Müller, Zden k (2010): Islám a islamismus. Praha: Academia, 260 s., ISBN

Transkript

1 Müller, Zden k (2010): Islám a islamismus. Praha: Academia, 260 s., ISBN Autor: Petra Balážová balazova.p@centrum.cz V první polovin roku 2010 vydalo nakladatelství Academia ve své edici Novov k zajímavý titul s názvem Islám a Islamismus, který nabízí netradi ní pohled na dilema náboženství a politiky arabského sv ta odrážející se na spole enském i politickém d ní sv ta západního. Ko eny hrozeb vycházejících z oblasti Blízkého a St edního východu i vlastní filosofii celé islámské spole nosti hledá ve své další knižní publikaci známý religionista, historik a arabista, ve Francii žijící pan Zden k Müller. Jeho text je do zna né míry obohacen o okamžiky, které vedly k postavení muslim v i západní k es anské spole nosti již dávno v minulosti a jejichž vnímání západního sv ta se v pozd jší dob rozd lilo na dva názorové protiklady uvnit celé rozsáhlé islámské oblasti. Setkáváme se zde s podrobnou komparací t chto dvou odlišných sv t a už z politického i náboženského hlediska, aniž by si autor kladl ambice zasahovat do každého oboru v hlubších úvahách. Vychází ze sou asné problematiky a jejího p ímého vlivu na západní spole nost. Historické okamžiky jsou zde transformovány do aktuálního d ní, novodobého myšlení a oprávn ných obav obou stran z opozi ní politické i náboženské kultury. Text zahrnuje jednotlivé faktory rozvoje v ící spole nosti po staletí formované vále nými porážkami a znovu obnovou celé její arabské oblasti. Není p ekvapující, že vlastní ko eny autor hledá a nachází již v p edislámské dob, dále v období života hlavního proroka Mohammeda, který islám sám prosadil a položil tak základy filosofického myšlení muslim i ucelenou koncepci islámského práva. To bylo nadále po staletí upravováno dle aktuálních pot eb spole nosti v té i oné dob, p i emž 122

2 vlivem region a názorových k ižovatek má v sou asné dob n kolik podob. Tento fakt je jedním ze zásadních d vod k rozpor m uvnit muslimské obce samotné. V textu jsou dále zahrnuta islámská dilemata, jako jsou ideální chálífát versus hierarchie mocenských a majetkových hodnot rozvíjející se spole nosti, nebo domácí tradice versus proces nazývaný modernizace. Logicky v t chto bodech vznikají další po staletí p etrvávající konfrontace mezi ortodoxní spole ností podporující islámské zákony nekompromisní v i postupujícím zm nám politického systému na stran jedné a modern vyhlížejícího ovšem absolutistického vlada ství podporujících muslim na stran druhé. Sou asn jak první skupina, tak druhá shledávají ideové konflikty ješt ve svých vlastních adách. Celá oblast Blízkého a St edního východu i její kmenové rozd lení tak zp sobují názorová t ení p echázející v dlouhodobou nejednotnost, což islámu rovn ž na autorit nep idává. Také proces modernizace neprobíhá pouze na politické a spole enské úrovni. Reformy v t chto sférách autor dopl uje i o informace k rozvoji knihtisku v oblasti, na což nutn navazovala pot eba výuky evropských jazyk, prosazení novina iny, rozhlasových a televizních médií a v neposlední ad i obecného práva nemající ko eny ve svatém písmu. Ve všech t chto na sebe navazujících zm nách autor shledává nevyhnutelnost p em ny muslimské spole nosti a tím i prohlubujících se konflikt mezi dv ma sm ry, jimiž se muslimský sv t ubírá. Stále rozši ující se ideologie, které se Müller v knize v nuje, je Islamismus. Na základ jednostranných ideových názor muslim siln motivovaných tradicí a zárove pot eby strukturalizace dané oblasti tak vychází nábožensko-politický sm r, zam ený na pospolitost islámského sv ta a jeho ízení po staletí dodržovanou ideologií. Cílem tohoto sm ru pak není pouze sjednocení islámských zemí, nýbrž sjednocení všech muslim sv ta a rozší ení ad pro toto ideologické myšlení. Dle autorových slov p edstavuje program islamismu náhradu moderniza ního nacionalistického sekularismu. Je zde popsán koncept ideologie ve vztahu k militarizaci, kterou ve své vlastní podstat odmítá. Ne tak neprofesionální ozbrojené síly vedené islamisty usilující o všeobecný džihád. 123

3 tená i se tak nabízí prostor pro nové otázky a odpov di vycházející z obav západní spole nosti. Naproti tomuto sm ru je tu zmín na ada svobody chtivých obyvatel této oblasti i kritik ze západní spole nosti, kte í zde jsou za azeni do skupiny antiislamismu. Do této neopominutelné opozice autor adí krom etnických menšin utla ovaných islamismem (nap. alžírští Kabylové, irá tí Kurdové, afghánští Tádžikové) také menšinová náboženská seskupení v islámských zemích, dále nacionalisty, bývalé baasisty, kemalisty, ale také vojáky i n které ženy- feministky. Text je tivý, obsahuje množství filosofických otázek a sou asn historických fakt. P ináší hodnotné informace jak pro odbornou sféru zabývající se tímto stále aktuálním tématem, tak pro širokou ve ejnost cítící pot ebu zorientovat se v politicko náboženské kultu e rozsáhlé muslimské spole nosti a jejím vlastním vnímáním sv ta. Kniha je rozd lena do devíti kapitol. Ty pak jsou dále rozd leny do jednotlivých krátkých na sebe nenavazujících podkapitol dob e podtrhujících hlavní téma. Kapitola první poskytuje ur itou úvahu nad pravdivostí dokumentované historie ve všeobecném obsahu. Autor zde popisuje r zné typy falsifikace historie, a už v domé i nev domé. Zabývá se tu variantou sepisování historie, kde uvádí nevyhnutelnost mnohdy zna ného zkreslení zaznamenaných d jin, která je asto pro nedostatek dochovaných d kaz skute n nemožná. Dále zde poukazuje na mnohé nepravdivosti v dokumentárních filmech i studijních materiálech, kdy si jejich autor nemusí zajistit dostatek podklad pro danou problematiku. Zájemce o historii se rovn ž setkává s v domým zkreslením ur itého asového úseku. To je pak dáno zákonodárnou mocí cílen upravujícími zákony vedoucími k jednosm rnému p ehledu v d jinách i zastrašováním spole nosti médii, kde nelze opominout jejich asto podce ovaná nebo nadm rn p ece ovaná varování. Ke každému typu zkreslení historie je v pr b hu textu p idán p íklad. Vliv t chto skute ností na muslimskou spole nost je nepopiratelný a zna ný. Nabízí tak základ pro ideologické myšlení ší ící se mezi v ícími a utvrzující je v náboženském 124

4 p esv d ení, p i emž ukrývá politické ambice vyšších pozic té i oné zem. V následující kapitole se Müller pokouší popsat základní prvky islamismu s jeho ucelenou politickou koncepcí a islámem v pozadí, který v ur itých bodech dle autora kopíruje myšlenku trockist, bolševik a maoist své doby. Snaží se nalézt odpov di na vznik sou asných konflikt mezi odlišnými islámskými názory tradicionalist a modernizátor, i jejich spole ných konfrontacích s okolním v ícím i nev ícím sv tem v minulosti samotné. Jsou zde rozebrány jednotlivé historické okamžiky zra ující i obnovující islámský systém po ínající posledním rozmachem islámu v 17. století (je zde popsán Osmanský sultanát, na druhé stran Mughalská íše ovládající Indickou oblast a nakonec také Iránská Safíjovská íše) a pokra ující velkou krizí celého kulturního komplexu zp sobenou p edevším špan lskou expanzí do Východního bloku muslimské spole nosti. Dále je v tomto úseku knihy popsána kolonizace oblasti od po átku 19. stol, kdy se velké ásti arabského sv ta zmocnila Francie a nadále po ínající pod azenost muslimské spole nosti Rusku, Špan lsku, Nizozemsku a dalším stát m Evropy i Asie. Její nekompromisní dopad na kulturu, která následn více i mén postrádá své tradice, hrdost, do zna né míry i víru, a jež se logicky stává nestabilní, je z ejmý. Znovuzrození islámu autor dává do kontextu se sv tovou globalizací, proti níž se staví stoupenci islamismu, navzdory v domí nutnosti spolupráce s vysp lými mocnostmi západního sv ta. Zde také vzniká pot eba fungujících fundamentalistických hnutí jako krok pro návrat muslimské autority. Autor neopomíjí ani podstatné historické okamžiky postupn znovu nabývané nezávislosti jednotlivých arabských zemí v pr b hu 20. stol. Mezi poslední kritické zásadní události Blízkého a St edního východu je zde popsán historický mezník, v n mž jako hlavní postava figuruje Saddám Husajn, který se po válce proti Iránu b hem osmdesátých let minulého století násiln obrátil proti svému spojenci v této válce, Kuvajtu. Nechybí ani následující události zahrnující do asný smír mezi Palestinou a Izraelem i po átky hnutí Al-Káida a jejím proniknutím do celosv tového podv domí v zá í roku 2001 útokem na WTC v New Yorku a Pentagon ve Washingtonu Navazující kapitola se zabývá dilematem p edstav o politicko - náboženském ideálu 125

5 vedení chálífátu versus reálné pojetí vlastní moci a následné pyramidální struktury státu. Sou asn na základ zhroucení p edstav o ideálním vedení státu zde dochází k p ijetí evropských novot, využití v deckých poznatk a vojenských zkušeností. V neposlední ad zde dochází i k soustavnému p ijímání zbrojového vybavení využívané pro ideologické pot eby, ímž nutn dochází ke komunikaci se západním sv tem a ovlivn ní politické funk nosti chálífátu. Autor se dále odvolává na tehdejší evidentní nutnost mocenského rozd lení íše, majetkového uspo ádání a tím znevážení rovnosti celé spole nosti muslim, což je v rozporu s tradi ním islámským myšlením. St žejním tématem jsou tedy dilemata rozum proti ví e, majetek a moc proti ví e, Platón ve srovnání s al-fárábím, dále t i hlavní politi tí teoretici v této oblasti ( Al- Máwardí, Abú Hamíd al-ghazzálí a Ibn Tajmíja) a nakonec také t i typy politických postoj p i odd lení reálné a ideální moci napomáhající hledání rovnováhy rozd lené spole nosti. V páté ásti knihy se autor zam uje blíže na modernizaci islámské kultury. Jako prvního reformátora v tomto sm ru uvádí generála Mustafa Kemala z Turecka zvaného Atatürk, jež se pozd ji stal prezidentem rozvíjejícího se prvního sekulárního státu oblasti Blízkého i St edního východu. Je zde zmín no první hnutí bojující za svobodu a pospolitost islámských zemí, tzv.kemalistické, které svými prvotními bojovnými postoji lze p irovnat k sou asným politicko - náboženským hnutím podporujícím ozbrojený džihád. V novodobém myšlení muslim uznávajících pouze tradi ní zp sob života nadále udržovaný v celé islámské oblasti se pak odráží prohlubující se negativní vnímání v i západu a modernizaci. Bylo zcela na míst otev ít zde diskuzi se zásadním paradoxem, totiž o emigraci muslim do r zných stát Evropy i Ameriky, a to navzdory svým tradicím a ví e. Následující ást textu pokrývá historické okamžiky Osmanské íše obsazující Evropu formou džihádu. Autor se zde podrobn ji zabývá jednotlivými útoky na Evropu od 7. stol Araby, jejichž pot eba ší it islám jako jedinou správnou cestu životem zp sobila rozruch a pádné obavy tehdejšího k es anského kontinentu. Rovn ž na tomto míst není opomíjen džihád Tatar a Turk navazujících na své arabské p edky. Období po ínající 18. stol. je zde popsáno ze stránky postupné kolonizace jednotlivých osmanských sultanát. Tato 126

6 forma ší ení islámu je v tomto období áste n paralyzována, aby se v 50. letech 20. stol. znovu dostala do rukou muslim z oblastí znovu získané nezávislosti. V této ásti textu jsou zmín ny první náznaky k es an hovo ících o džihádu a odpovídajících formou ofenzivy. Komparace t chto dvou náboženských sm r a oboustranných protiútok naskýtá pohled na jejich rozdílné motivace a p ístupy k dobývání v ících, prochází pak historií až do sou asnosti, v níž se autor zabývá podstatou života muslim v západním sv t, pokládá si otázky o jejich zapojení do evropské spole nosti a moderního sv ta, který je dosud v tšin arabských oblastí ortodoxní vírou zapov zen. V této kapitole autor také poukazuje na možnost využití muslimských obyvatel žijících na západ pro fundamentalistická hnutí. Další ást knihy se zabývá m nícími se ú ely cestování do islámských zemí v pr b hu d jin a uvádí jeho náboženské podn ty ve form poutí v ících na svatá místa. Zmi uje povinnou muslimskou pou do Mekky a Medína, ale i další menší pout k významným míst m islámské víry. Naproti tomuto faktu stojí ne až tak tradi ní pout k es anských a židovských Evropan do Jeruzaléma. Dále text poukazuje na misioná skou innost p edevším k es anské obce na muslimském území, v opa ném sm ru fungující pouze ve form džihádu a už osobního i ozbrojeného. V rámci znovuobnovujících boj mezi zna n rozdílnými spole nostmi dochází k vým nám zajatc. Rovn ž ti, i když ne vlastní v lí, se tak stávají cestovateli v nep átelské oblasti. Zna nou migraci dále podporují obchodníci, a to v neposlední ad i pro obchod s otroky, což je v n kterých oblastech muslimského sv ta stále ješt aktuální problematika. Trend cestování je dopl ován dostupností internetu, kde si každý zájemce o danou oblast najde své informace a navíc v jazyce b žn dostupném, takže krom všudyp ítomného nebezpe í i jazyková bariéra je tímto odbourávána. V posledních dvou kapitolách se pak autor zabývá dv ma státními celky. Je zcela na míst zde zmínit pro jejich výjime nost a odlišnost od okolního muslimského sv ta a už šiítskou vírou i zna nou demokratizací obou oblastí. Prvním z nich, jemuž Müller v nuje zna nou pozornost, je Írán, který je p edstavován p edevším v historickém politickém 127

7 kontextu. Autor zde popisuje jeho kmenová oblastní rozložení, poukazuje na pom r náboženské a politické moci v zemi, a stejn tak na základní kulturní i jazykové rozdíly. Pozornost také v nuje osobnosti prezidenta Ahmadínežáda zvoleného v roce P edevším jeho nápadné p iblížení se stalinovskému nebo hitlerovskému modelu vzhledem k jeho aktivní ú asti p i plánování vraždy kurdského v dce Ghassemla i podporou aktivit teroristické sít brigády al-kuds v Buenos Aires. Zvláštní pozornost si vyžaduje úsek v nující se autorovým spekulacím o možném vývoji aktuálních mezinárodních vztah Íránu s okolními i vzdálenými africkými, p edevším muslimskými, zem mi, jež se tak trochu vymyká celému dosavadnímu textu. Nepochybn by si tyto spekulace zasloužily mnohem více pozornosti, pro kterou již v této knize není prostor. Snad jen z tohoto d vodu se autor o možném vývoji politické moci Íránu pouze áste n zmi uje, rozhodn však nelze opominout jeho zna nou pov domost o celkové sou asné problematice dané oblasti. Druhou zemí, jíž se zde autor zabývá, je Turecko, které se pokouší o vstup do EU navzdory svému sekularistickému systému, vlastnímu p ijetí modernizace a nep ehlédnutelným vzájemným konflikt m tradicionalist s modernisty. Hned po úvodu do nábožensko-politické problematiky Turecka je text zam en na jeho komparaci s Íránem. A už jde o historické momenty, v nichž oba státy figurovaly, i jejich velmi blízký kulturní rozsah. Vzájemný vztah podtrhuje i migrace tureckých obyvatel do Íránu a naopak. Naproti tomu stojí rozdíly t chto muslimských oblastí, nap. množství kulturních a turistických center v Turecku versus jediné rozsáhlé centrum Íránu, oblastní trojúhelník mezi Isfahánem, Komem a Teheránem. Podrobn ji se pak Müller zabývá otázkou domácího politického kemalistického sm ru podporujícího etatistickou a sekulární identitu. Zahrnuje též postavení Kurd jako kulturní i politické menšiny oblasti, kte í do zna né míry ovliv ují politické d ní oblasti svou komunismu a tradicionalismu v rnou ideologií. Vedle vztahu kurdských v dc k Rudé armád i Stalinovi v první polovin 20.stol, p ípadn jejich snažení dosáhnout své autonomie ve druhé polovin 20. stol., zde autor poskytuje zásadní srovnání kurdských 128

8 oblastí (Turecko, Írán, Irák). Sou asný problém t chto kmen a jejich politických ambicí shledává autor v pouze desetiprocentní hranici pot ebné pro vstup strany do tureckého parlamentu, která nebyla dosud politickými menšinovými stranami p ekonána. Prosazení jednotlivc z kurdských ad v politice je naopak autoritami i spole ností asto p ehlíženo. V záv ru svých úvah se autor v nuje blíže svým osobním názor m vytvá ejícím otev enou diskusi nad stále se rozši ující muslimskou kulturou v Evrop i jinde po sv t. Je samoz ejmostí na tomto míst uvést rovn ž otázku eských muslim snažících se prosazovat své kulturní a náboženské zájmy v centru eské v tšinové nev ící spole nosti. Lze se zamyslet i nad naivitou západní spole nosti, které autor p ikládá podstatný význam a varuje tak p ed p ílišnou ohleduplností k nové neznámé kultu e. Kniha je tedy netradi ním pohledem na islám a islamismus, hledajícím ko eny v jeho mén známé historii. Jist nikoho nep ekvapí nápadná podobnost archaických záznam se záznamy sou asnosti. Je zcela hodnotné na míst uvažovat nad otázkami, které z textu plynou, z nichž je t eba vycházet p i pokusu o pochopení muslimské kultury, a se kterou se cht necht s nar stajícími po ty v ících z arabských zemí budeme v Evrop i jinde po sv t nadále a ím dál více setkávat. tená se tak snadno dostane do reálných p edstav po átku vzniku filosofie pro fundamentalistická hnutí a nahlédne do p etrvávajícího tradi ního myšlení stále vzdorujícího novodobé pokrokovosti. Tato zjišt ní tak vedou k otázkám, jež je nutné brát v úvahu p i nevyhnutelném kontaktu s ob ma skupinami v centru muslimského sv ta. Rovn ž bylo vhodné do tohoto textu za adit popis procesu modernizace jako nástroje pro vytvá ení politických koncepcí využívajících ozbrojený džihád. Publikace nabízí tená i p ehledný soupis d jin Blízkého a St edního východu a zam uje se na zásadní události, jež se zasadily o nerovnom rné postavení islámských zemí v i okolnímu sv tu. 129