Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
|
|
- Miroslava Natálie Bártová
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 3. blok 14/03/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/
2 Měření funkčních znaků rostlin: NA ZÁKLADĚ PROTOKOLŮ (Cornelissen et al. 2003) měření funkčních znaků rostlin bylo nutno standardizovat... tj. vytvořit přesné postupy jejich měření (tzv. PROTOKOLY), aby bylo možno srovnávat výsledky konkrétních studií, ale také budovat databáze s hodnotami znaků pro široké spektrum druhů první příručka: Cornelissenet al. 2003, Australian Journal of Botany 51:
3 Měření funkčních znaků rostlin: VÝBĚR MĚŘENÝCH DRUHŮ V TERÉNU (Cornelissen et al. 2003, Garnier et al. 2004, Pakeman and Quested 2007) VÝBĚR DRUHŮ... často není reálné měřit funkční znaky na celém spektru druhů ve společenstvu (zvlášť v druhově bohatých s. nebo ve společenstvech s několika fenologickými aspekty) řada studií ukazuje, že pro pochopení fungování ekosystému je dostačující změřit znaky pro druhy, které tvoří alespoň 80% biomasy (nebo i pokryvnosti) vegetace měření všech přítomných druhů je žádoucí ve studiích funkční diverzity vegetace KVALITATIVNÍ ZNAKY (např. jednoletka, typ disperze) je důležitější měřit pro všechny druhy ve společenstvu (redukce počtu měřených druhů silně ovlivňuje vážený průměr znaku společenstva) PRŮMĚRNÁ HODNOTA KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ SPOLEČENSTVA (např. hmotnost semene,
4 Měření funkčních znaků rostlin: VÝBĚR MĚŘENÝCH JEDINCŮ DANÉHO DRUHU V TERÉNU (Cornelissen et al. 2003) VÝBĚR JEDINCŮ DRUHU PRO MĚŘENÍ... řada znaků rostlin vykazuje plasticitu s ohledem na podmínky prostředí (zejména světlo, herbivorii) znaky měříme na plně osluněných jedincích (v les. společenstvech na nejméně stíněných) vybíráme jedince bez známek poškození herbivory nebo patogeny výběr jedinců nejlépe na transektu po určitém intervalu (fixním nebo náhodném)... měříme rostliny daného druhu, které jsou nejblíže vybranému bodu na transektu STATISTICKÉ HLEDISKO... vzhledem k vnitrodruhové variabilitě znaků je žádoucí měřit znaky na více jedincích daného druhu (alespoň na ex.) z těchto údajů můžeme spočítat průměr a směrodatnou odchylku podíl SD/průměr... koeficient variability(cv), umožňuje porovnání variability znaků měřených na různé škále
5 Měření funkčních znaků rostlin: KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ ZNAKY (Cornelissen et al. 2003) kvalitativní (cat.) vs kvantitativní znaky (s jednotkami)... rozsah hodnot, dop. počet měřených jedinců resp. listů na jedinci (10,2... tzn. 10 jedinců, na každém 2 listy), variabilita znaku (CV)
6 Znaky rostlin v databázích: CELOROSTLINNÉ ZNAKY (Cornelissen et al. 2003) růstová forma (growth form)... dle výšky a architektury výstavby rostliny trsnaté (tussocks), polštářovité (cushions), keříky (dwarf shrubs), sukulenty (succulents), liány (climbers)... celkem 19 forem životní forma (life form)... dle pozice obnovovacích orgánů pupenů (Raunkiaer 1934) fanerofyty, chamaefyty, hemikryptofyty, geofyty, terofyty, helofyty, hydrofyty vegetativní výška rostliny (canopy height)... výška od půdního povrchu k nejvyšším fotosyntetickým orgánům rostlin (u trav poslední list na stéble... bez květenství) klonalita (clonality)... schopnost rostlin reprodukovat se vegetativně neklonální, klonální nadzemní (stolony, adventivní pupeny na listech), klonální podzemní (rhizomy, hlízy tubers, cibule, adventivní pupeny na kořenech) ostnitost (spinescence)... trn (thorn) je odvozen od stonku, osten(spine) je z listu, prickle od pokožky (epidermis) všechny jsou obranou proti herbivorii (5 tříd ostnitosti dle hustoty) thorns Prunusspinosa (blackthorn) prickles Rosa spp. spines Cirsium spinosissimum
7 Měření funkčních znaků rostlin: komponentní, tj. vícesložkové např. HOŘLAVOST ROSTLINY (Cornelissen et al. 2003) hořlavost (flammability) je rostlinný znak, který říká jak rychle se rostlina vznítí (ignitability) a jak rychle se oheň šíří rostlinou (combustibility) závisí na kvalitě rostlinných pletiv (obsahu sušiny, zastoupení éterických olejů, vosků), architektuře rostliny (stupeň větvení), struktuře orgánů (velikost listu) a produkci opadu
8 Znaky rostlin v databázích: LISTOVÉ ZNAKY (Cornelissen et al. 2003, Vile et al. 2005) velikost listu (leaf size)... plocha jedné strany listu čerstvě utrženého listu (mm 2 ) specifická listová plocha (specificleaf area, SLA, mm 2 mg 1 )... plocha jedné strany čerstvě utrženého listu vydělená hmotností sušiny listu obsah sušiny v listech (leaf dry matter content, LDMC, mg g 1 )... sušina listu (mg) vydělená hmotností listu plně saturovaného vodou (g) po 12 hodinách rehydratace listová koncentrace dusíku resp. fosforu (leaf nitrogen concentration, LNC; leaf phosphorus concentration, LPC; mg g 1 )... obsah dusíku nebo fosforu na jednotku sušiny listu životnost listu (leaf lifespan, leaf longevity, měsíce)... fyziologicky aktivní perioda listu pevnost listu v tahu (leaf tensile strength, N mm 1 )... síla nutná k přetržení listu dělená jeho šířkou dobrý indikátor strukturní ochrany listu tloušťka listu (leaf thickness)... průměrná tloušťka listové čepele měření tloušťky měření pevnosti v tahu
9 Znaky rostlin v databázích: ZNAKY ROSTLIN PODZEMÍ (Cornelissen et al. 2003) specifická délka kořene (specificroot length, SLR)... je poměr délky kořenové soustavy k celkové hmotnosti kořenů v sušině (m g 1 ), chápána jako podzemní analog specifické listové plochy (SLA), tj. velikost absorpční plochy na jednotku investice průměr jemných kořínků (fine root diameter)... průměr kořínků s kořenovým vlášením, které mají absorpční funkci (mm), obvykle se týká kořínků s menším průměrem než 2 mm hloubková distribuce kořenů (root depth distribution)... udává jak jsou kořeny distribuovány vertikálně v půdním profilu (gm 3 ), 50% biomasy kořenů je v horních 30 cm půdního profilu hloubka 95% kořenů (95% rooting depth)... odhad hloubky, do které je zahrnuto 95% biomasy kořenové soustavy druhu strategie získávání živin (nutrient uptake strategy)... adaptivní mechanismy pro získávání živin v oligotrofních podmínkách, kategorický znak: fixátor dusíku, mykorrhiza (arbuskulární, ekto, erikoidní, orchideová), shlukovité kořeny ( cluster a dauciform roots), paraziti (hemi, holo ), masožravé, mykoheterotrofové (saprotrofní rostliny) malá velká
10 Funkční znaky rostlin: extrakce hodnot z databází... TRY database(kattge t al. 2011) největší globální databáze znaků rostlin db.org vyžaduje registraci a zdůvodnění stahování dat pro výzkumné účely
11 Funkční znaky rostlin: extrakce hodnot z databází... LEDA traitbase (Kleyer et al. 2008) největší databáze znaků pro evropské druhy rostlin traitbase.org dříve bezplatný hromadný export hodnot jednoho znaku pro více druhů na základě druhového seznamu a jeho identifikace s několika typy nomenklatury nyní nutný jednotlivý výběr samostatně pro každý druh problematická extrakce znaků pro kritické taxony... Achillea millefolium s.l., Hieracium spp., Taraxacum spp. při chybějících měřeních konkrétního mikrodruhu možno použít hodnoty naměřené na druhu příbuzném (funkčně a ekologicky obdobném)
12 Funkční znaky rostlin: extrakce hodnot z databází... BIOLFLOR (Klotz et al. 2002) databáze zejména kategoriálních znaků pro evropské druhy rostlin www2.ufz.de/biolflor vyhledání znaků jednotlivě nebo hromadný export (placený přístup na heslo) pro desítky druhů na základě druhového seznamu a jeho identifikace s německou nomenklaturou
13 Funkční znaky rostlin: extrakce hodnot z databází... Ecoflora (Fitter and Peat 1994) britská databáze velké množství znaků rostlin ale hodnoty pouze pro velmi malé množství druhů
14 Funkční znaky rostlin: extrakce hodnot z databází... e FLORA sys (Plantureuxand Amiaud 2010) francouzská databáze nancy.fr velké množství znaků rostlin ale hodnoty pouze pro velmi malé množství druhů
15 Kalkulace vážených průměrů funkčních znaků a indexů funkční diverzity: MAKRO V EXCELU (Lepš et al. 2006) Co MAKRO umí: pokryvnosti druhů na plochách (které nutně nemusí dávat dohromady 100%) automaticky přepočítá na proporce druhů (relativní suma všech druhů na ploše dává 1.0) vážené průměry funkčních znaků rostlin z proporcí druhů ve snímku a hodnot znaků pro jednotlivé druhy indexy funkční diverzity (RAO, Mason) na základě kvantitativních, kategoriálních a fenologických znaků (cirkulární škála)
16 Kalkulace vážených průměrů funkčních znaků: MAKRO V EXCELU (Lepš et al. 2006) Co potřebujeme k výpočtu váženého průměru funkčního znaku: tabulku druhů a jejich hojnosti (pokryvnost, početnost) na plochách (1. matice)... list Absolute tabulku druhů a hodnot jejich funkčních znaků (2. matice)... list Data přepočítáme pomocí MAKRA relativize hodnoty pokryvnosti na proporce... na listu Relative využijeme MAKRO sdnonlog... na listu Relative pak najdete vážené průměry znaků pro plochy...kde p i je proporce i tého druhu ve snímku a x i je hodnota funkčního znaku i tého druhu
17 Kalkulace indexů funkční diverzity: MAKRO V EXCELU (Lepš et al. 2006) MAKRO počítá Rao index funkční diverzity (Rao 1982)...kde p i je proporce i tého druhu, p j je proporce j tého druhu ve snímku a d ij je dissimilarita (nepodobnost) hodnot znaku mezi druhem i a druhem j největším problémem je správná volba kalkulace dissimilarity dissimilarita představuje vzdálenost mezi hodnotami znaku dvou druhů... u kvantitatitních znaků je definována jako (1 overlap)
18 Kalkulace DISSIMILARITY funkčního znaku mezi druhy: MAKRO V EXCELU (Lepš et al. 2006) výsledky kalkulace dissimilarity funkčních znaků mezi druhy najdeme na listu spesim kvantitativní znaky pro každý druh potřebujeme průměrnou hodnotu znaku a standardní odchylku (SD) vstupní list pro nakopírování hodnot znaků Data a makro pro výpočet disim binární a kvantitativní znaky bez znalosti standardní odchylky (z databází nebo lokálních flór) binární znaky... leguminóza (1) neleguminóza(0) ; jednoděložná (1) nejednoděložná (0) kvantitativní znaky nutno přeškálovatdo rozmezí lze udělat tak, že od každé hodnoty znaku odečteme minimum (z našeho souboru druhů) a toto číslo vydělíme rozdílem maxima a minima znak přeškálováno druh1 1 0 druh druh druh druh5 9 1 druh druh druh min 9 max 8 rozdíl vstupní list pro nakopírování hodnot znaků Binary a makro pro výpočet disibin nutno vložit název znaku do dvou řádků (při jejich sloučení v prvním řádku dissimilaritamezi druhy pro dva znaky na jednou
19 Kalkulace DISSIMILARITY funkčního znaku mezi druhy: MAKRO V EXCELU (Lepš et al. 2006) výsledky kalkulace dissimilarity funkčních znaků mezi druhy najdeme na listu spesim kategorické znaky znaky kódované pomocí více proměnných (dummy... vždy 0 nebo 1; fuzzy... libovolné hodnoty v kategoriích ale celkový součet pro všech sloupců druh 1) vstupní list pro nakopírování hodnot znaků Categories a makro pro výpočet disicateg fenologické znaky (např. počátek kvetení nebo životní cyklus) znaky kódované na cirkulární škále (např den v roce a 10. den jsou si blíže než 10. a 100. den), proto nutno znát a zapisovat dvě proměnné: kdy druh začíná kvést a kdy končí kvést vstupní list pro nakopírování hodnot znaků Phenolog a makro pro výpočet Phenol
20 Kalkulace indexů diverzity... program FDiversity: extense statistického programu R (Casanoves et al. 2011) možno spočítat všechny index diverzity (i taxonomické Shannon, Evennessaj.) kalkulace FD založené na jednom znaku ale i na více znacích (multidimensional, Villeger et al. 2008)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VíceStruktura a funkce lučních ekosystémů
Struktura a funkce lučních ekosystémů Louka Z různých definic a pohledů lze luční porost chápat různě: Městský člověk květnatá louka Zemědělec pícní porost Ekolog fytocenóza, geobiocenóza, ekosystém Producenti
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceMgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 5. blok 11/04/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 2. blok 28/02/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace
VícePrimární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VíceBonita stanoviště a bonita porostu
Bonita stanoviště a bonita porostu aneb přístupy hodnocení produkce lesa Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Základní
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VícePopisná statistika kvantitativní veličiny
StatSoft Popisná statistika kvantitativní veličiny Protože nám surová data obvykle žádnou smysluplnou informaci neposkytnou, je žádoucí vyjádřit tyto ve zhuštěnější formě. V předchozím dílu jsme začali
VíceCVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky
CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky Analýza transpiračních křivek, založená na vážení odříznutých
VíceEkologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity
VíceOdhad biomasy a produkce
Odhad biomasy a produkce Rostlinná biomasa a primární Primární produkce produkce GPP vše vyprodukované fotosyntézou NPP GPP-respirace zpravidla měříme NPP přírůstek biomasy, bilance uhlíku, na základě
VíceUniverzita Pardubice 8. licenční studium chemometrie
Univerzita Pardubice 8. licenční studium chemometrie Statistické zpracování dat při managementu jakosti Semestrální práce Metody s latentními proměnnými a klasifikační metody Ing. Jan Balcárek, Ph.D. vedoucí
VíceINDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev
INDEXY DIVERZITY Jurasinski et al. (2009) ALFA, BETA A GAMA DIVERZITA Alfa diverzita druhová bohatost vzorku Beta diverzita (species turnover) změna v druhovém složení mezi vzorky Gama diverzita celková
VíceAnalýza dat na PC I.
CENTRUM BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská a Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Analýza dat na PC I. Popisná analýza v programu Statistica IBA výuka Základní popisná statistika Popisná statistika
VíceMetodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero. RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv
Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv Praha, 5.2.2014 Cíl výzkumného úkolu: metodický postup, který bude: - splňovat požadavky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
VíceSystém rostlin Část vyšší rostliny
Systém rostlin Část vyšší rostliny Literatura Hendrych R. (1977): Systém a evoluce vyšších rostlin. Rosypal S. (1992): Fylogeneze, systém a biologie organismů. Mártonfi P. (2003): Systematika cievnatých
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceObsah Úvod Kapitola 1 Než začneme Kapitola 2 Práce s hromadnými daty před analýzou
Úvod.................................................................. 11 Kapitola 1 Než začneme.................................................................. 17 1.1 Logika kvantitativního výzkumu...........................................
VíceCykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 7. blok 10/12/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
VíceDiverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá
Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště Irena Veselá Proč doubravy? Omezení datového souboru: výběr ploch s dominantními druhy Quercus petraea nebo Q. robur => konstantní vliv na bylinné
VíceVY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34
Kód DUM : Škola: Číslo projektu: Název projektu: Název šablony: VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34 Základní škola a Mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace, Polenská 162 / 4, 588 12 Dobronín CZ.1.07/1.4.00/21.3541
VíceProtokol č. 5. Vytyčovací údaje zkusných ploch
Protokol č. 5 Vytyčovací údaje zkusných ploch Zadání: Ve vybraném porostu bylo prováděno zjišťování zásob za použití reprezentativní metody kruhových zkusných ploch. Na těchto zkusných plochách byl zjišťován
VíceMgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 7. blok 24/05/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
VícePojem a úkoly statistiky
Katedra ekonometrie FVL UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Pojem a úkoly statistiky Statistika je věda, která se zabývá získáváním, zpracováním a analýzou dat pro potřeby
VíceFormy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)
schopnost ekologického kl ikéh systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (autoregulace) koeficient ekologické stability (KES) poměr ploch relativně stabilních proti plochám
VíceZápočtová práce STATISTIKA I
Zápočtová práce STATISTIKA I Obsah: - úvodní stránka - charakteristika dat (původ dat, důvod zpracování,...) - výpis naměřených hodnot (v tabulce) - zpracování dat (buď bodové nebo intervalové, podle charakteru
VíceNáhodné chyby přímých měření
Náhodné chyby přímých měření Hodnoty náhodných chyb se nedají stanovit předem, ale na základě počtu pravděpodobnosti lze zjistit, která z možných naměřených hodnot je více a která je méně pravděpodobná.
VíceBiocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo 26 všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy 31 Úbytek toxických látek Rovnováha Růst
VíceCykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
Více4. Zpracování číselných dat
4. Zpracování číselných dat 4.1 Jednoduché hodnocení dat 4.2 Začlenění dat do písemné práce Zásady zpracování vědecké práce pro obory BOZO, PÚPN, LS 2011 4.1 Hodnocení číselných dat Popisná data: střední
VíceTřídění statistických dat
2.1 Třídění statistických dat Všechny muže ve městě rozdělíme na 2 skupiny: A) muži, kteří chodí k holiči B) muži, kteří se holí sami Do které skupiny zařadíme holiče? prof. Raymond M. Smullyan, Dr. Math.
VíceNáhodné (statistické) chyby přímých měření
Náhodné (statistické) chyby přímých měření Hodnoty náhodných chyb se nedají stanovit předem, ale na základě počtu pravděpodobnosti lze zjistit, která z možných naměřených hodnot je více a která je méně
VíceMatematické modelování dopravního proudu
Matematické modelování dopravního proudu Ondřej Lanč, Alena Girglová, Kateřina Papežová, Lucie Obšilová Gymnázium Otokara Březiny a SOŠ Telč lancondrej@centrum.cz Abstrakt: Cílem projektu bylo seznámení
VíceNavrhování experimentů a jejich analýza. Eva Jarošová
Navrhování experimentů a jejich analýza Eva Jarošová Obsah Základní techniky Vyhodnocení výsledků Experimenty s jedním zkoumaným faktorem Faktoriální experimenty úplné 2 N dílčí 2 N-p Experimenty pro studium
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VícePraktická statistika. Petr Ponížil Eva Kutálková
Praktická statistika Petr Ponížil Eva Kutálková Zápis výsledků měření Předpokládejme, že známe hodnotu napětí U = 238,9 V i její chybu 3,3 V. Hodnotu veličiny zapíšeme na tolik míst, aby až poslední bylo
VíceMěření závislosti statistických dat
5.1 Měření závislosti statistických dat Každý pořádný astronom je schopen vám předpovědět, kde se bude nacházet daná hvězda půl hodiny před půlnocí. Ne každý je však téhož schopen předpovědět v případě
VíceRůstové modely a agrometeorologický monitoring 9. 12. 2013
Růstové modely a agrometeorologický monitoring 9. 12. 2013 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná
Více1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO
1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO CO JE TO MORFOLOGIE ROSTLIN? disciplína o stavbě rostlinného těla stojí vedle cytologie a histologie (anatomie) jako organologie zaměření na popis vnější a vnitřní stavby orgánů
VíceStatistika. Diskrétní data. Spojitá data. Charakteristiky polohy. Charakteristiky variability
I Přednáška Statistika Diskrétní data Spojitá data Charakteristiky polohy Charakteristiky variability Statistika deskriptivní statistika ˆ induktivní statistika populace (základní soubor) ˆ výběr parametry
VíceProstorová variabilita
Prostorová variabilita prostorová závislost (autokorelace) reprezentuje korelaci mezi hodnotami určité náhodné proměnné v místě i a hodnotami téže proměnné v jiném místě j; prostorová heterogenita je strukturální
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
VíceAbiotické faktory působící na vegetaci
Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)
VíceMatematika III. 27. listopadu Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Matematika III
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 27. listopadu 2017 Typy statistických znaků (proměnných) Typy proměnných: Kvalitativní proměnná (kategoriální, slovní,... ) Kvantitativní proměnná (numerická,
VíceZákladní pojmy. fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo
Základní pojmy fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo Ekologie rostlin zahrnuje: Fytogeografie nauka o rozšíření rostlin a vegetace
VíceDendrometrie pro účel oceňování dřevin rostoucích mimo les dle metodiky AOPK
Dendrometrie pro účel oceňování dřevin rostoucích mimo les dle metodiky AOPK Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Dendrometrie
VíceUhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem
Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové
VíceNázev: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE
Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího
Více23. Matematická statistika
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 23. Matematická statistika Statistika je věda, která se snaží zkoumat reálná data a s pomocí teorii pravděpodobnosti
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství (prezentace pro výuku předmětu Modelování v geotechnice) doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009. Tento
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich
VíceVícerozměrné statistické metody
Vícerozměrné statistické metody Podobnosti a vzdálenosti ve vícerozměrném prostoru, asociační matice II Jiří Jarkovský, Simona Littnerová Vícerozměrné statistické metody Práce s asociační maticí Vzdálenosti
VíceProfilování vzorků heroinu s využitím vícerozměrné statistické analýzy
Profilování vzorků heroinu s využitím vícerozměrné statistické analýzy Autor práce : RNDr. Ivo Beroun,CSc. Vedoucí práce: prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. PROFILOVÁNÍ Profilování = klasifikace a rozlišování
VíceŠkály podle informace v datech:
Škály podle informace v datech: Různé typy dat znamenají různou informaci, resp. různé množství informace Data nominální Rovná se? x 1 = x 2 Data ordinální Větší, menší? x 1 < x 2 Data intervalová O kolik?
VíceZákladní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý
Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch
Více2. Základní typy dat Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky Frekvenční tabulky Grafický popis dat
2. Základní typy dat Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky Frekvenční tabulky Grafický popis dat Anotace Realitu můžeme popisovat různými typy dat, každý z nich se specifickými vlastnostmi,
VíceZpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Zpracování náhodného výběru popisná statistika Ing. Michal Dorda, Ph.D. Základní pojmy Úkolem statistiky je na základě vlastností výběrového souboru usuzovat o vlastnostech celé populace. Populace(základní
Vícefluktuace jak dob trvání po sobě jdoucích srdečních cyklů, tak hodnot Heart Rate Variability) je jev, který
BIOLOGICKÉ A LÉKAŘSKÉ SIGNÁLY VI. VARIABILITA SRDEČNÍHO RYTMU VARIABILITA SRDEČNÍHO RYTMU VARIABILITA SRDEČNÍHO RYTMU, tj. fluktuace jak dob trvání po sobě jdoucích srdečních cyklů, tak hodnot okamžité
Více10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP
TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY Trvalé smíšené společenstvo rostlin, které se udržuje pravidelným využíváním VYUŽTÍ A INTEZIFIKACE TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ NA BIOPLYN Agrobotanické složky Trávy Jeteloviny Ostatní
VíceNadzemní biomasa a zásoba uhlíku
Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v
VíceVyužití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
VíceRozhodovací procesy 8
Rozhodovací procesy 8 Rozhodování za jistoty Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 VIII rozhodování 1 Rozhodování za jistoty Cíl přednášky 8: Rozhodovací analýza Stanovení
VíceNáhodná proměnná. Náhodná proměnná může mít rozdělení diskrétní (x 1. , x 2. ; x 2. spojité (<x 1
Náhodná proměnná Náhodná proměnná může mít rozdělení diskrétní (x 1, x 2,,x n ) spojité () Poznámky: 1. Fyzikální veličiny jsou zpravidla spojité, ale změřené hodnoty jsou diskrétní. 2. Pokud
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ Ústav materiálového inženýrství - odbor slévárenství
1 PŘÍLOHA KE KAPITOLE 11 2 Seznam příloh ke kapitole 11 Podkapitola 11.2. Přilité tyče: Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf 9 Graf 1 Graf 11 Rychlost šíření ultrazvuku vs. pořadí
VíceCykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 3. blok 15/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
VíceKořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho
Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova
VíceDOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN Aktivní příjem = příjem vyžadující energii, dodává ji ATP (energie k regeneraci nosičů) Pasivní příjem = příjem na základě elektrochemického potenciálu (ve vnitřním prostoru převažuje
VícePorovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce
Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce Ing. Soňa Valtýniová Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU v Brně 1 V rámci disertační práce Téma komplexního hodnocení udržitelnosti
VíceNormální (Gaussovo) rozdělení
Normální (Gaussovo) rozdělení Normální (Gaussovo) rozdělení popisuje vlastnosti náhodné spojité veličiny, která vzniká složením různých náhodných vlivů, které jsou navzájem nezávislé, kterých je velký
VíceVEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN
VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN 13 Soubory určitých pletiv vytvářejí u rostlin rostlinné orgány, a to buď vegetativního nebo generativního charakteru. Vegetativní orgány slouží rostlinám k zajištění růstu,
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
Víceč.. 4: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Pedologické praktikum - téma č.. 4: Odběr r půdnp dních vzorků Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Půdní vzorek je část matrice
VíceProtimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VícePSY117/454 Statistická analýza dat v psychologii Přednáška 10
PSY117/454 Statistická analýza dat v psychologii Přednáška 10 TESTY PRO NOMINÁLNÍ A ORDINÁLNÍ PROMĚNNÉ NEPARAMETRICKÉ METODY... a to mělo, jak sám vidíte, nedozírné následky. Smrť Analýza četností hodnot
VíceInferenční statistika - úvod. z-skóry normální rozdělení pravděpodobnost rozdělení výběrových průměrů
Inferenční statistika - úvod z-skóry normální rozdělení pravděpodobnost rozdělení výběrových průměrů Pravděpodobnost postupy induktivní statistiky vycházejí z teorie pravděpodobnosti pravděpodobnost, že
VíceProtokol č. 1. Tloušťková struktura. Zadání:
Protokol č. 1 Tloušťková struktura Zadání: Pro zadané výčetní tloušťky (v cm) vypočítejte statistické charakteristiky a slovně interpretujte základní statistické vlastnosti tohoto souboru tloušťek. Dále
VíceUniverzita Pardubice. Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie. Licenční studium Statistické zpracování dat
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Licenční studium Statistické zpracování dat Semestrální práce Interpolace, aproximace a spline 2007 Jindřich Freisleben Obsah
VíceSelekční indexy v praxi. Josef Kučera
Selekční indexy v praxi Josef Kučera Selekce Cílem selekce je výběr zvířat k produkci potomstva pro obměnu stáda nebo v celé populaci k produkci další generace zvířat na všech úrovních šlechdtelského programu
VíceKontrola: Sečteme-li sloupec,,četnost výskytu musí nám vyjít hodnota rozsahu souboru (našich 20 žáků)
Základní výpočty pro MPPZ Teorie Aritmetický průměr = součet hodnot znaku zjištěných u všech jednotek souboru, dělený počtem všech jednotek souboru Modus = hodnota souboru s nejvyšší četností Medián =
VíceZáklady popisné statistiky. Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita J. Jarkovský, L. Dušek
Základy popisné statistiky Anotace Realitu můžeme popisovat různými typy dat, každý z nich se specifickými vlastnostmi, výhodami, nevýhodami a vlastní sadou využitelných statistických metod -od binárních
VíceMěření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu
Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu J.Čermák, N.Naděždina Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Transpirace
VíceMěření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace
Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace Vít Gloser Cvičení z fyziologie rostlin pro pokročilé Základní principy xylémového transportu vody (1) Tok vody v xylému je možný
VíceSTATISTICKÉ CHARAKTERISTIKY
STATISTICKÉ CHARAKTERISTIKY 1 Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0021)
VíceTestování hypotéz. 1. vymezení základních pojmů 2. testování hypotéz o rozdílu průměrů 3. jednovýběrový t-test
Testování hypotéz 1. vymezení základních pojmů 2. testování hypotéz o rozdílu průměrů 3. jednovýběrový t-test Testování hypotéz proces, kterým rozhodujeme, zda přijmeme nebo zamítneme nulovou hypotézu
VíceObecné, centrální a normované momenty
Obecné, centrální a normované momenty Obsah kapitoly 4. Elementární statistické zpracování - parametrizace vhodnými empirickými parametry Studijní cíle Naučit se počítat centrální a normované momenty pomocí
VíceIng. Jiří Kolouch Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky
Vzorkování krmiv Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. Ing. Jiří Kolouch 7.5.2013 Projekt je
VíceStatistické zpracování výsledků
Statistické zpracování výsledků Výpočet se skládá ze dvou částí. Vztažná hodnota a také hodnota směrodatné odchylky jednotlivých porovnání se určuje z výsledků dodaných účastníky MPZ. V první části je
Vícevzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291
Vzorová úloha 4.16 Postup vícerozměrné kalibrace Postup vícerozměrné kalibrace ukážeme na úloze C4.10 Vícerozměrný kalibrační model kvality bezolovnatého benzinu. Dle následujících kroků na základě naměřených
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceStatistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1
Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát
Více