MDT xxx TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: říjen.2002 ODVODNĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ A STANIC

Transkript

1 MDT xxx TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: říjen.2002 TNŽ Generální ředitelství Českých drah ODVODNĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ A STANIC TNŽ Tato norma platí pro navrhování, stavbu, opravy a údržbu zařízení pro odvedení vod z tělesa železničních tratí a stanic a to i těch, jejichž přirozený nebo dříve upravený odtok je stavbou nebo rekonstrukcí železniční trati a stanice rušen nebo ovlivněn. Odvodnění stavenišť řeší ČSN ČÁST PRVNÍ NÁZVOSLOVÍ 1. Pro účely této normy obecně platí ČSN , ČSN , ČSN EN 1085, ČSN , ČSN Termíny uváděné v této normě jsou v souladu s ČSN , ČSN , ČSN , ČSN EN 1085, TNŽ Vybrané části odvodňovacího zařízení jsou znázorněny na obrázcích 1 a Pláňové žebro odvádí vodu z prohlubní zemní pláně (štěrkových pytlů apod.) do trativodu nebo příkopu (viz obrázek 3). Obrázek 1: Schema situace odvodňovacího zařízení kolejiště Nahrazuje: TNŽ z Účinnost od:

2 TNŽ Obrázek 2: Příčný řez kolejištěm 2

3 TNŽ ČÁST DRUHÁ VŠEOBECNĚ 3. Železniční trati a stanice musí být dokonale odvodněny odvodňovacím zařízením. Odvodňovací zařízení, zachycující a odvádějící povrchové a podzemní vody nebo snižující hladinu podzemní vody, musí zajistit její rychlý odtok. 4. Vody odváděné z tělesa železničního spodku nesmí překročit míru přípustného znečištění 1 ). Vody znečištěné nad stanovenou mez nesmí být sváděny do drážních příkopů. V blízkosti přírodních léčivých zdrojů, zdrojů pitné vody, vodních nádrží a vyjmenovaných toků musí být dodržena jejich ochranná pásma. 5. Odvedení vod z odvodňovacího zařízení do veřejné kanalizace, vodního toku, recipientu, vsakovacích objektů, příp. vodního díla je nutno projednat s jejich provozovatelem, správcem, příp. vlastníkem. 6. Není-li možno pro odvedení vod využít stávající veřejnou stokovou síť, nesmí vody vypouštěné do povrchových vod ohrozit nebo zhoršit jejich jakost. Za tím účelem je nutno zajistit vyčištění vod v souladu s platnými předpisy a normami 1 ), 2 ). 7. Vody znečištěné v železničních provozech (dílny, depa apod.) jinak než organicky je nutno vyčistit (splaveniny popele, oleje, kyseliny, louhy, lázně z nikloven, chromoven apod.) a teprve pak se mohou vypouštět do stokové sítě, příkopu apod. Přitom musí být dodrženy platné normy a předpisy 1 ), 2 ). 8. Konstrukční úprava stokové sítě a objektů pro odvodnění agresivních vod musí být navrhována s ohledem na požadovanou životnost odvodňovacího zařízení. 9. Při vypouštění agresivních vod do stávajících vodohospodářských staveb (kanalizace apod.) je nutno posoudit vliv vypouštěných vod na životnost a stav stávajících staveb. 10. Pokračování trativodní sítě nebo dešťové stokové sítě oddílné soustavy lze navrhnout jako příkop na součet přítoků všech sítí, které do něj vyúsťují. Přitom je třeba respektovat ustanovení článku Při návrhu odvodňovacích zařízení je třeba učinit taková opatření, aby vody příslušného recipientu při průtoku Q100 nevnikly zpětně k tělesu železničního spodku (ochrana hrázemi, zpětným uzávěrem apod.). 12. Odvodnění železničních tratí a stanic zahrnuje: vnější odvodnění, odvodnění zemního tělesa, kolejí na trati a ve stanici, odvodnění zpevněných ploch (nákladišť, skládek, ramp, komunikací, apod.), odvodnění nástupišť a nástupištních přístřešků, odvodnění mostních objektů a objektů mostům podobných, odvodnění tunelů, odvodnění zdí (opěrných, zárubních, obkladních), odvodnění zastavěného prostoru, odvodnění vodních jeřábů, prohlížecích jam, myček vozů, stáčecích míst, čistících žlabů, desinfekčních stanic a jejich okolí. 1 ) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění 2 ) ČSN , ČSN , ČSN

4 Vnější odvodnění 13. Vnější odvodnění je soubor odvodňovacích zařízeních sloužících: a) k zachycení a odvedení povrchových nebo podzemních vod z území přiléhajícího k tělesu železničního spodku (příkopy, náhorní trativody apod.), b) k odvedení vod zachycených odvodňovacím zařízením tělesa železničního spodku do recipientu. Odvodnění zemního tělesa, kolejí na trati a ve stanici 14. Vody prosakující pražcovým podložím se odvedou do trativodní sítě nebo do otevřeného odvodňovacího zařízení. 15. Při odvádění podzemních vod je nutno přihlédnout k jejich množství, agresivitě a případnému znečištění. Větší množství podzemních vod se doporučuje odvádět samostatně. 16. Na svazích zemního tělesa, kde dochází k výronu podzemní vody a možnosti ohrožení stability svahů, je nutno navrhnout opatření zajištující stabilitu zemního tělesa. 17. Je-li zemní těleso v náspu vybudováno z velmi propustných, příp. propustných materiálů nebo zemní těleso v zářezu ve velmi propustných, příp. propustných zeminách dle ČSN zřizuje se vodorovná zemní pláň. Odvodnění pražcového podloží je zajištěno vsakem povrchových vod do náspu nebo do podloží. 18. Nejsou-li splněny požadavky na propustnost materiálů nebo zemin podle článku 17, zřizuje se zemní pláň skloněná. Odvodnění pražcového podloží je zajištěno odtokem povrchových vod po skloněné zemní pláni k odvodňovacímu zařízení. Podrobnosti určuje předpis ČD S4 a vzorové listy železničního spodku Ž1, Ž2 a Ž Konstrukční vrstva, plnící drenážní funkci nebo která zamezuje vzlínání podzemní vody do zemního tělesa (např. konsolidační vrstva), se zřizuje na základě výsledků geotechnického průzkumu. 20. Konstrukční vrstva plnící funkce podle článku 19 musí být z materiálů nebo zemin propustných dle ČSN , musí být nenamrzavé a musí na styku s okolní zeminou nebo další konstrukční vrstvou splňovat filtrační kriterium 3 ). Nevyhovuje-li na kontaktu zemina/konstrukční vrstva filtrační kriterium, vloží se mezi konstrukční vrstvu a zeminu geotextílie. Geotextílie musí vyhovět požadavkům předpisu ČD S4. Odvodnění zpevněných ploch (nákladišť, skládek, ramp, komunikací apod.) 21. Odvodnění zpevněných ploch se dosáhne příčným a podélným spádováním jejich povrchu k příkopům, k rigolům s dešťovými vpustěmi nebo odvodňovacím žlabům. Zpevněný vnitřní povrch těchto zařízení se upraví tak, aby byl odolný proti unášecí síle vody. Podrobnosti určuje ČSN Odvodnění nástupišť a nástupištních přístřešků 22. Nezastřešená nástupiště se odvodňují zpravidla do příkopu, stokové sítě nebo trativodu. Přitom je nutné vzít v úvahu množství a kvalitu odváděné vody. 23. Vody ze zastřešených nástupišť a z nástupišťních přístřešků nesmí být svedeny volně do kolejiště nebo do trativodní sítě. 3 ) Posouzení nenamrzavosti, propustnosti a na filtrační kriterium se provede podle přílohy 1 a 2 této normy. 4

5 TNŽ Odvodnění mostních objektů a objektů mostům podobných 24. Pro odvodnění mostních objektů a objektů mostům podobných platí ČSN Vody z podchodů vedoucích na nástupiště a ze zavazadlových tunelů se zaústí buď přímo do kanalizace ve stanici nebo do přečerpávací jímky. Odvodnění tunelů 26. Pro odvodnění tunelů platí ČSN Odvodnění zdí (opěrných, zárubních, obkladních) 27. Rubové plochy zdí musí být odvodněny podle druhu zdi a množství vody prosakující k rubu zdi. 28. Při použití otvorů pro odvedení vody z rubu opěrných, zárubních a obkladních zdí a galerií napříč k jejich líci nesmí být vzájemná vzdálenost odvodňovacích otvorů větší než 5,00 m. Odvodňovací otvory se navrhují o průměru min. 0,10 m a sklonu min. 4 %. Trouby vyúsťující ze zdi (galerie) musí vyčnívat nejméně 0,05 m, aby voda nestékala po líci. Opěrné, zárubní a obkladní zdi se svislým lícem musí mít římsy s okapním nosem. Odvodnění zastavěného prostoru 29. Odvodnění zastavěného prostoru stokovou sítí určuje ČSN Odvodnění vodních jeřábů, prohlížecích jam, myček vozů, stáčecích míst, čistících žlabů, desinfekčních stanic a jejich okolí 30. Odvodnění vodních jeřábů a jejich okolí se zaústí do kanalizace, hlavního sběrače, případně do otevřených příkopů nebo vodních toků. Přitom je třeba respektovat ustanovení článku Vody z prohlížecích jam, myček vozů, stáčecích míst, čisticích žlabů, desinfekčních stanic a z jejich okolí musí být vyčištěny tak, aby byly hygienicky nezávadné. Přitom je nutné dodržet platné předpisy a normy 1 ), 2 ). 32. Okolí odpadní šachty vodních jeřábů, stáčecích míst a myček vozů musí mít nepropustný povrch se sklonem k odpadní šachtě. 33. Je-li třeba umístit trativod v prostoru mezi kolejemi s vodním jeřábem, je možné zaústit trativod do odpadní šachty vodního jeřábu. Kóta zaústění trativodu musí být v tomto případě nad maximální hladinou vody. 5

6 ČÁST TŘETÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY Kapitola I Projektování A) ZÁSADY VYPRACOVÁNÍ NÁVRHU ODVODNĚNÍ 34. Návrh odvodnění železničních tratí a stanic musí respektovat: plochy povodí, intenzity dešťů a specifické odtoky, průtokové kapacity vodohospodářských zařízení, geotechnické hodnocení zemní pláně, druh zpevnění ostatních ploch stanice, pedologické, vegetační a sklonové poměry, případně další skutečnosti mající vliv na návrh odvodnění. 35. Při zpracování návrhu je nutno přihlédnout k stávajícím a navrhovaným zařízením včetně inženýrských sítí. B) HYDROLOGICKÉ PODKLADY 36. Jako hydrologické podklady 4 ) slouží zejména: změřené a vypočtené nebo odvozené čáry náhradních srážek, průtokové hodnoty velkých vod, n-denních vod, průměrné a minimální průtoky, hodnoty specifických odtoků. C) VÝPOČET ODTOKOVÉHO MNOŽSTVÍ VOD Železniční spodek 37. Před dimenzováním odvodňovacího zařízení železničního spodku se určí povodí odvodňovaných ploch (kanalizační okrsky) pro každý výpočtový úsek odvodňovacího zařízení. 38. Odtokové množství vody ze železničního spodku a z nezastavěných ploch připojených na odvodňovací zařízení se stanoví podle vzorce: Q = φ. Ss. qs kde Q Ss [l. s-1] odtokové množství vody [l. s-1], plocha povodí [ha], φ odtokový součinitel stanovený dle přílohy 3, qs Těleso železničního spodku intenzita směrodatného deště uvažované periodicity p [l.s-1.ha-1]. 39. Odtokové množství vody z tělesa železničního spodku se určuje pro patnáctiminutový déšť s četností opakování p = 0,2 (1 x za 5 let). 4 ) Podklady se získají v souladu s ČSN u Hydrometeorologického ústavu nebo jsou u něho ověřeny. 6

7 TNŽ Odvádí-li se voda z kolejiště do příkopu, uvažuje se ve výpočtu odtokové množství podle článku 38. S s ( b1 + b2) [ ha] L. = Odvádí-li se voda z železniční tratě nebo z kolejiště a zářezového svahu do příkopu, dosazuje se do výpočtu odtokového množství vody podle článku 38 odvodňovaná plocha povodí Ss podle vzorce: kde (podle obrázku 4) L je délka odvodňované plochy měřená v ose koleje [m], b 1 je horizontální šířka odvodňované části zemní pláně a části příkopu k jeho ose [m], b 2 je horizontální šířka zářezového svahu - platí pouze za předpokladu, že nadzářezová plocha bude samostatně odvodněna [m]. Obrázek 4: Stanovení šířek odvodňovaných ploch tělesa železničního spodku φ.b1 + 1 φ2.b φ = b1 + b2 2 Odtokový součinitel φ se vypočte podle vzorce: kde φ 1 je odtokový součinitel železniční trati nebo kolejiště stanovený dle přílohy 3, φ 2 je odtokový součinitel zářezového svahu stanovený dle přílohy Při odvádění přítoků povrchové a podzemní vody se navrhuje odvodňovací zařízení na součet množství odváděných vod. Zpevněné plochy, nástupiště, nástupištní přístřešky a zastavěné prostory 43. Stoková síť pro odvádění vod ze zpevněných ploch, nástupišť, nástupištních přístřešků a zastavěného prostoru se dimenzuje podle zásad stanovených v ČSN Délka náhradní srážky se uvažuje 15 minut s četností opakování p = 0,5 (1 x za 2 roky). 44. Trvá-li průtok ve stokové síti dimenzované podle článku 43 déle než 15 minut, použije se pro výpočet některá retardační metoda. 7

8 45. Zaúsťuje-li hlavní sběrač do stokové sítě, která se má dimenzovat podle zásad uvedených v článcích 43, 44, platí pro dimenzování společného úseku, je-li vypočtený odtok z hlavního sběrače: a) větší než ze stoky - společný úsek se dimenzuje na odtokové množství vod z hlavního sběrače zvětšené o odtok dešťových vod z povodí stoky pro periodicitu p = 2 (1 x za 1/2 roku) s délkou náhradní srážky 15 minut nebo při odtoku delším než 15 minut určí se tento odtok retardační metodou, b) menší než ze stoky - společný úsek se dimenzuje na odtokové množství vod podle zásad uvedených v článcích 43, 44 a zvětšené o polovinu odtoku vod z hlavního sběrače. 46. Odpadní potrubí z myček vozů a vodních jeřábů se dimenzují na množství vody odebírané myčkou vozů, případně vodním jeřábem. 47. Podchody na nástupiště a zavazadlové tunely musí být účinně odvodněny. Odvodnění těchto prostor musí být zajištěno proti vniknutí vod ze stokové sítě. Připojení nezastavěných ploch na stokovou síť 48. V nezastavěných plochách a tam, kde není jednoznačně ohraničené území zástavby, se při sklonu terénu do 5 % určují povodí stokových úseků tak, že ke každému výpočtovému úseku stoky (délky asi 100 m) se přiřadí plocha nejvýše 1 ha. 49. Při větších sklonech terénu než 5 % je nutno určit hranice povodí stokového úseku hydrologickou metodou. Z extravilánové plochy větší než 1 ha na 100 m stoky se povrchové vody nemají odvádět stokovou sítí. Povrchové vody z nich se mají zachytit na hranici odvodňované plochy záchytným příkopem, vyústěným podle možností přímo do vodního recipientu. D) DIMENZOVÁNÍ ODVODŇOVACÍHO ZAŘÍZENÍ Zakryté odvodňovací zařízení (trativody, svodná potrubí, hlavní sběrače, kanalizační potrubí) 50. Trativody odvádějící vody z kolejiště se dimenzují podle vzorce: Qd = K. Q [l. s-1] kde Qd je odtokové množství vody pro dimenzování trativodů [l. s-1], Q je odtokové množství vypočtené podle článku 38; odtokový součinitel φ se uvažuje 0,70, K je redukční součinitel odtoku pro trativod s jednotnou výplní, jehož hodnotu lze určit při výplni z: - propustného materiálu se zrny do 30 mm 0,3 až 0,4, - propustného materiálu se zrny přes 30 mm 0,4 až 0, Svodné potrubí se dimenzuje na součtové množství vody z trativodů, které jsou na svodné potrubí napojeny. 52. Hlavní sběrač se dimenzuje na součtové množství vody ze svodných potrubí, příp. samostatně připojených trativodů a dalších přítoků vody, které jsou na hlavní sběrač napojeny. 8

9 TNŽ Při návrhu zakrytého odvodňovacího zařízení se uvažuje kapacita potrubí odpovídající vrcholovému plnění. 54. Pro hydraulický návrh profilu potrubí se uvažuje ustálený rovnoměrný průtok vody v potrubí. Sklon a profil potrubí se navrhuje tak, aby byla zajištěna dostatečná unášecí síla protékajících vod, zamezující zanášení potrubí. Současně musí být splněny podmínky Kapitoly II -Konstrukční uspořádání odvodňovacího zařízení. Pro hydrotechnický výpočet se používá metodika dle ČSN Otevřené odvodňovací zařízení (příkopy, rigoly, odvodňovací žlaby, příkopové zídky) 55. Při návrhu otevřeného odvodňovacího zařízení je jeho kapacita dána průtočným profilem, který je vymezen vnitřním tvarem odvodňovacího zařízení a max. přípustnou výškou hladiny. 56. Sklon dna otevřeného odvodňovacího zařízení s výjimkou vsakovacích a odpařovacích objektů se navrhuje tak, aby byla zajištěna dostatečná unášecí síla protékajících vod, zamezující zanášení odvodnění. Současně musí být splněny podmínky konstrukčního uspořádání uvedené v Kapitole II - Konstrukční uspořádání odvodňovacího zařízení. V případě nadkritické vymílací rychlosti nebo nedostatečné unášecí síly je nutno příkopy, příp. rigoly, zpevnit nejméně do úrovně max. přípustné výšky hladiny. 57. Pro hydraulický návrh profilu otevřeného odvodňovacího zařízení platí obecné hydrotechnické zásady pro ustálený rovnoměrný průtok otevřeným korytem. 58. Průtočnost (kapacita, unášecí síla, vymílací rychlost) otevřeného odvodňovacího zařízení se posuzuje hydrotechnickým výpočtem. Prokazuje se zejména u dlouhých příkopů s velkým povodím a spádem dna menším než 2.5, u příkopů do jehož průtočného profilu zasahují překážky, při požadavku na nezahlcení odvodňovacích otvorů odvodňovacích žlabů a příkopových zídek a v hydraulicky nepříznivých případech (zúžení průtočného profilu, vodní skok, náhlá změna směru a výšky toku apod.). 9

10 Příkopy Kapitola II Konstrukční uspořádání odvodňovacího zařízení 59. Dno příkopu musí být alespoň 0,50 m pod okrajem vodorovné pláně tělesa železničního spodku nebo alespoň 0,35 m pod okrajem skloněné pláně tělesa železničního spodku, nejméně však 0,15 m pod okrajem zemní pláně. Příkopy u paty svahu náspu se navrhují ve vzdálenosti nejméně 1,00 m od jeho paty. Příkopy se navrhují zpravidla tvaru lichoběžníkového se sklony svahů 1 : 1,5, případně tvaru eliptického nebo kruhového. Nejmenší šířka dna příkopu je 0,40 m. 60. Je-li příkop opatřen příkopovou tvárnicí nebo dlažbou a není-li zřízen pod okrajovou stezkou nebo příkopem trativod, musí být horní hrana tvárnice (dlažby) pod úrovní okraje zemní pláně. 61. Podélný sklon nezpevněného příkopu nesmí být menší než 4 a nesmí být větší než Při sklonu dna příkopu menším než 4, s výjimkou vsakovacích nebo odpařovacích příkopů, nebo větším než 25 musí být příkop zpevněn. Při sklonu dna příkopu přes 100 je třeba zřídit skluzy nebo kaskády. 63. V místech, kde je možno očekávat prosakování vody z příkopů do zemního tělesa nebo jeho podloží a mohla by být narušena stabilita železničního spodku, musí být příkop zpevněn. 64. Průtočný profil je vymezen tvarem příkopu a výškou hladiny 0,50 m nade dnem příkopu. Voda z pražcového podloží přitom musí odtéci do příkopu bez vzdutí. Bez hydrotechnického výpočtu, který prokáže, že nedojde ke snížení průtočnosti, nesmí do základního průtočného profilu zasahovat žádné překážky (základy trakčních stožárů, další stavby a zařízení). Překážky nesmí v žádném případě zasahovat do dna příkopu. 65. Náhorní příkopy musí být konstrukčně uspořádány tak, aby byla zabezpečena stabilita zářezového svahu. Dimenzují se na průtok Q100. Zřizují se zásadně zpevněné a nepropustné a umísťují se ve vzdálenosti nejméně 1,00 m od hrany zářezového svahu. Dno příkopu musí být min. 0,50 m pod povrchem terénu. Příkopové zídky 66. Rubové plochy příkopových zídek musí být odvodněny odvodňovacími otvory o průměru min. 0,10 m ve sklonu min. 4 %. Vzdálenost otvorů odvodňujících kolejové lože a pražcové podloží musí být 1,50 až 2,00 m, otvorů na straně zářezu 2,00 až 5,00 m. Vtok do odvodňovacího otvoru musí být upraven tak, aby nedošlo k vyplavování drobných zrn materiálu konstrukční vrstvy. Vyústění odvodňovacího otvoru musí být min. 0,15 m nade dnem příkopové zídky. Trativody 67. Trativody pro odvedení prosakující srážkové a podzemní vody z tělesa železničního spodku a jeho okolí se navrhují: a) podélné - jsou souběžné s osami kolejí a umísťují se zpravidla pod stezkou podél kolejí, zřizují se ve stanici i na širé trati, b) příčné - jsou zpravidla kolmé k osám kolejí a umísťují se pouze tam, kde je třeba s podélným trativodem přejít na druhou stranu průběžné koleje, c) náhorní - slouží k odvedení podzemních vod z vodonosné vrstvy nad zářezem. 10

11 TNŽ Trativod umístěný u krajní koleje má být situovaný pod okrajovou stezkou. 69. Není-li možné ze závažných důvodů umístit trativod pod okrajovou stezku, umístí se pod příkop, který se zřídí jako nepropustný. 70. Šířka dna trativodní rýhy musí být min. 0,40 m. Vzdálenost stěny trativodní rýhy od povrchu trativodní trubky musí být přitom min. 0,15 m. 71. Dno trativodu musí být u podélného trativodu mezi kolejemi min. 1,20 m pod niveletou koleje. Se souhlasem Českých drah, Ředitelství divize dopravní cesty, odboru stavebního (dále jen ČD ŘDDC O13) lze hodnotu snížit až na min. 0,85 m. Dno trativodu umístěného pod stezkou při nezapuštěném kolejovém loži musí být min. 1,35 m pod niveletou koleje. Trativodní trubky z PVC musí být uloženy min. 1,20 m pod povrchem terénu, pokud není prokázána jejich odolnost proti mrazu. Dno trativodu musí být min. 0,30 m pod okrajem zemní pláně. Se souhlasem ČD ŘDDC O13 lze hodnotu snížit až na min. 0,15 m. 72. Je-li trativod umístěn pod příkopem, musí být dno trativodu min. 0,65 m pod dnem příkopu. 73. Trativodní potrubí (kromě potrubí z plastů) se navrhují z trubek minimální jmenovité světlosti DN Trativodní trubky z plastů musí mít minimální jmenovitou světlost DN 90. Vnitřní povrch musí být hladký, profilovaný se nepřipouští. Pokud není počítáno s pravidelným čištěním trativodních trubek z plastů musí mít trativodní trubky z plastů minimální jmenovitou světlost DN Podélný sklon dna trativodu s betonovým nebo kameninovým potrubím má být min. 10, u potrubí z plastů 5. V odůvodněných případech se souhlasem ČD ŘDDC O13 může být sklon dna trativodu s betonovým nebo kameninovým potrubím menší, minimálně však 5, u potrubí z plastů 3. Dno trativodního potrubí z plastů se sklonem menším než 5 musí být uloženo do betonového lože. 76. U dna trativodu se klade jen jedna trubka. Spáry mezi trativodními trubkami mají být co nejmenší. Spáry je vhodné chránit před zarůstáním a vplavováním jemných částic zásypu trativodní rýhy do trativodního potrubí (např. geotextilií). Toto neplatí při použití trubek spojovaných hrdlem s pryžovým těsněním, příp. svařovaných. 77. Trativod musí být mezi dvěma šachtami přímý. Délka trativodu mezi dvěma šachtami má být zpravidla 30 až 50 m. U podélných trativodů musí být bližší stěna trativodní rýhy vzdálena min. 1,60 m od osy koleje. 78. Do trasy trativodů nesmí zasahovat žádná cizí zařízení (patky návěstidel, osvětlovacích stožárů apod.). Při případném umístění těchto zařízení nad trativodní potrubí musí být na základě statického výpočtu prokázáno, že nedojde k narušení trativodního potrubí. Toto řešení musí být odsouhlaseno ČD ŘDDC O13. Pro umístění drobných zařízení (např. přestavníky, kolejové skříňky, stykové transformátory), které nezasahují do tělesa železničního spodku, nemusí být prováděn statický výpočet a není vyžadováno odsouhlasení ČD ŘDDC O V případě umístění trativodů z plastů mimo oblast zatížení železniční dopravou je přípustná trvalá vertikální deformace potrubí 6 % vnějšího průměru, v oblasti zatížení je přípustná trvalá vertikální deformace potrubí 3 % vnějšího průměru. 80. Přechody trativodů pod kolejí lze navrhovat pouze v nezbytných případech. Konstrukce trativodu procházející pod kolejí nesmí snižovat jeho drenážní funkci. Přechody trativodů nesmí být umístěny v oblasti přechodů, přejezdů a v oblasti srdcovkové a výměnové části výhybek. 11

12 81. Při přechodu trativodů pod kolejemi se potrubí ukládá na tuhý podklad z betonu C 12/ Pro trativodní potrubí je možno použít: betonové trubky s hladkými konci (maximální délka 0,50 m), porézní trubky z pórobetonu nebo mezerovitého betonu, kameninové trubky děrované, perforované trubky z plastů. Materiál musí vyhovovat účelu a plánované životnosti díla. 83. Zásyp trativodních rýh se zřídí jako jednotná výplň těženého nebo drceného kameniva, vysokopecní strusky nebo jiného vhodného materiálu, splňující požadavky uvedené v článku 84 a předpisu ČD S Zásyp trativodní rýhy nesmí být namrzavý, musí být propustný, musí vyhovět filtračnímu kritériu 3). Nevyhovuje-li zásyp trativodu filtračnímu kritériu, vloží se mezi zeminu, příp. konstrukční vrstvu a zásyp trativodu vhodná geotextílie. 85. Zásyp trativodní rýhy nesmí být vplavován do trativodních trubek. Vyhovuje materiál splňující podmínku: d50 zásypu > 0,5 mm kde d50 je průměr zrna zásypu při 50 % propadu. Tato podmínka neplatí pro používání porézních trubek z pórobetonu nebo mezerovitého betonu. 86. Konstrukce trativodu je podrobně řešena ve vzorovém listu železničního spodku Ž Z vodonosné vrstvy skloněné do zářezu a vystupující ze zářezového svahu lze podzemní vody odvádět: náhorními trativody, svahovými žebry, jiným odvodňovacím zařízením (odvodňovací vrty, odvodňovací štoly apod.). 88. Náhorní trativod se navrhuje zpravidla tehdy, vyskytuje-li se vodonosná vrstva v zářezu v souvislém úseku a spodní plocha vodonosné vrstvy není pod terénem ve větší hloubce než 2,00 m. Při návrhu náhorního trativodu je nutno stabilitu svahu posoudit výpočtem. Náhorní trativod se umísťuje od hrany zářezu ve vzdálenosti 1,5 hz (hz je hloubka zářezu). Minimální vzdálenost náhorního trativodu od hrany zářezového svahu je 15,00 m. Dno trativodu musí být v hloubce min. 0,40 m pod spodní plochou vodonosné vrstvy. 89. Trativody se zřizují také nad patou zemního tělesa v náspu, je-li v jeho podloží vodonosná vrstva, ohrožující stabilitu náspu. O tom, zda bude vhodnější použít jiného odvodňovacího zařízení, se rozhodne na základě inženýrsko-geologického průzkumu. 90. Svahová žebra se navrhují zpravidla na základě inženýrsko-geologického průzkumu tam, kde dochází k vývěrům podzemní vody nebo kde vodonosná vrstva je v hloubce větší než 2,00 m pod terénem, příp. kde je nutno zvýšit stabilitu zářezového svahu. 91. Podle místních podmínek se svahová žebra vyúsťují: a) do příkopu v případě, že namrzání vytékající vody neohrozí funkci odvodňovacího zařízení, 12

13 TNŽ b) do trativodu pod okrajovou stezkou nebo pod příkopem v případě, že namrzání vytékající vody ohrozí funkci odvodňovacího zařízení. Podrobnosti řeší vzorový list železničního spodku Ž3. Trativod nad hlavním sběračem 92. Výkopu rýhy pro hlavní sběrač je možno použít ke zřízení trativodu nad potrubím hlavního sběrače (obrázek 5). Obrázek 5 Trativod nad hlavním sběračem (příklad) 93. Zásyp hlavního sběrače, tvořící podloží trativodu, musí být zhutněn dle předpisu ČD S4. V případě, že zásyp rýhy hlavního sběrače není tvořen nepropustným materiálem, musí být trativod oddělen od zásypu hlavního sběrače nepropustným materiálem, např. nepropustnou zeminou, betonem apod. Podrobnosti řeší vzorový list železničního spodku Ž3. Pláňová žebra ve stávajících kolejištích 94. Pláňová žebra se zřizují v místech, kde se v zemní pláni vytvořily ojediněle nehluboké štěrkové pytle a kde nejsou vhodné podmínky pro provedení úplné sanace. Navrhují se ve vzdálenosti 1,50 5,00 m kolmo na osu koleje. 95. Pláňová žebra se vyplňují propustným a nenamrzavým materiálem, který musí odpovídat ustanovením vzorového listu železničního spodku Ž Pláňové žebro je možno rozšířit až ke kolejovému loži sousedních kolejí. Pláňová žebra musí zasahovat pod nejnižší úroveň vzniklé deformace zemní pláně. 97. Minimální sklon pláňového žebra se navrhuje stejně jako u podélného trativodu. Svodná potrubí a hlavní sběrače 98. Svodná potrubí a hlavní sběrače se navrhují jako kanalizační potrubí podle ČSN a typových podkladů Hydroprojektu. 99. Šířka dna rýhy pro svodná potrubí a hlavní sběrače se stanoví podle zásad ČSN EN Svodná potrubí a hlavní sběrače betonové nebo kameninové umístěné pod kolejí se v oblasti zatížení železničním provozem obetonují. Potrubí z plastů se obetonují pouze v případě, je-li trvalá vertikální deformace potrubí větší než 3 %. 13

14 V zeminách s nestejnoměrným sedáním a v oblasti zatížení železničním provozem se použije pod potrubí betonová deska Svodná potrubí a hlavní sběrače se dimenzují na přítok vody stanovený podle oddílu D) Dimenzování odvodňovacího zařízení Minimální jmenovitá světlost svodného potrubí musí být DN 200. Doporučuje se minimální sklon 10, při proplachování 5, u potrubí z plastů 3. Na hlavní sběrače se nesmí používat potrubí menší jmenovité světlosti než DN 250 pro potrubí z kameniny a plastů nebo DN 300 pro potrubí z jiných materiálů Vzdálenost mezi dvěma svodnými potrubími ve stanici se navrhuje zpravidla 80 až 150 m. Odvodnění úložného prostoru kolejových brzd 104. Propustný úložný prostor kolejových brzd se odvodní trativody do odvodňovacího systému (svodné potrubí, hlavní sběrač, kanalizace, příkop apod.) Nepropustný úložný prostor kolejových brzd se odvodní v nejnižším místě přes dešťovou vpusť s kalovým prostorem do odvodňovacího zařízení (kromě trativodů). Při zaústění do hlavního sběrače nebo svodného potrubí je nutno hlavní sběrač nebo svodné potrubí posoudit na součet odtokového množství podle článku 51 nebo 52 a odtoku z kolejové brzdy (pro p = 1, tj. 1 x za 1 rok). Odvodnění železničních přejezdů 106. Odvodnění železničních přejezdů stanoví ČSN Objekty na trativodní síti 107. Objekty na trativodní síti musí být navrženy tak, aby byla zajištěna funkce trativodní sítě a bylo možno provádět kontrolu, čištění a údržbu. K objektům na trativodní síti náleží šachty trativodů, svodných potrubí, hlavních sběračů a trativodní výusti Umístění a konstrukce šachet v kolejišti musí umožňovat průchod mechanizačních prostředků při udržovacích a obnovovacích pracech. Vzdálenost nejbližších hran konstrukcí šachet od osy přilehlé koleje je stanovena vzorovým listem železničního spodku Ž1 a činí min. 2,20 m ve stanicích a min. 2,35 m na širé trati do hloubky min. 0,60 m pod niveletou koleje. Pro šachty z plastů lze ve stanici tuto vzdálenost snížit na 2,175 m. Pro konstrukci horní části betonové šachty se používá šachtový revizní nástavec. Kde se nepředpokládá strojní čištění kolejového lože může se použít konstrukce šachty bez revizního nástavce Povrch poklopu šachet má být v úrovni přilehlého terénu, stezky apod. a smí být nejvýše 0,05 m nad tuto úroveň Konstrukce šachet musí zajišťovat nepropustnost celého vnitřního prostoru šachty v obou směrech, zvláště spodního dílu šachty, stykových spár skruží a spár v místě zaústění potrubí do šachty Základní technické požadavky na trativodní šachty stanoví OTP - výrobky pro odvodnění železničních tratí a stanic. Šachty a šachtové poklopy musí s ohledem na umístění v tělese železničního spodku odolávat příslušnému zatížení podle norem ČSN , ČSN P ENV 1991, ČSN , ČSN a vyhovovat požadavkům ČSN EN

15 TNŽ Vrcholové šachty se navrhují v nejvyšším bodě trativodu a jsou určeny k pročišťování trativodních potrubí průplachem. Vnitřní průměr vrcholové šachty musí být min. 0,30 m Kontrolní šachty jsou určeny k revizi a pročišťování trativodů. Vnitřní průměr kontrolních šachet musí být: u potrubí z porézních trubek min. 0,50 m, u potrubí z plastů min. 0,30 m, u potrubí z ostatních materiálů min. 0,80 m. V odůvodněných případech lze použít se souhlasem ČD ŘDDC O13 kontrolních šachet i menších průměrů, nejméně však 0,30 m Přípojné šachty jsou určeny k revizi a pročišťování svodných potrubí a do těchto šachet ústících trativodů. Vnitřní průměr přípojné šachty má být min. 0,80 m. Dno šachty musí být min. 0,25 m pod dnem nejníže zaústěného potrubí. Přípojná šachta z plastů s plastovým trativodním potrubím musí mít vnitřní průměr min. 0,30 m, dno šachty může být v úrovni zaústěného potrubí Koncová šachta je poslední šachta umístěná na svodném potrubí, příp. na trativodu před jeho vyústěním do hlavního sběrače nebo jiného odvodňovacího zařízení (kanalizační řad, příkop, recipient, volný terén, vsakovací objekt, aj.) 116. Koncová šachta je určena k revizi a pročišťování svodných nebo trativodních potrubí. Vnitřní průměr koncové šachty musí být min. 0,80 m. Šachta musí být opatřena kalovým prostorem minimální hloubky 0,30 m Vstupní šachty jsou součástí hlavního sběrače a slouží k revizi a pročišťování hlavního sběrače. Vstupní šachty musí být navrženy podle normy ČSN Výjimečně je možno místo vstupních šachet u kolejišť malého rozsahu navrhnout přípojné šachty Trativodní výústi ochraňují svah při vyústění potrubí. Zřizují se buď monolitické nebo prefabrikované U výtoku trativodní výústi musí být zřízena dlažba z lomového kamene vyspárovaná cementovou maltou nebo betonová deska. Podrobnosti řeší vzorový list železničního spodku Ž3. Vsakovací a odpařovací objekty 120. Vsakovací a odpařovací objekty se zřizují jen tam, kde není ekonomicky nebo technicky použitelné stávající vodohospodářské zařízení pro zaústění odvodňovacího zařízení zemního tělesa a nedojde k ohrožení vodních zdrojů Vsakovací objekty se dělí na: vsakovací jímky, vsakovací žebra, vsakovací příkopy, vsakovací potrubí Odpařovací objekty se dělí na: odpařovací příkopy, odpařovací recipienty. 15

16 123. Vsakovací a odpařovací objekty se navrhují na základě hydrogeologického průzkumu, jehož rozsah obecně stanoví Vyhláška ČGÚ č. 121/1989 a ČSN a upřesní se podle místních podmínek Vsakovací a odpařovací objekt musí mít dostatečnou kapacitu, která se prokazuje hydrotechnickým výpočtem, příp. dendrologickým posudkem Vsakovací jímky jsou odvodňovací zařízení sloužící ke svedení vody do propustného podloží. Vsakovací jímky se zřizují zpravidla ze studničních skruží o průměru min. 1,50 m a opatřují se studniční zákrytovou deskou. Musí zasahovat min. 1,00 m do propustné nezvodnělé vrstvy i při nejvyšší hladině podzemní vody. Na dně vsakovací jímky se zřídí filtrační vrstva podle filtračního kritéria v tl. min. 0,20 m. Potrubí, které zaúsťuje do vsakovací šachty musí být min. 0,20 m nad propustným podložím Nad filtrační vrstvou musí být ve vsakovací jímce přiměřeně veliký akumulační prostor. Pod výtoky ve vsakovací jímce se na filtrační vrstvu položí odrazné desky (betonové nebo kamenné) Vsakovací žebra jsou podélné nebo příčné rýhy vyplněné propustným materiálem bez napojení na kanalizaci nebo vodoteč Vsakovací žebra se umisťují zpravidla podél kolejí. Stěna vsakovacího žebra musí být min. 1,60 m od osy koleje, dno musí být min. 0,50 m pod okrajem sedlané zemní pláně a musí být vždy nad hladinou podzemní vody Vsakovací příkopy jsou povrchové příkopy bez napojení na vodoteč nebo kanalizaci, zřízené v propustné zemině Vsakovací příkop je lichoběžníkového tvaru. Dno příkopu musí být min. 0,50 m pod úrovní vodorovné pláně tělesa železničního spodku. V případě skloněné pláně tělesa železničního spodku musí být dno příkopu min. 0,35 m pod okrajem pláně. Minimální šířka dna příkopu je 0,40 m. Podélný sklon příkopu lze snížit až do vodorovné Vsakovací potrubí je porézní nebo děrované potrubí s účinností trativodu k odvodnění bez napojení na kanalizaci nebo sběrač Vsakovací potrubí se zřizuje v plochém bezodtokovém území mimo vlastní těleso železničního spodku Odpařovací příkopy a recipienty se zřizují na plochém území s nepropustným podložím nebo s vysokou hladinou podzemní vody Profil odpařovacích příkopů musí být navržen tak, aby výška hladiny vody vystoupila nejvýše 0,10 m pod okraj zemní pláně. Minimální šířka dna příkopu je 0,40 m. Podélný sklon příkopu lze snížit až do vodorovné. Pro zamezení eroze příkopových svahů a pro umožnění kolísání hladiny vody je nutno svahy a dno příkopu ochránit podle vzorového listu železničního spodku Ž5. Odvodnění podloží náspů 135. Má-li být zřízen násep ze soudržných zemin na zvodnělém podloží, navrhne se mezi stávající terén a násep konsolidační vrstva o tloušťce min. 0,30 m z propustného, nenamrzavého materiálu, který vyhovuje filtračnímu kritériu. Tímto opatřením se přeruší vzlínání vody do náspu a zvýší se jeho stabilita. Nevyhoví-li zemina filtračnímu kritériu, vloží se mezi zeminu a konsolidační vrstvu geotextílie. 16

17 TNŽ V případě málo únosného zvodnělého podloží je možno navrhnout jeho odvodnění vhodným opatřením (příčné trativody, pískové piloty, geodrény apod.). Tím se urychlí konsolidace podloží a zvýší stabilita náspu. Obrázek 6 Odvodnění podloží náspu (příklad) 136. Odvodnění podloží náspů je podrobněji řešeno ve vzorových listech železničního spodku Ž2 a Ž3. Odvodňovací zařízení na poddolovaném území 137. Konstrukce a výškové řešení odvodňovacích zařízení na poddolovaném území se navrhují s ohledem na očekávané maximální deformace povrchu území, stanovené báňským posudkem. Pro navrhování platí ČSN Hydrotechnické výpočty odvodňovacích zařízení musí být prováděny s ohledem na očekávané maximální deformace. 17

18 ČÁST ČTVRTÁ DODATEK České normy ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN a) Související normy Veličiny a jednotky Výkresy inženýrských staveb Výkresy kanalizace Drenážne rúrky z plastov. Spoločné ustanovenia Plasty. Rúry a tvarovky z polyetylénu Pomenovanie a opis hornín v inžinierskej geológií Klasifikace zemin pro dopravní stavby Stanovení zrnitosti zemin pro geotechniku Laboratorní stanovení propustnosti zemin Laboratorní stanovení stlačitelnosti zemin v edometru Zkoušení míry namrzavosti zemin Betonové a železobetonové trouby. Podmínky pro užití Betonové prefabrikáty. Železobetonové trouby. Společná ustanovení Betónové rúry. Spoločné ustanovenia Betonové prefabrikáty. Betonové trouby. Společná ustanovení Betonové prefabrikáty. Betonové trouby pro dešťové odpadní vody. Technické požadavky Betonové prefabrikáty. Betonové trouby pro splaškové odpadní vody. Technické požadavky Zemní tlak na stavební konstrukce Navrhování objektů na poddolovaném území. Základní ustanovení Vodostavebný betón Zemné práce Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Projektování silnic a dálnic Projektování místních komunikací Mostní názvosloví Projektování mostních objektů Projektování železničních drah Železniční přejezdy a přechody Vodní hospodářství. Základní vodohospodářské názvosloví Vodní hospodářství. Názvosloví hydrologie 18

19 TNŽ ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN P ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN ČSN EN 124 ( ) ČSN EN ( ) ČSN EN 295-1,2,3,4,5 ČSN EN 639 ČSN EN 752-1,2,3,4,5 ( ) ČSN EN 1085 ČSN EN 1277 ( ) ČSN EN ( ) ČSN EN 1610 ( ) ČSN P ENV 1991 ( ) ČSN EN ( ) Vodní hospodářství. Názvosloví hydrogeologie Hydrogeologické údaje podzemních vod Jímání podzemní vody Vnitřní kanalizace Železniční tunely Ochranná zábradlí. Základní ustanovení Vodní hospodářství. Názvosloví jakosti vod Hydrologické údaje povrchových vod Geotextilní filtry hydrotechnických staveb Křížení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními Křížení a souběhy melioračních zařízení s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními Vodovodní podchody pod dráhou a pozemní komunikací Stokové sítě a kanalizační přípojky Podchody stok a kanalizačních přípojek pod dráhou a pozemní komunikací Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek Zkoušky vodotěsnosti stok Poklopy a vtokové mříže pro dopravní plochy. Konstrukční zásady, zkoušení, označování, řízení jakosti Beton Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda Kameninové trouby, tvarovky a spoje trub pro venkovní a vnitřní kanalizaci Společné požadavky na betonové trouby, včetně spojů a tvarovek Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek Čištění odpadních vod - Slovník Plastové potrubní systémy Potrubní systémy z termoplastů pro beztlakové použití, uložení v zemi Stanovení těsnosti spojů s pružným těsnícím kroužkem Statický návrh potrubí uloženého v zemi pro různé zatěžovací podmínky Část 1: Všeobecné požadavky. Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení Zásady navrhování a zatížení konstrukcí Geotextílie a výrobky podobné geotextíliím. Vlastnosti požadováné při stavbě železnic 19

20 Technické normy železnic TNŽ TNŽ TNŽ Názvosloví Českých drah Výkresy železničních tratí a stanic Navrhování kolejišť ve stanovištích a dopravnách celostátních drah Technické normy vodního hospodářství TNV Úpravy potoků TNV Úpravy řek TNV Vodní nádrže a zdrže b) Související předpisy Obecně závazné právní předpisy Vyhláška ČGÚ č.121/1989 Sb. Zákon č. 266/1994 Sb. Vyhláška č. 177/1995 Sb., Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., Zákon č.151/2000 Sb., Zákon č. 254/2001 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu, v platném znění o drahách, v platném znění Ministerstva dopravy, kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších právních předpisů, v platném znění kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod, v platném znění o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2000 Sb., v platném znění o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění Vyhláška č. 428/2001 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění Interní předpisy ČD S4 Železniční spodek Obecné technické podmínky (OTP) č.j.: /96-S13 č.j.: /98-O13 č.j.: /98-O13 Obecné technické podmínky geotextílie pro užití v pražcovém podloží Obecné technické podmínky štěrkopísek, štěrkodrť a výzisk z kolejového lože pro konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku Obecné technické podmínky výrobky pro odvodnění železničních tratí a stanic 20

21 TNŽ Vzorové listy železničního spodku Ž1 Základní rozměry pláně tělesa železničního spodku Ž2 Zemní těleso Ž3 Odvodňovací zařízení Ž4 Pražcové podloží Ž5 Úprava drážních svahů c) Související mezinárodní doporučení d) Obdobné mezinárodní normy e) Změny proti předcházejícímu vydání Tato norma se liší od TNŽ z v těchto hlavních bodech: z normy byly vypuštěna část IV. STAVBA TRATIVODŮ, část V. REVIZE A UDRŽOVÁNÍ ODVODNĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ A STANIC a oddíl Styk železničního tělesa s vodními toky a díly, norma byla rozšířena o požadavky na vsakovací a odpařovací objekty, v normě je stanoven nový způsob výpočtu odtokového množství vod ze železničního spodku, norma je dána do souladu s novelizací předpisu ČD S4 s účinností od , s novelizací vzorových listů železničního spodku s účinností od a se souvisejícími normami a přepisy. f) Vypracování normy Gestorský útvar České dráhy, s. o., Divize dopravní cesty, o.z., nábřeží Ludvíka Svobody 12, Praha 1 Gestor normy České dráhy, s. o., Divize dopravní cesty, o.z., Odbor stavební, nábřeží Ludvíka Svobody 12, Praha 1 Zpracovatel normy Pragoprojekt a.s., K Ryšánce 1668/16, Praha 4, Ing. Milan Koblása 21

22 PŘÍLOHA 1 NÁVRH KONSTRUKČNÍ VRSTVY A ZÁSYPU TRATIVODNÍ RÝHY Při návrhu konstrukční vrstvy a zásypu trativodní rýhy musí být splněny požadavky na nenamrzavost, propustnost a filtrační kritérium. Pro návrh konstrukční vrstvy dále platí OTP - štěrkopísek, štěrkodrť a výzisk z kolejového lože pro konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku, kde jsou stanoveny další požadavky na fyzikální, chemické a granulometrické vlastnosti. Při použití konstrukční vrstvy z málopropustných materiálů odpadá požadavek propustnosti. 1. N a m r z a v o s t Namrzavost zemin a materiálů se zjišťuje laboratorním postupem podle ČSN nebo zrnitostním kritériem podle ČSN (upravené Schaibleho kritérium). Podle ČSN splňují požadavek nenamrzavosti materiály a zeminy, jejichž křivka zrnitosti zcela spadá do oblasti vymezené mezní křivkou pro nenamrzavé zeminy. Požadovaná namrzavost materiálů a zemin podle ČSN se vzhledem k náročnosti zkoušky zjišťuje v omezených případech, např. u staveb 3. geotechnické kategorie, rozsáhlých staveb ve složitých geotechnických poměrech, u speciálních konstrukcí a materiálů, u speciálního zakládání zemního tělesa aj. 2. P r o p u s t n o s t Propustnost zemin a materiálů se zjišťuje laboratorním postupem podle ČSN nebo křivkou zrnitosti dané zeminy nebo materiálu, zjištěnou podle ČSN , s použitím mezních čar propustnosti podle předpisu ČD S4. Podle ČSN a předpisu ČD S4 splňují požadavek propustnosti zeminy a materiály jejichž křivka zrnitosti zcela spadá do oblasti propustných zemin pod čarou propustnosti L. Podle ČSN splňují požadavek propustnosti zeminy a materiály, jestliže součinitel filtrace kf [m.s-1] je v rozsahu m.s-1 pro zeminy propustné nebo je větší než 10-4 m.s-1 pro zeminy velmi propustné. 3. F i l t r a č n í k r i t é r i u m Aby zemina zemní pláně nebyla vtlačována do konstrukční vrstvy nebo okolní zemina nebyla vtlačována do zásypu trativodu musí splňovat tato kritéria: c ) d 15 konstr.vrstvy 5 d 15 zeminy b ) d 50 konstr.vrstvy d 50 zeminy 25 a ) d 15 konstr.vrstvy 5 d 85 zeminy kde d 15, d 50, d 85 je průměr zrna zeminy zemní pláně, okolní zeminy nebo konstrukční vrstvy, zásypu trativodu při 15 %, 50 %, popř. 85 % propadu. Filtrační kritérium se posuzuje početně nebo graficky. 22

23 TNŽ Pokud není splněno filtrační kritérium, vloží se mezi konstrukční vrstvu a zeminu zemní pláně nebo okolní zeminu a zásyp trativodu geotextílie. Geotextílie zajišťující filtrační, příp. separační funkci musí splňovat podmínky stanovené OTP Geotextílie pro užití v pražcovém podloží. d ) d d horní vrstva 5 spodní vrstva Místo geotextílie je možno použit konstrukce složené ze dvou vrstev při splnění kritéria: kde d 50 je průměr zrna horní nebo spodní vrstvy při 50 % propadu. Přitom spodní vrstva, plnící filtrační funkci musí na styku se zemní plání splňovat kritéria a), b), c). Kritérium d) platí i pro pláň tělesa železničního spodku, která odděluje konstrukční vrstvu od kolejového lože. 4. K ř i v k a z r n i t o s t i Stanovení zrnitosti zemin nebo materiálů se provádí granulometrickým rozborem a vyhodnocuje podle metodik stanovených ČSN Výsledek zkoušky se znázorňuje křivkou zrnitosti. Vhodnost zemin nebo materiálů do konstrukčních vrstev se určí z křivky zrnitosti dané zeminy nebo materiálů s použitím mezních čar zrnitosti podle OTP - štěrkopísek, štěrkodrť a výzisk z kolejového lože pro konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku. Z křivky zrnitosti se dále určuje průměr zrn zeminy zemní pláně, okolní zeminy, konstrukční vrstvy nebo zásypu trativodu d 15, d 50, d 85 při 15 %, 50 %, 85 % propadu pro vyhodnocení filtračního kritéria. 23

24 PŘÍLOHA 2 POSOUZENÍ KONSTRUKČNÍ VRSTVY A ZÁSYPU TRATIVODNÍ RÝHY Příklad 1 Zemina zemní pláně a podloží je tvořena pískem hlinitým (S4,SM), v grafu označena číslem 1. Do konstrukčních vrstev a do zásypu trativodní rýhy je uvažováno přírodní těžené kamenivo: písek špatně zrněný (S2, SP) v grafu označen číslem 2 nebo štěrk s příměsí jemnozrnné zeminy (G3, G-F) v grafu označen číslem 3. Laboratorně byly vyhodnoceny pouze křivky zrnitosti. 1. P o s o u z e n í n a m r z a v o s t i Podle ČSN (Schaibleho kritérium namrzavosti) a předpisu ČD S4 je zemina 1 namrzavá, zeminy 2 a 3 jsou nenamrzavé. 2. P o s o u z e n í p r o p u s t n o s t i Podle ČSN a předpisu ČD S4 je zemina 1 velmi málo propustná až nepropustná, zemina 2 je propustná až málo propustná, zemina 3 je propustná. 3. P o s o u z e n í f i l t r a č n í h o k r i t é r i a g r a f i c k y Zrnitostní křivky zemin 2 a 3 procházející spojnicí bodů a c splňují filtrační kritérium 3a) a 3c) přílohy 1 a procházející vlevo bodu b splňují filtrační kritérium 3b) přílohy 1. Filtračnímu kritériu na styku zemin 1/2 a 1/3 vyhovují obě zeminy 2 a P o s o u z e n í k ř i v k y z r n i t o s t i Podle přílohy 1: Meze zrnitosti štěrkopísku, OTP - štěrkopísek, štěrkodrť a výzisk z kolejového lože pro konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku, zemina 2 nesplňuje požadavky zrnitosti zemina 3 splňuje požadavky zrnitosti 5. Z á v ě r Zemina 3 splňuje základní požadavky na materiál konstrukčních vrstev i zásyp trativodů. Lze ji použít bez dalších úprav, pokud jsou zajištěny další technické požadavky podle OTP - štěrkopísek, štěrkodrť a výzisk z kolejového lože pro konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku. Zemina 2 uvažovaná do zásypu trativodů nesplňuje požadavek propustnosti a nelze ji použít. Pro užití v konstrukční vrstvě nesplňuje požadavky propustnosti a zrnitosti. Lze ji použít pouze při úpravě zrnitosti do konstrukční vrstvy např. z málo propustných materiálů. 24

25 TNŽ Příklad 2 Zemina zemní pláně a podloží je tvořena jílem se střední plasticitou (F6,CI), v grafu označena číslem 4. Do konstrukčních vrstev a do zásypu trativodní rýhy je uvažováno drcené kamenivo: štěrkodrť, fr mm v grafu označena číslem 5 nebo výzisk, fr mm v grafu označen číslem 6. Laboratorně byly vyhodnoceny křivky zrnitosti a propustnost. 1. P o s o u z e n í n a m r z a v o s t i Podle ČSN (Schaibleho kritérium namrzavosti) je zemina 4 nebezpečně až vysoce namrzavá, materiály 5 a 6 jsou nenamrzavé. 2. P o s o u z e n í p r o p u s t n o s t i Podle ČSN je zemina 4 nepropustná s koeficientem filtrace m.s-1, materiál 5 je velmi propustný s koeficientem filtrace m.s-1, materiál 6 je velmi propustný s koeficientem filtrace m.s P o s o u z e n í f i l t r a č n í h o k r i t é r i a p o č e t n ě c ) b ) 0,22 0, , 0,04 zemina 5 a ) = = 17,5 25 0,22 = 2,4 5 0,09 Filtrační kritérium na styku zeminy 4 a materiálu 5 je splněno. zemina 6 a ) b ) 0,5 0,09 8 0,04 = 5,6 5 = c ) 0,5 0,001 = Filtrační kritérium na styku zeminy 4 a materiálu 6 nevyhovuje kritériu 3a) a 3b) přílohy P o s o u z e n í k ř i v k y z r n i t o s t i Podle OTP - štěrkopísek, štěrkodrť a výzisk z kolejového lože pro konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku, příloha 2 a příloha 3, materiál 5 nesplňuje požadavky zrnitosti, materiál 6 splňuje požadavky zrnitosti. 25

26 5. Z á v ě r Materiál 5 uvažovaný do zásypu trativodů splňuje požadavek propustnosti i filtrační kritérium a lze ho použít bez ochrany z filtrační geotextílie. Při užití v konstrukční vrstvě nesplňuje požadavky zrnitosti. Po úpravě zrnitosti lze materiál použít pro zřízení konstrukční vrstvy např. technologií SČ 600 S. Materiál 6 splňuje základní požadavky na materiál konstrukčních vrstev i zásyp trativodů, nesplňuje však filtrační kritérium. Materiál lze použít bez dalších úprav, pokud jsou zajištěny další technické požadavky podle OTP - štěrkopísek, štěrkodrť a výzisk z kolejového lože pro konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku. Při použití materiálu 6 se mezi konstrukční vrstvu a zeminu zemní pláně nebo okolní zeminu a zásyp trativodu vloží filtrační geotextílie. V konstrukci pražcového podloží je možno použít místo geotextílie filtrační vrstvu. Tato vrstva na styku se zemní plání musí splňovat filtrační kritérum v bodech 3a), 3b), 3c) přílohy 1 a na styku s horní konstrukční vrstvou musí splňovat filtrační kritérium v bodě 3d) přílohy 1. 26