Vedení porady: obecné psychologické principy aneb trocha teorie sociální psychologie neuškodí. Seidlová Málková Gabriela

Transkript

1 Vedení porady: obecné psychologické principy aneb trocha teorie sociální psychologie neuškodí Seidlová Málková Gabriela

2 Obsahové roviny porady zpravidla dvě základní informace přesvědčování Informace Otázka formy sdělení, jejich srozumitelnosti a dostupnosti Adekvátní úroveň náročnosti a složitosti

3 I. Poznatky o psychologické podstatě přesvědčování Přesvědčování Kognitivní disonance

4 Přesvědčování Teoretické modely v sociální psychologii studují přesvědčování v souvislosti se změnou postojů ( soubor myšlenek a přesvědčení, která si utváříme vůči určitým postojových objektům ) Komunikaci, která přesvědčuje a může změnit postoje lidí, určují 3 faktory: faktor zdroje komunikace faktor struktury zprávy faktor publika (komu je zpráva určena)

5 Faktory ovlivňující přesvědčování zdroje zpráva publikum pozornost porozumění přijetí Změna názoru Změna vnímání Změna chování

6 Faktory spojené se zdrojem- osobou, která přesvědčuje Ovlivňují především pozornost, jakou publikum komunikaci věnuje Expert a důvěryhodný spíše přesvědčí než laik Atraktivní a populární lidé spíše přesvědčí než neatraktivní/neznámí lidé Ten, kdo hovoří svižně spíše přesvědčí než ten, kdo hovoří pomalu Osoba, která argumentuje tak, že je to v rozporu s jeho prospěchem, spíše přesvědčí než ten, kdo přesvědčuje ve svůj prospěch

7 Dojem na základě velmi omezeného nebo žádného přímého kontaktu s danou osobou pak pracujeme s tzv. implicitní teorií osobnosti Kelly (1950) hodnocení přednášejícího a aktivita studentů v průběhu přednášky se liší, pokud je dopředu k dispozici biografie milý chladný Určité os. charakteristiky představují jakési centrální rysy, které sebou nesou jistá očekávání, jak člověk bude vypadatviz schéma První dojem: často nepřesný, odráží stereotypy a předsudky

8 Ukázka působení implicitní teorie osobnosti

9 První dojem Negativní informace nebo negativní vlaśtnosti někomu připisované vstupují výrazněji v procesu tvorby dojmu o člověku Sebesplňující proroctví Klasický experiment Rosenthala a jacobsona (1968)- Pygmalion efekt očekávání, která vůči někomu máme, mají tendenci ovlivňovat naše chování k tomuto člověku- a jeho chování také- tak, aby naše očekávání potvrzovala! Lidé nejsou vždy racionální a objektivní když si utváří dojem o druhých lidech

10 Proces utváření dojmu Nejprve hodnotíme člověka na základě informací, které o něm máme k dispozici (implicitní teorie osobnosti) Pracujeme s klíči, které vedou výběr dalších charakteristik Barva pleti, pohlaví, věk, povolání Pokud je člověk, kterého posuzujeme, náš známý, nebo je pro nás důležitý, nebo jsme velmi motivování ho poznat, proces posuzování pokračuje- viz schéma

11 Kontinuální model formování dojmu

12 Výzkum vlivu stereotypů na interpretaci chování lidí /Kunda a thagard, 1996, Duncan 1976) Člověk strká do jiného člověka podle toho, zda jde o bílého nebo tmavé pleti (stereotyp černoši jsou agresivní, bílí nejsou agresivní) -hodnoceno jako žoviální rýpnutí nebo agresivní úder

13 Faktory spojené se zprávou Ovlivňují především srozumitelnost zpráv a informací pro publikum Zpráva, která působí tak, že nemá za cíl přesvědčovat přesvědčí spíše než zpráva, která očividně chce přesvědčovat Zprávy, které děsí spíše přesvědčí než zprávy s nízkou mírou zastrašení Kuřáci, kteří sledovali silný (emotivní) film o rakovině plic následně kouří méně než kuřáci, kteří shlédli jen informující lehčího rázu

14 Faktory spojené s publikem Ovlivňují přijetí informace publikem Lidé s nízkým sebevědomím snáze přesvědčíte než člověka s vysokým sebevědomím Publikum, které není nakloněno názoru, k němuž chceme přesvědčit, přesvědčí argumenty prezentované protichůdně (nabídnout pozitiva i negativa)

15 Teorie kognitivní disonance Leon Festinger:nejznámější teorie kognitivní disonance ( 1957), vysvětluje podstatu sociální motivace člověka Disonance= nepříjemný stav vybuzení, který se objevuje pokud si jedince udržuje dva psychologicky odporující si stavy. Je to nepříjemný stav napětí, který si přejeme změnit, abychom se znovu cítili dobře

16 Výchozí motiv-vliv disonance na rozhodování Kognitivní soulad (consistency) jako základní mechanismus chování a myšlení racionálního člověka Usilujeme udržovat jednotu mezi Přesvědčeními-hodnotami a postoji Postoji, záměry a chováním Odlišnými postoji Máme tendenci uspořádávat hodnoty, postoje a naše chování do sourodého, jednotného celku Pokud se dostaneme do situace, v níž je tato jednota, soulad narušena, máme tendenci tento nesoulad odstranit, vyhnout se mu.

17 Příklad kognitivní disonance Jsem kuřák a kouření mi chutná + mám ale informace, že kouření způsobuje rakovinu plic (Disonance se tu objeví, pokud mi není mé zdraví jedno) Odstranit disonantní stav může znamenat: Přestat kouřit Pokusit se ignorovat vazbu mezi kouřením a rakovinou Zjednodušovat význam nesouladu mezi postoji a chováním

18 kognitivní disonance v procesech rozhodování Disonance je prožívána jen po rozhodnutí Obyčejně totiž při rozhodování volíme mezi dvěma nebo více variantami a varianta, kterou nakonec volíme, jen obtížně může pokrýt všechny pozitivní aspekty, které hrály roli v rozhodování. Bude nést i negativní aspekty.odmítnutá varianta také může mít pozitivní aspekty, které nás zajímaly Příklad s nákupem automobilu

19 Způsoby omezování disonance při rozhodování Máme tendenci vyhledávat po rozhodnutí informace, které naši volbu potvrdí (vyhledáváme články, které naši volbu povtrzují, + ignorujeme ty, které podporují nezvolené alternativy) Vyhledáváme informace, které zdůrazňují negativní aspekty nezvolené alternativy Příklady: Chování mužů bezprostředně po koupi auta (Ehrlich 1957) Tendence hůře hodnotit nezvolené alternativy a lépe ty, které volíme (ženy hodnotí domácí spotřebiče- 1 ze dvou, které hodnotí nejlépe dostanou znovu hodnotí oba spotřebiče-zvolený hodnotí jako lepší, ten, který by rády Banalizujeme pozitivní aspekty varianty, kterou jsme nezvolili

20 Příklady vlivu disonance na rozhodování Vynucený soulad chování Ospravedlněné úsilí

21 Vynucený soulad chování (forced compliance) Čím méně jsme placeni za dělání nečeho, co je v rozporu s našimi přesvědčeními a postoji, tím pravděpodobněji tyto postoje změníme x Čím lépe je člověk placen, aby takovou práci dělal, tím méně to potřebuje sám sobě odůvodňovat a méně pravděpodobně bude měnit své postoje Klasický experiment L. Festingera

22 Ospravedlnění úsilí Bez ohledu na to, jak zajímavý, atraktivní nebo poutavý pro nás nějaký cíl je... Pokud pro jeho dosažení musíme vyvinout extrémní úsilí, tím více pak tento úkol hodnotíme jako atraktivní (zajímavý,potřebný ) Často mechanismus obsažený v iniciačních rituálech skupin, klubů, spolků Ospravedlněné úsilí vzniká vlivem přítomnosti tzv kognitivní disonance

23 Psychologická podstata situací ospravedlněného úsilí kognitivní disonance: udělal jsem tolik, tak moc jsem obětoval, investoval tolik času abych se stal členem této skupiny/spolku X tato skupina/spolek/klub je nudná, k ničemu, hloupá odstranění disonance: odejít z klubu ( ale asi budeme litovat obětovaný čas a obětované úsilí) změníme hodnocení, postoj ke klubu/společnost (budeme ji hodnotit jako zajímavou, atraktivní )

24 Příklad experimentu ospravedlněného úsilí Aronson a Mills (1959) Ženy a diskusní klub pro psychologii sexu Vstup do klubu vyžaduje screening test (iniciace) 3 typy s.testové situace:a)náročná b)středně náročná c)bez iniciačního procesu diskuse poslech nudné nahrávky Hodnocení, jak se ti lidem líbilo - c:nudné b:trochu zajímavé a:diskuse zajímavá

25 Doplňkový materiál ke studiu Trénink sociálních dovedností učitele Text II. Gilernová: Sociální dovednosti učitele in Aplikovaná sociální psychologie, str

26 II. Příprava porady

27 Strukturace přípravy porady věcně -stručně -přehledně materiály předem téma zápis jasné body/témata: rozmyslet, strukturovat, sepsat (roli hraje): celkový čas, obsahová náročnost, náročnost na prezentaci, psané/ schématické opory obsah strukturovat a ukotvovat k plánu závěr- shrnutí toho, co se dohodlo, co je v plánu, jaké jsou úkoly

28 Nástroje pro tvorbu zápisu- a)dokument zápisu z porady Popis stavu před poradou/případně popis výchozího zadání Informace Úkoly z minula přehled splněných úkolů z minulé porady a identifikace pendlujících úkolů ( přesouvají se) Identifikace cílů/úkolů, které má porada řešit Rozepsat v bodech dílčí úkoly Připsat úkoly konkrétním lidem Stanovit termíny Stanovit termín dalšího setkání Rozeslat zápis

29 b) Nástroj pro promýšlení PMI Technika z programu E. de Bona CORT-P(plus) M (minus) I (interesting) Položit otázku, nechat lidi říci, jak by na ni odpověděli, nechat je provést ve skupině techniku PMI ( kaž sám a pak jeden sepíše náměty) Sepsat 10 bodů pro, 10 proti a zajímavé připomínky-souvislosti Až na základě těchto bodů připravit odpověď na původní otázku Zpravidla, pokud lidé mají příležitost odpověď promyslet, tvoří jiné- uvážlivě jší odpovědi, než když odpovídají přímo

30 Hry pro sociální poznávání Viz studijní text II. Trénink sociálních dovedností učitele Gilernová: Sociální dovednosti učitele in Aplikovaná sociální psychologie, str