Obchodní nauka

Transkript

1 7. INFRASTRUKTURA VNITŘNÍHO OBCHODU Cíl Podstatou infrastruktury vnitřního obchodu je vyjádření její potenciální poptávkové a nabídkové síly v prostorovém uspořádání. V současném rozšiřování tržních prostorů je tato znalost potenciálů nezbytná k tomu, aby se podnikatelé dokázali správně rozhodnout o svých směrech investování do obchodních aktivit i z pohledu provázanosti subsystémů vnitřního obchodu Osídlení a jeho struktura Osídlení je soustava (síť) sídel, komunikací propojujících jednotlivá sídla a ostatní složky osídlení (zemědělská, výrobní, obchodní, rekreační, lázeňská a jiná specializovaná funkční zařízení) realizovaná v území lidskou činností. Jednotlivé základní prvky osídlení - sídla - jsou prostorově oddělené jednotky navzájem propojené celou řadou významných vazeb ekonomického, legislativního, administrativně správního, sociologického ekologického aj. původu a charakteru. Také funkce sídla v soustavě osídlení je historicky vzniklý a vyvíjející se souhrn specifických činitelů a charakteristik daného sídla (vznik a vývoj sídla, vývoj počtu obyvatel, geograficko-urbanistické a historicko-urbanistické charakteristiky vývoje a struktury sídla, ekonomický potenciál a sociálně ekonomická struktura sídla, administrativně správní a kulturně společenské funkce sídla apod.). Vývoj osídlení je ovlivňován dvěma základními tendencemi působícími jako dynamický a statický faktor urbanizace. Dynamický faktor ve vývoji osídlení je charakterizován především vývojem počtu obyvatelstva, změnami ve vývoji výrobních silách, statický faktor pak především již vytvořenými a dále fungujícími fyzickými fondy, infrastrukturní základnou osídlení. Urbanizace je proces přejímání a rozvíjení městského způsobu života v prostoru celého osídlení; charakteristickým znakem urbanizace je koncentrování obyvatelstva do měst a jejich zázemí. Tento demograficko prostorový znak je také nejčastěji užívaným kriteriem stupně nebo míry urbanizace. 129

2 Základní charakteristika českého osídlení: - Čechy, severozápadní Morava a Slezsko mají velký počet sídel, zejména hustou síť měst a městeček a rozptýlené venkovské osídlení; jihovýchodní Morava má relativně menší počet sídel; - osídlení je poměrně rovnoměrné, zejména v rozmístění velkých a středních měst; hlavní hospodářská centra (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) a bývalá krajská města mají vesměs dobrou polohu; - obecně hustá část sídel (i když nevýhodná z hlediska rozdrobenosti) přispívá ke stírání rozdílů ve způsobu života na venkově a ve městě, usnadňuje vzájemné kontakty a rychlé poměšťování zejména v regionech velkých měst; - velikostní struktura sídelní soustavy dokumentuje určitý růst koncentrace, ovlivněný jak přirozenou migrací obyvatelstva do měst, tak administrativními opatřeními při slučování obcí přerušenému po roce 1989 (kdy došlo k opačnému procesu dezintegrace řady sídel do původních samostatných obcí). Rozdrobenost sídelní sítě, nízká průměrná velikost sídel a nemožnost uspokojovat všechny potřeby obyvatel přímo v daném sídle - to všechno jsou důvody soustřeďování určitých funkcí v určitých typech sídel. Tento proces je podmíněn historicky a ekonomicky a vychází z kategorizace sídel podle střediskovosti osídlení. Střediskovost osídlení obecně znamená, že rozeznávám sídla středisková a nestředisková Kategorizace sídel I. Nestředisková sídla, která vzhledem ke svým současným i výhledově předpokládaným funkcím (výrobní, rekreační, turistické, lázeňské) a urbanistickým kvalitám mohou mít trvalý význam. Nestředisková sídla s místním rozvojem plní převážně funkci zemědělské výroby. Ostatní nestředisková sídla - regresivní (stagnující nebo dožívající) jsou sídla s málo kvalitním stavebním fondem, nehodnotnými urbanistickými podmínkami a s trvalým poklesem obyvatelstva. Všechna nestředisková sídla mají své opodstatnění jako místa bydlení, zemědělské výroby, rekreace, méně jako místa průmyslové výroby s minimálním občanským vybavením, které se koncentruje ve střediskových sídlech místního významu. 130

3 II.Středisková sídla - místního významu jako základ střediskovosti osídlení jsou ve většině případů plnohodnotná sídla venkovského typu, ale jsou mezi nimi i některá nejmenší města. Středisková sídla místního významu představují základní síť plnohodnotně vybavených sídel především základními zařízeními občanské vybavenosti využívanými denně nebo velmi často (škola, lékař, prodejna, pohostinství, nádraží nebo autobusová stanice, kinosál, kostel, hřiště ap.). Středisková sídla místního významu představují krystalizační jádra urbanizace venkovského prostoru. Jejich rozvoj je dán potřebami využití a obsluhy jim přiřazeného spádového obvodu a uspokojení potřeb obyvatel nestřediskových sídel. Rozvoj střediskových obcí musí přispívat k výraznému zlepšení životních podmínek obyvatel celého spádového obvodu. - vyššího řádu (obvodová, oblastní) jsou města s výraznými a nejvýraznějšími centry osídlení (všechna okresní a bývalá krajská města a velkoměsta vč. Prahy, jejíž postavení v soustavě osídlení je specifické a vyplývá z jejího postavení jako hlavního města státu). Středisková sídla vyššího řádu zabezpečují obyvatelstvu příslušného spádového obvodu přímou nebo snadnou dostupnost všech služeb občanských zařízení s širokou a pestrou nabídkou různých typů, kategorií a specializací, jejichž podstatnou součástí jsou obchodní zařízení (maloobchod, pohostinství, cestovní ruch) využívaná denně, často a občas ev. i výjimečně. Výjimečnost některých střediskových sídel daná polohou, přírodními podmínkami, výrobní a dopravní infrastrukturou, historickým vývojem a architekturou, kulturními a sportovními akcemi a jinými důvody vyvolává náhodnou (návštěva hradu v rámci dovolené), pravidelnou (každoroční návštěva hudebního festivalu), systematickou (nákupy vybraného zboží, návštěva sportovních utkání) nebo každodenní (za prací) gravitaci (spádovost) obyvatel z jiných regionů a ze zahraničí k návštěvám toho či jiného sídelního střediska Technická a technologická infrastruktura vnitřního obchodu Technická a technologická infrastruktura vnitřního obchodu shrnuje základní informace o prostorovém, provozně dispozičním, provozně technologickém a technickém uspořádání a vybavení subsystémů vnitřního obchodu. 131

4 Soustava provozních jednotek velkoobchodu, maloobchodu, pohostinství a specifické infrastruktury cestovního ruchu včetně jejich vybavení a technologického řešení zahrnuje: 1. obchodní objekty: 1.1. monofunkční hlavní obchodní objekty prodejny, obchodní domy, velkoobchodní sklady, centrální výrobny jídel, polotovarů a lahůdek, hotely a další druhy ubytovacích zařízení; 1.2. polyfunkční hlavní obchodní objekty: obchodní střediska, pěší zóny, skladové areály, hotely, kulturní a sportovní areály, areály občanského vybavení ap.; 1.3. objekty doplňkových služeb balírny, pražírny, výrobny lahůdek, pekárny, výrobny masných a uzenářských výrobků, dozrávárny banánů, opravárenské a řemeslnické dílny apod objekty pomocných služeb garáže a opravny nákladních automobilů, údržbářské dílny, otevřená a krytá parkoviště, separované sklady obalů, počítačové terminály 2. stroje a obchodní vybavení 2.1. prodejní zařízení výstavní, chladící, mrazící, pulty, regály, pokladní boxy a pokladny, drobné zařízení, nástroje apod.; 2.2. skladovací zařízení nízkozdvižné vozíky, vysokozdvižné vozíky, regálové zakladače apod.; 2.3. dopravní prostředky nákladní automobily, autobusy, pojízdné prodejny, dopravníkové tratě, nákladní a osobní výtahy, eskalátory; 2.4. přepravní prostředky palety, přepravky, kontejnery, roltejnery; 2.5. zařízení pro úpravu zboží váhy, balicí stroje, mechanické stroje na stříhání podlahových krytin. 3. obchodní technologie velkoobchodu, maloobchodu, společného stravování a cestovního ruchu se zaměřením na zboží, služby, zásoby, zařízení a formy prodeje. 4.obchodní síť velkoobchodu, maloobchodu,pohostinství a cestovního ruchu 7.3. Velkoobchod Infrastruktura subsystému velkoobchodu zahrnuje obchodně provozní jednotky - velkoobchodní sklady, které nakupují zboží z výroby a z dovozu, vytváří zásoby, přetváří relativně úzký výrobní a dovozní sortiment v široký sortiment obchodní (spotřebitelský), skladují, expedují a rozváží zboží odběratelům, převážně maloobchodním. Podle formy činnosti se velkoobchod člení na: dodávkový (obslužný) velkoobchod je obvyklý systém velkoobchodu s klasickými velkoobchodními sklady, s nákupem ve výrobě a u importérů zahraničního spotřebního zboží a s prodejem do 132

5 maloobchodu (cizího i vlastního); součástí dodávkového velkoobchodu bývá i vlastní autodoprava, pokud velkoobchod nepoužívá služeb specializovaných dopravních firem agenturní (traťový) velkoobchod nezajišťuje fyzický pohyb zboží přes vlastní sklad, ale organizuje dodávky z výroby či od jiných velkých dodavatelů (importérů) odběratelům, především maloobchodníkům, ale i velkoobchodníkům samoobslužný velkoobchod - CASH & CARRY (C+C) je určen pro menší odběry vlastním dopravním prostředkem zákazníků-drobných provozovatelů (živnostníků)-maloobchodníků, stánkařů, restauratérů, řemeslníků a poskytovatelů služeb regálový (komisionářský) velkoobchod je v dohodě mezi maloobchodníkem a velkoobchodníkem o tom, že maloobchodník bude na riziko velkoobchodníka prodávat ve vymezené části prodejny sortiment, který velkoobchodník dodává, doplňuje a obměňuje; předmětem této formy velkoobchodu je především nabídka nepotravinářského zboží v potravinářské prodejně prodejní sklady (demigrosisté) zahrnují prodejny stavebnin a stavebních hmot, řeziva, pevných paliv a palivového dříví, hutních výrobků apod. Některé prodejní sklady preferují velkoodběratele motivované sníženými cenami podle velikosti odběru, jiné drobný prodej určený ke konečné spotřebě. Většina prodejních skladů poskytuje službu všem typům zákazníků. Prodejní sklady jsou při klasifikaci provozních jednotek zařazovány i mezi maloobchodní typy provozních jednotek Prostorová charakteristika velkoobchodní sítě Velkoobchodní síť je prostorově uspořádaný soubor obchodně provozních jednotek - velkoobchodních skladů, která tvoří významný logistický mezičlánek v procesu fyzického pohybu zboží od výroby a dovozu přes velkoobchod ke spotřebiteli. V1ivy působící na výběr vhodné lokality pro výstavbu velkoobchodního skladu: - územní centralizace (soustřeďování) do skladových areálů, - územní centralizace (soustřeďování) do průmyslových zón měst, 133

6 - provozní (kapacitní) koncentrace stavební a sortimentní, - organizační (firemní) koncentrace, - možnosti budoucího rozvoje (existence rezervních ploch), - intenzita spotřebitelské poptávky v místech spotřeby, - geografické, urbanistické, komunikační a přírodní podmínky. Konkrétní výběr lokality má v praxi řadu omezení souvisejících s komunikačním napojením (možnost zřízení železniční vlečky), inženýrskými sítěmi apod. Klasifikace velkoobchodních skladů podle funkce v zásobovacím systému: provozní sklad spotřebního zboží se všemi podstatnými obchodními operacemi (příjem, kvantitativní a kvalitativní přejímka, tvorba sortimentu, tvorba zásob, skladování, expedice, rozvoz do maloobchodu, poloprovozní sklad spotřebního zboží s příjmem, kvantitativní a kvalitativní přejímkou (bez expedice), poloprovozní sklad spotřebního zboží s expedičními operacemi (bez centrálního příjmu, kvantitativní a kvalitativní přejímky), odlehčovací sklad spotřebního zboží určený pro přechodné uskladnění zboží (bez příjmových a expedičních operací) určený z kapacitních důvodů pro sezónní předzásobení, posezónní uskladnění, pro uskladnění demodovaného, pomalu obrátkového nebo bezobrátkového zboží, pro zboží pozastavené a reklamované apod., cash-and-carry sklady (C&C) se samoobslužnou formu volného výběru zboží; C&C sklady mají zvláštní režim provozu (jsou zpravidla relativně samostatnou součástí provozního sortimentního skladu spotřebního zboží), protože jsou určeny pro drobné podnikatele (obchodníci, hoteliéři, restauratéři, řemeslníci) s podnikatelským oprávněním a spolu se samoobslužným odběrem si zákazníci zajišťují i individuální odvoz vybraného a zaplaceného zboží, provozní sklad odbytový firemní (příjem, skladování, expedice) výrobků jednotlivých výrobních závodů, provozní sklad reexpediční dováženého zboží určeného k prodeji ve velkém provozním velkoobchodním skladu, tranzitní sklady v železničních uzlech, v přístavech apod. určených k přechodnému skladování zboží před jeho definitivním umístěním v provozním velkoobchodním skladu, konsignační sklady dodavatele zejména importovaného zboží, náhradních dílů, příslušenství apod. určené k pravidelnému nebo nepravidelnému odběru zboží odběratelskými firmami, zásobovací sklady materiálu, surovin, polotovarů, montážních prvků a součástí, subdodávek apod. zřizované výrobními organizacemi pro předzásobení v zájmu plynulosti výroby, veřejné a nájemní sklady pro stálou i náhodnou klientelu právnických, fyzických a event. i soukromých osob (nájemců), Klasifikace velkoobchodních skladů podle stavebně technického řešení skladu: celouzavřené velkoobchodní sklady: - jednopodlažní halové (se světlou výškou do cca 6 m) - výškové (se světlou výškou od cca 8 m do cca 20 m, výjimečně i vyšší - etážové (rozložené do dvou nebo více podlaží) kryté sklady (přístřešky) otevřené sklady (složiště) Klasifikace velkoobchodních skladů podle stupně mechanizace vnitroskladové technologie: nemechanizované sklady, v nichž převažuje ruční manipulace se zbožím, mechanizované sklady, v nichž jsou uplatněny mechanizační prostředky určené k manipulaci se zbožím 134

7 (nízkozdvižné a vysokozdvižné vozíky, ještěrky, nákladní výtahy apod.), vysoce mechanizované sklady s prvky automatizace s progresivními technologickými postupy (paletizace, stohování, zakládání paletových jednotek do regálů apod.); 1idský činitel zůstává zprostředkovatelem; tento skladovací systém je zatím ekonomicky nejvýhodnější z pohledu investiční náročnosti, provozních nákladů, kvality pracovních procesů a efektivnosti, automatizované sklady mají zautomatizované části pohybu zboží skladem (uložení, skladování, vyvezení zboží pro expedici) plně automatizované sklady (sklad-stroj) mají automatizované téměř všechny manipulační procesy (příjem, uložení, skladování, vyvezení, kompletace); jsou už sice technicky realizovatelné, ale investičně a provozně nákladné a proto jich zatím není mnoho Principy velkoobchodní technologie Velkoobchodní technologie vychází z hlavní funkce velkoobchodu - plynule a racionálně zásobovat maloobchod. Tomu odpovídá i technologický pohyb zboží od příjmu po expedici a rozvoz zboží. Příjem zboží po železnici a vlastní železniční vlečce až k příjmové rampě skladu, nebo na nejbližší železniční stanici, kde je vyloženo a převezeno nákladními automobily k příjmové rampě skladu, nákladními automobily dodavatele nebo velkoobchodu k příjmové rampě skladu, poštou (výjimečně a v malých množstvích v případě specifických sortimentů). Zboží se do velkoobchodu dodává: na paletách (paletované manipulační jednotky), v kusových zásilkách, v přepravních kontejnerech různého typu, tvaru, objemu, volně ložené. Nezbytným vybavením příjmové části skladu jsou: zastřešené rampy pro oddělený příjem zboží po železnici (vagoniéry) a po ose (uzavřené boxy), kontejnerové překladiště (terminál), které dostatečně technicky vybavené bývají budovány zpravidla v železničních uzlech pro větší počet odběratelů, příjmové (provozní i neprovozní) plochy pro kvantitativní a kvalitativní přejímku vč. zkušeben a laboratoří, pro neplnohodnotné, pozastavené a reklamované zboží, plochy pro obaly, palety a odpadové suroviny, plochy pro příjem zboží mimo pracovní dobu, kanceláře příjmu zboží. Přijaté zboží prochází etapou převzetí, kvantitativní a kvalitativní vyčerpávající nebo namátkovou (statistickou) přejímkou. Uložení zboží Nepřevzaté a pozastavené zboží zůstává v prostoru příjmu na příslušných oddělených 135

8 provozních plochách až do vyřešení definitivního umístění zboží (dokončení přejímky, vyřešení reklamací, nutná úprava zboží, vrácení zboží dodavateli apod.) Převzaté zboží se ukládá ve skladovacím poli (sektoru) skladu. Pohyb zboží z příjmu do skladu a posléze k expedici může být zásadně dvojí: jednosměrný v tzv. skladech průtokových (dvouhlavých), když jsou příjem a expedice (zpravidla) na protilehlých stranách skladového objektu, zpětný v tzv. skladech neprůtokových (jednohlavých), když jsou příjem a expedice na jedné straně skladového objektu (vedle sebe nebo nad sebou). Uložení zboží ve skladovacím sektoru využívá nejen ploch, ale především prostoru. Způsoby uložení zboží: volné uložení sypkého, drobného a nebaleného zboží na volném prostranství, ve specielních zásobnících nebo kontejnerech a ohradových paletách, ukládání zboží do vrstev pro kusové zboží, které přichází volně ložené, stohování paletovaného zboží do výše cca 4 palet se zbožím, uložení zboží do regálů (regálových buněk, regálových sloupců): - jednořadové uspořádání regálů, které vytvářejí samostatné řady přístupné z obou stran (možnost oboustranné manipulace), - dvouřadové uspořádání regálů (možnost pouze manipulace z jedné strany), - blokové uspořádání regálů (3-5 řad regálů umístěných za sebou) bez manipulačních uliček umožňuje maximální využití skladovací plochy a skladovacího prostoru. Expedice zboží Expedice zboží na základě objednávek odběratelů, frekvence zásobování odběratelů a rozvozových plánů je nejpracnější fází velkoobchodní činnosti. Expediční proces je rozčleněn na: vyskladnění zboží individuálně pro každou jednotlivou objednávku nebo hromadně denně pro více objednávek příprava dodávek ke kompletaci (vychystávání) kompletace objednávek, kontrola kompletace a zabezpečení zkompletovaných dodávek proti narušení a zcizení předání zboží k rozvozu rozvoz zboží odběratelům Výkon a kapacita skladu Výkon skladu představuje průtok zboží skladem měřený na úrovni expedice. Alternativně se někdy výkon skladu uvádí jako součet hodnoty vstupů a výstupů tedy výkon přibližně dvojnásobný. Výkon se uvádí v naturálních (hmotnostních) měrných jednotkách, v počtu zmanipulovaných paletových jednotek nebo v hodnotovém (korunovém) vyjádření. Běžně se uvádí výkon skladu za rok, ale také (přepočtem) za průměrný den nebo hodinový 136

9 výkon apod. Kapacita skladu představuje schopnost skladu pojmout určitý rozsah zásob. Kapacita tedy představuje pojem statický, výkon představuje pojem dynamický. Kapacitu je možno vyjádřit v počtu m 2 nebo m 3 co nejpřesněji definované plochy. Souběžně je možné vyjádřit kapacitu i v hodnotovém vyjádření, v časovém vývoji však je žádoucí uvádět korunové ukazatele nejen v běžných cenách, ale také v cenách očištěných o vliv inflace Maloobchod Infrastruktura subsystému maloobchodu zahrnuje smíšené, plnosortimentní, širokosortimentní a specializované obchodně provozní jednotky nákupní střediska, obchodní domy, výstavní prodejní sítě a salóny, prodejny, pojízdné prodejny, tržnice, tržiště, kiosky, stánky, prodejní automaty, čerpací stanice pohonných hmot, prodejní sklady pevných paliv a stavebnin, půjčovny a opravny nepotravinářského zboží. Maloobchodní provozní jednotky jsou vymezeny: územně (lokalizací do obchodně urbanisticky vymezeného prostoru - stupňů obchodní vybavenosti); stavebně (jako monofunkční nebo polyfunkční objekty); technicky (technickým vybavením a zařízením); právně a organizačně (vlastnicky a začleněním do organizační struktury firmy), provozně-technologicky (dispozičně provozní vztahy, formy a techniky prodeje, cesty zboží, pracovníků a zákazníků, týdenní fond a rozložení provozní a prodejní doby, směnnost, rozdělení pravomocí a odpovědnosti, hmotná odpovědnost apod.). Maloobchodní provozní jednotky se uplatňují jako veřejně prospěšná účelová zařízení (součást občanského vybavení sídel) ve všech velikostních typech sídel (s výjimkou samot, osad a některých nejmenších vesnic do cca obyvatel). Některé typy potravinářských maloobchodních jednotek, které zpravidla poskytují současně jednoduché stravovací služby a prodávají vedle potravinářského i nejběžnější základní sortiment nepotravinářského zboží se uplatňují také v uzavřených objektech pro vymezenou zákaznickou klientelu (smíšené prodejny typu Arma, smíšené a lahůdkářské prodejny v úřadech, nemocnicích, typ lahůdky-občerstvení v průmyslových kantýny v továrnách, na stavbách a na odlehlých pracovištích atd.) závodech, Každá obchodně provozní jednotka maloobchodní sítě (dále zjednodušeně prodejna) působí v určitém území ve vzájemné interakci jako konkrétním způsobem vymezený systém 137

10 spolu s ostatními prodejnami, ostatními typy občanského vybavení, s komunikační infrastrukturou, s dodavateli a s obyvateli trvale nebo přechodně bydlícími v okolí. Toto podstatné okolí je akční rádius prodejny. Akční rádius prodejny není přesně vymezen. Je různý pro různé prodejny, pro různé sortimenty zboží, pro různou obratovou velikost, počty pracovníků, v prostoru i čase. Někdy se uvádí i druhý okruh působení prodejny, který navazuje na akční rádius prodejny a tím je zájmová oblast prodejny. Zájmová oblast prodejny je prostor vzhledem ke vzdálenosti, horší dostupnosti, zvýšené konkurenceschopnosti méně atraktivní. Může vsak výrazně napomoci zlepšení výkonů a hospodářského výsledku prodejny promyšlenější obchodní politikou a zlepšeným marketingovým řízením (širší sortimentní nabídka, nižší ceny, výhodnější provozní doba, kvalitnější obsluha apod.) Koncepční a metodické zásady výstavby a modernizace maloobchodní sítě 1/ Vícestupňovitost maloobchodní sítě Kvantitativní a kvalitativní struktura maloobchodní sítě je podmíněna sídelní strukturou. V souladu se střediskovou soustavou osídlení rozlišujeme vybavenost (diferencovanou podle počtu obyvatel a intenzity vnějšího nákupního spádu): - nestřediskových sídel, - středisek osídlení místního významu, - středisek osídlení obvodního významu, V rámci střediskových sídel obvodního významu (především okresní města a bývalá krajská města) je maloobchodní síť strukturována do: 2/ Komplexnost maloobchodní sítě - okrskové obchodní vybavenosti, - obvodové (čtvrťové, sektorové) obchodní vybavenosti, - centrální (celoměstské, regionální) obchodní vybavenosti, Komplexnost maloobchodní vybavenosti v jednotlivých typech sídel úzce souvisí s jednotlivými stupni vybavenosti. Z hlediska obslužné funkce jednotlivých typů a vnitřních částí sídel uspokojují jednotlivé stupně maloobchodní vybavenosti poptávku po zboží základní (denní), časté a občasné potřeby. Obecně platí, že vyšší stupeň maloobchodní vybavenosti uspokojuje komplexně poptávku nižších stupňů. Souběžně na jednotlivých stupních maloobchodní 138

11 vybavenosti probíhá proces specializace nabídky diferenciací a kombinací sortimentních typů maloobchodních jednotek. Typová struktura maloobchodní vybavenosti je podmíněna: - stupněm obchodní vybavenosti - objemem a strukturou koupěschopné poptávky - intenzitou a strukturou vnějšího nákupního spádu - historickým vývojem rozsahu a struktury maloobchodní vybavenosti. 3/ Rovnoměrné a koncentrické rozmístění maloobchodní sítě Rovnoměrné a koncentrické rozmístění maloobchodní sítě je provázeno: prostorovou koncentrací a centralizací kapacit maloobchodní vybavenosti do míst soustředěné poptávky a frekvence zákazníků, provozní koncentrací tzn. růstem průměrné velikosti provozních jednotek; k té dochází protisměrným rozvojem a budováním kapacitních prodejen a rušením malých technicky, technologicky a provozně nevyhovujících jednotek, sortimentní koncentrací a specializací maloobchodní sítě ve prospěch souborné nabídky zboží ve velkokapacitních jednotkách (obchodní domy, supermarkety, hypermarkety) a specializované nabídky ve prospěch prohloubení sortimentu především v centrech velkých měst. Zásada rovnoměrného a koncentrického rozmístění maloobchodní vybavenosti je doplněna optimalizací dostupnosti maloobchodních jednotek. Např. doporučená dostupnost maloobchodní vybavenosti za sortimentem základní poptávky (zboží denní potřeby): - v nestřediskových sídlech: je dána umístěním nejbližší prodejny smíšeného zboží, potravinářské prodejny nebo stanovištěm pojízdné prodejny; doporučená optimální dostupnost není tedy určena - ve střediscích osídlení místního významu: je do 800 m (15 minut pěšky) - v městské okrskové vybavenosti: je do 800 m v rozvolněné bytové zástavbě (15 minut pěšky) je do 500 m v soustředěné vícepodlažní bytové zástavbě (7-9 minut pěšky) 4/ Metodika analýzy a prognózy rozvoje maloobchodní sítě Přístup k optimalizaci řešení maloobchodní sítě v jednotlivých sídlech i v širších územních celcích musí být zásadně odvětvový, z hlediska a zájmu spotřebitele zastoupeného státní správou a samosprávou tj. bez rozlišování vlastníků a provozovatelů. Jejich zájmy mohou být respektovány v odlišných typech studií zpracovaných účelově. Pro orientační výpočet potřeby prodejních ploch v jednotlivých sídlech celkem i v 139

12 sortimentní struktuře je možno vycházet z ukazatelů plošného standardu tj. počtu m 2 prodejní plochy na 1000 obyvatel k cílovému roku prognózy; propočet je žádoucí opravit o koeficient intenzity vnějšího nákupního spádu 5/ Nákupní spád Nákupní spád (gravitace koupěschopné poptávky) představuje tu část celkových výdajů obyvatel realizovanou v jiném místě než v místě svého trvalého bydliště. Místo trvalého bydliště (sídlo A) se přitom pro jednoduchost a jednoznačnost považuje za místo vzniku peněžních příjmů a výdajů obyvatel. V konkrétním sídle (území) se rozlišuje: vnější kladný nákupní spád jako realizované výdaje obyvatel z jiných sídel (zpravidla venkovského typu) v daném (městském) sídle; vnější záporný nákupní spád jako realizované výdaje obyvatel daného sídla (zpravidla venkovského typu) v jiných (zpravidla městských) sídlech; saldo vnějšího nákupního spádu představující rozdíl vnějšího kladného a záporného nákupního spádu v daném sídle; vnitřní kladný nebo záporný nákupní spád představuje územní přesuny výdajů obyvate1 na jednot1ivých stupních maloobchodní vybavenosti v rámci sídelního útvaru (zpravidla z okrajových částí městského sídla do centra města) index místní realizace (MR) jako míra realizace průměrných celostátních výdajů obyvatel v maloobchodě KF r (1) Imr = * 100 KF t Imr... index místní realizace průměrných celostátních výdajů obyvatel v maloobchodě KFr...roční výdaje v maloobchodě obyvatel daného sídla (území) v Kč (skutečné kupní fondy) KFt...teoretické výdaje v maloobchodě obyvatel daného sídla (území) v Kč (teoretické kupní fondy) základem pro určení teoretického výdaje v daném území je průměrný výdaj (teoretický kupní fond) na 1 obyvatele České republiky; saldo vnějšího nákupního spádu (NSS), jeho směr (kladný, nulový nebo záporný) a absolutní hodnota v Kč na 1 obyvatele nebo za všechny obyvatele sídla (území) se vyjadřuje: 140

13 (2,3) NS S = KF r - KF t Principy maloobchodní technologie Maloobchodní technologie je souhrn provozních interaktivních obchodních operací v obchodně provozní jednotce mezi dodavatelem, pracovníky obchodně provozní jednotky (odběratelem), zákazníkem a zbožím prostřednictvím technických podmínek (vybavení a zařízení provozní jednotky a jejího provozně dispozičního řešení). Důležitým faktorem maloobchodní technologie je správné členění maloobchodní provozní plochy. Členění provozních ploch: 1. hlavní provozní plocha: - prodejní plocha - ostatní hlavní druhy ploch (plocha pro poskytování služeb, plocha občerstvení) 2. pomocné provozní plochy: - plochy s přímým vztahem ke zboží - plochy s nepřímým vztahem ke zboží - komunikace Prodejní plocha zahrnuje plochy zastavené výstavním a prodejním zařízením pro vystavení zboží a uložení zásob, pro pohyb zboží zejména při doplňování do výstavního a prodejního zařízení, pro pohyb zaměstnanců a pro pohyb zákazníků. Plochy s přímým vztahem ke zboží jsou plochy příjmové, plochy určené k uskladnění zásob mimo prodejní plochu, plochy příručního skladu, plochy pomocné, plochy přípraven a výroben, plochy výkupu zálohovaných obalů. Plochy s nepřímým vztahem ke zboží jsou plochy správy a zařízení (kanceláře, aranžovny, úklidová komora, sklad odpadu), plochy sociální (šatny, umývárny, sprchy, WC, místnost pro občerstvení a pro odpočinek, učebna a místo pro výuku učňů, zasedací místnost). Plochy technického vybavení jsou plochy strojovny vzduchotechniky, kotelny a skladu paliv, telefonní ústředny apod. Komunikace zahrnují plochy horizontální (chodby, haly), vertikální (schodiště, výtahy, eskalátory) a vnějšího provozu (krytý vjezd, příjmová rampa apod.) Obchodní zařízení a mechanizační prostředky Rozmanitost pracovních prostředků v obchodě vyplývá z dosažené dělby práce, 141

14 charakteru obchodních operací a šířkou obchodního sortimentu. Obecné požadavky na pracovní prostředky: dodržení fyziologických, ergonomických a antropologických norem pro pracovníky prodejen i pro zákazníky (např. maximální výška a hloubka výstavního zařízení pro odběr vystaveného zboží, minimální výška pro odběr ze země, výška a šířka prodejních pultů, maximální hmotnost manipulovaných břemen, parametry nákupních vozíků, provozní šířka uliček pro doplňování zboží s ohledem na zvolený druh nákupních vozíků, parametry pokladních boxů respektující především pohodlnost posazení pokladních a plynulost odbavování zákazníků apod.); provozní spolehlivost, výkonnost a provozní kapacita pracovních prostředků tj. schopnost zařízení využít maximálně prodejní plochu (výška, hloubka a kapacita obchodních regálů a gondol, nákupních vozíků, chladících a mrazících boxů apod.); flexibilita obchodních pracovních prostředků přizpůsobivých pro různá spotřebitelská balení, ale také pro dispozici prodejny, modulovou síť a šířku provozních uliček (regály, gondoly) Technologická návaznost maloobchodních provozních operací Příjem zboží přístupové cesty do prodejny se řeší jako hospodářský dvůr, přístupová plocha nebo jako přístupová komunikace a plocha v zadní části suterénu jednotky; přístupová cesta do skladu přes vstup pro zákazníky (zásobování předem) se vyskytuje dnes již výjimečně v historických částech některých měst a řeší se zpravidla zásobováním mimo prodejní dobu ; při řešení rampy v zadní části prodejny jsou důležité počty stání vozidel (min. 2), šířka rampy, vybavení rampy, vyrovnávací (překlenovací) můstky, zastřešení a osvětlení rampy odběr zboží od dodavatele (hrubá přejímka zboží) zahrnuje kontrolu neporušenosti dodávky a kontrolu, že předávané množství na průvodních dokladech odpovídá fyzickému přepočtu transportních nebo spotřebitelských obalů; optimální odběr zboží se provádí v zadní části prodejny se skladovací částí a s možností částečného uložení zboží přímo v prodejně; přejímka zboží je podrobným sortimentním, kvantitativním a kvalitativním porovnáním dodávky zboží z hlediska množství, záručních lhůt, obchodních značek s objednávkou a především s dodacím listem; uložení zboží přímo do prodejny, do skladu prodejny nebo do skladu pozastaveného nebo nepřejatého zboží; je žádoucí, aby fáze od odběru zboží k uložení zboží v prodejně nebo ve skladě probíhaly ve stejném podlaží, ale někdy z dispozičních důvodů probíhá tato fáze maloobchodní technologie ve dvou vertikálně oddělených podlažích; Skladování zboží v maloobchodě uskladnění zboží a příprava zboží k prodeji jsou dvě technologické operace navazující na příjem zboží; uskladnění zboží se týká sortimentu, který nevyžaduje žádné operace kromě vybalení z přepravních obalů; naopak u zboží, které je nutno upravit před definitivním uložením ve skladu prodejny a připravit k vystavení v prodejně (otřít prach, vyžehlit, vyleštit apod.) a označit cenovkami je nutno provést nezbytné operace; plynulá tvorba a čerpání zásob zboží s přihlédnutím k vývoji krátkodobé a sezónní poptávky, péče o doprodeje posezónního zboží, pomaluobrátkového a bezobrátkového zboží; péče o rozložení zásob ve skladě prodejny a na prodejní ploše s přihlédnutím ke kapacitě skladu a výstavního zařízení v prodejně; objem zásob je nepřímo úměrný pohotovosti a plynulosti dodávek organizace doplňování zboží ze skladu do sortimentních prodejních oddělení ve velkokapacitních jednotkách (obchodních domech, hypermarketech) Prodej zboží závěrečná fáze pohybu spotřebního zboží od výroby ke spotřebiteli končí v maloobchodní jednotce 142

15 uzavřením a realizací kupní smlouvy mezi prodejnou a zákazníkem; skládá se z dílčích obchodních operací za účasti zákazníka: koordinace pohybu zboží a zákazníka v maloobchodní jednotce nabídka a prodej zboží placení zboží koordinace cest zboží a zákazníka je dána především formou (též způsobem nebo technikou) prodeje nebo jejich kombinacemi (jsou součástí nabídky zboží) v závislosti na sortimentu spotřebního zboží: prodej spojený s obsluhou zákazníka samoobslužný prodej bez podstatné účasti prodavače (jen poskytuje informace o zboží, doplňuje zásoby v prodejní místnosti, dozoruje provoz prodejny nebo prodejního oddělení) volný výběr zboží zákazníkem doplněný povinným dokončením prodeje prodavačem (kombinace samoobslužného a obslužného prodeje) zásilkový prodej na základě zákazníkova výběru zboží z prodejního katalogu (nebo televizní nabídky) zásilkové firmy, která podle objednávky zasílá zboží zákazníkovi poštou na dobírku nabídka zboží a služeb uvnitř prodejny: informace o zboží a jeho rozmístění v prodejně (důležité především při samoobslužné formě prodeje) informace o službách poskytovaných prodejnou (úpravy zboží, záruční opravy zboží, reklamace zboží, odvoz zboží apod.) informace o užitných hodnotách zboží (především na spotřebitelském balení zboží; musí být v češtině), podmínkách jeho konzumace, uvedení do provozu a provozu), výrobci a zemi původu cenové informace běžné a mimořádné nabídka zboží a služeb vně prodejny: výkladní skříně prodejny upoutávky na název prodejny, firmu, jméno odpovědného vedoucího prodejny, příslušné adresy, prodejní dobu a prodejní akce externí reklama, propagace a nabídka zboží, poskytovaných služeb a cenových informací v tisku, televizi, rozhlase, místních mediích apod. prodejní rozhovor prodavače a zákazníka umožňuje individuální a komplexní nebo selektivní nabídku zboží a služeb ve vzájemném dialogu. Placení a výdej zboží Placení a výdej zboží má přímou vazbu na použitou formu prodeje, velikost a organizaci provozu maloobchodní jednotky: placení na základě samoobslužného výběru zboží u pokladní přepážky uzavřené samoobsluhy s okamžitým odběrem a výdejem zboží dílčí placení na základě samoobslužného výběru zboží u pokladní přepážky otevřené samoobsluhy s okamžitým odběrem a výdejem zboží placení na základě volného výběru zboží nebo obslužného prodeje souběžně s výdejem zboží centralizované placení a centralizovaný souběžný výdej v prodejních odděleních velkých obslužných prodejních jednotek centralizované placení a decentralizovaný výdej u prodejního pultu (prodavače) v prodejnách s několika prodejními úseky placení s časově odloženým výdejem (centrální výdej ze skladu prodejny, objemné druhy zboží vč. služeb dovozu a montáže v bytě zákazníka odložené placení a výdej zboží (prodej zboží poštou na dobírku) Typy provozních jednotek maloobchodu Pojmem provozní jednotka maloobchodu (krátce maloobchodní jednotka) rozumíme prodejnu nebo prodejní jednotku maloobchodu. Utřídění provozních jednotek 143

16 maloobchodu může zahrnovat celou řadu znaků statických (např. sortimentní profil, umístění a velikost prodejny, formu prodeje apod.) a dynamických (např. cenová politika, kvalita zboží, soubor služeb apod.). V následujícím členění je využito kritérií: šíře a hloubka sortimentu, výše ceny, umístění prodejny, vývojový trend, popř. forma prodeje a velikost prodejní plochy. 1) Úzce specializované prodejny sortiment: velmi úzký se značnou hloubkou, převažuje zboží občasné a dlouhodobé spotřeby ceny: vyšší, prodej je doprovázen specializovanými službami (náklady na odborný personál) uplatnění: v intenzivních městských centrech a v nákupních střediscích, zejména v blízkosti velkých obchodních jednotek, v místech velkých nákupních příležitostí vývojový trend: rostoucí Příklady: foto-kino, kancelářské potřeby, boutique, značková výpočetní technika 2) Specializované prodejny sortiment zboží: hluboký s omezenou šíří ceny: vyšší, zahrnují i náklady na zboží s menší obrátkou, náklady na odborný personál, popř. i doprovodné služby uplatnění: v městských centrech a nákupních střediscích vývojový trend: pomalý růst u nepotravinářského zboží, silný pokles u potravinářských prodejen Příklady: prodejny se sortimentem elektro, oděvy, cukrárny 3) Odborné velkoprodejny nepotravinářského zboží sortiment: navazuje na sortiment specializovaných obchodních domů ceny: nízké při vyšší úrovni kvality zboží uplatnění: na předměstí nebo okrajích měst s příjezdovými komunikacemi a parkovišti vývojový trend: rychlý rozvoj na úkor specializovaných obchodních domů forma prodeje: samoobsluha prodejní plocha: od cca 800 m 2 (1-4 tis. m 2 ) Příklady: IKEA, BAUMAX, OBI 4) Superrety sortiment: široký sortiment potravin, nemusí být zastoupeno maso, uzeniny nebo jsou jen balené ceny: střední při střední a vyšší úrovni kvality zboží uplatnění: v prostorově omezených dispozicích obytných center vývojový trend: mírný růst až stagnace forma prodeje: samoobsluha prodejní plocha: do 400 m 2 5) Supermarket (velkoprodejna potravin) sortiment: komplexní sortiment potravin a základní druhy nepotravinářského zboží 144

17 ceny: střední při vyšší úrovni kvality zboží uplatnění: v obytných zónách s okruhem dostupnosti m podle hustoty zástavby, vyžaduje parkovací místa pro automobily vývojový trend: stále ještě rostoucí forma prodeje: samoobsluha prodejní plocha: min. 400 m 2, max m 2 6) Hypermarkety sortiment: plný sortiment potravinářský a velký rozsah nepotravinářského zboží včetně služeb, přičemž nepotraviny mají vždy nadpoloviční podíl na počtu druhů zboží a cca 50% podíl na obratu, vždy je zajištěno občerstvení cena: nižší při vyšší úrovni kvality zboží uplatnění: samostatně na předměstí, u významných křižovatek dálničních tahů vývojový trend: růst forma prodeje: samoobsluha prodejní plocha: od cca m 2 (3-15 tis. m 2 ) 7) Obchodní domy univerzální - plnosortimentní představují soubor specializovaných prodejen pod jednou střechou s možností komplexního nákupu sortiment: široký, hluboký včetně potravin, restaurace (občerstvení), celkový rozsah představuje tisíc druhů zboží ceny: střední a vyšší při střední a vyšší úrovni kvality zboží uplatnění: v centrech měst, v regionálních nákupních střediscích, ve čtvrťových centrech velkoměst vývojový trend: stagnace v důsledku uplatnění nových (agresivních) typů prodejen a změny nákupních zvyklostí 8) Obchodní domy specializované (jsou doplňkem obchodních domů plnosortimentních) sortiment: hluboký s omezenou šíří (zpravidla nepotravinářské zboží) ceny: střední a vyšší při střední a vyšší kvalitě zboží uplatnění: v blízkosti obchodních domů plnosortimentních (viz. výše) vývojový trend: v průměru stagnace Příklady: DŮM SPORTU, DŮM MÓDY, DŮM POTRAVIN 9) Prodejny smíšeného zboží sortiment: značně široký s malou hloubkou, zaměřený na zboží denní, běžné potřeby s výraznou převahou potravin ceny: dosti vysoké (malý rozsah prodeje) uplatnění: ve venkovském prostoru a rozvolněné městské zástavbě vývojový trend: pokles v důsledku koncentrace supermarketů a nákupních středisek 10) Ambulantní prodejny (pojízdné prodejny) - dvojí využití a) ambulantní prodejny v oblastech s malým osídlením sortiment: buď smíšené zboží - široký s malou hloubkou nebo specializované (maso, uzeniny,...) - úzký a hluboký ceny: vysoké (náklady na přepravu, malý rozsah prodeje) 145

18 uplatnění: místa s malým osídlením - horské a podhorské oblasti, popř. na okraji velkých sídel vývojový trend: pokles ( v posledním roce ve spolupráci s OÚ (MÚ) se opět tento typ ambulantního prodeje obnovuje b) ambulantní prodej pro příležitostný prodej (trhy, poutě, slavnosti, sportovní akce apod.) sortiment: omezená šíře i hloubka (občerstvení, dárky, hračky) ceny: ceny vysoké (malý rozsah prodeje, vysoké náklady) uplatnění: již uvedeno vývojový trend: stagnace 11) Diskontní prodejny (hard-discount) - hlavní rysy nemají stabilní sortiment používají samoobslužnou formu prodeje objekty prodejen jsou řešeny stavebně a technicky jednotně vybavení je jednoduché (skladové regály, palety) prodejny jsou zřizovány na levných pozemcích 12) Zásilkový obchod - zde existuje nejednotnost v názoru, zda jde o provozní jednotku či formu prodeje jde o prodej na dálku, kde spojovacím médiem je katalog (nabídka) a objednávka (písemná, telefonická, faxová, přes internet) Výhody: lze uplatnit průmyslové metody práce, výběr zboží v klidu domova,... Nevýhody: vysoké počáteční investice, vysoké náklady na katalogy, problémy při reklamacích sortiment: omezená hloubka a šířka ceny: vysoké (náklady na katalog, balné, poštovné,...) uplatnění: na celém území státu i za hranice vývojový trend: rostoucí (pozn. v ČR problémy s některými firmami vyvolaly v 90. letech stagnaci až pokles) Lokalizace a umístění maloobchodních jednotek Umístění jednotek MO sítě musí odpovídat potřebám i koncentraci poptávky tak, aby byla zajištěna snadná dostupnost i potřebná kapacita podle velikosti a struktury osídlení. Proto musí řešení MO sítě vycházet z charakteru osídlení a jeho struktury, nákupních zvyklostí obyvatel a způsobu i charakteru bydlení. Při řešení MO sítě je třeba také předvídat vývoj spotřebitelské poptávky, směry v obchodní technologii a vývojové tendence ve struktuře osídlení. Zároveň se však musí vycházet a respektovat současná MO síť. Problém je v tom, že vliv uvedených faktorů lze jen obtížně kvantifikovat. ÚZEMNÍ ANALÝZA V rámci územní analýzy jako předpokladu pro rozhodování o umístění maloobchodní 146

19 provozní jednotky jde v podstatě o to, určit: - kupní potenciál lokality (poptávku lokality) - možnosti konkurence pokrýt tento kupní potenciál lokality - rozhodnout o kapacitě uvažované (nebo analyzované) MO jednotky V rámci analýzy kupního potenciálu je nutné zodpovědět následující otázky: - kdo přijde - v jakém počtu - odkud - pro jaké nákupy - v jakém objemu Nákupní spád se projevuje vždy jako souhrn kladných a záporných přesunů výdajů, tj. jako saldo nákupního spádu, které může být kladné i záporné. Na objem, směr a intenzitu nákupního spádu působí řada nejrůznějších faktorů. Uvést je možné především: atraktivitu, kapacitu, strukturu obchodní sítě lokality (nákupní podmínky) funkci a význam sídelního útvaru v soustavě osídlení, velikost sídelního útvaru a jeho spádové oblasti (počet obyvatel), vzdálenost sídelních útvarů stejného nebo vyššího významu zastoupení a podíl jednotlivých odvětví ekonomiky, prostorové rozložení pracovních příležitostí na území společenskou atraktivitu sídelního útvaru (cestovní ruch, kulturní a jiná společenská zařízení) strukturu obyvatel (věkové, sociální a profesní složení obyvatel sídelního útvaru), počet výdělečně činných obyvatel v sídelním útvaru životní prostředí stupeň motorizace obyvatel kvalitu komunikační sítě a dopravy, dopravní spojení, možnosti parkování Zjištění nákupního spádu, tj. územních přesunů výdajů, resp. jejich uspokojivý odhad, není myslitelný bez speciálního šetření. To je možno realizovat jako šetření v domácnostech, a to jako jednorázové šetření u reprezentativního vzorku domácností sledující výši, druh a místo výdajů v maloobchodní síti po určité období. Častěji, s ohledem na náročnost a vypovídací 147

20 schopnost šetření, spíše jako šetření v prodejnách, kde jsou zákazníci dotazováni na místo bydliště. OBCHODNÍ VYBAVENOST obchodní vybavenost = soubor MO jednotek v sídelních útvarech Základní urbanistickou částí sídelních útvarů je obytná skupina skládající se z několika obytných domů. Několik obytných skupin vytváří obytný okrsek (obytný okrsek lze považovat za nejmenší potřebný prostor pro lokalizování jednotek MO sítě), několik obytných okrsků potom tvoří obytný obvod. Centrální vybavenost Centrální vybavenost je nejvyšším stupněm obchodní vybavenosti měst. Od pojmu městské centrum je nutné odlišit tzv. historické jádro města a obchodní centrum. Historické jádro je nejstarší historicky vzniklá část města, která se dochovala z období před industrializací 19. století. Jeho základ tvoří bývalé středověké město. Obchodním centrem se rozumí ta část městského centra, kde je nejčastější výskyt obchodních jednotek s nejvyšší frekvencí zákazníků. Centrum uspokojuje základní, častou i občasnou poptávku trvale bydlících obyvatel centra i dalších obyvatel města, jeho spádové oblasti a dalších návštěvníků. Základem MO sítě center je bohatá síť specializovaných a úzce specializovaných jednotek, patří sem i velkoprodejny potravin a obchodní domy. Stacionární síť je doplňována sezónním prodejem (občerstvení, květiny, upomínkové předměty apod.). Sekundární (obvodová) vybavenost Významnou roli v sekundární vybavenosti hraje vzájemná poloha centra a obvodu a jejich vzájemná atraktivita. Pokud je centrum dobře dostupné z okrajových částí města nebo jde o město menší, lze očekávat nižší efektivnost takového obvodového mezistupně vybavenosti. Charakteristickou jednotkou obvodové vybavenosti pro prodej potravin je supermarket a samostatně specializované jednotky ovoce-zelenina, maso-uzeniny, lahůdky, cukrárna, občerstvení apod. Prodej nepotravinářského zboží lze úspěšně realizovat především 148