U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze
|
|
- Michal Svoboda
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1. Úol měření Úolem měření na rotorové (Müllerově) odparce je sestavit energeticou a látovou bilanci celého zařízení a stanovit součinitele prostupu tepla odpary a ondenzátoru brýdových par.. Popis zařízení Měření se provádí na rotorové odparce švýcarsé firmy LUWA, typ 80/0.15, terá má následující parametry: odpařovací výon 0 g/hod. odpařené vody vnitřní průměr odpařovacího tělesa 80 mm déla teplosměnné plochy 480 mm veliost teplosměnné plochy 0,15 m otáčy rotoru 1000, 1500, 000 min -1 mezera mezi stěnou a rotorem 1 mm Maximální tloušťa filmu je závislá na otáčách rotoru, visozitě zahušťované apaliny, veliostí nástřiu a na tepelném zatížení plochy. Obr. 1 Těleso odpary Těleso odpary je v řezu schematicy znázorněno na obr.1. Je tvořeno svislou odpařovací trubou 1, terá je opatřena topným pláštěm. Topný plášť umožňuje vytápět odparu ja parou, ta horou apalinou. Zpracovávaná apalina je do odpary přiváděna potrubím 3. Lopaty rotoru 4 roztírají apalinu v tený film, terý šroubovitě stéá po topné ploše. Brýdová pára prochází prostorem mezi lopatami rotoru do horní části odpary, ve teré je umístěn odlučovač ape ve tvaru lopatové mříže. Brýdová pára tato zbavená stržených ape odchází brýdovým análem 10 do brýdového ondenzátoru. Rotor je uložen v ložisu 6 a v grafitovém patním ložisu 7. Ložiso 6 je chlazeno vodou a patní ložiso 7 stéajícím zahuštěným roztoem. Zahuštěná apalina vystupuje z dolní části odpary uželovým hrdlem do sběrných nádob. Schéma celé odpařovací stanice je na obrázu. Ze zásobníu 7 je zpracovávaný rozto čerpán zubovým čerpadlem 5 a je tangenciálně nastřiován do horní části tělesa odpary. Nastřiované množství lze v určitých mezích měnit změnou otáče čerpadla poháněného přes 1
2 variátor. Zahuštěný rozto se hromadí ve sběrných nádobách umístěných pod odpařovacím tělesem. Brýdové páry jsou odváděny brýdovým potrubím do ondenzátoru a jao brýdový ondenzát jsou jímány do sběrných nádob, umístěných pod ondenzátorem. Obr. - Odpařovací stanice Odpara je vytápěna topnou parou, terá je odebírána z centrálního rozvodu a reduována redučním ventilem z tlau 0,7 MPa na požadované parametry. Parní ondenzát je odváděn ze spodní části topného pláště přes filtr a proudový odvaděč ondenzátu do podchlazovače 3. V něm je parní ondenzát ochlazován pod teplotu varu při atmosféricém tlau. Celá stanice je napojena na vauový rozvod, umožňující nastavit potřebné pracovní parametry na straně zpracovávaného roztou. Požadovaného pracovního vaua se dosáhne pomocí vodoružných vývěv, teré odsávají plyny z ondenzátoru přes předlohu 4. Šoupátem umístěným v předloze lze přisáváním atmosféricého vzduchu regulovat tla v pracovním prostoru odpařovací stanice.
3 3. Teoreticé zálady měření Vyjděme ze záladní rovnice pro množství tepla předané ve výměníu: & (1) = S t str Teplo & přivedené do odpary, potřebné odpaření daného množství vody se sládá z těchto slože: - teplo ohřátí přivedeného roztou na teplotu varu - výparné teplo přeměně apalného supenství na plynné - zahušťovací teplo - rystalizační teplo pro vytvoření rystalů (jsou-li tomu předpolady) - teplo e rytí ztrát prouděním a sáláním do oolí. Z výše uvedených polože je daleo největší výparné teplo. Zahušťovací a rystalizační teplo má pro aždý rozto i oncentraci jiné hodnoty, teré mohou být zjištěny v i - ξ nebo v i - x diagramech, poud jsou pro daný rozto dispozici. S ohledem na jejich veliost vša nemají ve většině případů rozhodující význam a mohou být zahrnuty do tepla e rytí ztrát. Součinitel prostupu tepla je nejobtížněji stanovitelná veličina, terá má velmi individuální charater. Souvisí s tepelnými poměry, fyziálními vlastnostmi a geometricým uspořádáním vlastního teplosměnného aparátu. U tohoto typu odpare jsou poměry při přestupu tepla ompliované, protože romě uvedených vlivů přistupuje vliv poměrů při proudění v částečně až úplně stíraném filmu. Na proudění má v prvé řadě vliv typ lopate; rotor s pevnými lopatami probíhajícími v jisté vzdálenosti od povrchu topné plochy vytváří odlišné poměry, než rotory s lopatami yvadlovými, přitlačovanými e stěně odstředivou silou nebo pružinami. Další vliv má i obvodová rychlost lopate. Bubliny vzniající páry se lépe uvolňují, neboť film roztou stéajícího šroubovitě po stěně, je lopatami intenzívně promícháván, v něterých případech až do laminární podvrstvy. Poměry při varu lze vyjádřit jen empiricými vztahy, odvozenými z hodnot zísaných experimentálně. Je zřejmé, že součinitel přestupu tepla ze stěny do míchaného filmu závisí hlavně na jednotovém tepelném tou, hmotovém průtou apaliny (nástřiu) a obvodové rychlosti lopate. Odpary typu Müller mají rotor s pevnými lopatami. Mezi jejich orajem a topnou plochou je vůle (0,5-3) mm daná doonalostí uložení rotoru, valitou povrchu topné plochy, jejím průměrem a délou. Proto má var v této odparce charater varu při turbulentním proudění, z čehož vyplývají následující sutečnosti : a) Součinitel přestupu tepla ze stěny do míchaného roztou (α ) značně závisí na jednotovém tepelném tou q. b) Tento součinitel se zvětšuje se zvyšujícím se nástřiem až určité mezi, dy se tloušťa filmu blíží tloušťce filmu při volném stéání. Dále již α neroste, protože silnější vrstvu stírá míchadlo. 3
4 c) Vliv otáče rotoru se zprvu projevuje mírným, asi 10% zvýšením součinitele α až obvodové rychlosti u = 7 8 m/s. Pa již neroste. Hodnoty α při varu vody se pro jednotový tepelný to q = (50 00).10 3 W.m - pohybují v rozmezí α = ( ) W.m -.K -1. Celový součinitel prostupu tepla pro tyto případy vytápění parou lze pro zahušťování vodních roztoů uvést směrnou hodnotou 000 W.m -.K -1. Oddělení odpare VÚChZ Brno, teré se zabývá výzumem tohoto typu rotorových odpare, doporučuje pro výpočet součinitele přestupu tepla na straně roztou vztah: 4 0,887 0,7 Nu = 7,4.10 Re Fr Pr 1,606 () terý platí pro následující rozsahy ritérií : Re = Pr = 10,78 16,10 Fr = 0,95 3,81 de Nu α b L =, λ c p µ Pr =, λ 4G Re =, πdµ Fr = n D g Střední teplotní diference t stř je teoreticy dána rozdílem mezi střední teplotou topného média a teplotou varu roztou. Topíme-li sytou parou, je střední teplota na straně páry onstantní a je funcí tlau. Účinná teplotní diference t stř mezi ondenzující parou a vroucím roztoem je vždy nižší než ja by vyplývalo z tlaů v obou prostorech. Snížení je způsobeno následujícími příčinami - depresemi. a) Fyziálně - chemicá teplotní deprese. Je-li v apalině (složa A) rozpuštěna pevná láta (složa B), je napětí par nad roztoem nižší a je podle Raoultova záona dána vztahem p A = p 0 x (3) A A Protože molový zlome x A je menší než 1 a to tím menší, čím je vyšší oncentrace složy B o v roztou, je dosažení varu třeba zvýšit teplotu a tím i tla p A čisté složy (rozpouštědla). Brýdová pára, terá přitom vzniá, má těsně nad hladinou teplotu stejnou jao má vroucí rozto. V porovnání s parou vznilou z čistého rozpouštědla je vzhledem vyššímu bodu varu roztou přehřátá. Přehřátí mizí již v malé vzdálenosti od povrchu vroucí apaliny v důsledu odvedení tepla přehřátí a teplota brýdové páry lesne na bod varu čistého rozpouštědla, odpovídající příslušnému tlau. Např. nasycený rozto uchyňsé soli (6 % NaCl) vře při normálním tlau (101,35 Pa) při teplotě 110 o C. Teploměr umístěný v brýdovém prostoru dále od varných trube uáže vša jen 100 o C. Označíme-li teplotu brýdové páry t b a teplotu varu roztou t, je tento poles - fyziálně -chemicá deprese - vyjádřena vztahem : 4
5 1 = t t b (4) Zvýšení bodu varu roztou je různé pro různé láty i oncentrace. Čím menší je moleulová váha rozpouštěné láty, tím je zpravidla zvýšení větší. S rostoucí oncentrací se rovněž zvyšuje. b) Hydrostaticá teplotní deprese Tato deprese připadá v úvahu pouze v případě, je-li v aparátě vyšší sloupec apaliny. Potom je u dna vyšší tla apaliny než u hladiny a v důsledu toho v nižších polohách vře rozto při vyšší teplotě. Vzhledem malé délce odpary a dále vzhledem tomu, že odpařování probíhá v tené vrstvě můžeme v našem případě hydrostaticou depresi, označovanou, zanedbat. c) Hydrodynamicá teplotní deprese. Tato deprese vzniá při proudění brýd potrubím dalšímu tělesu nebo ondenzátoru. Hydraulicé odpory způsobují mírnou ztrátu tlau, jejímuž vyrovnání musí být dodána energie. K dodání této energie je potřeba zvýšit teplotu varu. Tím vzniá hydrodynamicá deprese 3. Při výpočtu se tato deprese respetuje empiricou hodnotou 1 o C pro potrubí mezi dvěma stupni a mezi posledním stupněm a ondenzátorem. 4. Bilancování zařízení 4.1 Bilance odpařovacího tělesa. G 3 i 3 G p i p G 1 c 1 t 1 G c t G c t z Bilance na straně topné páry: Teplo přivedené topnou parou: & 1, (5) = G& i G& p p c t de G p hmotnostní to topné páry, G hmotnostní to ondenzátu ; G p = G, i p entalpie topné páry ; z parních tabule, c měrná tepelná apacita ondenzátu ; c = 4,18 J.g -1.K -1, t teplota ondenzátu. 5
6 Bilance na straně zpracovávaného roztou: Teplo předané na straně zpracovávaného roztou: &, (6) = & & & G3 i3 + G c t G1 c1 t1 de G 1 - hmotnostní to nezahuštěného roztou, G - hmotnostní to zahuštěného roztou, G 3 - hmotnostní to brýd ; G 3 = G 4, G 4- hmotnostní to odpařené vody ze zahušťovaného roztou ; G 1 = G + G 4, i 3 entalpie brýdových par ; z parních tabule, c 1 měrná tepelná apacita nezahuštěného roztou ; stanoveno alorimetricy, c měrná tepelná apacita zahuštěného roztou ; stanoveno alorimetricy. t p t t 1 t 3 t Průběh teplot v odparce Ztráty odpařovacího tělesa do oolí Ztráty odpařovacího tělesa do oolí jsou přibližně & z & 1 & = (7) Součinitel prostupu tepla v odparce: odp = S & t odp, (8) de t teplotní diference v odpařovacím tělese ; t = t p - t 3, S odp teplosměnná plocha odpary; (proměřovaná odpara LUWA S odp = 0,15 m ). t 3 - teplota varu rozpouštědla při daném tlau. 6
7 4. Bilance ondenzátoru G 3 i 3 G v c v t v1 G 4 c 4 t 4 G v c v t v Průběh teplot v ondenzátoru t 3 δ 1 δ t v t v1 t 4 δ = t t 1 3 v1 δ = t3 tv δ δ1 t str = ln( δ δ1) Bilance na straně brýdových par: Teplo přivedené brýdovou parou se vypočte dle vztahu: &, (9) = & & 3 G3 i3 G4 c4 t4 de G 3 hmotnostní to brýdových par, G 4 hmotnostní to ondenzátu brýdových par, i 3 entalpie brýdových par na vstupu do ondenzátoru ; z parních tabule pro teplotu t 3 = t 3-3 (teplota brýdové páry na výstupu z odpary zmenšené o hydrodynamicou depresi.) c 4 měrná tepelná apacita ondenzátu brýdových par, stanoveno alorimetricy, t 4 teplota ondenzátu brýdových par. Bilance na straně chladící vody: Teplo odvedené chladící vodou: = G & c ( t t ) &, (10) 4 v v v v1 de G v hmotnostní to chladící vody, c v měrná tepelná apacita chladící vody ; c v = 4.18 J. g -1. K -1, t v1 teplota chladící vody na vstupu do ondenzátoru, t v teplota chladící vody na výstupu z ondenzátoru. Pozn. Kontrola: 3 = 4. 7
8 Součinitel prostupu tepla v ondenzátoru: S t = 4 & (11) str de t str střední teplotní diference v ondenzátoru, S teplosměnná plocha ondenzátoru ; (proměřovaná odpara LUWA S = 1 m ). 5. Uvedení odpary do provozu a vlastní měření Existují obecné zásady pro spouštění taovýchto zařízení. Zapínáme postupně v následujícím pořadí: chlazení (ondenzátor, dochlazovač parního ondenzátu, chlazení horního ložisa odpary), vývěvy, rotor, nástři suroviny a naonec topnou páru. Vyrovnání teplot u tohoto zařízení nastává nejdříve za 30 minut po nastavení parametrů! Po ustálení teplot začínáme měřit. Pro jedno nastavení parametrů probíhá měření alespoň 1 hodinu. Odečítání všech hodnot se provádí v desetiminutových intervalech. Odečtené hodnoty se zapisují do tabuly - viz bod 8. Tabula naměřených hodnot. Vyhodnocení naměřených hodnot provádíme výpočtem podle rovnic (5) až (11). Vlastní referát bude obsahovat: 1. Zadání. Jednoduché schéma a stručný popis zařízení 3. Tabuly naměřených hodnot 4. Bilanční výpočty a výpočet součinitelů prostupu tepla 5. Stručné zhodnocení měření a vlastní připomíny průběhu měření. 6. Seznam symbolů a označení b - tloušťa vrstvy apaliny [m] c - měrná tepelná apacita [J. g -1. K -1 ] D - průměr rotoru [m] G - hmotnostní průto [g. s -1 ] i - entalpie [J.g -1 ] - součinitel prostupu tepla [W. m -. K -1 ] n - otáčy rotoru [min -1 ] p - tla [Pa] - tepelný to (tepelný výon) [W] q - hustota tepelného tou (jednotový tepelný to) [W. m - ] S - teplosměnná plocha [m ] t - teplota [ o C] x - oncentrace [1] 8
9 Řecé symboly α - součinitel přestupu tepla [W. m -. K -1 ] - teplotní deprese [ o C] δ - teplotní diference [ o C] λ - tepelná vodivost [W. m -1.K -1 ] µ - dynamicá visosita [Pa.s] 7. Doporučená literatura Zvoníče J.: Odpary. Sriptum ČVUT FSI, Vydavatelství ČVUT Praha, 1973 Perry J.: Chemical Engineers Handboo. Mc Graw-Hill, New Yor 1963 Pilař A.: Chemicé inženýrství II - operace výměny tepla. SNTL Praha Tabula naměřených hodnot čas produt topná pára chladící voda t 1 t t 3 t 4 p 3 G G 4 t p p p t G t v1 t v G v [min] [ o C] [ o C] [ o C] [ o C] [torr] [g] [g] [ o C] [MPa] [ o C] [g] [ o C] [ o C] [g] 9
Difuze v procesu hoření
Difuze v procesu hoření Fyziální podmíny hoření Záladní podmínou nepřetržitého průběhu spalovací reace je přívod reagentů (paliva a vzduchu) do ohniště a zároveň odvod produtů hoření (spalin). Pro dosažení
VíceMĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU
Úloha č 5 MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU ÚKOL MĚŘENÍ: Určete moment setrvačnosti ruhové a obdélníové desy vzhledem jednotlivým osám z doby yvu Vypočtěte moment setrvačnosti ruhové a obdélníové
VíceMěření na rozprašovací sušárně Anhydro návod
Měření na rozprašovací sušárně Anhydro návod Zpracoval : Doc. Ing. Pavel Hoffman, CSc. ČVUT Praha, strojní fakulta U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky Datum: leden 2003 Popis laboratorní sušárny
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 11
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 11 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceCvičení 11 Větrání kotelny a orientační návrh komína
Cvičení 11 ětrání otelny a orientační návrh omína BT0 otelně jsou instalovány nízoteplotní plynové otle o výonu 90 W a 1 otel s výonem 50 W v provedení B s atmosféricým hořáem. Kotelna je v 1.NP budovy,
VíceMOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:
MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,
VíceBilance sborníku kondenzátu
Bilance sborníku kondenzátu Vliv způsobu potrubního zapojení na bilanci hmotovou a tepelnou Příklad VLP prosinec 2001 P. Hoffman Do sborníku jsou přivedeny dva kondenzáty z různých zařízení, např. ze zrničů
VícePříklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu,
Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu, případně suchost a měrnou entalpii páry. Příklad 2: Entalpická
VíceOptimalizace teplosměnné plochy kondenzátoru brýdových par ze sušení biomasy
Optimalizace teplosměnné plochy kondenzátoru brýdových par ze sušení biomasy Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš Dlouhý 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607
VíceKondenzace brýdové páry ze sušení biomasy
Kondenzace brýdové páry ze sušení biomasy Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš DLOUHÝ 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607 Praha 6, Česká republika * Email:
VíceMOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:
MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,
VíceZáklady sálavého vytápění Přednáška 8
Faulta strojní Ústav techniy prostředí Zálady sálavého vytápění Přednáša 8 Plynové sálavé vytápění 2.část Ing. Ondřej Hojer, Ph.D. Obsah 4. Plynové sálavé vytápění 4.1 Světlé zářiče cv. 4 4.2 Tmavé vysooteplotní
VíceNázev: Chemická rovnováha II
Název: Chemicá rovnováha II Autor: Mgr. Štěpán Miča Název šoly: Gymnázium Jana Nerudy, šola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, fyzia Roční: 6. Tématicý cele: Chemicá rovnováha (fyziální
Více5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.
OBSAH Předmluva 9 I. ZÁKLADY TERMODYNAMIKY 10 1. Základní pojmy 10 1.1 Termodynamická soustava 10 1.2 Energie, teplo, práce 10 1.3 Stavy látek 11 1.4 Veličiny popisující stavy látek 12 1.5 Úlohy technické
VíceAplikované chemické procesy
pliované hemié proesy Záladní pojmy, bilanování Rozdělení systému - podle výměny hmoty a energie Otevřený systém může se svým oolím vyměňovat hmotu a energii v průběhu časového období bilanování Uzavřený
VíceNázvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha
Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému
Více7. TRANSFORMÁTORY. 7.1 Štítkové údaje. 7.2 Měření odporů vinutí. 7.3 Měření naprázdno
7. TRANSFORMÁTORY Pro zjednodušení budeme měření provádět na jednofázovém transformátoru. Na trojfázovém transformátoru provedeme pouze ontrolu jeho zapojení měřením hodinových úhlů. 7.1 Štítové údaje
Víceþÿ Ú n o s n o s t o c e l o v ý c h o t e vy e n ý c h þÿ u z a vy e n ý c h p r o f i lo z a p o~ á r u
DSpace VSB-TUO http://www.dspace.vsb.cz þÿx a d a s t a v e b n í / C i v i l E n g i n e e r i n g S e r i e s þÿx a d a s t a v e b n í. 2 0 0 8, r o. 8 / C i v i l E n g i n e e r i n g þÿ Ú n o s n
Více102FYZB-Termomechanika
České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH
VíceMĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU
MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU. Cíl práce: Roštový kotel o jmenovitém výkonu 00 kw, vybavený automatickým podáváním paliva, je určen pro spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okruhu je předáváno
VíceK AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ
ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A (19) POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ [22) Přihlášeno 08 03 79 (21) (PV 1572-79) 203732 Щ f 81} (51) Int. Cl. 3 F 28 D 7/02 (40) Zveřejněno 30 06 80
VíceTepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007
Tepelná technika Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelné konstanty technických látek Základní vztahy Pro proces sdílení tepla platí základní
Více1/ Vlhký vzduch
1/5 16. Vlhký vzduch Příklad: 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 16.5, 16.6, 16.7, 16.8, 16.9, 16.10, 16.11, 16.12, 16.13, 16.14, 16.15, 16.16, 16.17, 16.18, 16.19, 16.20, 16.21, 16.22, 16.23 Příklad 16.1 Teplota
VíceVÝSLEDKY OVĚŘOVÁNÍ ZEMNÍHO MASIVU JAKO ZDROJE ENERGIE PRO TEPELNÁ ČERPADLA. Technická fakulta České zemědělské univerzity v Praze
VÝSLEDKY OVĚŘOVÁNÍ ZEMNÍHO MASIVU JAKO ZDROJE ENERGIE PRO TEPELNÁ ČERPADLA Radomír Adamovský Pavel Neuberger Technická fakulta České zemědělské univerzity v Praze H = 1,0 2,0 m; D = 0,5 2,0 m; S = 0,1
VíceReflexní parotěsná fólie SUNFLEX Roof-In Plus v praktické zkoušce
Reflexní parotěsná SUNFLEX Roof-In Plus v praktické zkoušce Měření povrchových teplot předstěny s reflexní fólií a rozbor výsledků Tepelné vlastnosti SUNFLEX Roof-In Plus s tepelně reflexní vrstvou otestovala
VíceU218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací
VII. cená konvekce Fourier Kirchhoffova rovnice T!! ρ c p + ρ c p u T λ T + µ d t :! (g d + Q" ) (VII 1) Stacionární děj bez vnitřního zdroje se zanedbatelnou viskózní disipací! (VII ) ρ c p u T λ T 1.
VíceOperační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT
VíceMěření indukčností cívek
7..00 Ṫeorie eletromagneticého pole Měření indučností cíve.......... Petr Česá, studijní supina 05 Letní semestr 000/00 . Měření indučností cíve Měření vlastní a vzájemné indučnosti válcových cíve ZAÁNÍ
VíceTepelně vlhkostní posouzení
Tepelně vlhkostní posouzení komínů výpočtové metody Přednáška č. 9 Základní výpočtové teploty Teplota v okolí komína 1 Teplota okolí komína 2 Teplota okolí komína 3 Teplota okolí komína 4 Teplota okolí
VíceVÝROBA PÁRY. Výroba cukru se vyznačuje vysokou spotřebou páry a mechanické energie spotřeba elektrické energie kwh/t řepy
VÝROBA PÁRY Výroba cukru se vyznačuje vysokou spotřebou páry a mechanické energie spotřeba elektrické energie - 20-30 kwh/t řepy Využití páry k výrobě elektrické energie k čtyř až pěti stupňovému odpařování
VícePRŮMYSLOVÉ PROCESY. Přenos tepla II Odparky a krystalizátory
PRŮMYSLOVÉ PROCESY Přenos tepla II Odparky a krystalizátory Prof. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D. (e-mail: Tomas.Jirout@fs.cvut.cz, tel.: 2 2435 2681) Poděkování: Při přípravě prezentace byly použity a převzaty
VíceUniverzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek
Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA Měření na výměníku tepla Protokol obsahuje 13 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování: 7.5.2011
VíceAutokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.
Víceρ hustotu měřeného plynu za normálních podmínek ( 273 K, (1) ve které značí
Měření růtou lynu rotametrem a alibrace ailárního růtooměru Úvod: Průtoy lynů se měří lynoměry, rotametry nebo se vyočítávají ze změřené tlaové diference v místech zúžení růřezu otrubí nař.clonou, Venturiho
Vícec A = c A0 a k c ln c A A0
řád n 2.řád.řád 0.řád. KINETIK JEDNODUCHÝCH REKCÍ 0 Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože... 2 02 Ryhlost reae, ryhlosti přírůstu a úbytu jednotlivýh slože... 2 03 Ryhlost reae, ryhlosti
VíceOtázky pro Státní závěrečné zkoušky
Obor: Název SZZ: Strojírenství Mechanika Vypracoval: Doc. Ing. Petr Hrubý, CSc. Doc. Ing. Jiří Míka, CSc. Podpis: Schválil: Doc. Ing. Štefan Husár, PhD. Podpis: Datum vydání 8. září 2014 Platnost od: AR
VíceNávrh deskového výměníku sirup chladicí voda (protiproudové uspořádání)
Návrh deskového výměníku sirup chladicí voda (protiproudové uspořádání) Postup výpočtu Studijní podklady pro předměty ZSPZ a PRO III. Zpracoval: Pavel Hoffman Datum: 9/2004 1. Zadané hodnoty Roztok ochlazovaný
VíceVýměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením).
10. VÝMĚNÍKY TEPLA Výměníky tepla jsou zařízení, ve kterých se jeden proud ohřívá a druhý ochlazuje sdílením tepla. Nezáleží přitom na konečném cíli operace, tj. zda chceme proud ochladit nebo ohřát, ani
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.
VíceZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ
ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ Rok vzniku: 29 Umístěno na: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního ženýrství, Technická 2, 616 69 Brno, Hala C3/Energetický ústav
VíceJednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:
Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 3. cvičení Příklad 1: Rankin-Clausiův cyklus Vypočtěte tepelnou účinnost teoretického Clausius-Rankinova parního oběhu, jsou-li admisní parametry páry tlak p a = 80.10 5
VíceCVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU
CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU Co to je Molliérův diagram? - grafický nástroj pro zpracování izobarických změn stavů vlhkého vzduchu - diagram je sestaven pro konstantní
VíceNÁZEV ZAŘÍZENÍ: EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH
NÁZEV ZAŘÍZENÍ: EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ (ATMOSFÉRICKÝ STAND) ROK VZNIKU: 203 UMÍSTĚNÍ: VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ, FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ, TECHNICKÁ
VíceNávrh vysokofrekvenčních linkových transformátorů
inové transformátory inové transformátory Při požadavu na transformaci impedancí v široém frevenčním pásmu, dy nelze obsáhnout požadovanou oblast mitočtů ani široopásmovými obvody, je třeba použít široopásmových
VíceMěření prostupu tepla
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření prostupu tepla Úvod Prostup tepla je kombinovaný případ
VíceZásobování teplem. Cvičení Ing. Martin NEUŽIL, Ph. D Ústav Energetiky ČVUT FS Technická Praha 6
Zásobování teplem Cvičení 2 2015 Ing. Martin NEUŽIL, Ph. D Ústav Energetiky ČVUT FS Technická 4 166 07 Praha 6 Měření tlaku (1 bar = 100 kpa = 1000 mbar) x Bar Přetlak Absolutní tlak 1 Bar Atmosférický
VíceVícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová
Vícefázové reaktory Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor Zuzana Tomešová 2008 Probublávaný reaktor plyn - kapalina - katalyzátor Hydrogenace méně těkavých látek za vyššího tlaku Kolony naplněné
VíceBH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemního stavitelství BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D. Průběh zkoušky, literatura Tepelně
VíceKLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
VíceMiloslav Dohnal 1 PROCESNÍ VÝPOČTY TECHNOLOGIÍ
Miloslav Dohnal 1 PROCESNÍ VÝPOČTY TECHNOLOGIÍ Tento článek je věnován odborné stáži, která vznikla v rámci projektu MSEK Partnerství v oblasti energetiky. 1. ÚVOD Projekt MSEK Partnerství v oblasti energetiky
Více10. Chemické reaktory
10. Chemické reaktory V každé chemické technologii je základní/nejvýznamnější zařízení pro provedení chemické reakce chemický reaktor. Celý technologický proces se skládá v podstatě ze tří typů zařízení:
Více22. Mechanické a elektromagnetické kmity
. Mechanicé a eletromagneticé mity. Mechanicé mity Mechanicé mitání je jev, při terém se periodicy mění fyziální veličiny popisující mitavý pohyb. Oscilátor těleso, teré je schopné mitat, (mitání způsobuje
VíceFyzikální praktikum č.: 1
Datum: 5.5.2005 Fyziální pratium č.: 1 ypracoval: Tomáš Henych Název: Studium činnosti fotonásobiče Úol: 1. Stanovte závislost oeficientu seundární emise na napětí mezi dynodami. yneste do grafu závislost
VíceSOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU
SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU Martin Kny student Ph.D., ČVUT v Praze, fakulta stavební, katedra technických zařízení budov martin.kny@fsv.cvut.cz Konference
Více12 Prostup tepla povrchem s žebry
2 Prostup tepla povrchem s žebry Lenka Schreiberová, Oldřich Holeček Základní vztahy a definice V případech, kdy je třeba sdílet teplo z média s vysokým součinitelem přestupu tepla do média s nízkým součinitelem
VíceÚLOHA S2 STATICKÁ CHARAKTERISTIKA KONDENZÁTORU BRÝDOVÝCH PAR
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav počítačové a řídicí techniky Ústav fyziky a měřicí techniky LABORATOŘ OBORU IIŘP ÚLOHA S2 STATICKÁ CHARAKTERISTIKA KONDENZÁTORU BRÝDOVÝCH PAR Zpracoval:
VíceTabulka Tepelně-technické vlastností zeminy Objemová tepelná kapacita.c.10-6 J/(m 3.K) Tepelná vodivost
Výňatek z normy ČSN EN ISO 13370 Tepelně technické vlastnosti zeminy Použijí se hodnoty odpovídající skutečné lokalitě, zprůměrované pro hloubku. Pokud je druh zeminy znám, použijí se hodnoty z tabulky.
VíceVÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT A. Potřebné údaje pro výpočet tepelných ztrát A.1 Výpočtová vnitřní teplota θ int,i [ C] normová hodnota z tab.3 určená podle typu a účelu místnosti A.2 Výpočtová venkovní teplota
VíceVÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT
VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT A. Potřebné údaje pro výpočet tepelných ztrát A.1 Výpočtová vnitřní teplota θ int,i [ C] normová hodnota z tab.3 určená podle typu a účelu místnosti A.2 Výpočtová venkovní teplota
VíceVýroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry
Úvod Znalosti - klíč k úspěchu Materiál přeložil a připravil Ing. Martin NEUŽIL, Ph.D. SPIRAX SARCO spol. s r.o. V Korytech (areál nádraží ČD) 100 00 Praha 10 - Strašnice tel.: 274 00 13 51, fax: 274 00
VíceNávrh trubkového zahřívače kapalina - kapalina (protiproudové uspořádání) Postup výpočtu
Návrh trubkového zahřívače kapalina - kapalina (protiproudové uspořádání) Postup výpočtu Studijní podklady pro předměty ZSPZ a PO III. Zpracoval: Pavel Hoffman Datum: 10/00 1. Zadané hodnoty oztok proudící
VíceKalorimetrická měření I
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Kalorimetrická měření I Úvod Teplo Teplo Q je určeno energií,
VíceVliv zateplení objektů na vytápěcí soustavu, nové provozní stavy a topné křivky
Vliv zateplení objektů na vytápěcí soustavu, nové provozní stavy a topné křivky V současnosti se u řady stávajících bytových objektů provádí zvyšování tepelných odporů obvodového pláště, neboli zateplování
VíceVýpočet potřeby tepla na vytápění
Výpočet potřeby tepla na vytápění Výpočty a posouzení byly provedeny při respektování zásad CSN 73 05 40-2:2011, CSN EN ISO 13789, CSN EN ISO 13790 a okrajových podmínek dle TNI 73 029, TNI 73 030. Vytvořeno
VíceKAPALINY Autor: Jiří Dostál 1) Který obrázek je správný?
KAPALINY Autor: Jiří Dostál 1) Který obráze je správný? a) b) 2) Vypočti hydrostaticý tla v nádobě s vodou na obrázu: a) v ístě A b) v bodě C c) Doplňové ateriály učebnici Fyzia 7 1 ) V bodě C na obrázu
VíceAgregace vzájemné spojování destabilizovaných částic ve větší celky, případně jejich adheze na povrchu jiných materiálů
Agregace - úvod 1 Agregace vzáemné spoování destablzovaných částc ve větší cely, případně ech adheze na povrchu ných materálů Částce mohou agregovat, poud vyazuí adhezní schopnost a poud e umožněno ech
VíceAbsorpční vlastnosti plazmatu směsí SF 6 a PTFE
Absorpční vlastnosti plazmatu směsí SF 6 a PTFE N. Bogatyreva, M. Bartlová, V. Aubrecht Faulta eletrotechniy a omuniačních technologií, Vysoé učení technicé v Brně, Technicá 10, 616 00 Brno Abstrat Článe
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11 Termodynamika reálných plynů část 1 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní
Více9 Charakter proudění v zařízeních
9 Charakter proudění v zařízeních Egon Eckert, Miloš Marek, Lubomír Neužil, Jiří Vlček A Výpočtové vztahy Jedním ze způsobů, který nám v praxi umožňuje získat alespoň omezené informace o charakteru proudění
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 10 přednáška
Prvy betonových onstrucí BL0 0 přednáša ŠTÍHLÉ TLAČENÉ PRVKY chování štíhlých tlačených prutů chování štíhlých onstrucí metody vyšetřování účinů 2. řádu ŠTÍHLÉ TLAČENÉ PRVKY POJMY ztužující a ztužené prvy
Více2. DOPRAVA KAPALIN. h v. h s. Obr. 2.1 Doprava kapalin čerpadlem h S sací výška čerpadla, h V výtlačná výška čerpadla 2.1 HYDROSTATICKÁ ČERPADLA
2. DOPRAVA KAPALIN Zařízení pro dopravu kapalin dodávají tekutinám energii pro transport kapaliny, pro hrazení ztrát způsobených jejich viskozitou (vnitřním třením), překonání výškových rozdílů, umožnění
VíceDimenzování silnoproudých rozvodů. Návrh napájecího zdroje., obvykle nepracují zároveň při jmenovitém výkonu
Dimenzování silnoproudých rozvodů Návrh napájecího zdroje Supina el. spotřebičů P i Pn, obvyle nepracují zároveň při jmenovitém výonu činitel současnosti Pns s P n P ns současně připojené spotřebiče činitel
Více17. Základy přenosu tepla - přenosu tepla vedením, přenos tepla prouděním, nestacionární přenos tepla, prostup tepla, vyměníky tepla
1/14 17. Základy přenosu tepla - přenosu tepla vedením, přenos tepla prouděním, nestacionární přenos tepla, prostup tepla, vyměníky tepla Příklad: 17.1, 17.2, 17.3, 17.4, 17.5, 17.6, 17.7, 17.8, 17.9,
VíceZpracování teorie 2010/11 2011/12
Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Cykly Děje Proudění (turbíny) počet v: roce 2010/11 a roce 2011/12 Chladící zařízení (nakreslete cyklus a nakreslete schéma)... zde 13 + 2 (15) Izochorický děj páry (nakreslit
VíceRV, RK SIGMA PUMPY HRANICE A KOMPRESORY 426 2.98 71.01
SIGMA PUMPY HRANICE VODOKRUŽNÉ VÝVĚVY A KOMPRESORY RV, RK SIGMA PUMPY HRANICE, s.r.o. Tovární 65, 75 Hranice tel.: 6/6, fax: 6/ 57 Email: sigmahra@sigmahra.cz 6.9 7. Použití Vývěvy RV se používají v mnoha
VíceOtázky Chemické inženýrství I ak. rok 2013/14
Otázky Chemické inženýrství I ak. rok 2013/14 1. Principy bilancování. Bilancovatelné veličiny. Pojmy: bilanční systém a jeho hranice, bilanční období, proud, složka, akumulace, zdroj, fiktivní proud,
VíceZáklady chemických technologií
4. Přednáška Mísení a míchání MÍCHÁNÍ patří mezi nejvíc používané operace v chemickém průmyslu ( resp. příbuzných oborech, potravinářský, výroba kosmetiky, farmaceutických přípravků, ) hlavní cíle: odstranění
Více1 Zatížení konstrukcí teplotou
1 ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ TEPLOTOU 1 1 Zatížení konstrukcí teplotou Časově proměnné nepřímé zatížení Klimatické vlivy, zatížení stavebních konstrukcí požárem Účinky zatížení plynou z rozšířeného Hookeova zákona
VíceN_SFB. Stavebně fyzikální aspekty budov. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích
Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích N_ Stavebně fyzikální aspekty budov Přednáška č. 3 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: prof. Ing. Ingrid
VíceU218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze
Seminář z PHTH 3. ročník Fakulta strojní ČVUT v Praze U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky 1 Přenos tepla 2 Mechanismy přenosu tepla Vedení (kondukce) Fourierův zákon homogenní izotropní prostředí
VíceEFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION ECHY DOLNÍ BAVORSKO
EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍČECHY ECHY DOLNÍ BAVORSKO Vytápěnía využitíobnovitelných zdrojůenergie se zaměřením na nízkoenergetickou a pasivní výstavbu Parametry pasivní výstavby Investice do Vaší
VíceObr.1 Princip Magnetoelektrické soustavy
rincipy měřicích soustav: 1. Magnetoeletricá (depreszý) 2. Eletrodynamicá 3. Induční 4. Feromagneticá 1.ANALOGOVÉ MĚŘICÍ ŘÍSTROJE Magnetoeletricá soustava: Založena na působení sil v magneticém poli permanentního
Více4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY
4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY Úloha 4-1 Řešení reačních schémat... Úloha 4- Řešení reačních schémat... Úloha 4-3 Řešení reačních schémat... Úloha 4-4 Řešení reačních schémat... 3 Úloha 4-5 Řešení
VíceTECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV
Katedra prostředí staveb a TZB TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV Cvičení pro bakalářské studium studijního oboru Příprava a realizace staveb Cvičení č. 7 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly
VíceStudent(ka): Písemná část státní závěrečné zkoušky Fyzika (učitelství) červen Bodové hodnocení: Hodnotil(a): Celkové hodnocení testu:
Spránou odpoěď zaroužujte. Celoé hodnocení testu: Úloha 1 (3 body) Mějme ýtah o hmotnosti m, terý je poěšen na laně přes penou ladu. Za druhý onec lana tahá silou F čloě, terý stojí onom ýtahu. Jeho hmotnost
VíceTERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí Prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla OSNOVA 15. KAPITOLY Tři mechanizmy přenosu tepla Tepelný
VíceTepelnáčerpadla, pracovní látky, principy, zdroje, zapojení, příklady využití 1. Pracovní látky - chladiva
Tepelnáčerpadla, pracovní látky, principy, zdroje, zapojení, příklady využití 1. Pracovní látky - chladiva Pracovní látkou tepelného čerpadla je látka, která v oběhu tepelného čerpadla přijímá teplo při
VíceZáklady procesního inženýrství Program výpočtových cvičení
Základy procesního inženýrství Program výpočtových cvičení zimní semestr 2007/2008 vyučující: L. Obalová, M. Večeř, K. Pacultová Literatura: 1) Holeček, O. Chemicko inženýrské tabulky, 2. vydání VŠCHT,
Více1/58 Solární soustavy
1/58 Solární soustavy hydraulická zapojení zásobníky tepla tepelné výměníky 2/58 Přehled solárních soustav příprava teplé vody kombinované soustavy ohřev bazénové vody hydraulická zapojení typické zisky
VíceDOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE
OBSAH 1 DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE (V. Kemka).............. 9 1.1 Zdvihadla a jeřáby....................................... 11 1.1.1 Rozdělení a charakteristika zdvihadel......................... 11 1.1.2
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Laboratoře TZB
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Laboratoře TZB Cvičení č. 5 Stratifikace vodního objemu vakumulačním zásobníku Ing. Daniel Adamovský, Ph.D. Katedra TZB, fakulta stavební, ČVUT v Praze
VíceK AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ
««KOSIQYBNSIA SOCIALISTI С KA i i ř U H i M m É (22) POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ Přihlášeno 28 11 83 (21) (PV 8828-33) (40) Zveřejněno 16 07 85 240561 (Ml CWř (51) Int. CM F 22 В 33/12 OMD MO
VíceOPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM
ANOTACE OPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 66 7 Praha 6 Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz Pro hodnocení
Vícestudentská kopie Předběžný odhad profilů: 1. Výpočet zatížení 1.1) Zatížení stálá Materiál: RD S10, LLD SB
Zadání: Navrhněte a posuďte rozhodujíí nosné prvy (latě, rove, leštiny, vaznie, sloupy) a jejih spoje (vaznie leština, leština-roev, roev-vaznie, vaznie-sloupe) střešní onstrue obytné budovy z materiálů
VíceIng. Jan Sedlář Matematický model chladicího zařízení s odtáváním výparníku ODBORNÁ KONFERENCE SCHKT 26. LEDNA 2016, HOTEL STEP, PRAHA
Ing. Jan Sedlář Matematický model chladicího zařízení s odtáváním výparníku ODBORNÁ KONFERENCE SCHKT 26. LEDNA 216, HOTEL STEP, PRAHA UCEEB ČVUT Fakulta strojní Ústav energetiky Výuka Vývoj tepelných čerpadel
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy
VíceTYPY KOTLŮ, JEJICH DĚLENÍ PODLE VYBRANÝCH HLEDISEK. Kotel horkovodní. Typy kotlů 7.12.2015. dělení z hlediska:
Typy kotlů TYPY KOTLŮ, JEJICH DĚLENÍ PODLE VYBRANÝCH HLEDISEK dělení z hlediska: pracovního média a charakteru jeho proudění ve výparníku druhu spalovaného paliva, způsobu jeho spalování a druhu ohniště
VícePříklad zatížení ocelové haly
4. Zatížení větrem Přílad haly Zatížení stavebních onstrucí Přílad atížení ocelové haly Zadání Určete atížení a maximální možné vnitřní síly na prostřední rám halového jednolodního objetu (vi obráe). Celová
VíceŠíření tepla. Obecnéprincipy
Šíření tepla Obecnéprincipy Šíření tepla Obecně: Šíření tepla je výměna tepelné energie v tělese nebo mezi tělesy, která nastává při rozdílu teplot. Těleso s vyšší teplotou má větší tepelnou energii. Šíření
VíceTransformátory. Mění napětí, frekvence zůstává
Transformátory Mění napětí, frevence zůstává Princip funce Maxwell-Faradayův záon o induovaném napětí e u i d dt N d dt Jednofázový transformátor Vstupní vinutí Magneticý obvod Φ h0 u u i0 N i 0 N u i0
Více