Length of the breeding season in the Common Kingfisher (Alcedo atthis) in the Czech Republic

Transkript

1 Délka hnízdní sezóny ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v České republice Length of the breeding season in the Common Kingfisher (Alcedo atthis) in the Czech Republic Pavel Čech 02/19 ZO ČSOP Alcedo, Blanická 1299, CZ Vlašim; pavelcech@tiscali.cz Čech P. 2010: Délka hnízdní sezóny ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v České republice. Sylvia 46: Příspěvek předkládá nové poznatky o hnízdní sezóně ledňáčka říčního evropského (Alcedo atthis ispida) v České republice. Sledování průběhu hnízdění v různých oblastech České republiky ukázalo, že hnízdní sezóna ledňáčků říčních je delší než se uvádí v odborné literatuře. Obsazení hnízdišť párem ledňáčků, budování nových nebo úprava starých nor probíhá již na začátku března. Se snůškou vajec mohou tito ptáci začít již na počátku druhé dekády března. Krmení mláďat v norách bylo pozorováno ještě koncem září. Hnízdní sezóna ledňáčka říčního u nás pak trvá od začátku března do konce září. Pozdní případy hnízdění se týkají párů, které hnízdily v sezóně čtyřikrát, ale také jen dvakrát nebo třikrát. Při následném hnízdění může probíhat kladení vajec a sezení na nové snůšce ve stejné noře, kde jsou odchovávána dorůstající mláďata, v noře nové nebo na novém hnízdišti, kam se hnízdící pár přemístil. Na snůšku mohou ledňáčci nasedat ještě před snesením posledního vejce. Mláďata jsou pak nerovnoměrně vyvinutá, nejmladší jedinci mohou hnízdní noru opustit i za osm dní po vylétnutí starších sourozenců. The paper brings new recent data on the breeding season in the Common Kingfisher (Alcedo atthis) in the Czech Republic. The study carried out in different parts of the country showed that the breeding season in the Common Kingfisher is longer than given in the literature. Occupation of breeding territories and digging of new or adjustment of old burrows was recorded already in early March. Egg laying can be started at the beginning of the second tenday period of March. Feeding of the young in burrows was observed as late as at the end of September. In the Czech Republic, breeding season of the Common Kingfisher thus lasts from early March till late September. The cases of late breeding are related to pairs which laid four clutches during the season, but also to those who had only two or three clutches. During subsequent breeding events, egg laying and incubation of the new clutch can occur in the same burrow where the young from the previous clutch are being reared, or in a new burrow, or at a new breeding site to which the pair had moved. Incubation can be started already before the last egg is laid. The juveniles are then unevenly developed, the youngest can leave the burrow up to eight days after their older siblings had fledged. Keywords: breeding season, multiple-brooded species, reproduction, timing of breeding 53

2 Čech P. / Hnízdní sezóna ledňáčka říčního (Alcedo atthis) ÚVOD Na území střední a severní Evropy se vyskytuje poddruh ledňáčka říčního ledňáček říční evropský (Alcedo atthis ispida). Středoevropská populace tohoto ledňáčka se dělí na jedince stálé a tažné. Obsazování hnízdního teritoria stálými samci probíhá za normálních podmínek zimy již od konce února. Pro evropskou populaci se uvádí jako datum začátku hnízdní sezóny měsíc březen (Velká Británie) až květen (Švédsko; Fry et al. 1999). V České republice se za začátek hnízdní sezóny ledňáčka říčního považuje období kolem poloviny března (Hladík & Kadlec 1964). Kopulace probíhá v blízkosti hnízdní nory několikrát denně, nasednutí na snůšku začíná od posledního sneseného vajíčka, někdy také od sneseného čtvrtého vejce (Massny 1983). Většina párů ledňáčků říčních hnízdí dvakrát do roka, ale jsou známy i případy čtyř zahnízdění během jedné hnízdní sezóny (Novotný 1994, Čech 2001, 2006a, b, 2007c, 2009). Vícerá hnízdění jednoho páru následují po sobě s krátkými přestávkami nebo se překrývají (v jedné noře dokrmují mladé, v druhé sedí na nové snůšce). Doba inkubace trvá dní, na vejcích sedí oba ptáci, kteří se v sezení nepravidelně střídají (Hamilton 1997). Mláďata jsou do věku pěti až sedmi dní zahřívána jedním, někdy i oběma rodiči najednou (Gandolfi & Pavese 1992). Péče o mláďata v noře trvá dní. Po vylétnutí z nory krmí a učí lovit staří ptáci mladé ledňáčky v teritoriu hnízdiště kolem pěti dní a pak je z něho vyženou (Glutz von Blotzheim & Bauer 1980, Gandolfi & Pavese 1992). Délka hnízdního období ledňáčka říčního u nás je uváděna nejednotně: od dubna po červen (Mlíkovský 2003), od dubna po červenec (Hudec & Šťastný 2005), ale také od května po červenec (Klápště 2008). Tento příspěvek si klade za cíl popsat průběh hnízdění ledňáčka říčního v Čechách a na Moravě a ukázat, že jeho hnízdní sezóna je delší než uvádí odborná literatura. Součástí řešené problematiky je také porovnání hnízdní biologie naší populace ledňáčka říčního s populací na severu Polska. Vedle upřesnění poznatků o hnízdní biologii populace ledňáčka říčního na území České republiky (střední Evropy) jsou výsledky šetření důležité pro ochranu jeho hnízdišť. Případné úpravy svislých stěn břehů, kde tento druh hloubí své nory, by měly být prováděny mimo jeho hnízdní sezónu. MATERIÁL A METODIKA K řešení stanoveného cíle byla použita data z projektů programu ČSOP Ochrana biodiverzity z jihovýchodní části středních Čech (Podblanicko a střední Povltaví) získaná v pětiletém období a výsledky projektů řešených na Českolipsku, Karvinsku, Plzeňsku a Rožnovsku v letech Za začátek hnízdní sezóny ledňáčka říčního bychom měli považovat obsazení hnízdiště párem, budování a úpravu nory spojenou s tokem a následnou kopulací. Aby byly vyloučeny chyby vzniklé nejednotným výkladem chování ledňáčků na začátku hnízdní sezóny a případný subjektivní výklad výsledků sledování na hnízdištích, byl v předkládaném příspěvku zvolen jako začátek hnízdní sezóny termín snesení prvního vejce. Další průběh hnízdění byl dokladován v pentádách až do vyvedení mláďat z hnízdní nory. Na základě dlouhodobých poznatků z hnízdní biologie ledňáčka říčního a pro možnost snadného zadávání údajů do tabulek bylo stanoveno, že jednotlivé části hnízdění trvají: kladení vajec 4 7 dní (podle počtu vajec), inkubace 20 dní, krmení mláďat a péče o ně v noře 54

3 25 dní (Kucharski 1998, Čech 2006a, Čech 2007a, Kucharski & Čech 2009). Záznam jednotlivých fází průběhu hnízdění byl proveden na základě zjištěného stavu v noře (počet vajec, stáří mláďat), sledování aktivit hnízdících ptáků u nory (vynášení skořápek, počátek a konec krmení mláďat v noře), pozorování čerstvě vylétlých mláďat, u odchycených hnízdících jedinců také podle stavu hnízdní nažiny. V případě nutnosti se jednotlivé fáze průběhu hnízdění zpětně odvodily podle stáří mláďat v den jejich kroužkování na hnízdě (Čech 2007b). Hnízdící ptáci a jejich potomci byli podle možností pozorovatele označeni kroužky Kroužkovací stanice NM Praha. Celkem bylo kontrolováno 203 párů ledňáčka říčního a 367 případů jeho hnízdění. Při vyhledávání hnízd a pro potvrzení hnízdění byla použita metoda platná pro monitoring ledňáčka říčního v soustavě Natura 2000 (Čech & Hora 2006). Pro srovnání délky hnízdění ledňáčka říčního v odlišných zeměpisných šířkách byl proveden se stejnou metodikou v období výzkum průběhu hnízdění ledňáčka říčního v severopolském regionu Bory Tucholské na území dvou chráněných oblastí parků Tucholského a Wdeckého, řeky Brdy a Wdy. Vzdálenost míst šetření v Polsku a střední pozicí oblastí výzkumu v České republice je v severojižní ose přibližně 500 km (Kucharski & Čech 2009). VÝSLEDKY V hnízdní sezóně jsem pozoroval na Podblanicku a středním Povltaví 109 párů ledňáčka říčního a 199 případů jeho hnízdění. Dále byly do řešení problematiky zařazeny výsledky pozorování z projektů programu Ochrana biodiverzity v období na území Plzeňska, Českolipska, Rožnovska a Karvinska, kde bylo monitorováno celkem 94 párů a 168 případů jejich hnízdění. Klimatické podmínky byly během pozorování proměnlivé: mírná zima (2006/2007, 2007/2008), dlouhá zima se silnými mrazy (2005/2006, 2008/2009), jarní a bleskové letní povodně (2006, 2009), chladné období v předjaří (2008). Jejich různorodost a střídání zhruba kopíruje přirozené klima, které pozitivně nebo negativně ovlivňuje hnízdění ledňáčka říčního u nás. Snášení vajec prvního hnízdění probíhalo od třetí pentády března (zejm. po mírné zimě 2006/2007), s vrcholem v polovině dubna. Během pětiletého sledování ( ) v březnu začalo se snůškou 15 párů, tj. 7,4 % z celkového počtu sledovaných párů. Začátek hnízdění může přes mírnou zimu ovlivnit ochlazení v březnu a počátkem dubna (např. 2008). Nástup do druhého hnízdění byl nejednotný. Pokud u pozorovaných párů došlo k prolínání hnízdění, začínaly s druhou snůškou v úvodu května, s vrcholem v jeho šesté pentádě. V případě přestávek mezi prvním a druhým hnízděním byly pozorovány nové snůšky až koncem června. Snášení vajec třetího a čtvrtého hnízdění probíhalo v průběhu července a začátku srpna. Posledním termínem snášení vajec byla v pětiletém sledovacím cyklu druhá pentáda srpna. Po dobu výzkumu sedělo na vejcích nebo krmilo mladé v noře během srpna a září 106 (52,2 %) sledovaných párů. V září krmilo mladé v norách ještě 28 párů (13,8 % z celkového počtu sledovaných párů). Například v roce 2007 šlo na Podblanicku o čtvrté hnízdění páru u Hubenova (ÚN Slapy), třetí hnízdění páru u Mrače (Benešovský potok), druhé hnízdění páru u Štěpánovské Lhoty (Štěpánovský potok), v roce 2008 o druhé hnízdění páru u Smršťova (Blanice), v roce 2009 o třetí hnízdění páru u Sejcké Lhoty (ÚN Slapy) a čtvrté hnízdění páru u Poříčka (Křešický potok) a v Sázavě 55

4 Čech P. / Hnízdní sezóna ledňáčka říčního (Alcedo atthis) Počet hnízdění / No. of breeding events Ostatní zdroje ČSOP Alcedo Obr. 1. Začátky snůšek ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v období ČSOP Alcedo- Podblanicko a střední Povltaví: 109 párů ledňáčka říčního a 199 hnízdění. Ostatní zdroje-plzeňsko, Českolipsko, Rožnovsko a Karvinsko: 94 párů a 168 hnízdění. Fig. 1. Initiation of egg laying in the Common Kingfisher (Alcedo atthis) in The Blaník and central Vltava regions: 109 pairs and 199 breeding events. The other sources (Ostatní zdroje) Plzeň, Česká Lípa, Rožnov and Karviná regions: 94 pairs and 168 breeding events. nad Sázavou (Sázava). Začátky snůšek ledňáčka říčního v období ukazuje obr. 1, příklady vyvedení mláďat v září tab. 1. Podle výše uvedené metodiky byla nejkratší hnízdní sezóna ledňáčka říčního ve sledovaných oblastech zaznamenána v roce Od snesení vajec po vyvedení mláďat z nory trvala 140 dní. První snůšky byly pozorovány ve čtvrté pentádě dubna a poslední případ vyvedení mláďat z nory v první pentádě září. Hlavní příčinou pozdního zahájení snůšek byla jarní povodeň, při které byla Tab. 1. Případy vyvedení mláďat ledňáčka říčního (Alcedo atthis) na Podblanicku a středním Povltaví v průběhu září v letech Table 1. Cases of fledging of the Common Kingfisher (Alcedo atthis) young in the Blaník and central Vltava regions during September of lokalita tok rok výlet mláďat n mláďat hnízdění locality river / stream year fledging date no. nestlings breeding event Střechov Štěpánovský potok čtvrté / fourth Štěpánovská Lhota Štěpánovský potok druhé / second Hubenov Vltava, ÚN Slapy čtvrté / fourth Mrač Benešovský potok třetí / third Sázava n.sázavou Sázava čtvrté / fourth Smršťov Blanice druhé / second Sejcká Lhota Vltava, ÚN Slapy třetí / third Sázava n. Sázavou Sázava čtvrté / fourth Poříčko Křešický potok čtvrté / fourth 56

5 nedostupná nebo zásadně pozměněna místa hnízdních příležitostí ledňáčků. Nejdelší hnízdní sezóna proběhla v roce 2007; trvala 190 dní: od třetí pentády března po čtvrtou pentádu září. Brzký nástup ledňáčků do hnízdění umožnilo mírné počasí, díky kterému stálá část populace ledňáčka říčního na území České republiky přežila zimu. Průměrná délka hnízdění ledňáčka říčního za období byla na sledovaném území 171 dní. Při vícerém hnízdění téhož páru v jedné sezóně většinou docházelo ke střídavému využívání nor. Tak může probíhat v jedné noře dokrmování mláďat a ve druhé snášení a sezení na vejcích. V některých případech se prolínalo sezení na snůšce a krmení mláďat jednoho páru na dvou hnízdištích vzdálených od sebe i několik kilometrů. V roce 2008 jsem pozoroval také opakované vyhnízdění páru v jedné noře, při kterém muselo snášení a sezení na snůšce spolu s péčí o odrůstající mláďata probíhat v jedné hnízdní komůrce. Průběh hnízdění tohoto páru byl následující: první hnízdění začátek snášení , odchováno pět mláďat; druhé hnízdění začátek snášení , odchováno sedm mláďat; třetí hnízdění začátek snášení , odchováno sedm mláďat. Počty hnízdění jednoho páru ledňáčka říčního na sledovaném území v letech uvádí tab. 2. DISKUSE Naši hnízdní populaci ledňáčků říčních tvoří ptáci stálí a tažní (Čech 2007a, Klápště 2008). Stálí ptáci mohou u nás při mírných zimách začínat s obsazováním hnízdišť a úpravou nor již v první polovině března. V mírné a extrémně teplé zimě 2007/2008 dokonce na stálém hnízdišti potoka Chotýšanka pár ledňáčků navštěvoval a čistil starou hnízdní noru již Tažní ledňáčci však i v této mírné zimě obsazovali hnízdiště až v průběhu dubna (Čech 2009). Pro Českou republiku uvádí odborná literatura pro hnízdění ledňáčka říčního různé termíny, např.: duben červen (Mlíkovský 2003), duben červenec (Hudec & Šťastný 2005), květen červenec (Klápště 2008). V žádném z těchto případů však nejsou uvedeny měsíce březen, srpen a září. Během období na sledovaném území v březnu začalo se snůškou 7,4 % párů ledňáčků. V srpnu a září sedělo na vejcích nebo krmilo mladé v noře ještě 52,2 % sledovaných párů (v srpnu 38,4 %, v září 13,8 %). Vezmeme-li za začátek hnízdní sezóny také obsazení hnízdiště párem ledňáčků, budování a úpravu nory, počátek snůšek a za konec poslední pozorování péče o mláďata na hnízdišti, trvá hnízdní období (sezóna) ledňáčka říčního hnízdícího u nás od začátku března do konce září (totéž Čech 2007a, Čech Tab. 2. Počet hnízdění jednoho páru ledňáčka říčního (Alcedo atthis) během jedné hnízdní sezóny v ČR. Table 2. Number of breeding events of the Common Kingfisher (Alcedo atthis) during one breeding season in the Czech Republic. počet hnízdění za rok no. breeding events per year celkem total , , , ,8 celkem / total % 57

6 Čech P. / Hnízdní sezóna ledňáčka říčního (Alcedo atthis) 2009). Různou délku hnízdní sezóny však mají u nás ledňáčci stálí a vzhledem k pozdějšímu návratu na hnízdiště jedinci tažní (početnost zimující populace v ČR je odhadována na 400 až 800 ptáků, Mlíkovský 2003). Sestavení párů ze stálých a tažných jedinců může proběhnout až na začátku června (Čech 2009). Různě dlouhé jsou také hnízdní sezóny populací ledňáčka říčního hnízdící v rozdílných oblastech Evropy. Pro populaci Velké Británie a severozápadní Evropy se uvádí délka hnízdní sezóny v rozmezí březen až srpen, pro populaci východní Evropy duben až srpen, pro populaci Švédska květen až srpen (Cramp 1990, Fry et al. 1999). Na území Polska je hnízdní sezóna ledňáčka říčního v období březen září (Kucharski 2004). Na sledovaném území činila minimální délka doby hnízdění ledňáčka říčního v letech (od snesení prvního vejce do vylétnutí mláďat z nory) 140 dní a nejdelší byla 190 dní (průměr 171 dní). Se stejnou metodikou byl v letech proveden výzkum průběhu hnízdění ledňáčka říčního v severopolském regionu Bory Tucholské na území dvou chráněných oblastí parků Tucholského a Wdeckého (řeky Brda a Wda). V Polsku činila minimální délka doby hnízdění ledňáčka 120 dní a nejdelší 145 dní (průměr 136 dní). Rozbor výsledků šetření podle společné metodiky ve stejném období ukázal vedle rozdílné délky doby hnízdění také na rozdíly v rychlosti obsazování hnízdních teritorií a počátků prvních snůšek. V ČR probíhalo snášení vajec prvního hnízdění více než měsíc, v Polsku pouze 15 dní. Podstatný rozdíl v délce trvání této části hnízdění ledňáčka říčního na severu Polska a u nás lze vysvětlit odlišností hnízdních příležitostí. V údolí řek Brdy a Wdy je hodně vysokých, stabilních břehových nátrží a stěn s norami používanými mnoho let. Vysoké stavy hladin toků na jaře zde hnízdiště ledňáčků nepoškozují, nejsou prováděny protipovodňové úpravy břehů. Ptáci, kteří se vrátí na svá teritoria, mohou ihned obsadit hotové nory (Kucharski & Čech 2009). Výzkum hnízdění ledňáčka říčního na našem území probíhal v různorodých podmínkách. Na stálých hnízdištích (pravidelně obsazovaných i po desítky let, viz např. Podhorský & Váňa 1971, Čech 2007c) začínali ledňáčci hnízdit nejdříve a přednostně vybírali staré nory (Čech 2006b, 2007a, c). V měnících se hnízdních podmínkách, kde dochází během zimy a předjaří k častému zborcení původních hnízdních stěn a zničení nor, trvá nástup do hnízdění déle. Ledňáčci zde musejí nejdříve vyhledávat nové hnízdní příležitosti a budovat nory. Podle pozorování na tocích v okresu Vsetín v období probíhalo hnízdění ledňáčků především v nových norách (Straka & Grim 2007). Další z příčin časnějšího začátku hnízdění ledňáčků u nás proti severnímu Polsku může být celoroční přítomnost stálých ptáků v blízkosti hnízdiště. V zimním období na severu Polska zůstávají dospělí ptáci jen ojediněle a jednoroční výjimečně, významnou roli také hraje větší vzdálenost od hlavních zimovišť. Pozdější nástup ptáků na hnízdiště v Polsku a kladení vajec nejdříve v poslední pentádě března je také důsledkem většího podílu migrujících ledňáčků v populaci. Společná pozorování v letech ukázala i na rozdílný konec hnízdní sezóny: v ČR v průběhu září a na severu Polska nejpozději koncem srpna (Kucharski & Čech 2009). Delší sezóna u nás nabízí větší příležitost pro několikanásobná hnízdění. Na území střední a severní Evropy hnízdí ledňáček říční podle odborné literatury jednou až třikrát za rok (Fry et al. 1999, Kucharski 2001). Hudec & Šťastný (2005) uvádějí pro ČR pravidelné dvojí, někdy i trojnásobné hníz 58

7 dění do roka. Podle výsledků projektů programu Ochrana biodiverzity (roky , n = 371 párů) hnízdil ledňáček říční v podmínkách ČR během jedné sezóny nejčastěji dvakrát a až 13 % párů hnízdilo třikrát (Čech 2009). Několikrát však bylo u nás pozorováno i čtyřnásobné hnízdění páru v jedné hnízdní sezóně (Novotný 1994, Čech 1996, 2006a, 2009), podobně jako v Německu (Bunzel 1987). Srovnání severopolské a naší populace ledňáčka říčního ukázalo rozdíly v zastoupení párů s různým počtem hnízdění za rok. V ČR byl oproti severní oblasti Polska pozorován podstatně větší podíl ptáků, kteří hnízdili vícekrát než jednou za rok. Zejména se to týká 3. a dokonce 4. hnízdění v témže roce, které v prověřovaných oblastech ČR proběhlo u 14 % párů. V Polsku jen 7 % párů hnízdilo třikrát za rok a čtyřnásobné hnízdění nebylo vůbec pozorováno (Kucharski & Čech 2009). Tento příspěvek tedy dokládá, že hnízdní sezóna a průběh hnízdění ledňáčka říčního se různí podle zeměpisných šířek a hnízdních příležitostí. U nás začíná obsazování hnízdišť párem ledňáčků v úvodu března a končí dokrmováním mláďat pozdních hnízdění v závěru září. Jde o poznatek rozšiřující znalosti o hnízdní biologii ledňáčka říčního a zároveň o poznatek důležitý pro ochranu jeho hnízdišť. Povolené úpravy břehů v místech, kde jsou známá hnízdiště ledňáčka říčního, by měly probíhat pouze mimo jeho hnízdní sezónu, tedy v období říjen až únor následujícího roku. Vzhledem k prolínání hnízdění jednoho páru a často souběžnému hnízdění na dvou odlehlých lokalitách je pro správnost výsledků monitoringu hnízdění (zejména odhadu početnosti populace) na určitém území nutné hnízdící ptáky na začátku hnízdní sezóny značit kroužky a při následných šetřeních provádět kontrolní odchyty. SUMMARY In , breeding of 203 pairs of the Common Kingfisher (Alcedo atthis ispida) was studied in six dissimilar regions of the Czech Republic (Blaník region the southeastern part of central Bohemia, central Vltava region, Česká Lípa region, Karviná region, Plzeň region and Rožnov region). Altogether 367 breeding events were observed. Egg laying of the first clutch was recorded from the third five-day period of March onwards, peaking in mid April. The onset of second clutches was not uniform, ranging from early May till late June, and peaking in the sixth five-day period of May. Egg laying of the third and fourth clutches was recorded during July and in early August (the second five-day period of August). During September, 28 pairs (13.8 % of the total number of studied pairs) were still observed to feed their young in the burrows. In the study period, the longest breeding season of the Common Kingfisher in the Czech Republic lasted for 190 days, the shortest one for 140 days (mean 171 days). In comparison with a similar study in northern Poland (mean distance between the study sites being 500 km), the mean breeding season of the Common Kingfisher in the Czech Republic is 35 days longer. Therefore, the Kingfishers in this area can more often lay three or even four clutches during one breeding season (four clutches during one season have not yet been recorded in northern Poland). The results show that the breeding season of the Common Kingfisher, which also includes occupation of the breeding territory, adjustment of old burrows or digging of new burrows, starts in the Czech Republic in early March and finishes in late September (final feeding of the fledged young). 59

8 Čech P. / Hnízdní sezóna ledňáčka říčního (Alcedo atthis) PODĚKOVÁNÍ Poděkování patří všem realizátorům projektů, kteří se podíleli na získávání dat potřebných k sepsání této práce (abecedně): J. Brožek (Českolipsko), L. Fusek (Rožnovsko), J. Hartl (Karvinsko), J. Koleček (Rožnovsko), V. Kovář a spolupracovníci (Plzeňsko), O. Roz točil (Českolipsko). Za cenné informace z hnízdní biologie zvláště děkuji M. Čechovi z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a R. Kucharskemu, koordinátorovi výzkumu ledňáčka říčního v Polsku a spolupracovníku v mezinárodním výzkumu ledňáčka říčního. Za připomínky k rukopisu práce děkuji také oběma anonymním recenzentům. Program Ochrana biodiverzity Českého svazu ochránců přírody byl finančně podpořen MŽP ČR. LITERATURA Bunzel M. 1987: Der Eisvogel (Alcedo atthis) in Mittelwestfalen. Dissertation, Fachbereich Biologie, Westfälische Univ., Münster. Cramp J. S. (ed) 1990: The Birds of the Western Palearctic. Vol. 4. Oxford University Press, Oxford. Čech P. 1996: Příspěvek k problematice hnízdní biologie ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Bulletin Lampetra, ZO ČSOP Vlašim 2: Čech P. 2001: Pták roku 2000 ledňáček říční a jeho výskyt na Podblanicku v roce Pod Blaníkem 5: Čech P. 2006a: Reprodukční biologie ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a možnosti jeho ochrany v současných podmínkách České republiky. Sylvia 42: Čech P. 2006b: Ekoetologie ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v podmínkách České republiky. In: Sborník referátů z mezinárodního semináře Ledňáček říční (Alcedo atthis) ochrana a výzkum, 02/19 ZO ČSOP Alcedo, Vlašim: Čech P. 2007a: Charakteristika populace ledňáčka říčního (Alcedo atthis) hnízdící na území České republiky. In: Čech P. (ed): Ledňáček říční (Alcedo atthis), jeho ochrana a výzkum. Metodika Českého svazu ochránců přírody č /19 ZO ČSOP Alcedo, Vlašim: Čech P. 2007b: Určování věku a pohlaví ledňáčka říčního. In: Čech P. (ed): Ledňáček říční (Alcedo atthis), jeho ochrana a výzkum. Metodika Českého svazu ochránců přírody č /19 ZO ČSOP Alcedo, Vlašim: Čech P. 2007c: Ledňáček říční (Alcedo atthis) na Podblanicku. Sborn. vlast. prací z Podblanicka 44 47: Čech P. 2009: Příspěvek k poznání hnízdní biologie ledňáčka říčního (Alcedo atthis). In: Sborník referátů z II. mezinárodního semináře Ledňáček říční (Alcedo atthis), jeho ochrana a výzkum. 02/19 ZO ČSOP Alcedo, Vlašim: Čech P. & Hora J. 2006: Metodika monitoringu ledňáčka říčního (Alcedo atthis). In: Metody monitoringu druhů přílohy I směrnice ES o ptácích, AOPK a ČSO, Praha. Fry C. H., Fry K. & Harris A. 1999: Kingfishers, Bee-eaters and Rollers. Helm Identification Guides, Londýn. Gandolfi A. & Pavese M. P. 1992: Die Brut aus dem Dunkeln. GEO 6: Glutz von Blotzheim U. N. & Bauer K. M. 1980: Handbuch der Vögel Mitteleuropas, Band 9. Akademische Verlagsgesellschaft, Wiesbaden. Hamilton C. J. 1997: Kingfishers. Colin Baxter, Grantown-on-Spey. Hladík B. & Kadlec O. 1964: Výsledky kroužkování ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v Československu. Zool. listy 13: 1 8. Hudec K. & Šťastný K. (eds) 2005: Fauna ČR. Ptáci II/2. Academia, Praha. Klápště J. 2008: Ledňáček říční. In: Cepák J., Klvaňa P., Škopek J., Schröpfer L., Jelínek M., Hořák D., Formánek J. & Zárybnický J. (eds): Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Aventinum, Praha: Kucharski R.1998: Metody oceny liczebności par lęgowych zimorodka (Alcedo atthis). Not. Orn. 39: Kucharski R. 2001: Wybiórczość siedliskowa i ekologia rozrodu zimorodka (Alcedo atthis) w Borach Tucholskich w latach Not. Orn. 42:

9 Kucharski R.2004: Alcedo atthis (L. 1758) zimorodek. In: Gromadzki M. (ed) Ptaki (część II). Poradnik ochrony siedlisk i gatunków Natura 2000 podręcznik metodyczny. Ministerstwo Środowiska, Warszawa. Kucharski R. & Čech P. 2009: Srovnání průběhu hnízdění ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v Čechách a na severu Polska v období In: Sborník referátů z II. mezinárodního semináře Ledňáček říční (Alcedo atthis), jeho ochrana a výzkum. 02/19 ZO ČSOP Alcedo, Vlašim: Massny H. 1983: Nistkasten für Eisvogel. Der Falke 30: Mlíkovský J. 2003: Ornitologické tabulky. Metodika Českého svazu ochránců přírody č /09 ZO ČSOP, Vlašim. Novotný K. 1994: Čtyři hnízdění ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v jedné sezóně. Sylvia 30: Podhorský V. & Váňa F. 1971: Výskyt ledňáčka říčního a skorce vodního na Podblanicku. Sborn. vlast. prací z Podblanicka 12: Straka O. & Grim T. 2007: Výběr hnízdního prostředí u ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Sylvia 43: Došlo 14. dubna 2010, přijato 25. srpna Received 14 April 2010; accepted 25 August Editor: M. Šálek 61