STŘECHY - PLOCHÉ. SKLON 0 10 o

Transkript

1 STŘECHY - PLOCHÉ SKLON 0 10 o AA

2 BYTOVÉ STAVBY OBČANSKÉ STAVBY PRŮMYSLOVÉ STAVBY ZEMĚMDĚLSKÉ STAVBY STŘECHY - PLOCHÉ

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44 STŘECHY JEDNOPLÁŠŤOVÉ STŘECHY - PLOCHÉ VŠECHNY VRSTVY NA SEBE BEZPROSTŘEDNĚ NAVAZUJÍ Způsob odvodnění vně z objektu - venkovní okapy a svody dovnitř objektu - vnitřní vpusti ve střeše

45 STŘECHY - PLOCHÉ STŘECHY DVOUPLÁŠŤOVÉ ODĚLLENÍ INTERIÉRU A EXTERIÉRU DVĚMA STŘEŠNÍMI PLÁŠTI - VZDUCHOVÁ MEZERA Samostatná konstrukce střešního pláště Odvětrávaná mezera Samostatná konstrukce střešního pláště Způsob odvodnění vně z objektu - venkovní okapy a svody dovnitř objektu - vnitřní vpusti ve střeše

46 STŘECHY - PLOCHÉ

47 ČÁSTI ZASTŘEŠENÍ STŘECHY - PLOCHÉ A. NOSNÁ KONSTRUKCE PŘENÁŠÍ : VLASTNÍ TÍHU SNÍH TÍHU STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ B. STŘEŠNÍ PLÁŠŤ CHRÁNÍ OBJEKT PROTI PŮSOBENÍ VNĚJŠÍCH VLIVŮ ZABEZPEČUJE POŽADOVANÝ STAV VNITŘNÍHO KLIMATU B.1. ZÁKLADNÍ VRSTVY PLÁŠŤ + NOSNÁ KCE STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ B.2. - DOPLŇKOVÉ VRSTY TEPELNĚ IZOLAČNÍ, SPÁDOVÁ, SEPARAČNÍ, DILATAČNÍ, HYDOIZOLAČNÍ, MIKROVENTILAČNÍ. C. PODHLED ZPRAVIDLA SAMOSTATNÁ ČÁST KONSTRUKCE FUNKCE ESTETICKÁ, OCHRANNÁ, IZOLAČNÍ, POŽÁRNÍ

48 PODLE SKLONU PLOCHÉ α do 5 O ŠIKMÉ α od 5 O do 45 o STRMÉ α nad 45 O STŘECHY - PLOCHÉ ROZDĚLENÍ STŘEŠNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE TVARU (VIZ STŘECHY ŠIKMÉ) PULTOVÉ SEDLOVÉ MANSARDOVÉ STANOVÉ PILOVÉ VALBOVÉ POLOVALBOVÉ

49 Nejběžnější typy sklonitých střech STŘECHY - PLOCHÉ Pultová jednu střešní rovinu s hřebenem a okapem a tři štíty (dva boční a hřebenový) především na stavby na hranici pozemku, na přístavky, na části činžovních domů v ekologické architektuře na tzv. aktivní solární domy Sedlová - nejběžnější typ střechy používaný v Česku je velmi rozšířena v řadové zástavbě rodinných i bytových domů dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapy a dvěma štíty variantami jsou střecha křížová a polokřížová - (vznikají pronikem dvou sedlových střech se stejnou výškou hřebene), používané na stavbách složitějšího půdorysu

50 STŘECHY - PLOCHÉ Valbová od sedlové liší tím, že má na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny čili valby okapy rovin ve stejné výšce jako okapy sedlové střechy = střecha valbová okapy jsou výš = střecha polovalbová použití u volně stojících budov obdélníkového půdorysu Mansardová varianta střechy sedlové každá její polovina mezi hřebenem a okapem se skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu vnitřní prostor pod touto střechou se nazývá mansarda (obytné podkroví) jméno jí dal francouzský architekt François Mansart dnes - rozšířena tzv. falešná mansardová střecha: jedná se o střechu sedlovou, kterou doplňuje mansardový obklad na svislé stěně horního podlaží.

51 STŘECHY - PLOCHÉ NÁZVOSLOVÍ HŘEBEN OKAP NÁROŽÍ ÚŽLABÍ PODLE KČNÍHO MATERIÁLU DŘEVĚNÉ BETONOVÉ OCELOVÉ PLASTOVÉ /LAMINÁTY/

52 STŘECHY - PLOCHÉ PODLE TECHNOLOGIE ZPŮSOBU VÝROBY NA STAVBĚ MONOLITY MONTÁŽ Z PREFA DÍLCŮ PODLE KČNÍHO SYSTÉMU PODLE KČNÍHO SYSTÉMU PLOCHÉ STŘECHY LOMENICE SKOŘEPINY VISUTÉ STŘECHY PNEUMATICKÉ KONSTRUKCE KROVY A VAZNÍKOVÉ KONSTRUKCE

53 PLOCHÉ STŘECHY Jednoplášťové střechy Dvouplášťové střechy Víceplášťové střechy S plošnou hmotností nad S plošnou hmotností do 100 kg/m 2 těžké střechy 100 kg/m2 lehké střechy VĚTRANÉ NEVĚTRANÉ SPECIÁLNÍ Jednoplášťové střechy s tepelnou izolací Jednoplášťové střechy bez tepelné izolace Jednoplášťové střechy s větracími kanálky Jednoplášťové střechy bez větracích kanálků S klasickým pořadím vrstev Kombinace pořadí vrstev u rekonstrukce střech plus S klasickým pořadím vrstev S opačným pořadím vrstev - tzv. inverzní střecha Kombinace klasického a opačného pořadí vrstev tzv. duo střecha Kombinace pořadí vrstev u rekonstrukcí tzv. střecha plus Ostatní : např. s tepelnou izolací pod nosnou konstrukcí

54 CO OVLIVŇUJE ZPŮSOB ZASTŘEŠENÍ NADMOŘSKÁ VÝŠKA TEPLOTA A JEJÍ KOLÍSÁNÍ SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ RELATIVNÍ VLHKOST VZDUCHU ZATÍŽENÍ SNĚHEM, VĚTREM CHEMICKÉ SLOŽENÍ EXHALACÍ ÚZEMNÍ VLIVY HLUK A VIBRACE VLIVY VNĚJŠÍHO PROVOZU STŘECHY - PLOCHÉ

55 STŘECHY - PLOCHÉ POŽADAVKY NA STŘECHY OCHRANA PROTI POVĚTRNOSTI KONSTRUKČNÍ POŽADAVKY PROVOZNÍ EKONOMICKÉ ARCHITEKTONICKÉ URBANISTICKÉ

56 STŘECHY - PLOCHÉ

57 PLOCHÉ STŘECHY DO 5 O

58 SCHEMA NAMÁHÁNÍ STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ

59 PLOCHÉ STŘECHY Ploché střechy jsou rovinné střechy, jejichž sklon krytiny se pohybuje od 0 do 5. v současné době jsou u nás nejvíce používaným typem zastřešení uplatňují se zejména na bytových a občanských budovách, na kterých nahradily dříve používané krovové konstrukce

60

61

62

63

64

65

66

67

68

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94 KONSTRUKCE A SKLADBA DVOUPLÁŠŤOVÉ OVÉ STŘECHY

116

120

121

122

123

124 Dvouplášťová střecha

125 DRUHY PLOCHÝCH STŘECH Ploché střechy se provádějí ve dvou základních konstrukčních typech, a to jako střechy jednoplášťové a střechy dvouplášťové. Jednopláštová střecha odděluje vnitřní prostředí budov od prostředí vnějšího jen jedním střešním pláštěm, ve kterém všechny vrstvy tvořící střechu jsou kladeny bezprostředně na sebe Dvouplášťová střecha odděluje vnitřní prostředí od vnějšího dvěma střešními plášti, mezi nimiž je vzduchová vrstva, umístěna nad tepelně izolační vrstvou výjimečně se používají i víceplášťové střechy, vytvořené více než dvěma střešními plášti, zpravidla od sebe oddělenými větranými vzdu-chovými vrstvami.

126 Jednoplášťová i dvouplášťová plochá střecha se může provádět jako větraná nebo nevětraná Jednoplášťová střecha větraná má ve své skladbě zabudovaný systém větracích kanálků, napojený na vnější ovzduší Jednoplášťová střecha nevětraná tento systém kanálků není použit Dvouplášťová střecha větraná má vzduchovou vrstvu napojenou na vnější ovzduší Dvouplášťová střecha nevětraná vzduchová vrstva je vůči vnějšímu ovzduší uzavřena

127

128

129

130 ASFALTOVÉ PÁSY

131 FOLIOVÉ VODOTĚSNÉ IZOLACE

132

133 STĚRKOVÉ IZOLACE

134 střecha

135

136 JEDNOPLÁŠŤOVÁ STŘECHA DVOUPLÁŠŤOVÁ STŘECHA

137 Podle provozního využití se ploché střechy dělí na pochůzné a nepochůzné. Pochůzná střecha - je určena k trvalému využíváni provozem (např. pro účely rekreační, tělovýchovné, parkovací, přistávací aj.) její nosná kce, skladba vrstev, úprava pochůzné vrstvy apod., musí odpovídat předpokládanému druhu provozu. SKLON A ODVODNĚNÍ PLOCHÝCH STŘECH Ploché střechy se vyznačují malým sklonem, který se udává ve stupních nebo v procentech. Vybrané hodnoty sklonů jsou uvedeny v tab

138 SKLON A ODVODNĚNÍ PLOCHÝCH STŘECH a) vnějšími odpady; střešní plocha je spádována k obvodu střechy, do vnějších žlabů Vnější žlaby mají určité nevýhody, k nimž patří např. pracnost provádění a nutná častá údržba. V zimním období, při teplotních výkyvech, může voda v okapech zamrzat a potrhat žlaby Výhodou vnějších žlabů je jejich přístupnost a možnost výměny bez porušení střešního pláště. b) vnitřními odpady; střešní vtoky mohou být umístěny buď v mezistřešním žlabu nebo v průsečíku úžlabí - tzv. bodové odvodnění Při použití mezistřešních. žlabů je dráha toku vody k vtoku dlouhá a tím je i spádová vrstva poměrně vysoká. Bodové odvodnění je výrobně pracnější, při kvalitním provedení však funkčně spolehlivější. Střešní vtoky s vnitřním odpadem nejsou ohrožovány zamrznutím.jejich vhodným umístěním u topných rozvodů se zmenšuje nebezpečí zamrznutí.

139

140

141

142

143 Příčný a podélný řez žlabem

144 KAŽDÁ ODVODŇOVNÁ PLOCHA STŘECHA - MIN. 2 ODTOKOVÁ MÍSTA = 2 VPUSTI MINIMÁLNÍ PRŮMĚR VTOKU MM VŠECHNY VPUSTI MUSÍ MÍT OCHRANNÉ VŠECHNY VPUSTI MUSÍ MÍT OCHRANNÉ KOŠÍKY PROTI UCPÁNÍ SPLAVENINAMI

145 PŘÍKLAD provedení mezistřešního žlabu

146 MATERIÁL VHODNÝ NA PLOCHÉ STŘECHY UKÁZKY A TYPY

147 Lapače nečistot vpustí Lapače nečistot vpustí A- plastikový B kovový C kovový zelené střechy

148 PŘÍKLAD - LINIOVÉ ODVODNĚNÍ

149

150

151 ASFALTOVÉ PÁSY FOLIE DEKPLAN

152 DESKY Z PĚNOVÉHO POLYSTYRENU

153 DESKY Z MINERÁLNÍCH VLÁKEN

154 DESKY Z MINERÁLNÍCH VLÁKEN

155 PĚNOVÉ SKLO

156 EXTRUDOVANÝ POLYSTYREN

157

158 DESKY Z POLYISOKYANURÁTU

159

160

161 VARIANTY SKLADBY PLOCHÉ STŘECHY

162

163

164

165

166

167

168

169

170

171

172

173 VEGETAČNÍ STŘECHY - ZELENÉ

174

175

176

177

178

179

180

181

182

183

184

185

186

187

188

189

190

191

192

193

194

195

196

197

198 VRSTVY PLOCHÝCH STŘECH Střešní plášť plochých střech se skládá z vrstev základních - popř. z vrstev doplňkových. Každá vrstva plní v konstrukci určitou funkci Základní vrstvy jsou: nosná vrstva krytina Doplňkové vrstvy jsou: tepelně izolační vrstva Doplňkové vrstvy jsou: tepelně izolační vrstva spádová vrstva ochranná vrstva vzduchová vrstva a větrací kanálky parotěsná vrstva podkladní vrstva mikroventilační vrstva pomocná hydroizolační vrstva dilatační vrstva

199 V konstrukcích většiny plochých střech se používají pouze: nosná vrstva, krytina, tepelně izolační vrstva, spádová vrstva, ochranná vrstva, popř. vzducho-vá vrstva a větrací kanálky. ostatní vrstvy se používají v závislosti na speciálních požadavcích.

200

201

202 Skladba střešního hydroizolačního systému FATRAFOL-S 1.Střešní hydroizolační fólie FATRAFOL Tepelná izolace (minerální vata) 3.Tepelná izolace (polystyren) 4.Podkladní textílie FATRATEX 5.Parotěsná zábrana FATRAPAR 6.Nosná konstrukce (zde trapéz)

203 Podle nosných plášťů: jednoplášťové (nevětrané) dvouplášťové (odvětrané) víceplášťové Podle pořadí vrstev: střechy s klasickým pořadím vrstev střechy s opačným pořadím vrstev (tepelná izolace je nad hydroizolací) střechy duo (doplněné o obrácenou skladbu nad stávající klasickou skladbu) střechy plus s dodatečným zateplením a s ponecháním původních vrstev Podle využití: střechy omezeně pochozí ploché střechy plně pochozí zelené střechy pojízdné střechy

204 Nosná vrstva - přenáší statická a dynamická zatížení střešní konstrukce - je obvykle vytvořena stropní konstrukcí posledního podlaží - může být vodorovná, popř. již provedená v potřebném spádu. Krytina - chrání vnitřní prostředí budovy i všechny vrstvy střešního pláště pod krytinou před povětrnostními vlivy, zejména před vodou a vlhkostí Kromě vodotěsnosti musí krytina splňovat i další požadavky - odolnost proti slunečnímu záření a proti teplotním výkyvům - odolnost proti sání a tlaku větru - odolnost proti působení prachu, exhalací i jiných vlivů Kromě vlivů vnějšího prostředí působí na krytinu i tlak páry difundující z prostoru pod střechou, proto musí být střešní krytiny nejenom vodotěsné a málo nasákavé, ale i pevné a pružné. Pro ploché střechy se používají nejčastěji krytiny živičné, ojediněle též krytiny fóliové z pryžových hmot a z plastů

205 Tepelně izolační vrstva - omezuje nežádoucí tepelné ztráty (zisky) a přispívá k zajištění požadovaného stavu vnitřního prostředí -kromě ochrany vnitřního prostředí chrání i samotnou střešní konstrukci před výkyvy teplot a zmenšuje její nežádoucí objemové změny Účinnost tepelně izolační vrstvy je dána vlastnostmi použitého materiálu - jeho tepelnou vodivostí, tloušťkou vrstvy a její ochranou před zvlhnutím Zvýšením vlhkosti tepelně izolační vrstvy se snižuje její tepelný odpor Příčinou zvlhnutí mohou být např. zabudovaná vlhkost (u monolitických vrstev střešního pláště), vodní páry difundující do střešní konstrukce z podstřešních prostorů aj. Tepelně izolační vrstvy mohou být monolitické - násypové - skládané z tvárnic, desek a rohoží Monolitické izolační vrstvy se provádějí z lehkých betonů - vzhledem k množství zabudované vlhkosti jsou pro střechy málo vhodné Násypy z izolačních hmot, např. z keramzitu, ze struskové pemzy, agloporitu apod., musí být do střešní konstrukce zabudovány v suchém stavu Izolační vrstvy skládané z tvárnic, desek nebo rohoží, jsou pro ploché střechy nejvhodnější, neboť se nedeformují.

206 Spádová vrstva - vytváří potřebný sklon plochých střech, u kterých není možno požadovaný sklon vytvořit v nosné konstrukci Vhodné jsou spádové vrstvy prováděné ve formě násypů z lehkých sypkých hmot (např. z keramzitu, ze struskové pemzy apod.) Ochranná vrstva - chrání krytinu (popř. další vrstvy střešního pláště) před nepříznivými vlivy, ke kterým patří: sluneční záření, sání větru, mechanické poškození (u pochůzných střech) Ochranné vrstvy se zpravidla provádějí jako: 1. nátěry nebo nástřiky s reflexními účinky, které snižují povrchovou teplotu kry-tin 2. kovové fólie, které mají reflexní účinky 3. násypy z říčního štěrku slouží jednak jako reflexní vrstva, jednak svou tíhou zabezpečují střechu před účinky sání 4. dlažby, které se používají jako ochrana krytiny na pochůzných střechách

207 Vzduchová vrstva a větrací kanálky nejúčinnější ochranou ploché střechy před působením vlhkosti je větrání celé konstrukce větrání jednoplášťových střech se zajišťuje systémem větracích kanálků, rozmístěných v celé ploše střechy pod krytinou větrání dvouplášťových střech se provádí v celém vzduchovém prostoru mezi spodním a horním pláštěm. Větrání zajišťují otvory v atikách, popř. i komínky umístěné v ploše střechy

208 Parotěsná vrstva (parozábrana) - má zabránit nebo omezit pronikání vodní páry z vnitřního prostředí budovy do střešního pláště. Pára difundující z vnitřního prostředí do jednoplášťových plochých střech nemůže déle volně pronikat do vnějšího ovzduší. Vodní páry se ve střešním plášti hromadí, a způ-sobuje zvlhnutí vrstev střešního pláště, zvláště tepelné izolace, jejíž tepelný odpor se zmenšuje. Důsledkem je zvětšené ochlazování celé střešní konstrukce.pod krytinou zkondenzovaná voda (popř. v zimě vzniklá námraza) opět mění, po zahřátí střechy v letním období, své skupenství;, tlak vzniklé vodní páry působí na krytinu, vy-tváří výdutě krytiny, způsobuje její odtržení od podkladní vrstvy. Pronikání vodních par z vnitřního prostředí budovy do střešní konstrukce je možno omezit vrstvou s velkým difúzním odporem - parozábranou, Ploché střechy budov s předpokládanou relativní vlhkostí vzduchu do 65% ne-musí mít parozábranu, Při předpokládané relativní vlhkosti nad 70% se parotěsné zábrany vždy na-vrhují

209 Podkladní vrstva -se v ploché střeše používá jako podklad pod krytinu, pro tepelnou izolaci nebo jinou vrstvu - podkladní vrstva musí splňovat požadavky vrstvy následné: musí být dostatečně pevná a má mít stejnorodý povrch - provádí se obvykle z cementových potěrů (dilatovaných), z desek nebo z tenkých násypných vrstev Mikroventilační vrstva -je tenká vzduchová vrstva sloužící k vyrovnání rozdílných tlaků vodní páry mezi daným místem střešního pláště a ovzduším. Umisťuje se pod krytinu (zejména tehdy, je-li jejím podkladem cementový potěr) popř. pod parozábranu; - napojuje se na vnější ovzduší - mikroventilační vrstva nenahrazuje ventilační systém plochých střech.

210 Pomocná hydroizolační vrstva - se používá jako ochrana některých vrstev střešního pláště (zejména vrstvy tepelně izolační) proti působení atmosférické nebo technologické vlhkosti, která vzniká při provádění stavby. Pomocná hydroizolační vrstva se provádí obvykle z asfaltových lepenek, popř. z fólií, z plastů. Dilatační vrstva - umožňuje vzájemné posuny dvou nebo několika sousedních vrstev plochých střech.

211 NÁVRH KONSTRUKCE PLOCHÝCH STŘECH Při návrhu konstrukce plochých střech, tj. při volbě stavebních materiálů, při řešení skladby jednotlivých vrstev i při tvorbě konstrukčních detailů, je nutno brát v úvahu všechny nepříznivé vlivy na konstrukci působící Návrh tepelné izolace Tepelná izolace plochých střech se neprovádí pouze z důvodů zajištění požadované tepelné pohody vnitřního prostředí, nýbrž i z důvodu ochrany vlastní konstrukce ploché střechy před vznikem nežádoucích objemových změn, ke kterým dochází působením teplotních výkyvů vnitřního a vnějšího prostředí Tepelný odpor "R" jednovrstvé konstrukce je vyjádřen poměrem tloušťky kon-strukce d (m) a tepelné.vodivosti λ (W/ m K ). Pro vícevrstvé konstrukce platí pro tepelný odpor: R = d / λ (m 2 K / W ) U = 1 / R ( W / m 2 K )

212 R N = d 1 / λ 1 + d 2 / λ 2 + d 3 / λ 3 (m 2 K / W ) R = R si + R N + R se (m 2 K / W ) U = 1 / R ( W / m 2 K ) d 3 d 1 d 2

213

214

215

216

217

218 VAZNÍKY

219 Materiál vazníků Dřevo Ocel ŽB (prefabrikát)

220 TVARY VAZNÍKŮ PULTOVÉ S ROVNOBĚŽNÝMI PÁSY SEDLOVÉ OBLOUKOVÉ GIRLANDOVÉ

221 DŘEVĚNÉ VAZNÍKY Pro zastřešení otevřených nebo uzavřených,zpravidla jednopodlažních objektů, rozpon 20-35m. Kce vazníků : - svorníková - sbíjená - lepená nebo kombinací těchto způsobů -Převážně u stavebních a střešních prvků o délce větší než 8m. -Zpracovatelnost -Lehkost -Vlhkost

222 - rovinná prutová soustava Příhradový vazník - složení - pásové a mezipásové pruty - charakteristický konstrukční detail - styčník - dělení vazníků - dle geometrického tvaru, statického působení a konstrukčního provedení styčník horní pás diagonála dolní pás

223 ATYPICKÉ VAZNÍKY

224

225

226 OCELOVÉ VAZNÍKY Plnostěnné Prolamované Příhradové 12-30m Nejčastěji:,, trubky Dalším typem je girlandový vazník. Jsou složeny ze dvou vzepjatých vazníků s Dalším typem je girlandový vazník. Jsou složeny ze dvou vzepjatých vazníků s parabolickým spodním pásem, spojených táhlem, standardních rozponů L = 9,0-18,0 m. Zavedením lana do dolního taženého pásu vytvoříme girlandový vazník na laně, jenž je určen pro zastřešení velkých rozponů (až 80 m).

227 Styčníky Spoje svařované(montované pouze k dopravě)

228

229 ŽB VAZNÍKY Prefabrikované železobetonové vazníky jsou tvarově i konstrukčně analogií vazníků dřevěných a ocelových. Jejich vývojem a zavedením do výroby mělo být dosaženo úspory nedostatkového dřeva a oceli. Vyrábějí se jako: plnostěnné, příhradové, s měkkou výztuží, i jako předpínané. homogenní, i jako spínané. Předpjaté vazníky: Předpjaté vazníky je možno vyrábět pultového,sedlového nebo přímopásového tvaru. Průřez dílce je ve tvaru I.Do rozpětí 35m. Železobetonové nepředpjaté vazníky: PŘEDEM PŘEDPJATÝ Železobetonové nepředpjaté střešní vazníky jsou vhodným konstrukčním prvkem pro střešní konstrukce halových objektů do rozpětí cca 20m. DODATEČNĚ PŘEDPJATÝ

230

231 Použití střešních vazníků rodinné a bytové domy střešní nástavby a půdní vestavby jedno i vícepodlažní objekty průmyslové, zemědělské a sportovní haly sklady a přístřešky administrativní budovy, školy supermarkety, nákupní centra apod.

232

233 Ploché střechy: Základní systém je závislý na sklonu střechy, funkci budovy, externích - interních podmínkách a dalších faktorech. A) Pochůzné střechy: Z hlediska použitých materiálů nášlapných a vrstev realizujeme: -dlažbu, zámkovou dlažbu -litý asfalt -vegetační vrstva - tráva atd. B) Nepochůzné střechy: Z hlediska použitých materiálů svrchních vrstev realizujeme: -asfaltové pásy -foliové systémy -stěrky na bázi asfaltu atd.

234 Jaká pro a proti přináší vegetační střechy Nyní bychom si shrnuli výhody a nevýhody střešního ozeleňování. Toto shrnutí by vám mohlo pomoci v konečném rozhodnutí, zda střešní zahradu založit či nezaložit, pokud ještě váháte. Výhody -Vegetační souvrství chrání střešní konstrukci před vlivem slunečního záření a výkyvy teplot. -Zachycuje srážky. -Zlepšuje kvalitu ovzduší. -Přispívá ke zkvalitnění obytného místa. Nevýhody -Vyšší finanční pořizovací náklady. -Vysoký podíl ruční práce, která je také finančně náročnější. -Nutná údržba. -U intenzivních střech je potřebná závlaha.

235 Přednosti vegetačních střech Zelené střechy významně přispívají k lepšímu klimatu v aglomeracích. Betonové plochy akumulují velké množství tepla a způsobují přehřívání vzduchu, ten je také znečištěn výfukovými plyny a dalšími škodlivinami. Vegetační střechy pohlcují prach, tlumí hluk, zadržují vodu, která by jinak odtekla do kanalizace, a vracejí ji zpět do ovzduší, současně tak zvyšují vlhkost vzduchu ve svém okolí. Tak jako jiné zelené plochy, i vegetace na střechách spotřebovává oxid uhličitý a uvolňuje kyslík.

236 Skladba vegetační střechy -Střešní substrát -Síťovina pro zakořenění -Hydroakumulační vrstva -Filtrační geotextilie -Tepelná izolace -Betonová stropní deska

237

238 Průnik potrubí přes vegetační plochou střechu spoužitím speciálního profilu

239 Ukončení vegetační ploché střechy bez přečnívajících částí

240 Příklad řešení dilatační spáry ve vegetační ploché střeše

241 Úprava prahu dveří otvíravých u vchodu na vegetační plochou střechu bez zalomení nosné konstrukce

242 Zakončení vegetační ploché střechy sřešením venkovního odvodnění

243 Úprava vegetační ploché střechy u kotvícího sloupku

244

245 Zelené střechy roubených domů ve Skandinávii Vegetační střechy prováděné tradičním způsobem Tradiční střešní konstrukce mívají sklon od 20 do 40. Bývají vybudovány ze silné vrstvy travních drnů (od 20 cm) a uloženy na několika vrstvách březové kůry, která se v dřívějších dobách lepila dřevěným dehtem z důvodu lepší vodotěsnosti. Dnes se již tento způsob lepení nedoporučuje, jelikož dřevěný dehet může mít rakovinotvorné účinky.

246 Vegetační střechy prováděné moderním způsobem Jak je patrné z obr. 2, tak skladba konstrukce střechy prováděná moderním způsobem je velmi podobná konstrukci tradiční. Pouze hydroizolační vrstva březové kůry byla nahrazena asfaltovým pásem. obr. 2 Vegetační střecha prováděná moderním způsobem

247 Příklady výstavby roubených domů se zelenými střechami

248

249

250

251 Zelené ploché střechy

252 Rozdělení zelených střech V podstatě se střešní zahrady rozdělují podle druhu vegetace a tím i dle celkové skladby vegetačního souvrství na : Extenzivní střešní zeleň Jednoduchá intenzivní zeleň Intenzivní střešní zeleň

253 Extenzivní střešní zeleň Má obvykle malou stavební výšku a plošná hmotnost vlastního vegetačního souvrství se obvykle pohybuje od 90 do 200 kg/m2. Vlastní výška střešního substrátu se zpravidla pohybuje od 60 do 150 mm podle zvolené technologie a druhu rostlin. Jedná se o neudržovanou zeleň s vhodně zvoleným výběrem nenáročných rostlin.

254 Schéma skladby extenzivní zelené střechy 1.podkladní konstrukce 2.parotěsná zábrana 3.tepelně izolační vrstva 4.hydroizolační vrstva 5.ochranná separační vrstva 6.vegetační souvrství

255 Jednoduchá intenzivní zeleň Je přechodovým typem mezi extenzivní a intenzivní zelení. Je v podstatě tvořena stejnými rostlinami jako má extenzivní zeleň s tím, že je doplňují suchomilné trvalky. Z hlediska využití, údržby a zavlažování je tento typ zeleně podobný jako extenzivní zeleň.

256 Intenzivní střešní zeleň Má větší stavební výšku a splňuje vysoké nároky z hlediska výběru a druhu rostlin. Je možné zde pěstovat jak požadované travnaté plochy, tak i náročnější rostliny, keře a stromky. Umožňuje rekreační a pracovní pobyt osob na střeše, ale znamená také nutnost provedení.

257 Schéma skladby intenzivní zelené střechy 1. podkladní konstrukce 2. parotěsná zábrana 3. tepelně izolační vrstva 4. hydroizolační vrstva 5. ochranná separační vrstva 6. vegetační souvrství

258 samostatné doplňky zavlažovacího systému.

259

260 Výhody střešního ozeleňování Zemina a vegetační pokryv chrání střešní konstrukci před vlivem slunečního záření, které způsobuje postupné rozrušování izolačních živicových pásů a před destrukčními následky výkyvů teplot, které jsou zpravidla na nechráněných střešních konstrukcí značné. Vyšší finanční náklady, které je nutno vynaložit na instalaci hydroizolační fólie, zřízení vegetačního souvrství a osázení (osetí) rostlinami, jsou vyrovnány nižšími náklady na nutnou údržbu vegetací nechráněných střešních konstrukcí v dalších letech.

261 Nevýhody střešního ozeleňování Nelze popřít, že na ozeleněnou střechu je nutno vynaložit vyšší finanční prostředky za dokonalou izolaci, vyšší pracnost, zřízení vegetačního souvrství a výsadbu rostlin. Podle německých údajů jsou tyto náklady průměrně o 10% vyšší ve srovnání s vybudováním holé střešní konstrukce bez vegetace. Na to je třeba nahlížet z dlouhodobého hlediska. Je nutné statické zesílení nosné střešní konstrukce, neboť přitížení od vegetačního souvrství (obzvláště intensivní zeleně) je značné.

262 Hydroizolační vrstva Minimální sklon hydroizolační vrstvy u zelených plochých střech by měl být 1%, optimální je podle zahraničních zkušeností okolo 2%. Po samotné zeleni je to jedna z nejdůležitějších částí střechy.

263

264

265 Závěrem Střešní zeleň v našem obytném prostředí nebyla doposud řešena v dostatečném rozsahu a prosazována do praxe s náležitou velkorysostí, s jakou se zhruba od počátku šedesátých let prosazuje v jiných zemích. Pro tento způsob vnášení zeleně do těsného kontaktu s obydlenými stavbami nebyly u nás ani v průběhu osmdesátých let vytvořeny především vhodné stavebně technologické podmínky, jakkoliv byly teoreticky k problematice zakládání zeleně na střechách položeny poměrně dobré základy a bylo realizováno několik experimentálních zelených střech (Sempra Kroměříž 1979, Movis Holíč 1986 apod.). Stává se ale čím dál zřejmější, že střechy a fasády budov jsou dnes prakticky jedinými plochami, které lze do jisté míry a s řadou výhod pro tvorbu zeleně využít. Zahraniční zkušenosti bývají vyjádřeny názorem, že již 5% ozeleněných střech ve městech je přínosem pro obytné prostředí.

266 Popis konstrukce: -hlavní nosnou konstrukci zastřešení tvoří obloukové nosníky z lepeného lamelového dřeva, dole ukotvené k ocelovému základu a nahoře vzepřené do ocelového svařence kruhového tvaru -průměr dolního svařence 13,62 m; průměr horního svařence 2,64 m; výška kopule 1,8 m - rok výstavby: 2002 Hotel Mariánské lázně

267 Konstrukce střechy

268 Sportovní hala Jindřichův Hradec

269 Popis konstrukce: -půdorysný rozměr 38 x 50 m; výška paty rámu 4,5 m; výška vrcholu rámu 7,5 m -hlavní nosnou konstrukcí haly jsou trojkloubové rámy a systém příčných vaznic proměnného průřezu z lepeného lamelového dřeva; nosnou vrstvu střešního pláště tvoří krokve z rostlého dřeva; z geometrického hlediska se jedná o hyperbolický paraboloid, tudíž všechny rámy a krokve mají rozdílnou vnější geometrii; obvod střechy lemuje římsa půlkruhového tvaru -rok výstavby: (výstavba byla rozčleněna celkem do 3 etap)

270 Bednění pod střešní plášť

271 Tenisová hala, Velichovky

272 Popis konstrukce: - dvoukurtová zateplená hala 38,2 x 36,8 m; výška okapu 6,6 m; výška vrcholu 13,15 m; sklon 18,8 - hlavní konstrukci tvoří trojkloubové lepené rámy a systém příčných vaznic rovněž z lepeného lamelového dřeva - rok výstavby: 2002

273 Jízdárna Lhota u Dolních Břežan

274

275 Tělocvična Jenec

276 REKONSTRUKCE SPORTAREÁLU V ČESKÉ LÍPĚ

277 SPORTOVNÍ VÍCEÚČELOVÁ HALA VE SVITAVÁCH Studie, projekt pro územní řízení, projekt pro stavební řízení a realizační projekt Spolupráce Ing. Arch. Alexander Wagner

278

279 SPORTOVNÍ VÍCEÚČELOVÁ HALA VE SVITAVÁCH

280 PLAVECKÝ BAZÉN 25 M, ŠTROSSOVA ULICE, PARDUBICE Architektonická studie

281 SPORTOVNÍ VÍCEÚČELOVÁ HALA VE SKUTČI Studiový návrh 2006

282 SPORTOVNÍ VÍCEÚČELOVÁ HALA V ČESKÉ LÍPĚ Studie Spolupráce Ing. Arch. Alexander Wagner 2004

283

284 SPORTOVNÍ VÍCEÚČELOVÁ HALA V CHRASTU U CHRUDIMI Studie, projekt pro územní řízení Spolupráce Ing. Arch. Alexander Wagner

285

286 KUŘIM -

287 KUŘIM městská sportovní hala

288 Poslední dobou se nám s těmi sportovními stadiony roztrhl pytel. Ten olympijský pro Olympijské hry 2016 v Tokyu sice nevyšel poněvadž Olympiáda bude nakonec v Rio de Janeiru, ale co naplat. Jsou tu i jiné sportovní události, třeba Asijské hry. Ty se mají konat v roce 2014 v Incheonu v Jižní Koreji.

289 Vejde se do něj až lidí při sportovních akcích. Pokud žádné nebudou, prostě se složí na kapacitu sedících a kolem se utvoří prostor veřejné zeleně čili prostě park. Elegantní, oblými křivkami protkaný stadion má odrážet tradiční buddhistický přístup. Zároveň se počítá i s tím, že stavba proběhne v co možná nejudržitelnějším duchu. Podrobnosti týkající se minimalizace dopadu stavby na životní prostředí ale zatím studio nezveřejnilo.

290

291

292