ŘÍZENÍ PŘED SOUDY EU -PRŮBĚH

Transkript

1 ŘÍZENÍ PŘED SOUDY EU -PRŮBĚH APLIKACE PRÁVA EU ZEpr Přednáška

2 ŘÍZENÍ PŘED SOUDY Řízení zahrnuje bez ohledu na povahu věci část písemnou a případně i část ústní, která je veřejná. Je však nutné rozlišovat mezi řízením o předběţné otázce, a řízením o ostatních ţalobách (ţaloby přímé) Zahájení řízení před Soudním dvorem a písemná část řízení Přímé ţaloby zahájení řízení na základě ţaloby Vedoucí soudní kanceláře zveřejní sdělení o ţalobě v Úředním věstníku EU ţaloba doručena druhému účastníku řízení 1 měsíc k podání ţalobní odpovědi U obou druhů ţalob určí předseda soudce zpravodaje a první generální advokát generálního advokáta, kteří jsou pověřeni sledovat průběh věci.

3 Přípravná opatření PŘÍPRAVNÁ OPATŘENÍ účastníci řízení po skončení písemné části řízení se mohou vyjádřit ve lhůtě tří týdnů, zda si přejí konání jednání ESD na základě návrhu soudce zpravodaje a generálního advokáta rozhodne, zda bude provedení důkazů datum jednání stanoví předseda.

4 VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ A STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA Koná li se jednání, jsou přednášeny řeči na veřejném zasedání před kolegiem a generálním advokátem. Soudci a generální advokát mohou klást účastníkům řízení otázky Poté přednese generální advokát své stanovisko Rozebírá zejména právní stránky sporu navrhuje ESD, jak by měl být spor vyřešen poté ústní část řízení skončena

5 ROZSUDKY Porada soudců na základě návrhu rozsudku (soudce zpravodaj) kaţdý soudce kolegia můţe navrhnout změny rozhodnutí přijímána většinou (menšinová stanoviska nejsou vyjadřována) rozsudky podepisovány všemi soudci výrok je vyhlášen na veřejném zasedání Rozsudky a stanoviska generálních advokátů jsou k dispozici na internetu Následně zveřejňovány ve Sbírce rozhodnutí.

6 ZVLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ Zjednodušené řízení je-li předběţná otázka shodná s otázkou, o které jiţ ESD rozhodl Nelze o odpovědi na předběţnou otázku rozumně pochybovat odpověď na předběţnou otázku můţe být jasně vyvozena z judikatury ESD můţe po vyslechnutí generálního advokáta rozhodnout usnesením s odůvodněním, kterým odkazuje zejména na předchozí rozsudek o této otázce nebo na příslušnou judikaturu.

7 Zrychlené řízení ZVLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ Zrychlené řízení umoţňuje Soudnímu dvoru rozhodnout rychle ve věcech velké naléhavosti zkracuje lhůty a dává věci absolutní přednost na ţádost účastníka řízení rozhodne předseda ESD, zda zvláštní naléhavost odůvodňuje pouţití zrychleného řízení v případě řízení o předběţné otázce - ţádost podána vnitrostátním soudem, který se obrací na ESD (musí uvést okolnosti zakládající mimořádnou naléhavost rozhodnutí )

8 ZVLÁŠTNÍ ŘÍZENÍ Naléhavé řízení o předběţné otázce umoţňuje Soudnímu dvoru ve zkrácené lhůtě projednat otázky týkající se policejní a justiční spolupráce v občanských a trestních věcech oblasti víz, azylu, přistěhovalectví jiné politiky spojené s volným pohybem osob Věci projednávané jsou svěřeny senátu sestávajícímu z pěti soudců písemná část řízení převáţně v elektronické podobě ( je časově omezená) většina stran se účastní ústní části řízení - je povinná.

9 NÁKLADY ŘÍZENÍ A JAZYKOVÝ REŢIM Náklady řízení Řízení nepodléhá poplatkům. ESD nenahrazuje náklady vynaloţené na advokáta účastník řízení můţe poţádat o poskytnutí bezplatné právní pomoci přiloţeny veškeré nezbytné doklady prokazující ţadatelovu potřebnost. Jazykový režim řízení o přímé žalobě - jazyk, v němţ je sepsána ţaloba je jednacím jazykem ve věci v něm bude řízení probíhat. řízení o předběžné otázce - jednacím jazykem jazyk vnitrostátního soudu, který se na ESD obrací Jednání konající se během ústní části řízení tlumočena podle potřeby Porady soudců probíhají bez tlumočníka ve společném jazyce (tradičně francouzština)

10 APLIKACE PRÁVA EU

11 ZPŮSOBY APLIKACE PRÁVA EU Můţe být A) centrální /společenstvím/ B) decentralizovaná /státy/ ad A) orgány EU Komise / výbory, agentury a další útvary/ Soudní orgány další orgány ad B) orgány členských států soudy správní orgány

12 A) APLIKACE KOMISÍ A SOUDY EU Postavení Komise je výkonným orgánem můţe vydávat nařízení (se zmocněním Rady zejm. v oblasti CAP ) k projednávání má systém komitologie (výbory) poradní výbory, jejichţ stanovisko Komisi nezavazuje; administrativní výbory řídící (regulační) výbory - omezují pravomoci Komise, zapojují Radu EU

13 APLIKACE KOMISÍ (POKR.) Kontrolní pravomoc Komise vynucování dodrţování práva EU členskými státy /čl. 169 SFEU/ Komise můţe zajišťovat dodrţování smluvních ustanovení. zahájení z vlastního podnětu nebo na základě upozornění vlády některého členského státu, popř. téţ soukromé osoby. dospěla-li Komise po pečlivém prošetření k závěru, ţe členský stát Smlouvu porušil, vyzve ho k tomu, aby se během určité lhůty vyjádřil Komise se obrátí na stát s odůvodněným stanoviskem, kterému tento stát musí ve lhůtě Komisí určené vyhovět pokud stát tak neučiní, můţe Komise předloţit věc Soudnímu dvoru EU

14 APLIKACE UNIJNÍHO PRÁVA Zásady umoţňující koexistenci národních právních řádů s právem EU v procesu jeho aplikace : zásada bezprostřední pouţitelnosti zásada přímého účinku zásada nepřímého účinku zásada odpovědnosti členského státu za škodu vzniklou jednotlivci následkem porušení práva EU zásada nadřazenosti /priority/

15 ZÁSADA BEZPROSTŘEDNÍ POUŢITELNOSTI Jednotlivci se mohou v případě porušení svých práv, vyplývajících z komunitárního práva, ustanovení těchto norem před (vnitrostátními) orgány státu zásada dovozena SD EU - případy Van Gend en Loos /1962/ Nezávisle na zákonodárství členských států komunitární právo jednotlivcům neukládá jen povinnosti; jeho záměrem je také skýtat jim práva, která se stávají součástí jejich právního dědictví. Costa /1964/ Důsledky: stát nemůţe odpírat jedinci práva z komunitárních norem s poukazem na to, ţe on sám tyto normy nerealizuje /Ratti, 1978/

16 ZÁSADA BEZPROSTŘEDNÍ POUŢITELNOSTI unijní norma zákládá právní vztahy mezi státem a jeho příslušníky, aniţ by to stát mohl vyloučit /Van Duyn, 1974/ Existence přímého účinku u druhů pramenů práva EU primární normy - vţdy, pokud nevyţadují další zásah státu /např. Čl. 5 SFEU/ nařízení - vţdy / judikát Grad, 1970/ směrnice - podmíněně na obsahu a teprve po marném uplynutí lhůty k implementaci směrnice /Becker, 1981/ rozhodnutí - dle ESD pouze v případech, kdy se tato podobají směrnici /Grad,1970/

17 ZÁSADA PŘÍMÉHO ÚČINKU přímé právní účinky unijní normy na subjekty členských států bez nutnosti recepce aktem národního práva stanoviska SD EU v případech Grad /1970/, Van Gend en Loos /1962/ Simmentahl /1977/ Právo EU se "přičleňuje" k právu členských států a přímo vyvolává právní účinky Zásada platí a) bez výhrady pro primární právo nařízení dle obsahu aktu téţ pro směrnice rozhodnutí

18 ZÁSADA PŘÍMÉHO ÚČINKU Základ přímého účinku zvyšuje efektivitu práva EU garantuje jednotnou aplikaci práva EU článek 267 (ex 234) SFEU umoţňuje národním soudům členských států obrátit se s otázkou týkající se platnosti a výkladu unijního práva k ESD Přímý účinek ustanovení zakládacích smluv norma musí být dostatečně jasná, přesná a bezpodmínečná neplatí pro všechna ustanovení SFEU

19 ZÁSADA NEPŘÍMÉHO ÚČINKU povinnost tzv. (euro)konformního výkladu národního práva, "aby bylo dosaţeno cíle normy směrnice EU" / ESD, případ Harz 1983/ Uplatňuje se při rozhodování národních soudů, vztahuje se na interpretaci a aplikace celého národního práva

20 ZÁSADA NEPŘÍMÉHO ÚČINKU (POKR.) 14/83 případ Von Colson a Kamann v. Nordrhein Westfalen effet utile komunitárního práva (práva EU) vnitrostátní soud musí vykládat vnitrostátní právo v souladu s textem i účelem směrnice C-106/89 případ Marleasing povinnost konformního výkladu se vztahuje i na právní normy předcházející transpozice směrnice konformní výklad jak je to jen moţné, ne však contra legem

21 ZÁSADA ODPOVĚDNOSTI ČLENSKÉHO STÁTU ZA ŠKODU Odpovědnost za škodu můţe být autoritativně a závazně konstatována výhradně: ESD v rámci řízení pro porušení Smlouvy členským státem zahajovaného na návrh Komise (popř. jiného členského státu) můţe být zaloţena na sekundární povinnosti: uvést své jednání, porušující primární povinnost, nebo obsah vnitrostátních právních předpisů do souladu s normami práva EU, reparovat škodu, vzniklou jednotlivci porušením norem práva EU členským státem, resp. jeho orgány, a to finanční kompenzací (náhradou), případně restitucí, pokud to lze rozumně poţadovat a nést břemeno peněţitých sankcí uloţených ESD. 21

22 ZÁSADA ODPOVĚDNOSTI ČLENSKÉHO STÁTU ZA ŠKODU C-6 a 9/90 Francovich v. Itálie Členský stát odpovídá za škodu způsobenou neprovedením směrnice C-46 a 48/93 Brasserie du Pêcheur a Factortame Odpovědnost státu za porušení komunitárního práva (práva EU) vzniká: komunitární norma je způsobilá zaloţit práva jednotlivcům příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a škodou dostatečně závaţné porušení C-224/01 Köbler v. Rakousko odpovědnost státu za škodu způsobenou porušením práva EU rozsudkem vnitrostátního soudu - i porušení práva EU soudním rozhodnutím můţe vyvolat odpovědnost státu za škodu 22

23 ZÁSADA PŘEDNOSTI (PRIORITY) Normy práva EU jsou nadřazené /ve smyslu přednostní aplikace/ nad vnitrostátními právními normami Vychází z postulátů EU zaloţena na omezení svrchovaných práv států právo EU je autonomní vůči jiným právním systémům právo EU je právem společným pro všechny členské státy, bez primátu nad národním právem by ztratilo smysl Důsledky zásady přednosti : a) národní soud je povinen neaplikovat odporující vnitrostátní předpis b) není dovoleno přijímat národní legislativní akty, neslučitelné s právem EU

24 KONEC PREZENTACE