MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC na roky

Transkript

1 MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC na roky I. Východiska 1. Vnější prostředí Makroekonomický rámec je založen na předpokladu dalšího růstu světové ekonomiky, který však bude ve srovnání s rokem 2005 pomalejší. Ke globální dynamice budou stále výrazně přispívat asijské ekonomiky, zejména Čína a Indie. Naopak ekonomika USA zřejmě zvolní své tempo. Ekonomika eurozóny v 1. pololetí 2006 vykazuje náznaky zrychlení a očekává se, že její růst poprvé od roku 2000 celoročně překročí 2 %. Je tažen převážně exportem a investicemi, zvyšují se indexy podnikatelské důvěry. Pro potřebnou robustnost však stále chybí větší dynamika spotřeby domácností. To platí zvláště pro německou ekonomiku, našeho největšího obchodního partnera, kde by se měl zrychlit růst spotřeby v závěru roku v souvislosti s chystaným zvýšením DPH od roku V roce 2006 by měl HDP v EU-12 vzrůst o 2,5 %, pro rok 2007 očekáváme růst o 2,0 %. Pro období let 2008 až 2009 předpokládáme, že by se ekonomický růst měl pohybovat v intervalu mezi 2,0 % - 2,5 %, přičemž pozitivní roli by mělo sehrát i využití impulsů plynoucích z rozšíření Unie. Středoevropské země, a zejména Slovensko, které rostlo v roce 2005 prakticky stejně rychle jako ČR, mají dlouhodobě vyšší dynamiku než západní Evropa. V dalších letech by měl pokračovat konvergenční proces s vysokou dynamikou domácí poptávky v těchto zemích. Příznivé růstové vyhlídky existují i ve zbývajících kandidátských zemích a v ostatních ekonomikách jihovýchodní a východní Evropy včetně Ruska. Situace na trhu s ropou je ovlivněna geopolitickým napětím, zvýšenou poptávkou a rovněž nedostatkem kapacit ke zvýšení produkce. Koncem léta 2006 ovšem došlo k poklesu ceny z hodnot nad 70 USD za barel ropy Brent směrem k 60 USD, což by mohlo naznačovat, že ceny už prošly svým zenitem (např. vlivem zpomalení v americké ekonomice). Přesto se však domníváme, že je třeba i v horizontu do roku 2009 počítat s cenou nad 50 USD/barel.

2 Velmi vysoko se drží i světové ceny nepalivových surovin. V roce 2006 ještě předpokládáme jejich další růst a teprve v následujících letech by mohlo dojít k poklesu. Za rizika uvedeného scénáře považujeme možné nové zvýšení geopolitického napětí ohrožující politickou stabilitu ve světovém měřítku, zejména v oblasti Blízkého a Středního východu. Rovněž případná nepředvídatelná fluktuace hodnoty amerického dolaru by mohla narušit stabilitu vnějšího prostředí. 2. Fiskální politika Příznivý vývoj výběru daňových příjmů společně s částečnými úsporami ve výdajích byly v letech 2004 a 2005 hlavní příčinou pozitivních výsledků hospodaření veřejných rozpočtů. Fiskální deficit si však zachovává výrazně strukturální povahu. Ve struktuře výdajů nedochází k výraznějším změnám. Přetrvává vysoký podíl sociálních mandatorních výdajů, zatímco náklady spojené s transformací české ekonomiky pozvolna doznívají. Hlavním důvodem očekávaného zvýšení deficitů vládního sektoru je zrychlení růstu výdajů. Ve střednědobém časovém horizontu je vývoj veřejných financí ovlivněn nutností respektovat soustavu fiskálních pravidel EU. Česká republika se v Konvergenčním programu 2005 zavázala pokračovat ve snižování rozpočtového deficitu tak, aby v roce 2006 činil 3,8 % HDP a v roce 2008 nepřesáhl 3 % HDP a byl tak v souladu s maastrichtskými kritérii. Současný fiskální výhled ukazuje, že naplnění stanovených cílů v letech 2007 a 2008 není reálné a předpokládá jejich překročení. Dosažení hranice 3 % HDP se tak jeví možné nejdříve v roce Ke zhoršení situace veřejných financí dochází navzdory poměrně vysokému růstu HDP v letech 2005 a 2006, kdy ekonomika roste tempy převyšujícími 6 %. Nepodařilo se tedy využít velmi výhodné situace ke konsolidaci veřejných rozpočtů. Obnovení procesu fiskální konsolidace se neobejde bez úsporných opatření na výdajové straně vzhledem k tomu, že na příjmové straně bude vykazovat daňová kvóta tendenci k autonomnímu poklesu. Zatím otevřenou otázkou zůstává dlouhodobá udržitelnost veřejných financí zejména ve vztahu k penzijní reformě. 2

3 3. Měnová politika Měnová politika České národní banky je založena na režimu cílování inflace, formulovaném v její Dlouhodobé měnové strategii. Inflační cíl, jenž platí od ledna 2006, odpovídá meziročnímu růstu indexu spotřebitelských cen (CPI) ve výši 3 % s maximální odchylkou jednoho procentního bodu na obě strany. Centrální banka se zavázala, že bude prosazovat takovou měnovou politiku, jež by měla maximálně přispět k dosažení deklarovaného cíle v celém období až do okamžiku přistoupení České republiky k eurozóně. Takto definované kritérium měnové politiky je dobrým východiskem pro splnění konvergenčního kriteria pro inflaci a zároveň vytváří prostor pro existenci kladného inflačního diferenciálu vůči zemím EU, ke kterým by měla ČR nadále ekonomicky konvergovat. Současně ukotvuje inflační očekávání ekonomických subjektů i finančních trhů na nízké a stabilní úrovni, což je nezbytný předpoklad pro tvorbu příznivého hospodářského prostředí. V závislosti na očekávaném vývoji deficitu veřejných rozpočtů a vyhodnocení postupující sladěnosti české ekonomiky s ekonomikami eurozóny se bude měnová politika připravovat na vstup do kurzového mechanismu ERM II, ve kterém musí setrvat až do přijetí společné evropské měny. Plánovaný termín přijetí společné evropské měny v roce 2010 však bude s největší pravděpodobností odložen. Nový termín zatím nebyl pevně stanoven. Pod vlivem vnějšího prostředí, vzlínající nákladové inflace, aktuální pozice v hospodářském cyklu a při prohlubujícím se deficitu veřejných rozpočtů lze v následujících letech očekávat mírný nárůst úrokových sazeb. Přestože obava z nepříznivého vývoje veřejných financí může vytvářet tlaky na navýšení rizikové prémie ČR, plnění úrokového maastrichtského kritéria není prozatím ohroženo. 4. Strukturální politiky Strukturální opatření na trzích produktů, práce a kapitálu směřují ve střednědobém horizontu k vytváření podmínek pro růst potenciálního produktu, pro zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a zaměstnanosti. Bude pokračovat liberalizace síťových odvětví, dokončování privatizace a rozvoj konkurence v sektoru služeb. Reformní opatření by měla zvyšovat adaptabilitu ekonomiky vůči šokům a 3

4 stimulovat příliv zahraničních investic při vyváženém rozvoji regionů a zachování sociálního smíru. Priority strukturálních politik jsou shrnuty ve Strategii hospodářského růstu a v Národním reformním programu, který byl předložen Evropské komisi v roce V mikroekonomické oblasti se reformy zaměřují zejména na podporu procesů, které vedou ke zvýšení konkurenční schopnosti a zrychlení růstu produktivity práce tak, aby se v tomto směru postupně uzavírala mezera mezi českou ekonomikou a průměrem zemí EU. Nejdůležitější politiky jsou zaměřeny na vytváření prostředí stimulujícího vědu, výzkum a inovace a jejich využití v ekonomické praxi, na modernizaci a rozvoj dopravních a ICT sítí a na vytvoření standardního transparentního podnikatelského prostředí s nízkou administrativní zátěží a snadným vstupem na trh a výstupem z něho. Nezanedbatelnou součástí reforem je i udržitelné využívání zdrojů z environmentálního pohledu. V oblasti trhu práce se hlavní úsilí zaměřuje na zvyšování jeho flexibility. Na nabídkové straně se jedná zejména o změny v daňovém a dávkovém systému a nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které by měly zvýšit pracovní motivaci nízkopříjmových skupin a osob na počátku a na konci profesní kariéry. Rozvoj vzdělávání by měl zvyšovat kvalitu pracovní síly a její schopnost vyrovnat se s měnícími se podmínkami trhu práce. 4

5 II. Makroekonomický vývoj Vývoj hlavních makroekonomických indikátorů české ekonomiky a jejich predikce jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka 1: Hlavní makroekonomické indikátory podle stavu k 14. září Predikce Predikce Výhled Výhled Hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 3,6 4,2 6,1 6,0 4,9 4,8 4,8 Spotřeba domácností růst v %, s.c. 6,0 2,6 2,3 3,9 4,2 4,1 4,1 Spotřeba vlády růst v %, s.c. 7,1-3,2 0,7-1,0 0,5-0,3-0,3 Hrubá tvorba fixního kapitálu růst v %, s.c. 0,4 4,7 3,6 6,5 7,8 7,9 8,0 Příspěvek zahr. obchodu k růstu HDP proc. body, s.c. -0,6 1,4 4,0 1,1 0,5 0,7 0,9 Deflátor HDP růst v % 0,9 3,5 0,9 1,4 2,6 2,9 2,9 Průměrná míra inflace % 0,1 2,8 1,9 2,8 3,0 2,9 2,9 Zaměstnanost (VŠPS) růst v % -0,7-0,6 1,2 1,6 1,0 0,5 0,2 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 7,8 8,3 7,9 7,2 6,7 6,5 6,5 Objem mezd a platů (domácí koncept) růst v %, b.c. 6,0 6,4 6,6 7,7 7,8 7,6 7,3 Podíl BÚ na HDP % -6,2-6,0-2,1-3,4-2,4-1,7-1,0 Předpoklady: Směnný kurz CZK/EUR 31,8 31,9 29,8 28,4 28,0 27,5 27,1 Dlouhodobé úrokové sazby (10 let) % p.a. 4,1 4,8 3,6 3,9 4,5 4,3 4,3 Ropa Brent USD/barel 28,8 38,3 54,4 67,5 59,8 55,0 53,0 HDP eurozóny (EU-12) růst v %, s.c. 0,8 1,9 1,4 2,5 2,0 2,2 2,3 Pramen : ČSÚ, ČNB, Eurostat, IMF, propočty MF ČR 1. Ekonomický výkon Meziroční růst reálného HDP v české ekonomice v roce 2005 překročil šestiprocentní hranici a v 1. pololetí 2006 dosáhl 6,6 %, z toho v 1. čtvrtletí 7,1 %, ve druhém pak 6,2 %. Ve struktuře byl tažen převážně tvorbou fixního kapitálu, spotřebou domácností a nárůstem exportní výkonnosti. V 2. čtvrtletí 2006 se významně zrychlila tvorba zásob. Česká ekonomika se pohybuje po růstové trajektorii nad svým potenciálním výkonem, jehož meziroční růst je v současnosti odhadován mírně přes 5 %. Dosahovaná tempa vedla postupně k překročení potenciálního produktu a ke vzniku kladné produkční mezery. Její velikost ve 2. čtvrtletí 2006 odhadujeme okolo 1 %. Předpokládáme pokračování procesu vyrovnávání ekonomické úrovně se sousedními vyspělými státy EU. Konvergenci má podpořit Národní reformní program, jehož opatření na trzích produktů, práce a kapitálu směřují ke zlepšování prostředí pro 5

6 % růst potenciálního produktu, konkurenceschopnosti české ekonomiky a zvyšování zaměstnanosti. Zásadní riziko pro pozitivní makroekonomický vývoj představuje nerovnováha veřejných financí. Graf 1: Reálný hrubý domácí produkt (růst proti předchozímu roku v %) Pramen : ČSÚ, propočty MF ČR V následujících letech očekáváme zpomalování přírůstku reálného HDP z 6,0 % v roce 2006 k cca 4,8 % v roce Vzhledem k předpokládané další mírné akceleraci potenciálního produktu by projektované růsty neměly přinášet riziko prohloubení makroekonomických nerovnováh. Meziroční růst reálných výdajů domácností na finální spotřebu se v posledním období pohybuje okolo 3,5 %. Nízké úrokové sazby podporují tendence domácností investovat do nákupu vlastního bydlení, což jim odčerpává část disponibilních příjmů. Meziroční růst objemu hypotečních úvěrů zvyšuje dlouhodobě dluhovou zátěž domácností a krátkodobě snižuje tempo výdajů na konečnou spotřebu. Finální spotřeba domácností by se v roce 2006 měla zvýšit o 3,9 %. Pro další roky předpokládáme mírné zrychlení s tím, že růst spotřeby domácností zůstane podproporcionální vzhledem k dynamice HDP a bude se pohybovat těsně nad 4 %. 6

7 Reálná spotřeba vlády by neměla výrazněji růst. Předpokládáme, že za rok 2006 klesne o cca 1,0 %, v roce 2007 očekáváme růst o 0,5 %. V následujících letech by měly reálné vládní výdaje na konečnou spotřebu stagnovat až mírně klesat. Růst hrubé tvorby fixního kapitálu v 2. čtvrtletí 2006 se zvýšil meziročně o 5,3 %, vývoj souvisí s budováním nových převážně exportních kapacit. V letech následujících potom očekáváme udržení vysokého růstu tvorby fixního kapitálu hlavně v důsledku pokračujícího přílivu přímých zahraničních investic, který odráží vysokou atraktivitu české ekonomiky pro zahraniční investory. Zároveň předpokládáme, že zahraniční vlastníci v ČR reinvestují podstatnou část zisků a že nové kapacity by měly být převážně proexportně orientovány. Rizikem pro vysokou dynamiku investiční aktivity je i růst nákladů na energetické vstupy. Příspěvky z fondů EU poplynou převážně do infrastrukturních investic. V roce 2008, kdy by mělo dojít k výraznému zvýšení příspěvků v rámci nové finanční perspektivy EU, by tempo růstu investic mělo dosáhnout téměř 8 %. V roce 2004 bylo po pěti letech poprvé dosaženo kladného příspěvku zahraničního obchodu k růstu HDP, a to ve výši 1,4 procentního bodu (p.b.). V roce 2005 činil příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP dokonce 4,0 p.b. vzhledem ke zpomalení dovozně náročné části domácí poptávky. V nejbližší budoucnosti rovněž počítáme s udržením pozitivního příspěvku (v roce 2006 okolo 1,1 p.b.) při zvyšování podílu obratu zahraničního obchodu na HDP. I v dalších letech očekáváme kladný příspěvek zahraničního obchodu v rozmezí 0,5 až 1,0 p.b. 2. Ceny zboží a služeb Od roku 1999 je možné Českou ekonomiku charakterizovat jako nízkoinflační s průměrnou mírou inflace ze spotřebitelských cen kolem 2,5 %. Příspěvek administrativních opatření po tuto dobu osciloval kolem 1,5 p.b. Příspěvek tržního pohybu spotřebitelských cen je velmi mírný a pohybuje se kolem 1,0 p.b. ročně. Jako tlumící faktor s dlouhodobým potenciálem působí posilující směnný kurz koruny, který stlačuje korunové ceny dováženého zboží a částečně kompenzuje vysoké dolarové ceny dovážených paliv. Rovněž se zde projevuje silná konkurence na domácím spotřebitelském trhu, spojená s tlakem obchodních řetězců, a nízké inflační expektace ekonomických subjektů ovlivňované měnovou politikou založenou na inflačním cílení. 7

8 % Graf 2 : Spotřebitelské ceny (průměrná míra inflace v %) Pramen : ČSÚ, propočty MF ČR Pro rok 2006 odhadujeme průměrnou míru inflace okolo 2,8 % při příspěvku administrativních cenových opatření ve výši 1,0 p.b. V letech 2007 až 2009 by se cenový růst měl pohybovat kolem 3,0 %, tedy v blízkosti inflačního cíle ČNB. Tato predikce je založena na předpokladech dalšího zhodnocování koruny a plynulého neinflačního nárůstu úplných jednotkových nákladů práce. Přijatý scénář vývoje cen ropy by měl působit dezinflačně. Situace v této oblasti je však velmi volatilní, a tudíž vytváří určitá rizika pro cenovou stabilitu. Měnová politika by proto měla zabránit především sekundárním dopadům na ostatní ceny. U cen potravin očekáváme mírný nárůst a následnou stabilitu. V oblasti administrativních opatření bude mít nejvyšší vliv zvýšení spotřebních daní z cigaret, které se projeví koncem roku 2006 a na začátku roku Další opatření se budou týkat oblasti bydlení zvyšování cen elektřiny (příspěvek cca 0,3 0,4 p.b. ročně), regulovaného nájemného (rovněž 0,3 0,4 p.b.), plynu, tepla a vodného a stočného. Na druhé straně projekce nezohledňuje inflační dopady zvažované ekologické daňové reformy vzhledem k tomu, že zatím není znám ani harmonogram, ani věcný obsah opatření reformy, a že dosud není legislativně ukotvena. 8

9 Růst implicitního deflátoru HDP byl v letech 2005 a 2006 snižován extrémními cenami ropy, které přispěly ke zhoršení směnných relací. V dalších letech je očekáváno sblížení hodnot růstu deflátoru HDP a spotřebitelské inflace. 3. Trh práce a domácnosti Trh práce (v metodice VŠPS) Situace na trhu práce je ovlivněna pokračujícím vysokým tempem ekonomického růstu. Nadále však přetrvávají některé strukturální problémy, které pozorujeme v silné regionální disparitě a v neklesajícím podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Problémy jsou navíc podpořeny nedostatečně rozvinutou infrastrukturou v některých regionech a nízkou mobilitou pracovníků, která je mimo jiné ovlivněna přetrvávající distorzí na trhu s byty. Nemalý vliv má rovněž nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle v rámci jednotlivých regionů. Současná legislativa dosud nevytvořila dostatečný tlak na problémové skupiny obyvatelstva k aktivnímu přístupu při vyhledávání práce. V 1. čtvrtletí roku 2005 došlo k zvrácení klesajícího trendu míry participace (poměr pracovní síly k obyvatelstvu ve věkovém rozmezí let). Stejný vývoj zaznamenala i míra zaměstnanosti (podíl zaměstnaných k obyvatelstvu let). Zaměstnanost se od počátku roku 2005 meziročně zvyšuje. Na její růst má pozitivní vliv zejména příznivý ekonomický vývoj, aktivní podpora zaměstnanosti a přímé i navazující efekty přímých zahraničních investic. Projevuje se zde i úprava zákona o zaměstnanosti, jež umožňuje zkrácené legální pracovní výdělky např. nezaměstnaným a matkám na mateřské dovolené a zpřísňuje podmínky pro registraci na úřadech práce. Do pracovního procesu se přednostně zapojují osoby mimo ekonomickou aktivitu (především důchodového věku) a cizí státní příslušníci. Nezaměstnaní byli až do roku 2006 zdrojem pro růst zaměstnanosti v menším rozsahu, což rovněž svědčí o strukturálních problémech českého trhu práce. Ve 2. čtvrtletí roku 2006 pozorujeme v tomto směru změny, neboť růst zaměstnanosti byl doprovázen výrazným poklesem nezaměstnanosti, což lze přisuzovat příznivému postavení ekonomiky v rámci hospodářského cyklu. 9

10 % Pro roky očekáváme pokračující růst zaměstnanosti v návaznosti na růstovou fázi ekonomiky a aktivní podporu tvorby pracovních míst. Tempo růstu zaměstnanosti se však bude postupně snižovat z 1,6 % v roce 2006 na 0,2 % v roce 2009 vzhledem ke zpomalení ekonomického růstu a stabilizaci počtu obyvatel v produktivním věku. Graf 3: Zaměstnanost (růst proti předchozímu roku v %) 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0-0,5-1,0-1,5-2,0-2, Pramen : ČSÚ, propočty MF ČR Poznámka : Vykázaný růst zaměstnanosti v roce 2002 byl ovlivněn metodickou změnou ve Výběrovém šetření pracovních sil. Pokračující pokles počtu nezaměstnaných má převážně cyklický charakter. Strukturální problémy se nezlepšují a například v problémových severních regionech se nezaměstnanost stala již chronickým jevem s negativními sociálními i ekonomickými důsledky. Bez významné změny v nastavení daňového a dávkového systému, který v současné době dostatečně nemotivuje k aktivnímu vyhledávání práce, nelze očekávat výrazné změny v přístupu problémových skupin obyvatelstva. Mezinárodně srovnatelná míra nezaměstnanosti z VŠPS po sezónním očištění dosáhla vrcholu v 1. čtvrtletí 2004 (8,4 %) a od té doby se mírně snižuje. Očekáváme, že díky efektům ekonomického růstu a aktivní politice zaměstnanosti bude počet nezaměstnaných nadále mírně klesat ze 7,2 % v roce 2006 na 6,5 % v roce

11 Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti budou přetrvávat mimo jiné vzhledem ke kvalifikačnímu nesouladu v nabídce a poptávce po pracovní síle a její nízké mobilitě. Diferencovaná podpora tvorby pracovních příležitostí a aktivní přístup úřadů práce by naopak měly rozdíly snižovat. Domácnosti Vývoj mezd lze v posledních letech vzhledem k růstu produktivity práce charakterizovat jako umírněný. Růst průměrné reálné mzdy se pozvolně zpomaloval. Po rekordním nárůstu v roce 2003 o 6,5 % její dynamika postupně klesala na 3,6 % v roce 2005, ve 2. čtvrtletí 2006 dosáhla 3,9 %. Jde pravděpodobně o krátkodobý jev. Rostoucí počet nabízených pracovních míst a problémy při hledání kvalifikovaných pracovníků klesající trend zřejmě zvrátí. Růst mezd bude na druhou stranu tlumen rostoucí zaměstnaností cizinců zejména z východní Evropy, kteří jsou ochotni pracovat za nižší odměnu. V následujících letech by mělo dojít k postupnému zrychlení růstu průměrné reálné mzdy ze 4,0 % v roce 2006 na 4,8 % v roce 2009 (v nominálním vyjádření z 6,9 % na téměř 8,0 %). Objem nominálních mezd a platů z národních účtů podle domácího konceptu by při klesajících přírůstcích zaměstnanosti měl růst stabilními tempy mezi 7,0 až 7,8 %. To povede k postupnému zvýšení růstu úplných jednotkových nákladů práce (podíl nominálních náhrad zaměstnancům na reálném HDP) z 1,7 % v roce 2006 na 2,4 % v roce Tento růst by měl být přibližně na úrovni růstu deflátoru HDP a neměl by proto vytvářet inflační tlaky. Na vývoj ostatních složek příjmů domácností mají vliv zejména sociální příjmy, které v roce 2005 vzrostly o 5,1 %. Jejich nastartovaná dynamika vlivem vyšší valorizace starobních důchodů a zvýšení životního minima pokračovala i v roce V 1. čtvrtletí 2006 sociální příjmy vzrostly o 8,0 % a ve 2. čtvrtletí 2006 o 6,7 %. Navíc nově schválené balíky sociálních zákonů (porodné, rodičovské příspěvky aj.) výrazně zvyšují jejich předpokládaný objem v roce Celkový disponibilní důchod domácností by měl v horizontu rámce růst tempy 6 % až 6,6 %. Bude zpomalován růstem plateb úroků z úvěrů, odlivem mezd do zahraničí a stagnací přijatých důchodů z vlastnictví. 11

12 Prostředí nízkých úrokových sazeb vytváří podmínky pro růst spotřeby. Nízké úroky zároveň stimulují investice do bydlení, které zaujímají čím dál tím větší podíl ve výdajích domácností. Na úspory mají především vliv výhodně úročené a státem podporované produkty stavebního a důchodového spoření. Očekáváme, že nominální výdaje na spotřebu v následujících letech porostou tempy mezi 6,7 % v roce 2006 a 7,0 % v roce Míra úspor tak bude v důsledku vyššího růstu spotřeby domácností oproti disponibilnímu důchodu mírně klesat. 4. Vztahy k zahraničí Podíl 12měsíčního klouzavého deficitu běžného účtu (BÚ) na HDP koncem roku 2005 dosáhl - 2,1 %, což byl nejlepší výsledek od 1. čtvrtletí Zlepšování tohoto ukazatele bylo dáno výrazným překlopením deficitu obchodní bilance do přebytku. Záporné saldo obchodní bilance na bázi 12měsíčních klouzavých úhrnů se v období po vstupu do EU rychle snižovalo a v dubnu 2005 se dostalo poprvé do přebytku. Ten v dubnu 2006 dosáhl dosavadního maxima na úrovni 41 mld. Kč, a to i přes růst dolarových cen ropy. Hlavními příčinami strmého zlepšení obchodní bilance bylo příznivé působení volného pohybu zboží po vstupu do EU a efekty dokončení převážně proexportně orientovaných investic. Přes tento pozitivní vývoj neočekáváme, že takto rychlé zlepšování obchodní bilance bude pokračovat i v následujících letech. Zvyšování přebytku nepalivové části bilance by mělo být v dalších letech pozvolnější vzhledem k vyšší dynamice dovozu spojené s oživením domácí poptávky. V negativním smyslu ovlivňují bilanci především ceny ropy. Deficit ve skupině minerálních paliv by měl v roce 2006 dosáhnout hodnoty okolo 150 mld. Kč a v následujících letech by se měl pouze pomalu snižovat. Kurzový vývoj by neměl ohrozit konkurenceschopnost českého zboží, protože reálný směnný kurz vůči Německu se stále nachází pod dlouhodobým trendem. S ohledem na naznačené tendence by v roce 2006 měl být výsledkem přebytek obchodní bilance v rozsahu cca 1,4 % HDP. V dalších letech by se přebytek měl postupně zvýšit až na téměř 3 % HDP v roce

13 % V mírném přebytku se udržuje bilance služeb. Zlepšení bilance cestovního ruchu a dopravy však nepřevyšuje nárůst schodku tzv. ostatních služeb (většinou služby pro podniky). Schodek bilance výnosů, která zahrnuje reinvestované i repatriované zisky zahraničních investorů, je určující pro deficit BÚ. Dá se očekávat další prohlubování deficitu investičních výnosů vzhledem ke stálému přílivu přímých zahraničních investic a s ním souvisejícím následným odlivem zisků. Deficit náhrad zaměstnancům bude rovněž plynule narůstat s rostoucí zaměstnaností cizinců v ČR Graf 4 : Platební bilance (podíl salda běžného účtu na HDP v %) Pramen : ČNB, ČSÚ, propočty MF ČR V bilanci běžných převodů a kapitálového účtu, které zahrnují i odvody a příjmy ve vztahu k rozpočtu EU, je od roku 2004 ČR čistým příjemcem plateb. V návaznosti na novou finanční perspektivu EU by v následujících letech měl v těchto částech platební bilance vznikat znatelný přebytek. Podíl schodku BÚ na HDP by měl v roce 2006 dosáhnout 3,4 % a v horizontu makroekonomického rámce postupně klesat až na 1,0 % v roce Tato úroveň by rozhodně neměla představovat makroekonomické riziko. 13

14 Obsah: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC... 1 I. Východiska Vnější prostředí Fiskální politika Měnová politika Strukturální politiky... 3 II. Makroekonomický vývoj Ekonomický výkon Ceny zboží a služeb Trh práce a domácnosti Vztahy k zahraničí