OKRES SVITAVY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PARDUBICKO

Transkript

1 OKRES SVITAVY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PARDUBICKO

2 Pardubicko OKRES SVITAVY Svitavská krajina v okolí Litomy le, v popfiedí PP Nedo ínsk háj. V severní ãásti okresu se místy zachovaly bukové porosty (Hradisko u Moravské Tfiebové). Na pfiedcházející stranû: Krajina Svitavska v jiïní ãásti okresu (okolí Kfietínky). 5 SY Je plo nû nejvût ím okresem regionu (rozloha 334,7 km ). Jeho územím prochází historická hranice mezi âechami a Moravou. Okresní mûsto leïí pfiibliïnû uprostfied okresu, jehoï území má obdélníkov tvar protaïen rovnobûïkov m smûrem. Na západû sousedí s okresem Chrudim, na severu s okresem Ústí nad Orlicí, na v chodû s okresy umperk, Olomouc a Prostûjov, na jihu s okresy Îìár nad Sázavou a Blansko. Nejzápadnûj í bod okresu ( ,4 s..; , v. d.) se nachází poblíï kóty 783,4 m n. m. v chodnû od zámeãku Karl tejn (katastr obce Pustá Rybná), nejsevernûj í , s..; 6 3,8 v. d.) severozápadnû od kóty 303,0 m n. m. u obce Pekla. Nejv chodnûj í bod ,9 s..; 6 5 0,9 v. d.) leïí na katastru obce Vranová a nejjiïnûj í bod (49 34,3 s..; 6 4 9, v. d.) v údolí Nyklovického potoka, km jiïnû od obce Trpín. Nejvy í kótou je Bubnovan kopec (780, m n. m.). NejniÏ í bod leïí v korytû fiíãky Louãné na hranici okresu (85 m n. m.). Dopravní osu okresu tvofií jednak Ïelezniãní koridor Berlín Praha Svitavy VídeÀ a jednak silnice. tfiídy ã. 43 Brno Svitavy Králíky státní hranice, ã. 35 Ostrava Svitavy Praha a ã. 34 Svitavy HavlíãkÛv Brod. JiÏní, v chodní a západní ãást okresu mají pestrou geologickou stavbu. V proterozoiku a paleozoiku âeskomoravské vrchoviny pfievaïují krystalické bfiidlice svrateckého, poliãského a letovického krystalinika (zejména rûzné typy rul a migmatitû, svory a fylity), místy vystupující ve v razn ch skalních v chozech (âtyfii palice, Rybenské perniãky). Od západního okolí Poliãky k Budislavi se táhne pás baziãtûj ích granitoidû (granodiority aï tonality). Krystalinikum moravské oblasti (mo-

3 Okres Svitavy ravikum) zasahuje do jiïní ãásti okresu svrateckou klenbou s rulami, svory, fylity, amfibolity, krystalick mi vápenci akvarcity ole nické série (okolí Bystrého, údolí Kfietínky aj.). Na v chodních okrajích okresu se setkáváme s obdobn mi typy hornin (údolí Nectavy). Tam vystupují v podloïí v podobû slabû metamorfovan ch sedimentû (drob, bfiidlic a slepencû) spodního karbonu (kulmu). Geomorfologicky se uplatàují paleozoické brekcie a slepence u Moravské Tfiebové a Mûsteãka Trnávky. Stfiední ãást okresu a místy i v chodní okraje vyplàuje jihov chodní v bûïek ãeské kfiídové pánve se sedimenty svrchnokfiídového stáfií, na nûkter ch místech ohraniãen soustavou kuest (u Chotovic, Lubné, Mladûjova, Hfiebãe aj.) a návr í na strmû uklonûn ch vrstvách sedimentû (Rychnovsk vrch aj.). V cenomansk ch pískovcích vznikla soustava Budislavsk ch skal. Denudované jádro litické antiklinály vyplàují permské sedimenty orlické pánve a Boskovické brázdy. Na tûchto naãervenal ch pískovcích spoãívají nezpevnûné usazeniny (hlavnû jíly) neogenní mofiské záplavy. Jejich relikty se zachovaly napfi. u Jevíãka, Moravské Tfiebové a Starého Mûsta. Nejroz ífienûj ími ãtvrtohorními usazeninami jsou fiíãní naplaveniny v okolí souãasn ch tokû Svitavy, Louãné, TfiebÛvky a dal ích. Pfii pramenech vápenat ch vod vznikla drobná tûlesa travertinû pûnovcû (v rokli Kaviny, v Nedo- ínském háji). SY 3 53

4 Pardubicko KRAJINN POKRYV Na jafie rozkvétají na kfiovinat ch mezích slivonû trnité trnky (PR Dlouholouãské stránû). 54 SY 4 Georeliéf okresu je velmi rozmanit. Severozápadní a stfiední ãást okresu náleïí regionálnû-geomorfologicky k soustavû âeské tabule, a to k podsoustavû V chodoãeské tabule sloïené ze svrchnokfiídov ch usazenin. Na území okresu zasahuje celek Svitavská pahorkatina, jejíï horniny jsou zvlnûny do antiklinál a synklinál. SeverojiÏní osu stfiední ãásti okresu tvofií ústecká brázda, která je lemována orlickoústeckou synklinálou. Úvalem protéká fiíãka Louãná. Na západû úval navazuje na Novohradskou stupàovinu. Na svrchnokfiídov ch cenomansk ch pískovcích a turonsk ch spongilitech se vytvofiila fiada kuest s ãelními erozními svahy obrácen mi k JZ aï ZJZ. V raznû vystupuje neovulkanick suk Ko- umberku s hradní zfiíceninou. Na horním toku fiíãky Novohradky se vkvádrov ch pískovcích vytvofiila soustava hluboko zafiíznut ch údolí a roklí s pseudokrasov mi jeskynûmi a ãetn mi tvary zvûtrávání a odnosu pískovcû (viklan, skalní v klenky, okna, vo tiny).

5 Okres Svitavy V chodnû od Ústecké brázdy se pozvolna zvedá t lov strukturní svah Hfiebeãovského hfibetu, kter morfostrukturnû odpovídá litické antiklinále. Jeho vysok ãelní erozní svah strmû spadá k v chodu do niï í Moravskotfiebovské pahorkatiny kolem mûsta Moravská Tfiebová, která tvofií jv. ãást Podorlické pahorkatiny. Podorlická pahorkatina regionálnû geomorfologicky náleïí jiï k orlické podsoustavû krkono sko-jesenické soustavy. Na v chodû omezuje niï í bezlesou pahorkatinu v razn západní zlomov svah ZábfieÏské vrchoviny. Malou jihozápadní ãást okresu tvofií Hornosvratecká vrchovina náleïející k podsoustavû âeskomoravské vrchoviny. Na horninách poliãského a svrateckého krystalinika fundamentu âeského masivu se vyvinul kolem údolí fieky Svratky ãlenit vrchovinn a hornatinn georeliéf. Podnebí na Litomy lsku a v okolí Moravské Tfiebové je teplé a suché. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu zde dosahuje 7 C, ve vegetaãním období 3 C. Období, kdy se prûmûrná denní teplota vzduchu pohybuje pod bodem mrazu, je zde pomûrnû dlouhé: zaãíná prûmûrnû. prosince a konãí. bfiezna. Období bez mrazû trvá prûmûrnû 80 dnû v roce, poslední mrazové dny se objevují do poloviny kvûtna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick ch sráïek v této ãásti okresu dosahují mm, z toho vût ina ( mm) pfiipadá na vegetaãní období. Poãet dnû se snûhovou pokr vkou se pohybuje kolem 50, první sníh se objevuje od poloviny listopadu, poslední poãátkem dubna. Trnky zde rozkvétají v posledních dnech dubna, na Litomy lsku pozdûji. Oblast kolem Svitav je ponûkud chladnûj í a vlhãí. V raznû chladné a vlhké podnebí má vrchovinná oblast Poliãska. Zde se prûmûrná roãní teplota vzduchu pohybuje kolem 6 C, ve vegetaãním období dosahuje C. Období, kdy se prûmûrná denní teplota vzduchu pohybuje pod bodem mrazu, zde zaãíná prûmûrnû 3. listopadu a konãí. bfiezna. Období bez mrazû trvá na Poliãsku prûmûrnû 60 dnû vroce, tedy o 0 ménû neï v teplej í oblasti Litomy lska, poslední mrazové dny se objevují prûmûrnû aï do. kvûtna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick ch sráïek na Poliãsku dosahují Bizarní tvary zvûtrávání a odnosu pískovcû prostoupen ch Ïelezit mi polohami (PR Ma tale). BohuÀovské skály v údolí Kfietínky jsou v znamn m krajinn m prvkem. SY 5 55

6 Pardubicko mm, z toho na vegetaãní období pfiipadá mm. Poãet dnû se snûhovou pokr vkou je v této oblasti pomûrnû vysok v prûmûru kolem 80, první sníh se objevuje zaãátkem listopadu, poslední v polovinû dubna. Trnky rozkvétají kolem 0. kvûtna. Nejvût ím vodním tokem v okrese je Louãná, pramenící západnû od Svitav u obce Karle. Patfií k povodí Labe. V znamnûj ími toky povodí Dunaje jsou Svitava, pramenící severozápadnû od Svitav u Javorníka, a TfiebÛvka, pramenící u Dlouhé Louãky. V echny patfií mezi men í toky. Napfiíã okresem ve smûru JZ SV prochází hlavní evropské rozvodí. Nejroz ífienûj ími pûdami jsou kambizemû a hnûdozemû. Hnûdozem typická a luvická se vyvinuly na spra ov ch hlínách v samostatn ch okrscích i v asociacích s luvizemûmi v severozápadním aï jihozápadním okolí Litomy le, severnû od Moravské Tfiebové a mezi Moravskou Tfiebovou a Jaromûfiicemi. Ke stejné pûdní skupinû náleïí i luvizem typická a pseudoglejová na spra ov ch hlínách, které navazují na severov chodní aï jihov chodní okraj Svitav, kde tvofií i doprovodnou sloïku hnûdozemí. Mezi Chornicí a Jevíãkem se na nevelkém území nachází i edozem typická na spra i, jako dominantní POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE 56 SY 6

7 Okres Svitavy sloïka v asociaci s ãernozemí hnûdozemní. âernozem hnûdozemní tvofií samostatné, pomûrnû velké okrsky jiïnû od Starého Mûsta a v okolí Jevíãka. Kambizemû jsou nejroz ífienûj ím pûdním typem okresu. PfievaÏuje kambizem typická na svahovinách opuk, granulitû, rul, svorû, fylitû, bfiidlic, drob, kysel ch a neutrálních intruzív a bezkarbonátov ch permsk ch hornin po celém území. Kambizem typická, varieta kyselá, se ve vût ích celcích nachází podél v chodní hranice okresu, v pásu mezi Anenskou Studánkou a Îelivskem i jiïnû aï jihov chodnû od Poliãky. Jihov chodní aï v chodní ãást u hranic s okresy Chrudim a Îìár nad Sázavou pokr vá kambizem dystrická, doprovázená ojedinûle podzolem kambick m a pseudoglejem typick m. Pestrou kálu pûd v okrese doplàují i pararendziny typická a kambizemní na svahovinách opuk, na slínech a slínit ch jílech, pfiedev ím severnû od Litomy le a v úseku od Svitav po Letovice. Periodicky zamokfiené oblasti jihozápadnû od Svitav, v chodnû aï jiïnû od Poliãky a severnû i jiïnû od Moravské Tfiebové zaujímá pseudoglej typick, místy i kambick, na polygenetick ch hlínách. Severnû od Svitav se na nevelkém území vytvofiil na spra ov ch hlínách pseudoglej luvick. Trvale podmáãené polohy kolem men- ích vodních tokû a nádrïí (Bíl potok, Ml nsk potok, Lubensk potok, Horní a Nov rybník aj.) pokr vá glej typick, místy i pseudoglejov, na polygenetick ch hlínách a nivních bezkarbonátov ch sedimentech. V nivách podél Desné, Svitavy, Louãné, TfiebÛvky, Moravské Sázavy, Ml nského a Jalového potoka vznikly na zrnitostnû rûznorod ch nivních bezkarbonátov ch sedimentech fluvizemû typická aglejová. Vût inu území okresu fiadíme k mezofytiku (fytoregiony Litomy lská pá- Krajina u Moravské Tfiebové. âesnek medvûdí (Allium ursinum) tvofií porost na vrcholu kopce Hradisko u Moravské Tfiebové. Stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus) dosud roste na nûkolika místech slunn ch opukov ch strání na jihu okresu. 3 SY 7 57

8 Pardubicko nev, âeskomoravské mezihofií), jen na jihozápadní okraj zasahuje horská oblast Îìársk ch vrchû (oreofytikum). Pro botaniky jsou nejzajímavûj í zbytky rostlinn ch spoleãenstev vytvofien ch dlouhodob mi vlivy hospodafiení. Ve Îìársk ch vr ích jsou to ra elinné louky, kde dodnes rostou napfi. upolín nejvy í (Trollius altissimus), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) aj. Na Litomy lsku najdeme zbytky izolovan ch pfiirozen ch lesních porostû doubrav a dubohabfiin s bohatou jarní i letní kvûtenou: v Nedo ínském háji, BohuÀovické a Netfiebské baïantnici, v Chlumku u Nov ch Sídel a v lese Kabátu u íkovic. Rostou v nich prvosenka jarní (Primula veris), p. vy í (P. elatior), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides), omûj vlãí (Aconitum vulparia), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) aj. Zbytky pfiirozen ch kvûtnat ch buãin se zachovaly na prudk ch srázech napfi. v okolí kóty Roh, kde dosahuje západního okraje areálu plo tiãník evropsk (Cimicifuga europaea) a na jediném místû ve V chodních âechách roste kozlík trojen (Valeriana tripteris). Zajímavé jsou buãiny od Mladûjova k Rohové, kde se pfiirozenû vyskytuje a bohatû zmlazuje tis ãerven (Taxus baccata). Druhovû velmi bohaté jsou v slunné opukové stránû stepního charakteru (Kamenná Horka, Moravská Chrastová, Vranová Lhota) s hoficem brvit m (Gentianopsis ciliata), prvosenkou jarní (Primula veris), zvoneãníkem hlavat m (Phyteuma orbiculare), hofieãkem mnohotvárn m ãesk m (Gentianella praecox subsp. bohemica), modfiencem chocholat m (Muscari comosum), hoficem kfiíïat m (Gentiana cruciata), sasankou lesní (Anemone sylvestris) a fiadou druhû orchidejí. Severní hranici moravské arely zde mají tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa) a bika Ïlutavá (Luzula luzulina) obû na Dlouholouãsk ch stráních. Proniká sem dále nûkolik druhû z Moravy, napfi. divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixis subsp. austriacum). Minulosti jiï patfií ra elini tû na Opatovském rozvodí v okolí rybníkû Hvûzda, Nov, âern a Vidlák, kde byl je tû na zaãátku 0. století nalézán stafiinec slatinn (Tephroseris palustris). Pfies zniãení tûchto ra elini È zde rostou napfi. hvûzdo podzimní (Callitriche hermaphroditica), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), hlad prusk (Laserpitium prutenicum), pûtiprstka hustokvûtá (Gymnadenia densiflora), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), kru tík bahenní (Epipactis palustris), ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) aj. V této oblasti jsou chladná údolí a lesní mokfiiny s bohat mi porosty bledule jarní (Leucojum vernum) (u Opatovce a Strakova) a snû- Ïenky podsnûïníku (Galanthus nivalis) u Chmelíku. Fauna bezobratl ch Svitavska není zatím podrobnû prozkoumána. Na vût- inû území okresu se vyskytují bûïné druhy, pestfiej í lesní fauna se vzácn mi druhy se zachovala zejména v bukov ch porostech Hfiebeãovského hfibetu. Teplomilná fauna se nachází na Litomy lsku, kam zasahuje z Polabí. Na opukov ch stráních na jiïní hranici okresu (Rozhraní) byl nalezen myrmekofilní cvrãek Myrmecophila acervorum, kter sem pronikl údolím Svitavy. Fauna obratlovcû je díky mnohotvárnému georeliéfu a povrchu okresu dosti pestrá. Na severozápad Svitavska do povodí Louãné zasahují luïní a teplomilná spoleãenstva z v chodního Polabí reprezentovaná napfi. skokanem tíhl m (Rana dalmatina), slavíkem obecn m (Luscinia megarhynchos), moudivláãkem luïním (Remiz pendulinus), cvrãilkou fiíãní (Locustella fluviatilis) a vrápencem mal m (Rhinolophus hipposideros). Do jihov chodní ãásti okresu zasahuje z moravské strany fiada teplomiln ch druhû, z nichï mnohé zde dosahují severní nebo západní hranice roz ífiení, napfi. uïovka hladká (Coronella austriaca), strakapoud jiïní (Dendrocopos syriacus), netop r v chodní (Myotis blythi) a n. brvit (M. emarginatus). Velká ãást okresu je lesnatá, proto jsou na Svitavsku poãetné lesní druhy obratlovcû. Na jih zasahují Îìárské vrchy s nûkolika vzácn mi druhy. Hrabo mokfiadní (Microtus agrestis) je roz ífien 58 SY 8

9 v nivû horního toku Svratky a pfiekvapivû i v nízké nadmofiské v ce u Litomy le (PP Nedo ínsk háj). Montánní druhy, napfi. rejsek horsk (Sorex alpinus) a netop r severní (Eptesicus nilssoni), byly nalezeny na nûkolika lokalitách ve Îìársk ch vr ích, pfiestoïe tûïi tû jejich v skytu leïí v pohraniãních pohofiích âeské republiky. Ve vy - ích, bohatû zalesnûn ch polohách okresu Svitavy jsou roz ífieny nûkteré druhy v jin ch ãástech republiky vzácné, napfi. zmije obecná (Vipera berus), s c rousn (Aegolius funereus), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), netop r vousat (Myotis mystacinus), n. velkouch (M.bechsteini) aj. Skalní v chozy, napfi. v pfiírodním parku Údolí Kfietínky, vyuïívá k hnízdûní v r velk (Bubo bubo). Ve zbytcích buãin napfi. v PP Pod skálou, PR Psí kuchynû a PR Rohová hnízdí holub doupàák (Columba oenas), datel ãern (Dryocopus martius) a lejsek mal (Ficedula parva). BûÏn mi kopytníky jsou jelen evropsk (Cervus elaphus) a prase divoké (Sus scrofa). Zoologicky zajímavé jsou také ra elinné louky na jihu okresu, kde hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago), h l rud (Carpodacus erythrinus), ãeãetka zimní (Carduelis flammea) a bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). Pro hnízdûní a zejména jako tahová zastávka ptákû jsou v znamné rybniãní soustavy u Litomy le, Svitav aopatova. Celá oblast okresu je pfieváïnû zemûdûlsky vyuïívaná, v niï ích polohách jako orná pûda, ve vy ích jako louky a pastviny. Osídlení se zde rozvinulo pomûrnû pozdû, aï ve. století, a díky tomu zde zûstalo zachováno pomûrnû velké mnoïství lesû 3 %. S v jimkou Litomy lska, které je prakticky bezlesé, jsou svitavské lesy soustfiedûny do vût- ích celkû a pokr vají hlavnû nejvy í polohy na Poliãsku, mezi Svitavami a âeskou Tfiebovou a území v chodnû od Svitav (Rohová). PfievaÏují druhotné lesy (smrãiny), na prudk ch srázech a nepfiístupn ch svazích i velké porosty pfiirozen ch kvûtnat ch buãin (Rohová, Opatov, ãást Drahanské vrchoviny na jihov chodû aj.). Paleolitické osídlení Svitavska se rozpadá do tfií samostatn ch areálû. První je skupina nalezi È v povodí horní Louãné, druhou, men í, dokládají nálezy v povodí horní Tfiebovky. Tfietí skupinu lokalit tvofií nalezi tû v povodí Moravské Sázavy a TfiebÛvky. Vût ina nálezû je datována do mlad ího paleolitu. Díky zv ené intenzitû povrchov ch prûzkumû pfiedev ím v prostoru horní Louãné a Tfiebovky se jeví cel region jako rovnomûrnû osídlen, na rozdíl od následného osídlení mezolitického, jehoï doklady dosud chybí. Neolitické osídlení je prokázáno pfiedev ím v oblasti povodí TfiebÛvky a na Litomy lsku. Doklady eneolitického osídlení máme pfieváïnû z Litomy lska. Novû bylo zji tûno i osídlení kultury zvoncovit ch pohárû u Jaromûfiic. LuÏické osídlení je prokázáno pfiedev ím na Jevíãsku. Slezskoplatûnické nálezy máme z oblasti Litomy le, z Mûsteãka Trnávky, opevnûná osada stála v areálu zámku v Moravské Tfiebové. Keltské aktivity, související s blízk m oppidem Hradiskem u Prostûjova, byly dosud dokumentovány pouze na Jevíãsku. Nedostateãn pfiehled máme o situaci po pfielomu letopoãtu, protoïe ãást nálezû tvofií ojedinûlé fiím- Okres Svitavy Jelen evropsk (Cervus elaphus) je králem rozsáhl ch lesních komplexû. Netop r vousat (Myotis mystacinus) se rozmnoïuje napfi. v Nedo ínském háji. 3 Li aj paví oko (Smerinthus ocellatus) Ïije v listnat ch lesích, parcích a alejích. 3 SY 9 59

10 Pardubicko Je tûrka obecná (Lacerta agilis) patfií k druhûm tepl ch a such ch stanovi È. Cikáda chlumní (Cicadetta montana) je teplomiln hmyz v slunn ch strání. 3 SviÏník polní (Cicindela campestris) je jarní druh, Ïijící na okrajích lesû a polních cestách. 4 Stfievlík vrásãit (Carabus intricatus) Ïije ve smí en ch, zejména bukojedlov ch lesích. 5 Bourovec trávov (Euthrix potatoria) Ïije na vlhk ch loukách a v lesích. 6 Charakteristick m biotopem jiïní ãásti okresu Svitavy jsou suché stránû se smolniãkou obecnou (Steris viscaria). 60 SY 0 6 ské mince. Nicménû germánské aktivity jsou doloïeny i na Litomy lsku (mincovní depot z Karle). V raném stfiedovûku leïela mezi Litomy lí a Svitavami historická hranice mezi âechami a Moravou. Procházela tudy jedna z nejdûleïitûj ích komunikací celého regionu, Trstenická stezka. Její vyústûní bylo na obou stranách kontrolováno hradi ti. Z ãeské strany to bylo nejprve hradi tû u Benátek, jehoï funkci pfievzalo pozdûji hradi tû litomy lské a posléze Vraclav. Na moravské stranû bylo vystavûno hradi tû u Mafiína. Okolo tûchto hraniãních center se v ak nemohla vytvofiit bûïná síè osad, protoïe zde bylo zakázáno m cení hvozdu. Tato skuteãnost se odrazila mj. v nezvykle strukturovaném sídli tním systému doloïeném v katastru Horního a Dolního Újezda u Litomy le. Proto byla centrální ãást Svitavska kolonizována aï v prûbûhu 3. století, hlavnû vlivem litomy lského premonstrátského klá tera. Kolonizace je z moravské strany spojena se jménem olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku, zakladatele Svitav. Bûhem ní se na Svitavsku vytvofiil nûmeck jazykov ostrov. Dal í v voj regionu

11 Okres Svitavy byl historicky determinován jeho polohou na pomezí dvou správních celkû a zároveà i jeho komunikaãní prostupností. Osídlení se kumulovalo podél jednotliv ch komunikaãních tras, na nich vznikala i mûsta. Zmûnu nepfiinesla ani prûmyslová revoluce, do lo pouze k diferenciaci mezi komunikaãnû dostupn mi obcemi a okolím. Odsun ãásti obyvatelstva po skonãení druhé svûtové války byl doplnûn dosídlenci, takïe Ïádn markantní demografick posun a dopad na Ïivotní prostfiedí nenastal. Okresní mûsto Svitavy leïí pfii dûle- Ïité Ïelezniãní trati Brno âeská Tfiebová. Kromû strojírenství, textilního prûmyslu a potravináfiství byla ve druhé polovinû 0. století ve mûstû lokalizována i dal í prûmyslová v roba. PrÛmyslov m stfiediskem severov chodní ãásti âeskomoravské vrchoviny se stala ve druhé polovinû 0. století Poliãka s v robou polygrafick ch strojû a potravin. V jiïní ãásti okresu, v údolí fieky Svitavy jsou rozmístûny star í textilní závody. Celkov poãet obyvatel okresu se v 90. letech 0. století sniïuje. V okrese Svitavy jsou na deseti maloplo n ch chránûn ch územích reprezentovány charakteristické typy pfiirozen ch biotopû: pfiirozené lesy (PP Nedo ínsk háj, PP V bukách, PP Pod skálou, PP Hradisko, PR Psí kuchynû) a bohatá nalezi tû bledulí (PR Králova zahrada). Unikátní kvádrové pískovce chrání PR Ma tale a bohaté porosty snûïenky podsnûïníku (Galanthus nivalis) PP SnûÏenky ve Vysokém lese. Teplomilná kvûtena je chránûna v PR Dlouholouãské stránû. Na Poliãsko zasahuje CHKO Îìárské vrchy s dal ími dvûma maloplo n mi CHÚ. V okrese jsou zfiízeny dva pfiírodní parky: Údolí Kfietínky a Bohdalov Hartinkov. V kategorii památn ch stromû je chránûno 6 jedincû rûzn ch druhû (deset lip, dva buky, po jednom exempláfii tis, borovice, dub, jedle). Zalesnûn kopec Hradisko nad Moravskou Tfiebovou. Plo tiãník evropsk (Cimicifuga europaea) roste na Rohové na západní hranici svého celosvûtového roz ífiení. SY 6

12 Pardubicko GEOLOGIE PfieváÏnû západní a jihozápadní prudké svahy hfibetu Kamenná, rozãlenûné pravostrann mi pfiítoky horního toku TfiebÛvky. Podklad je tvofien svrchnokfiídov mi sedimenty, zejména vápnit mi a písãit mi prachovci a slínovci, které místy pfiecházejí do jemno- Pfiírodní rezervace 6 SY Dlouholouãské stránû Opukov hfibet severojiïního smûru nad obcí Dlouhá Louãka. Katastrální území: Dlouhá Louãka Nadmofiská v ka: m V mûra: 60,00 ha Vyhlá eno: 999 Chránûny jsou západnû orientované opukové stránû stepního charakteru, dfiívûj í pastviny. Na extenzivních loukách a v lesních remízcích dnes rostou plo nû rozsáhlá pfiirozená a polopfiirozená spoleãenstva vy ích rostlin, oïivená teplomiln m hmyzem. Leteck pohled na PR Dlouholouãské stránû. zrnn ch pískovcû (bûlohorské souvrství). Na území se vyvinuly kambizemû (kambizem typická), pararendzina kambizemní, v zamokfien ch místech pseudogleje aï gleje. KVùTENA Bohatá spoleãenstva teplomiln ch a sucho- miln ch rostlin fiadíme do svazu Bromion erecti, asociace Scabioso ochroleucae-brachypodietum pinnati. TûÏko pfiístupné svahy zarûstají hojnû kfiovinami, napfi. svídou krvavou (Swida sanguinea), ptaãím zobem obecn m (Ligustrum vulgare), rûzn mi druhy rûïí (Rosa spp.), kru inou ol ovou (Frangula alnus), fie etlákem poãistiv m (Rhamnus cathartica) a slivoní trnitou trnkou (Prunus spinosa). Rostou zde okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), modfienec chocholat (Muscari comosum), záraza hfiebíãková (Orobanche caryophyllacea), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), rmen barvífisk (Cota tinctoria), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), zvonek klubkat (Campanula glomerata), z. broskvoàolist (C. persicifolia), ostfiice chlumní (Carex montana), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), chlupáãek BauhinÛv (Pilosella bauhinii), jalovec obecn (Juniperus communis), Ïebfiice pyrenejská (Libanotis pyrenaica), bradáãek vejãit (Listera ovata), ãern rolní (Melampyrum arvense), smldník jelení (Peucedanum cervaria), hofiãík jestfiábníkovit (Picris hieracioides), vítod chocholat (Polygala comosa), prvosenka jarní (Primula veris), jetel horsk (Trifolium montanum) aj. Zajímav je v skyt teplomilné tfie nû kfiovité (Cerasus fruticosa). ZVÍ ENA Na lokalitû Ïije vzácná uïovka hladká (Coronella austriaca) a dal í druhy plazû, napfi. je tûrka obecná (Lacerta agilis). V ípkov ch atrnkov ch kefiích hnízdí poãetná populace Èuh ka obecného (Lanius collurio) a pûnice pokfiovní (Sylvia curruca), vzácnû byla pozorována pûnice vla ská (Sylvia nisoria) akfiepelka polní (Coturnix coturnix). LESNICTVÍ Lesní porosty jsou tvofieny drobn mi remízky, které tvofií pestrá smûs dfievin (lípa, habr, buk, tfie eà, bfiíza, jefiáb, javor klen, j. mléã, osika, jasan aj.). Mají charakter pafiezin a nûkteré z nich vznikly náletem po ukonãení pastvy. VYUÎITÍ Navrhuje se obnovení pastvy, která mj. zabrání i roz ifiování a rûstu kfiovin. Stejn úãinek má i kosení. Bez tûchto aktivit bude ífiení dfievin a hromadûní stafiiny pokraãovat. MAPA ÚZEMÍ strana 76

13 Okres Svitavy Pfiírodní památka Hradisko Porosty na vrcholu Tfiebovského hradiska (kóta 55 m n. m.) severnû od Moravské Tfiebové. Katastrální území: Staré Mûsto u Moravské Tfiebové Nadmofiská v ka: m V mûra: 6,38 ha Vyhlá eno: 990 Pfiedmûtem ochrany jsou dubohabrové a bukové porosty s pfiímûsí borovice na prudk ch svazích kóty Hradisko. Porosty pfiedev ím chrání pûdu. V podrostu se vyskytují vzácné a chránûné druhy rostlin. Na vrcholu kopce jsou zachovány stopy po starém hrádku, zaniklém ve 3. století (valy, pfiíkopy). GEOLOGIE Návr í v Moravskotfiebovské pahorkatinû je tektonicky podmínûnou hrástí z amfibolitû (metabazitû) zábfieïského krystalinika, na kter ch se vyvinula kambizem typická. NiÏ í ãást svahu pokr vají kvartérní deluviální hlinitopísãité aï hlinitokamenité sedimenty s hnûdozemí typickou. KVùTENA Rostlinné bohatství souvisí s geologick m podkladem a snad i s nûkdej ím hradi tûm, v jehoï okolí mohly b t nûkteré druhy vysazovány. Lesní spoleãenstvo tvofií kvûtnaté buãiny (Eu-Fagenion). Rostou zde napfi. ãesnek medvûdí (Allium ursinum), áron plamat (Arum maculatum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka vy í (Primula elatior), zimolez ãern (Lonicera nigra), bika Ïlutavá (Luzula luzulina), vikev kfiovi tní (Vicia dumetorum), v. lesní (V. sylvatica) aj. obecná (Erithacus rubecula), budníãek men í (Phylloscopus collybita), b. lesní (P. sibilatrix), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), oupálek dlouhoprst (Certhia familiaris) aj. LESNICTVÍ Hospodafiení zachovává pfiirozené druhové sloïení buãin. Vylouãeny jsou holé seãe. Pfii obnovû nebudou pouïívány smrk a borovice. MAPA ÚZEMÍ strana 78 ZVÍ ENA Hnízdí zde celá fiada bûïnûj ích ptaãích druhû charakteristick ch pro vût inu lesû Svitavska, napfi. holub hfiivnáã (Columba palumbus), datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud velk (Dendrocopos major), pûvu ka modrá (Prunella modularis), ãervenka Lesní porost v PP Hradisko. Kánû lesní (Buteo buteo) je ve zdej ích lesích pomûrnû hojn m dravcem. SY 3 63

14 Pardubicko GEOLOGIE Niva potoka pod kuestou Kozlovského hfibetu. Podkladem jsou svrchnokfiídové sedimenty bfiezenského souvrství (jemnozrnné pískovce) a teplického souvrství (slínovce, spongility). Nivu pokr vají holocenní fiíãní naplaveniny shydromorfními pûdami (glej typick a pseudoglej). KVùTENA Hlavním pfiedmûtem ochrany je bledule jarní (Leucojum vernum) v ol inû, kterou fiadíme do spoleãenstev Piceo-Alnetum a Pruno-Fraxinetum. Rostou zde také prvosenka vy í (Primula elatior), l kovec jedovat (Daphne mezereum), kopytník evropsk (Asarum europaeum), mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium), ocún jesenní (Colchicum autumnale), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) aj. Smrk ztepil (Picea abies) zde díky podmáãení stanovi tû pfiirozenû sestupuje do neobvykle malé nadmofiské v ky. (Troglodytes troglodytes), ãí- Ïek lesní (Carduelis spinus), h l obecn (Pyrrhula pyrrhula), králíãek ohniv (Regulus ignicapillus), drozd kvíãala (Turdus pilaris), pu tík obecn (Strix aluco) aj. Vzácnû vyhnízdil strakapoud mal (Dendrocopos minor). LESNICTVÍ Do zbytku smrkové a jasanové ol iny pfii okrajích zasahují kyselé, místy znaãnû zamokfielé smrkové jedlobuãiny niï ího stupnû. Porosty celého území se blíïí pfiirozenému stavu. Pfiírodní rezervace Králova zahrada Ol ina v údolí potoka západnû od Ïelezniãní trati Svitavy âeská Tfiebová, jiïnû od osady Nov Rybník u Semanína. Katastrální území: Opatov v âechách Nadmofiská v ka: 430 m V mûra: 7,36 ha Vyhlá eno: 994 Zamokfiené lesní ekosystémy s bohatou populací bledule jarní (Leucojum vernum). PfievaÏuje mokfiadní ol ina s pfiirozen m v skytem smrku. ZVÍ ENA V ol inû se vyskytuje rosniãka zelená (Hyla arborea) a ropucha obecná (Bufo bufo), velmi vzácná jsou pozorování skokana krátkonohého (Rana lessonae). Hnízdí zde napfi. stfiízlík obecn VYUÎITÍ Území bude ponecháno pfiirozené obnovû z dûvodu dfievinné skladby, vylouãeny jsou meliorace, a to ivpfiilehl ch porostech. MAPA ÚZEMÍ strana 78 Mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium). PR Králova zahrada patfií mezi plo nû nejrozsáhlej í lokality bledule jarní (Leucojum vernum) na Svitavsku. 3 Kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum) patfií k nejvzácnûj ím druhûm PR Králova zahrada SY 4

15 Okres Svitavy Pfiírodní památka Nedo ínsk háj Lesní celek jiïnû od rybníka Mal Ko ífi mezi TrÏkem a Nedo ínem u Litomy le. Katastrální území: Nedo ín Nadmofiská v ka: m V mûra: 30,73 ha Vyhlá eno: 949 Pfiedmûtem ochrany jsou smí ené dubohabfiiny na opukovém podkladû pfiecházející v nejniï ích polohách do luïních porostû s bohat m bylinn m patrem zfieteln m zejména v jarním aspektu. Izolovan les je v znamn m hnízdi tûm ptactva. Na star ch dubech v luïním porostu Ïijí vzácnûj í druhy hmyzu. Pod svahem vyvûrá nûkolik pramenû kvalitní pitné vody. GEOLOGIE Mírnû sklonûn strukturnû denudaãní svah návr í (347, m n. m.), oddûlující údolí Louãné a Desné. Podkladem jsou svrchnokfiídové vápnité jílovce a slínovce (opuky) rohateck ch vrstev (coniak). Na severním svahu vzniklo pod pramenní linií nûkolik desítek metrû iroké tûleso pûnovcû (travertinû). PÛdy jsou tvofieny pararendzinou kambizemní a typickou, hnûdozemí luvickou, v podmáãen ch ãástech se vyskytuje glej typick, v nivû Louãné pak fluvizem typická. KVùTENA Lokalita zajímá botaniky jiï od poãátku století (tehdy byla oznaãována jako stráà u Svatého Antoníãka). V závislosti na v ce hladiny podzemní vody zde rozli íme nûkolik typû lesních spoleãenstev. NejniÏ í polohy v nivû Louãné pokr vají luïní porosty svazu Alnion incanae. Na svazích a na su í terase nad nivou najdeme dubohabfiinu svazu Carpinion. Rostou zde napfi. omûj vlãí (Aconitum vulparia) a o. pestr (A. variegatum), áron plamat (Arum maculatum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kru - tík irolist (Epipactis helleborine), k. modrofialov (E. purpurata), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), bradáãek vejãit (Listera ovata), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), prvosenka jarní (Primula veris) a p. vy í (P. elatior), barvínek men í (Vinca minor), jarmanka vût í (Astrantia major), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), pryskyfiník ka ubsk (Ranunculus cassubicus) aj. ZVÍ ENA Z hmyzu byl mimo bûïné druhy doubrav nalezen páchník hnûd (Osmoderma eremita), vázan na duté stromy. Malakofauna zahrnuje bûïnûj í druhy listnat ch porostû, napfi. skelniãku prûzraãnou (Vitrea diaphana), aje obohacena o horské prvky, napfi. hladovku chlumní (Ena obscura). V pramenech Ïije pfiedo- Ïábr plï praménka rakouská (Bythinella austriaca). PP Nedo ínsk háj je refugiem obratlovcû vázan ch na pfiirozené dubohabfiiny niï ích poloh. Hnízdí zde strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix) a celá fiada dal ích druhû ptákû. Na hranici území s rybníkem Mal Ko ífi byla nalezena populace hrabo e mokfiadního (Microtus agrestis). Vyskytuje se tu i pût druhû netop rû, z nichï netop r vousat (Myotis mystacinus) se v háji i rozmnoïuje. LESNICTVÍ Smí ená buková doubrava na mírném opukovém svahu pfiechází do topolového a dubového luhu v nivû Louãné. Plán péãe navrhuje zachování pfiirozeného sloïení porostû s pfievahou dubu, habru alípy, v nejvlhãích ãástech v nivû Louãné i jasanu a ol e lepkavé. Budou uchovány staré doupné stromy, v sadby jehliãnat ch stromû budou postupnû likvidovány. VYUÎITÍ Pro rekreanty jsou prûbûïnû udrïovány cesty a nauãná stezka, stejnû jako okolí kaple svatého Antoníãka. BIBLIOGRAFIE 4, 9, 50, 5, 5, 55, 6, 68, 84, 85, 87, 05, 33, 49, 05, 06, 07,,, 4, 4, 78, 307, 308, 309, 33, 34, 33, 336, 34, 34, 343, 355, 364, 39, 398, 403, 47, 466 MAPA ÚZEMÍ strana 78 Pramen u kapliãky sv. Antoníãka. Kru tík modrofialov (Epipactis purpurata) patfií mezi vzácné rostliny PP Nedo ínsk háj. SY 5 65

16 Pardubicko Vût ina plochy pfiírodní rezervace Ma tale leïí v okrese Chrudim (je podrobnû popsána na str ). Do okresu Svitavy zasahuje svou v chodní ãástí, pokrytou pfieváïnû borov mi lesy, s ojedinûl mi skalními útvary. Na zdej ích potocích je vybudováno nûkolik lesních rybníãkû, v pramenn ch oblastech potokû se vytvofiily ra- elinné louky. Územím rezervace vede fiada turistick ch stezek, vyuïívan ch poãetn mi náv tûvníky po cel rok. Pískovcové útvary v PR Ma tale jsou velmi ãlenité. Severov chodní ãást PR Ma tale z vyhlídky Kazatelna. 66 SY 6

17 Okres Svitavy SY 7 67

18 Pardubicko GEOLOGIE V bûïek kuesty Hfiebeãovského hfibetu (âervená hora 609 m n. m.), jehoï západní t lov svah je strukturní a v chodní ãelní svah erozní. Pfiíkr ãelní svah kuesty se stûnou opu tûného lomu je tvofien svrchnokfiídov mi sedimenty. V horní ãásti (hrana kuesty) le- Ïí jílové sedimenty jizerského souvrství (stfiední aï svrchní turon). âelní svah tvofií jemnozrnné pískovce, slínovce a spongility (opuky) bûlohorského souvrství (spodní a stfiední turon), úpatí svahu glaukonitické pískovce perucko-korycanského souvrství (cenoman). Povrch pokr vá kambizem typická a arenická, v zamokfien ch místech leïí gleje a pseudogleje. KVùTENA Ve zdej ích kvûtnat ch buãinách (Eu-Fagenion) a suèov ch javofiinách (Tilio-Acerion) rostou druhy s dosti odli n mi ekologick mi nároky, napfi. sleziník ãerven (Asplenium trichomanes), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis), l kovec jedovat (Daphne mezereum), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), oman hnidák (Inula conyza), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), ãesnek medvûdí (Allium ursinum) aj. Lokalita je nejvût ím nalezi tûm tisu ãerveného (Taxus baccata) vregio- nech Pardubicka a Hradecka. Budníãek men í (Phylloscopus collybita) hnízdí v lesních porostech. Souãástí PP Pod skálou jsou obnaïené opuky v b valém lomu. 68 SY 8 ZVÍ ENA V lesních spoleãenstvech hnízdí bûïné druhy ptákû, ze vzácnûj ích napfi. datel ãern (Dryocopus martius) a holub doupàák (Columba oenas), vopu tûném lomu v r velk (Bubo bubo). Z pravidelného pozorování lejska malého (Ficedula parva) vroce 999 lze usuzovat rovnûï na jeho hnízdûní. LESNICTVÍ Zvlá tní pozornost je vûnována zachování tisû, kter m je uvolàován prostor v podrostu zejména zmlazujícího se vtrou eného smrku. Cílem hospodafiení je zachování a obnova lesních porostû s pfiirozenou skladbou jedlové buãiny a suèové javofiiny. BIBLIOGRAFIE 68, 33, 47, 67 MAPA ÚZEMÍ strana 79 Pfiírodní památka Pod skálou Lesní porosty na prudkém v chodním svahu mezi Mladûjovsk m vrchem (647,4 m n. m.) a obcí Nová Ves v serpentinû pfii silnici do Dûtfiichova. Katastrální území: Mladûjov na Moravû, Nová Ves u Moravské Tfiebové Nadmofiská v ka: m V mûra:, ha Vyhlá eno: 990 Pfiedmûtem ochrany území jsou zejména pfiirozená populace tisu ãerveného (Taxus baccata) v bukov ch porostech a bohaté nalezi tû vzácn ch teplomiln ch rostlin na obnaïen ch v chozech skal.

19 Okres Svitavy fii nice kfiivolaká (Cardamine flexuosa), áron plamat (Arum maculatum), plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), prvosenka vy í (Primula elatior) aj. Pfiírodní rezervace Psí kuchynû Smí ené lesní porosty na kótû Psí kuchynû (56 m n. m.) vkozlovském hfibetu, v lesním komplexu západnû od Ïelezniãní trati âeská Tfiebová Svitavy. Katastrální území: Janov u Litomy le, Opatov v âechách Nadmofiská v ka: m V mûra: 6,53 ha Vyhlá eno: 994 V rozsáhlém komplexu lesû vynikají zachovalé pfiirozené jedlové buãiny charakteristické pro oblast Kozlovského hfibetu. Pfiirozenou dfievinnou skladbu lesa provází bohaté bylinné patro s fiadou vzácn ch druhû. MnoÏství star ch doupn ch stromû poskytuje útoãi tû dutinov m druhûm ptákû. GEOLOGIE V chodní v bû- Ïek kuesty (56 m n. m.) pot- tejnské antiklinály ve v chodní ãásti geomorfologického okrsku Kozlovsk hfibet. V chodní t lov svah je strukturní a tektonicky formovan, jiïní ãelní svah je erozní, zv raznûn záfiezem potoka. Podkladem jsou svrchnokfiídové sedimenty jemnozrnné pískovce aï slínovce jizerského, ve spodní ãásti v chodního svahu aï teplického souvrství. Úpatí pokr vají deluviální, kvartérní kamenohlinité aï hlinitokamenité sedimenty. Vyvinuly se na nich hydromorfní pûdy (pseudogleje a gleje), na svahovinách zpevnûn ch hornin kambizem typická (arenická). KVùTENA V druhovû bohaté kvûtnaté buãinû podsvazu Eu-Fagenion rostou napfi. ãesnek medvûdí (Allium ursinum), rozrazil horsk (Veronica montana), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), l kovec jedovat (Daphne mezereum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), kostfiava lesní (Festuca altissima), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), fie- ZVÍ ENA Z obojïivelníkû zde Ïijí mlok skvrnit (Salamandra salamandra) a skokan hnûd (Rana temporaria). Smí en porost bukû s modfiíny a smrky je hnízdi tûm budníãka lesního (Phylloscopus sibilatrix), králíãka ohnivého (Regulus ignicapillus), datla ãerného (Dryocopus martius) a h la obecného (Pyrrhula pyrrhula). Dutiny v bucích vyuïívají k hnízdûní holub doup- Àák (Columba oenas) a s c rousn (Aegolius funereus), vúzemí se rovnûï nalézá hnízdo ãápa ãerného (Ciconia nigra). Pravidelnû je pozorován v r velk (Bubo bubo) ajezevec lesní (Meles meles). LESNICTVÍ PfievaÏují pfiirozené jedlové buãiny, charakteristické pro fytoregion âeskomoravské mezihofií. Vût ina porostû je ekologicky stabilní. Plán péãe podporuje zachování pfiirozené dfievinné skladby a pfiirozenou obnovu lesních porostû. BIBLIOGRAFIE 8, 59, 68, 0, 8, 398 MAPA ÚZEMÍ strana 76 Opukov hfibítek s porostem buãiny v PR Psí kuchynû. V letním období záfií v podrostu ãervené plody l kovce jedovatého (Daphne mezereum). SY 9 69

20 Pardubicko GEOLOGIE Hfiebeãovsk hfibet je souãástí asymetrické litické antiklinály, na jejímï okraji se vytvofiila soustava kuest. Dne ní georeliéf je v sledkem tektonick ch pohybû v neotektonické etapû v mlad ích tfietihorách. Strmé ãelní svahy spadají k v chodu a mírné strukturní t lové svahy k západu. Svrchní ãást kuesty je budována spongilitick mi siltovci, vápnit mi spongilitick mi pískovci s chalcedonick mi rohovci, které z hlediska stratigrafie patfií k vy ím polohám spodního turonu. Hranice turon-cenoman je v dolní ãásti ãelního svahu pfiekryta plá tûm hlinitokamenit ch sutí z nadloïních turonsk ch sedimentû. Stratigraficky je kfiída zastoupena sladkovodním a mofisk m cenomanem, spodním turonem avnejvy ích partiích stfiedním turonem. Ve sladkovodních cenomansk ch souvrstvích leïí aï nûkolik metrû mocné polohy Ïáruvzdorn ch jílovcû spolu s vrstvami uheln ch lupkû a slojkami kfiídového uhlí. V oblasti Bor ova byly dfiíve tûïeny Ïelezité cenomanské pískovce jako chudé Ïelezné rudy. Vyskytují se zde i loïiska hadcû, lemovaná kfiemit mi horninami, které mají charakter edozeleného nebo ãervenohnûdého jaspisu, a také agregáty edobílého tremonitu, edozeleného aktinolitu, vlákna azbestu a upinky chloritu. Na pestrém podloïí se vyvinuly Zemoun skalní (Aegilops verticillus) je charakteristick m mûkk em lesních porostû rezervace. Lesní porost v podzimním aspektu. 70 SY 0 kambizemû (kambizem typická a její kyselá varieta, kambizem rubefikovaná a pseudoglejová) a rankery, podél men ích vodních tokû gleje a pseudogleje. KVùTENA PfieváÏnou vût- inu plochy pokr vají kvûtnaté buãiny a jedlobuãiny podsvazu Eu-Fagenion. Rostou zde napfi. samorostlík klasnat (Actaea spicata), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), kostfiava lesní (Festuca altissima), svízel vonn (Galium odoratum), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), ãarovník alpsk (Circaea alpina). Na nejprud ích svazích nalezneme téï suèové lesy (Tilio-Acerion) s kapradinou laloãnatou (Polystichum aculeatum), ãa- Pfiírodní rezervace Rohová Komplex buãin na Hfiebeãovském hfibetu západnû od Moravské Tfiebové. Katastrální území: Nadmofiská v ka: Bor ov u Moravské Tfiebové, m Dlouhá Louãka, Kfienov V mûra: 96,93 ha Vyhlá eno: 998 Pfiedmûtem ochrany je rozsáhl komplex kvûtnat ch buãin na prudkém v chodním svahu kuesty. Opukové podloïí a pfiirozená dfievinná skladba lesa tvofií podmínky pro bohat bylinn podrost. Na jediném místû ve v chodních âechách zde najdeme karpatské druhy rostlin plo tiãník evropsk (Cimicifuga europaea) a kozlík trojen (Valeriana tripteris) a plïe sudovku Ïebernatou (Orcula doliolum).

21 rovníkem prostfiedním (Circaea x intermedia), zimolezem ãern m (Lonicera nigra). Nejv znamnûj ími rostlinami PR jsou plo tiãník evropsk (Cimicifuga europaea) kriticky ohroïen taxon kvûteny âr, kter zde dosahuje severozápadní hranice areálu a kozlík trojen (Valeriana tripteris). ZVÍ ENA Z bezobratl ch se zde vyskytuje vzácn stfievlík Carabus irregularis. PlÏ sudovka Ïebernatá (Orcula doliolum) zde má západní hranici svého areálu. Z obojïivelníkû je relativnû hojn mlok skvrnit (Salamandra salamandra) a skokan hnûd (Rana temporaria). Mimo bûïné druhy ptákû, mezi které patfií strakapoud velk (Dendrocopos major), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), zde hnízdí lejsek mal (Ficedula parva), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum) a s c rousn (Aegolius funereus). Puklinové jeskynû v opukov ch stûnách poskytují úkryty i zimovi tû vrápenci malému (Rhinolophus hipposideros) a netop ru fiasnatému (Myotis nattereri). LESNICTVÍ Na území rezervace pfievaïují lesy pfiirozeného charakteru (rûzné typy buãin, suèová jilmová javofiina). Asi % tvofií dlouhovûké, vnitfinû prostorovû diferencované porosty s fragmenty pralesovitého charakteru, které jsou zafiazeny do zóny s pfiísnou ochranou. SuÈové a kvûtnaté buãiny s pfiírodû blízkou skladbou jsou zafiazeny do zóny s fiízen m hospodafiením (49 % plochy území). Tyto velmi cenné porosty jsou obklopeny lesy s niï í úrovní ekologické stability. Plán péãe podporuje zachování pfiirozené druhové skladby. Dfievo je tûïeno mimo vegetaãní období. Zvlá tû je chránûna jedle, která není s v jimkou v chovn ch zásahû z porostû odstraàována. Ponechávány jsou i v vraty a sou e dûleïité pro v voj nûkter ch mizejících druhû hmyzu. MAPA ÚZEMÍ strana 77 Pfiírodní památka SnûÏenky ve Vysokém Lese Údolí v rozsáhlém lesním komplexu severov chodnû od Poliãky, asi km jihov chodnû od osady Vysok Les. Katastrální území: Chmelík, Lezník Nadmofiská v ka: m V mûra:, ha Vyhlá eno: 994 Chránûny jsou b valé louãky podél bezejmenného potoka v hlubokém lesním údolí s bohatou populací snûïenky podsnûïníku (Galanthus nivalis). Tento druh je v regionu jiï pomûrnû vzácn. GEOLOGIE Podkladem jsou svrchnokfiídové slínovce aï prachovce jizerského souvrství (stfiední aï svrchní turon). Dno údolí pokr vají kambizemû (k. typická a pseudoglejová) a pseudogleje. KVùTENA Na dnû údolí na nûkdej ích lesních louãkách prosperuje bohatá populace snûïenky podsnûïníku (Galanthus nivalis). Rostou zde také l kovec jedovat (Daphne mezereum), prvosenka vy í (Primula elatior), devûtsil lékafisk (Petasites hybridus) aj. Okres Svitavy ZVÍ ENA Louky a vlhká místa v náletech vrb a ol í ob vá je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) azmije obecná (Vipera berus). Z ptákû b vá na pfieletu pozorován ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes). Hnízdí napfi. lindu ka lesní (Anthus trivialis), králíãek obecn (Regulus regulus), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes) a ãervenka obecná (Erithacus rubecula). LESNICTVÍ V 90. letech byly lesní louãky ãásteãnû zalesnûny smrkem, ãásteãnû pfiirozenû zarostly nálety vrb a ol e. Bude-li tento porost obhospodafiován bûïn m zpûsobem, povede k zastínûní a ústupu snû- Ïenek. VYUÎITÍ Plán péãe pfiedpokládá pfiedev ím likvidaci v sadeb smrku a poté kosení obnoven ch luk. MAPA ÚZEMÍ strana 79 SnûÏenka podsnûïník (Galanthus nivalis). SY 7

22 Pardubicko GEOLOGIE Plo ina na svrchnokfiídov ch slínovcích, prachovcích a jemnozrnn ch pískovcích stfiedního aï svrchního turonu, mírnû sklonûná k severu. Vyvinuly se zde kambizemû (typická a pseudoglejová) a pseudogleje. KVùTENA Porosty tvofií kvûtnatá buãina podsvazu Eu- Fagenion s bylinn m podrostem charakteristick m pro toto spoleãenstvo. Rostou zde svízel vonn (Galium odoratum), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), rozrazil horsk (Veronica montana), Èavel kysel (Oxalis acetosella), ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana) aj. ZVÍ ENA Hnízdí zde napfiíklad pûvu ka modrá (Prunella modularis), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), drozd brávník (Turdus viscivorus) a králíãek obecn (Regulus regulus). V okolí je bûïná zmije obecná (Vipera berus), na vlhãích místech je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a ãolek horsk (Triturus alpestris). Zmije obecná (Vipera berus). Bukov porost v PP V bukách se zmlazujícím smrkem. 7 SY LESNICTVÍ Chránûné území bylo vyhlá eno k ochranû staré jedlové buãiny na opukovém podloïí, pfiedstavující zbytek pûvodnû hojn ch pfiirozen ch lesû. Dospûlé jedle jiï pûsobením imisí vymizely, vyskytuje se zde pouze ojedinûle zachoval jedlov nárost. RovnûÏ staré buky pomalu mizejí v vraty a pfiirozen m odumíráním. Porost se nezmlazuje. Plán péãe navrhuje zachování a obnovu stávajícího bukového porostu vyuïitím pfiirozené obnovy, popfiípadû doplnûní buku a jedle místního pûvodu. BIBLIOGRAFIE 6, 86,, 8, 473 MAPA ÚZEMÍ strana 79 Pfiírodní památka V bukách Bukov porost v rozsáhlém lesním komplexu SV od Poliãky, asi 3 km JV od osady Vysok Les. Katastrální území: Chmelík Nadmofiská v ka: 540 m V mûra:,00 ha Vyhlá eno: 956 Chránûn je pfiirozen smí en jedlobukov porost, s podrostem charakteristick m pro kvûtnaté buãiny. Okolní hospodáfiské smrãiny jsou témûfi bez podrostu.

23 Pfiírodní park Bohdalov Hartinkov Okres Svitavy Pfiírodní park byl zfiízen nafiízením Okresního úfiadu ve Svitavách v roce 996 na plo e 665 ha. Okolí obcí Bohdalov a Hartinkov je esteticky a pfiírodnû hodnotné, obsahuje ekologicky v znamné segmenty krajiny (v znamné krajinné prvky). Pestrá geologická stavba zahrnuje horniny od prvohorních bfiidlic aï po svrchnokfiídové usazeniny s vysok m podílem vápníku. V ir ích krajinn ch souvislostech navazuje toto území na sousední pfiírodní park Kladecko v okrese Prostûjov. Znaãná plocha je pokryta lesem a rozpt lenou zelení s mozaikou polopfiirozen ch a pfiírodû blízk ch luk a pastvin. Biologicky hodnotná území men ího plo ného rozsahu jsou zaregistrována jako v znamné krajinné prvky, napfi. Pûãíkovské stránû, stránû v Hraniãkách, StráÏniãka, nad VûÏnick m potokem a pramen Teplice. Rostou zde pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), na vlhk ch loukách prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Îijí zde mlok skvrnit (Salamandra salamandra), slep kfiehk (Anguis fragilis), uïovka hladká (Coronella austriaca). Typick mi ptáky jsou Èuh k obecn (Lanius collurio), pûnice slavíková (Sylvia borin), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), kánû lesní (Buteo buteo) aj. a Pfiírodní park Bohdalov Hartinkov. SY 3 73

24 Pardubicko Pfiírodní park Údolí Kfietínky Pfiírodní park byl zfiízen na plo e 5570 ha nafiízením Okresního úfiadu ve Svitavách v roce 996 ve velmi zachovalé krajinû s pestrou skladbou biotopû. Osu parku tvofií tok fiíãky Kfietínky, která v místû oznaãovaném jako BohuÀovské skály tvofií hranici dvou geomorfologick ch soustav âeské tabule nad lev m svahem údolí a ãeskomoravské soustavy nad prav m bfiehem. Skalní stûny, aï 45 m vysoké, tvofií pûsobivou krajinnou scenérii. Krajina parku je velmi vyváïená, s vysokou ekologickou stabilitou. Vût í i men í lesy se stfiídají s drobn mi loukami, pastvinami a poli. Ra elinné louky svazu Caricion fuscae v nivách potûãkû a na pramenn ch v vûrech jsou útoãi - tûm mnoh ch chránûn ch druhû rostlin. Rostou zde napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) a bradáãek vejãit (Listera ovata). Suché stráàky a meze s vy ím podílem vápníku v pûdû hostí vzácnou sasanku lesní (Anemone sylvestris), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris) a smolniãku obecnou (Steris viscaria). Na nûkolika místech (napfi. u Svojanova a Trpína) nalezneme prstnatec bezov (Dactylorhiza sambucina), ve v chodních âechách silnû ohroïen druh. Ve skalnatém údolí Kfietínky a pfiítokû hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horsk (Motacilla cinerea). Skalní v chozy jsou v znamn m hnízdi tûm v ra velkého (Bubo bubo). V lesních porostech hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), s c rousn (Aegolius funereus) a kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum). Byla zde pozorována i zmije obecná (Vipera berus). 74 SY 4

25 Okres Svitavy íãka Kfietínka s balvanit m korytem. Krajina v pfiírodním parku Údolí Kfietínky. SY 5 75

26 Pardubicko DLOUHOLOUâSKÉ STRÁNù STR PSÍ KUCHYNù STR SY 6

27 Okres Svitavy ROHOVÁ STR SY 7 77

28 Pardubicko HRADISKO STR KRÁLOVA ZAHRADA STR. 64 NEDO ÍNSK HÁJ STR SY 8

29 Okres Svitavy POD SKÁLOU STR. 68 SNùÎENKY VE VYSOKÉM LESE STR V BUKÁCH STR SY 9 79

30 Pardubicko Lípa velkolistá v Lubné, na kfiiïovatce Lubná Budislav irok DÛl. 80 SY 30

31 Okres Svitavy Památné stromy. Borovice lesní, k. ú. Biskupice, p. ã. 945/, u silnice Biskupice Nectava. O: 390 cm, Vs: 3 m, S: 50 let.. Dub letní zv. Stfiítezského dub, k. ú. Budislav, p. ã. 6, v blízkosti b valého ml na ã. p. 5. O: 385 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Dolní Újezd u Litomy le, p. ã. 34/, dvûr u statku ã. p. 8 u silnice smûrem na Vidlatou Seã. O: 550 cm, Vs: m, S: 300 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Dolní Újezd u Litomy le, p. ã. 30 u domu ã. p. 8 u silnice smûrem na Vidlatou Seã. O: 580 cm, Vs: 4 m, S: 300 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Horákova Lhota, p. ã. 85, pfied stodolou u domu ã. p. 6. O: 70 cm, Vs: 7 m, S: 400 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Jedlová, p. ã. 3343, v obci vlevo od silnice Jedlová Poliãka. O: 485 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 7. Buk lesní, k. ú. Koclífiov, p. ã. 747, u domu ã. p. 88. O: 475 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 8. Lípa velkolistá, k. ú. Lubná, p. ã. 94/3, intravilán obce na kfiiïovatce Lubná Budislav irok DÛl. O: 565 cm, Vs: 5 m, S: 400 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Moravská Tfiebová, p. ã. 7/, na okraji mûsta u silnice na Svitavy. O: 555 cm, Vs: 3 m, S: 300 let. 0. Buk lesní, k. ú. Rozhraní, p. ã. 54/, na okraji lesa u chalupy ã. p. 50. O: 550 cm, Vs: 30 m, S: 300 let.. Tis ãerven, k. ú. Sklené, p. ã. 6, intravilán obce u domu UHavlÛ ã. p. 5. O: 39 cm, Vs: 4 m, S: 400 let. Borovice lesní v Biskupicích, u silnice Biskupice Nectava. Buk lesní v Koclífiovû u ã. p. 88. SY 3 8

32 Pardubicko. Jedle bûlokorá zv. Vopafiilova jedle, k. ú. irok DÛl, p. ã. 6, v lesním porostu vlevo od silnice irok DÛl Lubná. O: 44 cm, Vs: 43 m, S: 350 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Trpín, p. ã. 3/, ve dvofie u domu ã. p. 3. O: 760 cm, Vs: m, S: 450 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Trpín, p. ã. 3/, u ã. p. 3. O: 545 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Vendolí, p. ã. 365, v intravilánu obce pfied domem ã. p. 0. Torzo mohutné lípy. Povûst o ní je uchována vkronice v báni místního kostela. O: 680 cm, Vs: 7 m, S: 450 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Vendolí, p. ã. st. 34, za poïární zbrojnicí. O: 700 cm, Vs: 5 m, S: 400 let. 7. Dub letní, k. ú. Vranová, p. ã. 4/7, ve svahu nad cestou 500 m jihov chodnû od obce. O: 530 cm, Vs: 0 m, S: 300 let Lípa malolistá ve Vendolí u poïární zbrojnice. Detail dutiny v kmeni. Lípa malolistá ve Vendolí. 8 SY 3