CAD systémy AutoCAD 2011 Přesné technické kreslení ve 2D a 3D

Transkript

1 Studijní opora CAD systémy AutoCAD 2011 Přesné technické kreslení ve 2D a 3D Ing. Vladimír Antoš 1

2 Obsah 1. Úvod do CAD systému Grafický systém AutoCad Základní ovládání Systémové poţadavky Vektorová grafika Zaloţení nového výkresu Zadání kartézských souřadnic Zadávání 2D souřadnic Zadávání 3D souřadnic Přesné kreslení v aplikaci AutoCad Nastavení hodnot rastru a kroky Nastavení rozteče rastru Nastavení hodnot rastru a kroku Zapnutí reţimu kroku Nastavení rozteče kroku Nastavení hodnot Uchopení přesných bodů na objektech Začínáme se zákl. funkcemi aplikaci AutoCad Kreslení úsečky Výběr a odstranění jedné úsečky Kreslení spojených úseček Výběr a odstranění řady úseček Propojení řady úseček za účelem vytvoření objektu Přiblíţení/oddálení a panoramování kolečkem myši Přiblíţení a oddálení pomocí kolečka myši Kreslení objektů v aplikaci AutoCad Určení nastavení kreslení Kreslení objektů v aplikaci AutoCad

3 9.3 Kreslení kruţnice Kreslení mnohoúhelníku Kreslení šrafovacího vzoru Kreslení oblouku Kreslení křivky Přehled kótování Příklad kótování výkresu Úprava textu kóty Příklad Seznam obrázků Rozvrţení hodinové dotace Závěr

4 Seznam použitých piktogramů seznam pouţitého názvosloví -seznam pouţitých obrázků? -seznam kontrolních otázek 4

5 1 Úvod do CAD systémů Kolem roku 1980, kdy osobní počítače začínají pronikat i do běţné práce projektantů, začíná vznikat (nebo přecházet z velkých UNIXových stanic) první software pro podporu návrhu a projektu, nazývaný Computer Aided Design, volně přeloţené jako Počítačová podpora projektování. Vývoj lze sledovat v několika simultánně jdoucích proudech: 1. od jednoduchých editorů (programů, které umoţňují nakreslit a vytisknout výkresovoudokumentaci) do komplexních specializovaných řešení. 2. od zpočátku dvourozměrné práce po plně prostorové řešení včetně realistických vyobrazení 3. od geometrických objektů (linka, kruţnice) do objektového řešení (stěna, okno) včetně logiky interakce ( Komín ví, ţe nemůţe procházet schodišťovým stupněm atd. ) 4. od nevytěţitelných systémů souborových dat k plně databázovému modelu (BIM Binary Object Model podporující Data Mining). V současné době (2006) lze konstatovat, ţe programy splňují body 1,2 a pokoušejí se o naplnění bodů 3 a 4. Hlavní konkurenti v ČR na poli systému Windows a jsou AutoCAD (Architectural Desktop), Revit, AllPlan, Spirit, Microstation a ArchiCAD. Těchto šest produktů je konkurenceschopných, všechny mají jiţ několikaletý vývoj, je u nich zřejmé jejich zaměření na různé obory stavební činnosti. Pro jejich různé ceny a zaměření by jejich jednoduché srovnání co do kvality bylo zavádějící. Jediný ukazatel, který je jasně dominantní, je rozšíření souborového formátu (DWG - Drawing) systému AutoCAD, coţ ukazuje na velkou rozšířenost tohoto systému a dlouho význam CAD byl zaměňován za AutoCAD a naopak. V open komunitě (systém LINUX) je situace mírně nepřehledná a můţe se rychle měnit, ale zatím je zřejmé, ţe ţádný konkurence schopný systém prozatím není k dispozici. Grafické systémy na platformách SGI a UNIX jsou doménou hlavně velkých továren (ŠKODA AUTO atp.). 1.1 Grafický systém AutoCAD Systém AutoCAD je základní produkt americké fy. Autodesk pro projektování a vytváření přesné inţenýrské dokumentace, s více neţ 25ti letou tradicí, který se postupně, s přicházející specializací stává jádrem pro další, nadstavbové moduly. Dle stavební specializace je pro AutoCAD k dispozici Architectural Desktop systém pro navrhování architektury, MAP systém pro podporu geodézie a kartografie, 3D Civil systém pro podporu liniových staveb. Samostatný systém AutoCAD je také plně pouţitelný, zvláště u speciálních, těţko kreslitelných konstrukcí, kde se vyuţije silného prostorového modeláře (ACIS). Návyky získané pouţíváním AutoCADu jsou pouţitelné v dalších modulech. Systém je otevřený, programovatelný pomocí Visual Basic forapplication, AutoLISP a MS.NET. podporuje OLE, Active X i Comm+ technologie. Pro jednoduché 2D (dvourozměrné) výkresy je moţné pouţít odlehčenou verzi AutoCADu, tzv. AutoCAD LT. 5

6 Pro prohlíţení a tisk lze pouţít plug-in do Internet Exploreru, nebo produkt VoloView (windows aplikace), obojí volně šiřitelné. Pro webovské prezentace se nativní formát AutoCADu (DWG) nehodí, pouţijte příkaz Publikuj/PUBLISH, bude vytvořen vhodnější formát (DWF Drawing Web Format). Jednotlivé části ve výkrese se obyčejně nazývají entity (Entities) např. linka, text, elipsa atp. u zdí, oken atp. mluvíme obvykle uţ o objektech. 6

7 2 Základní ovládání AutoCAD je window slike software a proto pouţívá stejné a prakticky stejné umístění společných (očekávatelných) příkazů a způsobů vyvolání příkazů, jako je otevření/zavření souboru, nápověda atp. a proto tyto zde nebudou uváděny. Zaměříme se na akce (příkazy) a vlastnosti, které jsou typické pro AutoCAD a jsou rozdílné oproti např. vlastnostem MS Office. Příkaz lze volit ze všech známých typů ovládacích prvků s vyuţitím myši či tabletu, včetně příkazů (či jejich zkratek) z klávesnice. AutoCAD má plně integrovanou funkci pro vracení chybných příkazů (Zpět/UNDO). Tip: na jakékoliv jazykové verzi lze volat anglický příkaz, za předpokladu, ţe příkaz předznamenáte podtrţítkem (př. v české verzi AutoCADu: nový > _NEW) opačně to moţné není. Obr.1 Prostředí systému AutoCAD v klasickém nastavení. 7

8 3 Systémové požadavky Před instalací aplikace AutoCAD 2011 se ujistěte, ţe váš počítač splňuje níţe uvedené minimální hardwarové a softwarové poţadavky. Instalační program automaticky zjistí, zda pouţíváte 32bitovou nebo 64bitovou verzi operačního systému. Nainstaluje se správná verze aplikace AutoCAD Instalace 32bitové verze aplikace AutoCAD 2011 do počítače se 64bitovým operačním systémem není moţná. HW/SW Požadavek Poznámky Operační systém 32bitový Aktualizace ServicePack 2 (SP2) nebo novější následujících operačních systémů: Windows XP Home Windows XP Professional Aktualizace ServicePack 1 (SP1) nebo novější následujících operačních systémů: Windows Vista Business Windows Vista Enterprise Windows Vista Home Premium Windows Vista Ultimate Následující operační systémy: Windows 7 Enterprise Windows 7 Home Premium Windows 7 Professional Windows 7 Ultimate 64bitový Všechny výše uvedené operační systémy U jiných neţ anglických jazykových verzí aplikace AutoCAD 2011 doporučujeme, aby se jazyk uţivatelského rozhraní operačního systému shodoval s jazykem určeným kódovou stránkou aplikace AutoCAD Kódová stránka zajišťuje podporu znakových sad pro různé jazyky. Abyste mohli aplikaci AutoCAD 2011 pouţívat, musíte mít nainstalovánu sluţbu Microsoft.NET Framework 3.0 nebo novější verzi. Další informace naleznete na adrese Microsoft.NET Framework 3.0. Další informace o verzích systému Windows Vista najdete na adrese ndowsvista/versions. Webový prohlížeč Windows Internet Explorer 7.0 nebo novější verze Procesor 32bitový Windows XP Dvoujádrové procesory Intel Pentium 4 nebo AMD Athlon, 1.6 GHz nebo vyšší, 8

9 s technologií SSE 2 Windows Vista nebo Windows 7 Dvoujádrové procesory Intel Pentium 4 nebo AMD Athlon, 3.0 GHz nebo vyšší, s technologií SSE 2 64bitový AMD Athlon 64 s technologií SSE2 AMD Opteron s technologií SSE2 Intel Pentium 4 s podporou Intel EM64T a technologií SSE2 Intel Xeon s podporou Intel EM64T a technologií SSE2 Paměť 2 GB paměti RAM Rozlišení zobrazení x 768 s podporou barev TrueColor Vyţaduje grafickou kartu podporovanou systémem Windows. Pro grafické karty, které podporují hardwarovou akceleraci, je třeba nainstalovat ovladač DirectX 9.0c nebo novější. Při instalaci ze souboru ACAD.msi nebude ovladač DirectX nainstalován. Chcete-li provést konfiguraci hardwarové akcelerace, musíte ovladač DirectX nainstalovat ručně. Pevný disk 32bitový 1.8 GB pro instalaci 64bitový 2 GB pro instalaci Ukazovací zařízení Kompatibilní s myší MS Média Staţení a instalace z disku DVD Požadavky pro 3D Procesor Intel Pentium 4 nebo AMD Athlon, 3.0 GHz nebo Vyţaduje grafickou kartu podporovanou systémem 9

10 modelování vyšší, nebo dvoujádrový procesor Intel nebo AMD, 2.0 GHz nebo vyšší 2 GB paměti RAM nebo více 2 GB volného místa na pevném disku pro instalaci (kromě paměti) Grafická karta třídy určené pro pracovní stanice, adaptér barevné zobrazovací jednotky 1280 x 1024 TrueColor, 128 MB nebo více, Pixel Shader 3.0 nebo novější, Direct3D Windows. Pro grafické karty, které podporují hardwarovou akceleraci, je potřebný ovladač DirectX 9.0c nebo novější. Při instalaci ze souboru ACAD.msi se nenainstaluje DirectX 9.0c a novější Chcete-li provést konfiguraci hardwarové akcelerace, musíte ovladač DirectX nainstalovat ručně. Další informace o testovaných a certifikovaných grafických kartách najdete na adrese utocad-graphicscard. Pouţité názvosloví : Procesor Intel PENTIUM Grafická karta TrueColor? Kontrolní otázky kapitoly 3. Jaké procesory počítače jsou doporučené pro AutoCad2011? Jaké je doporučené rozlišení zobrazení? Jakou grafickou kartu lze doporučit pro stabilitu programu AutoCad2011? Kolik volného místa potřebujeme na pevném disku pro instalaci programu AutoCad2011? Kolik paměti potřebujeme pro bezproblémový běh programu AutoCad 2011? 10

11 Použitá literatura: odkazy -Nápověda programu AutoCad 2011 včetně obrázků - Učebnice pro střední školy AutoCAD Petr Fořt, Jaroslav Kletečka, ISBN

12 4 Vektorová grafika Vektorová grafika je jeden ze dvou základních způsobů reprezentace obrazových informací v počítačové grafice. Zatímco v rastrové grafice je celý obrázek popsán pomocí hodnot jednotlivých barevných bodů (pixelů) uspořádaných do pravoúhlé mříţky, vektorový obrázek je sloţen ze základních geometrických útvarů jako jsou body, přímky, křivky a mnohoúhelníky. Výhody Vektorová grafika má proti rastrové grafice některé výhody: Je moţné libovolné zmenšování nebo zvětšování obrázku bez ztráty kvality (viz ukázka v úvodu článku). Je moţné pracovat s kaţdým objektem v obrázku odděleně. Výsledná paměťová náročnost obrázku je obvykle mnohem menší neţ u rastrové grafiky. Nevýhody Oproti rastrové grafice zpravidla sloţitější pořízení obrázku. V rastrové grafice lze obrázek snadno pořídit pomocí fotoaparátu nebo skeneru. Překročí-li sloţitost grafického objektu určitou mez, začne být vektorová grafika náročnější na operační paměť a procesor neţ grafika bitmapová. Použití Vektorová grafika se pouţívá zejména pro počítačovou sazbu, tvorbu ilustrací, diagramů a počítačových animací. Pro práci s vektorovou grafikou se pouţívají vektorové editory (např. Adobe Ilustrator, Corel Draw, 12

13 Pouţité názvosloví : Vektorová grafika Rastrová grafika Bitmapy? Kontrolní otázky kapitoly 4. Jak rozumíš pojmu vektorová grafika? Jak rozumíš pojmu rastrová grafika? Jaké programy se pouţívají v práci s vektorovou grafikou Pouţitá literatura: odkazy -Nápověda programu AutoCad 2011 včetně obrázků - Učebnice pro střední školy AutoCAD Petr Fořt, Jaroslav Kletečka, ISBN

14 5 Založení nového výkresu Neţ začnete kreslit, rozhodněte se, který systém výkresových jednotek budete ve výkresu pouţívat, a poté zvolte soubor šablony výkresu vhodný pro vybrané výkresové jednotky. Výběr výkresových jednotek Výkresová jednotka se můţe rovnat jednomu palci, milimetru nebo libovolnému jinému měrnému systému. Další informace o výkresových jednotkách naleznete v části Určení měrných jednotek. Výběr souboru šablony výkresu Při zahájení nového výkresu otevře aplikace AutoCAD soubor šablony výkresu a zvolí různá výchozí nastavení, například přesnost jednotek, kótovací styly, názvy hladin, rohové razítko a další nastavení. Mnoho nastavení je zaloţeno na tom, zda je soubor šablony výkresu určen k pouţití s výkresem vytvořeným v palcích, stopách, milimetrech, centimetrech nebo v jiných jednotkách. Přizpůsobení souboru šablony výkresu Pokud přizpůsobíte soubor šablony výkresu, ušetříte si spoustu práce se změnami nastavení a také zajistíte standardizaci nastavení. Výběr souboru šablony výkresu Spusťte nový výkres, zvolte soubor šablony výkresu, která je vhodná pro váš obor a měrné jednotky. Určení jednotek a přesnosti Určete formát a přesnost jednotek. 14

15 Definice různých stylů Určete hodnoty a nastavení textu, kót a dalších stylů. Určení dalších nastavení Určete další nastavení, včetně hladin, rozteče rastru, typů čar a rozvrţení. Uloţení souboru šablony výkresu Uloţte soubor do sloţky Template ve formátu souboru DWT. Pro různé projekty lze vytvořit několik souborů šablon výkresu a po klepnutí na tlačítko Nový můţete jeden vybrat. Rychlý průvodce Pouţité názvosloví : Šablona Rastr Soubor 15

16 ? Kontrolní otázky kapitoly 5. Co je to šablona výkresu? Vysvětli pojmy rastr, formát a styl výkresu? V jakém formátu jsou uloţeny soubory ve sloţce Template? 16

17 6 Zadání kartézských souřadnic 6.1 Zadávání 2D souřadnic Při vytváření objektů lze pouţít k umístění bodů absolutní nebo relativní kartézské (pravoúhlé) souřadnice. Při pouţití kartézských souřadnic k určení bodu zadejte hodnoty X a Y oddělené čárkou (X,Y). Hodnota X je kladná nebo záporná vzdálenost, v jednotkách, podél horizontální osy. Hodnota Y je kladná nebo záporná vzdálenost, v jednotkách, podél vertikální osy. Absolutní souřadnice jsou zaloţeny na počátku souřadnicového systému USS (0,0), který je průsečíkem os X a Y. Absolutní souřadnice pouţívejte, znáte-li přesné hodnoty X a Y bodu. Při dynamickém zadání se absolutní souřadnice zadávají s předponou #. Zadáváte-li souřadnice na příkazovém řádku místo do popisu, předpona # se nepouţije. Například zadání #3,4 určuje bod posunutý 3 jednotky ve směru osy X a 4 jednotky ve směru osy Y od počátku USS. Další informace o dynamickém zadání naleznete v části Použití Dynamického zadání. V následujícím příkladu je kreslena úsečka začínající v bodě X -2, Y 1 a s koncovým bodem 3,4. Do dynamického pole zadejte: Úsečka bude umístěna následovně: Příkaz: úsečka Z bodu: #-2,1 Do bodu: #3,4 Obr.2 Umístění úsečky Relativní souřadnice vycházejí z posledního zadaného bodu. Relativní souřadnice pouţijte v případě, ţe znáte umístění bodu ve vztahu k předchozímu bodu. K zadávání relativních souřadnic pouţijte jako předponu Například určuje bod posunutý o 3 jednotky ve směru osy X a 4 jednotky ve směru osy Y od posledního zadaného bodu. V následujícím příkladu jsou nakresleny strany trojúhelníka. První strana je úsečka začínající v bodě o absolutních souřadnicích -2,1 a končící v bodě ve vzdálenosti 5 17

18 jednotek ve směru osy X a 0 jednotek ve směru osy Y. Druhá strana je úsečka začínající v koncovém bodě první úsečky a končící v bodě vzdáleném 0 jednotek ve směru osy X a 3 jednotky ve směru osy Y. Segment konečné úsečky pouţívá relativní souřadnice pro návrat do počátečního bodu. Příkaz: úsečka Z bodu: #-2,1 Do Do Do Obr.3 Návrat úseček do konečného bodu Postup Jak zadávat absolutní kartézské souřadnice (2D) Jak zadávat relativní kartézské souřadnice (2D) Na výzvu pro zadání bodu zadejte souřadnice do dynamického pole pomocí následujícího formátu: #x,y Pokud je dynamické zadání vypnuto, zadejte souřadnice na příkazovém řádku v následujícím formátu: x,y Zadejte souřadnice ve výzvě pro zadání bodu pomocí následujícího 6.2 Zadání 3D kartézských souřadnic 3D kartézské souřadnice určují přesné umístění pomocí tří hodnot souřadnic: X, Y a Z. 18

19 Definování 3D kartézských souřadnic (X,Y,Z) je podobné jako definování 2D souřadnic (X,Y). Kromě zadání X a Y souřadnic musíte zadat Z souřadnici v následujícím formátu: X,Y,Z Poznámka: U následujících příkladů se předpokládá, ţe dynamické zadání je vypnuto nebo ţe souřadnice jsou zadány na příkazovém řádku. Při dynamickém zadání se absolutní souřadnice zadávají s předponou #. V následujícím obrázku reprezentují souřadnice 3,2,5 bod ve vzdálenosti 3 jednotky v kladném směru osy X, 2 jednotky v kladném směru osy Y a 5 jednotek v kladném směru osy Z. Obr.4 Souřadnice bodu Použití výchozích hodnot Z Zadáte-li souřadnice ve formátu X,Y, zkopíruje se souřadnice Z z posledního zadaného bodu. Tímto způsobem můţete zadat první bod ve formátu X,Y,Z a další body ve formátu X,Y a souřadnice Z zůstane konstantní. Pokud například pro úsečku zadáte souřadnice Z bodu: 0,0,5 Do bodu: 3,4, oba koncové body úsečky budou mít souřadnici Z rovnou 5. Kdyţ začnete či otevřete jakýkoli výkres, počáteční výchozí hodnota Z je větší neţ 0. Použití absolutních a relativních souřadnic Stejně jako u 2D souřadnic, lze definovat hodnoty absolutní souřadnice, které jsou vytvořeny na základě počátku, nebo lze definovat hodnoty relativní souřadnice, které jsou vytvořeny na základě posledního zadaného bodu. K zadávání relativních souřadnic pouţijte jako předponu Například určí bod vzdálený 1 jednotku v kladném směru osy X od posledního zadaného bodu. Chcete-li zadat na příkazovém řádku absolutní souřadnice, není ţádná předpona nutná. 19

20 Digitalizace souřadnic Zadáváte-li souřadnice pomocí digitalizace, má USS souřadnice Z pro všechny body hodnotu 0. Pouţitím příkazu ZDVIH lze nastavit výchozí výšku nad nebo pod rovinou se souřadnicí Z rovnou 0 k digitalizaci bez posunu USS. Postup Jak zadávat absolutní souřadnice (3D) Jak zadávat relativní souřadnice (3D) Na výzvu pro zadání bodu zadejte souřadnice do dynamického pole pomocí následujícího formátu: #x,y,z Pokud je dynamické zadání vypnuto, zadejte souřadnice na příkazovém řádku v následujícím formátu: x,y,z Na výzvu pro zadání bodu zadejte souřadnice pomocí následujícího Pouţité názvosloví : Kartézské souřadnice Absolutní souřadnice Relativní souřadnice 20

21 ? Kontrolní otázky kapitoly 6. Jakými písmeny je označen základní souřadnicový systém? Jaký symbol předchází zadání relativních souřadnic? Je nutno zadávat předponu k udávání absolutních souřadnic vţdy? Pouţitá literatura: odkazy -Nápověda programu AutoCad 2011 včetně obrázků - Učebnice pro střední školy AutoCAD Petr Fořt, Jaroslav Kletečka, ISBN

22 7 Přesné kreslení v aplikaci AutoCAD Nastavení hodnot rastru a kroku Funkce mříţky a rastru slouţí k nastavení rámce, který lze při kreslení pouţívat jako průvodce. Rastr je pravoúhlý vzor tvořený tečkami, které se táhnou přes plochu určenou jako meze rastru. Pouţití rastru má obdobný účinek jako umístění listu milimetrového papíru pod výkres. Rastr vám pomůţe při zarovnání objektů a určení vzdálenosti mezinimi. Ve vykreslovaném výkresu se rastr nezobrazuje. Krok omezuje pohyb kurzoru nitkového kříţe na definovaný interval. Je-li reţim kroku aktivní, kurzor se přichytí neboli uchopí neviditelný rastr. Reţim kroku je uţitečný při určování přesných bodů pomocí kurzoru.zobrazení rastru 1. Aplikaci AutoCAD lze spustit klepnutím na nabídku Start (Windows) (Všechny) Programy Autodesk AutoCAD 2011 AutoCAD English. Otevře se okno aplikace AutoCAD s prázdným výkresovým souborem s názvem Drawing1.dwg. 2. Na stavovém řádku zkontrolujte, zda se nacházíte v pracovním prostoru 2D kreslení a poznámky. 3. Rastr lze zapnout klepnutím na tlačítko Zobrazit rastr na stavovém řádku. POZNÁMKAPokud tlačítko Rastr nevidíte, klepněte pravým tlačítkem na stavovýřádek a poté klepněte na poloţky Přepínání stavu Rastr (F7).V kreslicí ploše se zobrazí rastr. Všimněte si, ţe zaujímá omezenou plochu, tj. meze rastru. Přesné kreslení v aplikaci AutoCAD

23 Obr.5 Meze rastru 7.2 Nastavení rozteče rastru 1. Na stavovém řádku klepněte pravým tlačítkem na tlačítko Rastr. Klepněte na tlačítko Nastavení. 2. V dialogu Nastavení kreslení na kartě Krok a rastr zkontrolujte, zda je vybrána moţnost Rastr Ano (F7). Obr.6. Nastavení kreslení 23

24 7.3 Nastavení hodnot rastru a kroku 1. V části Rozteč rastru proveďte následující úkony: Zadáním hodnoty 0,0500v poli Rozteč X rastru určete vodorovnou rozteč rastru v jednotkách. Zadáním hodnoty 0,0500v poli Rozteč Y rastru určete svislou rozteč rastru v jednotkách. 2. Klepněte na tlačítko OK. Obr.7. Rozteč mezi rastrem Rozteč mezi rastrem bude nyní menší. Jak nastavit meze rastru. 1. Příkaz MEZE řídí kreslicí plochu pokrytou rastrem. V příkazovém řádku zadejte příkaz mezea stiskněte klávesu Enter. Obr.8 Přikaz Meze 24

25 2. V příkazovém řádku potvrďte stisknutím klávesy Enter výchozí hodnotu souřadnic 0,0 a určete levý dolní roh mezí výkresu. Obr.9 Meze rastru 480x V příkazovém řádku zadejte hodnotu 480,360 a stisknutím klávesy Enter určete pravý horní roh mezí rastru. Rastr se rozšíří tak, aby pokryl větší část kreslicí plochy. 7.4 Zapnutí reţimu kroku 1. Krok lze zapnout klepnutím na tlačítko Reţim kroku na stavovém řádku. 2. POZNÁMKAPokud tlačítko Reţim kroku nevidíte, klepněte pravým tlačítkem na stavový řádek a poté klepněte na poloţky Přepínání stavu Krok (F9). 3. Je-li reţim kroku zapnutý, lez kurzor přesouvat v kreslicí ploše. Kurzor uchopí body v kreslicí ploše ve shodných intervalech. 7.5 Nastavení rozteče kroku 1. Ve stavovém řádku klepněte pravým tlačítkem na tlačítko Reţim kroku a klepněte na poloţku Nastavení. 2. V dialogu Nastavení kreslení na kartě Krok a rastr zkontrolujte, zda je vybrána moţnost Krok Ano (F9). 3. V části Rozteč kroku proveďte následující úkony: V poli Rozteč X kroku zadejte hodnotu 0,500 a nastavte tak vodorovnou rozteč kroku v jednotkách. 7.6 Nastavení hodnot rastru a kroku V poli Rozteč Y kroku zadejte hodnotu 0,500 a nastavte tak svislou rozteč kroku v jednotkách. 25

26 Obr.10 Nastavení kreslení 7.7 Uchopení přesných bodů na objektech Pouţívání uchopení objektů je nejlepší metodou určení přesného umístění na objektu, aniţ by bylo třeba pouţívat souřadnice. Uchopení objektů lze pouţívat například ke kreslení úseček v přesném středu kruţnice, v koncovém bodě segmentu jiné úsečky nebo v tečně k oblouku. Uchopení objektů můţete zadat při libovolné výzvě programu pro zadání bodu. Při pohybu kurzoru přes místo úchopu na objektu se ve výchozím nastavení zobrazuje značka adynamické pole. Uchopení objektů obsahuje vizuální pomůcku nazvanou AutoSnap,která nabízí efektivnější náhled a pouţití funkce uchopení objektů. Zobrazení a aktivace uchopení objektů 1. Uchopení objektů lze zapnout klepnutím na tlačítko Uchopení objektů na stavovém řádku. 26

27 Přesné kreslení v aplikaci AutoCAD 2011 POZNÁMKA Pokud tlačítko Uchopení objektů nevidíte, klepněte pravým tlačítkemna stavový řádek a poté klepněte na poloţky Přepínání stavu Uchop (F3). 2. Po zobrazení libovolné výzvu k zadání bodu lze určit jedno uchopení objektu, a to stisknutím klávesy Shift, klepnutím pravým tlačítkem a výběrem uchopení objektů z nabídky Uchopení objektů. Následující tabulka uvádí běţně pouţívaná uchopení objektů. Uchopení k objektu Koncový bod Koncové body objektu Polovina Body poloviny objektu 27

28 Průsečík Průsečíky objektu nebo u jednoduchých uchopení objektů umístění, kde by se průsečíky protnuly při protaţení objektů. Uchopení přesných bodů na objektech Uchopení k objektu Střed Středové body kruţnic, oblouků nebo elips. Kvadrant Kvadranty kruţnic, oblouků nebo elips. Obr.11 Uchopovací reţim 28

29 Pouţité názvosloví : Rozteč rastru Rozteč kroku AutoSnap? Kontrolní otázky kapitoly 7. Jak nastavíš rozteč kroku? Jak nastavíš rozteč rastru? Kčemu se pouţívá rastr? Co je to uchopovací reţim? Použitá literatura: odkazy -Nápověda programu AutoCad 2011 včetně obrázků - Učebnice pro střední školy AutoCAD Petr Fořt, Jaroslav Kletečka, ISBN

30 8 Začínáme se základními funkcemi v aplikaci AutoCAD 2011 spuštění aplikace AutoCAD a otevření nového výkresu; kreslení úsečky, řady úseček a objektu; výběr objektů; odstranění objektů; přiblíţení/oddálení a posun pohledu; vyhledání dalších informací o pouţívání aplikace AutoCAD. 1. Aplikaci AutoCAD lze spustit klepnutím na nabídku Start (Windows) (Všechny) Programy Autodesk AutoCAD2011 POZNÁMKA: Pokud se zobrazí dialog Přehled nových funkcí, výběrem moţnosti Otevře se okno aplikace AutoCAD s prázdným výkresovým souborem s názvem Drawing1.dwg. 8.1 Kreslení úsečky V této lekci se naučíte kreslit úsečku, řadu spojených úseček nebo objekt tvořený úsečkami. Kromě toho se naučíte vybírat a mazat úsečky. Obr.12 Kreslení úsečky 1. Na pásu karet klepněte na kartu Výchozí panel Kreslení Úsečka. 2. Přetáhněte myš do prázdného výkresu. Zobrazí se kurzor nitkového kříţe se třemi textovými poli. Pole Zadejte první bod se nazývá dynamická výzva. Pomocí dynamické výzvy lze sledovat práci, aniţ by bylo třeba sledovat příkazový řádek. 30

31 Obr.13 První bod úsečky POZNÁMKA Pokud dynamická výzva není viditelná, lze ji zapnout stisknutím klávesy F Další dvě textová pole zobrazují umístění kurzoru (souřadnice x a y). Pomocí myši posunujte kurzor. Souřadnice se mění. 4. V prázdném výkresu klepnutím myši vyberte počáteční bod první úsečky. Dynamická výzva se změní na výzvu Určete další bod nebo. Obr.14 Druhý bod úsečky 5. Posunujte kurzor v libovolném směru a klepnutím vyberte koncový bod úsečky. Zobrazí se další textová pole s dalšími informacemi o úsečce. Prozatím je ignorujte. 6. Stisknutím klávesy Enter na klávesnici úsečku ukončete. Nakreslili jste první úsečku. 31

32 Obr.15 Výsledek 8.2 Výběr a odstranění jedné úsečky. Neţ se naučíte nakreslit řadu úseček, vyberte a odstraňte právě nakreslenou úsečku. 1. Posunutím kurzoru nad úsečku ji zvýrazněte. Úsečka se zobrazí tmavší a tečkovaná. 2. Klepnutím myši úsečku vyberte. Ţe je úsečka vybraná, poznáte tak, ţe se zobrazí tři čtvercové úchyty výběru a úsečka se změní na tečkovanou úsečku. Obr.16Ostranění úsečky 3. Stisknutím klávesy Delete na klávesnici úsečku vymaţte. Naučili jste se vybrat jeden objekt a odstranit jej. 8.3 Kreslení řady spojených úseček 1. Na pásu karet klepněte na kartu Výchozí panel Kreslení Úsečka. 2. Přetáhněte myš do prázdného výkresu. Klepnutím určete první bod úsečky. 32

33 3. Posunujte kurzor v libovolném směru a klepnutím vyberte další bod úsečky. Nakreslilijste první úsečku v řadě spojených úseček. 4. Přetaţením myši a klepnutím určete další bod. Nakreslili jste druhou úsečku v řadě spojených úseček. Obr.17 Řada spojených úseček 5. Opětovným přetaţením myši a klepnutím určete další body a přidejte více úseček. 6. Pokud chcete řadu úseček ukončit, stiskněte klávesu Enter na klávesnici. 8.4 Výběr a odstranění řady úseček Neţ se naučíte propojit řadu úseček a vytvořit tak objekt, odstraňte úsečky, které jste právě nakreslili. V dalších krocích budete pole výběru okna pouţívat k výběru všech úseček najednou. 1. Přesuňte kurzor vlevo nad úsečky. 2. Při taţení myši vpravo podrţte stisknuté tlačítko myši. Tak vytvoříte kolem úseček pole výběru. Obr.18 Výběr úseček 33

34 3. Klepněte, aţ se budou všechny úsečky nacházet uvnitř pole. Po klepnutí se zobrazí čtvercový úchyt výběru a úsečky se změní na tečkované. 4. Stisknutím klávesy Delete na klávesnici úsečky vymaţte. Obr.19. Úchyt výběru 8.5 Propojení řady úseček za účelem vytvoření objektu 1. Na pásu karet klepněte na kartu Výchozí panel Kreslení Úsečka. 2. Přetáhněte myš do prázdného výkresu. Klepnutím určete první bod úsečky. 3. Posunujte kurzor v libovolném směru a klepnutím vyberte další bod úsečky. 4. Opětovným taţením a klepnutím vytvořte několik dalších úseček. 5. Ihned po výběru posledního bodu zadejte (bez posunutí myši) na klávesnici příkaz zavři. Při zadávání se příkaz zavři zobrazí v malém textovém poli v okně. Obr.20. Propojení úseček 34

35 6. Stisknutím klávesy Enter na klávesnici příkaz zavři dokončete. Konec poslední nakreslené úsečky se spojí se začátkem první úsečky. Tato metoda přímého zadání příkazu do okna se nazývá dynamické zadání. Je rychlejší a jednodušší neţ pouţívání příkazového řádku. Obr.21 Vytvoření objektu 7. Před přesunutím k další lekci klepnutím na tlačítko Zavřít výkres zavřete. Není nutné jej ukládat. 8.6 Přiblíţení/oddálení a panoramování pomocí kolečka myši 1. Klepněte na tlačítko Otevřít Výkres a v dialogu Vybrat soubor vyberte soubor kitchens.dwg. Moţná bude třeba vyhledat sloţku C:\My Documents\Tutorials. Jedná se o jeden ze souborů staţených na začátku tohoto výukového programu. 2. Klepněte na tlačítko Otevřít. 3. Zkontrolujte, zda pracujete v modelovém prostoru. Pokud ne, klepněte na kartumodel v levém dolním rohu okna. 35

36 Obr.22 Přiblíţení/oddálení objektu 8.7 Přiblíţení a oddálení pomocí kolečka myši Nejjednodušší způsob přiblíţení a oddálení ve výkresu je pouţití kolečka myši. 1. Ponechejte kurzor v kreslicí ploše a posunutím kolečka myši nahoru přibliţte a zvětšete vybranou část výkresu. Přiblíţení/oddálení a panoramování pomocí kolečka myši 36

37 Obr.23 Přiblíţení/oddálení objektu pomocí kolečka 2. Chcete-li provést oddálení, posuňte kolečko myši dolů. Pouţité názvosloví : Dynamická vazba Panoramování Kontrolní otázky kapitoly 8. Co rozumíš pojmem dynamická vazba? Co je to panoramování a jaké je pouţití? Použitá literatura: odkazy -Nápověda programu AutoCad 2011 včetně obrázků - Učebnice pro střední školy AutoCAD Petr Fořt, Jaroslav Kletečka, ISBN

38 9 Kreslení objektů v aplikaci AutoCAD 2011 určení nastavení kreslení; kreslení kruţnice; kreslení mnohoúhelníku vepsaného do kruţnice; pouţití šrafovacího vzoru na uzavřenou hranici; kreslení oblouku; kreslení křivky. 9.1Určení nastavení kreslení 1. Aplikaci AutoCAD lze spustit klepnutím na nabídku Start (Windows) (Všechny) Programy Autodesk AutoCAD 2011 AutoCAD English. Otevře se okno aplikace AutoCAD s prázdným výkresovým souborem s názvem Drawing1.dwg. 2. Na stavovém řádku zkontrolujte, zda se nacházíte v pracovním prostoru 2D kreslení a poznámky. 3. Chcete-li dokončit následující lekce výukového programu, je třeba zadat některá nastavení kreslení. Pravým tlačítkem myši klepněte na ikonu Uchopení objektů na stavovém řádku v dolní části okna a vyberte poloţku Nastavení. 4. Zobrazí se dialog Nastavení kreslení. Na kartě Uchopení objektů zkontrolujte, zda je vybrána moţnost Uchopení objektu Ano. Také vyberte moţnosti Koncový bod, Polovina a Střed pro reţimy Uchopení objektů. Zkontrolujte, zda nejsou vybrány další moţnosti. Vyberte poloţku OK 38

39 9.2. Kreslení objektů v aplikaci AutoCAD 2011 Obr.24 Nastavení kreslení 9.3 Kreslení kruţnice Nakreslit kruţnici určením středového bodu a poloměru. Kreslení kruţnice 1. V otevřeném výkresu Drawing1.dwg klepněte na pásu karet na kartu Výchozí panel Kreslení rozevírací nabídka Kruţnice Střed, poloměr. 2. Přetáhněte kurzor nitkového kříţe do kreslicí plochy. 3. Klepnutím levým tlačítkem myši určete střed kruţnice. 4. Dynamické zadání zobrazí výzvu Určete rádius kruţnice. Na klávesnici zadejte hodnotu 3,25 a stisknutím klávesy Enter vytvořte kruţnici o poloměru 3, Klepněte na tlačítko Uloţit a uloţte výkres na plochu pod názvem circle.dwg. 39

40 9.4 Kreslení mnohoúhelníku Mnohoúhelník je rovnostranná uzavřená křivka se 3 aţ stranami. Vytváření mnohoúhelníků je jednoduchý působ kreslení rovnostranných trojúhelníků, čtverců,pětiúhelníků a šestiúhelníků. Kreslení mnohoúhelníku 1. Na pásu karet klepněte na kartu Výchozí panel Kreslení Polygon. 2. Přetáhněte kurzor do kreslicí plochy. Na dynamickou výzvu zadejte na klávesnici hodnotu 6 a určete počet stran mnohoúhelníku. Stiskněte klávesu ENTER. Obr.25. Kreslení mnohoúhelníku 3. Dynamická výzva se změní na výzvu Určete střed polygonu. Přesuňte kurzor dovnitř kruţnice, aby jste mohli určit její středový bod. Klepnutím do oranţové 4. kruţnice se dynamický kurzor vycentruje. Tak určuje střed kruţnice. 5. Dynamická výzva se změní na výzvu Zadejte moţnost. Budete moci vybírat ze dvou moţností. Klepněte na moţnost Vepsaný v kruţnici. Obr.26 Zadání volby 6. Dynamická výzva se změní na výzvu Určete rádius kruţnice. Zadáním hodnoty 3,25 a stisknutím klávesy Enter určete poloměr vepsané kruţnice. Vytvořili jste šestistranný mnohoúhelník vepsaný v kruţnici. 40

41 Obr.27Potvrzení volby 7. Klepněte na tlačítko Uloţit. 9.5 Pouţití šrafovacího vzoru 1. Na pásu karet klepněte na kartu Výchozí panel Kreslení Šrafy. 2. V dialogu Šrafování a gradient klepněte na tlačítko Přidat: Vybrat body. Obr.28. Šrafování a gradient 3. Klepnutím dovnitř mnohoúhelníku jej vyberte. Hranu mnohoúhelníku nevybírejte. Stiskněte klávesu Enter. 41

42 Obr.29. Volba bodu na objektech 4. V dialogu Šrafování a gradient na kartě Šrafy v poli Typ a vzor určete pomocí rozevírací nabídky následující moţnosti: Typ: Předdefinovaný Vzor: Ocel0 Obr.30. Gradient šrafy 5. Klepněte na tlačítko OK. Na mnohoúhelník bude pouţit vybraný šrafovací vzor. Obr.31. Potvrzení šrafování 42

43 6. Klepněte na tlačítko Uloţit a poté výkres zavřete. 9.6 Kreslení oblouku V této lekci se naučíte vytvářet zakřivený objekt neboli oblouk. Kreslení oblouku 1. Klepněte na tlačítko Otevřít. 2. V dialogu Vybrat soubor vyhledejte vyberte soubor bolt_add_arc.dwg. 3. Klepněte na tlačítko Otevřít. V této lekci dokončíte výkres bokorysu šroubu, a to přidáním oblouku. Obr.32 Kreslení oblouku-šroub 4. Aby bylo přidání oblouku jednodušší, přibliţte zobrazení šroubu a pomocí panoramování jej posuňte do pohledu. 5. Na pásu karet klepněte na kartu Výchozí panel Kreslení 3 body Přetáhněte kurzor do výkresu šroubu a přejděte do umístění určeného barevným čtverečkem na následujícím obrázku. U kurzoru dynamického zadání se zobrazí slovo koncový bod. Obr.33Panoramování šroubu 7. Klepněte vedle středu barevného čtverečku. To bude první bod oblouku. Čtvereček je vizuální pomůcka, která pomáhá uchopit přesný koncový bod existující úsečky. Tato funkce umoţňuje vytvářet přesné výkresy. 43

44 8. Přesuňte kurzor od prvního bodu. Dále bude třeba zadat umístění druhého bodu a úhel oblouku. Obě hodnoty lze zadat prostřednictvím výzvy dynamického zadání. 9. Nejprve pomocí klávesnice zadejte hodnotu 0,2000 pro druhý bod oblouku. Tato hodnota se zobrazí v poli dynamického zadání. Klávesu Enter nestiskněte. Místo toho stiskněte klávesu Tab na klávesnici. 10. Klávesa tabulátoru umoţní přechod na výzvu dynamického zadání úhlu oblouku. Zadejte hodnotu 120. Stisknutím klávesy Enter dokončete určení druhého bodu oblouku. Obr.34. Určení druhého bodu oblouku 11. Přesuňte kurzor do umístění uvedeného na následujícím obrázku. Kdyţ se zobrazí barevný čtvereček a u kurzoru dynamického zadání se zobrazí slovo koncový bod, klepnutím do středu čtverečku oblouk dokončete. Obr.35 Určení koncového bodu oblouku 12. Klepněte na tlačítko Uloţit a poté výkres zavřete. 44

45 9.7 Kreslení křivky 1. Klepněte na tlačítko Otevřít. 2. V dialogu Vybrat soubor vyhledejte soubor bolt_add_polyline.dwg. 3. V této lekci dokončíte výkres bokorysu šroubu, a to přidáním křivek. Obr.36. Kreslení křivek 4. Na pásu karet klepněte na kartu Výchozí panel Kreslení Křivka. 5. Přetáhněte kurzor do výkresu šroubu a přejděte do umístění určeného barevným čtverečkem na následujícím obrázku: Obr.37. První bod křivky 6. Klepněte vedle středu barevného čtverečku. To bude první bod křivky. 7. Přetáhněte kurzor do umístění určeného barevným čtverečkem na následujícím obrázku: Obr.38. Další bod křivky 45

46 8. Klepněte vedle středu barevného čtverečku. Nakreslili jste první čáru v křivce. 9. Přetáhněte kurzor do umístění určeného barevným čtverečkem na následujícím obrázku: Obr.39. Koncový bod křivky 10. Klepněte vedle středu barevného čtverečku. Nakreslili jste druhou čáru v křivce. 11. Přetáhněte kurzor do umístění určeného barevným čtverečkem na následujícím obrázku: Obr.40. Třetí čára na křivce 12. Klepněte vedle středu barevného čtverečku. Nakreslili jste třetí čáru v křivce. 13. Stisknutím klávesy Enter křivku dokončete. 14. Klepnutím na jeden segment úsečky křivky ji vyberte. Při výběru jednoho segmentu úsečky bude vybrána celá křivka. Obr.41. Uzavření celé křivky. 46

47 Obr.42. Ukončení výkresu 15. Klepněte na tlačítko Uloţit a poté výkres zavřete. Použité názvosloví : Ikona uchopení Rádius kruţnice Mnohoúhelník? Kontrolní otázky kapitoly 9. Pojem uchopovací reţim a jeho nastavení, vysvětli? Jakým způsobem nastavíš střed kruţnice? Co jsou to mnohoúhelníky a koli stran mnohoúhelníku můţeme nastavit? Pouţitá literatura: odkazy -Nápověda programu AutoCad 2011 včetně obrázků - Učebnice pro střední školy AutoCAD Petr Fořt, Jaroslav Kletečka, ISBN

48 10 Přehled kótování Kótování je proces vkládání poznámek o rozměrech do výkresu. Kóty lze vytvořit pro mnoho typů objektů v mnoha směrech. Základní typy kót jsou Lineární Radiální (poloměr, průměr a zalomeno) Úhlová Staniční Délka oblouku Lineární kóty mohou být horizontální, vertikální, šikmé, otočené, od základny nebo řetězové. Obrázek nabízí jednoduché příklady. Obr.43.Příklad jednoduchého kótování Poznámka: Ke zjednodušení organizace výkresu a velikosti kót je vhodnější vytvářet kóty v rozvrţeních neţ v modelovém prostoru. 48

49 Obr.44.Délková kóta 10.1 Příklad kótování výkresu Obr.45. Příklad výkresu 49

50 Použité názvosloví : Lineární kóta Staniční kóta? Kontrolní otázky kapitoly 10. Vysvětli pojem lineární kóta? Vysvětli pojem staniční kóta? Pouţitá literatura: odkazy -Nápověda programu AutoCad 2011 včetně obrázků - Učebnice pro střední školy AutoCAD Petr Fořt, Jaroslav Kletečka, ISBN

51 11 Úprava textu kóty Ve vytvořené kótě můţete měnit umístění a orientaci existujícího textu kóty nebo ho nahradit novým textem. Ve vytvořené kótě můţete otáčet existující text nebo ho nahradit jiným. Text lze přemístit na nové místo nebo zpět na původní polohu definovanou aktuálním kótovacím stylem. Na následujícím obrázku je původní poloha ve středu nad kótovací čárou. Obr.46. Úprava kóty Při otáčení nebo nahrazování textu definujte nejprve změnu, například otočení textu o úhel. Při přemisťování textu kóty vyberte k přesunu jednu kótu. Text můţete přemístit nalevo, napravo nebo doprostřed podél kótovací čáry nebo na jakoukoli polohu uvnitř nebo vně vynášecích čar. Pouţití uzlů je rychlý a jednoduchý způsob provedení. Pokud přemisťujete text nahoru nebo dolů, nemění se aktuální vertikální zarovnání textu související s kótovací čárou, takţe se podle toho upraví kóta a vynášecí čáry. Následující obrázek zobrazuje výsledek přesunutí textu dolů a napravo. Text zůstane vystředěn vertikálně vzhledem ke kótovací čáře. Obr.47. Úprava textu kóty Použité názvosloví : Vynášecí čára Vertikální vystředění 51

52 ? Kontrolní otázky. Vysvětli základní způsob kótování dle normy ISO? Pouţitá literatura -Nápověda programu AutoCad 2011 včetně obrázků - Učebnice pro střední školy AutoCAD Petr Fořt, Jaroslav Kletečka, ISBN

53 Příklad 13. Nakresli strojní součást dle předlohy ve 2D zobrazení. Obr.48. Příklad pro vlastní procvičení Pouţitá literatura -Nápověda programu AutoCad 2011 včetně obrázků - Učebnice pro střední školy AutoCAD Petr Fořt, Jaroslav Kletečka, ISBN

54 13 Seznam obrázků Obrázek 1Prostředí systému AutoCad... 7 Obrázek 2 Umístění úsečky Obrázek 3 Návrat úseček do konečného bodu Obrázek 4 Souřadnice bodu 3,2, Obrázek 5 Meze rastru Obrázek 6 Nastavení kreslení Obrázek 7 Rozteč mezi rastrem Obrázek 8 Příkaz MEZE Obrázek 9 Meze rastru 480x Obrázek 10 Nastavení kreslení Obrázek 11 Uchopovací reţim Obrázek 12 Kreslení úsečky Obrázek 13 První bod úsečky Obrázek 14 Druhý bod úsečky Obrázek 15 Výsledek Obrázek 16 Odstranění úsečky Obrázek 17 Řada spojených úseček Obrázek 18 Výběr úseček Obrázek 19 Úchyt výběru Obrázek 20 Propojení úseček Obrázek 21 Vytvoření objektu Obrázek 22 Přiblíţení/oddálení objektu Obrázek 23 Přiblíţení/oddálení pomocí kolečka Obrázek 24 Nastavení kreslení Obrázek 25 Kreslení mnohoúhelníků Obrázek 26 Zadání volby Obrázek 27 Potvrzení volby Obrázek 28 Šrafování a gradient Obrázek 29 Volba bodu v objektech Obrázek 30 Gradient šrafy Obrázek 31 Potvrzení šrafování Obrázek 32 Kreslení oblouku-šroub Obrázek 33 Panoramování šroubu Obrázek 34 Určení druhého bodu oblouku Obrázek 35 Určení koncového bodu oblouku Obrázek 36 Kreslení křivek

55 Obrázek 37 První bod křivky Obrázek 38 Další bod křivky Obrázek 39 Koncový bod křivky Obrázek 40 Třetí čára na křivce Obrázek 41 Uzavření celé křivky Obrázek 42 Uloţení výkresu Obrázek 43 Příklad jednoduchého kótování Obrázek 44 Délková kóta Obrázek 45 Příklad výkresu Obrázek 46 Úprava kóty Obrázek 47 Úprava textu kóty Obrázek 48 Příklad pro vlastní procvičení

56 Rozvržení hodinové dotace modulu CAD systémy AutoCAD Přesné technické kreslení ve 2D a 3D. 4 hodiny Úvod do CAD systémů 4 hodiny Kreslení ve 2D zobrazení 1 hodina Evaluace cvičení z AutoCad 9 hodin ing.antoš 56

57 15 Závěr Tato práce má za úkol vysvětlit posluchačům základní problematiku kreslení strojírenských výkresů v prostředí CAD systému a to od úplného počátku studia zobrazování vektorové grafiky. V dalším jsou uvedeny základní postupy pro vykreslení jednoduchých geometrických obrazců. Závěrem pak posluchač nakreslí strojní součást ve 2D a tím by měl získat prvotní zkušenosti s tímto programem. 57