KONFUCIUS Akreditovaná vzdělávací instituce MVČR, MPSV, MŠMT Pro Vás od roku 2006

Transkript

1 Stres KONFUCIUS Význam slova stres je odvozeno z latinského slova stringo, což znamená utahovat, stahovat, zadrhovat jako smyčku okolo krku odsouzence, kterého věší na šibenici. V hovorové mluvě je pak tento pojem užíván v kontextu mezních situací. Když jsme ve stresu, tak nic nestíháme, jsme v časové tísni, jsme pod tlakem nebo je toho na nás naloženo moc. V neurofyziologické terminologii se dnes již stresem nazývá pouze specifická reakce organismu a podněty na něj působící se nazývají stresory Hovoříme-li o stresu, je možno vložit důraz na určitou jeho stránku nebo charakteristiku. Pak se můžeme setkat s poněkud rozdílným chápáním tohoto pojmu: 1. Stresem se může rozumět celá obtížná situace (např. rozvod). 2. Stresem se může rozumět podmínka, okolnost či nepříznivý faktor (nebo-li stresor), který na člověka dopadá (např. i nadměrná teplota). 3. Stresem se může rozumět odpověď organismu na stresující činitele 4. Nebo se stresem může rozumět celkový vnitřní stav nejen fyzický, ale i psychický člověka sevřeného nepříznivými okolnostmi. Zátěž, napětí a stres Rozdíl mezi pojmy stres a zátěž se snažil definovat také Daniel. Ten se pokusil definovat psychickou zátěž podle intenzity stresoru, motivace dané osoby a individuálních zvláštností. Rozlišil tak 1) Těžkou psychickou zátěž ohrožení života, závažnou havarijní situaci apod. 2) Střední psychickou zátěž, která se vyskytuje tam, kde jsou určité, zátěž vyvolávající podmínky, které zabraňují v určité činnosti 3) Lehkou psychickou zátěž při které lze běžnou činnost vykonávat, neboť rušení nedosahuje hraniční práh stresoru. Za optimální tak považujeme použít pojem stres pro fyziologický stres, respektive pro těžký psychický stres, zatímco pro střední a lehký psychický stres považuje jako vhodnější pojem zátěž nebo napětí. Typy stresu Matoušek popsal čtyři základní typy stresu podle doby a způsobu působení stresorů: 1) Akutní stres je vyvolán náhlou událostí trvající jen krátkou dobu (např. dopravní nehodou, pracovním úrazem apod.) 2) Chronický stres nebo také stres dlouhodobý vzniká působením jednoho či více stresorů, jejichž intenzita může v průběhu delší doby kolísat, případně se vyskytovat v nepravidelných intervalech (například narušené sociální vztahy, špatná organizace a režim práce, špatné pracovní podmínky apod.) 3) Posttraumatický stres je zpožděnou reakcí na krátkou dobu trvající avšak velmi intenzivní stresovou situaci hrozivého až katastrofického rázu se závažnými důsledky. Objevuje se v souvislosti s přírodními katastrofami, válkami či průmyslovými haváriemi. 4) Anticipační stres vzniká v souvislosti s dějem, který má teprve nastat. Jde o určitou představu, předjímání a předvídání jevů a událostí se zřetelem na možné důsledky ohrožující integraci osobnosti, jako je ztráta důvěry, autority a role. Objevuje se např. před závažnou zkouškou, při nástupu do nové školy či zaměstnání, operací či jinou důležitou životní změnou. V běžném životě je velmi častý. 1

2 Kvalita stresové reakce Stres nelze brát jako věc zcela škodlivou, což je běžný obraz v myslích lidí. Stres může být i užitečný a léčivý. Jak uvádí Hans Selye bez stresu by bylo málo pozitivních změn a konstruktivních činností, protože každý živý organismus stres potřebuje. (...) Stres je kořením života a bezstresový stav je smrt. Určitá míra stresu je tedy pro zdravou a efektivní existenci nutná a užitečná. Podle toho, jak stres působí na člověka lze rozlišit stres pozitivní a negativní: 1) Eustres neboli stres pozitivní, je spojený s pozitivními pocity. Je to stres z triumfu, radostí z dosaženého cíle, z výhry, z efektivní práce a života. 2) Z eustresu se stává distres, když míra únosnosti přeteče, když se náš pohled změní a my začneme ztrácet pocit jistoty a adekvátnosti. Distres, neboli stres negativní, je provázen negativními pocity a pramení z pocitu přetížení, zoufalství a ztrát. Jak bylo zmíněno výše, pokud mluvíme o stresu, má většinou tento negativní nádech. Distres definujeme jako formu stresu, která má následující vlastnosti: 1) je uvědomován 2) nepříznivě ovlivňuje organismus 3) je doprovázen vnějšími projevy 4) aktivuje hypofyzo-adrenokortikální a adrenomedulární systém. Intenzita stresové reakce Podle intenzity stresové reakce se odlišují dvě úrovně: hypostres a hyperstres. Hyperstres je stres, při kterém dochází k překračování hranic adaptability. Hypostres se spojuje naopak s nízkou úrovní intenzity reakce, avšak představuje ohrožení při dlouhodobém působení. Moje obvyklé reakce 2

3 Fáze, reakce a následky stresu Stres má své fáze, reakce i následky. Za první fázi stresu považovat tzv. alarmující reakci, která je postupně následována fází rezistence a závěrečnou fází vyčerpání. Reakce lidí na stresující situace se dělí na behaviorální, kognitivní, emoční a tělové reakce. Fáze stresu V případě, že člověka v klidové fázi něco vyruší, nastane tzv. orientační reakce neboli prvotní reflex. Pokud následuje zjištění, že se nejedná o nebezpečí, člověk se navrátí zpět do klidové fáze. V opačném případě pokračuje reakce směrem k první fázi stresu, alarmující reakci. alarmující reakce, při které následuje protiúder, během něhož se aktivuje obranný mechanismus rezistence neboli stádium maximální adaptace a návrat k rovnováze, pokud ovšem působení stresoru pokračuje nebo obranný mechanismus nepracuje, přichází třetí fáze vyčerpání, tedy fáze kdy adaptivní mechanismus zcela zkolabuje Mechanika reakce na stres 3

4 Reakce na stresující situace behaviorální pozorovatelné chování, jež může pozorovat okolí např. pobíhání, podupávání, rozbíjení věcí, choulení se v koutě, svalové napětí atd. kognitivní to, co je řečeno v duchu, tedy jakási vnitřní řeč - Já se zblázním, já to nezvládnu. emoční reakce nálady a pocity doprovázející stres, jsou jimi např. deprese, strach, vztek, úzkost apod. tělové reakce pozorovatelné reakce na úrovni organismu, sem patří například třes, chvění, tuhost, pocení, tlukot srdce, zalití teplem atd. Určité reakce na různé druhy stresových podnětů se opakují, jedná se o tzv. obecný adaptační syndrom. Ve výjimečných situacích, které jsou člověkem vnímány jako ohrožující, nebezpečné či extrémní, nejstarší část lidského mozku umožňuje starobylou reakci. Tato reakce odešle enormní množství nervových a chemických impulzů, které lidské tělo ihned zaznamená a je schopné okamžitě reagovat. Biologické reakce jsou ve většině případů automatické a jejich plánování je obvykle nemožné. Fáze stresu 4

5 Následky stresu KONFUCIUS Velké množství stresu může vést především k únavě, úzkosti, depresím, agresi, nezvladatelnému vzteku, poklesu imunity, člověk ve stresu má nižší obranyschopnost a je tedy náchylnější k infekcím. Maximum stresorů a konfliktů způsobuje nadměrný tlak na výkon, který se v mnoha ohledech zvyšuje, postupně však dochází ke snížení efektivity, kreativity, snížení vyburcování, přetíženosti a nemožnost delegovat úkoly. Dále jsou patrné problémy s koncentrací, výpadky pozornosti, paměti, nerozhodnost, podrážděnost, zlost, zmatení, únava, vyčerpání či vyhoření. Na druhou stranu nedostatek stresu neumožňuje rozvoj organismu a aktivace adaptačních mechanismů. Málo stresorů způsobuje chátrání, frustraci a to především v podobě zklamání ze sebe a negativního sebehodnocení, dále nudu, pocit zbytečnosti, kdy je ztracena jakákoli motivace. Nedostatek podnětů způsobuje pokles kvality zapojení mozku, snížení schopnosti řešit problémy, neumožňuje využít osobní potenciál a naplnit životní cíl. V tabulce jsou zaznamenány fyzické a behaviorální symptomy stresu, které se obecně vyskytují před začátkem vážných onemocnění spojených se stresem a zdravotní potíže, které může stres přivodit či zhoršit. Fyzikální a behaviorální symptomy stresu Fyzikální symptomy stresu Behaviorální symptomy stresu Zdravotní potíže stresového původu Ztráta apetitu Podrážděnost lidmi Vysoký krevní tlak Poruchy trávení či pálení žáhy Pocit neschopnosti Koronární trombóza: infarkt Zácpa či průjem Stálý strach z nemoci Migréna Nespavost Pocit neúspěchu Senná rýma a alergie Stálá únava Pocity sebenenávisti Svědění Tendence k pocení Potíže s rozhodováním Peptické vředy Nervózní záškuby Pocit ošklivosti Zácpa Okusování nehtů Ztráta zájmu o ostatní Zánět tlustého střeva Bolesti hlavy Ztráta smyslu pro humor Revmatická artritida Křeče a křeče svalů Strach z budoucnosti Menstruační obtíže Nucení na zvracení Pocit selhávání Špatná činnost štítné žlázy Pocity k pláči, častý pláč Potíže s koncentrací Cukrovka Nervozita Neschopnost ukázat cítění Potíže s kůží Vysoký krevní tlak Strach ze samoty Tuberkulóza Zvýrazněte, podtrhněte si, které reakce se nejčastěji projevují u vás. 5

6 Dlouhodobé působení stresu Mezi možné následky působení stresu je nutné také zařadit řadu onemocnění vzniklých na základě dlouhodobějšího či velmi intenzivního působení stresových faktorů. Těmito onemocněními se zabývá Matoušek, který jmenovitě uvádí všem velmi dobře známou únavu, syndrom vyhoření a chronický únavový syndrom. Únava je prvním příznakem narušení rovnováhy vnitřního stavu, je přirozenou ochranou organismu před vyčerpáním. Dochází k mnoha změnám, mezi které patří změna složení krve, tkáňových tekutin, zrychlení tepové frekvence, otupení vnímání a paměti. Duševní únava mívá závažnější následky než tělesná, která je signalizována dříve. K psychické únavě dochází postupně, a to většinou bez výraznějších varovných signálů. Syndrom vyhoření je doprovázen skupinou symptomů objevujících se společně s typickými změnami zdravotního stavu. Hlavním rysem je ztráta profesionálního zaujetí, trvalá nespokojenost, pocit zklamání a emoční vyčerpání, nezájem o okolí, snaha pouze přežít. Mezi tělesné poruchy poté patří poruchy spánku, zažívání, bolesti hlavy atd. Syndrom vyhoření je procesem rozvíjejícím se postupně. Chronický únavový syndrom vzniká u osob dlouhodobě vystavených působení sociálně psychologických stresorů. Má celou řadu symptomů např. únava po malé námaze, zvýšená teplota, bolesti hlavy, kloubů, svalů atd. Jedná se o chronické onemocnění, které může přetrvávat i roky. Symptomy jsou u jednotlivých osob různé, syndrom je diagnostikován v případě potíží trvající déle než půl roku a došlo-li k výraznému poklesu výkonnosti. Ani jeden z těchto syndromů není v České republice klasifikován jako nemoc z povolání. Co u mě vyvolává stres? 6

7 Zdroje stresu KONFUCIUS Každý člověk se během svého života setkal s mnoha stresovými situacemi. Již samotné narození musí, dle mého názoru, být pro dítě velice stresující, neboť opouští své bezpečí a dostává se do místa, které nezná, místa plného cizích osob, nových zvuků atd. Je to první velká změna v životě každého z nás. Pokud se posuneme dál v životě, jistě nalezneme spoustu dalších situací, které jsou pro člověka změnou, ať již změnou k lepšímu či horšímu. Tyto změny jsou nevyhnutelnou součástí života každého z nás a je s nimi spojen i stres. První den v mateřské škole, první den ve škole, maturitní zkouška, vysoká škola, svatba, narození dítěte, všechny tyto události jsou zajisté stresující především proto, že dochází ke změně, která je způsobena přirozeným vývojem člověka ve společnosti, v případě těchto situací především změn příjemných. Bohužel se člověku v životě nevyhnou ani situace, které již nejsou tak příjemné. Někoho postihují častěji, někoho méně často. Mezi tyto události mohu začlenit například rozchod či rozvod s milovanou osobou, nepřipuštění k důležitým zkouškám, ztráta zaměstnání, nemoc či smrt blízkého člověka atd. Příjemné situace, případně ty méně závažné dokáže člověk zvládnout pomocí různých technik na zvládání stresu, ať již základem v podobě správného dýchání, správné stravy, dostatku relaxace, či správného přístupu k dané věci. Bohužel ty závažnější situace člověk sám zvládá jen těžko. Více než kdy jindy je pro něho důležité okolí, rodina, přátelé, někdy je nutná návštěva psychologa, který je schopen s daným problémem pomoci. Ve všech výše jmenovaných situacích se osoby ocitají ve stresu a každý jedinec tyto situace řeší jinak. To, co je pro jednoho tragédií, je pro druhého výzvou. STRES JE VŽDY INDIVIDUÁLNÍ. TO, CO JE PRO NĚKOHO STRESEM, MŮŽE DRUHÝ PŘIJÍT JAKO BY NIC. Významní psychiatři Holmes a Rahe sestavili tabulku zásadních životních událostí a snažili se zjistit vliv situací, které téměř každý člověk prožívá jako velice zátěžové. Jedná se o situace, které patří k běžnému životu, a tudíž mohou potkat každého člověka. Tyto situace následně ohodnotili dle předpokládané závažnosti jejich zátěže. Výsledný součet je pouze orientační. Přesto v případě dosažení bodů během posledních 3 let, by bylo vhodné vysadit, relaxovat a dopřát si zasloužený odpočinek. 7

8 Životní událost Body Smrt životního partnera 100 Rozvod 73 Rozvrat manželství 65 Věznění 63 Smrt blízkého člena rodiny 63 Lehčí nehoda či choroba 53 Sňatek 50 Ztráta zaměstnání 47 Odchod do důchodu 45 Choroba blízké osoby 44 Těhotenství 40 Narození dítěte 39 Snížení příjmů 38 Smrt přítele 37 Změna zaměstnání 36 Manželský spor 36 Odchod dítěte z domova 29 Konflikt s tchýní, tchánem 29 Nástup do nového zaměstnání 28 Konflikt s představeným 23 Změna bydliště 20 Změna rytmu spánku a bdění 15 Pokuta při dopravním přestupku 11 Co je pro mě významný stresor? Co pro mě není stresem a pro ostatní by mohl být? 8

9 Strategie zvládání stresu Copingové strategie KONFUCIUS Rozlišuje čtyři základní, přirozené strategie zvládání stresu: 1. strategii apatie, provázenou pocity beznaděje, bezmoci a deprese, 2. strategii vyhnutí se působení stresoru, provázenou pocity strachu, 3. strategii napadení a útoku na stresor, provázenou pocity nebezpečí, 4. a strategii různých druhů činnosti se zaměřením na posilování vlastních zdrojů zvládání a zdokonalování schopnosti boje se stresem. Zdravý životní styl Jedna z nejúčinnějších strategií předcházení stresu je zdravý životní styl, který pomáhá předcházet vzniku a rozvoji stresu. Autogenní trénink Trénink relaxace dýchání, které úzce souvisí s emocemi, pro zvládnutí rozvinutí stresové reakce v jejím vzniku. Pomocí této techniky se člověk dokáže rychle uklidnit a zrelaxovat. 9