Ročenka konkurenceschopnosti České republiky SOUBOR INDIKÁTORŮ. Kvalita lidských zdrojů

Transkript

1 Ročenka konkurenceschopnost České republky Kvalta ldských zdrojů Národní observatoř zaměstnanost a vzdělávání Národního vzdělávacího fondu SOUBOR INDIKÁTORŮ

2 Ročenka konkurenceschopnost České republky Soubor ndkátorů Část Kvalta ldských zdrojů Obsah Úvod...4 Kvalfkace a dovednost obyvatelstva 1. Vzdělanostní struktura populace....5 Tab. 1: Struktura populace let podle nejvyššího dosaženého vzdělání Tab. 1a: Struktura populace podle nejvyššího dosaženého vzdělání ve vybraných věkových skupnách Kvalta tercárního vzdělání....5 Tab. 2: Kvalta tercárního vzdělání z hledska potřeb konkurenceschopné ekonomky Flexblta populace.. 5 Tab. 3: Flexblta a adaptablta ldí v ekonomce Úroveň počítačových dovedností.. 6 Tab. 4: Podíl osob ve věku let s nízkou, střední a vysokou úrovní počítačových dovedností Využívání nternetu obyvatelstvem..6 Tab. 5: Podíl osob ve věku let využívajících nternet na této skupně Úroveň kompetencí mladé populace PISA... 7 Tab. 6: Celkové výsledky žáků v matematcké, přírodovědné a čtenářské gramotnost Tab. 6a: Míra závslost výsledků žáků na nejvyšším dosaženém vzdělání rodčů Tab. 6b: Podíl žáků v jednotlvých úrovních čtenářské gramotnost..22 Tab. 6c: Podíl žáků v jednotlvých úrovních matematcké a přírodovědné gramotnost Účast na vzdělávání 7. Předčasné odchody ze vzdělávacího systému...8 Tab. 7: Podíl osob ve věku let s maxmálně ukončeným základním vzděláním, které se dále nevzdělávají Účast na tercárním vzdělávání.8 Tab. 8: Podíl osob účastnících se tercárního vzdělávání Účast dospělé populace na vzdělávání...9 Tab. 9: Podíl populace ve věku let účastnící se vzdělávání Tab. 9a: Podíl vybraných věkových skupn populace účastnící se vzdělávání Vzdělávání v podncích.9 Tab. 10: Vzdělávání zaměstnanců...25 Tab. 10a: Důvody neposkytování DOV..25 Tab. 10b: Vlv poltk na poskytování DOV.26 Tab. 10c: Obsahové zaměření kurzů DOV.26 Tab. 10d: Podíl nákladů na kurzy DOV na celkových nákladech práce Výuka czích jazyků na školách Tab. 11: Průměrný počet vyučovaných czích jazyků na studenta (ISCED 2 a 3) Účast v počítačových kurzech...11 Tab. 12: Podíl populace ve věku15-74 let účastnící se počítačových kurzů Moblta v tercárním vzdělávání...11 Tab. 13: Přílv studentů z EU-27, ze zemí EHP a z kanddátských zemí jako % všech studentů Tab. 13a: Student studující v jné zem EU27, EHP a v kanddátských zemích jako % všech studentů. 29 Tab. 13b: Moblta studentů tercárního vzdělávání v rámc EU-27, EHP a kanddátských zemí..29

3 Výdaje na vzdělávání 14. Celkové výdaje na vzdělávací nsttuce...12 Tab. 14: Celkové výdaje na vzdělávací nsttuce na žáka/studenta Soukromé výdaje na vzdělávací nsttuce Tab. 15: Podíl soukromých výdajů na vzdělávací nsttuce na HDP Veřejné výdaje na vzdělávání...13 Tab. 16: Podíl veřejných výdajů na vzdělávání na HDP v % Kvalta ldských zdrojů v odvětvích 17. Kvalta ldských zdrojů v odvětvích..13 Tab. 17: Odvětvová struktura zaměstnanost Tab. 17a: Podíl tercárně vzdělaných na celkové zaměstnanost v odvětvích.32 Tab. 17b: Podíl účastníků dalšího vzdělávání na celkové zaměstnanost v odvětvích..32 Tab. 17c: Podíl kvalfkačně náročných profesí na celkové zaměstnanost v odvětvích.33 Ldské zdroje pro rozvoj technologí 18. Absolvent technckých a přírodovědných dscplín Tab. 18: Počet absolventů technckých a přírodovědných dscplín na 1000 obyvatel ve věku let Odborníc a technčtí pracovníc Tab. 19: Podíl odborníků a technckých pracovníků na celkové zaměstnanost Zaměstnanost v nformačních a komunkačních technologích Tab. 20: Podíl ICT zaměstnání na celkové zaměstnanost Kvalta ldských zdrojů v hgh-tech a medum-hgh-tech zpracovatelském průmyslu...16 Tab. 21: Podíl hgh tech a medum-hgh-tech průmyslu na celkové zaměstnanost Tab. 21a: Podíl tercárně vzdělaných v hgh-tech a medum-hgh-tech průmyslu...35 Tab. 21b: Podíl kvalfkačně náročných profesí na zaměstnanost v hgh-tech a medum-hgh-tech průmyslu.. 36 Tab. 21c: Podíl osob ve věku do 29 a nad 50 let na celkové zaměstnanost v hgh-tech a medum hgh-tech průmyslu Kvalta ldských ve znalostně náročných a hgh-tech službách...17 Tab. 22: Podíl znalostně náročných a hgh-tech služeb na celkové zaměstnanost Tab. 22a: Podíl tercárně vzdělaných v hgh-tech službách 37 Tab. 22b: Podíl kvalfkačně náročných profesí na celkové zaměstnanost v hgh-tech službách 38 Tab. 22c: Podíl osob ve věku do 29 a nad 50 let na celkové zaměstnanost v hgh-tech službách.38

4

5 KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ ÚVOD Ročenka konkurenceschopnost České republky Kvalta ldských zdrojů - Soubor ndkátorů Garant: Ing. Věra Czesaná, CSc. kvalta ldských zdrojů (NOZV NVF) Kolektv autorů: Národní observatoř zaměstnanost a vzdělávání NVF Ing. Věra Czesaná, CSc. (V.C.), czesana@nvf.cz Ing. Věra Havlíčková (V.H.), havlckova@nvf.cz Ing. Zdeňka Matoušková, CSc. (Z.M.), matouskova@nvf.cz Mgr. Zdeňka Šímová (ZŠ), smova@nvf.cz Mgr. Hana Žáčková (H.Ž.), zackova@nvf.cz Techncká spolupráce: Jana Kantorová Recenzent: RNDr. Mchaela Kleňhová, Ústav pro nformace ve vzdělávání Publkace vznkla za podpory MŠMT Centrum výzkumu konkurenční schopnost české ekonomky 1M

6 KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ METODIKA ÚVOD Publkace s klade za cíl poskytnout svým čtenářům přehled o nejdůležtějších ukazatelích mapujících kvaltu ldských zdrojů. Jedná se o ukazatele zpracovávané prestžním meznárodním národním nsttucem jako je Statstcký úřad Evropské une (EUROSTAT), Organzace pro hospodářskou spoluprác a rozvoj (OECD), Meznárodní nsttut pro rozvoj managementu (IMD), Světové ekonomcké fórum (WEF), Český statstcký úřad (ČSÚ). V publkac jsou obsaženy ukazatele vycházející z pravdelných statstckých šetření, ale z ad hoc šetření realzovaných v určtých časových ntervalech. Některé ukazatele nevyužívají tzv. tvrdá statstcká data, ale měkká data, která odrážejí názory/hodnocení národních expertů. V publkac jsou obsaženy ukazatele propočítané v NOZV na základě prmárních dat z Výběrového šetření pracovních sl poskytnutých EU- ROSTATem a ČSÚ. Publkace je rozdělena do dvou částí. První část má metodcký charakter, obsahuje pops výpočtu jednotlvých ukazatelů. Znalost metodky je mmořádně důležtá pro správnou nterpretac jevů č procesů, o kterých ukazatele vypovídají. Druhá část má datový charakter, obsahuje časové řady hodnot jednotlvých ukazatelů především členských států Evropské une, v některých případech kanddátských států a států Evropského hospodářského prostoru. Snahou autorů bylo poskytnout užvatelům publkace co možná nejdelší časové řady, které by umožnly postžení prosazujících se vývojových tendencí. Ncméně u různých ukazatelů jsou zpracovány různě dlouhé časové řady, bylo zohledňováno zejména období, za které jsou k dspozc data za ČR. Kromě hodnot pro jednotlvé státy jsou zahrnuté průměrné hodnoty EU-15 a EU-27, případně OECD. Publkace poskytuje nformace o jednotlvých aspektech kvalty ldských zdrojů. Prvním aspektem jsou kvalfkace a dovednost obyvatelstva. Tento aspekt je charakterzován prostřednctvím deset ukazatelů mapujících vzdělanostní strukturu a flexbltu populace, kvaltu tercárního vzdělávání a úroveň některých dovedností dospělé populace. Jsou zde zahrnuty výsledky šetření PISA o úrovn gramotnost patnáctleté populace. Dalším aspektem je účast na vzdělávání, která podstatným způsobem formuje znalost a dovednost populace. V této část je zařazeno čtrnáct ukazatelů nformujících nejen o účast ve formálním vzdělávání, ale neformálním vzdělávání, jsou zde zařazeny výsledky šetření CVTS, které je zaměřeno na zjšťování nformací o podnkovém vzdělávání. Prohlubující se globalzace tercárního vzdělávání je sledována prostřednctvím moblty studentů. Účast na vzdělávání je spojena s výdaj na vzdělávání, které jsou charakterzovány prostřednctvím tří ukazatelů. Podávají přehled o vývoj celkových výdajů, veřejných a soukromých výdajů. Kvalta ldských zdrojů je dále popsána ukazatel mapujícím odvětvové rozdíly. Ke kvaltě ldských zdrojů v jednotlvých odvětvích se vážou čtyř ukazatele zabývající se zejména podílem zaměstnaných zastávajících pracovní místa s rozdílnou kvalfkační náročností a s rozdílnou úrovní nejvyššího dosažného vzdělávání na celkové zaměstnanost. Ldské zdroje pro rozvoj technologí jsou charakterzovány prostřednctvím jedenáct ukazatelů. Jsou to ukazatele sledující zejména osoby, které rozhodujícím způsobem ovlvňují vývoj a zavádění nových technologí. Jedná se jak o absolventy technckých a přírodovědných oborů, tak odborníc a technc. Pozornost je věnována také kvaltě ldských zdrojů v technologcky náročném zpracovatelském průmyslu a znalostně a technologcky náročných službách. 4

7 KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ METODIKA 1. Vzdělanostní struktura populace Vzdělanostní struktura obyvatelstva vypovídá o kvaltě ldského kaptálu v dané zem. Vzdělanost populace hraje stále významnější rol s ohledem na rostoucí nároky kladené na jednotlvce v souvslost s uplatněním na trhu práce s aktvní partcpací na žvotě společnost. Evropská une s v rámc Lsabonské stratege stanovla jako jeden z cílů dosáhnout toho, aby do roku 2010 mělo alespoň středoškolské vzdělání 85 % obyvatelstva ve věku 22 let a 80 % obyvatelstva ve věku let. Hodnoty ukazatelů nepředstavují cílové hodnoty pro jednotlvé členské země EU, ale referenční průměrnou hodnotu EU. Ukazatel vzdělanostní struktury populace se vztahuje k obyvatelstvu ve věku let. Úroveň dosaženého vzdělání je statstcky sledována prostřednctvím meznárodní standardní klasfkace vzdělávání ISCED 97, která rozlšuje 7 vzdělanostních úrovní (ISCED 0-6). Údaje o vzdělanostní struktuře obyvatelstva však EUROSTAT nepublkuje v tomto podrobném členění, ale v rozčlenění pouze do tří skupn. Do první skupny je zařazeno obyvatelstvo bez vzdělání (ISCED 0) nebo pouze s prmárním (ISCED 1) č nžším sekundárním vzděláním (ISCED 2). Na základě naší vzdělávací soustavy je do této skupny zařazeno obyvatelstvo, které má tzv. základní vzdělání, tzn. maxmálně ukončený 2. stupeň základní školy a základní školy praktcké, odpovídající ročníky víceletého gymnáza č konzervatoře, jedno a dvouleté obory praktckých škol. Druhá skupna je tvořena obyvatelstvem s vyšším sekundárním vzděláním (ISCED 3) nebo post-sekundárním (nkol tercárním) vzděláním (ISCED 4). V ČR to znamená získání maturtního vysvědčení, výučního lstu, ukončený 4. ročník šestletých a 5. ročník sedmletých oborů konzervatoře, ukončenou praktckou tříletou školu, ukončený vzdělávací program v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání (ISCED 3). Do ISCED 4 je zahrnuto obyvatelstvo, které má ukončené nástavbové studum, pomaturtní studum na školách s právem jazykové zkoušky, zkrácené vzdělávání v oborech ukončených maturtní zkouškou č výučním lstem, které trvá v závslost na typu 1-2 roky v denní formě studa. Do třetí skupny patří obyvatelstvo s ukončeným tercárním vzděláním (ISCED 5 6). V naší vzdělávací soustavě to znamená ukončené neunverztní tercární vzdělávání poskytované vyšším odborným školam, konzervatořem a ukončené unverztní tercární vzdělání poskytované vysokým školam na úrovn bakalářského studa a magsterského studa (ISCED 5) a doktorské vzdělání ukončené ttulem CSc., DrSc., Ph.D. (ISCED 6). Výpočty vzdělanostní struktury populace vycházejí z Výběrového šetření pracovních sl, které bylo realzováno ve druhém čtvrtletí příslušného roku. Ukazatel vyjadřuje procentní zastoupení obyvatelstva ve věku let s příslušnou úrovní vzdělání na celkovém počtu obyvatelstva dané věkové skupny. 2. Kvalta tercárního vzdělání Kvalta tercárního vzdělávání je důležtá nejen z hledska konkurenceschopnost pracovní síly a tím atraktvty země pro zahranční nvestce s vysokou přdanou hodnotou, ale může se stát významným ekonomckým vývozním artklem. K tomu dochází tehdy, když do země přcházejí student ze zahrančí, kteří hradí školné a svým pobytem v dané zem zvyšují poptávku po různých druzích zboží a tím stmulují jejch produkc. Kvalta poskytovaného vzdělávání se hodnotí různým metodam. Nejpřesnější výsledky se získávají na základě testování znalostí a dovedností žáků/studentů/populace. Tento způsob je však časově fnančně velm náročný. Hodnocení na základě meznárodně standardzovaných testů se zatím pod patronací OECD využívá pro hodnocení kompetencí patnáctletých žáků (výzkum PISA - Programme for Internatonal Student Assessment) a dospělé populace (výzkum IALS - Internatonal Adult Lteracy Survey a v současné době přpravovaný PIAAC - Programme for the Internatonal Assessment for Adult Competences). Pro studenty tercárního vzdělávání obdobný způsob hodnocení realzován doposud nebyl. Problémem je zejména srovnatelnost výsledků, neboť tercární vzdělávání představuje vntřně slně dferencovaný systém s národním specfky. Kvaltu tercárního vzdělávání v jednotlvých zemích hodnotí švýcarský Meznárodní nsttut pro rozvoj managementu (Internatonal Insttute for Management Development IMD) a publkuje v Meznárodní ročence konkurenceschopnost. Kvalta tercárního vzdělávání je vyhodnocována na základě dotazníkového šetření, kterého se účastní na čtyř tsíce respondentů. Respondenty jsou reprezentatvní zástupc z každé z cca 60 hodnocených zemí. Aby byla zajštěna co možná největší míra objektvnost, panel respondentů se skládá jak z domácích, tak zahrančních odborníků působících v dané zem z představtelů domácí exekutvy. Odborníc jsou vybírán tak, aby byl schopn zasadt místní charakterstky do meznárodního kontextu. IMD využívá více méně stálý okruh respondentů, který je v případě potřeby aktualzován. IMD spolupracuje také se sítí partnerských nsttucí z každé země, které zajšťují, aby skupna místních expertů byla reprezentatvní. Hodnocení kvalty vysokoškolského vzdělávání se provádí na základě zjštěných odpovědí na otázku Jak kvalta vysokoškolského vzdělávání odpovídá potřebám konkurenceschopné ekonomky. Respondent hodnotí kvaltu prostřednctvím škály v rozmezí od 1 do 6, přčemž 1 je spojena s nízkou kvaltou, 6 s kvaltou vysokou. Z odpovědí je propočítána průměrná hodnota za každou zem a následně jsou data převedena ze šeststupňové škály na škálu od 0 do 10. Poté jsou hodnoty jednotlvých odpovědí transformovány na hodnoty standardních odchylek, ze kterých je vypočítána pozce jednotlvých zemí. Př nterpretac ukazatelů získávaných z dotazníkového šetření je třeba brát v úvahu skutečnost, že hodnoty těchto ukazatelů jsou poměrně ctlvé na celkovou ekonomckou stuac v roce, kdy probíhá šetření. V letech, kdy je stuace příznvá, č v období očekávání poztvních změn, je hodnocení obvykle optmstčtější než v dobách ekonomcké recese. Z výrazných obousměrných mezročních výkyvů hodnocení kvalty tercárního vzdělávání nelze vyvozovat jednoznačné závěry, neboť zlepšování č zhoršování kvalty vzdělávání jsou procesy dlouhodobější a pozvolné. Tyto výrazné mezroční změny do určté míry snžují vypovídací hodnotu daného ukazatele. 3. Flexblta populace Flexblta je obecně chápána jako schopnost jednotlvce přzpůsobt se měnícím se požadavkům v různých oblastech žvota. Z ekonomckého hledska je nejdůležtější schopnost přzpůsobt se měnícím se požadavkům na trhu práce. V důsledku zrychlování těchto změn se stává stále významnější ndvduální charakterstkou. Je ovlvněna nejen vzděláním, ale postojem jednotlvce, jeho hodnotovým žebříčkem a v neposlední řadě motvací. 5

8 KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ METODIKA Flexblta je z ekonomckého pohledu hodnocena jako velce poztvní jev, jako jeden ze zdrojů ekonomckého růstu, ncméně je třeba vdět její méně poztvní stránky. Ty souvsejí s obavam a pocty nejstoty, které jsou u různých ldí různě slné a jsou vyvolávány zejména měnícím se nároky na výkon jednotlvých profesí, změnam v geografckém rozložení pracovních příležtostí. Určtá míra jstoty je zaměstnancům zajšťována prostřednctvím legslatvy, která upravuje přjímání a propouštění ldí do a ze zaměstnání. Každá země hledá takovou míru regulace, která by na jedné straně ochránla zaměstnance před propouštěním a na straně druhé umožnla zaměstnavatelům dostatečně pružně reagovat na nové trendy v poptávce, na technologcký pokrok, na nutnost provést určté organzační změny. Regulace propouštění a najímání zaměstnanců je předmětem dotazníkového šetření, které realzuje ženevské Světové ekonomcké fórum (World Economc Forum). Prostřednctvím tohoto dotazníku jsou osloven vedoucí manažeř v jednotlvých zemích, kteří hodnotí stupeň volnost zaměstnavatelů př najímání a propouštění zaměstnanců na škále od 1 do 7, kdy 7 je spojena s nejvyšší volností zaměstnavatele. Zjštěná hodnocení jednotlvých zemí jsou publkována spolu s celou řadou dalších ukazatelů v pravdelně vydávané ročence The Global Compettveness Report. Flexblta populace je jako jeden z mnoha aspektů konkurenceschopnost rovněž hodnocena v Meznárodní ročence konkurenceschopnost, kterou vydávaná švýcarský Meznárodní nsttut pro rozvoj managementu (Insttute for Management Development - IMD). Flexblta populace je zde vyhodnocována na základě dotazníkového šetření, kterého se účastní na čtyř tsíce respondentů. T představují reprezentatvní zástupce z každé z cca 60 hodnocených zemí. Aby byla zajštěna co možná největší míra objektvnost hodnocení, panel respondentů se skládá jak z domácích, tak zahrančních odborníků působících v dané zem, ale z představtelů domácí exekutvy. Tto odborníc by měl být schopn zasadt místní charakterstky do meznárodního kontextu. IMD využívá více méně stálý okruh respondentů, který je v případě potřeby aktualzován. Hodnocení se provádí na základě odpovědí na otázku Flexblta a adaptablta ldí v ekonomce je nízká vysoká, když jsou konfrontován s novým náročným úkoly. Respondent hodnotí míru flexblty a adaptablty prostřednctvím škály od 1 do 6, kdy 6 znamená vysokou míru flexblty a adaptablty. Z odpovědí je propočítána průměrná hodnota za každou zem a následně jsou data převedena ze šeststupňové škály na škálu od 0 do 10. Hodnoty jednotlvých odpovědí jsou transformovány do standardních odchylek, ze kterých je vypočítána pozce dané země. Př nterpretac ukazatele je třeba brát v úvahu skutečnost, které mohou ovlvňovat hodnoty ukazatele a které byly zmíněny v ukazatel Kvalta vysokoškolského vzdělání. K nm lze přdat také případný vlv míry krtčnost respondentů, který může být v jednotlvých zemích výrazně odlšný. 4. Úroveň počítačových dovedností V souvslost s rozvojem nformační společnost se práce s počítačem a využívání Internetu stává téměř nezbytnou podmínkou nejen pro uplatnění na trhu práce, ale pro osobní soukromý žvot. Kompetence k prác s dgtálním technologem je tak v současné době považována za jednu z klíčových kompetencí. Přehled ostatních klíčových kompetencí je uveden v ukazatel 10 Výuka czích jazyků ve školách. Úroveň počítačových dovedností je slně ovlvněna věkem, ale ekonomckou úrovní státu a domácností. Kompetencí k prác s dgtálním technologem se v dokumentech Evropské komse rozumí jsté a krtcké používání technologí nformační společnost př prác, ve volném čase a v komunkac. Předpokladem je používání počítačů k získávání, hodnocení, ukládání, vytváření a výměně nformací a ke komunkac a spoluprác v rámc sítí prostřednctvím nternetu. Počítačové dovednost a nternetové dovednost jsou v rámc EU zjšťovány dotazníkovým šetřením v jednotlvých členských zemích pod metodckým vedením EUROSTATu od roku Úroveň těchto dovedností je hodnocena na základě zjšťování zkušeností respondentů ve věku let s vykonáváním určtých čnností. Pro měření dosažené úrovně počítačových dovedností (computer sklls) je respondent tázán, zda jž vykonával následující úkony s počítačem: - kopíroval č přesunoval soubory č složky, - použl nástroje pro kopírování a vložení nformací v rámc souboru, - použl základní artmetcké funkce v tabulkovém procesoru, - komprmoval soubor, - přpojoval a nstaloval nové zařízení (např. modem č tskárnu), - napsal na počítač program ve specalzovaném programovacím jazyce. Do roku 2005 včetně byla místo zkoumání schopnost přpojování a nstalování nového zařízení zkoumána schopnost použtí myš ke spouštění programů. Dosažená úroveň počítačových dovedností je rozdělena do třístupňové škály ve vazbě na počet provedených úkonů. Nízké úrovně dosahují t, kteří jž někdy provedl jeden nebo dva z uvedených úkonů. Střední úrovně dosahují jednc, kteří jž někdy provedl tř nebo čtyř z vymezených šest úkonů. Vysoké úrovně dosahují jednc, kteří jž někdy provedl pět nebo všech šest úkonů. Je třeba s uvědomt, že se jedná pouze o rámcové hodnocení dovedností, které neodráží dostatečným způsobem kvaltu dovedností. Kromě přístupů založených na zjšťování předchozí zkušenost se pro měření počítačových dovedností používají sebehodnotící přístupy. Respondent odpovídá na otázku, zda by určtý úkon dokázal. Nejobjektvnější výsledky jsou získávány prostřednctvím tzv. n-hall testů, kdy je respondent reálně postaven před vyřešení konkrétního praktckého úkolu. Tento postup je však časově a fnančně velm náročný. Vedle ndkátorů měřících přímo počítačové dovednost se používají např. ndkátory OECD, které měří přístup studentů k počítačům a použtí počítačů učtel a školam. Tento ndkátor se dívá na školy a studenty jako na nostele dalšího rozvoje úrovně počítačových dovedností a šíření využívání ICT do všech oblastí žvota společnost. 5. Využívání nternetu obyvatelstvem Ekonomcký růst a socální změny ve společnost jsou stále více ovlvňovány nformačním a komunkačním technologem (ICT). Rozšíření, způsob a míra využívání ICT představují pro jednotlvé ekonomky cestu ke zvyšování jejch konkurenceschopnost a dynamky rozvoje. Pro obyvatelstvo se počítačová č nformační gramotnost stává nejen předpokladem pro začlenění a udržení se na trhu práce, ale postupně předpokladem pro běžný občanský žvot. Dostává se tak na stejnou úroveň jako všechny tradční gramotnost: čtenářská, matematcká, přírodovědná, schopnost řešt problémy. 6

9 KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ METODIKA To je jedním z hlavních důvodů, proč všechny vyspělé země věnují pozornost tomu, aby s populace bez ohledu na vzdělání, věk a příjmovou stuac mohla osvojt nezbytné dovednost a měla přístup k ICT. Důležtost, která je přkládána vlvu ICT na ekonomckou stuac jednotlvých zemí postavení jednotlvce na trhu práce a ve společnost, se projevuje v rozvoj statstckých šetření, jež se zabývají dostupností ICT, mírou využívání a ICT dovednostm jednotlvce. Jde o šetření nejen domácností a jednotlvců, ale frem a veřejné správy. Mapuje se jak vybavenost, tak frekvence a účely, pro které se ICT využívají. Stupeň rozvoje nternetové nfrastruktury sleduje OECD prostřednctvím ukazatele hustota počítačů přpojených k nternetu (počet počítačů přpojených k nternetu na 1000 obyvatel bez ohledu na vlastnctví počítačů). O počítačové gramotnost obyvatelstva vypovídají např. EUROSTATem publkované následující ukazatele: přístup domácností k nternetu, užívání nternetu ke kontaktu s veřejnou správou (pro získání nformací, získání formulářů, odeslání vyplněných formulářů), užívání nternetu k objednávání/nakupování zboží a služeb. Z hledska počítačové gramotnost obyvatelstva je důležté také využívání počítačů pro výuku. Podrobné šetření o vybavenost základních škol počítač a výukovým programy o tom, k jakým účelům patnáctletí žác počítače využívají, se realzuje pod patronací OECD v rámc šetření PISA Program pro meznárodní hodnocení studentů. Statstka sledující využívání ICT je však stále v počátcích, což se negatvně projevuje v tom, že žádný z ukazatelů není k dspozc za všechny země EU a v delší časové řadě. Lze předpokládat, že tato stuace se postupně bude zlepšovat. Za základní ukazatel je možné považovat podíl osob využívajících nternet, neboť tento ukazatel v sobě zahrnuje nejen celkovou dostupnost počítačů s přpojením na nternet, ale příslušnou gramotnost, když bez rozlšení její úrovně. Podíl osob využívajících nternet je EUROSTATem defnován jako podíl obyvatelstva ve věku let, které v průměru alespoň jednou týdně v průběhu posledních tří měsíců před statstckým šetřením využlo nternet bez ohledu na to kde. Může jít o využtí doma, ve škole, v prác, knhovně, nternetové kavárně apod. Data pro výpočet ukazatele jsou získávána z výběrového šetření domácností v jednotlvých členských státech, které se realzuje čtvrtletně dle jednotné metodky stanovené EUROSTATem. Hodnoty ukazatele v jednotlvých letech jsou vypočítány z dat ze šetření provedeném v druhém čtvrtletí příslušného roku. Ukazatel vyjadřuje podíl osob dané věkové skupny, které v posledním čtvrtletí využly nternet, na celkovém počtu obyvatel této věkové skupny v %. Průměrné hodnoty za EU- 15 a EU-27 jsou počítány pouze tehdy, jsou-l k dspozc data za země, které představují 60 % populace EU-15, resp. EU-27 a data jsou dostupná alespoň za 55 % starých a 55 % nových členských zemí. 6. Úroveň kompetencí mladé populace Znalost a dovednost s mladá populace osvojuje především v průběhu počátečního vzdělávání, od kterého se očekává zejména vybudování základů vzdělanost, osvojení určtého okruhu znalostí a dovedností, na které je možné v dalších žvotních etapách navazovat. Žác/student by se měl také naučt učt se a orentovat se v možnostech získávání nformací a jejch vyhodnocování. Důležtou součástí počátečního vzdělávání musí být tako motvování jednotlvců k tomu, aby se vzdělávání stalo jejch celožvotní potřebou. Úroveň kompetencí patnáctletých žáků pravdelně zjšťuje OECD pomocí meznárodního výzkumu PISA (Programme for Internatonal Student Assessment). Hlavním cílem výzkumu je poskytovat nformace o úspěšnost a efektvtě vzdělávacích systémů, zejména prostřednctvím meznárodního srovnání tří typů kompetencí (tzv. gramotností ) čtenářských, matematckých a přírodovědných. V České republce byl do výzkumu PISA zařazení žác devátých ročníků základních škol a žác odpovídajících ročníků víceletých gymnází a prvních ročníků středních škol. Koncept gramotnost vychází z toho, že osvojení s konkrétních vědomostí v průběhu povnné školní docházky je sce důležté, ale neméně důležté je osvojení s takových dovedností, jako je efektvní vyhledávání a třídění nformací, krtcké posouzení předložených tvrzení nebo schopnost zaujímat vlastní stanovska a tato stanovska zdůvodňovat. Jednotlvé typy gramotnost jsou tedy koncpovány nejen jako soubory znalostí v určtém oboru, ale kladou důraz zejména na schopnost aktvně se uplatnt v žvotě společnost a nabyté znalost efektvně aplkovat. Kompetence měřené ve výzkumech PISA tak tvoří základ pro účast jednotlvců v celožvotním vzdělávání, které se v souvslost se zrychlujícím se technckým pokrokem stává nezbytností. Pozce jednotlvých zemí v meznárodním srovnání vypovídá o potencálu mladé generace přspět v blízké budoucnost ke zvyšování konkurenceschopnost dané země. Výzkum PISA probíhá ve tříletých cyklech (dosud proběhl v letech 2000, 2003 a 2006). Tato pravdelnost umožňuje zmapovat vývoj kompetencí patnáctletých žáků a prostřednctvím toho hodnott směr posunu v kvaltě počátečního vzdělávání. Pro výzkumy PISA je charakterstcké, že se každý rok podrobněj zaměří na zkoumání jedné ze tří oblastí gramotnost. S tím je spojeno vytvoření složtější metodky pro příslušnou oblast. Statstcká srovnatelnost jednotlvých kompetenčních škál v průběhu všech tří cyklů testování, které dosud proběhly, je díky této skutečnost omezena. Čtenářská gramotnost byla hlavní šetřenou oblastí v roce 2000 a v dalších letech byla metodka jejího zkoumání vytvářena jž s ohledem na statstckou srovnatelnost. Je to tedy jedná škála, jejíž výsledky můžeme bez problému srovnávat mez jednotlvým lety. Druhý výzkum v roce 2003 rozšířl a prohloubl zkoumání matematcké gramotnost. S výsledky z roku 2000 zůstaly srovnatelné pouze dvě její dílčí škály. Výsledky matematcké gramotnost z třetího výzkumu v roce 2006 jsou s rokem 2003 jž srovnatelné. Přírodovědná gramotnost byla v šrším rozsahu testována až př třetím výzkumu, v roce Srovnávat tedy můžeme pouze roky 2000 a 2003, kdy byla pro zkoumání použta stejná metodka. Základním ukazatelem výsledku země ve výzkumech PISA je střední hodnota (medán) počtu bodů na škálách výsledků, které vyjadřují úspěšnost žáků př řešení testových úloh. Dalším ukazatelem je zařazení žáků do určté úrovně způsoblost, které poskytuje nformac o tom, s jakým úspěchem s žác osvojl měřené kompetence a vědomost. Výsledky žáků dosažené př řešení testových úloh jsou vyjádřené pomocí pět (čtenářská gramotnost) nebo šest (přírodovědná a matematcká gramotnost) úrovní způsoblost. Rozdělení žáků do jednotlvých úrovní poskytuje nformac o tom, s jakým úspěchem s žác osvojl kompetence a vědomost z dané oblast. Podle toho, jakého skóru žák 7

10 KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ METODIKA v testu dosáhl, je mu přřazena jedna z úrovní. Žác na nejnžší úrovn způsoblost dosahují nejnžších výsledků a ovládají pouze nejjednodušší kompetence, nejvyšší úroveň odpovídá nejlepším výsledkům a nejsložtějším kompetencím. Pro posouzení výsledku země, její srovnání s jným zeměm a odhalení slabších míst je důležté rozložení žáků napříč úrovněm způsoblost. Součástí výzkumu je žákovský dotazník, který sleduje faktory ovlvňující výsledky žáků a školní dotazník, který sleduje vzdělávací prostředí žáků v jednotlvých školách. Jako zajímavý ukazatel byl vybrán vlv vzdělání rodčů na výsledek žáků vyjadřovaný ve výzkumech PISA pomocí podílu varance výkonů žáků, který je vysvětltelný nejvyšším dosaženým vzděláním rodčů. Tento ndkátor však nemusí posthovat závslost výkonu žáků na rodnném zázemí jako takovém, ve kterém jsou zahrnuty další faktory spoluvytvářející soco-ekonomcký status rodny. 7. Předčasné odchody ze vzdělávacího systému Předčasné odchody ze vzdělávacího systému mají negatvní dopad na vzdělanostní úroveň populace a znamenají rovněž neefektvní využtí zdrojů, které byly v průběhu studa nvestovány do studentů, kteří nedokončl úspěšně své vzdělávání. Ldé s nžším vzděláním se obvykle hůře uplatňují na trhu práce, dosahují nžších průměrných příjmů a častěj spadají pod hranc chudoby. Proto je ukazatel předčasných odchodů ze vzdělávání také součástí laekenských ndkátorů, které hodnotí žvotní úroveň a rozsah chudoby. Předčasné odchody z počátečního vzdělávání jsou ovlvněny celou řadou příčn, které se vzájemně podmňují. Mez nejdůležtější patří zejména nestmulující rodnné prostředí, špatná volba oboru a/nebo náročnost studa a s tím souvsející dlouhodobější neúspěchy ve studu, které se často kombnují s kázeňským přestupky. Předčasné odchody ze vzdělávání nejsou pouze neúspěchem jednotlvce a jeho rodny, ale poradenského systému a práce pedagogckého a výchovného sboru na jednotlvých školách. Dobře fungující a dostupný poradenský systém by měl korgovat, resp. předcházet špatné volbě vzdělávací cesty, kvaltní pedagogcký a poradenský sbor by měl pomoc řešt studjní neúspěchy. Ukazatel předčasné odchody ze vzdělávacího systému je defnován jako podíl osob ve věku let, které dosáhly vzdělání maxmálně na úrovn ISCED 0,1,2 a krátkých programů ISCED 3C a které se po dobu 4 týdnů před průzkumem neúčastnly žádné formy vzdělávání č odborné přípravy, na celkovém počtu osob v této věkové kategor. Vzhledem k tomu, že v ČR neexstuje ISCED 3C kratší než dva roky, je dále uveden přehled pouze ISCED 0, 1, 2. Vzdělanostní úroveň ISCED 0, 1, 2, je v ČR dosahována v následujících typech škol: 0 preprmární vzdělávání (mateřské školy včetně škol pro dět se specálním vzdělávacím potřebam, přípravný stupeň základní školy specální, přípravné třídy základní školy pro dět se socálním znevýhodněním), 1 prmární vzdělávání (1. stupeň základní školy a základní školy specální), 2 nžší sekundární vzdělávání (2. stupeň základní školy a základní školy specální, 1.a 2. ročník šestletého gymnáza, 1. až 4. ročník osmletého gymnáza a konzervatoře obor tanec, jednoleté a dvouleté obory praktcké školy, kurzy pro získání základů vzdělání, kurzy pro získání základního vzdělání). Data pro výpočet ukazatele předčasných odchodů ze vzdělávacího systému jsou čerpána z Výběrového šetření pracovních sl. V původní metodce platné do roku 1998 byla šetřena účast pouze na takovém vzdělávání, které bylo relevantní k potencálnímu zaměstnání respondenta. Od roku 1998 se pojetí vzdělávání výrazně rozšířlo a je šetřena účast na formálním a neformálním vzdělávání bez ohledu na vazbu k zaměstnání. Vymezení formálního a neformálního vzdělávání vz ukazatel Účast dospělé populace na vzdělávání. 8. Účast na tercárním vzdělávání Vysoký počet studujících v tercárním stupn vzdělávání je předpokladem pro rozvoj ekonomk založených na znalostech, pro realzac výzkumu a vývoje, pro tvorbu novací a jejch zavádění do praxe. Ldé s tercárním vzděláním představují přínos nejen pro rozvoj společnost jako celku, ale setkávají se s menším obtížem př uplatnění na trhu práce ve srovnání s ldm s nžší úrovní vzdělání. Jsou také ochotnější celožvotně se vzdělávat, obnovovat s a rozšřovat jž nabyté znalost a dovednost. Také obvykle setrvávají déle na trhu práce. Rozsah tercárního vzdělávání je pro potřeby meznárodního srovnávání sledován zejména prostřednctvím ukazatelů o počtech studujících a absolventů této úrovně vzdělávání. Statstky vzdělávání metodcky koordnuje EUROSTAT ve spoluprác s UNESCO. Účast na tercárním vzdělávání je defnována jako podíl studujících v tercárním vzdělávání na věkové skupně obyvatelstva, která je pro tuto úroveň vzdělání v jednotlvých zemích charakterstcká. Příslušná věková skupna je závslá na systému počátečního vzdělávání v jednotlvých zemích. Účast na tercárním vzdělávání je propočítávána jako podíl, kdy v čtatel je počet studujících ve všech formách tercárního studa (prezenční, dstanční, kombnované) a ve jmenovatel počet obyvatel pětleté věkové skupny následující po věku typckém pro ukončení středoškolského vzdělávání. Pokud jsou v čtatel zahrnut pouze t studující, kteří spadají do věkové kategore typcké pro tuto úroveň vzdělávání, jde o čsté hodnoty ukazatele. Jsou poměřovány shodné věkové skupny. Častější je však vyjadřování hrubých hodnot ukazatele, kdy do čtatele jsou započítáván všchn studující bez ohledu na svůj věk. Hrubé hodnoty ukazatele tak mají nžší vypovídací schopnost, ale jejch zjšťování je jednodušší a tím časově a fnančně méně náročné. Př konstrukc ukazatele jednotlvé země respektují meznárodně platnou klasfkac užívanou pro statstky vzdělávání, kterou vypracovalo UNESCO a pro kterou se používá označení ISCED 97. Tercární vzdělávání je rozděleno do tří kategorí, v ČR je zabezpečováno následujícím programy: ISCED 5B neunverztní tercární vzdělávání (vyšší odborné školy), běžná délka studa 3 3,5 roku; ISCED 5A unverztní tercární vzdělávání (bakalářské studum, magsterské studum), běžná délka u bakalářského studa 3 roky, u magsterského 2 roky, u neděleného 5 let; ISCED 6 unverztní tercární vzdělávání vedoucí k vědecko-výzkumné kvalfkac, (doktorské studum), běžná délka studa 3 roky. 8

11 KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ METODIKA Př porovnávání stuace v jednotlvých zemích je třeba mít na pamět, že jde o hrubé hodnoty a že výše ukazatele je ovlvněna nejen samotným počtem studujících, ale systémem tercárního vzdělávání, délkou studa, opakováním jednotlvých ročníků a změnam v četnost populace typcké pro tercární vzdělávání. 9. Účast dospělé populace na vzdělávání Celožvotní učení je v současné době obecně uznávaným předpokladem pro dosažení takových strategckých rozvojových cílů, jako je zvýšení konkurenceschopnost a rozvoj občanské společnost. Koncepce celožvotního učení odráží skutečnost, že pro uplatnění na trhu práce jž nestačí získat odpovídající počáteční vzdělání, ale že toto vzdělání je nezbytné doplňovat prostřednctvím dalšího vzdělávání. Naplnění konceptu celožvotního učení je spojeno se zaváděním rozlčných vzdělávacích cest, které umožňují přístup ke vzdělávání všem věkovým skupnám skupnám z rozdílného socálního prostředí. Je proto třeba nejen zvyšovat výdaje na vzdělávání (veřejné soukromé), ale také rozšřovat zapojení jednotlvců, vzdělávacích nsttucí, ale ostatních aktérů (podnků, obcí, knhoven, zájmových a profesních organzací) do dalšího vzdělávání. Současně je nezbytné zvyšovat jeho kvaltu. Jedním z ukazatelů, který poskytuje určtý obrázek o rozvoj celožvotního učení, je účast dospělé populace na vzdělávání. EUROSTAT defnuje tento ukazatel jako procento dospělé populace ve věku 25 až 64 let, která se účastnla vzdělávání v posledních čtyřech týdnech předcházejících statstckému šetření. Čtyř týdny byly stanoveny jako referenční období proto, že v případě delšího období by respondent mohl mít problémy vzpomenout s na všechny kurzy, které absolvoval. Ukazatel zahrnuje formální a neformální vzdělávání. Formální vzdělávání lze stručně charakterzovat jako vzdělávání, které probíhá ve vzdělávacích nsttucích, vede k získání určtého stupně vzdělání a jeho absolvování je většnou doloženo osvědčením. Typckým příkladem je vzdělávání ve školách v rámc denního, večerního, dálkového, dstančního nebo kombnovaného studa. Neformální vzdělávání nevede k získání obecně uznávaného osvědčení. Ncméně stejně jako formální vzdělávání je záměrné, cílené, organzované pod vedením učtele/lektora. Typckým příkladem jsou různé druhy kurzů (jazykové, počítačové aj.). Do ukazatele není zahrnuto nformální učení, kterým se rozumí proces získávání znalostí nebo osvojování dovedností prostřednctvím každodenních čnností. Charakterstckým rysem nformálního vzdělávání je to, že není organzované a nsttuconálně koordnované. Jde např. o četbu odborné lteratury, sledování vzdělávacího pořadu v televz, rozhlase apod. Data pocházejí z Výběrového šetření pracovních sl. Vzhledem k tomu, že docházelo k metodckým změnám v šetření, není zajštěna srovnatelnost časové řady dat za jednotlvé země. V roce 1998 bylo rozšířeno pojetí vzdělávání. Před tímto rokem byla zjšťována účast pouze na vzdělávání spojeném s výkonem stávajícího nebo zamýšleného zaměstnání respondenta, od tohoto roku se ve všech zemích zjšťuje účast na jakkol zaměřeném vzdělávání. Nadále však musí jít o formální nebo neformální vzdělávání. Dalším důležtým zlomovým rokem byl rok 2003, kdy byla důsledně harmonzována metodka šetření o vzdělávání dospělé populace ve všech členských zemích. Všechny tyto změny vedou k tomu, že tabulka hodnot ukazatele musí být doprovázena celou řadou poznámek, ale také k tomu, že nelze sledovat dlouhodobější vývoj vzdělávání dospělé populace. 10. Vzdělávání v podncích Vzdělávání v podncích představuje jednu z nejvýznamnějších součástí dalšího vzdělávání. Podnky své zaměstnance vzdělávají rozmantým formam, které souvsí s pracovním pozcem osob, pro které je vzdělávání určeno, a s oblastí, ve které s vzdělávaní zaměstnanc mají osvojt nové znalost č dovednost. Rozhodnutí o vzdělávání je výlučně v pravomoc soukromých podnků, ncméně stát toto rozhodování ovlvňuje jednak zákonným normam, které podnky musí respektovat a jednak nástroj, prostřednctvím kterých stmuluje podnky ke zvýšené péč o rozvoj zaměstnanců. Informace o vzdělávání v podncích jsou získávány prostřednctvím šetření, které se koná pravdelně v sedmletých ntervalech ve všech členských a kanddátských zemích EU pod metodckým a koordnačním vedením EUROSTATu (CVTS - Contnung Vocatonal Educaton and Tranng Survey). Česká republka se účastnla dvou šetření, šetření CVTS 2, které se uskutečnlo v roce 2000 s referenčním rokem 1999, a CVTS 3 z roku 2006 s referenčním rokem Šetření jsou realzována převážně písemnou formou na podncích s 10 a více zaměstnanc. Do šetření nejsou zahrnuty podnky působící v odvětví zemědělství, myslvost, lesnctví; rybolov a chov ryb; veřejná správa a obrana; vzdělávání; zdravotnctví a socální péče; čnnost domácností a extertorální organzace a nsttuce. V rámc CVTS 2 bylo v České republce šetřeno 7 ts. podnků, v rámc CVTS 3 celkem 10 ts. podnků. Dotazník je společný pro členské státy EU. Je rozdělen do šest částí. V první část jsou zjšťovány základní strukturální údaje o podnku, které se týkají zaměstnanců, pracovní doby, nákladů práce a novací. Druhá část je zaměřena obecně na angažovanost podnku v dalším odborném vzdělávání a to nejen v referenčním roce, ale v roce předcházejícím a následujícím. Třetí část je věnována nformacím o kurzech dalšího odborného vzdělávání, je zjšťována účast na těchto kurzech, jejch délka, tematcké zaměření, ale fnanční náklady. Ve čtvrté část dotazníku jsou zahrnuty otázky souvsející se vzdělávací poltkou, se systémovým přístupem ke vzdělávání a se spoluprací se vzdělávacím nebo poradenským nsttucem. Je zkoumán také vlv opatření státní poltky na rozhodování podnku o vzdělávání zaměstnanců. V další část dotazníku jsou zkoumány důvody neposkytování dalšího vzdělávání a poslední část je věnována angažovanost podnku v počátečním odborném vzdělávání. Další odborné vzdělávání bylo pro potřeby šetření CVTS defnováno jako opatření a čnnost, jejchž prvotním cílem je získávání nových znalostí a dovedností nebo zlepšování a rozvoj těch stávajících (včetně povnných školení vyplývajících ze zákonných norem např. školení bezpečnost a ochrany zdraví př prác, požární ochrany, řdčů, svářečů, elektrkářů), které podnk alespoň částečně hradí za své zaměstnané osoby. Vzdělávání musí být předem plánováno a organzováno s konkrétním vzdělávacím cílem. Poskytování dalšího odborného vzdělávání (DOV) bylo šetřeno prostřednctvím otázek, které se vztahovaly ke kurzům DOV a ostatním formám DOV. Kurzy DOV byly pro potřeby šetření defnovány jako kurzy většnou strktně oddělené od pracovště (vzdělávání se koná na místech specálně určených pro vzdělávání jako jsou učebny nebo vzdělávací centra). Mají vysoký stupeň organzace (čas, prostor a obsah) ze strany školtele č vzdělávací nsttuce. Jejch obsah je plánován pro skupnu školených osob (např. exstují učební osnovy). 9

12 KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ METODIKA Do ostatních forem DOV bylo zařazeno pět následujících forem, které byly podrobně defnovány: vzdělávání na pracovšt, rotace pracovních míst, výměny s jným podnky, zapůjčení pracovníků jné organzac nebo studjní návštěvy (pobyty), účast na vzdělávacích kroužcích, kroužcích kvalty, samostudum, účast na konferencích, semnářích, veletrzích a přednáškách. V podncích, které nevzdělávaly své zaměstnance, byly zjšťovány tř nejzávažnější důvody, proč v daném roce neposkytovaly kurzy DOV an ostatní formy DOV svým zaměstnancům. Zástupce podnku vybíral z nabídky devít následujících důvodů: stávající dovednost a schopnost zaměstnaných osob odpovídaly současným potřebám podnku, podnk upřednostňoval získávání osob s požadovaným dovednostm a schopnostm, obtíže s dentfkací potřeb DOV v podnku, nedostatek vhodných kurzů DOV na trhu, vysoké náklady na kurzy DOV, upřednostňování počátečního odborného vzdělávání před DOV, vzdělávací aktvty se uskutečnly v předchozím roce, vysoké pracovní zatížení a nedostatek času zaměstnaných osob, jné důvody. Zástupce zaškrtával tř důvody bez uvádění pořadí důležtost. Z odpovědí byly propočítány procentní podíly podnků, které daný důvod uvedly. Vlv státní poltky na rozhodování podnků o realzac vzdělávání byl v rámc CVTS zjšťován prostřednctvím otázky Mělo některé z následujících opatření státní poltky vlv na plánování, poltku a postupy DOV v podnku?. Zástupce podnku odpovídal ano! č ne na následující opatření. veřejně fnancované poradenské služby zaměřené na dentfkac potřeb vzdělávání a/nebo plánů vzdělávání, fnanční příspěvky na vzdělávání (vč. rekvalfkací) zaměstnaných osob, daňová úleva z výdajů na vzdělávání zaměstnaných osob, postupy k zajštění potřebné úrovně školtelů (např. prostřednctvím národních regstrů školtelů, systému hodnocení školtelů apod., obecné standardy a rámce pro uznávání kvalfkací a certfkací. Z odpovědí byly propočítány procentní podíly podnků, které zaškrtly u jednotlvých opatřeních odpověď ano. Z výsledkové tabulky je patrný nejen význam jednotlvých opatření, ale to, zda je dané opatření součástí státní poltky zaměřené na podporu rozvoje ldských zdrojů v podncích. Kurzy DOV jsou věnovány rozdílným tématům. Obsahové zaměření kurzů DOV bylo v rámc CVTS3 zjšťováno prostřednctvím hodnového rozsahu placené pracovní doby, kterou zaměstnanc podnku strávly v kurzech věnovaných následujícím oborům vzdělávání. Jazyky (czí a mateřský jazyk) Obchod a marketng Účetnctví, fnance a správa a kancelářské práce Osobní rozvoj a pracovní prostředí Výpočetní technka a využtí počítačů a nternetu Technka, zpracování a výstavba Ochrana žvotního prostředí a bezpečnost a ochrana zdraví př práce Osobní služby, přepravní služby, ochrana majetku a osob a vojenství Jné obory vzdělávání Přestože do nabídky obsahového zaměření kurzů byla zařazena možnost jné obory vzdělávání, podnky byly vyzvány, aby v případě, že nemohou své kurzy přesně zařadt, vybraly nejblžší vhodnou skupnu. Podnky, které neměly přesné záznamy o rozsahu placené pracovní doby strávené zaměstnanc v jednotlvých kurzech, uváděly kvalfkované odhady. Význam kurzu příslušného obsahového zaměření byl stanoven jako procentní podíl hodn strávených zaměstnanc v tomto kurzu na celkovém rozsahu hodn strávených ve všech kurzech DOV. Vzdělávání zaměstnanců je možné vyhodnocovat také na základě průzkumu názorů určté skupny obyvatelstva. Tento přístup aplkuje Světové ekonomcké fórum v rámc přípravy Globální zprávy o konkurenceschopnost (The Global Compettveness Report), která je vydávána každoročně. Jedním ze sledovaných ukazatelů je rozsah vzdělávání zaměstnanců. Rozsah vzdělávání zaměstnanců zjšťovaný Světovým ekonomckým fórem (WEF) je založen na názorech podnkových manažerů na stávající stuac v příslušné zem ve srovnání s nejvyšším standardy ve světě. Dotazníkové šetření se realzuje v průběhu prvních pět měsíců každý rok mez manažery a podnkatel představtel malých podnků do 50 zaměstnanců, středních podnků a velkých multnárodních společností s více než zaměstnanc. Vzorek frem také zahrnuje různá odvětví a různé vlastncké formy (domácí soukromé frmy, frmy vlastněné zahrančním kaptálem a frmy s vládní účastí). WEF spolupracuje s partnerským nsttucem v každé zem, které jsou zodpovědné za výběr respondentů, rozeslání dotazníků a shromáždění vyplněných dotazníků. Musí př tom respektovat určté základní požadavky, týkající se zejména struktury respondentů, která musí odrážet strukturu ekonomky dané země. V případě zjšťování vzdělávání zaměstnanců respondent odpovídají na otázku Jaký je obecný přístup frem v dané zem k ldským zdrojům?. Přístup frem hodnotí prostřednctvím sedmstupňové škály, kdy 1 znamená, že se domnívají, že společnost nvestují málo do školení a rozvoje zaměstnanců, 7 naopak, že frmy nvestují hodně, aby přtáhly, vyškolly a udržely zaměstnance. Ze získaných odpovědí je vypočítán medán a směrodatná odchylka, která mapuje míru shody názorů respondentů. Prokazuje se určtá vazba mez hodnotou medánu a směrodatnou odchylkou. V zemích, které dosahují příznvých hodnot medánu, je nízký rozptyl odpovědí, zatímco země, ve kterých je stuace hodnocena jako nepříznvá, je výše směrodatné odchylky poměrně vysoká, což značí vyšší názorový rozptyl respondentů. 11. Výuka czích jazyků na školách Znalost czích jazyků je důležtá zejména v zemích, jejchž národní jazyk nepatří k celosvětově rozšířeným jazykům. Význam znalost czích jazyků však výrazně vzrůstá ve všech zemích v souvslost s globalzačním procesy v ekonomce s rozvojem tursmu jako důležtého ekonomckého odvětví. Komunkac v czích jazycích Evropská komse chápe jako 10

13 KVALITA LIDSKÝCH ZDROJŮ METODIKA jednu z osm klíčových kompetencí. Komunkace v czích jazycích je defnována jako schopnost porozumět, vyjádřt a tlumočt představy, myšlenky, pocty, skutečnost a názory v ústní psané formě v příslušných společenských a kulturních stuacích podle přání č potřeb daného jednce. Komunkace v czích jazycích rovněž vyžaduje takové dovednost, jako je pochopení jných kultur. Evropská komse jž roku 1995 stanovla rozvoj výuky czích jazyků jako prortu na příštích 30 let. V roce 2002 bylo na zasedání v Barceloně doporučeno, aby mnmálně dva czí jazyky byly vyučovány od velm útlého věku. Podpora rozvoje výuky czích jazyků se soustředí jednak na ndvduální podporu rozvoje jazykových kompetencí jednců bez ohledu na jejch věk a jednak na podporu škol v rozšřování výuky jazyků. Za czí jazyky jsou podle metodky EUROSTATu považovány všechny moderní jazyky, které jsou ve školách vyučovány podle osnov vydávaných centrálním školským orgánem jako czí jazyky a jsou vyučované jako povnné č povnně voltelné předměty. Zahrnovány tedy nejsou czí jazyky vyučované jako nepovnné an výuka národních jazyků daného státu určená pro žáky jných národností. Regonální jazyky a nářečí jsou za czí jazyky považovány pouze tehdy, pokud jsou ve školních osnovách zahrnuty jako alternatva k výuce czích jazyků. Jedním z používaných ndkátorů rozsahu výuky czích jazyků na školách je průměrný počet vyučovaných czích jazyků na žáka. Je vypočítán jako podíl žáků učících se czímu jazyku ke všem žákům zapojeným do systému formálního vzdělávání na daném stupn vzdělávání. Žák, který se učí více czím jazykům, je do čtatele započítán jednou za každý czí jazyk, kterému se učí. Ukazatel nezahrnuje mentálně hendkepované žáky, kteří se vzdělávají ve specalzovaných školách. Průměrný počet vyučovaných czích jazyků na žáka je sledován odděleně na úrovních nžšího a vyššího sekundárního vzdělání (ISCED 2 a 3). Typy českých škol, které jsou zahrnuty do kategorí ISCED 2 a 3, jsou popsány v ukazatelích předčasné odchody ze vzdělávacího systému a vzdělanostní struktura populace. Kromě průměrného počtu vyučovaných czích jazyků na jednoho žáka sleduje EUROSTAT např. počty žáků, kteří se učí jednotlvé světové jazyky. Oba zmíněné ndkátory však nenformují o rozsahu výuky a o dosažených jazykových kompetencích. Další ndkátory (např. kvalfkace učtelů, výuka jazyků na prmárním stupn vzdělání) byly zjšťovány v rámc EURYDICE sítě pro sběr a šíření nformací o školských systémech v členských a kanddátských zemích EU. 12. Účast v počítačových kurzech Dostupnost počítače s přpojením k nternetu a schopnost tyto technologe ovládat se stává téměř nezbytností nejen pro uplatnění na trhu práce, ale v běžném žvotě. Mladá generace s tyto dovednost jž osvojuje alespoň na základní úrovn v průběhu počátečního vzdělávání, starší generace musí vyvnout určtou osobní ncatvu ať jž ve formě sebevzdělávání nebo účastí ve specálních kurzech. Účast v počítačových kurzech je sledována v dotazníkovém šetření Využívání nformačních a komunkačních technologí v domácnostech a mez jednotlvc. Šetření je realzováno v členských zemích EU jednou ročně národním statstckým úřady pod metodckým vedením EUROSTATu od roku Cílovou skupnou jsou jednotlvc ve věku let a domácnost s alespoň jedním členem ve věku let. Předmětem šetření je přístup k nformačním a komunkačním technologím v domácnostech, využívání moblních telefonů, počítačů a Internetu jednotlvc. Je také šetřeno, do jaké míry obyvatelstvo využívá služeb e-government, tedy možností kontaktovat jednotlvé správní úřady pomocí nternetu nejen s ohledem na získávání relevantních nformací, ale vyřzování určtých agend. Dotazníkové šetření se také zabývá rozsahem barér nternetového obchodu, úrovní počítačových dovedností a formou jejch získávání. Respondent jsou dotazován zda znalost získal ve škole, v počítačovém kurzu, samostudem, prací s programem metodou úspěchu a omylu nebo za pomoc jných osob, ať jž přátel, kolegů nebo jným způsobem. Účast v počítačových kurzech se zjšťuje na základě otázek Zúčastnl/a jste se někdy školení nebo výuky týkající se práce s počítačem? Kdy to bylo naposledy? Od roku 2005 je účast sledována v tomto časovém rozlšení: v posledních 3 měsících; před 3-12 měsíc; před 1-3 lety; déle než před třem lety; nkdy se neúčastnl. V letech bylo v dotazníku obsaženo pouze třídění v posledních 12 měsících; před více než rokem; nkdy, což může mít za následek drobnou dskontnutu v datech. V prvním roce šetření, v roce 2002 účast v počítačových kurzech šetřena nebyla. Od roku 2007 je zařazena otázka mapující důvody neúčast u těch, kdo se v posledních třech letech žádného kurzu nezúčastnl. Respondent vybírají z šest možností (např. dostatečné znalost, nedostatek času, nevyhovující nabídka, vysoká cena) nebo mohou zaškrtnout jné důvody. Za počítačové kurzy jsou dle metodky EUROSTATu považovány všechny typy kurzů spojené s užtím počítače (např. formátování textu, užtí tabulkového procesoru, programování, web-desgn apod.). Zahrnuty jsou pouze školení a kurzy, které trvají alespoň tř hodny. Vyloučeno je nformální učení, jako např. pomoc od kolegů č samostudum. Podíl účastníků počítačových kurzů je uveden v rozlšení na účast někdy v žvotě a účast v posledních 12 měsících. Účast před více než 12 měsíc představuje rozdíl mez těmto dvěma ukazatel. Neúčast v kurzech je možné dopočítat jako rozdíl mez stem a účastí někdy v žvotě. 13. Moblta v tercárním vzdělávání Globalzační procesy se v tercárním vzdělávání projevují stejně jako v ostatních odvětvích, zvýšenou konkurencí. Jednotlvé státy, resp. jejch nsttuce tercárního vzdělávání mez sebou soutěží o talentované studenty, špčkové profesory, ale o výzkumné granty. Globalzační procesy se tak projevují ve zvýšené mobltě studentů tercárního vzdělávání. I když je moblta studentů obecně považována za poztvní jev, přesto vyvolává určté obavy z odchodu nadaných studentů a špčkových akademckých pracovníků. Pokud se tto student a akademc vracejí do své mateřské země, znamená to poztvní posun nejen v úrovn vzdělávání, ale kvalty pracovní síly. Pokud tak tomu není, dochází k odlvu mozků se všem negatvním důsledky na ekonomcký a socální rozvoj daného státu. Meznárodní moblta studentů je podmíněna technckým pokrokem, který umožnl snížení fnančních časových nákladů na získávání nformací o studjních příležtostech na překonání geografckých vzdáleností, udržování kontaktů s domovem. Nezbytným předpokladem je touha studentů po získání meznárodních zkušeností a kvaltním vzdělání zejména v zemích, kde jsou studjní příležtost omezené jak z hledska dostupnost, tak kvalty. Vzhledem k očekávaným poztvním efektům je moblta studentů podporována národním nadnárodním ncatvam. Tyto ncatvy mají nejen podobu fnanční podpory moblt studentů, ale zejména 11