ÚZEMNÍ STUDIE MALÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA BRNĚNSKÁ-VÝCHOD

Transkript

1 ÚZEMNÍ STUDIE MALÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA BRNĚNSKÁ-VÝCHOD

2 ÚZEMNÍ STUDIE MALÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA BRNĚNSKÁ-VÝCHOD lokalita: objednatel: pořizovatel: zhotovitel: urbanistická koncepce: konzultanti: území mezi silnicí II/433 (ulicí Brněnskou) a dálnicí D46 na pomezí k.ú. Prostějov a k.ú. Žesov; zahrnuje zejména plochu, ve které je dle Územního plánu Prostějov zpracování územní studie US-16 Brněnská-východ podmínkou pro rozhodování o změnách v území Statutární město Prostějov nám. T.G. Masaryka 130/ Prostějov Magistrát města Prostějova Odbor stavební úřad, Oddělení územního plánování nám. T.G. Masaryka 130/ Prostějov Ing. Jan Košťál vedoucí odboru Ing. Jana Římská referent knesl kynčl architekti s.r.o. Šumavská 416/ Brno doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. garant projektu Ing. arch. Jiří Knesl doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. Ing. arch. Jan Špirit Ing. arch. Bohuš Zoubek Kamila Vystrčilová doprava Ing. Petr Soldán (DPK s.r.o.) vodní hospodářství, energetika Ing. Vítězslav Vaněk datum: březen 2016 stupeň dokumentace: územní studie OBSAH A. Navržené podmínky pro rozhodování v území B. Komplexní návrh C. Přílohy

3 A. NAVRŽENÉ PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ V ÚZEMÍ A. NAVRŽENÉ PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ V ÚZEMÍ A1. ZPŘESNĚNÍ PODMÍNEK PRO ROZHODOVÁNÍ V ÚZEMÍ Podmínky pro rozhodování o změnách v území (využití území, výšková regulace, prostorové uspořádání území) jsou zobrazeny na výkrese A.01 Regulace. A1.1. VYUŽITÍ ÚZEMÍ A VÝŠKOVÁ REGULACE Regulace zpřesňuje podmínky využití území, a to vymezením pozemků se smíšeným výrobním využitím, pozemků technické infrastruktury a pozemků veřejných prostranství: Pozemky smíšeného výrobního využití předpokládá se využití v souladu s podmínkami využití ploch smíšených výrobních uvedených v Územním plánu Prostějov, a to včetně maximální výšky zástavby, která je stanovena na 15 m a včetně zastavěnosti, která je stanovena v rozmezí 10 40%. Využití může zahrnovat také související pozemky a zařízení dopravní nebo technické infrastruktury sloužící pro obsluhu území (komunikace, sítě TI). Pozemky technické infrastruktury předpokládá se využití zejména pro technickou infrastrukturu týkající se vodního hospodářství (retenční nádrž, čerpací stanice odpadních vod) a související funkce. Pozemky veřejných prostranství předpokládá se využití pro veřejná prostranství (komunikace, cyklostezky, parkování, chodníky, zeleň, atd.) včetně umístění technické infrastruktury. Pozemky veřejných prostranství rezerva jsou určeny jako území pro možné umístění pozemní komunikace od silnice II/433 směrem k dálnici D46 (a výhledově dál do území za dálnicí D46) dle Územního plánu Prostějov. Vymezením pozemků veřejných prostranství a pozemků veřejných prostranství rezerva v rámci ploch smíšených výrobních č. 0708, 0710 a 0714 je zcela naplněn požadavek Územního plánu Prostějov na minimální podíl zeleně na rostlém terénu v řešené lokalitě. V rámci řešení zástavby pozemků smíšeného výrobního využití již tedy není nutné minimální podíl zeleně na rostlém terénu vyžadovat. A1.2. PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ Prostorové uspořádání území je stanoveno prostřednictvím tzv. stavební čáry a tzv. stavební hranice: stavební čára určuje závazné umístění převažující části průčelí hlavní stavby na pozemku vzhledem k veřejnému prostranství. Stavební čára je stanovena jako nepřekročitelná pro umístění jakékoliv budovy nebo její části vyjma arkýřů, markýz, stříšek, vyrovnávacích zídek apod. Ostatní budovy mohou být za stavební čárou (ve směru od veřejného prostranství dovnitř pozemku) umístěny libovolně. stavební hranice je stanovena jako nepřekročitelná linie pro umístění jakékoliv budovy nebo její části vyjma arkýřů, markýz, stříšek, vyrovnávacích zídek apod. Budovy mohou být za stavební hranicí (ve směru od veřejného prostranství dovnitř pozemku) umístěny libovolně. Před realizací výstavby na území tvořeném pozemkem smíšeného výrobního využití ozn. 01/SV a pozemkem technické infrastruktury ozn. 03/TI je doporučeno dosáhnout dohody vlastníků o parcelaci (v grafické části označeno jako dohoda o parcelaci A ). Před realizací výstavby na území tvořeném pozemkem smíšeného výrobního využití ozn. 02/SV je doporučeno dosáhnout dohody vlastníků o parcelaci (v grafické části označeno jako dohoda o parcelaci B ). Pozemek veřejných prostranství ozn. 04/VP bude sloužit zejména pro realizaci hlavní obslužné komunikace souběžné se silnici II/433, která bude doplněna stromořadím. Pozemek veřejných prostranství ozn. 05/VP umístěný podél dálnice D46 bude sloužit zejména pro vedení sítí technické infrastruktury a pro realizaci stromořadí. Využití pozemku ozn. 08/VPr není možné měnit způsobem, který by znemožnil budoucí využití pro pozemní komunikaci směřující od silnici II/433 do území za dálnicí D46, která bude dálnici D46 křížit mimoúrovňově. Využití tohoto území pro jiný účel je možné pouze po změně Územního plánu Prostějov, kterou by se v tomto území změnilo vymezení rozvojové plochy dopravní infrastruktury č V území bude realizována oddílná kanalizace, přičemž splašková kanalizace bude přečerpávána do městské jednotné kanalizační sítě a dešťová kanalizace bude svedena do centrální retenční nádrže. Výstavba v ochranném pásmu dálnice D46 je podmíněna souhlasem Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Výstavba v řešeném území, které se celé nachází v zájmovém území MO ČR (letiště Prostějov), je podmíněna souhlasem Ministerstva obrany ČR. A2. NÁVRH NA PŘÍPADNOU ZMĚNU ÚZEMNÍHO PLÁNU S ohledem na prověření umístění truck centra v dotčeném území (dle požadavku Územního plánu) a nereálnosti jeho realizace v tomto území (podrobněji viz. kap. B.3.5.) je navrženo zrušení bodu d) Územního plánu Prostějov ( pozemky staveb a zařízení pro truck centra na ploše č ). A3. SHRNUTÍ V rámci územní studie bylo podrobněji prověřeno využití předmětné lokality zejména pro smíšenou výrobní zástavbu včetně řešení koncepce dopravní a technické infrastruktury. Tato dokumentace sestává z následujících částí: Část A obsahuje závěry územní studie, a to zpřesnění podmínek pro rozhodování v dotčeném území (podmínky využití území a prostorového uspořádání). Část B obsahuje komplexní řešení, které na konkrétním příkladu prověřuje regulační podmínky stanovené v části a plní tak roli odůvodnění navrženého řešení. Část C obsahuje související přílohy. A1.3. DALŠÍ PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ ÚZEMÍ Pro využití území se dále stanovují tyto podmínky: Dopravní obsluha pozemků smíšeného výrobního využití bude probíhat z nové komunikace, která bude paralelní se silnicí II/433 a bude na tuto silnici napojena přes minimálně jednu křižovatku (u hřbitova nebo u Agrostavu). V případě potřeby je možné z této hlavní komunikace realizovat dovnitř řešeného území další obslužné komunikace. Podmínkou pro realizaci zástavby na pozemcích smíšeného výrobního využití ozn. 01/SV a 02/SV je realizace alespoň jedné ze dvou křižovatek na silnici II/433 (u hřbitova nebo v místě odbočky k Agrostavu). Umístění a tvar pozemku technické infrastruktury ozn. 03/TI, který je určen zejména pro odkanalizování území (pro centrální retenční nádrž), je na základě podrobnější dokumentace možné v rámci území pozemků ozn. 01/SV, 02/SV a 03/TI upravit (případně rozdělit na několik menších pozemků) při zachování jeho funkce.

4 XX REGULACE POZEMKY SM EN HO V ROBN HO VYUIT (SV) 60,0 POZEMKY TECHNICK INFRASTRUKTURY (TI) 07 POZEMKY VE EJN CH PROSTRANSTV (VP) 06 VP 10,0 VP POZEMKY VE EJN CH PROSTRANSTV REZERVA (VPr) 49,0 08 VPr 00 OZNA EN POZEMKU A JEHO VYUIT STAVEBN `RA UR UJE Z`VAZN UM ST N P EVAUJ C `STI PR EL HLAVN STAVBY NA POZEMKU VZHLEDEM K VE EJN MU PROSTRANSTV ; JE STANOVENA JAKO NEP EKRO ITELN` 90,0 20,0 10,0 PRO UM ST N JAK KOLIV BUDOVY; OSTATN BUDOVY MOHOU B T ZA STAVEBN HRANIC (VE SM RU 25,4 6,5 03 TI OD VE EJN HO PROSTRANSTV DOVNIT POZEMKU) UM ST NY LIBOVOLN. STAVEBN HRANICE JE STANOVENA JAKO NEP EKRO ITELN` LINIE PRO UM ST N JAK KOLIV BUDOVY NEBO JEJ `STI, VYJMA ARK, MARK Z, ST EK, VYROVN`VAC CH Z DEK APOD.; BUDOVY MOHOU B T ZA STAVEBN HRANIC (VE SM RU A OD VE EJN HO PROSTRANSTV DOVNIT POZEMKU) UM ST NY LIBOVOLN. 01 SV 10,0 10,0 28,8 3,0 STROMO AD 04 VP M STA DOPRAVN HO NAPOJEN ZEM SCH MA SYST MU DOPRAVN OBSLUHY A DOHODA O PARCELACI A B DOHODA O PARCELACI B 05 VP OCHRANN P`SMO D`LNICE D46 25,5 6,5 HRANICE EEN HO ZEM KOMENT` A DAL PODM NKY VYUIT ZEM JSOU UVEDENY V TEXTOV `STI V KAPITOLE NAVREN PODM NKY PRO B ROZHODOV`N V ZEM. 02 SV 3,0 MAPOV PODKLADY: KATASTR`LN MAPA ( ZK, 11/2015) A.01 REGULACE m 00548_70 ZEMN STUDIE MAL` PR MYSLOV` Z NA BRN NSK`-V CHOD 1 : / 2016 ' knesl kynłl architekti

5 B. KOMPLEXNÍ NÁVRH B. KOMPLEXNÍ NÁVRH PRŮVODNÍ ZPRÁVA: Úvod Analýza současného stavu Navržené řešení Soulad s územním plánem a se zadáním Závěr VÝKRESOVÁ ČÁST: B.01 Hlavní výkres urbanistický návrh 1 : B.02 Koncepce dopravní infrastruktury 1 : B.03 Koncepce technické infrastruktury 1 : B.04 Příčné uspořádání veřejných prostranství 1 : 200 B.05 Perspektivní pohledy

6 B. KOMPLEXNÍ NÁVRH B 1. ÚVOD B 1.1. ÚČEL A CÍLE ÚZEMNÍ STUDIE Dle 25 a 30 stavebního zákona územní studie ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území. Protože územní plán, jakožto koncepční materiál, nemůže postihnout všechny detaily rozvoje na území města, zvláště v zastavitelných plochách, vymezují se v souladu s 43, odst. 2 stavebního zákona vybrané plochy a koridory pro prověření změn jejich využití územními studiemi. Pro výstavbu je územní studie neopomenutelným podkladem a při jejím řešení je nutné vycházet z koncepčních principů, které územní studie pro dotčené území stanovila, případně by se muselo prokázat, že bylo nalezeno z hlediska cílů a úkolů územního plánování a veřejných zájmů vhodnější nebo alespoň rovnocenné řešení. Cílem územní studie je prověřit a konkretizovat podmínky využití ploch v souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, a zajistit soulad s obecnými požadavky na využívání území. Územní studie bude sloužit jako podrobnější podklad pro rozhodování v území. V plochách a koridorech, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, nelze do doby pořízení územní studie umisťovat stavby a zařízení s výjimkou výstavby některých staveb a zařízení, terénních úprav a udržovacích prací (výčet těchto činností vychází z 96 a 103 stavebního zákona). Původní název územní studie US-16: Brněnská-východ uvedený v platném ÚP byl pořizovatelem upřesněn na ÚS Malá průmyslová zóna Brněnská-východ řešení veřejné technické infrastruktury a veřejných prostranství ). Jedná se o území mezi Brněnskou ulicí a rychlostní komunikací R46, které je uvažováno ve prospěch místních podnikatelských aktivit. Původně byla v projednávaném návrhu územního plánu navržena forma obsluhy území, ale vzhledem k několika připomínkám vlastníků byl návrh veřejných prostranství vypuštěn a pro území byla stanovena podmínka prověření řešení územní studií. Cílem územní studie bude mimo jiné dotvoření veřejného prostranství s napojením na stávající cyklistickou stezku Prostějov Žešov, návrh prostupnosti územím a vytvoření předpokladů pro bezpečnou docházku a dojížďku do zaměstnání. Podrobnost řešení územní studie odpovídá jejímu měřítku a rozsahu. Územní studie je podkladem pro další rozhodování samosprávy a pro rozhodování státní správy v konkrétních správních řízeních týkajících se rozvoje uvnitř řešeného území. B 1.2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území zahrnuje pozemky mezi trasami silnic R46 na východě a II/433 na západě, mezi areálem hřbitova na severu a areálem čerpací stanice pohonných hmot OMV na jihu. Leží na rozhraní k.ú. Prostějov a k.ú. Žešov a má výměru cca 15,8 ha. Dle Územního plánu Prostějov zahrnuje zejména rozvojové plochy č. 0708, 0710 a 0714 určené pro smíšené výrobní využití. Z důvodu koordinace a řešení širších souvislostí a návazností bylo, po dohodě s pořizovatelem, v některých místech řešené území rozšířeno nad rámec plochy US-16 vymezené pro řešení v Územním plánu Prostějov. Připojeno bylo zejména území směrem ke hřbitovu (ucelené pozemkové parcely), které je v ÚP určeno pro rozvoj silniční sítě. B 1.3. POUŽITÉ PODKLADY Zadání územní studie Malá průmyslová zóna Brněnská-východ (Stavební úřad Magistrátu města Prostějova, 10/2015); Územní plán Prostějov (KNESL+KYNČL s.r.o., 2014); Územně analytické podklady SO ORP Prostějov 2014 (Stavební úřad Magistrátu města Prostějova, KÚ OK, 11/2015); Katastrální mapa (ČÚZK, 11/2015); Ortofotomapa, snímkováno (ČÚZK, služba WMS, 2015); Digitální technická mapa města včetně inženýrských sítí (Stavební úřad Magistrátu města Prostějova, KÚ OK, 11/2015); situační zákres záměru společnosti BYTEMA (Ing. arch. T. Kudělka, 2015); DSP+DPS Stezky pro cyklisty Prostějov Žešov (Ing. Ivan Cibulec, 2014); Posouzení polohy koridoru přeložky silnice II/150 v území kolem Prostějova (Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., 2013); Nové pojetí dálniční sítě (Ministerstvo dopravy, 2015); fyzický průzkum území (listopad 2015). Obr. B01: Řešené území na Hlavním výkrese Územního plánu Prostějov Obr. B02: Řešené území na ortofotomapě z roku 2014

7 B. KOMPLEXNÍ NÁVRH B 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU B 2.1. ŠIRŠÍ VZTAHY Řešené území leží na rozhraní k.ú. Prostějov a k.ú. Žešov a vyplňuje prostor mezi dálnicí D46 (Vyškov Olomouc), silnicí II/433 (Prostějov Morkovice-Slížany; Brněnská ulice), prostějovským hřbitovem a čerpací stanicí OMV. Východně od řešeného území se za dálnicí nachází areál prostějovského letiště, který slouží Armádě ČR a Aeroklubu Josefa Františka. Západně od řešeného území se za silnicí II/433 nachází areál Agrostavu. Jižně od řešeného území se nachází areál čerpací stanice OMV přístupný jak z dálnice D46 tak ze silnice II/433. Dále na jih (cca 450 m od okraje řešeného území) se nachází mimoúrovňová křižovatka dálnice D46 a silnice II433 (Exit 21 Prostějov-jih), která slouží pouze ke sjezdu z D46 od Vyškova směr Prostějov a naopak. Střed řešeného území je vzdálen od prostějovského náměstí T. G. Masaryka přibližně 2,4 km, tj. necelé půl hodiny pěší chůze. Širší vztahy jsou zobrazeny na výkrese C.01 Širší vztahy. B 2.2. VYUŽITÍ ÚZEMÍ Řešené území je v současné době využíváno jako zemědělská půda v severní rovinaté části se nachází pozemky orné půdy, které jsou v jižní sklonitější části doplněny o pozemky individuálních zahrádek. Rozhraní těchto dvou částí území tvoří historická polní cesta, která u Brněnské ulice navazuje na účelovou komunikaci k Agrostavu. Nejnižší bod řešeného území leží v jeho severovýchodním rohu u dálnice D46 (cca 220 m n.m.), nejvyšší bod se nachází v jihozápadním cípu území při silnici II/433 (cca 235 m n.m). B 2.5. HODNOTY ÚZEMÍ Zásadní hodnotou území je jeho umístění v návaznosti na zastavěné území města (hřbitov čerpací stanice OMV, komerční zóna kolem Brněnské ulice) s výbornou dopravní dostupností ze silniční sítě (D46, II/433), včetně hromadné a cyklistické dopravy. Výhodou je také dostupnost dostatečně kapacitních vedení technické infrastruktury (elektřina, plyn, vodovod). Svým umístěním a jasným prostorovým vymezením je předurčena k neobytnému využití ve prospěch podnikatelských aktivit, což bylo potvrzeno také v platném Územním plánu, který zde vymezuje rozvojové smíšené výrobní plochy. B 2.6. PROBLÉMY ÚZEMÍ Při využití území je nutné řešit zejména tyto problémy vyplývající ze současného i z nově předpokládaného stavu území: je nutné řešit likvidaci dešťových vod bez možnosti napojení do vodního toku; stavební využití části území bude nutné projednat s ŘSD ČR, neboť je jeho významná část dotčena ochranným pásmem dálnice D46; území je majetkově roztříštěné mezi mnoho vlastníků, pro jeho efektivní využití bude nutné zajistit jejich dohodu o budoucím stavu území (např. dohodu o parcelaci); je nutné vyřešit napojení území na silnici II/433. Po východním okraji silnice II/433 je vybudována část cyklostezky z Prostějova do Žešova (v současné době je ukončena výstavba I. etapy od prostějovského hřbitova k odbočce k Agrostavu). Systémy dopravní a technické infrastruktury jsou podrobně popsány v kap. B 3. V Územním plánu Prostějov je území určeno zejména pro rozvoj smíšené výrobní zástavby (plocha přestavby č. 708, zastavitelné plochy č a 0714), severní okraj území je pak určen pro dopravní infrastrukturu (zastavitelná plocha dopravní infrastruktury č. 0707). Podmínky a požadavky stavené pro řešené území v Územním plánu Prostějov jsou podrobně popsány v kapitole B 4. B 2.3. MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY Valná většina pozemků v řešeném území je v majetku fyzických osob, jen malá část je v majetku právnických osob a města Prostějov. Na hranici se hřbitovem zasahuje řešené území také část pozemků ve vlastnictví Federace židovských obcí (komunikace podél hřbitova). Vlastnictví pozemků je znázorněno na výkrese C.02 Majetkoprávní vztahy, v části C. Přílohy je připojena také tabulka s kompletním přehledem vlastníků. B 2.4. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Využití řešeného území je omezeno zejména limity a ochrannými režimy vyplývajícími z existence dopravní infrastruktury a případně dalšími. Konkrétně se jedná se zejména o tyto limity využití území: ochranné pásmo dálnice D46, 100 m od osy přilehlého jízdního pásu (ŘSD ČR); ochranné pásmo silnice II/433, 15 m od osy přilehlého jízdního pásu (ODSH KÚ OK); ochranná pásma letiště Prostějov s výškovým omezením staveb (MO ČR AHNM); zájmové území Ministerstva obrany letiště Prostějov, celé území (MO ČR AHNM); území zvláštní povodně pod vodním dílem Plumlov, severní část území (PMO); ochranné pásmo hřbitova, 100 m; zemědělský půdní fond I. třídy ochrany, téměř celé území; V území bezprostředně navazujícím na řešené území se nachází tyto další limity: nemovitá kulturní památka, hřbitov (NPÚ); zájmové území objektů pro obranu státu, Letecká kasárna Prostějov (MO ČR AHNM); ochranná pásma vzdušných elektrických vedení (E.ON). Vybrané limity využití území jsou zobrazeny na výkrese B.01 Hlavní výkres urbanistický návrh případně na dalších výkresech. Schéma limitů využití území je zobrazeno na obrázku B03. Obr. B03: Významné limity využití území: červeně řešené území; černá s tečkami hranice zastavěného území; fialová ochranná pásma dálnice a silnice II. třídy; světle modrá ochranná pásma letiště, osa vzletové a přistávací dráhy; tmavě modrá se šrafou území zvláštní povodně pod vodním dílem; zelená ochranné pásmo hřbitova; tmavě červená ochranná pásma elektrických vedení; tmavě šedá se třemi tečkami zájmové území MO ČR; černá šrafa nemovitá kulturní památka hřbitov; béžová pozemky ZPF I. třídy ochrany; světle béžová pozemky ZPF III. třídy ochrany; celé území zájmové území Ministerstva obrany (letiště Prostějov).

8 B. KOMPLEXNÍ NÁVRH B 3. NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ B 3.1. URBANISTICKÁ KONCEPCE Východiska Řešení vychází z platného Územního plánu Prostějov, který dotčené území vymezuje jako rozvojové plochy smíšené výrobní a neřeší konkrétně jejich obsluhu. V původním návrhu zde na části území byly vymezeny i plochy veřejných prostranství pro obsluhu území, ale s ohledem na nesouhlasné námitky vlastníků pozemků bylo toto podrobnější řešení z územního plánu vypuštěno a území bylo vymezeno jako plocha, ve které je zpracování územní studie podmínkou pro rozhodování o změnách. Na základě tohoto požadavku je potom zpracovávána tato územní studie. Na Brněnské ulici ve vazbě na řešené území jsou v ÚP schématicky vymezena místa tří křižovatek, ze kterých je dotčené území možné obsloužit (u hřbitova, u Agrostavu, u ČS OMV). V severní části u hřbitova zasahuje do řešeného území také zastavitelná plocha dopravní infrastruktury, která je určena pro realizaci komunikačního propojení od Brněnské ulice směrem přes dálnici D46 do výhledové průmyslové zóny mezi areálem Armády ČR a dálnicí D46 (v ÚP vymezena jako územní rezerva pro smíšené výrobní využití). Pro využití území je důležité jeho dopravní napojení na dálnici (původně rychlostní silnici R46, která byla vyhláškou platnou od změněna na dálnici D46). Dnešní dopravní napojení silnici II/433 na dálnici funguje kvalitně pouze ve směru od Vyškova a na Vyškov (exit 21), výjezd z dálnice ve směru od Olomouce je možný pouze přes čerpací stanici OMV (což je zřejmě v rozporu s platnými předpisy), nájezd na dálnici směrem do Olomouce není možný vůbec. V minulosti byla zpracována studie Posouzení polohy koridoru přeložky silnice II/150 v území kolem Prostějova (Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., 2013), která řešila doplnění dopravního systému města, zejména možnosti přeložky silnice II/150. Tato studie navrhla doplnění mimoúrovňové křižovatky dálnice D46 a silnice II/433 a dvě chybějící ramena (výjezd z dálnice od Olomouce a nájezd na dálnici na Olomouc). Toto řešení nahradilo původní myšlenku, která byla obsažena ve starých verzích návrhu Územního plánu Prostějov, a to umístit novou mimoúrovňovou křižovatku na komunikační propojení od Brněnské ulice směrem přes dálnici k ulici Letecké. Navržené řešení Vzhledem k tomu, že dopravní napojení jednotlivých uvažovaných podnikatelských areálů na stávající silnici II/433 v extravilánu je problematické (mimo jiné také z důvodu existence cyklostezky do Žešova, která by musela všechny vjezdy křížit a stala by se tak velmi nekomfortní) a také s ohledem na neznalost konkrétního budoucího využití (zejména velikosti jednotlivých areálů) bylo zvoleno řešení, které zajišťuje kvalitní dopravní obsluhu území, respektuje vedení cyklostezky a zároveň umožňuje variabilitu v budoucím rozčlenění území na jednotlivé areály. Navržena je obslužná komunikace souběžná se silnicí II/433, která je na tuto silnici napojena ve dvou okružních křižovatkách u hřbitova a u Agrostavu. Dále je na svém jižním konci napojena také na výjezd od čerpací stanice OMV na silnici II/433, ale toto napojení je vnímáno spíše jako pojistka při nemožnosti využít ostatní napojení. Z této hlavní obslužné komunikace mohou být napojovány jednotlivé areály přímo (zejména v případě velkých areálů zabírajících celou hloubku území až k dálnici) nebo z ní mohou být vyvedeny slepé komunikace dovnitř území, ze kterých je možné obsloužit menší podnikatelské areály. V územní studii je prověřeno řešení, které počítá s umístěním spíše menších areálů (typicky zhruba 3-5 tisíc m 2 ), z nichž většina může být obsluhována ze tří vložených slepých komunikací a z hlavní komunikace je nutné napojit pouze malou část z nich. Hloubka území, tj. vzdálenost mezi silnicí II/433 a dálnicí D46, se pohybuje mezi zhruba 180 m na jihu a 270 m na severu. Pokud by měly být v tomto území umístěny velké podnikatelské areály, jejich výměra by se mohla pohybovat kolem 2 ha (hloubka cca 200 m, šířka cca 100 m). Díky variabilitě navrženého řešení (vedlejší obslužné komunikace nejsou součástí regulačního výkresu) je možné zde kombinovat areály různé velikosti (např. také velké areály kolem dálnice a menší areály kolem hlavní obslužné komunikace). Uvažovaná výška staveb nepřekračuje v Územním plánu stanovenou maximální výškovou hladinu, tedy 15 m. Standardní menší výrobní haly s vloženou administrativní částí nepřekračují obvykle výšku m. S ohledem na potřebu odkanalizování území (zejména likvidaci dešťových vod) je v nejnižším místě řešeného území navrženo území pro technickou infrastrukturu určené zejména pro umístění retenční nádrže. Také všechny navržené komunikace jsou doplněny o zasakovací a zadržovací průlehy (podrobněji viz kap. B 3.6. Koncepce technické infrastruktury). V severní části lokality je ponecháno dostatečně velké území pro budoucí realizaci komunikačního propojení směrem přes dálnici D46, které je navrženo v územním plánu. V území je možné umístit jak nadjezd tak podjezd pod dálnicí (bude záviset na projednání záměru s ohledem na ochranná pásma letiště a zájmová území Ministerstva obrany). Navržené členění na jednotlivé areály a umístění a velikost navržených budov mají ilustrovat variabilitu využití území a jsou pouze jedním z mnoho možných způsobů zástavby. S ohledem na požadavek územního plánu byla směrem k silnici II/433 (ulici Brněnské) vymezena stavební čára, která zajistí vytvoření jasné jednolité hrany zástavby směrem k této hlavní komunikační ose území. Podél dálnice je ve vzdálenosti 20 m od hranice jejích pozemků stanovena stavební hranice (tj. čára, která určuje nejbližší možné umístění zástavby směrem k dálnici). Pro umístění zástavby na zbývajícím území nejsou stanoveny žádné požadavky. Umístění zástavby v území bude s ohledem na existenci ochranného pásma dálnice, které zasahuje významnou část území, nutné projednat s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. V návrhu je počítáno s umístěním budov nejblíže 20 m od hranice pozemků dálnice (z toho 10 m podél dálnice tvoří zelený pás). Navržené konkrétní řešení je zobrazeno na výkrese B.01 Hlavní výkres urbanistický návrh. Vybrané důležité příčné profily jsou zobrazeny na výkrese B.04 Příčné uspořádání veřejných prostranství. B 3.2. KAPACITY ÚZEMÍ Regulace Výstupem územní studie jsou podmínky pro rozhodování v území, jejichž grafickou část tvoří výkres A.01 Regulace. Dle tohoto výkresu jsou v rámci řešeného území vymezeny tyto pozemky: Druh pozemků výměra [m 2 ] podíl Pozemky smíšeného výrobního využití ,1 % Pozemky technické infrastruktury ,1 % Pozemky veřejných prostranství ,8 % Pozemky veřejných prostranství rezerva ,0 % Celkem (řešené území) ,0 % Území pro dohodu o parcelaci A má výměru 9,04 ha a zasahuje pozemky zapsané na 15 listech vlastnictví (včetně města Prostějova). Území pro dohodu o parcelaci B má výměru 3,06 ha a zasahuje pozemky zapsané na 14 listech vlastnictví (včetně města Prostějova). Dotčení jednotlivých vlastníků navrženým řešením je vyhodnoceno v tabulce v části C. Přílohy. Urbanistické řešení V územní studii bylo navrženo konkrétní řešení, které prověřuje stanovenou regulaci a které je zobrazeno na výkresu B.01 Hlavní výkres urbanistický návrh. V tomto řešení je využití území navrženo takto: Využití území výměra [m 2 ] podíl Smíšená výroba ,0 % Technická infrastruktura ,2 % Veřejná prostranství celkem ,8 % z toho komunikace ,0 % z toho cyklostezka ,9 % z toho chodník ,2 % z toho zeleň ,7 % Celkem (řešené území) ,0 % Navržené budovy mají výměru cca m 2, což odpovídá průměrné zastavěnosti 19,5 % (v rámci celého řešeného území). V rámci území se smíšeným výrobním využitím to představuje zastavěnost 27,8 %.

9 B. KOMPLEXNÍ NÁVRH B 3.3. ETAPIZACE V rámci územní studie je stanoveno pořadí změn v území, a to tak, že využití pozemků smíšeného výrobního využití je podmíněno realizací dopravního napojení na silnici II/433 (musí být realizována alespoň jedna ze dvou hlavních křižovatek u hřbitova nebo u Agrostavu). Na základě aktuální situace (zejména s ohledem na vlastnické vztahy v území) se jeví jako vhodnější realizovat nejdříve křižovatku u hřbitova. Dále je doporučeno ve dvou samostatných částech území ( A a B ) dosáhnout dohody vlastníků o parcelaci území, tj. souhlasu vlastníků s novým řešením a s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (týká se zejména záležitostí souvisejících se zajištěním obsluhy území dopravní a technickou infrastrukturou). Důvodem pro stanovení těchto požadavků je potřeba zajištění stejných podmínek pro všechny vlastníky pozemků (v nevýhodě jsou zde ti, jejichž pozemky neleží u silnice II/433) a dále zabezpečení vhodných podmínek pro efektivní využití území s historickou parcelací, která je pro uvažované využití zcela nevhodná. Rozdělení na dvě samostatné části vychází z konkrétního prověřeného řešení (viz výkres B.01), z jasného dělení území katastrální hranicí Prostějov/Žešov a také z odlišného charakteru území (jižní sklonitá část x severní převážně rovinatá část). B 3.4. KONCEPCE ZELENĚ V Územní studii je v souladu s požadavkem Územního plánu Prostějov navrženo umístění stromořadí podél hlavní obslužné komunikace a také na rozhraní průmyslové zóny a koridoru dálnice D46. Tato stromořadí zajistí kvalitní estetické působení zástavby průmyslové zóny zejména při pohledech z intenzívně využívaných dopravních koridorů (silnice II/433 a dálnice D46) a také zlepší zapojení průmyslové zóny do území (přechod mezi zastavěným územím a nezastavěnou krajinou). Stromořadí podél dálnice D46 je nutné umístit v takové vzdálenosti, která zajistí minimalizaci střetů s havarovanými automobily. V rámci konkrétního řešení je navrženo ozelenění celkem 19,5 % řešeného území (vše na veřejných prostranstvích), významnou část z toho tvoří tzv. průlehy určené pro částečné zadržování a zasakování dešťových vod. S ohledem na toto množství je konstatováno, že je splněn požadavek územního plánu na minimální podíl zeleně v rozsahu 15 % výměry ploch (a lze důvodně očekávat, že bude splněn i při nerealizaci vnitřních obslužných komunikací dle výkresu A.01 Regulace) a tudíž není nutné požadovat umístění dalších pozemků zeleně uvnitř podnikatelských areálů. I bez tohoto požadavku lze očekávat, že zeleň v nějaké podobě součástí areálů bude (např. zeleň kolem administrativních budov, zbytkové zatravněné plochy kolem komunikací nebo na hranicích pozemků). B 3.5. KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Navržené řešení je zobrazeno ve výkrese B.02 Koncepce dopravní infrastruktury. Silniční doprava Východní hranici řešeného území tvoří dálnice D46, západní hranici tvoří silnice II/433. Jižní hranici tvoří komunikační propojka mezi čerpací stanicí OMV a silnicí II/433. Řešené území je dnes dopravně obsluhováno ze silnici II/433 (z ulice Brněnské) prostřednictvím účelových komunikací nebo přímými vjezdy na soukromé pozemky. Současný způsob obsluhy zemědělsky a rekreačně využívaného území je pro uvažované nové intenzivní využití (průmyslová zóna) nevhodný. Severní částí řešeného území prochází v územním plánu navržené komunikační propojení směřující od silnice II/433 směrem přes dálnici D46 do uvažované průmyslové zóny u Leteckých kasáren (v ÚP jako územní rezerva). Od silnice II/433 na západ je ze stejného místa v ÚP navržen koridor pro přeložku silnice II/150 jihozápadní obchvat Prostějova (dle požadavku ZÚR OK). Potřeba této přeložky byla ale již přehodnocena (síť silnic II. třídy bude posílena severně od města) a její koridor bude zřejmě časem z ÚP Prostějov vypuštěn. V místě u hřbitova lze tedy předpokládat pouze napojení komunikace sloužící pro obsluhu rozvojových ploch západně od Brněnské ulice mezi ČS Avanti a areálem Agrostavu. Obsluha navržené podnikatelské zóny je navržena z nové komunikace paralelní se silnicí II/433, a to z důvodu minimalizace křižovatek a přímých vjezdů do areálů z této silnice. Napojení této komunikace na silnici II/433 je pak uvažováno ve dvou okružních křižovatkách (u hřbitova a u Agrostavu) a dále přes propojku k čerpací stanici OMV (předpokládáno pouze jako pojistka, neboť stávající napojení dálniční ČS OMV na silnici II/433 zřejmě není zcela v souladu s platnými předpisy). S ohledem na předpokládané ne příliš vysoké intenzity dopravy obsluhující podnikatelskou zónu by ale pro její napojení na silnici II/433 postačovalo nejspíše pouze jedno hlavní napojení. Pro vnitřní obsluhu území (pro případ rozdělení na podnikatelské areály menšího rozsahu) je počítáno s vedlejšími slepými komunikacemi. Jejich potřeba a umístění se bude odvíjet od konkrétních požadavků na členění území. V severní části území je ponechán dostatečně široký koridor veřejných prostranství pro umístění navržené propojky Brněnská Letecká s mimoúrovňovým křížením dálnice D46 (šířka pozemku umožňuje jak realizaci nadjezdu nad dálnicí, tak podjezdu pod dálnicí, což bude upřesněno při rozpracování konkrétního záměru). V souvislosti s návrhem nové okružní křižovatky u hřbitova je upraveno trasování stávající účelové komunikace obsluhující z jižní strany hřbitov je napojena na východní rameno křižovatky vstřícně výjezdu z průmyslové zóny. Na druhé straně je výhledově předpokládáno její prodloužení podél smuteční síně až k ulici Lidické (nezastavěná plocha mezi dálnicí D46 a stávajícím hřbitovem jižně od smuteční síně je v ÚP určena jako rezerva pro rozšíření hřbitova). Statická doprava Potřeby statické dopravy (parkování osobních vozidel pracovníků, parkování nákladních vozidel) budou řešeny zejména na pozemcích jednotlivých areálů, v rámci prověření konkrétního řešení není s jejich umístěním na veřejných prostranstvích počítáno (také s ohledem na problematiku dělení nákladů na jejich realizaci a užívání mezi jednotlivé subjekty). Dle požadavku územního plánu bylo v jižní části řešeného území prověřeno umístění truck centra (viz obr. B04). Bylo situováno na místě pozemku 02/SV s vjezdem a výjezdem od čerpací stanice OMV (tedy s přímým napojením na dálnici D46) a jeho kapacita byla přibližně 100 souprav nákladních vozidel. Součástí truck centra by kromě odstavných ploch bylo hygienické zázemí a občanské vybavení sloužící řidičům. Při jeho realizaci by zřejmě bylo nutné zrušit stávající propojení benzinové stanice OMV se silnicí II/433, které není v souladu s předpisy. Stávající křižovatka se silnicí II/433 by se mohla využít pro obsluhu průmyslové zóny. Navržené napojení truck centra na areál ČS OMV je pouze ideové a bylo by možné ho řešit i jiným způsobem. V současnosti je na celostátní úrovni připravována koncepce rozmístění kapacitních odpočívek pro nákladní vozidla a v budoucnu bude preferována jejich realizace pouze v takto vytipovaných lokalitách. Vzhledem k tomu, že řešené území není pro toto využití zcela ideální, lze předpokládat, že nebude součástí vybraných lokalit a je tedy zbytečné ho pro toto využití rezervovat a omezovat tak jeho jiné vhodnější využití. Proto je součástí územní studie doporučení na odstranění tohoto požadavku územního plánu (viz kap. A.2.). Hromadná doprava Brněnskou ulicí kolem hřbitova dnes projíždí autobusy prostějovské městské hromadné dopravy č. 1 a 11 a další regionální či dálkové autobusy. Linka č. 1 MHD jezdí na trase Prostějov, aut. st. Prostějov, hřbitov, linka č. 11 jezdí po shodné trase, ale pokračuje dále až do Žešova. Z dalších linek zde projíždí zejména autobusy na trase Prostějov Dřínov (780291), Prostějov Otaslavice (780751), Prostějov Nezamyslice (780754), Prostějov Skalka (780801), Prostějov Brno (780960, ) a Prostějov Vyškov (780962). Tyto autobusy nezastavují na zastávce Prostějov, hřbitov, ale pouze na zastávce Prostějov, Brněnská (u křižovatky s Okružní ulicí). Pro obsluhu řešeného území hromadnou dopravou byla navržena obousměrná autobusová zastávka u nové okružní křižovatky k Agrostavu, což je přibližně uprostřed řešeného území a zhruba 600 m jižně od zastávky Prostějov, hřbitov. Na této zastávce by pak mohly zastavovat jak autobusy MHD (linka č. 11 do Žešova, případně prodloužená linka č. 1) a dnes tudy projíždějící vybrané regionální autobusy zajíždějící do okolních obcí. Lze předpokládat, že tímto řešením by byla zajištěna kvalitní dostupnost území hromadnou dopravou. Cyklistická doprava V současné době je podél silnice II/433 realizována cyklostezka (resp. stezka pro chodce a cyklisty) z Prostějova do Žešova a výhledově i dále na jih do Výšovic. Má zlepšit zejména podmínky cyklistů pro každodenní dojíždění do Prostějova a rozšířit tak síť cyklostezek směřujících z Prostějova do okolních obcí. Dnes je realizována její první etapa, která začíná u hřbitova a končí u křižovatky k Agrostavu. Realizace dalších etap směrem na jih byla zásadně zpomalena při jednání s vlastníky pozemků přilehlých zahrádek. Nakonec bylo vyprojektováno řešení, které se problematickým pozemkům vyhýbá.

10 B. KOMPLEXNÍ NÁVRH V územní studii jsou oproti realizovanému řešení navrženy úpravy trasování cyklostezky, zejména s ohledem na dvě nové okružní křižovatky a autobusovou zastávku. Počítá se také s narovnáním stezky v místech jejího vyhnutí v jižní části území (kolem problematických pozemků) a dále s napojením účelové cesty k Agrostavu přejezdem přes silnici II/433 v souběhu s přechodem pro chodce. V územní studii je tak navrženo ideální cílové řešení, jehož realizace bude zřejmě možná až po zcelení pozemků při realizaci průmyslové zóny. Pěší doprava Území dnes z Prostějova pěšky dosažitelné chůzí po stezce pro chodce a cyklisty podél silnice II/433 od hřbitova, která dnes ale dočasně končí u křižovatky k Agrostavu (viz výše). Na západní straně silnice II/433 existuje nevyužívaný asfaltový chodník (dnes téměř neznatelný), který zřejmě dříve sloužil pro pěší docházku k areálu Agrostavu. V řešení je ponechán, výhledově může sloužit pro obsluhu rozvojových ploch západně od Brněnské ulice. V územní studii je navržena obsluha území pro pěší dopravu prostřednictvím chodníků o minimální šířce 1,5 m, které prochází jednostranně podél všech navržených komunikací. Hlavním vstupem do území pro chodce je hlavně navržená autobusová zastávka u křižovatky k Agrostavu (viz Hromadná doprava), počítat lze ale také s pěší docházkou z jižní části města po Brněnské ulici a případně také z Žešova po plánované stezce (v obou případech činí doba docházky zhruba minut). Součástí obou nových okružních křižovatek jsou přechody pro chodce přes silnici II/433, které zajišťují pěší obsluhu dalších uvažovaných ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit. B 3.6. KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Navržené řešení je zobrazeno ve výkrese B.03 Koncepce technické infrastruktury. Zásobování vodou V ulici Brněnské se na úrovni židovského hřbitova nachází vodovodní řad CHRPE DN 225, který však přichází od města pouze jako TLT DN 100. Na křižovatce Brněnská/Okružní se napojuje na páteřní vodovodní řad TLT DN 200, který prochází ulicí Okružní. Napájen je vodovodním přivaděčem DN 400, který do Prostějova přichází od jihu ulicí Určickou z prameniště Brodek u Prostějova. Městská část Žešov je samostatně napojena od jihu vodovodem PVC DN 150 zásobovaným z prameniště Dobrochov. Tlakové poměry jsou v rozmezí 0,47 až 0,67 MPa. Vodovodní síť provozuje společnost Moravská vodárenská a.s. Zásobování průmyslové zóny je navrženo z vodovodu v Brněnské ulici v profilu DN 100, rozvody uvnitř zóny jsou uvažovány také v profilu DN 100. Pokud by v jednotlivých případech s ohledem na požární normu (ČSN ) velikost objektů nebo jejich vybavení vyžadovalo větší profil vodovodního řadu, bude nutné v daném areálu vybudovat požární nádrž. Jinak jsou tlakové poměry a dimenze řadu vyhovující. Orientační spotřeba bude Qp = 72 m 3 /den (0,8 l/s) pro běžný provoz, vyšší potřebu pro technologie bude nutné řešit individuálně. Odkanalizování Řešené území leží na mírném severovýchodním svahu (jižní část se stávajícími zahrádkami je sklonitější, severní část je plošší). Nejnižší bod území je v jeho severovýchodním rohu, cca 220 m n.m., nejvyšší bod je v jihozápadním cípu území při silnici II/433, cca 235 m n.m. Území není odvodňováno žádným vodním tokem, podél dálnice D46 je vybudován příkop, odvodňující dálnici. Nejbližší stoky městské jednotné kanalizace, která je ukončena na ČOV Kralický Háj, se nachází v ulici Brněnské (jižně od křižovatky Brněnská/Okružní u zástavby řadových rodinných domů; profil SKL DN 500; poslední šachta 223,81/222,56 m n.m.), v ulici Lidické (u řadových garáží; profil BT 400; předposlední šachta 221,94/219,45 m n.m.) a v ulici Určické (u areálu Statku Prostějov; profil BT DN 600; poslední šachta 228,24/225,84 m n.m.). Páteřní stoka jednotné kanalizace o profilu SKL DN 1200 prochází ulicí Okružní. Splaškové odpadní vody z blízké čerpací stanice pohonných hmot OMV jsou přečerpávány do kanalizační sítě městské části Žešov, která má vlastní ČOV. Kanalizační síť provozuje společnost Moravská vodárenská a.s. Srážkové vody bude nutné likvidovat v místě každého areálu. Podmínky pro vsaky jsou nepříznivé (spraše, sprašové hlíny). Bude nutné aby zdrže u jednotlivých objektů a průlehy podél komunikací měly bezpečnostní přepady do nové dešťové kanalizace. Ta bude ukončena v suchém poldru (retenční nádrži) umístěném v nejnižším místě území. Pro extrémní přívalové deště bude nutné srážkové vody převést pod dálnicí (propustek) do stávající občasné vodoteče v povodí Malého potůčku ( Vřesůvka). Neregulovaný odtok bude 1152 l/s (16 ha x 0,45 x 160 l/s/ha). Doporučený regulovaný odtok dle TNV l/s/ha (k=0,02) tj. 48 l/s není v těchto geologických podmínkách splnitelný. Velikost zdrží, průlehů a poldru bude dimenzována dle ČSN , kde jsou uvedeny jiné podmínky. Hydrologické podmínky v souladu s touto normou je nutné ověřit. Splaškové vody budou gravitačně svedeny do nejnižší severovýchodní části území a odtud centrálně čerpány do městské kanalizace. Gravitační odvedení splaškových vod z území od městské kanalizační sítě bez nutnosti přečerpávání není možné, neboť velká část území je níže položená než místa v ulici Brněnské a Lidické, kde se nachází nejbližší stoky jednotné kanalizace. Pro vedení výtlaku existuje několik variant čerpat k ulici Určické (vzdálenost cca 1600 m), k ulici Brněnské (vzdálenosti cca 1400 m) nebo k ulici Lidické (vzdálenost cca 1200 m). Poslední z variant se jeví jako nejvýhodnější, neboť je nejkratší, z části ale prochází po soukromých pozemcích (jižně od smuteční síně). Množství splaškových vod bude Qp = 0,8 l/s a centrální čerpací stanice v nejnižším místě zástavby bude mít orientační parametry Q/H 5/10. Klasická tlaková kanalizace se v průmyslové zóně s ohledem na postupné využívání pozemků nenavrhuje (bylo by nutné ji realizovat jako jeden celek). Zásobování elektřinou Západně od řešeného území prochází podél silnice II/433 venkovní distribuční elektrická vedení VN 22 kv č. 308 z elektrické transformační stanice 110/22 kv Prostějov směrem k Žešovu a č. 22 z elektrické transformační stanice 110/22 kv Prostějov směrem k Určicím. Na tato distribuční vedení jsou napojeny nejbližší stávající transformační stanice 22/0,4 kv (u ČS AVANTI, v areálu Agrostavu a u ČS OMV). Dvě posledně jmenované ale nejsou součástí veřejné distribuční sítě. Elektrická distribuční síť NN je na jihu Brněnské ulice ukončena na úrovni židovského hřbitova. Elektrickou síť provozuje společnost E.ON Česká republika, s.r.o. Zásobování elektřinou je navrženo dvěma odbočkami z distribučního elektrického vedení 22 kv č. 308, na kterých budou umístěny distribuční trafostanice 22/0,4 kv a ze kterých bude v řešeném území napájena kabelová síť VN pro obsluhu jednotlivých větších výrobních areálů. V území bude rozvedena distribuční síť NN sloužící pro menší odběratele a také napájení veřejného osvětlení. Instalovaný výkon bude přibližně Pi = 5600 kw, soudobý výkon se bude pohybovat kolem Ps = 3640 kw (koeficient soudobosti = 0,65 odhadnut na základě předpokládaného smíšeného výrobní využití dle podmínek využití ploch). Navržená okružní křižovatka na silnici II/433 v místě dnešní odbočky k Agrostavu je ve střetu s trasou stávajícího elektrického vedení VN č Navržena je tedy částečná přeložka elektrického vedení (přemístění jednoho sloupu). Zásobování plynem Jihozápadně od řešeného území prochází podél silnice II/433 STL plynovod PE-80 DN 160, který přichází od areálu Agrostavu a pokračuje dále na jih do Žešova, kde končí. Tento plynovod přichází od Okružní ulice, kde je napojen na páteřní středotlaké plynovodní vedení DN 300, které je zásobováno z regulační stanice VTL/STL při Kojetíské ulici. Jižně od řešeného území mezi ČS OMV a křižovatkou silnice II/433 a dálnice D46 prochází VTL plynovod Ocel DN 500 Lobodice Světlá. V souběhu s jeho trasou se počítá s realizací VVTL plynovodu Horní Štěpánov Mostkovice Kojetín. Plynovodní síť provozuje společnost RWE Distribuční služby, s.r.o. Zásobování řešeného území plynem je navrženo odbočkou z STL plynovodu v profilu DN 160, která je situována poblíž nové okružní křižovatky k Agrostavu. V řešeném území je pak rozvedena STL plynovodní síť v profilu DN Zemní plyn bude využit převážně na vytápění a přípravu TUV. Potřeba zemního plynu bude orientačně v zimním období min. 270 m 3 /hod, max m 3 /hod dle využití a hlavně dle návrhu využití alternativních zdrojů tepla a zateplení objektů, v letním období max. 50 m 3 /hod. Zásobování teplem V řešeném území ani v jeho blízkosti se nenachází stávající zařízení pro zásobování teplem. V řešení není počítáno s centrálním zásobováním teplem. Elektronické komunikace Západně od řešeného území prochází podél silnice II/433 několik sdělovacích kabelů společnosti Česká telekomunikační infrastruktura a.s. (CETIN). V návrhu se přepokládá napojení území na tyto blízké sdělovací kabely jednou nebo více odbočkami a rozvodem uvnitř řešeného území.

11 B. KOMPLEXNÍ NÁVRH B 4. SOULAD S ÚZEMNÍM PLÁNEM A SE ZADÁNÍM Na území města Prostějova v současnosti platí územní plán vydaný v roce Řešené území zahrnuje zejména zastavitelné plochy (Z17) smíšené výrobní č a 0714 a plochu přestavby (P44) smíšenou výrobní č Na severu pak řešené území zasahuje také část zastavitelné plochy (Z34) dopravní infrastruktury č. 707 (propojení od silnice II/433 k dálnici D46), na západě pak okraj zastavitelné plochy (Z57) dopravní infrastruktury č. 719 (rozšíření Brněnské ulice). B 4.1. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNÍHO PLÁNU PROSTĚJOV V územním plánu jsou pro dotčené plochy smíšené výrobní (VS) č. 0708, 710 a 714 stanoveny následující podmínky využití (znění platné k ): Hlavní využití: a) pozemky staveb a zařízení pro nerušivou výrobu a nerušivé služby, včetně skladů potřebných pro jejich provozování, s důrazem na čisté inovační technologie; b) pozemky staveb a zařízení pro administrativu a strategické služby, včetně technologických center.; c) pozemky staveb a zařízení pro truck centra na ploše č Přípustné využití, přičemž pozemky, stavby a zařízení uvedené níže neznemožní plnohodnotné hlavní využití dané plochy: a) pozemky, stavby a zařízení pro vzdělávání, vědu a výzkum; b) pozemky, stavby a zařízení související technické infrastruktury; c) stavby a zařízení pro maloobchod integrované do výrobních objektů či areálů; d) stavby a zařízení technické infrastruktury řešené v souladu s koncepcí technické infrastruktury; e) pozemky, stavby a zařízení pro bydlení správců budov či areálů; f) stavby pro pohotovostní ubytování pracovníků; g) pozemky a stavby hromadných garáží pro vozidla skupiny 1 sloužící pro potřeby obyvatel a návštěvníků přilehlého území; h) oplocení pozemků, které neomezí průchodnost územím. i) pozemky doprovodné a další zeleně (např. stromořadí, aleje, remízy, ÚSES) a pozemky vodních toků a ploch včetně protierozních, protipovodňových a retenčních opatření. Podmíněně přípustné využití, přičemž pozemky, stavby či zařízení uvedené níže lze do území umístit za podmínky prokázání, že jejich řešení, včetně zajištění nároků statické dopravy, je v souladu s požadavky na ochranu hodnot území (viz bod 3.3.) a jejich provoz nesníží kvalitu prostředí souvisejícího území, neohrozí jeho hodnoty a nepřiměřeně nezvýší dopravní zátěž v obytných lokalitách: a) pozemky, stavby a zařízení související dopravní infrastruktury; b) pozemky parků a další veřejné zeleně; c) pozemky staveb a zařízení pro rušivou výrobu a potenciálně rušivé služby; d) pozemky staveb a zařízení pro občanské vybavení, zejména služby, včetně skladů nezbytných pro jejich provozování, to vše v kapacitě úměrné potenciálu daného území; pozemky staveb a zařízení pro zemědělství; e) pozemky stavebních dvorů; f) pozemky staveb a zařízení pro údržbu pozemních komunikací; g) pozemky čerpacích stanic pohonných hmot, včetně staveb pro jejich reklamu a dalších staveb pro služby motoristům; h) pozemky staveb a zařízení pro maloobchod, přičemž venkovní parkování bude vybaveno rastrem vzrostlé zeleně (splnění podmínek bude prokázáno územní studií s důrazem na dopravní obslužnost); i) třídírny odpadů, recyklace, obalovny; j) stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci jako stavby dočasné; k) firemní, muzejní a multimediální expozice (i s možností samostatných objektů) a související vybavenost pro provozovatele a návštěvníky v souvislosti s hlavním využitím; l) pozemky, stavby a zařízení pro parkování pro vozidla skupiny 1, 2 a 3 určené pro přímou obsluhu stavby nebo území, provozní a manipulační plochy určené pro přímou obsluhu staveb. Nepřípustné využití: a) pozemky, stavby a zařízení neuvedené jako hlavní, přípustné nebo podmíněně přípustné využití, u kterých nebylo prokázáno splnění stanovených podmínek; b) pozemky rodinných nebo bytových domů vyjma pozemků, staveb a zařízení pro bydlení správců budov či areálů; Podmínky prostorového uspořádání stanovené v Příloze č. 1 (Tabulka ploch): a) zastavěnost 15-40%; b) minimální podíl zeleně na rostlém terénu 15 %; c) maximální výška zástavby 15 m; d) areálová struktura zástavby; Další podmínky prostorového uspořádání: a) jiné prostorové uspořádání je nutné ověřit územní studií; b) rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se umisťují pod zem, pokud je to technicky možné. Pro rozvojové plochy P44 a Z17 v rozvojové oblasti Brněnská-jih jsou dále v ÚP stanoveny tyto požadavky: a) rozvoj zástavby s jednolitou stavební čárou k veřejným prostranstvím, především k ul. Brněnské; b) osázení ploch respektive koridorů dopravní infrastruktury či veřejných prostranství stromořadími; c) zajištění dopravního napojení při minimalizaci zatížení obytného území další dopravou. Splnění požadavků Řešení navržené v územní studii splňuje výše uvedené požadavky stanovené v ÚP Prostějov (zejména viz kap. B 3.1. a B 3.2.). Výjimkou je pouze umístění truck centra v ploše č. 0710, které bylo prověřeno (viz kap. B 3.5.) ale s ohledem na nereálnost jeho realizace je navrženo ke zrušení (viz kap. A2). Některé konkrétní požadavky územního plánu bude nutné řešit až v navazující podrobnější dokumentaci (zejména co se týká konkrétního využití jednotlivých areálů). B 4.2. POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE V zadání územní studie jsou kromě požadavků z územního plánu uvedena tato další témata k prověření: a) prověřit možnost etapizace řešení rozvojových ploch s návrhem naplnění % využití severní části řešené lokality; > etapizace je podmíněna pouze realizací dopravního napojení na silnici II/433, jiné řešení by znevýhodnilo část vlastníků a nelze jej v tuto chvíli oprávněně požadovat; b) prověřit možnost napojení lokality v místě budoucí okružní křižovatky při severní hranici řešeného území; > návrh dopravního napojení na křižovatku u hřbitova je součástí řešení územní studie; c) navrhnout prostranství vstupů a vjezdů do budoucích výrobních objektů a areálů; > jsou navržena veřejná prostranství, ze kterých je možné obsluhovat jednotlivé areály; umístění vjezdů do konkrétních areálů bude řešeno v podrobnější dokumentaci; d) vyhodnotit případnou možnost ponechání stávající zeleně na horizontu; > ponechání stávajících zahrádek ve sklonité části řešeného území se nejeví jako reálné s ohledem na problematické fungování zbytku průmyslové zóny, způsob využití území byl stanoven v územním plánu a vlastníci pozemků budou mít zřejmě zájem v souladu s tímto využitím postupovat; zakomponování zeleně takového rozsahu do podnikatelské zóny by bylo zřejmě možné pouze v případě vhodného poměrně velkého záměru (např. administrativního nebo zábavního centra), v dnešní situaci se ale nejeví jako reálné; e) navrhnout plochy/linie izolační zeleně podél ploch dopravní infrastruktury; > podél dálnice D46 je navržen zelený pás se stromořadím, který vytváří vhodný přechod mezi tímto dopravním koridorem a uvažovanou zástavbou; podobně je vymezen také zelený pás se stromořadím podél hlavní obslužné komunikace v souběhu se silnicí II/433, který bude sloužit také pro zachycování dešťových vod;

12 B. KOMPLEXNÍ NÁVRH Obr. B04: Prověření umístění truck centra v jižní části řešeného území u ČS OMV. f) navrhnou obsluhu území s ohledem na majetkoprávní vztahy, prověřit záměr společnosti BYTEMA; > na konkrétním řešení byla prověřeno členění území na jednotlivé areály a jejich obsluha, s ohledem na nevhodnou historickou parcelaci území je ale nutné dosáhnout dohody vlastníků a řešit obsluhu podnikatelské zóny jako jednoho celku; záměr společnosti BYTEMA byl prověřen a bylo shledáno, že není v souladu s navrženým řešením (viz obr. B05); g) prověřit účelnost požadavku umístění truck centra na ploše č > umístění truck centra v jižní části řešeného území bylo prověřeno (viz obr. B04), ale s ohledem na nereálnost jeho realizace je navrženo ke zrušení; h) zakreslit stávající i navrhované sítě technické infrastruktury s použitím grafického znázornění dle ÚP > součástí územní studie je výkres Koncepce technické infrastruktury a výkres Širších vztahů, kde jsou zakresleny stávající sítě TI; i) umístění veřejných parkovacích a odstavných ploch (příp. hromadných garáží), s optimálním napojením na veřejné komunikace, co nejšetrnější řešení ke stávající zeleni; > umístění veřejných parkovacích a odstavných ploch ani hromadných garáží nebylo jako součást podnikatelské zóny navrženo také s ohledem na problematiku dělení nákladů na jejich realizaci a užívání mezi jednotlivé subjekty; umístění parkovacích ploch bude řešeno v rámci jednotlivých areálů na základě jejich konkrétních požadavků; j) profily uličních prostorů, tj. šířka komunikací, chodníků, pásů zeleně, zastavitelnost pozemků, charakter předpokládaných záměrů, umístění dopravní a technické infrastruktury zajišťující optimální obsluhu území; > řešení profilů hlavních uličních prostorů je součástí výkresu B.04 Příčné uspořádání veřejných prostranství; v územní studii je také navržena optimální obsluha území dopravní a technickou infrastrukturou; stanovení zastavitelnosti pozemků je součástí kap. A 1.1.; Obr. B05: Soutisk záměru společnosti BYTEMA a regulačního výkresu: rastr na pozadí situační nákres umístění skladu bytového textilu (béžová objekt skladu, šedá komunikace); modrá šrafa pozemky smíšeného výrobního využití; růžová šrafa pozemky veřejných prostranství; červená čára stavební čára závazná pro umístění průčelí stavby; zelené kolečka stromořadí. k) zvážit navržení zastávku MHD ve vhodné vzdálenosti (izochrona dostupnosti); > v rámci územní studie bylo navrženo umístění autobusové zastávky při Brněnské ulici, a to do přibližného středu podnikatelské zóny; l) navržení napojení na kanalizaci tlakovou v ul. Určická; provést v rámci studie vyhodnocení gravitačního napojení na ul. Okružní; > napojení splaškové kanalizace je navrženo do ulice Lidické, neboť se to jeví jako vhodnější řešení (viz kap. B 3.6.); gravitační odvedení splaškových vod bylo prověřeno, jeho realizace není možná (je nutné splaškové vody do městské kanalizační sítě přečerpávat, viz kap. B 3.6.). B 5. ZÁVĚR Územní studie prověřila využití předmětné lokality ve prospěch smíšeného výrobního využití (tzv. malé průmyslové zóny), přičemž se zabývala zejména obsluhou dopravní a technickou infrastrukturou a řešením veřejných prostranství. Závěr územní studie, který obsahuje zejména zpřesnění podmínek pro rozhodování v dotčeném území (podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání) je včetně výkresové části uveden v části A. Navržené podmínky pro rozhodování v území.

13 HLAVN V KRES URBANISTICK N`VRH SM EN` V ROBA IDOVSK H BITOV VE EJN PROSTRANSTV KOMUNIKACE VE EJN PROSTRANSTV CYKLOSTEZKA VE EJN PROSTRANSTV CHODN K VE EJN PROSTRANSTV ZELE TECHNICK` INFRASTRUKTURA BUDOVY REZERVA PRO KOMUNIKA N PROPOJEN DLE P V HLEDOV KOMUNIKA N PROPOJEN ZA D`LNICI D46 SILNICE I/433 STROMO AD A OCHRANN P`SMO D`LNICE D OCHRANN P`SMO H BITOVA OCHRANN` P`SMA LETIT PROST JOV Z`JMOV ZEM MO R (LETIT ) CEL ZEM ZEM ZVL`TN POVODN POD VODN M D LEM HRANICE EEN HO ZEM VRSTEVNICE PO 2 m 230 C D`LNICE D46 B 240 S OMV MAPOV PODKLADY: BAREVN RASTROV ORTOFOTOSN MEK ( ZK, WMS, 11/2015) 230 KATASTR`LN MAPA ( ZK, 11/2015) VRSTEVNICE (ZABAGED, ZK 3/2010) B.01 HLAVN V KRES URBANISTICK N`VRH m 00548_70 ZEMN STUDIE MAL` PR MYSLOV` Z NA BRN NSK`-V CHOD 1 : / 2016 ' knesl kynłl architekti

14 KONCEPCE DOPRAVN INFRASTRUKTURY TO NA BUS PODNIKATELSK` Z NA LIDICK` ULICE OLOMOUC D`LNICE D46 STAV SILNICE II/433 STAV SILNICE II/433 N`VRH HLAVN M STN KOMUNIKACE STAV LETECK` ULICE HLAVN M STN KOMUNIKACE N`VRH PROST JOV HLAVN M STN KOMUNIKACE V HLED OSTATN KOMUNIKACE STAV OSTATN KOMUNIKACE N`VRH CYKLOSTEZKA STAV CYKLOSTEZKA N`VRH CHODN K STAV, N`VRH A AUTOBUSOV` ZAST`VKA N`VRH 220 OSA DR`HY LETIT AGROSTAV POZEMKY VE EJN CH PROSTRANSTV N`VRH POZEMKY K Z`STAVB N`VRH BUDOVY STAV, N`VRH HRANICE EEN HO ZEM 230 C VRSTEVNICE PO 2 m B 240 N M ICE NAD HANOU EOV, V OVICE S OMV VYKOV, BRNO MAPOV PODKLAD: 230 KATASTR`LN MAPA ( ZK, 9/2015) VRSTEVNICE (ZABAGED, ZK 3/2010) B.02 KONCEPCE DOPRAVN INFRASTRUKTURY m 00548_70 ZEMN STUDIE MAL` PR MYSLOV` Z NA BRN NSK`-V CHOD 1 : / 2016 ' knesl kynłl architekti

15 KONCEPCE TECHNICK INFRASTRUKTURY STAV N`VRH IDOVSK H BITOV VODOVOD HLAVN AD VODOVOD PODRUN AD VODOVOD P POJKA KANALIZACE SPLAKOV` HLAVN STOKA KANALIZACE SPLAKOV` PODRUN` STOKA KANALIZACE SPLAKOV` (V TLAK) ERPAC STANICE ODPADN CH VOD KANALIZACE DEOV` HLAVN STOKA KANALIZACE DEOV` PODRUN` STOKA SILNICE I/433 RETEN N N`DR A ELEKTRICK VEDEN VN 22 kv VZDUN 220 ELEKTRICK VEDEN VN 22 kv PODZEMN ELEKTRICK VEDEN VN 22 kv RUEN` TRASA TRAFOSTANICE VN/NN PLYNOVOD STL HLAVN AD PLYNOVOD STL PODRUN AD ELEKTRONICK KOMUNIKA N VEDEN D`LKOV 230 C D`LNICE D46 ELEKTRONICK KOMUNIKA N VEDEN RADIOREL OV` TRASA POZEMKY K Z`STAVB POZEMKY VE EJN CH PROSTRANSTV B BUDOVY HRANICE EEN HO ZEM VRSTEVNICE PO 2 m 240 S OMV MAPOV PODKLADY: 230 KATASTR`LN MAPA ( ZK, 11/2015) VRSTEVNICE (ZABAGED, ZK 3/2010) B.03 KONCEPCE TECHNICK INFRASTRUKTURY m 00548_70 ZEMN STUDIE MAL` PR MYSLOV` Z NA BRN NSK`-V CHOD 1 : / 2016 ' knesl kynłl architekti

16 PROFIL A SILNICE II/433 A HLAVN OBSLUN` KOMUNIKACE SM REM K PROST JOVU S N O D V P E K 1,5 m 4,75 m 7,5 m 3,75 m 3 m 2 m 7 m 6 m 3 m 2,5 m 1,5 m 6,5 m POLE CHODN K KRAJNICE, STROMO AD SILNICE II/433 KRAJNICE, STROMO AD CYKLOSTEZKA TR`VN K OBOUSM RN` KOMUNIKACE PR LEH TR`VN K, S T TI STROMO AD CHODN K PODNIKATELSK ARE`L SOUKROM POZEMKY 20,5 m VE EJN PROSTRANSTV (SILNICE, CYKLOSTEZKA) 22 m VE EJN PROSTRANSTV (PR MYSLOV` Z NA) SOUKROM POZEMKY PROFIL B D`LNICE D46 SM REM K PROST JOVU D K min 10 m 10 m 4,5 m 9,5 m 3 m 9,5 m 5,5 m PODNIKATELSK ARE`L STROMO AD, TR`VN K, S T TI KRAJNICE J ZDN P`S D LIC P`S J ZDN P`S KRAJNICE SOUKROM POZEMKY VE EJN PROSTRANSTV (PR MYSLOV` Z NA) 32 m VE EJN PROSTRANSTV (D`LNICE D46) PROFIL C VNIT N OBSLUN` KOMUNIKACE SM REM OD HLAVN OBSLUN KOMUNIKACE SCH MATICK ZN`ZORN N S T TECH. INFRASTRUKTURY V VODOVODN AD K STOKA SPLAKOV KANALIZACE D STOKA DEOV KANALIZACE E PODZEMN ELEKTRICK VEDEN VN 22 kv N PODZEMN ELEKTRICK VEDEN NN 0,4 kv N S E O D V P S N K O PODZEMN VEDEN VE EJN HO OSV TLEN 2 m 2 m 6 m 1,5 m 1,5 m PODNIKATELSK ARE`L TR`VN K PR LEH OBOUSM RN` KOMUNIKACE CHODN K TR`VN K PODNIKATELSK ARE`L P ST EDOTLAK PLYNOVODN AD SOUKROM POZEMKY 13 m VE EJN PROSTRANSTV SOUKROM POZEMKY S VEDEN ELEKTRONICK CH KOMUNIKAC B.04 P N USPO `D`N VE EJN CH PROSTRANSTV m 00548_70 ZEMN STUDIE MAL` PR MYSLOV` Z NA BRN NSK`-V CHOD 1 : / 2016 ' knesl kynłl architekti

17 POHLED SEVEROZ`PADN POHLED JIHOZ`PADN B.05 PERSPEKTIVN POHLEDY 00548_70 ZEMN STUDIE MAL` PR MYSLOV` Z NA BRN NSK`-V CHOD 03 / 2016 ' knesl kynłl architekti

18 C. PŘÍLOHY C. PŘÍLOHY TEXTOVÁ ČÁST: Přehled vlastníků v řešeném území Dotčení vlastníků navrženým řešením Vyjádření Odboru dopravy Magistrátu města Prostějova k navrženému řešení VÝKRESOVÁ ČÁST: C.01 Širší vztahy 1 : C.02 Majetkoprávní vztahy 1 : 2 500

19 C. PŘÍLOHY C1. PŘEHLED VLASTNÍKŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Následující tabulka obsahuje přehled všech vlastníků pozemků v řešeném území. U fyzických osob je v posledním sloupci uvedeno číslo, které se vztahuje k výkresu C.02 Majetkoprávní vztahy. Katastr. území Č. parcely Výměra (m 2 ) Druh pozemku Číslo LV Vlastník Podíl Adresa Žešov 291/ orná půda LV 24 Mlčoch Jiří RNDr. Žešov 16, Prostějov 1 Žešov 248/ zahrada LV 391 Krejčí Pavel Na hrázi 1343/10, Prostějov 2 Žešov st zastavěná plocha a nádvoří LV 218 SJM Krejčí Pavel a Krejčí Petra Na hrázi 1343/10, Prostějov 3 Žešov 248/ zahrada Žešov st zastavěná plocha a nádvoří LV 187 Drgáčová Hana Pernštýnské nám. 179/5, Prostějov 4 Žešov 248/1 712 zahrada LV 210 SJM Pěnička Zdeněk a Pěničková Jana Svatoplukova 3431/17, Prostějov 5 Žešov 248/ zahrada Žešov st zastavěná plocha a nádvoří Žešov 248/7 674 zahrada LV 213 LV 214 SJM Navrátil Ladislav a Navrátilová Marta Norská 4244/4, Prostějov 6 Konupka Ivo 1/3 Svobody 3562/63, Prostějov Konupka Jakub 1/6 Pustiměřské Prusy 255, Pustiměř Konupka Jaroslav 1/3 Belgická 4163/2, Prostějov Konupková Veronika 1/6 č. p. 111, Určice Žešov 247/ zahrada LV 9 Drozdová Eva č. p. 103, Skalka 8 Žešov 247/ ovocný sad Žešov st zastavěná plocha a nádvoří Žešov 246/1 391 zahrada Žešov 246/2 400 zahrada Žešov 246/3 395 zahrada Žešov 246/4 402 zahrada Žešov 246/5 394 zahrada Žešov 246/6 394 zahrada Žešov 246/7 394 zahrada Žešov 246/8 393 zahrada Žešov 246/9 379 zahrada LV 199 Joklová Vlasta sídl. E. Beneše 3911/16, Prostějov 9 LV 287 Melková Radana Mgr. č. p. 15, Makov 10 Žešov 245/ zahrada LV 285 Přikryl František Prostějovská 24, Bedihošť 11 Prostějov 6573/2 685 orná půda LV 3464 Prostějov 6572/ orná půda LV 4486 Grušková Milada 1/2 Svatoplukova 2184/16, Prostějov Zdražilová Olga 1/2 Svatoplukova 2184/16, Prostějov Grézl Eduard 1/2 Sladkovského 3162/1, Prostějov Hrubanová Jarmila 1/2 Ruská 259, Čelechovice na Hané Prostějov 6571/ orná půda LV 1488 Hatoňová Olga P. Holého 720/1, Šumperk 14 Prostějov orná půda LV 4480 Soldánová Helena Bohumíra Šmerala 3765/3, Prostějov 15 Prostějov orná půda LV 4493 Prostějov orná půda LV 965 Prostějov orná půda LV 1007 Prostějov orná půda LV Prostějov orná půda Prostějov 6563/ orná půda Bohuš Marek Mgr. 1/4 Ztracená 74, Hlubočky Bohušová Beáta 1/4 Vítězná 1561, Slaný Školová Petra Ing. 1/4 Jizerská 1085/7, České Budějovice Witassková Martina 1/4 č. p. 576, Veřovice Kouřil Ivo 1/9 Na okraji 205/5, Krasice, Prostějov Kuldová Zuzana 1/9 Tyršova 318/13, Prostějov Kvapilová Eva 1/9 č. p. 36, Myslejovice Nezvalová Věra 1/3 Nákupní 474/13, Šumbark, Havířov Štěpánová Marie 1/3 Tyršova 318/13, Prostějov Kaiserová Jarmila Mgr 1/2 Josefa Šímy 778, Pražské Předměstí, Jaroměř Kaiserová Miroslava Mgr. 1/2 Rumunská 326, Josefov, Jaroměř Janeček Kamil Ing. Bc. 1/4 Třískova 4557/2, Prostějov Navara Patrik 1/2 Třískova 4568/4, Prostějov Škrobálková Renata Mgr. 1/4 Třískova 4568/4, Prostějov LV 2674 Kazík Miroslav RNDr. V Ulici 91, Nové Veselí 20 Prostějov 6562/ orná půda LV 1873 Doležel Zbyněk Krasická 1986/12, Prostějov 21 Prostějov 6561/ orná půda LV 4541 Herelová Magdalena Mgr. Rostovská 127/11, Vršovice, Praha Prostějov 6569/4 759 zahrada Prostějov 6569/5 16 zastavěná plocha a nádvoří Prostějov 6569/3 864 zahrada LV 773 LV 786 Lexa Bohumil Libušinka 1997/14, Prostějov 23 Judas Jiří 1/2 Švýcarská 4103/3, Prostějov Učňová Božena 1/2 Okružní 3211/93, Prostějov Ozn. výkres

20 C. PŘÍLOHY Katastr. území Č. parcely Výměra (m 2 ) Druh pozemku Prostějov 6569/ zahrada Prostějov 6569/ zahrada Číslo LV Žešov 248/9 628 ostatní plochy LV 223 Žešov 248/21 10 ostatní plochy LV 419 Vlastník Podíl Adresa LV SJM Poruba Marek a Porubová Dagmar Beskydská 323, Žilina, Nový Jičín 25 Bazala Jaroslav Ing., Ph.D. 1180/10000 K Hájence 204, Dolní Lutyně Burešová Jaroslava 600/10000 Tylova 1787/20, Prostějov Čech Robert 87/2000 Marie Pujmanové 670, Vrahovice, Prostějov Dopitová Zuzana 398/10000 Aloise Krále 2650/9, Prostějov Hermansdorferová Alena 840/10000 Lidická 1866/51, Prostějov Hnízdil Vlastislav 605/10000 Dobrovského 1768/43, Prostějov Hnízdilová Pavla 605/10000 Dobrovského 1835/30, Prostějov Kadlec František 1001/10000 Npor. Krále 707/15, Slavíkovice, Rousínov Konupka Ivo 307/15000 sídl. Svobody 3562/63, Prostějov Konupka Jakub 307/30000 Pustiměřské Prusy 255, Pustiměř Konupka Jaroslav 307/15000 Belgická 4163/2, Prostějov Konupková Veronika 307/30000 č. p. 111, Určice Krejčí Pavel 398/10000 Na hrázi 1343/10, Prostějov Lexmaulová Anežka 982/10000 Vrlova 3357/21, Prostějov SJM Pěnička Zdeněk a Pěničková Jana 620/10000 Svatoplukova 3431/17, Prostějov SJM Popelka Alois a Popelková Marie 500/10000 sídl. Svobody 3562/63, Prostějov Richter Tomáš JUDr. 1222/10000 Musílkova 324/49, Košíře, Praha 5 Bazala Jaroslav Ing., Ph.D. 1180/10000 K Hájence 204, Dolní Lutyně Konupková Veronika 307/30000 č. p. 111, Určice Richter Tomáš JUDr. 1222/10000 Musílkova 324/49, Košíře, Praha 5 Statutární město Prostějov 22487/30000 nám. T. G. Masaryka 130/14, Prostějov Žešov 249/ orná půda LV 275 WEST STYLE AGENCY s.r.o. Králodvorská 1081/16, Staré Město, Praha 1 Žešov 247/ ovocný sad Žešov 247/7 339 ovocný sad Žešov 248/ zahrada Žešov 248/19 32 zahrada LV 396 IMK consulting & support s.r.o. Zahradní 631, Němčice nad Hanou Prostějov ostatní plochy LV Federace židovských obcí v České republice Maiselova 250/18, Josefov, Praha 1 Prostějov ostatní plochy Prostějov zahrada Prostějov 6561/ orná půda Prostějov 6562/2 419 orná půda Prostějov 6563/2 2 orná půda Prostějov 6569/6 91 zahrada Prostějov 6569/7 83 zahrada Prostějov 6569/8 82 zahrada Prostějov 6569/9 179 zahrada Prostějov 7861/ ostatní plochy Prostějov 7862/1 32 ostatní plochy Žešov ostatní plochy Žešov 245/2 35 zahrada Žešov 247/9 157 zahrada Žešov 248/ zahrada Žešov 248/20 73 zahrada Žešov 248/22 70 zahrada Žešov 248/6 624 zahrada Žešov 250/ ostatní plochy Žešov 291/ orná půda Žešov 452/2 569 ostatní plochy Žešov 7848/1 571 ostatní plochy LV LV 1 Statutární město Prostějov nám. T. G. Masaryka 130/14, Prostějov Ozn. výkres

21 C. PŘÍLOHY C2. DOTČENÍ VLASTNÍKŮ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM Následující tabulka znázorňuje dotčení jednotlivých vlastníků pozemků (v členění podle listů vlastnictví) navrženým řešením dle výkresu A.01 Regulace, který je výstupem řešení územní studie. U každého listu vlastnictví je uvedeno jakou část pozemků zasahují jednotlivé typy navrženého využití (pokud není uvedeno nic, pozemek není daným využitím dotčen). V posledním řádku jsou pak uvedeny celkové průměrné hodnoty pro celé řešené území, které odpovídají ideálním průměrným podílům jednotlivých vlastníků při přerozdělení nákladů a prospěchů spojených s realizací navrženého řešení. Např. u LV č. 773 v k.ú. Prostějov je uvedeno, že 52,7 % pozemků je navrženo pro smíšené výrobní využití a 47,2 % pozemků pro veřejná prostranství. Průměrný podíl je ale 75,0 % ve prospěch smíšeného výrobního využití a 23,8 % ve prospěch veřejných prostranství (včetně rezervy), vlastník by tedy měl získat náhradu odpovídající dorovnání jeho pozemkového podílu na smíšeném výrobním využití na úroveň průměrné hodnoty. Uvedená čísla se týkají navrženého řešení a pro budoucí řešení průmyslové zóny jsou tedy pouze informativní. Pro přerozdělení nákladů a prospěchů bude důležité také řešení severního dopravního propojení k dálnici D46 (pozemky veřejných prostranství rezerva), které je na řešení podnikatelské zóny zcela nezávislé (není součástí veřejné infrastruktury nutné pro fungování zóny). Katastrální území Číslo LV Výměra (m 2 ) Pozemky smíšeného výrobního využití Výměra (m 2 ) Podíl Pozemky technické infrastruktury Výměra (m 2 ) Podíl Pozemky veřejných prostranství Výměra (m 2 ) Podíl Pozemky veřejných prostranství rezerva Výměra (m 2 ) Podíl Prostějov ,7% ,2% Prostějov ,0% 12 75,0% Prostějov ,2% ,8% Prostějov ,6% 422 7,4% Prostějov ,6% 800 9,4% Prostějov ,4% ,6% 0,0% Prostějov ,6% ,0% ,5% Prostějov ,5% ,4% ,1% Prostějov ,3% ,6% Prostějov ,4% ,6% Prostějov ,2% ,9% ,3% 131 0,7% Prostějov ,2% 45 0,3% 690 4,5% Prostějov ,6% ,2% ,3% Prostějov ,4% ,8% ,8% Prostějov ,0% Prostějov ,2% ,8% Prostějov ,8% 159 1,2% ,0% Žešov ,5% ,2% Žešov ,6% ,4% Žešov ,7% ,2% Žešov ,3% ,7% Žešov ,7% ,3% Žešov ,8% ,2% Žešov ,0% Žešov ,0% Žešov ,0% Žešov ,2% ,8% Žešov ,0% ,9% Žešov ,8% 311 4,2% Žešov ,9% ,1% Žešov ,0% Žešov ,7% 93 2,3% Žešov ,0% Celkem řešené území ,0% ,1% ,8% ,0%

22 C. PŘÍLOHY C3. VYJÁDŘENÍ ODBORU DOPRAVY MAGISTRÁTU MĚSTA PROSTĚJOVA K NAVRŽENÉMU ŘEŠENÍ

23 IR VZTAHY HRANICE EEN HO ZEM DOCH`ZKOV` VZD`LENOST D`LNICE D46 SILNICE II. T DY SILNICE II. T DY N`VRH DLE P HISTORICK CENTRUM 30MINUT SILNICE III. T DY SILNICE III. T DY N`VRH DLE P 25MINUT DAL V ZNAMN` KOMUNIKACE BRN NSK` DAL V ZNAMN` KOMUNIKACE N`VRH DLE P DAL V ZNAMN` KOMUNIKACE REZERVA DLE P 20MINUT OKRUN OKRUN ELEZNI N TRA STAR` NEMOCNICE STATEK PROST JOV UR ICK` 15MINUT LIDICK` OSA VZLETOV DR`HY LETIT PROST JOV ELEKTRICK VEDEN 110 kv EUROOIL ELEKTRICK` STANICE 110/22 kv 10MINUT VVTL PLYNOVOD N`VRH DLE P VTL PLYNOVOD AVANTI H BITOV KAS`RNA A R 5 MINUT VLAKOV N`DRA AGROSTAV BRN NSK` AUTOBUSOV N`DRA ZAST`VKA BUS ERPAC STANICE POHONN CH HMOT D46 H BITOV LETIT PROST JOV OMV I/433 I/0462 EOV MAPOV PODKLAD: BAREVN RASTROV ORTOFOTOSN MEK ( ZK, WMS, 11/2015) C.01 IR VZTAHY m 00548_70 ZEMN STUDIE MAL` PR MYSLOV` Z NA BRN NSK`-V CHOD 1 : / 2016 ' knesl kynłl architekti