IMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ
|
|
- Adéla Zemanová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 IMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ Doc. Ing. Dalibor Biolk, CSc. K 30 VA Brno, Kounicova 65, PS 3, 6 00 Brno tl.: , fax: , mail: biolk@ant.f.vutbr.cz Abstract: Basic idas concrning immitanc dscription of gnral switchd circuits with xtrnal switching ar dscribd in this contribution. Prsntd dfinition of immitanc is basd on th thory of quivalnt signals and th gnralizd harmonic stady-stat. Th wll-known immitanc of continuous-tim linar circuits is considrd as spcial cas if all switchs ar rmovd from switchd circuit. ÚVOD Obvody s spínanými kapacitory, spínané obvody v proudovém módu, spínané konvrtory DC-DC a další příbuzné principy jsou dns běžně využívány v tlkomunikacích, měřicí tchnic i výkonové lktronic. Porovnám-li však základní tori obvodových funkcí linárních klasických a spínaných obvodů, zjistím, ž v spínané oblasti něktré základní pojmy njsou buď vůbc zavdny, nbo s s nimi pracuj intuitivně a n vždy korktně mchanickým přbíráním dfinic z analogových obvodů. Toto s týká mimo jiné imitančního popisu spínaných obvodů. Tori spínaných obvodů s totiž rozvíjla na pozadí idalizovaných obvodů s spínanými kapacitory (SC), ktré byly modlovány jako stacionární diskrétní systémy. V prvopočátcích modlování SC obvodů byly njdůlžitějšími charaktristikami přnosy napětí a citlivostní funkc. Kromě toho svou roli shrál fakt, ž v klasické torii diskrétních systémů nní imitanční popis vůbc zavdn. Pokud s jdná o idalizované obvody s spínanými kapacitory, pak byly publikovány pouz tzv. kapacitní funkc v oblasti z, ktré lz za jistých podmínk využít k výpočtu imitanc []. Pro rálné spínané obvody j výpočt imitancí dosud npublikovanou zálžitostí. Dosavadní počítačové programy pro simulaci spínaných obvodů většinou řší pouz napěťové přnosy nbo analyzují obvod v časové doméně. V současné době s však ukazuj nxistnc imitančního popisu jako vážný problém. Analýza spínaných obvodů jak v napěťovém, tak i v proudovém módu totiž vyžaduj vzájmné přpočty mzi napětími a proudy, nhldě na to, ž analyzační program by měl být schopn vykrslit kmitočtovou závislost imitanc spínaného obvodu mzi dvěma zadanými uzly. V příspěvku jsou nastíněny základy imitančního popisu spínaných obvodů, ktrý poskytuj výsldky v souladu s klasickou fyzikální přdstavou imitanc. Východiskm j přdstava zobcněného harmonického ustálného stavu, ktrou jsm formulovali v původní torii zobcněných přnosových funkcí []. Dfinic imitanc spínaného obvodu přchází v klasickou dfinici imitanc za přdpokladu, ž v obvodu vymizí spínač. V nposldní řadě dfinic umožňuj algoritmický výpočt imitancí na počítači nzávisl na tom, zda j simulován rálný spínaný obvod nbo idální obvod SC s skokovým přbíjním kapacitorů. MOŽNÉ ZPŮSOBY DEFINICE IMITANCE SPÍNANÉHO OBVODU Klasická imitanc j dfinována jako vztah mzi duálními vličinami - napětím a proudm dvojpólu v harmonickém ustálném stavu. Harmonického ustálného stavu j dosažno působním jdné z uvdných vličin o harmonickém časovém průběhu (buzní dvojpólu - příčina), což vd u asymptoticky stabilních linárních systémů k ustalování druhé
2 vličiny (vyvolané odzvy - účinku) v harmonický průběh o stjném kmitočtu. V případě linárních stacionárních systémů j imitanc invariantní vůči záměně budicí a vyvolané vličiny (příčiny a účinku). Tuto skutčnost označm jako princip záměny budicí a vyvolané vličiny. Dál j známo, ž na imitanci j možno pohlížt i jako na vztah mzi Fourirovými, případně Laplacovými obrazy napětí a proudu, čímž lz rozšířit dfinici imitanc i mimo oblast harmonického ustálného stavu. Situac j poněkud komplikovanější u spínaných obvodů. Budím-li například určitou bránu spínaného obvodu zdrojm harmonického napětí, odbíraný proud v ustálném stavu obvykl již nní harmonický, nýbrž j impulsního charaktru. Harmonicky proměnné jsou však něktré jho intgrální charaktristiky, například: ) střdní hodnota signálu za jdnu spínací priodu, ). harmonická signálu, 3) tzv. kvivalntní signál (viz dál). Nahradím-li tdy impulsní proud něktrou z jho intgrálních charaktristik, umožní nám to dfinovat nad spínaným systémm zobcněný harmonický ustálný stav a násldně i zobcněnou imitanci. Obdobné úvahy j možné rozvíjt v případě buzní obvodu zdrojm proudu. Ukazuj s však, ž náhrada impulsního signálu jho intgrální charaktristikou obcně vd na ngaci principu záměny budicí a vyvolané vličiny. Konkrétně to znamná, ž imitanc spínaných dvojpólů obcně budou závist na způsobu jjich buzní. To s mimo jiné npříznivě projví v tom, ž pozbývají platnosti pravidla imitanční algbry o zjdnodušování sérioparallních imitančních struktur. Zdá s, ž s jdná o přirozný důsldk nstacionarity rálného spínaného obvodu. Výjimkou z tohoto pravidla můž být idální obvod s spínanými kapacitory, ktrý j možno zjdnodušně modlovat jako diskrétní stacionární systém nábojovými rovnicmi v oblasti z. Imitanční popis takového systému v oblasti z však nsplňuj jdnu z základních podmínk, zavdných níž, totiž kompatibilitu s klasickým imitančním popism. Z uvdného vyplývá možnost volby různých intgrálních charaktristik impulsního signálu a z toho pramnících různých dfinic imitanc. Při výběru intgrální charaktristiky bychom měli být vdni snahou o naplnění násldujících požadavků na imitanční popis: - Kompatibilita s imitančním popism obvodů souvislého času. Jstliž z spínaného obvodu odstraním spínač, rsp. liminujm jjich vliv, musí zobcněná imitanc spínaného obvodu automaticky přjít k imitanci vzniklého obvodu s souvislým časm. - Možnost algoritmického výpočtu imitancí na počítači. Dalším logickým požadavkm by mělo být zachování pravidl imitanční algbry, což j však problmatické z výš uvdných důvodů. Střdní hodnota impulsního signálu za jdnu spínací priodu j intgrální vličina, ktrá s používá k přibližnému určování imitanc idálních spínaných obvodů. Například známý vzorc pro odpor spínaného kapacitoru R T/C vznikl náhradou impulsního proudu odbíraného z zdroj konstantního napětí jho střdní hodnotou. Na principu střdní hodnoty j postavn nábojový popis idálních SC obvodů, kdy spínaný dvojpól j rprzntován vzorky odbíraného náboj v každé spínací fázi. Každý vzork má vlikost střdní hodnoty proudu tkoucího do dvojpólu běhm clé spínací fáz. Z nábojové rovnic v rovině z pak můžm dospět k imitanci jako vztahu mzi z-obrazy vzorků napětí a proudu. Výhodou j snadný algoritmický výpočt imitanc a jsou-li splněny další podmínky, pak i platnost
3 pravidl imitanční algbry. Nvýhod j víc: Njsou všobcně známy uvdné další podmínky, takž imitanční algbra někdy vd k správným výsldkům a jindy slhává. Další nvýhodou j npřsnost imitančního popisu, ktrá s njvíc projví v jho nkompatibilitě s popism klasickým.. harmonická impulsního signálu j další intgrální vličina použitlná pro výpočt imitanc. Jjí výhodou j snadná fyzikální intrprtac dfinované imitanc jako vztah mzi budicím harmonickým napětím a první harmonickou proudu nbo mzi harmonickým budicím proudm a první harmonickou napětí. Obcně zd nplatí princip záměny budicí a vyvolané vličiny. Hlavní nvýhodou j nsnadný algoritmický výpočt. Jako njvhodnější intgrální vličina impulsního průběhu s pro naš účly jví kvivalntní signál []. Jak budicí (s b ), tak i vyvolaný (s v ) impulsní signál dvoufázového spínaného dvojpólu jsou složny z dvou signálů spínacích fází a na principu časového multiplxu. Přdpokládjm, ž budicí signály s b a s b v fázích a vznikly multiplxováním budicích signálů s a s b b, ktré mají ohraničné spktrum a splňují podmínku vzorkovacího torému. Pak signály s a s nazvm kvivalntními signály k signálu s b b b v fázích a. Pro každý z vyvolaných impulsních signálů jsou charaktristické okamžiky přchodů do násldující spínací fáz, ktré s opakují v rytmu vzorkování. Ekvivalntní signál s k takovému signálu přiřadí podl násldujících pravidl:. Shoduj s s nahrazovaným impulsním signálm v charaktristických okamžicích.. Jho spktrální čáry s nacházjí v stjném frkvnčním pásmu jako spktrum signálu s b, rsp. s b. Vztahuj s tdy i na něj podmínka vzorkovacího torému. Vlastnosti této intgrální charaktristiky jsou obdobné jako u. harmonické s tím rozdílm, ž výpočt imitanc lz snadno algoritmizovat a jjí frkvnční analýzu uskutčňovat prostřdnictvím analýzy smisymbolické v rovinách s a z. Nvýhodné však j, objví-li s v nahrazovaném impulsním průběhu Diracův impuls. Jho přítomnost s pak v kvivalntním signálu nprojví, což můž vést k fyzikálně nsprávné dfinici imitanc. Proto s snažím vyhnout vzniku těchto impulsů v vyvolaných signálch vhodnou volbou budicí a vyvolavé vličiny, njčastěji tak, ž budicí vličinou j proud a vyvolanou pak napětí. DEFINICE IMITANCE POMOCÍ EKVIVALENTNÍCH SIGNÁLŮ Uvažujm dvoufázový spínaný dvojpól s dobou trvání fáz (rsp.) T (rsp.t ) a s vzorkovací priodou T T +T. Pro impulsní signály v fázi, rsp. vypočtěm tzv. činitl plnění a T /T, rsp. a T /T. Uvažujm, ž spínaný obvod j buzn multiplxně proudy i a i. V řadě případů nní možné spínaný obvod budit v obou fázích, například thdy, j-li vstupní brána v jdné fázi rozpojna spínačm. Pak j proud v příslušné fázi nulový. Často však dochází k buzní v obou fázích, a to buď jdiným zdrojm signálu (i i, typické pro vstupní bránu clého spínaného systému), nbo dvěma různými průběhy (i i, časté pro dvojpóly uvnitř systému). Dál přdpokládjm, ž budicí proudy splňují podmínku vzorkovacího torému, nboli i i a i i. Musím s smířit s tím, ž v případě obcného dvojpólu uvnitř složného systému nmusí proudové impulsy tuto podmínku splňovat přsně a tudíž s pak nlz spolhnout na korktní fungování pravidl imitanční algbry. Budicí proud vyvolá na vstupní bráně multiplxní napěťové průběhy u a u, ktré pro účly dfinic imitanc nahradím kvivalntními signály u a u. Pak j možno dfinovat a algoritmicky stanovit čtyři tzv. kvivalntní imitanc dvoufázového spínaného dvojpólu:
4 U U ( ω) ZI ( ω) + ZI ( ω) ( ω) Z I ( ω) + Z I ( ω) rsp. I I ( ω) YU ( ω) + YU ( ω) ( ω) Y U ( ω) + Y U ( ω) kd symboly typu U a I značí Fourirovy obrazy kvivalntních napětí a proudů. Ekvivalntní impdanc a admitanc lz vzájmně přpočítávat pomocí stjných pravidl jako při přpočtu impdančních a admitančních paramtrů dvojbranů. Skutčné imitanční poměry v spínaném dvojpólu s určí z čtvřic kvivalntních imitancí postupm, ktrý br v úvahu charaktr budicích proudů, což souvisí s hodnotami činitlů plnění a a a. Postup ukážm na jdnoduchém příkladu. ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD Uvažujm spínaný obvod na obr. s odpory obou spínačů v spnutém stavu R a s nulovými vodivostmi v opačném stavu. Mtodou kvivalntních signálů za přdpokladu buzní proudm získám vztahy jωt Z R + ( ), Z Z Z 0. jωt T RC jωc, C Obr.. Příklad řšného obvodu. Jsou uvažovány nnulové odpory spínačů v spnutém stavu. Vzmm-li v úvahu, ž v skutčnosti j obvod buzn proudm jn v fázích, ačkoliv kvivalntní impdanc Z j přiřazna kvivalntnímu proudu I, ktrý j dfinován kontinuálně pro obě spínací fáz, bud skutčná impdanc větší v poměru :a : Z a Z T T Z Pro R 0 získám impdanci idálního obvodu s spínaným kapacitorm Z T T sin C ωt. ( ωt ) ω jωt T j T jωc a pro ω 0 známý přibližný vztah Z T/C. ZÁVĚR V článku jsou stručně objasněny problémy spojné s dfinováním imitanc rálného spínaného obvodu a j navržn možný způsob jjich kompromisního řšní pomocí kvivalntních signálů. Matmatický popis mtody a jjích algoritmů však přsahuj rámc tohoto příspěvku. Tato prác vznikla v rámci řšní projktu GA ČR, grant č. 0/94/080.
5 LITERATURA [] DOSTÁL,T.-POSPÍŠIL,J.: Switchd Circuits I. Rsarch Rport No. FE-58, Dpt. of Radiolctronics TU Brno, 985. [] BIOLEK,D.: Modling of priodically switchd ntworks by mixd s-z dscription. AMSE'94, Lyon, Vol., pp. 99-0, 994, Franc.
2. Frekvenční a přechodové charakteristiky
rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy
VíceZjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače
Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy
Více02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti
Modul: Analýza a modlování dynamických biologických dat Přdmět: Linární a adaptivní zpracování dat Autor: Danil Schwarz Číslo a názv výukové dnotky: Systémy a ich popis v časové a frkvnční oblasti Výstupy
Vícezákladní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie
Tori v strojírnské tchnologii Ing. Oskar Zmčík, Ph.D. základní pojmy používaná rozdělní vztahy, dfinic výpočty základní pojmy žádnou součást ndokážm vyrobit s absolutní přsností při výrobě součásti dochází
VíceOtázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole
Otázka č.4 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol Otázka č.3 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol odrobnější výklad základu lktromagntismu j možno nalézt v učbním txtu:
VíceI. MECHANIKA 8. Pružnost
. MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.
VíceFYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění
FYZKA 3. OČNÍK - magntické pol, ktré s s časm mění Vznik nstacionárního magntického pol: a) npohybující s vodič s časově proměnným proudm b) pohybující s vodič s proudm c) pohybující s prmanntní magnt
VíceVYSOKÉ UČE Í TECH ICKÉ V BR Ě BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČE Í EH IKÉ V BR Ě BRNO UNIVERSIY OF EHNOLOGY FAKULA ELEKROEH IKY A KOU IKAČ ÍH EH OLOGIÍ ÚSAV IKROELEKRO IKY ÚSAV ELEKROEH OLOGIE FAULY OF ELERIAL ENGINEERING AND OUNIAION DEPAREN OF IROELERONIS
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univrzita omáš Bati v Zlíně LABORAORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Voltampérová charaktristika polovodičové diody a žárovky Jméno: Ptr Luzar Skupina: I II/1 Datum měřní: 14.listopadu 7 Obor: Informační
VícePOČÍTAČOVÁ ANALÝZA SPÍNANÝCH OBVODŮ V KMITOČTOVÉ OBLASTI
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV IKROELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COUNICATION DEPARTENT OF ICROELECTRONICS
Více4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče
4.3.2 Vlastní a příměsové polovodič Přdpoklady: 4204, 4207, 4301 Pdagogická poznámka: Pokud budt postupovat normální rychlostí, skončít u ngativní vodivosti. Nní to žádný problém, pozitivní vodivost si
VíceL HOSPITALOVO PRAVIDLO
Difrnciální počt funkcí jdné rálné proměnné - 7 - L HOSPITALOVO PRAVIDLO LIMITY TYPU 0/0 PŘÍKLAD Pomocí L Hospitalova pravidla určt sin 0 Ověřní přdpokladů L Hospitalovy věty Přímočarým použitím věty o
Více5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)
Punčochář, J: AEO; 5. kapitola 1 5. kapitola: Vysokofrkvnční zsilovač (rozšířná osnova) Čas k studiu: 6 hodin íl: Po prostudování této kapitoly budt umět dfinovat pracovní bod BJT a FET určit funkci VF
VíceFyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie
účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav
VíceÚloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)
pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku
VíceINTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)
INTERGRÁLNÍ POČET Motivac: Užití intgrálního počtu spočívá mj. v výpočtu obsahu rovinného obrazc ohraničného různými funkcmi příp. čarami či v výpočtu objmu rotačního tělsa, vzniklého rotací daného obrazc
Více, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a fotomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá fotomtri. V odstavci Přnos nrgi
Vícehledané funkce y jedné proměnné.
DIFERCIÁLNÍ ROVNICE Úvod Df : Občjnou difrniální rovnií dál jn DR rozumím rovnii, v ktré s vsktují driva hldané funk jdné proměnné n n Můž mít pliitní tvar f,,,,, n nbo impliitní tvar F,,,,, Řádm difrniální
VíceNavazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy
Navazující magistrské studium MATEMATIKA 16 zadání A str.1 Příjmní a jméno: Z uvdných odpovědí j vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna
Více4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.
Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.
VíceSeznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních
VíceMA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity
MA: Cvičné příklady funkc: Df a vlastnosti, ity Stručná řšní Na zkoušc j samozřjmě nutné své kroky nějak odůvodnit. Rozsáhljší pomocné výpočty s tradičně dělají stranou, al bývá také moudré nějak naznačit
Více1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty
1. Okrajové podmínky pro tpln tchncké výpo ty Správné stanovní okrajových podmínk j jdnou z základních součástí jakéhokol tchnckého výpočtu. Výjmkou njsou an tplně tchncké analýzy. V násldující kaptol
VíceSTUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA
STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA Martin Radina a, Ivo Schindlr a, Tomáš Kubina a, Ptr Bílovský a Karl Čmil b Eugniusz Hadasik c a) VŠB Tchnická univrzita Ostrava,
VíceM ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů
M ě ř n í o d p o r u r z s t o r ů Ú k o l : Proměřt sadu rzstorů s nznámým odporm různým mtodam a porovnat přsnost jdnotlvých měřní P o t ř b y : Vz sznam v dskách u úlohy na pracovním stol Obcná část:
VícePřijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A,
Přijímací zkoušk do NMS MATEMATIKA, zadání A, jméno: V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! Za každou správnou odpověď získát uvdné bod. Za nsprávnou
Více41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE
41 Absorpc světla ÚKOL Stanovt závislost absorpčního koficintu dvou průhldných látk různé barvy na vlnové délc dopadajícího světla. Proměřt pro zadané vlnové délky absorpci světla při jho průchodu dvěma
Vícečást 8. (rough draft version)
Gntika v šlchtění zvířat TGU 006 9 Odhad PH BLUP M část 8. (rough draft vrsion V animal modlu (M s hodnotí každé zvíř samostatně a současně v závislosti na užitkovosti příbuzných jdinců hodnocné populac.
Více1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.
Matmatika I část II Graf funkc.. Graf funkc Výklad Chcm-li určit graf funkc můžm vužít přdchozích znalostí a určit vlastnosti funkc ktré shrnm do níž uvdných bodů. Můž s stát ž funkc něktrou z vlastností
VíceStruktura a architektura počítačů
Struktura a architktura počítačů Logické skvnční obvody (bloky) a budič používané v číslicovém počítači Čské vysoké uční tchnické Fakulta lktrotchnická Vr..3 J. Zděnk / M. Chomát 24 st d in d d d 2 d 3
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra mikroelektroniky SEMESTRÁLNÍ PROJEKT X34BPJ
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katdra mikrolktroniky SEESTRÁLNÍ PROJEKT X34PJ 0 Ptr Koukal X34PJ Pag ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katdra mikrolktroniky Optické
VíceJihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ
Jihočská univrzita v Čských Budějovicích Katdra fyziky Modly atomu Vypracovala: Brounová Zuzana M-F/SŠ Datum: 3. 5. 3 Modly atomu První kvalitativně správnou přdstavu o struktuř hmoty si vytvořili již
VíceMetody ešení. Metody ešení
Mtod šní z hldiska kvalit dosažného výsldku ) p ř sné mtod p ř ímé ř šní difrnciálních rovnic, většinou pro jdnoduché konstrukc nap ř. ř šní ohbu prutu p ř ímou intgrací ) p ř ibližné mtod náhrada hldané
VíceSP2 01 Charakteristické funkce
SP 0 Chararisicé func Chararisicé func pro NP Chararisicé func pro NV Náhld Náhodnou proměnnou, nbo vor, L, n lz popsa funčními chararisiami: F, p, f číslnými chararisiami: E, D, A, A 4 Co s dá z čho spočía:
VíceKIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD
40 KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD POD TLAKEM míč, hmotnost, rovnováha, pumpička, tlak, idální plyn, pružná srážka, koficint rstituc
VíceZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH VLASTNOSTÍ OTEVŘENÉHO OBVODU V UZAVŘENÉ REGULAČNÍ SMYČCE
Nové mtod a postp v olasti přístrojové tchnik, atomatického řízní a informatik Ústav přístrojové a řídicí tchnik ČVUT v Praz odorný sminář Jindřichův Hradc, 28. až 29. května 2009 ZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH
VíceREGULACE. Rozvětvené regulační obvody. rozvětvené regulační obvody dvoupolohová regulace regulační schémata typických technologických aparátů
REGULACE (pokračování 2) rozvětvné rgulační obvody dvoupolohová rgulac rgulační schémata typických tchnologických aparátů Rozvětvné rgulační obvody dopřdná rgulac obvod s měřním poruchy obvod s pomocnou
Více{ } ( ) ( ) ( ) ( ) r 6.42 Urč ete mohutnost a energii impulsu
Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů Ř EŠENÉPŘ ÍKLADY r 64 Urč t mohutnost a nrgii impulsu s(k 8 k ( ( s k Ab k, A, b, 6 4 4 6 8 k Obr6 Analyzovaný diskrétní signál Mohutnost impulsu k A M s(
VíceU1, U2 vnější napětí dvojbranu I1, I2 vnější proudy dvojbranu
DVOJBRANY Definice a rozdělení dvojbranů Dvojbran libovolný obvod, který je s jinými částmi obvodu spojen dvěma páry svorek (vstupní a výstupní svorky). K analýze chování obvodu postačí popsat daný dvojbran
VíceÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4
ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4 Ptr Dourmashkin MIT 6, přklad: Vítězslav Kříha (7) Obsah SADA 4 ÚLOHA 1: LIDSKÝ KONDENZÁTO ÚLOHA : UDĚLEJTE SI KONDENZÁTO ÚLOHA 3: KONDENZÁTOY ÚLOHA 4: PĚT KÁTKÝCH
Více2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami
Tplo skrz okna pracovní poznámky Jana Hollana Přnos okny s skládá z přnosu zářním, vdním a prouděním. Zářivý přnos Zářivý výkon E plochy S j dl Stfanova-Boltzmannova vyzařovacího zákona kd j misivita plochy
VíceELEKTŘINA A MAGNETIZMUS
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS VI. Odpor a lktrický proud Obsah 6 ODPOR A ELEKTRICKÝ PROUD 6.1 ELEKTRICKÝ PROUD 6.1.1 HUSTOTA PROUDU 3 6. OHMŮV ZÁKON 4 6.3 ELEKTRICKÁ ENERGIE A VÝKON 6 6.4 SHRNUTÍ 7 6.5 ŘEŠENÉ
VíceFunkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina
Přdnáša č 6 Náhodné vličiny pro analyticou statistiu Při výpočtch v analyticé statistic s používají vhodné torticé vličiny, tré popisují vlastnosti vytvořných tstovacích charatristi Mzi njpoužívanější
VíceF=F r1 +F r2 -Fl 1 = -F r2 (l 1 +l 2 )
Stvbní mchnik A1 K132 SMA1 Přdnášk č. 3 Příhrdové konstrukc Co nás čká v čtvrté přdnášc? Příhrdové konstrukc Zákldní přdpokldy Sttická určitost/nurčitost Mtody výpočtu Obcná mtod styčných bodů Nulové pruty
Více(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ
Učbní txt k přdnáš UFY Tplné zářní. Zářní absolutně črného tělsa Tplotní zářní a Plankův vyzařovaí zákon Intnzita vyzařování (misivita) v daném místě na povrhu zdroj j dfinována jako podíl zářivého toku
Více11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 0
11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA slid 0 Přdmětm přdnášky jsou tři modly agrgátní nabídky, v ktrých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cnové hladině. Krátkodobý invrzní vztah mzi inflací
VíceDemonstrace skládání barev
Vltrh nápadů učitlů fyziky I Dmonstrac skládání barv DENĚK NAVRÁTIL Přírodovědcká fakulta MU Brno Úvod Studnti střdních škol si často stěžují na nzáživnost nzajímavost a matmatickou obtížnost výuky fyziky.
VíceTrivium z optiky 37. 6. Fotometrie
Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit
Víceteorie elektronických obvodů Jiří Petržela obvodové funkce
Jiří Petržela obvod jako dvojbran dvojbranem rozumíme elektronický obvod mající dvě brány (vstupní a výstupní) dvojbranem může být zesilovač, pasivní i aktivní filtr, tranzistor v některém zapojení, přenosový
Více10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 1
10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA slid 1 Přdmětm přdnášky jsou tři modly agrgátní nabídky, v ktrých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cnové hladině. Krátkodobý invrzní vztah mzi inflací
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha 3: Měrný náboj lktronu Datum měřní: 18. 3. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátk 7:30 Vypracoval: Tadáš Kmnta Klasifikac: 1 Zadání 1. DÚ: Odvoďt
VíceAbychom se vyhnuli užití diferenčních sumátorů, je vhodné soustavu rovnic(5.77) upravit následujícím způsobem
Abychom se vyhnuli užití diferenčních sumátorů, je vhodné soustavu rovnic(5.77) upravit následujícím způsobem I 1 = 1 + pl 1 (U 1 +( )), = 1 pc 2 ( I 1+( I 3 )), I 3 = pl 3 (U 3 +( )), 1 U 3 = (pc 4 +1/
VíceSPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM
SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM Josf KONVIČNÝ Ing. Josf KONVIČNÝ, Čské dráhy, a. s., Tchnická ústřdna dopravní csty, skc lktrotchniky a nrgtiky, oddělní diagnostiky a provozních měřní, nám. Mickiwicz
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Dfinic plazmatu (typická) Úvod do fyziky plazmatu Plazma j kvazinutrální systém nabitých (a případně i nutrálních) částic, ktrý vykazuj kolktivní chování. Pozn. Kolktivní chování j tdy podstatné, nicméně
VíceINSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE
Studnt Skupina/Osob. číslo INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE 5. Měřní ěrného náboj lktronu Číslo prác 5 Datu Spolupracoval Podpis studnta: Cíl ěřní: Pozorování stopy lktronů v baňc s zřděný plyn
VíceČasopis pro pěstování matematiky
Časopis pro pěstování matmatiky Miroslav Brdička Užití tnsorové symboliky v lasticitě Časopis pro pěstování matmatiky, Vol. 77 (1952), No. 3, 311--314 Prsistnt URL: http://dml.cz/dmlcz/117036 Trms of us:
Více3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí
Přdpokládané znalosti V násldujících úvahách budm užívat vztahy známé z střdní školy a vztahy uvdné v přdcházjících kapitolách tohoto ttu Něktré z nich připomnm Eponnciální funkc Výklad Pro odvozní vzorců
VícePřechodové jevy RC. Řešení přechodového jevu v obvodech 1. řádu RC. a) varianta nabíjení ideálního kondenzátoru u C (t)
čbní xy pro Elkrochnik Ing. Kindrá Alxandr Přchodové jvy Účlm éo knihy j nači sdny řši přchodové jvy v obvodch. řád yp a sznámi j s oricko problmaiko přchodových jvů v obvodch. řádů yp. Přchodové jvy v
VícePolarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z
7. Polarizované světlo 7.. Polarizac 7.. Linárně polarizované světlo 7.3. Kruhově polarizované světlo 7.4. liptick polarizované světlo (spc.případ) 7.5. liptick polarizované světlo (obcně) 7.6. Npolarizované
VíceMěření vlastností vedení
LBR 7. Měřní vastností vdní Měřní vastností vdní (úko měřní) Úkom tohoto měřní j sznámit s s mtodikou měřní vastností vdní onanční mtodou a dá změřit vastnosti různých typů běžně používaných vdní a určit
VíceVýkonová elektronika Výkonové polovodičové spínací součástky BVEL
FAKULTA ELEKTROTECHIKY A KOMUIKAČÍCH TECHOLOGIÍ VYSOKÉ UČEÍ TECHICKÉ V RĚ Výkonová lktronika Výkonové polovodičové spínací součástky VEL Autor ttu: doc. Dr. Ing. Miroslav Patočka črvn 13 Powr Inovac výuky
VíceSIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY
SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY TEMATICKÉ OKRUHY Signály se spojitým časem Základní signály se spojitým časem (základní spojité signály) Jednotkový skok σ (t), jednotkový impuls (Diracův impuls)
Více, je vhodná veličina i pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje a také i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a otomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá otomtri. V odstavci Přnos nrgi
VíceVliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění
Vlv prostupů tpla mz byty na spravdlvost rozúčtování nákladů na vytápění Anotac Fnanční částky úhrady za vytápění mz srovnatlným byty rozpočítané frmam používajícím poměrové ndkátory crtfkované podl norm
VíceLokální extrémy. 1. Příklad f(x, y) = x 2 + 2xy + 3y 2 + 5x + 2y. Spočteme parciální derivace a položíme je rovny nule.
Lokální xtrémy - řšné příklady 1 Lokální xtrémy Vyštřt lokální xtrémy násldujících funkcí víc proměnných: 1 Příklad fx, y = x + xy + 3y + 5x + y Spočtm parciální drivac a položím j rovny nul Vznikn soustava
VíceAC analýza filtrů se spínanými kapacitory v Spice
AC analýza filtrů se spínanými kapacitory v Spice Dalibor BIOLEK 1, Viera BIOLKOVÁ 2, Zdeněk KOLKA 3 Abstract. The inability of direct small-signal AC analysis of switched-capacitor (SC) and switched-current
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2008 Bc. Pavel Hájek
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE 8 Bc. Pavl Hájk ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavbní, Katdra spciální godézi Názv diplomové prác: Vbudování, zaměřní a výpočt bodového
Více3. Kmitočtové charakteristiky
3. Kmitočtové charakteristiky Po základním seznámení s programem ATP a jeho preprocesorem ATPDraw následuje využití jednotlivých prvků v jednoduchých obvodech. Jednotlivé příklady obvodů jsou uzpůsobeny
VíceGRAFEN. Zázračný. materiál. Žádný materiál na světě není tak lehký, pevný a propustný,
VLASTNOSTI GRAFENU TLOUŠŤKA: Při tloušťc 0,34 nanomtru j grafn milionkrát tnčí nž list papíru. HMOTNOST: Grafn j xtrémně lhký. Kilomtr čtvrčný tohoto matriálu váží jn 757 gramů. PEVNOST: V směru vrstvy
VíceAplikace VAR ocenění tržních rizik
Aplkac VAR ocnění tržních rzk Obsah: Zdroj rzka :... 2 Řízní tržního rzka... 2 Měřní tržního rzka... 3 Modly... 4 Postup výpočtu... 7 Nastavní modlu a gnrování Mont-Carlo scénářů... 7 Vlčny vyjadřující
VíceKlasický a kvantový chaos
Klasický a kvantový chaos Pavl Cjnar Ústav částicové a jadrné fyziky MFF UK Praha cjnar @ ipnp.troja.mff.cuni.cz 7.4. 20, fi/fy sminář MFF UK Fyzika. druhu ( kódování ) složité chování jdnoduché rovnic
VíceMějme obvod podle obrázku. Jaké napětí bude v bodech 1, 2, 3 (proti zemní svorce)? Jaké mezi uzly 1 a 2? Jaké mezi uzly 2 a 3?
TÉMA 1 a 2 V jakých jednotkách se vyjadřuje proud uveďte název a značku jednotky V jakých jednotkách se vyjadřuje napětí uveďte název a značku jednotky V jakých jednotkách se vyjadřuje odpor uveďte název
VíceRekurzivní delta identifikace mnoharozměrového systému
MODELLING, SIMULAION, AND IDENIFIAION OF PROESSES Rkurzivní dlta idntifikac mnoharozměrového systému Radk Dokoupil, Ptr Dostál Abstrakt Příspěvk rozbírá postup při sstavní algoritmu pro rkurzivní idntifikaci
VíceIng. Ondrej Panák, ondrej.panak@upce.cz Katedra polygrafie a fotofyziky, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice
1 ěřní barvnosti studijní matriál Ing. Ondrj Panák, ondrj.panak@upc.cz Katdra polygrafi a fotofyziky, Fakulta chmicko-tchnologická, Univrzita Pardubic Úvod Abychom mohli či už subjktivně nbo objktivně
VíceOvěření Stefanova-Boltzmannova zákona. Ověřte platnost Stefanova-Boltzmannova zákona a určete pohltivost α zářícího tělesa.
26 Zářní těls Ověřní Stfanova-Boltzmannova zákona ÚKOL Ověřt platnost Stfanova-Boltzmannova zákona a určt pohltivost α zářícího tělsa. TEORIE Tplo j druh nrgi. Vyjadřuj, jak s změní vnitřní nrgi systému
VíceKapitola 2. Bohrova teorie atomu vodíku
Kapitola - - Kapitola Bohrova tori atomu vodíku Obsah:. Klasické modly atomu. Spktrum atomu vodíku.3 Bohrův modl atomu vodíku. Frack-Hrtzův pokus Litratura: [] BEISER A. Úvod do modrí fyziky [] HORÁK Z.,
VíceVyvážené nastavení PI regulátorù
Vyvážné nastavní PI rgulátorù doc. Ptr Klán, Ústav informatiky AV ÈR Praha a Univrzita Pardubic, Prof. Raymond Gorz, Cntr for Systms Enginring and Applid Mchanics, Univrsity d Louvain PI nbo PID rgulátory
VíceMATEMATICKÝ MODEL POHODLÍ CESTUJÍCÍCH NA LINCE VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY
MATEMATICKÝ MODEL POHODLÍ CESTUJÍCÍCH NA LINCE VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY Jaroslav Klprlík 1 Anotac: Článk uvádí algoritmus pro přiřazní dopravních prostřdků na linky s cílm dosáhnout maximální pohodlí cstujících.
VíceKomentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu
Fakulta stavbní ČVUT v Praz Komntovaný vzorový příklad výpočtu sutrénní zděné stěny zatížné kombinací normálové síly a ohybového momntu Výuková pomůcka Ing. Ptr Bílý, 2012 Tnto dokumnt vznikl za finanční
VíceHodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU
Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,
Více1. Základní p ístupy k syntéze adaptivních ídících systém, schématické vyjád ení, srovnání s p edpoklady a návrhem standardních regulátor
T SZ AS 1,2 1 1. Základní p ístupy k syntéz adaptivních ídících systém, schématické vyjád ní, srovnání s p dpoklady a návrhm standardních rgulátor Standardní forma zp tnovazbního ízní: Stav systému rprzntuj
VíceVlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého stacionárního konstantního nebo v čase a/nebo v prostoru pomalu proměnného stavu
Vlny v plazmatu linární nlinární Linární vlny - malá porucha určitého stacionárního konstantního nbo v čas a/nbo v prostoru pomalu proměnného stavu Linární rozvoj vličin a a+ a(,) rt b b+ b(,) rt a, b
VícePřednáška v rámci PhD. Studia
OBVODY SE SPÍNANÝMI KAPACITORY (Switched Capacitor Networks) Přednáška v rámci PhD. Studia Doc. Ing. Lubomír Brančík, CSc. UREL FEKT VUT v Brně ÚVOD DO PROBLEMATIKY Důsledek pokroku ve vývoji (miniaturizaci)
VícePostup tvorby studijní opory
Postup tvorby studijní opory RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D. Klíčová slova: Studijní opora, distanční studium, kurz, modl řízní vztahů dat, fáz tvorby kurzu, modl modulu Anotac: Při přípravě a vlastní tvorbě
VíceVlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého v čase i prostoru pomalu proměnného stavu
Vlny v plazmatu linární nlinární Linární vlny - malá porucha určitého v čas i prostoru pomalu proměnného stavu Linární rozvoj vličin a = a + a ( r, t) b= b + b ( r, t) a, b mohou obcně být funkcmi r, t
VíceMěrný náboj elektronu
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha č. 12 : Měřní měrného náboj lktronu Jméno: Ondřj Ticháčk Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měřní: 8.4.2013 Klasifikac: Měrný náboj lktronu 1 Zadání 1. Sstavt
Více4. Tažené a tlačené pruty, stabilita prutů Tažené pruty, tlačené pruty, stabilita prutů.
4. Tažné a tlačné prut, stabilita prutů Tažné prut, tlačné prut, stabilita prutů. Tah Ed 3 -pružnéřšní Posouní pro všchn tříd: Únosnost t,rd : pro noslabnou plochu t,rd pl, Rd A f /γ M0 pro oslabnou plochu
Víceε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x
Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž
Víceelektrické filtry Jiří Petržela filtry se syntetickými bloky
Jiří Petržela nevýhoda induktorů, LCR filtry na nízkých kmitočtech kvalita technologická náročnost výroby a rozměry cena nevýhoda syntetických ekvivalentů cívek nárůst aktivních prvků ve filtru kmitočtová
VíceSpolehlivost programového vybavení pro obvody vysoké integrace a obvody velmi vysoké integrace
48 INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGIES AND SERVICES, VOL. 8, NO., JUNE 0 Spolhlivost programového vybavní pro obvody vysoké intgrac a obvody vlmi vysoké intgrac Artm GANIYEV.1, Jan VITÁSEK 1 1 Katdra
VícePřednáška v rámci PhD. Studia
OBVODY SE SPÍNANÝMI KAPACITORY (Switched Capacitor Networks) Přednáška v rámci PhD. Studia L. Brančík UREL FEKT VUT v Brně ÚVOD DO PROBLEMATIKY Důsledek pokroku ve vývoji (miniaturizaci) analogových integrovaných
VíceMěrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu
- 1 - Tato Příloha 307 j součástí článku: ŠKORPÍK, Jří. Enrgtcké blanc lopatkových strojů, Transformační tchnolog, 2009-10. Brno: Jří Škorpík, [onln] pokračující zdroj, ISSN 1804-8293. Dostupné z http://www.transformacn-tchnolog.cz/nrgtckblanc-lopatkovych-stroju.html.
VíceÚvod do zpracování signálů
1 / 25 Úvod do zpracování signálů Karel Horák Rozvrh přednášky: 1. Spojitý a diskrétní signál. 2. Spektrum signálu. 3. Vzorkovací věta. 4. Konvoluce signálů. 5. Korelace signálů. 2 / 25 Úvod do zpracování
VíceDoc. RNDr. Libor Čermák, CSc. Algoritmy
UČEBNÍ TEXTY VYSOKÝCH ŠKOL Vysoké uční tchnické v Brně Fakulta strojního inžnýrství Doc. RNDr. Libor Črmák, CSc. Algoritmy mtody končných prvků Přdmluva k rvidovanému lktronickému vydání Tato skripta jsou
VíceBipolární tranzistory
Bipolární tranzistory h-parametry, základní zapojení, vysokofrekvenční vlastnosti, šumy, tranzistorový zesilovač, tranzistorový spínač Bipolární tranzistory (bipolar transistor) tranzistor trojpól, zapojení
VícePřesnost nového geopotenciálního modelu EGM08 na území České a Slovenské republiky
Přsnost nového gopotnciálního modlu EG08 n úzmí Čské Slovnské rpubliky Zdislv Ším, Vilim Vtrt, ri Vojtíšková Astronomický ústv Akdmi věd ČR, Boční II 40, 4 Prh, -mil: sim@ig.cs.cz Gogrfická služb rmády
VíceElectron Density. One-el. Functions. Traditional Ab initio. Model of independent electrons. Electron correlation neglected
CCSD(T) Stationary Schrödingr quation H Ψ = EΨ MP Elctron corrlation Expansion ovr Slatr dt. Φ= C0Ψ 0 + CSΨ S + CDΨ D + Non-rlativistic Hamiltonian Born-Oppnhimr approximaion occ Elctron Dnsity ρ( r) ϕ
Více1 U Zapište hodnotu časové konstanty derivačního obvodu. Vyznačte měřítko na časové ose v uvedeném grafu.
v v 1. V jakých jednotkách se vyjadřuje proud uveďte název a značku jednotky. 2. V jakých jednotkách se vyjadřuje indukčnost uveďte název a značku jednotky. 3. V jakých jednotkách se vyjadřuje kmitočet
VíceZáklady elektrotechniky 2 (21ZEL2) Přednáška 1
Základy elektrotechniky 2 (21ZEL2) Přednáška 1 Úvod Základy elektrotechniky 2 hodinová dotace: 2+2 (př. + cv.) zakončení: zápočet, zkouška cvičení: převážně laboratorní informace o předmětu, kontakty na
VícePENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM
PNO NRG LKTROMAGNTCKÝM VLNNÍM lktromagntické vlnní, stjn jako mchanické vlnní, j schopno pnášt nrgii Tuto nrgii popisujm pomocí tzv radiomtrických, rsp fotomtrických vliin Rozdlní vyplývá z jdnoduché úvahy:
Více