povrch v Îelezn ch horách a ve Îìársk ch vr ích. PfieváÏnû náleïejí ke stfiedoãeské oblasti (bohemikum). Od severozápadu k jihov chodu jsou to velmi slabû aï stfiednû metamorfované komplexy budující severozápadní cíp Îelezn ch hor (chvaletické proterozoikum a podhofianské krystalinikum). Na nû navazuje chru-

3 Okres Chrudim dimské star í paleozoikum v okolí Chrudimi a Hefimanova Mûstce. Je to komplex hornin kambrického aï devonského stáfií. V jihov chodní ãásti Îelezn ch hor se nachází komplex silnû diferencovan ch hlubinn ch vyvfielin (od gaber aï po granity) zvan Ïeleznohorsk pluton. Na jihov chodû na nûj navazují slabû metamorfované horniny hlineckého paleozoika a proterozoika. Jen malé území v Îelezn ch horách a Îìársk ch vr ích zabírají krystalické horniny prekambrického stáfií patfiící k oblasti kutnohorskosvratecké (ãáslavské krystalinikum a svratecké krystalinikum). Na lokalitách Kraskov a Seã se nacházejí horniny mlad ího paleozoika (permokarbonu). Severní a v chodní plochou ãást okresu pokr vají svrchnokfiídové usazeniny ãeské kfiídové pánve. NáleÏejí k labskému a kolínskému v voji na severu a orlicko-ïìárskému v voji na v chodû. V labském CR 3 73

4 Pardubicko KRAJINN POKRYV Pfiirozené lesní porosty v údolí Doubravy u Mladotic. 74 CR 4 v voji pfievládají vápnité pelity. V kolínském v voji se zachovaly pfiíbojové facie a pobfieïní jevy (PP Na skalách u Rab tejnské Lhoty). Orlicko-Ïìársk v voj je charakterizován pfiítomností vût inou vápnit ch, pfieváïnû jemnozrnn ch pískovcû (Budislavské skály v PR Ma tale). Kfiídové horniny kolínského a orlicko-ïìárského v voje se zachovaly rovnûï v prolomu Dlouhé meze podél Ïeleznohorského zlomu. Z tfietihorních ãediãov ch tûles vyniká v razn vrch s hradem Ko umberk u LuÏe, v georeliéfu nezfietelná je Ïíla u obce Brãekoly. Kvartérní usazeniny leïí podél dolního toku Chrudimky a Novohradky. Pokryvy spra í, spra ov ch hlín a svahovin jsou pleistocenního stáfií. Z hlediska regionálního geomorfologického tfiídûní náleïí území okresu ke geomorfologické provincii âeská vysoãina. Vy í jihozápadní a jiïní ãást území patfií do ãesko-moravské soustavy a podsoustavy âeskomoravská vrchovina. âeskomoravská vrchovina je na území okresu reprezentována hlavnû geomorfologick mi celky Îelezné hory a Hornosvratecká vrchovina. Jen malou plochou zasahuje do nejzápadnûj í ãásti okresu celek Hornosázavská pahorkatina. Podnebí v severní ãásti okresu je pomûrnû teplé a suché, v jiïní ãásti je v raznû chladnûj í a vlhãí. Projevuje se to v prûmûrn ch teplotách vzduchu a atmosférick ch sráïkách, v délce trvání a prûmûrné v ce snûhové pokr vky ivnûkter ch fenologick ch ukazatelích. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu v okolí Chrudimi dosahuje 8 C, ve vegetaãním období 4 C. Období, kdy se prûmûrná denní teplota vzduchu pohybuje pod bodem mrazu, zaãíná prû-

5 Okres Chrudim mûrnû. prosince a konãí. února. Období bez mrazû trvá v bliï ím okolí Chrudimi prûmûrnû 90 dnû v roce a poslední mrazové dny se objevují do poloviny kvûtna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick ch sráïek v okolí Chrudimi dosahují mm, z toho vût- ina (400 mm) pfiipadá na vegetaãní období. Poãet dnû se snûhovou pokr vkou se v této oblasti pohybuje v prûmûru kolem 50, první sníh se objevuje zaãátkem prosince, poslední v druhé polovinû bfiezna. Trnky rozkvétají v posledních dnech dubna. Oblast Hlinecka v jiïní ãásti okresu má prûmûrnou roãní teplotu vzduchu 6 7 C a ve vegetaãním období C. Období, kdy se prûmûrná denní teplota vzduchu pohybuje pod bodem mrazu, zde zaãíná prûmûrnû 3. listopadu a konãí. bfiezna. Období bez mrazû trvá na Hlinecku prûmûrnû 60 dnû vroce, tedy o 30 ménû neï na Chrudimsku, av ak poslední mrazové dny se objevují rovnûï do poloviny kvûtna. PrÛmûrné roãní úhrny sráïek na Hlinecku dosahují mm, na vegetaãní období pfiipadá z tohoto mnoïství mm. Poãet dnû se snûhovou pokr vkou je v této oblasti pomûrnû vysok a pohybuje se v prûmûru kolem 00, první sníh se objevuje zaãátkem listopadu, poslední v polovinû dubna. Trnky rozkvétají kolem 0. kvûtna. Staré zatopené Ïulové lomy uprosetína. Stfiední tok Chrudimky u Svídnice. CR 5 75

6 Pardubicko Nejrozsáhlejûí loïisko vápence v okrese je tûïeno ve vápenodolské synklinále mezi Vápenn m Podolem aprachovicemi. 76 CR 6 V hluboce zafiíznut ch údolích Chrudimky, Krounky, Novohradky a dal ích men ích vodních tokû se ãasto vyskytují teplotní inverze. Nejvût ím tokem okresu je fieka Chrudimka. Pramení u obce Kameniãky ve Îìársk ch vr ích a protéká cel m okresem nejprve západním, od Seãské pfiehradní nádrïe v chodním a posléze severním smûrem. Na západní hranici teãe Doubrava, v chodní ãást odvod- Àuje Novohradka, která se na severní hranici okresu vlévá do Chrudimky, a Krounka pfiítok Novohradky. Stfiední ãást odvodàují Bylanka a Struha pfiímo do Labe. Tyto fieky, vãetnû Chrudimky v horním toku, mají mûlká balvanitá koryta s mnoha pefiejemi, která jsou místy hluboce zafiíznuta. JiÏní ãást okresu je protkána sítí drobn ch tokû, které odvodàují sráïkovû bohatou oblast âeskomoravské vrchoviny. Na potocích jsou vybudovány men í rybníky, ãasto s vyvinut m ra elini tûm v pfiítokové ãásti, a málo poãetné soustavy rybníkû (LibáÀská, Havlovická). Na Chrudimce a Doubravû bylo poãátkem století postaveno nûkolik pfiehradních nádrïí (Seã, Hamry, KfiiÏanovice, PafiíÏov). Plo nû nejrozsáhlej ím pûdním typem jsou kambizemû, pfiedev ím kambizem typická (modální) a její kyselá varieta, které zde vznikly na svahovinách opuk, kysel ch a neutrálních intruzív, drob i bfiidlic âeské vysoãiny. Ojedinûle se na pfievlhãen ch lokalitách nachází i kambizem pseudoglejová. Ve vy ích partiích Îelezn ch hor a v celé jiïní ãásti okresu se na kysel ch horninách vyvinula kambizem dystrická, doprovázená podzolem kambick m. V Ïeleznohorské ãásti území, v polygonu SlatiÀany-Skuteã- Hlinsko-Ronov nad Doubravou, se na polygenetick ch hlínách s eolickou a tûrkovitou pfiímûsí vytvofiil pseudoglej typick (kambick ), mnohde tvofiící asociace s kambizemûmi. Trvale zamokfiené terénní deprese a pásy podél men ích tokû (Zlat potok, Struha, LeÏák, Îejbro, Rychnovsk a Martinick potok aj.) zaujímají gleje (glej typick, pseudoglejov, místy i organozemní), jejichï pûdotvorn mi substráty jsou tu bezkarbonátové nivní sedimenty a polygenetické hlíny. V celé severní ãásti okresu, v okolí Chrudimi, Hefimanova Mûstce a severnû od Chrasti, vznikly na spra i a spra ov ch hlínách hnûdozem typická a luvická. Jen nûkolik kilometrû v chodnû od SlatiÀan a Boru u Chroustovic se, rovnûï na spra ích, vytvofiily nevelké plochy pfiechodného pûdního typu mezi ãernozemí a hnûdozemí edozemû typické. Velmi malé samostatné celky zaujímá jihozápadnû od SlatiÀan i litozem typická na svahovinách tvrd ch kfiemit ch hornin, která jinak doprovází rankery typick a kambick, jeï vznikly v Ïeleznohorské oblasti na v chozech kysel ch hornin. V oblasti mezi Ronovem nad Doubravou a Mokrou Lhotou se v men ích ãi vût ích ostrûvcích vyskytují i pararendzina typická a kambizemní na slínech, slínit ch jílech a svahovinách opuk. V rovinn ch polohách okresu, mezi Chrudimí a Hrochov m T ncem (i severov chodnû a jiïnû od Hrochova T nce) vznikly na spra i ãernozemû ãernozem typická a hnûdozemní. Kolem men ích fiíãek (Krounka, Novohradka) se na karbonátov ch nivních sedimentech vyvinula i ãernice typická. Podél Chrudimky, Doubravy ave stfiedních i dolních úsecích LeÏáku aîejbra pokr vá nivní bezkarbonátové sedimenty fluvizem typická (glejová). Severní ãást okresu mezi Hefimanov m Mûstcem a Stradouní leïí v teplé oblasti termofytika (Pardubické Polabí), nejjiïnûj í ãást v horské oblasti oreofytika (Îìárské vrchy) uvnitfi hranice CHKO Îìárské vrchy. Mezi tûmi-

7 to dvûma extrémy leïí mezofytikum fytogeografick okres Îelezné hory. Fytogeografick podokres Pardubické Polabí zahrnuje nejteplej í ãást Chrudimska, jiï od neolitu zemûdûlsky vyuïívanou. V souãasné dobû zde pfievaïuje intenzivnû obdûlávaná zemûdûlská pûda. Zachovaly se jen malé ostrûvky lesû, pfieváïnû dubohabfiin. Stanovi È s pfiirozenou vegetací nalezneme velmi málo, zejména díky rozsáhl m náhradním rekultivacím, které zde probíhaly v 80. letech 0. století. Je tû v 9. století zde byly hojné a z botanického hlediska velmi v znamné slatinné louky a slatiny, napfi. v okolí Orle a SlatiÀan ( Vorliny ). Rostly na nich napfi. á ina rezavá (Schoenus ferrugineus), zemûïluã pobfieïní slatinná (Centaurium littorale subsp. compressum), skfiípinec dvoublizn (Schoenoplectus tabernaemontanii), v letech zde byl nalézán liliovec kostilomka (Narthecium ossifragum), dokumentovan nûkolika sbûry v herbáfii Národního muzea. Dal ími zajímav mi stanovi ti v této oblasti jsou v slunné stránû lesostepního charakteru v Îeleznohorském podhûfií (Horka, VrbatÛv Kostelec) a na západních a jihozápadních svazích Vraclavské plo iny. Nejcennûj í jsou opukové stránû na severov chodní hranici okresu u Mravína, Vinar, Domanic, Stfiemo ic a Bílého Konû s mochnou bílou (Potentilla alba), fiimbabou chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum), ostfiicí ptaãí noïkou (Carex ornithopoda) a o. chlumní (C. montana), medovníkem velkokvût m (Melittis melissophyllum), vstavaãem vojensk m (Orchis militaris), v. nachov m (O. purpurea), v emi druhy okrotic (Cephalanthera damassonium, C. longifolia, C. rubra) a stfievíãníkem pantoflíãkem (Cypripedium calceolus). Na tûchto svazích zûstaly zachovány téï zbytky teplomiln ch dubohabfiin a vápnomiln ch buãin s klokoãem zpefien m (Staphylea pinnata) a jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis). Cenné jsou zbytky dubohabfiin u Topolu (PR Habrov), Hole ovic a Chrasti. Na Dvakaãovické stráni rostou na jediném místû v okrese i celém regionu kamejka modronachová (Lithospermum purpureocaeruleum) a strdivka zbarvená (Melica picta), najdeme také porosty áronu plamatého (Arum maculatum). V CHKO Îelezné hory a Îìárské vrchy bude botanik vûnovat pozornost pfiedev ím buãinám, ra elini tím, prameni tím a kvûtnat m loukám. Dal í zajímavé biotopy nalezne napfi. v hlubok ch údolích nûkter ch tokû (údolí Chrudimky, Krounky, Novohradky, Îejbra), kde je pozorován zvrat vegetaãních stupàû (inverze) horské druhy zde rostou v malé nadmofiské v ce. Podobnû je tomu v Ma talích u Proseãe ve skalních roklích kvádrov ch pískovcû. Rostlinná spoleãenstva horského charakteru na dnû údolí zde prosperují v extrémnû nízk ch nadmofisk ch v - Okres Chrudim Strmé hlinité bfiehy vodních tokû jsou charakteristické pro neregulovaná koryta. Chrudimka uuhfietic. V bûrov m zvûtráváním a odnosem vznikly v cenomansk ch pískovcích rûzné v klenky a dutiny (PR Ma tale). CR 7 77

8 Pardubicko 3 4 Zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia) roste na slunn ch stráních nebo ve svûtl ch lesích. Otakárek ovocn (Iphiclides podalirius) patfií k nezvûstn m druhûm okresu i celého regionu. 3 M ice korovnice zelená (Sacchiphantes viridis) z ãeledi korovnicovit ch (Adelgidae) je hojn kûdce jehliãnat ch dfievin. 4 alvûj pfieslenitá (Salvia verticillata) je charakteristick m druhem tepl ch opukov ch strání. kách. Rostou tu napfi. ãípek objímav (Streptopus amplexifolius), Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant), ãarovník alpsk (Circaea alpina) aj. Lesnatost okresu je 8,7 %, pfiiãemï vût ina lesû je soustfiedûna na jihu. PfievaÏují smrkové monokultury, vysazené po mni kové kalamitû ve 0. letech 0. stol. Tyto lesy jsou více ãi ménû oslabeny zneãi tûn m ovzdu- ím, takïe snadno podléhají vlivûm kûdcû i nepfiízni poãasí. âasté jsou v vraty a polomy v jarním období, kdy je tûïk a mokr sníh kombinován s nárazov m vûtrem, niãivé b vají i zimní námrazy. Ve vy ích polohách Îelezn ch hor a Îìársk ch vrchû se místy zachovaly i lesy s pfiirozenou dfievinnou skladbou (buãiny), které jsou proti uveden m vlivûm odolnûj í. V severní ãásti okresu jsou lesní porosty vzácné, maloplo né, mají spí e charakter remízû v polních kulturách. Drobnûj í lesíky rovnûï doprovázejí vodní toky. Do severní ãásti okresu zasahuje teplomilná fauna z oblasti v chodního Polabí. Nejzachovalej í lokality teplomilného hmyzu a mûkk Û jsou soustfiedûny na opukov ch svazích mezi Chrudimí a Nov mi Hrady a v západní ãásti okresu v údolí Doubravy. ada teplomiln ch prvkû z regionu v ak jiï vymizela otakárek ovocn (Iphiclides podalirius), brouk puch finík lékafisk (Lytta vesicatoria) aj. V dûsledku tûïby jiï témûfi zanikla druhovû bohatá spoleãenstva na vápencích v okolí Vápenného Podola napfi. okáã skalní (Chazara briseis) a modrásek rozchodníkov (Scolitantides orion). VÎelezn ch horách pfievládá typická lesní fauna, obohacená v nejvy ích polohách a inverzních údolích o horské prvky. Nejvût í druhová diverzita s vzácn mi ohroïen mi druhy je ve fragmentech pfiirozen ch lesû (PR Polom, PR Krkanka, NPR Lichnice KaÀkovy hory). Malakologicky pozoruhodn je Oheb s 5 druhy mûkk Û, vãetnû horsk ch závornatka kfiíïatá (Clausilia cruciata), slimáãník horsk (Semilimax kotulae) aj. Chladnomilné druhy lze nalézt také v skalních roklích Toulovcov ch ma talí u Budislavi. Na vlhk ch a ra elinn ch loukách se dochovala charakteristická mokfiadní fauna, dfiíve roz ífiená mnohem více napfi. modrásci rodu Maculinea, hnûdásek rozrazilov (Melitaea diamina) a ohniváãek modrolem (Lycaena hippothoe). Severní ãást okresu osídlují vût inou níïinné druhy obratlovcû charakteristické pro luïní porosty, doubravy a dubohabfiiny. V blízkosti stojat ch a mírnû tekoucích vod Ïijí vzácná blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a kuàka obecná (Bombina bombina), hnízdí moudivláãek luïní (Remiz pendulinus) a slavík obecn (Luscinia megarhynchos). Skokan tíhl (Rana dalmatina) vyhledává spí e suché listnaté lesy. V PP Ptaãí ostrovy a nejbliï ím okolí hnízdí pfiibliïnû 700 párû havrana polního (Corvus frufilefus) v jedné z nejpoãetnûj ích kolonií tohoto druhu v âeské republice. V polních kulturách na severu okresu Ïije stabilizovaná populace kfieãka polního (Cricetus cricetus). NiÏ í polohy Îelezn ch hor a Îìársk ch vrchû osídlují vût inou bûïné druhy zemûdûlské krajiny, k vzácnostem patfií pozorování uïovky hladké (Coronella austriaca) u Prachovic, Svídnice a KfiiÏanovic. V men ích rybnících a nádrïích napfi. u Kochánovic, Slavic a LuÏe se rozmnoïují ãolek velk (Triturus cristatus), ã. horsk (T. alpestris) a dal í obojïivelníci. Men í potoky (napfi. v PP Kusá hora, v pfiírodním parku Údolí Krounky anovohradky) vyuïívá k rozmnoïování mlok skvrnit (Salamandra salamandra). V podzemních krasov ch a pseudokrasov ch prostorách (Vápenn Podol) a sklepích (napfi. HefimanÛv Mûstec, Bûstvina, Rychmburk) zimují 78 CR 8

9 Okres Chrudim POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE kolonie letounû vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), netop ra brvitého (Myotis emarginatus) aj. Do jiïní ãásti okresu zasahují rozsáhlé lesní porosty ze Îìársk ch vrchû s typick mi druhy, napfi. zmijí obecnou (Vipera berus), králíãkem ohniv m (Regulus ignicapillus), s cem rousn m (Aegolius funereus), krkavcem velk m (Corvus corax). V buãinách, napfi. v údolí Krounky, hnízdí vzácn ãáp ãern (Ciconia nigra), lejsek mal (Ficedula parva) a holub doupàák (Columba oenas). Ra elinné louky v blízkosti vodních tokû (Svratouch, Kameniãky, Hamry) osídlují stále poãetnûji h l rud (Carpodacus erythrinus) a bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). V horní Chrudimce a jejích pfií- Semenáãky buku na lesních svûtlinách obvykle nepfieïijí letní sucha. CR 9 79

10 Pardubicko VáÏka páskovec krouïkovan (Cordulegaster boltoni) se vyskytuje u ãist ch zastínûn ch potokû. Jedním z druhû bûïn ch váïek Chrudimska je váïka rudá (Sympetrum sanguineum). 80 CR 0 tocích Ïije mihule potoãní (Lampetra planeri), pravidelnû je zde pozorována vydra fiíãní (Lutra lutra). Cílen paleolitick a mezolitick prûzkum nebyl na vût inû plochy okresu dosud proveden. První zemûdûlci vyuïili spra e na severu okresu jiï na sklonku prvního stupnû kultury s lineární keramikou. Pokraãovala exploatace porcelanitu z kunûtického nalezi tû, tû- Ïen a transportován byl porfyr ze Îelezn ch hor. Obdobnou hustotu osídlení vykazuje následná kultura s vypíchanou keramikou. Chrudimsk nález ãásti brou eného náramku dokládá kontakty se sázavsk m mramorov m lomem. Do následného lengyelského komplexu jsou datována obû opevnûná neolitická sídli tû (Topol a Chrudim Pumberka), dnes nejstar í známá hradi tû z území âech. Na sídli tích se sporadicky objevuje i obsidiánová industrie, zdroj suroviny v ak nebyl spolehlivû zji tûn. Ve stejné cihelnû bylo zji tûno i ãasnû eneolitické osídlení kulturou jordanovskou a následnou kulturou nálevkovit ch pohárû, pochází odtud i nejstar í mûdûn pfiedmût z Chrudimska. Ze samého sklonku tohoto období známe ãást sídli tû a pohfiebi tû kultury se zvoncovit mi poháry (stíãanská cihelna). Star í nálezy této invazní kultury ze sklonku doby kamenné pocházejí z intravilánu Chrudimi. V jejím okolí jsou doloïeny i nálezy starobronzové kultury únûtické, jeï vyuïívala pfiedev ím spra ov ch návûjí na terasách dolních tokû Chrudimky, LeÏáku, Îejbra a Novohradky. Expanzi kultury luïické do pahorkatin okrajû Îelezn ch hor pfiíãítáme její vy í úrovni a pfiíznivému klimatu mlad í doby bronzové. V následné kultufie slezskoplatûnické vzniká fiada hradi È: v intravilánu dne ního Práãova, v Chrudimi Pumberkách, topolské hradi tû v poloze Na hradû s ojedinûl m dokladem váleãného stfietu, v historickém jádru Chrudimi. Intenzívnû byly vyuïívány okolní Ïelezné i polymetalické rudné v chozy a loïiska grafitu. Doklady laténského Ïelezáfiství máme i z Dfienic a Chrudimi. Na tûchïe lokalitách a v estokách byla doloïena keramická v roba. Nálezy importû, pfiedev ím mincí, svûdãí o provozu základního systému dálkov ch obchodních stezek, vãetnû Doubravské pfiíãnice. První Germáni se na Chrudimsku objevují je tû pfied pfielomem letopoãtu (nádoby tzv. kobylské skupiny na oppidu u âesk ch Lhotic). Usadili se rovnûï na severu dne ního okresu, pronikali i do oblasti Ronova nad Doubravou, na stfiední Chrudimku a na Skuteãsko. Vedle tradiãních zemûdûlsk ch osad a hrobû zde byl nalezen depot 300 mincí z Rabounû. Znaãnû husté stfiedohradi tní osídlení zaujímalo podstatnou ãást úrodné partie okresu. Centrum leïelo na chrudimském hradi ti. Jeho v znam vzrostl zfiízením hradské správy, kdy se Chrudim stala sídlem jednoho ze tfií v chodoãesk ch krajû. Dal í kolonizací a vlivem obchodních stezek se rozvíjelo také Ronovsko a v závislosti na sousedním Vraclavsku i Chroustovicko. To se zpûtnû projevilo v intenzitû osídlování, nepfiímo doloïené stáfiím jednotliv ch kostelû (vãetnû podhûfií Îelezn ch hor a povodí Doubravy) i horizontem nejstar ích feudálních sídel, jejichï poãátky sahají aï na pfielom. a 3. století a navazují na pfiedchozí systém dvorcû. Historii kolonizace urãovaly také klá - tery PodlaÏick (vãetnû jeho klá terce na Práãovû) a Vilémovsk, do jehoï majetku spadaly mj. ãásti horních tokû Chrudimky a Doubravy. Klimatické a pûdní pomûry Îelezn ch hor v ak omezovaly jejich zemûdûlské vyuïití a nûkterá území (napfi. Bojanovsk újezd) byla osídlována vícekrát (aï do poãátku 0. století je region popisován jako extrémnû chud ). Rozvoji kolonizace centrální ãásti napomohla v období vrcholného stfiedovûku aï hornická kolonizace, inspirovaná zdroji rud drah ch kovû a pozdûji Ïelezné rudy a sirníkû (Podhofiany, Ronov, Bojanov, Vãelákov a âachotín). Od ãasného novovûku se rozvíjela i tûïba a zpracování kamene, nejprve pískovce na Ïernovy, pozdûji, aï do souãasnosti, stavebního kamene (vápence a Ïuly). Tato tûïba byla, stejnû jako skláfiská v roba 9. století v oblasti Hlinecka

11 Okres Chrudim a Perálce, podvázána komunikaãními moïnostmi. Ve v chodní ãasti okresu na hranicích s Poliãskem byly na pfielomu 8. a 9. století vysazeny i dfievafiské osady. Dnes je Chrudim známá jako stfiedisko dopravního strojírenství, v men- í mífie zde vznikl také prûmysl textilní a potravináfisk. Místní surovinová základna (vápenec) dala vzniknout cementárnû v Prachovicích a vápence ve Vápenném Podolu. V okolí Hlinska jsou vyuïívány kamenolomy. Na území okresu Chrudim zasahují dvû chránûné krajinné oblasti Îelezné hory a Îìárské vrchy, na jejichï území je dále vyhlá ena fiada maloplo n ch chránûn ch území. Mimo nû je zfiízeno je tû sedm maloplo n ch chránûn ch území, v nichï jsou chránûny v jimeãné nebo naopak charakteristické biotopy okresu. Mezi charakteristické patfií opukové stránû (PP Hrobka, PR Stfiemo ická stráà, PP Kusá hora), pfiirozené lesní porosty (PR Habrov) a rybníky (PR Hlubok ). Na ochranu kriticky ohroïené kotvice plovoucí (Trapa natans) je PP Faráfi. Unikátní kvádrové pískovce jsou pfiedmûtem ochrany v PR Ma tale a PP Pivnice. V okrese je dále chránûno 4 stromû a jejich skupin, pfieváïnû dubû (4 exempláfiû) a lip (5 exempláfiû), dvû dubové aleje a jednotlivû dal í druhy dfievin. Zámek a park ve SlatiÀanech jsou souãástí Slavicko-slatiÀanské památkové zóny. Dlouhososka velká (Bombylius major) je ãasnû jarní druh tepl ch stanovi È. CR 8

12 Pardubicko GEOLOGIE Rybník leïí na holocenních nivních naplaveninách, pfiekr vajících Ïulu Ïeleznohorského plutonu. Na pfiilehlém pravém svahu údolí vystupují skalní v chozy svrchnokfiídov ch (cenomansk ch) pískovcû, které spoãívají na kaolinicky zvûtralé Ïule. Na bázi kfiídy je místy zfietelná poloha slepencû nebo jílovcû s proplástky uhlí. Na povrchu pískovcov ch skal nalézáme drobné tvary zvûtrávání a odnosu. PÛdní pokryv je tvofien glejem typick m, na kter navazuje v západní ãásti hnûdozem typická a dále kambizem typická. KVùTENA Rybník byl poslední v chodoãeskou lokalitou, kde se aï do nedávna vyskytovala vzácná kotvice plovoucí (Trapa natans). Její porosty v pfiízniv ch letech pokr valy takfika celou vodní hladinu, v nûkter ch letech se v ak objevovala jen vzácnû. Po vyhrnutí rybníka v roce 997 a následném podstatném zv ení hladiny do- lo k rozvoji porostû okfiehku men ího (Lemna minor) na hladinû a kotvice vymizela. V pobfieïních rákosinách rostou kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), Èovík pfiímofisk (Rumex maritimus), skfiípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris) a dal í bûïné pobfieïní druhy. Nevelké lesní plochy tvofií pfieváïnû jehliãnany (smrk ztepil, borovice lesní, modfiín opadav ). ZVÍ ENA V rybníku se pravidelnû rozmnoïují obojïivelníci: kuàka obecná (Bombina bombina), rosniãka zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan zelen (Rana kl. esculenta). Hojná je uïovka obojková (Natrix natrix). Ze 70. let 0. stol. je popsáno nûkolik pozorování Ïelvy bahenní (Emys orbicularis), která v ak nebyla v poslední dobû potvrzena. Pravidelnû hnízdí potápka malá (Tachykaptus ruficollis), moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus). Îijí zde my ka drobná (Micromys minutus) a rejsec ãern (Neomys anomalus). Pfiírodní památka Faráfi Rybník a rákosiny jiïnû od obce Bítovany a pískovcové skalní útvary nad hfii tûm v obci. Katastrální území: Bítovany Nadmofiská v ka: m V mûra: 8,86 ha Vyhlá eno: 990 Chránûné území bylo pûvodnû vyhlá eno k ochranû nalezi tû kotvice plovoucí (Trapa natans). Její existence po vyhrnutí rybníka nebyla potvrzena. K severnímu okraji pfiiléhá cenná geologická lokalita jílovit ch a kvádrov ch pískovcû. Kotvice plovoucí (Trapa natans) byla hlavním pfiedmûtem ochrany na lokalitû. Rybník Faráfi je souãástí stejnojmenné pfiírodní památky. 3 Pískovcové skalní útvary jako zbytek transgrese svrchní kfiídy ve v chodní ãásti chránûného území. VYUÎITÍ PÛvodní plocha rybníka byla zaãátkem 0. století proti souãasnosti asi ãtyfinásobná, stejnû jako jeho hloubka. Proto bylo v roce 996 povoleno jeho ãásteãné odbahnûní s pfiedpokladem opûtovného roz ífiení kotvice. Doporuãení ochrany pfiírody o postupném odbahàování rybníka nebylo respektováno a po vyhrnutí kotvice zcela vymizela. BIBLIOGRAFIE 06, 5, 64, 96, 48, 44, 473, 478 MAPA ÚZEMÍ strana CR

13 Okres Chrudim 3 Pfiírodní rezervace Habrov Lesní porost s enklávami luk na opukovém podkladû severnû od obce Topol. Katastrální území: Topol, Tunûchody Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,60 ha Vyhlá eno: 948 Dubohabfiina na opukovém podkladû se vzácn mi teplomiln mi druhy rostlin a ÏivoãichÛ. Souãástí CHÚ jsou i men í plochy xerotermních trávníkû na stráàkách s rozpt len mi kfiovinami. GEOLOGIE âást pravého svahu údolí Chrudimky na jílovcích a prachovcích (opukách) svrchní kfiídy (stfiední turon-jizerské souvrství). Vyvinuly se na nich kambizem typická i pelická (pelozem), v místech mimo les i pararendzina kambizemní. KVùTENA Pestrost flóry je podmínûna opukov m podkladem a pfiirozen m sloïením lesních porostû spoleãenstva ãern - ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum). Stromové patro tvofií dub letní (Quercus robur), habr obecn (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), javor babyka (Acer campestre) a jilm vaz (Ulmus laevis). V bylinném patru se vyskytují konvalinka vonná (Convallaria majalis), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a pryskyfiník kosmat (Ranunculus lanuginosus). Podrost je nejpestfiej í v jarním aspektu. Tehdy zde vyniká prvosenka vy í (Primula elatior) a p. jarní (P. veris), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), áron plamat (Arum maculatum), dymnivka dutá (Corydalis cava), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) aj. Men í plochu zaujímají v sadby smrku ztepilého (Picea abies) a modfiínu opadavého (Larix decidua). Ve vegetaci such ch strání, kterou lze zafiadit do svazu Bromion erecti, se hojnû vyskytují napfi. bradáãek vejãit (Listera ovata), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), jehlice trnitá (Ononis spinosa), ocún jesenní (Colchicum autumnale), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon), prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum) a svízelka lysá (Cruciata glabra). Ve v chodních âechách jen zde rostou houby ohàovec rezav (Phellinus ferruginosus), lesklokorka tmavá (Ganoderma australe) a Hyphodontia spathulata vzácn druh z ãeledi kornatkovit ch. Kornatkovitá houba Steccherinum dichroum je hojnûj í na Moravû, PR Habrov je v ak jedinou lokalitou v âechách. ZVÍ ENA Lokalita je dûle- Ïit m refugiem lesních druhû bezobratl ch ÏivoãichÛ v okolní zemûdûlské krajinû. Na luãních biotopech je hojn bûlásek fiefiichov (Anthocharis cardamines) a ze zvlá tû chránûn ch druhû otakárek fenyklov (Papilio machaon). V dubohabfiinû hnízdí typické druhy ptákû, napfi. pûnkava obecná (Fringilla coelebs), s kora koàadra (Parus major), s. modfiinka (P. caeruleus), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), strakapoud velk (Dendrocopos major), drozd zpûvn (Turdus philomelos), ze savcû je bûïná my ice lesní (Apodemus flavicollis) a veverka obecná (Sciurus vulgaris). Pozorován byl skokan tíhl (Rana dalmatina). Lesní okraje ob vá mj. je tûrka obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis) aèuh k obecn (Lanius collurio). LESNICTVÍ Péãe smûfiuje k udrïení druhové skladby spoleãenstva ãern ové dubohabfiiny a k postupnému omezování druhotn ch smrkov ch a modfiínov ch porostû. VYUÎITÍ Luãní plochy je tfieba pravidelnû kosit a omezovat nálety dfievin na xerotermních trávnících. Na území pfiírodní rezervace bylo odkryto nejstar í známé neolitické hradi tû v âechách Na hradû. Hradi tû je památkovû chránûno. BIBLIOGRAFIE 05, 06, 5, 37, 39, 50, 6, 8, 33, 37, 44, 473, 478 MAPA ÚZEMÍ strana 97 Pfiírodní rezervaci Habrov tvofií izolovan lesní porost v kulturní krajinû. Dymnivka dutá (Corydalis cava). 3 Baboãka síèkovaná (Araschnia levana) Ïije na okrajích lesû a pasek. CR 3 83

14 Pardubicko Pfiírodní rezervace Hlubok Rybník Hlubok v chodnû od obce LibáÀ. Katastrální území: Podlí Èany Nadmofiská v ka: 380 m V mûra: 3,4 ha Vyhlá eno: 996 Druh nejvût í rybník LibáÀské soustavy obklopen borov mi porosty na severu a ra elinn mi loukami na jihu, na jehoï hrázi rostou mohutné duby. Souãástí rezervace je podmáãená ol ina na západním bfiehu. Rybník leïí stranou osídlení, umoïàuje proto klidné hnízdûní vodního ptactva a slouïí jako zastávka na tahov ch cestách. V pomûrnû ãisté vodû se rozmnoïují obojïivelníci. GEOLOGIE Podklad tvofií zvûtraliny a hlinitopísãité sedimenty na biotitické Ïule Ïeleznohorského plutonu. Vyvinuly se na nich glejové pûdy (glej typick ), v ir ím okolí pak kyselé variety kambizemû typické a pseudoglejové. Rybník Hlubok je prostfiední v kaskádû rybníkû LibáÀské soustavy. PobfieÏní ol iny rybníka Hlubok jsou v jarním období zatopené vodou. KVùTENA V znamn je v skyt hvûzdo e podzimního (Callitriche hermaphroditica), za zmínku stojí zbytky ra- elinn ch luk na okrajích rybníka, kde rostou napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus) aj. ZVÍ ENA Nalezeni byli ãolek velk (Triturus cristatus), ã. horsk (T. alpestris) a ã. obecn (T. vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo) ar. zelená (B. viridis), rosniãka zelená (Hyla arborea), skokan skfiehotav (Rana ridibunda) a s. tíhl (R. dalmatina). BûÏné jsou zde je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a uïovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí zde moták pochop (Circus aeruginosus) a moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). Za potravou zaletují ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), ãáp ãern (Ciconia nigra), volavka popelavá (Ardea cinerea) atd. V dutinách dubû na hrázích vytváfií letní kolonie netop r rezav (Nyctalus noctula). Îijí zde rejsec vodní (Neomys fodiens) a my ka drobná (Micromys minutus). VYUÎITÍ Podmáãené louky na okraji rybníka je nutné kosit minimálnû jednou roãnû a likvidovat náletové dfieviny. Rybník je bûïnû rybáfisky obhospodafiován. BIBLIOGRAFIE 7, 3 MAPA ÚZEMÍ strana CR 4

15 Okres Chrudim 3 ZVÍ ENA Îije zde je tûrka obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis), hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio) a pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis). LESNICTVÍ Souãástí pfiírodní památky je mlad borov les v západní ãásti území, z hlediska ochrany pfiírody bezv znamn. Pfiírodní památka Hrobka Opuková stráà nad nivou Okrouhlického potoka severnû od silnice Trpi ov Svídnice. Katastrální území: krovád Nadmofiská v ka: m V mûra:,45 ha Vyhlá eno: 949 ZarÛstající lesostepní stránû s teplomilnou kvûtenou. PÛvodnû bezlesá pastvina na jiïnû orientovaném svahu, jejíï porosty získaly díky opukovému podkladu a spásání v raznû stepní charakter. Pozdûji byla západní ãást stránû zalesnûna. GEOLOGIE âást levého svahu údolí Okrouhlického potoka leïí na porfyroidech (paleozoické metamorfity kysel ch vulkanitû). Blízko severní hranice vystupují uï cenomanské pískovce. Na svahu vznikly kambizemní pûdy (k. typická) a pararendziny (p. kambizemní). KVùTENA Porosty svazu Bromion erecti byly v raznû degradovány postupn m zarûstáním kfiovinami a hromadûním stafiiny. Z teplomiln ch druhû zde rostou dosud hojnû bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), prvosenka jarní (Primula veris), roztrou- enû hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jetel alpínsk (Trifolium alpestre). Vzácnû se zde vyskytuje lilie zlatohlávek (Lilium martagon), na okraji lesa áron plamat (Arum maculatum). VYUÎITÍ Stepní stráà je ohroïena zarûstáním kfiovinami. ífií se zejména hlohy (Crataegus), nûkolik druhû rûïí (Rosa) a ostruïiníkû (Rubus). Bezlesou ãást lokality je nutno pravidelnû kosit a omezovat nálety dfievin. BIBLIOGRAFIE 80, 05, 06, 5, 64, 77, 8, 363, 44, 473, 478 MAPA ÚZEMÍ strana 00 Západní ãást chránûného území pokr vá mlad borov les. Bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum) je na lokalitû v znamn m rostlinn m druhem. 3 Albín lilie zlatohlávku (Lilium martagon) se vzácnû vyskytuje na okraji lesního porostu. CR 5 85

16 Pardubicko Pfiírodní rezervace 86 CR 6 Ma tale Oblast kvádrov ch pískovcû mezi obcemi Proseã, Budislav a Jaro ov. Katastrální území: Nadmofiská v ka: Bor u Skutãe, Nové Hrady, m Paseky u Proseãe, Podmûstí, Proseã u Seãe, Zderaz (okres Chrudim), Budislav, Jaro ov (okres Svitavy) V mûra: 088,56 ha Vyhlá eno: 993 Pískovcové skalní útvary s porosty pfiirozen ch a kulturních borû, místy reliktního charakteru. Jsou jedin m vût ím pískovcov m skalním mûstem v jiïní ãásti V chodních âech. âlenitost georeliéfu umoïàuje existenci pestré mozaiky rostlinn ch a Ïivoãi n ch spoleãenstev. K v razn m typûm stanovi È patfií zejména hluboké skalní rokle s inverzním charakterem klimatu, prameni tû a vlhké lesní louky, lesní rybníky a suchá temena skal s mûlkou písãitou pûdou. GEOLOGIE Území s mírn m sklonem k severu leïí na rozmezí ãeské kfiídové pánve a krystalinika âeskomoravské vrchoviny. V cenomansk ch glaukonitick ch pískovcích vznikly ãlenité povrchové tvary. Skalnat mi roklemi, zahlouben mi aï 50 m do pískovcû a podloïních Ïul a rul, protékají zdrojnice fiíãky Novohradky. Skalní stûny jsou rozãlenûny zvûtráváním, odnosem asvahov mi pohyby do samostatn ch vûïí a blokû. BûÏné jsou rûzné v ãnûlky, pfievisy, jeskynû, okna, dutiny, vo tiny, fiímsy a dal í tvary v bûrového zvûtrávání a odnosu. V chodní ãást rezervace tvofií Mûstské ma tale, rokle V kvíãalnici a Voletínské údolí. Ústfiední ãástí jsou Toulovcovy ma tale s úzk mi prûlezy a náznakem v voje skalního mûsta. Název se vztahuje k povûsti o skr ích rytífie Vavfiince Toulovce z Jaro- ovské tvrze. V razn m skalním ãlenûním se vyznaãují i následná údolí Vranické a Karálky. Rozlehlá je rokle V ivice mezi Zderazí, Borem a Polánkou s útvary Kolumbovo vejce, Kazatelna, Betlém aj. Pod osadou Roudná vystupují na údolním svahu Novohradky rûzné typy hornin (svrchnokfiídové slínovce a pískovce, pfiedkfiídová lateritická zvûtralina na metadrobách hlinecké zóny a Ïula). JiÏní okraj (v okolí kóty Posekanec 553 m n. m.) leïí uï na Ïulách, vystupujících zde rovnûï v nûkolika skalních v chozech. PÛdní pokryv tvofií kambizem typická a její kyselá varieta, v zamokfien ch polohách pak glej typick. KVùTENA Díky minerálnû chudému a jednotvárnému geologickému podkladu je území botanicky pomûrnû chudé. Vût ina plochy je porostlá kulturními borov mi lesy s podrostem borûvky ãerné (Vaccinium myrtillus), brusinky obecné (Rhodococcum vitisidaea) a vfiesu obecného (Calluna vulgaris), z trav pfievládá metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa). Tyto lesy

17 Okres Chrudim 3 Hnízdûní ãápa ãerného (Ciconia nigra) bylo zaznamenáno v 70. letech 0. stol. Druhovû bohat í je fauna ob vající dna roklí a okolí potokû. Îije zde stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), rozmnoïuje se mlok skvrnit (Salamandra salamandra), bûïnû hnízdí napfi. pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), ãervenka obecná (Erithacus rubecula) a pûvu ka modrá (Prunella modularis). V lesních rybnících Ïijí ãolek obecn (Triturus vulgaris) a ã. horsk (T. alpestris), na lesních okrajích a loukách je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a j. obecná (Lacerta agilis). LESNICTVÍ Nejroz ífienûj- ím lesním typem pískovcov ch Ma talí jsou pfiirozené i kulturní bory. Ostatní ãásti plo in, vãetnû mírnû zafiíznut ch údolí, pokr vají borové kultury na místech pûvodních acidofilních buãin a jedlobuãin. Pokryvnost bylinného patra kolísá kolem 50 %. jsou v souãasné dobû na místech pûvodních acidofilních buãin svazu Luzulo-Fagion. Reliktní bory (Dicrano-Pinion), které se místy zachovaly na extrémních stanovi tích, se zde vyskytují ve spoleãenstvu Leucobryo-Pinetum. Jsou vázány na konvexní reliéfové tvary s písãitou pûdou, která snadno vysychá. V podrostu jsou charakteristické pfieváïnû mechorosty (Leucobryum juniperoideum, Hypnum cupressiforme, Pleurozium schreberi, Ptilium ciliare) a li ejníky (Cladonia chlorophaea, C. rangiformis, Cetraria islandica). Druhovû bohat í jsou inverzní údolí potokû, kde rostou vrbina hajní (Lysimachia nemorum), Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant), kozlík v bûïkat bezolist (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), plavuà puãivá (Lycopodium annotinum), devûtsil bíl (Petasites albus), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), rû- Ïe pfievislá (Rosa pendulina), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum) aj. V údolích je pestfiej í i stromové patro kromû buku lesního (Fagus sylvatica) a smrku ztepilého (Picea abies) se zde vyskytují téï jedle bûlokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus) abfiíza p fiitá (Betula pubescens). Souãástí rezervace je i nûkolik lesních rybníkû a men ích kvûtnat ch luk, kde rostou ze vzácnûj ích rostlin napfi. bradáãek vejãit (Listera ovata), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), ãertkus luãní (Succisa pratensis), na nejvlhãích místech i violka bahenní (Viola palustris). ZVÍ ENA V lesních porostech se vyskytuje fauna bezobratl ch typická pro borové lesy. Zajímavûj í druhy se mohou nacházet v zastínûn ch skalních roklích, podrobn prûzkum v ak zatím nebyl provádûn. VProseãském a Vranickém potoce Ïije rak fiíãní (Astacus astacus), u Vranického potoka byla pozorována váïka páskovec krouïkovan (Cordulegaster boltoni). Pomûrnû ãlenité území ob vá pfiibliïnû 30 druhû obratlovcû. V borov ch mlazinách Ïije poãetná populace zmije obecné (Vipera berus). V kulturních borech hnízdí ze vzácnûj ích druhû napfi. datel ãern (Dryocopus martius), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), kfiivka obecná (Loxia curvirostra) a s c rousn (Aegolius funereus). VYUÎITÍ V lesních porostech se doposud hospodafiilo bez intenzifikaãních zásahû. Nyní je hospodafiení zamûfieno na zachování fragmentû reliktních borû na skalách. Zvlá tní pozornost je vûnována zv ení podílu dubu, jedle a buku, zejména na dnû roklí. Dub ãerven (Quercus rubra), borovice vejmutovka (Pinus strobus) a dal í nepûvodní druhy dfievin nebudou vysazovány a pfii porostní v chovû budou postupnû odstraàovány. BIBLIOGRAFIE 6, 84, 87, 00, 06, 7, 8, 5, 6, 77, 78, 5, 30, 36, 37, 343, 378, 380, 38, 433, 45, 453 MAPA ÚZEMÍ strana 98 Na území PR Ma tale leïí nûkolik lesních rybníkû. U paty skalních stûn se projevuje v razná eroze. 3 S c rousn (Aegolius funereus) je vzácn m obyvatelem dutinov ch stromû. CR 7 87

18 Pardubicko GEOLOGIE âlenitûj í ãást ãela kuesty v západojihozápadním okraji vraclavské antiklinály, rozdûlená údolími epnického potoka a potoka V hluboãkách. Na svazích kuesty a údolních svazích leïí drobné v chozy písãit ch a spongilitick ch slínovcû stfiedního turonu, místy jsou patrné i malé sesuvy. Na plochém vrcholovém hfibetu se zachovaly staré antropogenní tvary, tzv. ance (témûfi 0,5 km dlouh val) a Ma tale (jámovité prohlubnû). PÛdy tvofií pararendziny (typická a kambizemní) a kambizem typická, tûneck rybník v severní ãásti leïí na naplaveninách pfiekryt ch fluvizemûmi a gleji. KVùTENA Rostlinné druhy dubohabfiin a teplomiln ch doubrav (Carpinion, Quercion robori-petraeae) se místy zachovaly i v lesních porostech se zcela pfiemûnûnou dfievinnou skladbou. Ze vzácnûj ích druhû zde rostou napfi. lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka vy í (Primula elatior), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), ostfiice chlumní (Carex montana), medovník velkokvû- V PP Kusá hora se vyskytuje velké mnoïství mraveni È druhu Formica pratensis. Souãástí chránûného území je i tûneck rybník. 88 CR 8 t (Melittis melissophyllum), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), violka divotvárná (Viola mirabilis), hofieãek nahofikl (Gentianella amarella) aj. tûneck rybník byl jednou z mála v chodoãesk ch lokalit kriticky ohroïené prustky obecné (Hippuris vulgaris). Ta zde v ak nebyla v posledních letech potvrzena. Slatinná louãka u rybníka je jedinou lokalitou prstnatce pleèového (Dactylorhiza incarnata) a i áku hrálovitého (Scutellaria hastifolia) na Chrudimsku. ZVÍ ENA Z nápadn ch druhû mûkk Û se zde vyskytuje páskovka Ïíhaná (Cepaea vindobonensis), zemoun skalní (Aegopis verticillatus) a skalnice lepá (Helicigona faustina). âlenité území PP s rozliãn mi typy biotopû poskytuje vhodné Ïivotní podmínky pro druhovû pestrou faunu obralovcû. Îijí zde druhy lesní, napfi. zmije obecná (Vipera berus), datel ãern (Dryocopus martius), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix), h l obecn (Pyrrhula pyrrhula), krutihlav obecn (Jynx torquilla), kuna lesní (Martes martes) a veverka obecná (Sciurus vulgaris), druhy lesních okrajû a kfiovinat ch mezí, napfi. slep kfiehk (Anguis fragilis), Èuh k obecn (Lanius collurio) akfiepelka polní (Coturnix coturnix), Ïivoãichové vyhledávající mokré louky, napfi. rejsec ãern (Neomys anomalus) a ãejka chocholatá Pfiírodní památka Kusá hora Opukové stránû mezi obcemi Domanice, Srbce u LuÏe, tûnec, Pû ice a epníky. Pfiírodní památka zahrnuje téï tûneck rybník. Katastrální území: Pû ice, epníky, Srbce u LuÏe, tûnec, Voletice Nadmofiská v ka: m V mûra: 8,60 ha Vyhlá eno: 990 Ochrana ãlenitého opukového území zalesnûného pfieváïnû smrkov mi monokulturami, v jejichï podrostu se dosud zachovaly charakteristické prvky pfiirozen ch dubohabfiin. Souãástí chránûného území je i pfiilehl tûneck rybník asuché meze nad ním. Díky rozmanitosti biotopû a jiïní orientaci lokality se zde setkáváme s pestrou mozaikou Ïivoãi n ch a rostlinn ch spoleãenstev od lesních a luãních po vodní a mokfiadní v okolí rybníka. (Vanellus vanellus), i druhy vodní a rákosinné, napfi. rosniãka obecná (Hyla arborea), polák velk (Aythya ferina), rákosníci (Acrocephalus spp.) aj. LESNICTVÍ Více neï 60 % lesû v území bylo pfiemûnûno na jehliãnaté monokultury a pouze 0 % lesû je sv m sloïením schopno samovolného v voje (habrové doubravy a dubové buãiny s jedlí). VYUÎITÍ Prustka nebyla vrybníce jiï po nûkolik let potvrzena, protoïe do lo k nadmûrnému zarûstání okrajû rybníka. âásteãné odbahnûní rybníka by snad mohlo vést k jejímu opûtovnému v skytu. BIBLIOGRAFIE 7, 0, 0, 03,, 60, 363, 379 MAPA ÚZEMÍ strana 97

19 Okres Chrudim Pfiírodní památka Pivnice KaÀonovité údolí Pivnického potoka mezi Zderazí a Dolany. Katastrální území: Zderaz, StfiíteÏ u Skutãe Nadmofiská v ka: m V mûra: 34,37 ha Vyhlá eno: 998 Hlavním pfiedmûtem ochrany území je velmi ãlenité kaàonovité údolí potoka s jeskynûmi, skalním tunelem, pfievisy a vodopádov mi stupni na pfiítocích Pivnického potoka. GEOLOGIE Rokli vyhloubil Pivnick potok do mírnû sklonûné plo iny Novohradské stup- Àoviny. Vzniká spojením dvou vûtví, zprvu zafiíznut ch do opuk spodního turonu a posléze do cenomansk ch pískovcû. Povrchové tvary pískovcového georeliéfu se vytvofiily zejména ve stfiední ãásti rokle. V sled- kem hloubkové a boãní eroze jsou úzké soutûsky s obfiími hrnci pod vodopádov mi stupni. Procesy v bûrového zvûtrávání a odnosu nestejnû odoln ch vrstev pískovcû vedly k tvorbû pfievisû, v klenkû, vrstevní pseudokrasové jeskynû (30 m dlouhé), skalního tunelu, dutin a jin ch útvarû. Území se neustále vyvíjí, coï se mj. projevuje i ãast m fiícením skalních blokû. V niï í ãásti údolí jsou skalní v chozy vût inou pfiekryty svahovinami, na kter ch se vytvofiila kambizem typická. Podél potoka se nachází hydromorfní pûdy (glej typick ). KVùTENA Nejzajímavûj í partie leïí na dnû roklí, kde se projevuje inverzní charakter klimatu. Lesní porosty jsou tvofieny smûsí smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), modfiínu opadavého (Larix decidua) a buku lesního (Fagus sylvatica), místy na prudk ch svazích. Rostou zde napfi. devûtsil bíl (Petasites albus), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), papratka samiãí (Athyrium filix-femina) aj. Ve zbytcích buãin rostou svízel vonn (Galium odoratum), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), na skalních stûnách osladiã obecn (Polypodium vulgare) a bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis). ZVÍ ENA V potoku na dnû rokle se vyvíjí larvy mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), jehoï dospûlci Ïijí na pfiilehl ch svazích. V podrostu hnízdí bûïné druhy ptákû, napfi. pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), pûnkava obecná (Fringilla coelebs), v okolním lese s kory (Parus spp.), sojka obecná (Garrulus glandarius) atd. Jeskynû je pravideln m zimovi tûm vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). LESNICTVÍ Lesy mají charakter ochrann s protierozní funkcí. VYUÎITÍ Îádoucí je zvy ování podílu buku v porostech a podpora jeho pfiirozené obnovy. BIBLIOGRAFIE 7, 45, 459 MAPA ÚZEMÍ strana 98 PP Pivnice je tvofiena údolím Pivnického potoka vyhlouben m v cenomansk ch pískovcích. Devûtsil bíl (Petasites albus). CR 9 89

20 Pardubicko Pfiírodní rezervace Stfiemo ická stráà Opuková stráà mezi obcemi Stfiemo ice a epníky. Katastrální území: Stfiemo ice, epníky, Voletice Nadmofiská v ka: m V mûra: 45,5 ha Vyhlá eno: 990 Stepní opukové stránû se vzácnou kvûtenou tvofií jednu z nejv znamnûj ích botanick ch a entomologick ch lokalit v âechách. Pozoruhodná je mozaika v vojov ch stadií georeliéfu a stanovi È od ãist ch opukov ch sutí zcela bez vegetace pfies ãásteãnû zapojené porosty a krátkostébelné trávníky aï po travnaté stráàky zarostlé nálety kfiovin a dubohabrové lesní porosty. V západní ãásti chránûného území pfiecházejí lesní porosty do kulturních smrãin, v jejichï podrostu se vyskytují zvlá tû chránûné rostliny CR 0

21 Okres Chrudim GEOLOGIE Strm ãelní svah kuesty vraclavské antiklinály a ãást mírného t lového svahu z tence deskovitû rozpadav ch písãit ch a spongilitick ch slínovcû stfiedního turonu, mírnû sklonûn ch k severoseverozápadu. Na v chozech v záfiezu silnice je pestrá mozaika mikroforem v bûrového zvûtrávání a odnosu. Jinde je svah pokryt hlinitokamenit mi zvûtralinami, na kter ch vznikla pararendzina typická a kambizemní, v lesní ãásti i kambizem typická. KVùTENA Opuková stepní stráà s vegetací svazu Bromion erecti a navazující lesní lemy hostí vzácné a ohroïené rostliny, napfi. vstavaã nachov (Orchis purpurea), v. vojensk (O. militaris) a jejich kfiíïenec (O. x hybrida), stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistou (C. longifolia) ao. ãervenou (C. rubra), bûlozáfiku vûtvitou (Anthericum ramosum), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), fiimbabu chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum), kru - tík rûïkat (Epipactis muelleri), klokoã zpefien (Staphylea pinnata), hofiinku v chodní (Conringia orientalis), kakost krvav (Geranium sanguineum), hlad irolist (Laserpitium latifolium), sasanku lesní (Anemone sylvestris). âistec pfiím (Stachys recta), pcháã panonsk (Cirsium pannonicum) a plamének pfiím (Clematis recta) zde dosahují nejv chodnûj í hranice roz ífiení v âechách. Do území zasahují ãásteãnû i lesní porosty dubohabfiiny (Carpinion) a teplomilné doubravy (Quercion petraeae). V znamn mi dfievinami v lesních porostech jsou klokoã zpefien (Staphylea pinnata), kter se zde pravdûpodobnû vyskytuje pfiirozenû, a jefiáb bfiek (Sorbus torminalis). ZVÍ ENA Bohatá je fauna stepního a xerotermního hmyzu a mûkk Û. DoloÏeno bylo více neï 80 druhû dvoukfiídl ch (Diptera), z toho tfii druhy novû v âechách, napfi. stepní druh Billotia inermis a Phalacrotophora beuki z ãeledi hrbilkovit ch (Phoridae). Lokalita patfií k posledním v chodoãesk m nalezi Èím vfietenu ky ligrusové (Zygaena carniolica). Zregio- nálního pohledu je v jimeãná izdej í poãetná populace kovafiíka Quasimus minutissimus. Z pozemních druhû broukû lze uvést stfievlíka Scheidlerova (Carabus scheidleri), s. mûdûného (C. cancellatus), prskavce vût ího (Brachinus crepitans) a kvapníka Harpalus caspius roubali. Îije zde i vût í poãet druhû stepních broukû z ãeledi nosatcovit ch (Curculionidae) a mandelinkovit ch (Chrysomelidae). V lesních lemech nalezneme mj. stfievlíka koïitého (Carabus coriaceus). Z vzácnûj ích druhû obratlovcû byl v lesních porostech zaznamenán mlok skvrnit (Salamandra salamandra), hnízdící krahujec obecn (Accipiter nisus), datel ãern (Dryocopus martius), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), pl ík lískov (Muscardinus avellanarius) aj. Koncem osmdesát ch let 0. stol. byl pozorován strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos). Na lesních okrajích, pfiípadnû v kefiov ch lemech hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio). Hojní jsou je tûrka obecná (Lacerta agilis) a slep kfiehk (Anguis fragilis). LESNICTVÍ PÛvodní habrové doubravy a dubové buãiny se na této lokalitû zachovaly jen ve fragmentech, z vût í ãásti jiï byly pfiemûnûny na jehliãnaté monokultury. Velmi nevhodné je v rezervaci vysazování borovice ãerné (Pinus nigra), protoïe opad jejího nesnadno tlejícího jehliãí v raznû znehodnocuje pûdu. Podporována je pfiirozená druhová skladba (habr, dub, lípa, javor), postupnû jsou omezovány smrk, borovice a modfiín. VYUÎITÍ Stepní trávníky je nutno pravidelnû kosit a zbavovat náletû kfiovin, aby zûstal zachován charakter stepních spoleãenstev. BIBLIOGRAFIE 6, 0,, 8, 9, 03, 49, 300, 36, 36, 367, 38 MAPA ÚZEMÍ strana 97 Stfiemo ická stráà je v raznou kuestou. Krahujec obecn (Accipiter nisus) hnízdí v zalesnûné ãásti Stfiemo ické stránû. 3 NepÛvodní hvozdík LumnitzerÛv (Dianthus lumnitzeri) je nápadnou rostlinou na Stfiemo ické stráni. 4 Stfiemo ická stráà je pfiíkladem typické bílé stránû ze svrchnokfiídov ch jílovcû a slínovcû. 5 Na Stfiemo ické stráni najdeme i vzácnou okrotici ãervenou (Cephalanthera rubra). 6 Suchomilka Helicella obvia je typick m druhem opukov ch strání Chrudimska. CR 9

22 Pardubicko KVùTENA Na bfiezích Chrudimky jsou nejnápadnûj ími druhy bylinného patra v jarním aspektu blatouch bahenní (Caltha palustris), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), kfiivatec Ïlut (Gagea lutea) a podbílek upinat (Lathraea squamaria). Z nápadn ch hub se zde objevuje vatovec obrovsk (Langermannia gigantea). ZVÍ ENA V chránûném území a jeho nejbliï ím okolí se nachází nejpoãetnûj í hnízdní kolonie havrana polního (Corvus frugilegus) na území V chodních âech ãítající pfiibliïnû 700 hnízd. LuÏní porosty u Chrudimky jsou mj. hnízdi tûm Ïluvy hajní (Oriolus oriolus) a lejska bûlokrkého (Ficedula albicollis), v bfiehov ch nátr- Ïích pravidelnû hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). Pfiírodní památka Ptaãí ostrovy Stromofiadí a pfiilehlé parkové úpravy podél Chrudimky v severní ãásti mûsta Chrudim. Katastrální území: Chrudim Nadmofiská v ka: m V mûra:,67 ha Vyhlá eno: 997 GEOLOGIE Podkladem jsou svrchnokfiídové jílovce aï prachovce jizerského souvrství, pfiekryté spra emi a spra ov mi hlínami svrchního pleistocénu. PÛdy tvofií fluvizem typická (glejová), na kterou navazuje v západní ãásti ãernozem hnûdozemní, ve v chodní ãásti hnûdozem typická. LESNICTVÍ Tok Chrudimky se zachovan mi náhony lemují fragmenty luïních porostû, bfiehové porosty a suèová javofiina. Souãástí chránûného území je i mûstsk park Stfielnice. VYUÎITÍ Hospodafiení smûfiuje k zachování útoãi tû pro ohroïené druhy ÏivoãichÛ arostlin v mûstském prostfiedí. BIBLIOGRAFIE 58 MAPA ÚZEMÍ strana 96 Ochrana fiíãního toku Chrudimky s náhony, zbytky luïních porostû a pfiilehl m parkem. Unikátní havraní kolonie je jednou z mála velk ch hnízdních kolonií tohoto druhu u nás. V pardubickém regionu hnízdí havrani pouze v Pardubicích (Polabiny, u leti tû) a v Chrudimi. 3 Vysoké topoly poskytují vhodné hnízdní podmínky pro havrana polního. SnÛ ka havrana polního (Corvus frugilegus). Havran polní (Corvus frugilegus). 3 9 CR

23 Okres Chrudim Pfiírodní park Údolí Krounky anovohradky Pfiírodní park byl zfiízen v roce 998 k ochranû ãlenité krajiny údolí fiíãek Krounky, Novohradky a ãásti Hluboãického potoka od Nov ch HradÛ a Kutfiína k LuÏi. Nadmofiská v ka území roste od 330 m na dnû údolí po 400 m na horní hranû svahû. Hluboce zafiíznutá údolí tokû jsou na svazích porostlá pfiirozen mi buãinami, suèov mi lesy a dubohabfiinami, které mají pfieváïnû charakter ochrann ch lesû. Jen pfiístupnûj í polohy jsou zalesnûny smrkov mi monokulturami. Skalní podlo- Ïí tvofií cenomanské slepence a slínovce spodního turonu, údolí Krounky i algonkické bfiidlice, droby a slepence. Balvanitá koryta fiek mají pfiirozen charakter. Na dnû hlubok ch údolí se v raznû projevuje vliv teplotní inverze. Rostou zde prvosenka jarní (Primula veris), p. vy í (P. elatior), hrachor jarní (Lathyrus vernus), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), u fieky mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium) aj. MnoÏství pfiirozen ch biotopû se projevuje i bohatstvím fauny. V Novohradce i Krounce Ïije poãetná populace mihule potoãní (Lampetra plane- ri) a vranky obecné (Cottus gobio). RozmnoÏuje se zde pût druhû obojïivelníkû, napfi. mlok skvrnit (Salamandra salamandra), rosniãka zelená (Hyla arborea) aropucha zelená (Bufo viridis). Pravidelnû hnízdí napfi. ãáp ãern (Ciconia nigra), krkavec velk (Corvus corax), datel ãern (Dryocopus martius), kfiepelka polní (Coturnix coturnix) aj. Pozoruhodn je nález chladnomilného sekáãe klepítníka horského (Ischyropsalis helwigi) v malé nadmofiské v - ce v údolí Novohradky. Území témûfi navazuje na pfiírodní rezervaci Ma tale a patfií mezi turisticky vyhledávané oblasti. Pfiírodní park tvofií zalesnûná údolí Krounky a Novohradky. Balvanité koryto Krounky. CR 3 93

24 Pardubicko Pfiírodní park Doubrava Souãástí pfiírodního parku je i pfiehradní nádrï PafiíÏov. eka Doubrava nad PafiíÏovem. Pfiírodní park byl zfiízen v roce 998 na plo e 46 ha k ochranû hlubokého údolí fieky Doubravy mezi Spaãicemi a Ronovem nad Doubravou na západním úpatí Îelezn ch hor. Skalní podklad tvofií sedimenty ãeské kfiídové pánve a Dlouhé meze. V nûkter ch místech jsou tyto sedimenty denudovány a na povrch vystupují krystalické horniny podloïí âáslavské kotliny a Ïeleznohorského proterozoika. Místy tvofií strmé srázy a daly vzniknout kamenitému fieãi ti. Svahy údolí jsou zalesnûny druhotn mi smrkov mi porosty se zbytky buãin a suèov ch javofiin. Z karpatsk ch prvkû dospûly aï sem druhy jako pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides) a kostival hlíznat (Symphytum tuberosum). Rostou zde rûïe pfievislá (Rosa pendulina), hrachor jarní (Lathyrus vernus), prvosenka vy í (Primula elatior), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia) aj. Îije zde mlok skvrnit (Salamandra salamandra), z vzácnûj ích druhû hnízdí v lesích holub doupàák (Columba oenas), datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud velk (Dendrocopos major), u vody ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), konipas horsk (Motacilla cinerea) a skorec vodní (Cinclus cinclus). V 90. letech 0. stol. byl potvrzen v skyt vydry fiíãní (Lutra lutra). V hrázi pfiehrady PafiíÏov zimuje netop r ãern (Barbastella barbastellus). 94 CR 4

25 Okres Chrudim Pfiírodní park HefimanÛv Mûstec Pfiírodní park byl zfiízen v roce 996 na ochranu parkové a lesoparkové plochy (34 ha) kolem Hefimanova Mûstce. Navazuje bezprostfiednû na zámeck park v Hefimanovû Mûstci. Porosty zámeckého parku pfiecházejí volnû do lesních porostû oznaãovan ch jako Palác a BaÏantnice. Skalním podkladem pfiírodního parku jsou svrchnokfiídové usazeniny (slíny) s vysok m obsahem vápníku. Rozsah nadmofisk ch v ek pfiírodního parku je pomûrnû velk. NejníÏe poloïené ãásti kolem zámku a rybníka leïí v nadmofiské v ce m, odtud se smûrem na v chod georeliéf postupnû zvedá a v jiïní ãásti lesoparku Palác dosahuje na dvou nev razn ch vrcholech v ky 38 a 390 m n. m. Kromû Podolského potoka, kter protéká zámeck m parkem a na nûmï je téï vybudován rybník, nemá pfiírodní park Ïádné vût í vodní toky. Rostlinná spoleãenstva jsou pfieváïnû druhotná umûle vysazené porosty parku, lesoparku Palác i Ba- Ïantnice jsou mj. bohaté i na nepûvodní dfieviny. V podrostu najdeme druhy dubohabfiin sasanku hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyfiníkovitou (A. ranunculoides), prvosenku vy í (Primula elatior), plicník tmav (Pulmonaria obscura), pryskyfiník kosmat (Ranunculus lanuginosus), konvalinku vonnou (Convallaria majalis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia) aj. Z ÏivoãichÛ jsou nejnápadnûj í lesní druhy ptákû. Hnízdí zde datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud velk (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), budníãci (Phylloscopus spp.), pûnice (Sylvia spp.), pûnkava obecná (Fringilla coelebs) aj. Ze savcû je moïné pozorovat veverku obecnou (Sciurus vulgaris), bûïná je my ice lesní (Apodemus flavicollis) a norník rud (Clethrionomys glareolus). V podzemních prostorách pod parkem zimují netop fii: n. ãern (Barbastella barbastellus), n. velk (Myotis myotis), n. vodní (M. daubentoni) an. u at (Plecotus auritus). V zámeck ch sklepích zimuje a na pûdách tvofií letní kolonie kriticky ohroïen vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). Pfiírodní park vznikl pûvodnû jako oblast klidu a slouïí pfiedev ím ke krátkodobé rekreaci obyvatel Hefimanova Mûstce. Souãástí pfiírodního parku HefimanÛv Mûstec je i zámeck rybník. LabuÈ velká (Cygnus olor) na zámeckém rybníce. CR 5 95

26 Pardubicko HLUBOK STR FARÁ STR PTAâÍ OSTROVY STR CR 6

27 Okres Chrudim HABROV STR KUSÁ HORA () STR. 88, ST EMO ICKÁ STRÁ () STR CR 7 97

28 Pardubicko MA TALE () STR. 86 PIVNICE () STR CR 8

29 Okres Chrudim CR 9 99

30 Pardubicko HROBKA STR CR 30

31 Okres Chrudim Památné stromy. Dub letní 3 exempláfie, k. ú. Bûstvina, p. ã. 03/3, 47, na zahradû domu ã. p. 95 vpravo od silnice do Spaãic. O: 435 cm, 400 cm, 345 cm, Vs: 0 m, S: let.. Platan javorolist, k. ú. Bûstvina, p. ã. 69/, ve stfiedu obce uvchodu do zámku. O: 535 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 3. Dub letní, k. ú. Bûstvina, p. ã. 98/, v aleji na hrázi od rybníka Hlubo. O: 650 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 4. Dub letní, k. ú. Bor u Skutãe, p. ã. 389/3, v zahradû za statkem Za humny. O: 390 cm, Vs: m, S: 50 let. 5. Dub letní, k. ú. âeská Rybná, p. ã. st. 06, na v chodním okraji obce po pravé stranû silnice z Proseãe. O: 30 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 6. Lípa malolistá exempláfie, k. ú. âeská Rybná, p. ã. 73, na severov chodním okraji obce. O: 50 cm, 90 cm, Vs: 0 3 m, S: 50 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. âeská Rybná, p. ã. 3, na okraji obce u statku. O: 600 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 8. Dub letní, k. ú. HefimanÛv Mûstec, p. ã. 570/, park u zámku poblíï rybníka. O: 50 cm, Vs: 5 m, S: 350 let. 9. Lípa velkolistá, k. ú. Hlinsko, p. ã. 0/5, na Drachtinách u kfiíïku. O: 480 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. Hnûvûtice, p. ã. 3/, na mezi nad potokem na západním okraji obce. O: pro nepfiístupnost nelze zmûfiit, Vs: 7 m, S: 50 let.. Lípa malolistá, k. ú. HrochÛv T nec, p. ã. st. 75, na nádvofií internátní koly. O: 530 cm, Vs: 6 m, S: 300 let.. Ol e lepkavá, k. ú. Chacholice, p. ã. 95/8, u silnice k Horce na bfiehu potoka Îejbro. O: 345 cm, Vs: 4 m, S: 60 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Kováfiov u Seãe, p. ã. 689/, v severní ãásti obce Holín u rekreaãní chaty. O: 400 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Kvasín, p. ã. 389, v okraji zahrady ve v chodní ãásti obce. O: 650 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 5. Dub letní, k. ú. Le tinka, p. ã. 769, u b valého ml na pfii potoce Îejbro, na okraji zarostlého náhonu. O: 50 cm, Vs: 3 m, S: 450 let. 6. Dub letní, k. ú. Lukavice, p. ã. 3/, pûvodnû zfiejmû stával na nádvofií Lukavecké tvrze, dnes na volném prostranství v severozápadní ãásti obce. O: 70 cm, Vs: 3 m, S: 550 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. LuÏe, p. ã. 04, po levé stranû silnice z LuÏe do Voletic proti zahradnictví. Trojkmen, O: 40 cm, 35 cm a 00 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 8. Platan javorolist, k. ú. LuÏe, p. ã. 345/, alej pûti platanû u silnice z LuÏe k dûtské léãebnû, u zdi b valého hospodáfiství. O: 300 cm, 30 cm, 80 cm, 80 cm, 30 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. LuÏe, p. ã. 977/, pod kostelem u silnice do Voletic. O: 35 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 0. Javor klen, k. ú. LuÏe, p. ã. st. 377, u hradu Ko umberk u restaurace Pod Lindu í. O: 350 cm, Vs: 8 m, S: 50 let.. Dub letní, k. ú. Mrákotín, p. ã. 396, na louce pod lesem u osady Oflenda. O: 45 cm, Vs: 0 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. Mrákotín, p. ã. 58/, v osadû Oflenda u vjezdu k domu ã. p. 6. O: 36 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 3. Hru eà planá, k. ú. Mrákotín, p. ã. 50, v poli nad obcí naproti statku. O: 83 cm, Vs: 0 m, S: 0 let. 4. Dub letní, k. ú. Ochoz u Nasavrk, p. ã. st. 7, LibáÀ, u domu ã. p. 4. O: 47 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 5. Dub letní alej 0 exempláfiû, k. ú. Ochoz, p. ã. 644, 648/4, 648/5, 650, 867, u cesty na SV okraji obce LibáÀ na hrázi b valého rybníka, 0 velk ch zdrav ch dubû o maximálním O: 500 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 6. Dub letní alej 6 exempláfiû, k. ú. Ochoz, p. ã. 85, alej dubû na hrázi rybníka v Libáni. O: do 357 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 7. Dub letní alej 30 exempláfiû, k. ú. Ochoz, p. ã. 883, alej na hrázi rybníka Pafiezn. O: do 380 cm, Vs: m, S: 50 let. 8. Dub letní, k. ú. Ostrov, p. ã. 04/, v b valém parãíku u silnice. O: pro po kození nemûfiiteln, Vs: 8 m, S: 300 let. 9. Dub letní, k. ú. Podlí Èany, p. ã. 004/4 a 48/3, na návsi v místní ãásti Obofiice, O: 445 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 30. Buk lesní, k. ú. Proseã, p. ã. 693, v remízku blízko lomu v chodnû od obce. O: 365 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 3. Ol e lepkavá, k. ú. Proseã, p. ã. 356/, v obci u potoka smûrem kpodmûstí. O: 30 cm, Vs: 0 m, S: 80 let. Alej dubû na hrázi rybníka Hlubok, v k. ú. Ochoz. Dub letní v Hefimanovû Mûstci, v parku u zámku. CR 3 0

32 Pardubicko 3. Dub letní, k. ú. Prosetín, p. ã. 448, v pastvinû severnû od silnice Prosetín Mrákotín. O: 36 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 33. Lípa malolistá, k. ú. Pfiedhrádí, p. ã. 3/, u silnice z LuÏe do Pfiedhrádí. O: 380 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 34. Lípa malolistá, k. ú. Pfiedhrádí, p. ã. 76/, na okraji pastviny u silnice za tratí. O: 40 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 35. Lípa malolistá, k. ú. Pfiedhrádí, p. ã. 98, v parku naproti kostelu. O: 39 cm, Vs: m, S: 50 let. 36. Líska turecká, k. ú. Ronov nad Doubravou, p. ã. 977/, v parku na námûstí u kostela. O: 70 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 37. Lípa malolistá, k. ú. Skuteã, p. ã. 885/, v zahradû nad hlavní silnicí na konci mûsta. O: 445 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 38. Hru eà planá, k. ú. Skuteã, p. ã. 39, v lese ve svahu severnû od silnice Skuteã Prosetín. O: 00 cm, Vs: 0 m, S: 0 let. 39. Buk lesní, k. ú. SlatiÀany, p. ã. 63, v zámeckém parku u sochy konû. O: 570 cm, Vs: 3 m, S: 300 let. 40. Lípa malolistá, k. ú. Zábofií, p. ã. 3/, u stodoly v jihozápadní ãásti obce. O: 45 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 4. Javor klen, k. ú. Zábofií, p. ã. 37/, u domu ã. p. 9 na západním okraji obce. O: dvoják 340 cm, 380 cm, Vs: 8 m, S: 90 let. 4. Hloh obecn, k. ú. Zajeãice, p. ã. 3, na kfiiïovatce silnic ze Zajeãic do Bítovánek. O: dvoják 95 cm, 8 cm, Vs: m. Pozn.: Stromy ã.. a. leïí mimo CHKO Îelezné hory, ale v zastavûné ãásti obce Bûstvina, jejíï území je spravováno CHKO Îelezné hory. Tyto stromy také byly správou CHKO Îelezné hory vyhlá eny. Lípa malolistá ve Hnûvûticích, na mezi nad potokem. Dub letní v Ostrovû, v b valém parãíku u silnice. 0 CR 3