POSOUZENÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Z HLEDISKA JEJICH NAPADENÍ DŘEVOKAZNÝMI HOUBAMI A HMYZEM

Transkript

1 INRECO, s.r.o. Škroupova 441/ Hradec Králové tel mobil společnost pro rekonstrukce památek POSOUZENÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Z HLEDISKA JEJICH NAPADENÍ DŘEVOKAZNÝMI HOUBAMI A HMYZEM EVANGELICKÝ KOSTEL V BUKOVCE Zpracovatel : Ing. Petr Rohlíček, INRECO, s.r.o., Škroupova 441/9, Hradec Králové, IČ tel , mobil , Objednatel : Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Bukovce, Bukovka 59, Lázně Bohdaneč Stupeň : Odborný posudek Datum : 12/2012 Počet stran : 17 x A4 Počet příloh : 15 x A4

2 1. ÚVOD POPIS OBJEKTU A NAPADENÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Dřevěný strop nad lodí Dřevěné stropy, schodiště a zvonová stolice ve věži Dřevěná konstrukce kruchty Krov lodi Krov sakristie Krov věže CHARAKTERISTIKA DŘEVOKAZNÝCH ŠKŮDCŮ SANAČNÍ OPATŘENÍ NAPADENÝCH KONSTRUKCÍ Faktory, ovlivňující volbu a rozsah sanačních opatření : Třídy ohrožení dřeva podle ČSN-EN : Návrh sanačních a ochranných opatření : Horkovzdušná thermosanace a základní zajištění 1. fáze Princip metody a cíle 1. fáze sanace Postup prací Finální oprava a výměna krovu a střechy 2. fáze Cíle 2. fáze sanace Postup prací Další opatření a poznámky BIOCIDNÍ PROSTŘEDKY PRAMENY A LITERATURA

3 1. ÚVOD Na základě smlouvy o dílo č bylo v listopadu 2012 provedeno odborně technické místní šetření se zaměřením na posouzení zdravotního a technického stavu dřevěných nosných stavebních konstrukcí evangelického kostela v Bukovce, okr. Pardubice. Průzkum se zaměřil především na : napadení dřeva dřevokaznými houbami a rozsah poškození konstrukcí napadení dřeva dřevokazným hmyzem a rozsah poškození konstrukcí výskyt druhotných vad dřeva, které snižují jeho pevnost celkový stavebně technický stav objektu s přihlédnutím na důsledky zjištěných technických závad optimální návrh sanace a doporučení sanačních prostředků Zdravotní stav dřevěných konstrukcí byl v rámci místního šetření vizuálně posouzen podle narušení povrchu i vnitřku dřevěných prvků, podle vzhledu, deformace, barvy, tvrdosti dřevní hmoty, podle velikosti a rozsahu larválních chodbiček a výletových otvorů dřevokazného hmyzu a podle ostatních příznaků přítomnosti biotických škůdců a vad dřeva. Dřevěné konstrukce byly posouzeny v rozsahu přístupných částí, daném místními podmínkami na stavbě a jejím konstrukčním uspořádáním. K ověření zdravotního stavu stropu nad lodí byly provedeny lokální sondy na vybraných místech. Pásové sondy, které by poskytly úplné informace o stavu dřevěných stropů, nebyly provedeny s ohledem na omezené finanční možnosti investora. Zjištěné poškození dřevěných konstrukcí odpovídá stavu v době provádění průzkumu a může se postupem času zhoršovat. Další rozvoj dřevokazných škůdců nebo vznik nových ohnisek napadení je bez provedení sanačních opatření v daných podmínkách možný. 2. POPIS OBJEKTU A NAPADENÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Evangelický kostel v Bukovce byl postaven jako novostavba v letech 1859 až Jednolodní stavba zděná z pálených cihel smíšených s lomovým kamenem s vnějšími rozměry přibližně 18,8 x 11,3 m (bez drobné sakristie přistavěné k jižnímu průčelí) a věží nad severním hlavních vchodem, za nímž je umístěna i dřevěná kruchta na dvou dřevěných sloupech. Loď je zastropena dřevěným trámovým stropem se segmentově zakřiveným omítaným podhledem na dělených fošnových ramenátech, vytvářejícím imitaci klenby. Do věže vede do výškové úrovně půdy lodi pískovcové točité vřetenové schodiště, dále již jsou instalovány pouze dřevěná schodnicová schodiště až do zvonového patra. Sedlový krov nad lodí je dřevěný s taškovou krytinou, nad sakristií je nepřístupný drobný sedlový krov s taškovou krytinou, věž je zakončena dřevěným krovem jehlanové střechy, kryté plechem. Rozhodující stavební prvky kostela jsou z doby výstavby prakticky v původním stavu. Způsob a rozsah napadení dřevěného krovu je zakreslen do přiložených schématických výkresů. V jednotlivých ohniscích je číslicí vyjádřen stupeň napadení podle stupnice od 1 do znamená první makroskopicky zjistitelné známky napadení, 10 pak úplnou destrukci dřevní hmoty. U intenzity 1 až 3 je poškození dřeva zhruba do 10 mm pod povrch, u intenzity 4 až 6 je poškození 3

4 asi do 1/3 plochy profilu trámu. Pro přehlednost nebyly do výkresu zaznamenány případy napadení do intenzity 3. Pokud je napadený prvek natolik poškozený, že je nezbytná jeho náhrada, je tento požadavek ve výkresu označen symbolem X. Návrhy výměn jsou v grafické příloze šrafovány a popsány červenou barvou, prvky poškozené bez nutnosti výměny jsou šrafovány a popsány zeleně. V rámci průzkumu bylo el. odporovým vlhkoměrem Storch HPM 2000 provedeno orientační měření vlhkosti dřeva. Výsledky jsou udávány v % hmotnostní vlhkosti. Pro přibližnou informaci : Dřevo je napadnutelné houbami při vlhkosti větší než 19 % Dřevo je napadnutelné hmyzem při vlhkosti větší než 10 % Naměřené hodnoty vlhkosti dřeva nad uvedené kritické hodnoty indikují zvýšené nebo vysoké riziko napadení dřevokaznými škůdci. Naměřené hodnoty vlhkosti dřeva v rozsahu % v běžných odvětrávaných partiích konstrukcí, kam nezatéká voda, tedy neumožňují růst dřevokazných hub, rozvoj dřevokazného hmyzu se však nedá vyloučit. Dřevo v místech s dlouhodobým zatékáním (drobné záteky poškozeným střešním pláštěm či špatně utěsněnými prostupy) vykazuje vlhkost větší než 30 %. Zde se dá očekávat především napadení dřevokaznými houbami, růst plísní a řas, v menší míře i aktivita dřevokazného hmyzu Dřevěný strop nad lodí Dřevěný trámový strop nad lodí je provedený jako imitace segmentové valené klenby s poměrně malým vzepětím. Stropní trámy tesané z měkkého dřeva jsou uložené na celé rozpětí lodi do naplno zazděných kapes přes průběžný podkladní hranol. Na obou koncích jsou jednostranně bokem ke stropním trámům osazeny dělené segmentové ramenáty z jednoho kusu řezané fošny z měkkého dřeva. K boku trámu je fošna přibita kovanými hřeby, spodní konec fošny je osazen do kapsy v obvodovém zdivu. Na spodní straně fošen a (ve vrcholové části imitované klenby) stropních trámů je podbití z prken a vápenná štuková hladká omítka na rákosové rohoži, prostě obílená. Styk podhledu a obvodového zdiva je zdůrazněn fabionovou římsou. Na horním líci stropních trámů je proveden záklop z prken a položena podlaha z terakotové dlažby do vápenné malty (bez násypu přímo na prkna). Stropní trámy i fošnové ramenáty jsou v rozsahu sond poškozeny aktivním napadením tesaříka většinou ve slabé a středně silné intenzitě. Vzhledem k intenzivnímu a celkovému napadení krovu, lze očekávat napadení tesaříkem po celé ploše lodi i u stropu pod půdou. Poškození dřeva zde však pravděpodobně nebude tak silné jako v případě krovu. Bohužel rozsah sond, který je pouze orientační, nedovoluje tento předpoklad nějak výrazněji potvrdit. Investor se po konzultaci se zpracovatelem posudku rozhodnul pro variantu celkového odkrytí podlahy půdy a kontrolu stropu až v rámci stavebních prací na opravě (výměně) krovu Dřevěné stropy, schodiště a zvonová stolice ve věži Dřevěné stropy ve věži nad podlažím v úrovni půdy lodi a pod zvonovou stolicí jsou provedeny s viditelnými tesanými trámy z měkkého dřeva a prkenným záklopem. Aktivním tesaříkem jsou silně poškozeny dva trámy stropu pod zvonovou stolicí. Ze stropu nad zvonovou stolicí zbylo pouze několik povalů z měkkého dřeva, velmi silně poškozených aktivním tesaříkem. Zvonová stolice je provedena z tesaných dubových trámů a je v relativně 4

5 dobrém zdravotním stavu. Obě schodiště horních podlaží věže jsou schodnicové s prkennými stupni. Schodnice jsou silně poškozeny aktivním tesaříkem. Zvláště spodní schodiště už lze pokládat za havarijní Dřevěná konstrukce kruchty Nosná konstrukce podlahy kruchty je dřevěná trámová s dřevěným podhledem rámové konstrukce a s dřevěnou palubovou podlahou. Krajní průvlak, do něhož jsou uloženy příčné stropní trámy je podepřen zhruba v třetinách rozpětí dvěma dřevěnými sloupy kruhového profilu. Viditelné části konstrukce kruchty nevykazují výrazné poškození dřevokaznými škůdci. Skryté stropní trámy nebyly sondami zkoumány Krov lodi Původní krov z roku 1860 je konstrukčně navržen jako vaznicová soustava s ležatou stolicí a věšadlem. Vazné trámy, uložené na dvojitou pozednici, jsou pouze v plných vazbách, v jalových vazbách jsou konce krokví čepovány do kráčat, osazených na podélné výměny. Krov je zhotoven z trámů tesaných z měkkého, převážně jedlového dřeva. Rytmus plných a jalových vazeb s osovými vzdálenostmi krokví 1,15 až 1,2 m je. Sklon střešních rovin, opatřených dožilou krytinou z keramických bobrovek na husté laťování je 39. Klempířské prvky na střeše jsou z ocelového pozinkovaného plechu, opatřeného hnědým ochranným nátěrem. Střecha je odvodněna podokapními žlaby a svody, vyústěnými na terén při patě obvodového zdiva. Konstrukce krovu je prakticky v celém rozsahu velmi silně poškozena aktivním napadením tesaříkem krovovým. Ostatní zjištění škůdci (červotoč, ligninovorní houba, Kornatec rozvitý) nejsou vzhledem k lokálnímu charakteru napadení rozhodující. Poškození některých trámů (zvláště vrcholové části krokví, části středních vaznic, kráčata) vyvolává havarijní stav částí krovu. Nejvýrazněji se havarijní stav konstrukce projevuje v jižní části půdorysu, kde je již značně deformovaná hmota střechy v hřebeni. Některé krokve jsou již ve vrcholu zlomené. Krov již byl jednou neodborně a provizorně opraven, zřejmě při posledním přeložení střešní krytiny. Vložením náhradní nosné konstrukce byl např. zachráněn před zhroucením pultový krov nad kamenným točitým schodištěm Krov sakristie Sedlový krov přístavku sakristie není pro průzkum přístupný. Pravděpodobně se bude jednat o prostou krokevní nebo hambalkovou soustavu. Střecha sakristie je provedena stejně jako u lodi z dvojitě kladených pálených bobrovek na husté laťování. I zde je krytina dožilá. Klempířské prvky na střeše jsou z ocelového pozinkovaného plechu, opatřeného hnědým ochranným nátěrem. Střecha má volné okapy. Vzhledem k napadení hlavního krovu tesaříkem doporučuji předpokládat silné poškození i tohoto krovu Krov věže Osmiboký stanový věžový krov o půdorysných rozměrech střechy cca 5,3x5,3 m, je proveden z tesaných trámů z měkkého a dubového dřeva1. Hrotnice je uložena na trámový rošt, sestávající ze dvou zkřížených dubových trámů, 1 Z dubového dřeva je pozednice, nosný křížový rošt a hrotnice (vyznačeno v grafické příloze). 5

6 uložených diagonálně vůči obvodovému zdivu. Prahový vaznicový věnec, do kterého jsou čepovány konce šikmých sloupků, je uložen na roštu z dvou hlavních trámů, mezi které je osazena podélná výměna s kráčaty. Tento rošt je uložen na dvojitou pozednici. Do konců hlavních trámů roštu a do kráčat jsou čepovány konce krokví. Šikmé sloupky nesou vaznicový věnec, osazený zhruba ve spodní třetině celkové výšky krovu. Na vrcholu střechy jsou krokve lípnuty k hrotnici, na jejímž konci je osazena segmentová plechová makovice a vrcholový ocelový trn s osmibokou plechovou zlacenou hvězdicí. Ocelový trn je ukončen kopinatým zlaceným nástavcem. Věžová střecha je opatřena krytinou z ocelového pozinkovaného tabulového plechu na drážky, uloženého na bednění z prken bez podkladní lepenky. Z pozinkovaného (nebo zinkového?) plechu je i vrcholová makovice. Plech je opatřen zcela dožilým ochranným červenohnědým nátěrem, pod kterým se objevuje šedá spodní vrstva nátěru (základní barva, nebo starší vrstva nátěru). Střecha má volné okapy. Plechová krytina byla provedena2 pravděpodobně při opravě střechy v roce 1959, nátěry plechu byly provedeny v roce 1989 a Trámy věžového krovu jsou asi do výšky 2 m nad úroveň podlahy natřeny hnědým lazurním nátěrem. Pravděpodobně se jedná o nátěr karbolineem, pokud tomu tak je, musí být dosti starý, protože nezapáchá. Biocidní účinnost tohoto nátěru v dnešní době již není spolehlivá. Aktivním tesaříkem jsou středně silně poškozeny některé námětky, kráčata a podélná výměna trámového roštu. Slabě je tesaříkem poškozen i jeden ze šikmých sloupků. Horní partie krovu nejsou pro průzkum přístupné, lze očekávat slabší, ale aktivní napadení trámů tesaříkem. 3. CHARAKTERISTIKA DŘEVOKAZNÝCH ŠKŮDCŮ Celulózovorní a ligninovorní dřevokazné houby Podle toho, kterou složku při rozkladu dřeva upřednostňují, rozdělujeme dřevokazné houby na celulózovorní a ligninovorní. Celulózovorní houby rozkládají jen polysacharidickou (celulózovou) složku dřeva. Dřevo působením celulózovorních hub postupně ztmavne, ztrácí na hmotnosti i na objemu, příčně a podélně rozpraská a začne se rozpadat. Typický je kostkovitý rozpad dřevní hmoty a destrukční červená či hnědá hniloba. Představitelem celulózovorních hub jsou i velmi nebezpečné druhy jako dřevomorka domácí či koniofora sklepní. Proto je třeba při zjištění tohoto druhu napadení postupovat obezřetně, se znalostí problematiky a provést pečlivou sanaci postižených konstrukcí. Ligninovorní houby kromě celulózy rozkládají i lignin. Dřevo působením těchto hub zesvětlá, měkne, drobí se, ztrácí hmotnost ale ne objem. Někdy se v něm vytvářejí nápadné komůrky. Z hlediska praxe je pro nás důležité, že prakticky všechny důležité druhy ligninovorních hub jsou životně závislé na vnějším vydatném přísunu vlhkosti a v případě vysušení přestávají růst nebo úplně odumírají. Kornatec rozvitý (Corticium evolvens /Fr./Fr.) je saprofitická ligninovorní houba z čeledi hub kornatcovitých (Corticiaceae). Vyskytuje se především v místech, kde do konstrukcí vydatně zatéká, na borovém nebo jedlovém dřevě, kde pomalu rozkládá jeho bělovou část. Tato houba z hlediska poškozování dřeva není příliš nebezpečná, neboť má značné nároky na vlhkost substrátu. V suchém prostředí se růst houby zastavuje a houba postupně odumírá. Sanaci je 2 Podle datovacích nápisů v prostoru krovu 6

7 třeba provádět tam, kde houba již způsobila rozsáhlejší destrukci dřevěných prvků nebo kde není možno zajistit trvale suché prostředí. Podmínky růstu kornatce rozvitého : hodnoty minimální optimální maximální vlhkost dřeva (%) teplota ( C) ph substrátu Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus Linnaeus) napadá opracované dřevo jehličnatých stromů a spolu s červotočem umrlčím a proužkovaným patří mezi největší dřevokazné škůdce u nás. Dospělý brouk má hnědočerné tělo, dlouhé 10 až 20 mm, s dvěma nezřetelnými příčnými pruhy ve středu krovek, pokryté jemnými bělavými chloupky. Na štítu jsou dvě lesklé skvrny, tykadla má tesařík poměrně malá, nepřesahující polovinu těla. Brouci se v přírodě vyskytují celé léto. Samička žijící jeden měsíc stačí do štěrbin ve dřevě naklást 50 až 420 vajíček. Vylíhlé larvy vyhlodávají chodby pod povrchem, později se zavrtávají hlouběji. Přitom vydávají vrzavý zvuk, slyšitelný i ze vzdálenosti několika metrů. Výletové otvory jsou oválné, až 1 cm široké. Celková doba vývoje larev je značně odlišná a závisí na mnoha faktorech (teplota, vlhkost, obsah pryskyřic, napadení houbami, skladba potravy). Extrémní případy jsou 2 až 12 let, ve většině případů trvá vývoj larev 3 až 4 roky. Larvy dobře snášejí teplotní výkyvy (rozhodně lépe než např. červotoč proužkovaný nebo umrlčí). Tesařík krovový napadá nově použité nebo málo staré opracované dřevo z jehličnatých stromů (nejvíce borovic), nejčastěji krovy, podlahy, trámy, sloupy, roubenky. Dává přednost dřevu s vlhkostí nepřesahující 20 %, ale při vlhkosti 11 až 12 % se růst larev výrazně zpomaluje nebo dočasně zastavuje. V některé literatuře se uvádí, že nejohroženější je dřevo mladší než 20 let a že u dřeva staršího než 60 let je napadení tesaříkem velmi ojedinělé. Doporučuje se proto vždy před použitím likvidačního insekticidu zjistit aktivitu napadení. Osobně jsem se však mnohokrát setkal s aktivním napadením tesaříkem u trámů starších než 110 let. Brouk dobře létá a často se přemisťuje od jedné napadené budovy ke druhé. Červotoč proužkovaný (Anobium striatum Olivier) je 3 až 4 mm dlouhý, tmavohnědý, na krovkách má 10 řad rovných a zřetelně tečkovaných rýžek. K hromadnému rojení brouků dochází v červnu až červenci, většina z nich zůstává na místě kde se vylíhli, nebo poblíž. Samička klade obvykle cca 20 vajíček do starých výletových otvorů, štěrbin ve dřevě, nebo na rovný, ale drsný povrch. Červotoč proužkovaný napadá především jehličnaté dřevo, vzácně i listnaté, opracované a již několik let používané /nábytek, hudební nástroje, trámy, okna, dveře, podlahy/. V jádrovém dřevě se vyvíjí špatně. Charakteristické je, že trámy napadá jen na vnitřní straně místnosti. Venkovní stranu stěn domů a trámů nepoškozuje. Larvy vyvrtávají ve dřevě podélné chodby, jejichž hlavní část je soustředěna do letokruhů jarního dřeva. Délka dospělé larvy dosahuje 4 mm a šířka její chodby v této době bývá kolem 2 až 2,3 mm. Vývoj trvá 1 až 3 roky a závisí na okolní teplotě a vlhkosti a na výživnosti dřeva. Existence larev ve dřevě je možná při rozpětí jeho vlhkosti 12 až 60 %. Při relativní vlhkosti vzduchu pod 45 % nedochází k líhnutí larev, protože nemohou prokousnout zaschlou blánu vajíčka. Při relativní vlhkosti 60 % a více je líhnutí a další vývoj larev již normální. Červotoč proužkovaný je poměrně citlivý na teplotu. Optimální teplota pro jeho vývoj je +22 až +23 C. K 80 až 100 % úhynu larev v hloubce 1,5 cm pod povrchem dřeva dochází při 16 až -17 C. Při +34 C nedochází k embryonálnímu vývoji a vajíčka hynou. K tepelnému šoku imaga do7

8 chází při +30 C. Horní teplotní hranice výskytu červotoče proužkovaného je +42 až +46 C. Optimem pro vývoj imaginálního stádia je teplota +14 až +16 C při vlhkosti dřeva 15 až 18 % a relativní vlhkosti vzduchu 70 až 80 %. Červotoč umrlčí (Anobium pertinax Linnaeus) je větší než červotoč proužkovaný a dosahuje délky 4 až 5 mm. Celé tělo je černohnědé, jen na štítu u obou zadních rohů jsou zlatožluté skvrnky. V ostatním se podobá červotoči proužkovanému. Brouci nejvíce poletují v květnu a červnu a vedou noční způsob života. Samičky nakladou celkem asi 30 vajíček do skulin obnaženého dřeva nebo do starých chodeb. Chodba dospělé larvy je široká kolem 3 mm, stejně tak výletový otvor je okrouhlý, o průměru 2,5 až 3 mm. Červotoč umrlčí potřebuje pro svůj vývoj vysokou vlhkost dřeva (nejméně 18 až 19 %) a dočasné snížení teploty pod bod mrazu. Tepelný šok larev nastává při teplotě nad +39 C, u imaga nad +41 C. K úhynu všech vývojových fází dochází při teplotě +48 C. Vývojový cyklus trvá nejčastěji 2 až 3 roky. Červotoč umrlčí napadá především dřevo v místech vystavených působení zimních mrazů, zabudované již několik let, a to jehličnaté i listnaté. Ve zděných obytných domech se usídluje na střešních trámech, v podlahových prknech, v záklopech stropů a půdních příčkách. Napadá konce trámů v místech uložení do venkovních stěn a též jejich pravidelně smáčené části, kde zatéká do střech. V dřevěných obytných domech poškozuje konstrukční prvky krovů, trámy v rozích krajních místností (zejména s vlhkým provozem např. kuchyně), kráčata a střešní trámy, hrubé podlahy. Nábytek obvykle nepoškozuje. 4. SANAČNÍ OPATŘENÍ NAPADENÝCH KONSTRUKCÍ 4.1. Faktory, ovlivňující volbu a rozsah sanačních opatření : Budova není zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, ale vzhledem k rozsahu zachování původních stavebních prvků a s ohledem na stáří, charakter a kvalitu stavby by mělo být při úpravách s objektem nakládáno přiměřeně jako s památkou. Použité dřevo ke stavbě je podle ČSN-EN druhu málo trvanlivého (smrk, jedle - tř. 4) a trvanlivého (dub - tř. 2). Zvláštní ochrana dřeva v rizikových oblastech nebyla nikdy provedena, nebo je v současné době již nefunkční. To platí i pro hnědý lazurní nátěr spodní části věžového krovu, pravděpodobně staré karbolineum. V objektu bylo zjištěno kalamitní aktivní napadení tesaříkem krovovým. Další druhy škůdců se vyskytují jen lokálně a v nepříliš velké intenzitě a nejsou pro celkový stav objektu rozhodující. Krov lodi, celkově a intenzivně napadený tesaříkem, je v havarijním stavu. Strop lodi, vytvořený jako dřevěná imitace klenby, byl prozkoumán jen v rozsahu orientačních sond. Je pravděpodobné, že je v celém rozsahu slabě poškozený aktivním tesaříkem. Objekt je stavebně málo udržovaný. Životnost střešní krytiny nad lodí a sakristií je vyčerpána, do půdního prostoru však významněji zatéká pouze asi na třech místech. Půdní prostory jsou volné nevyužívané a ani v budoucnu se nepředpokládá zřízení obytného podkroví nebo jiné úpravy, které by mohly výrazným způsobem změnit mikroklima uložení dřeva ve stavebních konstrukcích. 8

9 Investor disponuje velmi omezenými finančními možnostmi. Prakticky je závislý na dotacích z některého fondu veřejných prostředků, případně na darech sponzorů. Lze odhadnout, že celková oprava krovu a střechy se uskuteční až za několik let, kdy se podaří nashromáždit dostatečné množství finančních prostředků. Přitom nelze počítat s tím, že opravu v rozsahu lodi by bylo možné nějak etapizovat, protože se bude jednat o celkovou výměnu konstrukce krovu. Z těchto důvodů jsou sanační opatření navržena ve dvou fázích viz. kap Třídy ohrožení dřeva podle ČSN-EN : Třída Minimální požadovaný ohrožení typ ochrany dřeva dřeva Druh konstrukčního prvku Odvětrávané a nejméně ze tří stran viditelné trámy krovu Odvětrávané a nejméně ze tří stran viditelné trámy stropní konstrukce ve věži Zvonová stolice Schodnicová schodiště ve věži Špatně odvětrávané a těžko přístupné prvky krovu a střechy (např. konce krokví a vazných trámů, námětky, kráčata, celé krajní vazby u štítů, pozednice, latě nebo bednění pod střešní krytinou) Špatně odvětrávané a těžko přístupné prvky dřevěných stropních konstrukcí s podhledem (např. stropní trámy - zejména zhlaví, záklop) IP 1 IP IP IP FB, IP, (B, P) 2 FB, IP, (B, P) Návrh sanačních a ochranných opatření : Horkovzdušná thermosanace a základní zajištění 1. fáze Princip metody a cíle 1. fáze sanace Cílem této první sterilizační fáze je za relativně nízké náklady zlikvidovat všechny stádia aktivního výskytu dřevokazného hmyzu (především nebezpečného tesaříka) v napadených stavebních konstrukcích lodi i věže a tím zastavit jejich postupnou destrukci. Mělo by tím dojít k záchraně dřevěné klenby nad lodí a dřevěných konstrukcí stropů a věžového krovu, které v současné době nejsou v havarijním stavu a později bude možná jejich oprava formou lokálních tesařských výměn, dílčích stavebních úprav a preventivní biocidní ochrany dřeva. U havarijního krovu lodi sterilizace spolu se základní tesařskou opravou a posílením nejvíce havarijních konstrukčních prvků prodlouží životnost krovu do doby, než vlastník objektu získá dostatek finančních prostředků k provedení druhé fáze sanace celkové stavební obnovy krovů a střech. 3 Horkovzdušná thermosanace je fyzikální metoda jednorázové tepelné likvidace3 všech stádií života dřevokazného hmyzu (vajíčko, larva, kukla, brouk), spočívající v prohřátí celé dřevní hmoty profilu všech dřevěných konstrukcí napadených aktivním dřevokazným hmyzem na teplotu minimálně +55 C. Dosaženo je toho regulovaným vháněním horkého vzduchu o teplotě v rozmezí +70 C až +120 C po dobu několika hodin do utěsněného sanovaného vyvolaná tepelnou koagulací bílkovin, z nichž se skládá organismus hmyzu 9

10 prostoru, přičemž horký vzduch musí působit na profil všech prvků nejlépe ze tří nebo čtyř stran, nejméně však ze dvou stran. Horký vzduch je vytvářen ve výkonných teplovzdušných agregátech. Jedná se o jednorázovou sterilizaci dřeva, spolehlivě účinnou především u dřevokazného hmyzu. Účinnost v případě houbového napadení nelze očekávat, zvláště vzhledem k nutnosti použití nižších teplot vzduchu (ohrožení omítky dřevěné klenby nad lodí). Ohniska houbového napadení jsou však v našem případě ojedinělá a mohou být sanována jiným způsobem. Preventivní ochrana dřeva před dalším napadením škůdci bude provedena v případě dřevěné klenby a dřevěných konstrukcí ve věži chemickým biocidním prostředkem. U havarijního krovu lodi preventivní chemické ošetření původního dřeva nebude provedeno, vzhledem k tomu, že konstrukce bude v nebližším možném období úplně nahrazena. Chemicky ošetřeny budou pouze doplňky z nového řeziva. Sanace by se měla z hlediska snazší proveditelnosti naplánovat na roční období s vyššími teplotami vzduchu. Nevhodné je samozřejmě zimní období Postup prací Demontovat podlahu půdy a záklop v celém rozsahu půdorysu lodi. Topinky očistit a umístit v dočasném skladu. Záklopová prkna složit do hrání s proklady a hráně umístit v prostoru půdy tak, aby nebránily proudění vzduchu. Provést doplňkový biologický průzkum dosud neodkrytých částí dřevěné klenby, vyhodnotit její zdravotní stav a upřesnit sanační postup a případný rozsah výměn nebo zpevnění konstrukčních prvků. Pečlivě vyčistit všechny půdní prostory a prostory věže od všech nečistot, zvláště těch, které omezují přístup horkého vzduchu ke dřevu a nebo těch, které jsou snadno zápalné (holubí trus, prach, piliny, papír, zbytky asfaltových lepenek, hořlavé kapaliny a tuky, plasty, stavební suť apod.). Následná prohlídka prostor a kontrola vyčištění odpovědnou osobou realizační firmy, zápis do stavebního deníku. Zabednit všechny otvory do střechy a obvodového pláště proti úniku horkého vzduchu (zejména žaluziová okna zvonového patra věže, kruhové okno na jižním štítu, malá kruhová okénka ve zdivu věže), osazení dočasných dveří do vstupů do půdních prostor a věže. Provést pasportizaci trhlin v omítce dřevěné klenby, zakrytí varhan a baldachýnu kazatelny ochrannými deskami a fólií. Umístit horkovzdušné agregáty na prostranství při západním průčelí kostela, instalovat horkovzdušné potrubí do půdy lodi a do věže, utěsnit prostupy. Umístění výdechů potrubí volit tak, aby docházelo k co nejrovnoměrnějšímu rozložení přísunu horkého vzduchu do sanovaných prostor a aby byly před účinkem vysokých teplot do vhodné míry chráněny konstrukce citlivé na zahřátí (omítka dřevěné klenby). Instalovat elektronická teplotní čidla a kontrolní kapalinové teploměry do míst očekávaného nejrychlejšího a nejpomalejšího nárůstu teploty. Měřicí místa zvolit podle zkušeností realizační firmy pod dohledem projektanta a stavebního dozoru. Průběh teplot bude měřen a automaticky průběžně zaznamenáván u vnitřního vzduchu v sanovaných prostorách, uvnitř profilu vybraných trámů krovů a stropů, uvnitř bednění dřevěné klenby (těsně u omítky) v místě 10

11 paty klenby a v jejím vrcholu. Instalovat thermovizní kameru v prostoru lodi ke kontrole prohřívání omítky klenby. Spustit horkovzdušné agregáty s nastavenou regulací tak, aby teplota vzduchu na vyústění potrubí nepřesahovala +120 C (limitní teplota z hlediska požární bezpečnosti) u sanace prostor věže, resp. +80 C až +100 C (snížená teplota kvůli omezení rizika poškození omítky dřevěné klenby) u sanace půdního prostoru lodi. Po dosažení teploty dřeva ve všech částech profilů trámů na hodnotě +55 C, tento stav udržovat po dobu minimálně 1 hodiny. Pokud během zahřívání prostor dojde k přehřátí konstrukcí citlivých na vysoké teploty (omítka na bednění klenby), budou povrchy konstrukcí ochráněny vhodnou tepelnou izolací (např. rohože z ovčí vlny). Po úspěšném hodinovém udržení teploty dřeva nad kritickou hranicí +55 C, vypnout horkovzdušné agregáty, demontovat potrubí a zacelit dopraví otvory. Demontovat všechna teplotní čidla a teploměry. Zkontrolovat stav omítky dřevěné klenby. Pokud se horkým vzduchem nepodaří prohřát některé partie krovu lodi (např. pozednice) budou tyto trámy pouze dodatečně chemicky ošetřeny prostředkem s likvidačním účinkem proti hmyzu. U konstrukcí věže se tento případ dá očekávat např. u zazděných zhlaví stropních trámů, která budou před sanací buď vysekána ze zdiva (do odhalené kapsy lépe pronikne horký vzduch), nebo prohřáta mikrovlnným zářením z mobilních generátorů se směrovými anténami. Na rozdíl od horkovzdušné thermosanace působí mikrovlny hloubkově v celém objemu materiálu přímo na molekuly vody a na organismy molekuly vody obsahující. Proces zahřívání je proto relativně velmi rychlý. Mikrovlny nerušeně pronikají tzv. transparentními materiály, jako např. suché dřevo, nebo silikátové materiály. Od kovových ploch jsou mikrovlny odraženy. Vlivem nehomogenity mikrovlnného pole i materiálu však může dojít k lokálnímu přehřátí. Nebezpečné může být přehřátí až rozžhavení kovových prvků s menší velikostí než vlnová délka, tj. 122 mm (např. hřebíky, vruty) nebo práškového kovu vlivem s teplotou prudce se zvyšující absorpce mikrovln. Může dojít ke vzniku požáru, nebo k uvolnění spoje. Zmíněné nevýhody mikrovlnné metody lze ovlivnit průzkumem kovových prvků ve stavebních konstrukcích a správným postupem zahřívání (cyklické zapnutí generátoru s přestávkami, regulace vyzařovaného výkonu). Účinek sanačního zásahu musí být kontrolován povrchovými teploměry, hloubkovými teplotními čidly a thermovizní kamerou. Volba výkonu generátoru a doba působení mikrovln je dána zkušeností sanační firmy na základě výsledků laboratorních zkoušek a praxí ověřených tabulek. Během případného provádění doplňkové mikrovlnné sanace musí být dodržována bezpečnostní opatření k ochraně zdraví pracovníků. Přípustné hodnoty ozáření jsou pro pracovníky i obyvatelstvo jsou dány vyhláškou MZČR č. 408/1990 Sb. a č. 480/2004 Sb. Dále musí být během ozařování a předepsanou dobu po jeho ukončení zajištěn odpovědný protipožární dohled s dostatečným počtem vyškolených pracovníků. Ke konstrukcím musí být v celém rozsahu zajištěn snadný přístup k případnému hašení, na stavbě musí být vhodné hasicí prostředky a k dispozici i thermovizní kamera. Vypracovat vyhodnocující zprávu o průběhu thermosanace s grafy průběhu teplot ve všech měřicích bodech a se snímky z thermovizní kamery. Případně 11

12 zakreslit partie konstrukcí vzduchem neprohřátých a sanovaných jinou metodou (insekticidy s likvidačním účinkem, mikrovlnný ohřev). Posoudit stav stropní omítky na dřevěné klenbě a rozhodnout o případné opravě nebo fixaci. Provést základní tesařskou opravu a zpevnění havarijních částí konstrukce krovu lodi doplňky z nového řeziva z měkkého dřeva chemicky ošetřeného 1x postřikem 5% roztoku Lignofix-Top. Dřevo musí být před provedením chemického ošetření suché a očištěné od případných zbytků kůry a lýka a všech nečistot a prachu. Ponechané konstrukční prvky dřevěné klenby lodi (vč. záklopu a horního líce podbití) a v prostoru věže (stropy, zvon. stolice a krov) očistit od zbytků kůry, lýka a všech nečistot a prachu. Očištěný a suchý povrch dřeva chemicky ošetřit 1x postřikem 5% roztoku Lignofix-Top. Při ošetření podbití klenby dbát na to, aby konzervant neprotekl do stropní omítky a nezpůsobil skvrny na malbě podhledu. Provizorně zaklopit strop lodi původními fošnami bez přibíjení na stropní trámy Finální oprava a výměna krovu a střechy 2. fáze Cíle 2. fáze sanace Cílem druhé finální fáze sanace je celková obnova krovů a střech se zajištěním dlouhodobé životnosti objektu. Přitom se předpokládá, že druhá fáze sanace bude provedena cca do 5 až 7 let po provedení fáze první. V tomto časovém odstupu se dá počítat s tím, že objekt není znovu aktivně napaden dřevokaznými škůdci (tím mám na mysli především dřevěnou klenbu nad lodí a stropy, zvonovou stolici a krov ve věži) obnova by měla směřovat pouze k výměně dožilých konstrukcí, důkladné tesařské opravě ostatních poškozených konstrukcí a celkové preventivní ochraně dřeva Postup prací Demontovat krytinu a havarijní krov lodi a zdvihnout krov nový. Novou konstrukci doporučuji s ohledem na charakter objektu volit jako klasickou tesařsky vázanou vaznicovou soustavu. Samozřejmě by byla nejvhodnější kopie nebo replika původní věšadlové konstrukce, která by však byla velmi nákladná pro svou řemeslnou náročnost i potřebu řeziva. Na druhou stranu nejlevnější varianta krovu ze dřevěných příhradových vazníků se styčníkovými deskami, je zcela nepřijatelná z hlediska zachování historického charakteru objektu. A nic na tom nemění ani skutečnost, že konstrukce krovu je při běžném pohledu skrytá. Při montáži nového krovu je nutné dbát na to, aby nebyla přetížena konstrukce dřevěné klenby. Z tohoto důvodu je třeba počítat s tím, že přednostně budou na vyspravené obvodové zdivo osazeny pozednice a vazné trámy, na které pak bude instalována provizorní montážní podlaha. Pozednice doporučuji osadit na podkladní impregnované destičky z dubového nebo akátového dřeva, uložené na zdivo zhruba ve vzdálenostech 0,5 m. V projektu doporučuji uvažovat i s kompletní výměnou krovu střechy drobného přístavku sakristie. Tento krov je pro průzkum bez demontáže krytiny nepřístupný, ale dá se očekávat jeho celkové napadení tesaříkem. Nové dřevo po očištění zbytků kůry, lýka a všech nečistot a prachu chemicky ošetřit 1x postřikem 5% roztoku Lignofix-Top. 12

13 Provést novou kvalitní střešní krytinu na střeše lodi a sakristie, nejlépe stejného charakteru jako původní, tj. z pálených tašek bobrovek, kladených dvojitě na husté laťování. Klempířské práce na střeše doporučuji s ohledem na špatnou přístupnost provést z měděného plechu. Logické je však i použití ocelového pozinkovaného plechu, stejně jako u krytiny střechy věže. Vyhneme se tím komplikacím s různými materiály při instalaci hromosvodu. Ponechané konstrukční prvky dřevěné klenby lodi (vč. záklopu a horního líce podbití) očistit a povrch dřeva chemicky ošetřit 1x postřikem 5% roztoku Lignofix-Top. Při ošetření podbití klenby dbát na to, aby konzervant neprotekl do stropní omítky a nezpůsobil skvrny na malbě podhledu. Strop lodi zaklopit původními fošnami s lištovanými spárami. Vyměnit za nová obě schodnicová dřevěná schodiště do pater věže. Provést kvalitní tesařskou opravu dřevěných trámových stropů ve věži a poškozené spodní části konstrukce věžového krovu na západní straně. K tomu bude třeba demontovat část krytiny z ocelového pozinkovaného plechu a bednění, zhruba do výškové úrovně horního konce námětků. Po opravě krovu zpět doplnit bednění a krytinu z ocelového pozinkovaného plechu a provést nový ochranný nátěr. Obnovit je třeba původní kotvení krovu do obvodového zdiva. Nově vkládané dřevo i dřevo původní po očištění zbytků kůry, lýka a všech nečistot a prachu chemicky ošetřit 1x postřikem 5% roztoku Lignofix-Top. Zároveň je třeba provést nový systém hromosvodu na střeše lodi, tak i doplnit hromosvod na věži podle současně platné technické normy. Pokud bude k dispozici dostatek finančních prostředků, doporučuji zvážit výměnu krytiny celé věže za měděný plech. Rozkrytí plechu by umožnilo i kontrolu a případnou opravu vrcholových partií věžového krovu, které jinak nelze prozkoumat. V takovém případě předběžně doporučuji předpokládat výměnu hrotnice za novou z dubového dřeva, novou vrcholovou makovici a osmicípou hvězdu z měděného plechu, vč. pozlacení. Mimo rámec projektu opravy střech doporučuji zvážit nutnost opravy či výměny výplní některých okenních otvorů, aby nedocházelo k zatékání vody do vnitřních prostor půdy a věže. Dále pak s instalací ochranných sítí a prvků proti holubům. Provést šetrné rozkrytí podlahy na kruchtě a kontrolu zdravotního stavu stropních trámů a krajního průvlaku kruchty. Podle výsledků průzkumu navrhnout případnou sanaci i u této konstrukce Další opatření a poznámky Bezpečnostní upozornění : Při provádění chemického ošetření je nutné dodržet všechna předepsaná bezpečnostní a hygienická opatření. Použití navrženého prostředku Lignofix-Top je dle dokumentace výrobce možné i v obývaném vnitřním prostředí, nesmí však být použit k ochraně dřeva přicházejícího do přímého styku s pitnou vodou, potravinami a krmivy ani k ochraně dřeva pro výrobu dětského nábytku a hraček. Pokud je nutné dodatečně opracovat již chemicky ošetřený povrch dřeva (např. otesáním, přiříznutím), musí být na tomto opracovaném povrchu chemická ochrana znovu obnovena ve stejné skladbě jako původně. Chemicky ošetřeny nemusí být části povrchů, které budou navzájem celoplošně slepeny. Z estetických a památkových důvodů nedoporučuji v pohledových částech 13

14 konstrukcí používat k chemické ochraně dřeva barevné modifikace ochranných prostředků. Výjimkou mohou být střešní latě nebo bednění, ošetřené máčením. Máčecí vany se téměř vždy plní barevným ochranným prostředkem a je prakticky vyloučeno na ojedinělou zakázku požadovat nové plnění vany čirým prostředkem. Očištění povrchu dřeva před chemickým ošetřením doporučuji provést šetrně rýžovými kartáči, odsátím prachu průmyslovým vysavačem a případně stažením prachu z povrchu dřeva hadrem nebo mopem, navlhčeným ve vodě s přídavkem smáčedla4. Nedoporučuji provádět celoplošné obroušení dřeva (kromě případu, kdy je třeba odstranit staré nátěry)5, ani omytí konstrukce tlakovou vodou6. Při čištění nesmí být výrazněji poškozena povrchová vrstva dřeva, zejména tesařské značky, historické nápisy a stopy po tesání trámů. Při aplikaci chemických ochranných prostředků je nutné dodržet předepsanou koncentraci roztoku a množství naneseného koncentrátu na 1m2 povrchu dřeva podle příslušné expoziční třídy, v které je dřevo zabudováno - viz. kapitola č. 5 Ochranné prostředky. Při provádění tlakového postřiku je třeba počítat s odpadem chemického prostředku rozstřikem, který může činit až 50%. Vodné roztoky ochranných prostředků nesmí být aplikovány za mrazu, nebo na zmrzlý podklad. Při provádění stavebních prací je nutné maximálně omezit mokré procesy. Do stavby vnesenou technologickou vodu je třeba co nejdříve odstranit odkrytím vlhkých konstrukcí a intenzivním větráním za vhodných klimatických podmínek. Během opravy krovu a střešního pláště musí být střecha dobře chráněna proti zatečení. Pokud přesto dojde ke vniknutí vody do půdního prostoru, musí být vlhkost konstrukcí co nejdříve snížena jejich rozkrytím a intenzivním větráním, případně jiným způsobem vysoušení. V žádném případě nedoporučuji provlhčené konstrukce zakrývat dalšími, zvláště pak méně prodyšnými konstrukcemi. Komplexní sanaci napadených dřevěných konstrukcí provádějí např. tyto specializované firmy : DVS s.r.o., sanace staveb, PO BOX 196, Bělehradská 1309/19, Ústí nad Labem, tel , 444, 445 KONZEA, spol. s r.o., Podvinný Mlýn 669, Praha 9, tel OK PYRUS s.r.o., Veveří 31, Brno, tel , PYROMA s.r.o., Dolní hejčínská 31, Olomouc, tel S.P.UNI, s.r.o., T.G. Masaryka 721, Choceň, tel Tomáš Štádler, Generála Kubáně 200, Jaroměř - Josefov, tel Zbyněk Nyč, Příkopy 1126, Náchod, tel Horkovzdušné thermosanace provádí např. specializovaná firma THERMO 4 ke zlepšení průniku chemického roztoku po povrch dřeva 5 z důvodů památkových 6 z důvodů vnesení velkého množství vody do objektu 14

15 SANACE s.r.o., Chamrádova 475/23, Ostrava Kunčičky, tel , Specializovaná sanační firma musí o provedených pracích vydat předávací protokol a garanční certifikát s dohodnutou dobou záruky, který prokazuje kvalitu a způsob provedené ochrany. K předávacímu protokolu by měly být přiloženy schvalovací listy použitých chemických prostředků (typové označení, schválené použití v ČR). 5. BIOCIDNÍ PROSTŘEDKY V kapitole jsou uvedeny stručné informace k doporučeným biocidním prostředkům. Rozhodující platnost pro způsob a podmínky použití mají aktuální technické a technologické listy, bezpečnostní listy a návody k použití přiložené výrobcem k dodanému produktu. Použití jiných ochranných prostředků než doporučených (např. od firmy Bochemie, s.r.o., Bohumín, Katres, s.r.o., Praha) je samozřejmě možné, typové označení dle ČSN a vlastnosti však musí být shodné. Lignofix-Top je doporučen zvláště kvůli svému dlouhodobému likvidačnímu a preventivnímu účinku proti hmyzu, což je v případě výskytu tesaříka (vzhledem k dlouhému životnímu cyklu larev) rozhodující. Lignofix Top (vyrábí Stachema Kolín, spol. s r.o., Sokolská 1041, Mělník) Lignofix Top je širokospektrální vysoce koncentrovaný přípravek s dvěma regulátory růstu hmyzu, určený k ošetření dřeva již napadeného dřevokazným hmyzem s následnou preventivní ochranou proti dřevokaznému hmyzu, dřevokazným a dřevozbarvujícím houbám a plísním. Je vhodný pro sanaci již napadeného dřeva při rozsáhlých rekonstrukcích staveb, kde bylo zjištěno napadení biotickými škůdci, pro ochranu následně zabudovaných prostor a půdních vestaveb. Je také určen k preventivní ochraně zdicích materiálů a omítek proti prorůstání dřevokaznými houbami (např. dřevomorkou domácí). Typové označení: FB, P, B, IP, 1, 2, 3, S, včetně likvidačního účinku na dřevokazný hmyz. Použití: Lignofix Top je určen k dlouhodobé preventivní povrchové impregnaci dřeva a materiálů na bázi dřeva v interiérech a v exteriérech bez přímého a trvalého kontaktu se zemí a vodou. Nesmí být použit na ochranu dřeva přicházejícího do přímého kontaktu s potravinami, krmivy a pitnou vodou (např. bedničky na ovoce, krmné žlaby apod.) a na ochranu dětských hraček. Návod k použití: Lignofix Top se před aplikací ředí 1:19 až 1:9 vodou nebo ethanolem. Aplikuje se nátěrem, postřikem, ponořováním nebo máčením na očištěné dřevo s vlhkostí max. 30%, zbavené starých nátěrů, nečistot, kůry a lýka, při teplotě podkladu +5 až +30 C (při nižší teplotě pouze ředěné ethanolem). V případě dřeva napadeného dřevokaznými houbami nutno odstranit veškeré dřevo do vzdálenosti alespoň 0,5 m od okraje viditelného napadení a nahradit ho novým. S napadeným dřevem nutno manipulovat opatrně, aby nedošlo k šíření nákazy. Pokud se houby vyskytují i na zdivu, je nutné odstranit omítku, vyškrabat spáry, zdivo opatrně opálit vhodným hořákem a preventivně ošetřit tímto přípravkem. 15

16 Lignofix Top nátěr, nástřik, ponořování ředění vodou nebo ethanolem min. příjem koncentrátu 2 (g/m ) doporučený počet ošetření dle povrchu (drsný nebo hladký) a vlhkosti dřeva ochrana dřeva ochrana zdiva a omítek interiér (tř. 1, 2) exteriér (tř. 3) interiér, exteriér (tř. 1, 2, 3) 1:19 1:9 až 1:19 1: až x 1-2x 1x Pozn.: Ochrana dřeva v exteriéru musí být překryta ochranným nátěrem zabraňujícím tvorbě trhlin. Vydatnost: 1 kg koncentrátu přípravku (ředěného 1 : 19 vodou) na 100 m2 plochy dřeva. Složení: Flufenoxuron, fenoxycarb, propiconazol, 3-iod-2-propynylbutylkarbamát (IPBC) Životnost ochrany: V interiéru až po dobu životnosti stavby, v exteriéru doporučena kontrola po 10 letech. 6. PRAMENY A LITERATURA [1] Zdeněk R. NEŠPOR: Víra bez církve? Východočeské toleranční sektářství v 18. a 19. stol., nakl. Albis International, Ústí nad Labem 2004 [2] Anna FERDUS: Evangelický kostel v Bukovce, seminární práce, Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování, 2010 [3] Radomír DOLEŽEL, M. MAREŠ: Kostel Bukovka, statický posudek trhlin ve zdivu, Pardubice 12/2008 [4] Jaroslav KŘÍSTEK, Jaroslav URBAN: Lesnická entomologie, Academia 2004 [5] Leo HEYROVSKÝ: Fauna ČSR, sv. 5, Tesaříkovití Cerambycidae, Nakladatelství ČSAV, Praha 1955 [6] Alexej Ivanovič VORONCOV, Hana ČERVINKOVÁ: Škůdci dřeva, Praha 1986 [7] Jaroslav ŽÁK, Ladislav REINPRECHT: Ochrana dřeva ve stavbě, Praha 1998 [8] Jiří BAIER, Zdeněk TÝN: Ochrana dřeva, Praha 1996 [9] Petr PTÁČEK: Ochrana dřeva, Praha 2009 [10] WTA D, Referát 1 - Ochrana dřeva: Stavební ochrana dřeva v historických stavbách, část 2: Střešní konstrukce, směrnice WTA , Česká stavební společnost WTA CZ, Praha 2002 [11] Ondřej ŠEFCŮ, Jan VINAŘ, Marie PACÁKOVÁ: Metodika ochrany dřeva, 16

17 SUPP v Praze, příloha časopisu Zprávy památkové péče, roč. 60 (2000) [12] Vojtěch LÁSKA, Alfréd SCHUBERT, Miloš SOLAŘ, Josef ŠTULC : Péče o střechy historických budov, NPÚ ÚP v Praze, 2. vyd., příloha časopisu Zprávy památkové péče, roč. 63 (2003) [13] Jan VINAŘ, Václav KUFNER: Historické krovy, konstrukce a statika, Grada Publishing, a.s., Praha [14] Jan VINAŘ a kol.: Historické krovy II, průzkumy a opravy, Grada Publishing, a.s., Praha [15] Jan VINAŘ a kol.: Historické krovy, typologie, průzkum, opravy, Grada Publishing, a.s., Praha [16] Radek LUNGA, Jaroslav SOLAŘ : Kostelní věže a zvonice, Grada Publishing, a.s., Praha [17] Jeffrey R. BLOOMQUIST: Insekticides: Chemistries and Characteristics, Radcliffe s IPM World Textbook, University of Minnesota, 1999 [18] Kol.: Historické krovy a nové možnosti jejich zachování, sborník k semináři konaném v prostorách sálu Muzea umění Olomouc, NPÚ ÚOP v Olomouci 2011 [19] Petr ROHLÍČEK, Jiří ŠÁLA: Hlinsko, Betlém č.p. 161, tepelná likvidace dřevomorky v roubené chalupě, projekt, INRECO, s.r.o., Hradec Králové 03/1997 [20] Dita BANIČOVÁ: Vliv mikrovlnného ohřevu dřeva na rozdělení povrchových teplot, VUT v Brně, 2004 [21] ČSN Ochrana dřeva - Základní ustanovení - Část 1: Chemická ochrana. [22] ČSN Ochrana dreva - Základné ustanovenia. Ochrana náterovými látkami. [23] ČSN-EN Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Definice tříd ohrožení biologickým napadením. Část 1: Všeobecné zásady. [24] ČSN-EN Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Definice tříd ohrožení biologickým napadením. Část 2: Aplikace na rostlé dřevo. [25] ČSN-EN Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi. Přirozená trvanlivost rostlého dřeva. Část 2: Přirozená trvanlivost a impregnovatelnost vybraných dřevin důležitých v Evropě. [26] ČSN-EN Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva. Rostlé dřevo ošetřené ochrannými prostředky. Část 1: Klasifikace průniku a příjmu ochranného prostředku. [27] ČSN Navrhování střech základní ustanovení. [28] Technická a prospektová dokumentace firmy Stachema Kolín, spol. s r.o. V Hradci Králové dne Ing. Petr Rohlíček autorizovaný inženýr pro pozemní stavby 17

18 FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA 1. Celkový pohled na kostel od severozápadu 2. Severní část lodi s kruchtou 18

19 3. Deformace hřebenu střechy indikující havarijní stav konstrukce krovu 4. Plná vazba krovu, řešená jako ležatá stolice s věšadlem 19

20 5. Těžké poškození vaznice tesaříkem 6. Zlomení konců krokví v hřebenu střechy, způsobené poškozením tesaříkem 20

21 7. Těžké poškození vazného trámu tesaříkem 8. Těžké poškození vaznice tesaříkem, nebezpečí havárie při přetížení sněhem 21

22 9. Jedno z mnoha míst s čerstvými výletovými otvory tesaříka, průkaz výrazné aktivity hmyzu 10. Středně těžké poškození stropního trámu a ramenátu dřevěné klenby tesaříkem 22

23 11. Středně těžké poškození stropního trámu, vazného trámu a výměny kráčat tesaříkem 12. Lehké poškození stropního trámu tesaříkem 23

24 13. Lehké poškození stropního trámu a ramenátu dřevěné klenby tesaříkem 14. Příklad čerstvých výletových otvorů tesaříka ve stropním trámu 24

25 15. Těžké poškození schodnicového schodiště do věže tesaříkem 16. Těžké poškození stropního trámu pod vazným trámem zvonové stolice tesaříkem 25

26 17. Horní část zvonové stolice se zvonem 18. Středně těžké poškození průvlaku stropu pod zvonovou stolicí tesaříkem 26

27 19. Středně těžké poškození podélné výměny kráčat tesaříkem 20. Horní část věžového krovu 27

28 GRAFICKÁ PŘÍLOHA Grafická příloha č. 1 Vysvětlivky k výkresu Označení oblasti napadené biotickými škůdci s předpokladem výměny dřeva za nové Označení oblasti napadené biotickými škůdci s předpokladem ponechání dřeva na místě Označení oblasti zatékání vody do stavebních konstrukcí Ká Kr Ná Pá Po PrT PV Py Ra Ro Sch Sl ŠSl ST Va VT Vz Kráče Krokev Námětek Pásek Pozednice Prahový trám Podélná výměna kráčat Stropní poval Ramenát Rozpěra Schodiště Sloupek Šikmý sloupek Stropní trám Střední vaznice Vazný trám Vzpěra w Naměřená vlhkost dřeva v % H B BA Napadení dřevokaznými houbami Napadení dřevokazným hmyzem Prokazatelně aktivní napadení dřevokazným hmyzem 2 Stupeň intenzity napadení (od 1 do 10) Intenzita 1 až 3 - poškození do 10 mm od povrchu dřeva Intenzita 4 až 6 - poškození do 1/3 plochy profilu trámu Intenzita 7 až 10 - poškození nad 1/3 plochy profilu trámu Te Če Lig Cel Kc Některý druh hmyzu z čeledi tesaříkovití (Cerambycidae) Některý druh hmyzu z čeledi červotočovití (Anobiidae) Některý druh dřevokazné ligninovorní houby Některý druh dřevokazné celulózovorní houby Kornatec rozvitý (Corticium evolvens) X X[ Výměna celého napadeného trámu Výměna napadené části trámu HB?,X? Pravděpodobné napadení dřeva v nepřístupných místech dlouhodobého zatékání s pravděpodobnou nutností výměny poškozených (částí) trámů Evangelický kostel v Bukovce Biologický průzkum dřevěných konstrukcí - vysvětlivky vypracoval : Ing. Petr Rohlíček, INRECO, s.r.o. 12/

29 Grafická příloha č. 2 ŠSl,BA5,Te,X ŠSl,HBA6,Lig,Te,X Kr,BA6,Te,X VT,BA7,Te,X Sl,BA5,Te,X VT,HBA8,Lig,Te,X Po,HBA9,Lig,Te,X Ro,BA6,Te,X Vz,BA5,Te,X ŠSl,BA5,Te,X Ká,BA7,Te,X Po,BA6-9,Te,X Vz,BA7,Te,X Pá,BA5,Te,X Ká,BA7,Te,X Kr,BA10,Te,X havarijní! Pá,BA5,Te,X Ká,BA8,Te,X Ká,BA7,Te,X PV,BA7,Te,X Va,BA9,Te,X Va,BA7,Te,X Pá,BA7,Te,X Ká,BA7,Te,X Vz,BA7,Te,X VT,BA5,Te,X Kr,HBA6,Kc,Te,X PV,BA7,Te,X Ká,BA6,Te,X Kr,BA5,Te,X Sl,BA4,Te,X Kr,BA5,Te,X Po,BA5,Te,X VT,BA4,Te,X Kr,BA4,Te,X Ro,BA6,Te,X Vz,BA5,Te,X ŠSl,BA6,Te,X Ká,BA8,Te,X Kr,BA4,Te,X Po,BA8,Te,X PV,BA8,Te,X Kr,BA8,Te,X Kr,BA10,Te,X havarijní! Va,BA6,Te,X Pá,BA7,Te,X Va,BA8,Te,X Pá,BA8,Te,X Vz,BA6,Te,X Ro,BA6,Te,X Vz,BA9,Te,X ŠSl,BA5,Te,X Ká,BA5,Te,X Va,BA5,Te,X ŠSl,BA4,Te,X Ká,BA6,Te,X PV,BA5,Te,X Po,BA5,Te,X Ká,BA4,Te,X Va,BA6,Te,X Va,BA9,Te,X Ká,BA5,Te,X Pá,BA4,Te,X Pá,BA5,Te,X Kr,BA?,Te,X Sl,BA7,Te,X Ká,BA7,Te,X VT,BA7,Te,X Po,BA4-7,Te,X Ká,BA5,Te,X PV,BA7,Te,X Kr,BA4,Te,X Po,BA5,Te,X PV,BA7,Te,X Sl,BA6,Te,X VT,BA7,Te,X ŠSl,BA5,Te,X Ká,BA5,Te,X Ro,BA7,Te,X ŠSl,BA7,Te,X VT,BA5,Te,X Kr,BA4,Te,X Vz,BA6,Te,X Po,BA3,Te,X VT,BA9,Te,X Po,HBA10,Cel,Te,X Kr,BA8,Te,X Po,BA5,Te,X Po,BA5,Te,X VT,BA7,Te,X Ro,BA7,Te,X Vz,BA5,Te,X Sch,BA7,Te,X Va,HBA10,Kc,Te,X provizor. opraveno Po,HBA9,Kc,Te,X Kr,HBA8,Kc,Te,X VT,BA9,Te,X Evangelický kostel v Bukovce, biologický průzkum krovu Vypracoval : Ing. Petr Rohlíček, INRECO, s.r.o. * 12/2012

30 Grafická příloha č. 3 Krov nepřístupný ST,BA3,Te Ra,BA4,Te Sonda S2 Sonda S2 ST,BA5,Te otesat, zesílit ST,BA4,Te PrT,BA4,Te Ra,BA4,Te ST,BA3,Te,Če Sonda S1 ST,BA3,Te,Če Evangelický kostel v Bukovce, biologický průzkum stropu lodi Vypracoval : Ing. Petr Rohlíček, INRECO, s.r.o. * 12/2012 ST,BA3,Te