ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PŘEDPROFESNÍ PŘÍPRAVY U ŽÁKŮ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM

Transkript

1 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PŘEDPROFESNÍ PŘÍPRAVY U ŽÁKŮ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM Dagmar Opatřlová Anotace: Příspěvek se zabývá předprofesnpřípravou takú s tělesným postžením v základních {kolách. Uvádíme ást z výzkumu, který prezentuje názory áků s tělesným postžením na současný stav možnost výběru oboru profesní orentace a okolnost výběru profesní přípravy u žáků s tělesným postžením. Klíčová slova: předprofesn příprava, tělesně postžen, ntegrace, zkladn kola. příprava na povolán. Úvod Předprofesn phprava je jednm z prortnch cílů specálnépedagogcké podpory áků s télesným postením. Pokud jednec nemá monost vlastn seberealzace, ztrácí motvac k prác na sobé, k překonáván překáek, ke vzdélávání a profesní přípravé. Utváření a rozvíjen reálného profesního cíle a rozvíjení vlastnost a schopností významných pro proces volby povolán jsou zvláště významné u áků se zdravotním postením, u mch v důsledku jejch handcapu exstuje omezen moností ve volbé povolán. Zvaování monost volby povolání a rozhodování vyaduje relevantní a přesné nformace o dostupných studjních oborech, jejch obsahu a možném uplatnéní po jejch ukončení, které žákům jejch volbu usnadní. stejné tak jako rady odborníků, které mohou pomoc ákům ujasnt s názor o konkrétním oboru. Současný trend v oblast předprofesn a profesní přípravy přesouvá téšté poradenské práce př výbéru povolání do základních škol Nejde jen o prác výchovného poradce, ale je třeba pojmout celý proces volby jako dlouhotrvající výchovné působení vech učtelů na áka. V rámc výzkumného záméru.specální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu" prof. PhDr. Mare Vítkové, CSc.. který je realzován na PdF MU jako aplkovaný výzkum v oblast ntegrace/nkluze áků se specálním vzdělávacím potřebam do základních škol. bylo realzováno dílčí šetření u áků s télesným postením v základních školách. Předkládaná část příspévku je zaměřena na reálné monost volby profesní přípravy áků s télesným postením a na hodnocení nabídky studjních oborů těmto áky. Výzkumný soubor tvořl ác s télesným postením, kteří se vzdělávají m

2 dle RVP ZV (bez žáků. kteří se vzdělávají dle přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postžením). Východska a stručná charakterstka výzkumného projektu V oblast předprofesní přípravy je hlavním cílem vybavt žáka kompetencem, které by umožnly efektvní využtí poradenských služeb a dalších nformačních zdrojů, jež mohou usnadnt rozhodován žáka o jeho další vzdělávací orentac. Př každém takovém rozhodování jde v zásadě 0 analýzu vazeb mez dvěma potencály - potencálem světa práce a potencálem jednotlvce. Vzhledem ke složtost tohoto procesu je nutné, aby se nejednalo o jednorázové rozhodnutí žáka, ale o dlouhodobý proces, na jehož konc se žák na základě postupně získaných nformací rozhodne samostatné a zodpovědné. Cílem výzkumného projektu bylo analyzovat současný stav předprofesní přípravy žáků s tělesným postžením, ntegrovaných v běžných základních školách nebo vzdělávaných v základních školách pro tělesné postžené. Pro odpověd na výzkumné otázky byla zvolena technka výběrového šetření, realzovaného na vzorku respondentů základního souboru. Základní soubor, a tedy 1 výběr, jsme omezl na žáky, u nchž je volba profesní orentace aktuální, tedy na žáky 8. a 9. ročníků základní školy. Nástrojem pro sběr dat byl standardzovaný dotazník řešený jako webový formulář, který vyplňoval samotní osloven žác. Terénní fáze výzkumu probíhala od prosnce 2008 do konce února 2009 a podařlo se sebrat data od 120 žáků s různým typem tělesného postžení (N = 120) z 11 krajů ČR z různých typů škol. Vyhodnocení výzkumu proběhlo statstckou metodou prostřednctvím procedur základní deskrptvní statstky. Zde bylo cílem grafcky a číselné shrnout všechny výsledky a popsat stuac v oblast předprofesní přípravy. Reálné možnost volby profesní přípravy Nejprve se budeme věnovat část výzkumného projektu, kde jsme se zajímal o reálné možnost volby profesní přípravy. V první část dotazníku nás zajímaly parametry výběru škol, které by měly bezprostředné navazovat po ukončení povnné školní docházky. Záků jsme se dotazoval, mez kolka možnostm se rozhoduj, následné jsme každou ze tří prvních možností prošl podrobněj s otázkam na typ školy, na to, jak odpovídá představám dotazovaného č jeho rodčů, jak dotazovaný vnímá svoj šanc na úspěch př přjímacím řízení a konečné, zda se jedná o školu určenou pro tělesné postžené. V následujícím grafu (graf č. 1) zobrazujeme rozložení voleb. Výše uvedené rozložení je téměř vyrovnané, přblžné třetna dotázaných uvažuje zatím jen o jedné přhlášce, další třetna zvažuje dvě možnost a poslední třetna žáků se rozhoduje mez třem možnostm studa. Graf konstruujeme s rozlšením podle pohlaví, ale nenalézáme významné rozdíly, toto třídění budeme používat

3 Graf 1: Složen vzorku podle pohlaví a voleb pro kontrolu v následujících analýzách. Průměrný počet voleb je tedy 2, bez rozdílu u chlapců a dívek. Více možností jž samozřejmé zvažují žác devátých ročníků, na počet zvažovaných přhlášek nemá vlv typ školy, an vzdělán rodčů dítéte. Graf č. 2 přehledné shrnuje základní parametry všech tří voleb dalšího studa (charakterstka jednothvých voleb). V následující analýze jsme se zajímal o rozložen voleb z hledska typu školy. Zjstl jsme, že nejvétší zájem mez žáky s tělesným postžením je o středoškolské vzdělání zakončené maturtou (volba první 47%. druhá 50%. třetí 3,4 %). Respondent, kteří chtějí dosáhnout maturtního vzdělání, dávají přednost středním odborným školám před výučním obory zakončeným maturtou, ale před gymnáz (první volba 6,1 %, druhá 6 %, třetí 20,7 %). Gymnázum je častěj voleno dívkam než chlapc. Ve všech třech pořadích voleb se střední škola s maturtou objevuje nejčastěj. Na druhém místě jsou pak odborná učlště (volba první 28,7 %, druhá 31.3 %. třetí 24,1 %). Ta jsou zejména v prvním pořadí více preferována chlapc. Na třetím místě se podle procenta voleb umístlo odborné učlště zakončené maturtou (volba první 8,7%, druhá 7,5%, třetí 51,7 %). Nejmenší zájem je o zaučení 1 (první volba 3,5%, druhá 1.5 %. třetí 0 %). Poradí typů škol podle preferenc se nelší u první a druhé volby. Na třetím místě je oprot předchozím volbám častěj vybírán výuční obor zakončený maturtou. 1 Zaučení probíhá v socálné terapeutckých dílnách, které jsou určeny klentům se závažným zdravotním postžením a s nízkým stupněm adaptačních dovednost. Smyslem není dosahovat zsk, ale poskytovat osobám s těžkým postžením alespoň částečné pracovn uplatnění a možnost podílet se na pracovní rehabltac, tj. umožnt zdravotně postženým, aby s vyzkoušel, který typ práce mohou vykonávat. Hlavním posláním terapeutckých dílen je zaučení klentů pro jednodušší pracovní čnnost a podporu socálně pracovních návyků a dovednost formou socálně pracovní terape.

4 Graf 2: O jaký typ Jkoly se jedná První volba Druhá volba SMtlku méértou smxtau nabrtou Odborné učtttt I Odborné u M» vyutnén Mém 1 s vyučnn héfn 1 Odborné u M» trnonréné natoéou B Odberné ucmit zaéončené 'aortou **! <yp ^ *>r M> 1 OlrtmAun Ornrazun Zéudén, SO procento oúpcvédf SO procaféo odpcwmt aotopéc acnépk aoxa Třetí volba struh tatu 1 t mrft ^^^^^^^^^^^ Odborné učmi* rémoncéné nakréou Odborné ufllll t vyuínf létem Gyímaxun _ SO procento oopovéd ChUpec aoka sa

5 Dále jsme se zajímal, do jaké míry vybraná škola odpovídá predstavám samotného žáka a představám rodčů. Následu- jící grafy č. 3 a 4 vypovídají o míře shody v predstavách áků budoucího oboru, Graf 3: Do jaké míry tato škola odpovídá tvým představám Pr>n tolba Druhá \olba Zcela od povrta Spée odpovdá Z cek odpovídá 3p*e Tak napt 1 Tak napu 1 Sp*e ne Vůbec neodpovídá M> ne Vůbec neodpovdá ř b h OoapK aoma OkpK aom«zcela odpovúá Třetí \olba Spée Tak napu Spée ne Vůbec neodpovdá 3 Ottpec CXka

6 Graf 4: Do jaké míry lato škola odpovídá predstavám tvých rodčů řrvn tolha o ao Zca* odpovídá sp»«zcela Sp. Druha volba ao T* napůl Tak napu r spa. Sp4. radcov <u rwodpovcsá mm VúDee Vůbec na ne \ CMMC DMa Třel volba Olapec H Ohrfca H Zctm Sp*e o ao ao k Tak napůl sc». ne vůbec ne Owpec ao>ka Z analyzovaných výsledků je patrné, že pohledy žáků rodčů se prolínají. Jestlže zvolený obor odpovídá představám žáka. je také v souladu s představam rodčů a naopak. U první volby je korelace mez vnímaným názorem rodčů a názorem sa-

7 motného žáka rovna 0.5. Na prvním místě jsou voleny školy, které nejvíce odpovídají představám žáků rodčů. U druhé a třetí volby se tento parametr systematcky snžuje. Př srovnání s pravděpodobností přjetí je však patrné, že u druhé a třetí školy jstota přjetí njak dramatcky nevzrůstá. U jednotlvých voleb jsme se dále ptal, jak žác vnímají svoj šanc na úspěch v přjímacím řízení na vybranou školu. Zajímalo nás, zda je v různých pořadích voleb určtý pragmatsmus jstějších a méné jstých šancí. Graf 5: lak myslíš, že je pro tebe reálné se na tuto školu dostat

8 Graf 6: Vnímaná šance na úspěch v prjímacím řízen na vybranou školu (souhrnné) 8 Onapec Oka Otapec DMa CMapec 20 tamt proč arto odpovéd Vetn dobrá (1éméř plota) a Stuárá (pravdépodooné ano) FVunírna (tak napt) m StaM (spe to nevyjde) Vekn slabá (rzfco je vefcé) U chlapců u dívek je hodnocení vlastních šancí odlšné, ncméné rozdíly jednotlvých pořadí u škol nejsou významné (grafy č. 5, 6). Chlapc častéj než dívky volí odpovéd velm dobrá šance (téměř jstota), které se u dívek téměř nevyskytují. Ty častéj volí od po véd s/u mí šance (pravděpodobné ano). U první druhé volby je mnmum těch, kteří vnímají svoj šanc dostat se na vybranou školu jako slabší (přblžné 10% dotázaných). U třetí volby jž tento podíl narůstá na 20-25%. Závěrečná otázka zněla, zda se jedná o školu se specálním určením pro tělesné postžené (grafy č. 7, 8). Zde nenacházíme výrazné rozdíly mez dívkam a chlapc. V první a druhé volbě uvažuje o specální škole přblžné třetna dotázaných, u třetí volby odpovídá kladné jž jen desetna žáků. Shrnutí Na základě analýzy odpovědí z dotazníkového šetření můžeme konstatovat, že žác s tělesným postžením volí výrazné častéj profes podle svých představ a preferují školy v běžném vzdělávacím proudu před profesem podle nabídek pro ně určeným. Předpokládal jsme, že volba profese je především ovlvněna fyzckým možnostm žáků s tělesným postžením a ndvduálním předpoklady. Tvrzení lze argumentovat prostřednctvím výrazné převahy kladných odpovědí na otázky, zda vybrané školy odpovídají vlastním představám žáka; př první volbé školy tyto představy odpovídají zcela + spíše u 80,5 % žáků, u druhé volby se dostáváme na 62.3% a třetí volba škol je vykázána v 48,3%. Dalším potvrzujícím argumentem pro na naše tvrzení je vysoká pozce

9 vlastních přání a očekáván v hodnocení důležtost jednotlvých faktorů volby další školy. Důležtým aspektem dále je, že žác převážné volí další cestu vzdélávání v béžném proudu. Př první volbé školy preferuje další vzdělávání v béžném proudu 65,8 % žáků. ve druhé volbě školy je to 71,2% a třetí volba školy je zastoupena v 89.7%. Ve všech třech pořadích voleb se střední škola s maturtou objevuje nejčastěj (46,6%, 50%, 51,7 %). na druhém místě by pak byla odborná učlště a třetí místo podle procenta voleb zaujímají odborná učlště zakončená maturtou. Nejmenš zájem je o zaučen. Poradí typů škol podle preferencí se nelší u první a druhé volby. Co se týče reálnost přjetí na volenou školu, šanc na přjet předpokládá v první volbé školy 60% žáků (př součtu šance velm dobrá + slušná), u druhé volby je to 50,7 % a u třetí volby 41,3%. Př komparac představ o volené škole samotných žáků a jejch rodčů je z výsledků patrné, že oba pohledy se prolínají. Jestlže zvolený obor odpovídá představám žáka, je také v souladu s představam rodčů. A naopak. Na základě podrobné analýzy můeme konstatovat, že žác s tělesným postžením vol sekundární vzděláván především podle svých představ a preferuj přtom vzdélávání v béžném Graf 7: Je to škola se specálním určením pro tělesné postžené? Pnn tolh Druhá tolha Ano Ne Třel tolba 100 a Chlapec! SO D. Va Ano E

10 Graf 8: Podíl áků, kteří uvažují o škole se specálním určením pro télesné postžené Hodnocení nabídky studjních oborů Jednou z hypotéz formulovaných na začátku výzkumu byl předpoklad o negatvním hodnocení nabídky oborů ze strany ntegrovaných žáků. Z výsledků je však patrné, že tato hypotéza se nepotvrdla. Graf 9: Myslíš s, že je pro tebe současná nabídka studjních oborů dostačující? no zcata tem«ano tak napůl nwto vakn málo nevím procento odpovéd CNapec Oka V odpovědích na otázku Mysll s, e je pro tebe současná nabídka studjních oborů dostačující? (graf č. 9) převažují Idadné odpovéd u chlapců u dívek. Ncméné pro obě pohlaví jsou odpověd odlšné rozloženy. Dívky častěj volí odpovéd témř ano (37,8 %), zatímco u chlapců je nejčastéjší krajní ano, zcela (34,6 %). V tomto kontextu je užtečné přpomenout také odpovéd z předchozí sekce, v níž dotázaní hodnotl, do jaké míry vybraná škola odpovídá jejch vlastním představám. Tento parametr se ménl s poradím výběru školy, ncméné ve většně případů jsme zjstl kladné odpovéd, což externě valdzuje odpovéd na otázku, zda je nabídka vnímána jako dostatečná. V dalších otázkách jsme se zaměřl na subjektvní vnímání nformovanost. Zajímalo nás. zda mají žác poct, že byl dostatečně nformování o přjímacím řízení a podmínkách přjetí, a také zda vnímají nformace týkající se obsahu zvoleného oboru a možností uplatnění jako dostatečné (grafy č. 10, 11).

11 Graf 10: Byl(a) js dostatečné nformován(a) o přjímacím řízen a podmínkách přjetí? ano zcela téméř ano tak napůl mlo w veln málo nevrn procento odpovédí ( Chlapec Oka Graf 11: Byl(a) js dostatečné nformovana) o obsahu zvoleného oboru a možnost uplatnéní? ano zcela teméf ano tak napůl málo vekr mélo procento odpovédí Ota pec Oka Na obé otázky získáváme téméř shodné rozložen odpovédí a an pohlaví respondentů zde nehraje žádnou rol. Většna dotazovaných odpovídá kladné. 40 % žáků říká. že byl zcela dostatečně nformován, dalších 30% soudí, že byl nformování téměř dostatečně. Odpovédí tak napůl, málo, nebo velm málo je dohromady přblžné třetna. V kategor velm málo se u obou otázek častěj vyskytují odpověd dívek. Shrnutí Na základě rozboru odpověd konstatujeme, e většna aků s tělesným postžením hodnotí nabídku studjních oborů jako dostačující. Toto tvrzení jsme ověřoval prostřednctvím analýzy otázek týkajících se hodnocen a postojů k nabídce dalších možností studa pro žáky s tělesným postžením. Zde se sce lší odpověd dvek a chlapců, ncméně pro obě pohlaví platí výrazná převaha poztvních odpovédí. Nabídku studjních oborů tedy shledává jako zcela dostačující a téméř dostačující 56,5 % žáků. Abychom s ověřl nformovanost žáků o studjních oborech, položl jsme dále dvě doplňující otázky týkající se přjímacího řízení, nformovanost o obsahu oboru a o možnost uplatnéní. I zde docházíme k poztvnímu zjštění. O přjímacím řízení a podmínkách přjetí byly dostatečné nformovány (př součtu ano, zcela + téméř ano) 68,4 % žáků, o obsahu zvoleného oboru a možnost uplatněn 71,5% žáků. Tyto výsledky vypovídají ve prospěch dostatečné nformovanost žáků, protože pokud by žác tyto nfor-

12 mace nemél, nebyl by schopn posoudt adekvátnost nabdky studjních oborů vzhledem k vlastní volbě. Závér ledním ze slabších článků vzdělávacího systěmu v mnulých letech bylo sekundární vzdělávání (střední školy a učlště), které bylo charakterzované malým počtem vhodných učebních oborů pro žáky s tělesným postžením. Celé společenství žáků s tělesným postžením stálo mmo zájem, a tedy mmo kontrolu veřejnost Současné se změnou společenského vědom legslatvních opatření se pro občany s tělesným postžením začaly vytvářet různé nové možnost v oblast vzděláván a zaměstnávání. Integrované vzdělávání pak umožňuje zapojení jednců se zdravotním postžením do běžného školního prostředí, kde žác musí dostat takové vzdělání a zkušenost jako jejch vrstevníc, když se nadále na ně pohlíží jako na jednce se specálním vzdělávacím potřebam. Pro absolventy základního vzdělávání je výběr vhodné zaměřeného dalšího studa přímo klíčovým rozhodnutím pro budoucí žvotní uplatnéní (což potvrzuje naše výzkumné šetření). }e základním předpokladem pro získání zaměstnán, jednoho z plířů seberealzace. Potřeba seberealzace je člověku dána a každý člověk by měl mít šanc uspokojovat své potřeby způsobem přměřeným a důstojným. První oblastí našeho zájmu bylo analyzovat současný stav možností výběru oboru profesní orentace pro žáky s tělesným postžením. Klíčové otázky se týkaly skutečných možností př výběru školy, představ o budoucím povolání z pohledu žáků rodčů a toho, zda se jedná o školu se specálním určením pro tělesné postžené. Na základě analýz jsme dospěl k velm poztvním zjštěním. Zác s vybíral mez dvéma volbam s preferencí vzdělávání v běžném proudu, což hovoří ve prospěch sekundárního vzdělávání a je to v korelac se spokojeností se současnou nabídkou oborů. Je velm pravděpodobné, že respondent s uvědomují, že ldé vzdělanější a kvalfkovanější mají větší šanc na zaměstnání, proto také převažovala volba střední školy s maturtou. Specální běžné střední školy by pak mély studentům se specálním vzdělávacím potřebam poskytovat nejen odbornou kvalfkac pro odpovídající uplatnéní, ale dostatečné všeobecné vzdělání, které by jm umožnlo vyrovnat se s nároky současné společnost. Nedílnou potřebou sekundárního vzdělávání je pružné se přzpůsobovat obsahem a zaměřením oborů (nabízet ndvdualzované a akredtované programy) v kontextu s měnícím se požadavky trhu práce, tj. aby byla poskytnuta dostatečná nabídka oborů vzhledem k poptávce. Na základě výše prezentovaných analýz lze předpokládat, že u žáků s tělesným postžením bude uplatňován zájem na získání středoškolského vzdělání. Druhým sledovaným aspektem bylo zjstt názory žáků na současnou nabídku učebních a studjních oborů. Rozborem jsme získal další poztvní zjštění: více

13 než polovna respondentů subjektvné vnímá nabídku jako dostačující (př součtu ano zcela + téméř ano 56,5%) a téměř tř čtvrtny žáků uvádéjí, že byly dostatečné nformovány o přjímacím řízení a obsahu studa. Zjštěný aspekt prokazuje jstý posun v předprofesn přpravé žáků, kdy žákům byly poskytnuty nejen základní nformace pro profesní orentac, ale výsledky hovoří ve prospéch nabídky studjních oborů (oprot šetření realzovanému autorkou v rámc dsertační práce z roku 2004, kdy pouze 30% respondentů hodnotlo nabídku oborů jako dostačující). V České republce bylo béžnou praxí přpravovat mládež na povolání podle hodnocení lékařů, kteří dentfkoval vše, co daná osoba délat nesmí (negatvní rekomandace). Je patrné, že se tato praxe postupné méní a nadále je nutné hledat to, co mladý člověk s postžením délat může a v čem by mohl vynknout. Př rozhodování o volbě povolání tedy doporučujeme dodržovat v posudkové prax důsledné hledsko poztvního hodnocení, tzn. hledat všechny možnost uplatněn, které jsou v souladu se zdravotním stavem budoucího studenta nebo učně. Z výzkumu dále vyplývá preference vzdělávání ve školách běžného typu (téméř 90% žáků), presto je nutné počítat s přípravou na budoucí povolání ve specálních středních školách. Oba způsoby mají své výhody nevýhody a žádný z nch nelze jednoznačné preferovat. ZELINKOVA, O. Poruchy učení. Praha : Portál, s. ISBN Specfcké vývojové poruchy čtení, psaní a dalších školních dovedností. Zcela přepracované a rozšířené vydání. Komplexní pohled především na prax, ale nezbytnou teor nabízí tato knha, o jejíž úspěšnost svědčí to, že vydání je celkově jž desáté. Vývoj v této oblast u nás v zahrančí je velm rychlý jak v důsledku rostoucího napojení ČR na zahranční organzace, tak vlvem aktvt MŠMT (nové metodcké pokyny, pokyny k ntegrac). Proto autorka celou knhu důkladné přepracovala a doplnla o nové nformace a zkušenost týkající se základních tematckých okruhů (termnologe, příčny a projevy poruch učení, dagnostka a reedukace jednotlvých typů poruch). Nové zahrnula témata, jež jsou zvláště aktuální (žác s porucham učení na vyšších stupních školy, výuka czích jazyků apod).