1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE

Transkript

1

2 1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE 1

3 Školní vzd lávací program pro vzd lávání d tí a žák v základní škole speciální, zpracovaný podle RVP ZŠS I. a II. díl Motiva ní název: Je nám spolu dob e 1.2. P edkladatel: Název školy: St ední škola, Základní škola a D tský domov Prost jov Adresa školy: Lidická 86, Prost jov : IZO: Telefon: Fax: zvpscech@pvskoly.cz editel školy: Mgr. Vladimír Brablec 1.3. Z izovatel: Název: Olomoucký kraj Adresa: Jeremenkova 40a, Olomouc : Telefon: Platnost dokumentu: Datum: Podpis editele školy: Razítko školy: 2

4 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 3

5 2.1. ÚPLNOST A VELIKOST ŠKOLY Naše základní škola je sou ástí za ízení St ední škola, Základní škola a D tský domov Prost jov. Má již více než padesátiletou tradici, od roku 1953 sídlilo toto za ízení v budov historického zámku v echách pod Kosí em. Postupn prošlo n kolika zm nami názv i r zných koncepcí podle trend dané doby, ale jeho poslání vychovávat a vzd lávat d ti se zdravotním postižením se nezm nilo. Prost edí zámku se koncem 90.let minulého století stalo p edevším z hygienických d vod nevyhovující, situace si v roce 2005 vyžádala ešení v podob p est hování celého za ízení do areálu staré prost jovské nemocnice. T i roky sídlila základní škola v provizorní budov ve výp ce od Centra sociálních služeb Prost jov. V období zá í 2011 prosinec 2011 došlo k realizaci adaptace budovy Tetín 7 v Prost jov pro ú ely naší ZŠ speciální, v prosinci 2011 byla zrekonstruovaná budova p edána k užívání. Po p ípravách a následném st hování jsme dne 13.února 2012 zahájili provoz v t chto nových prostorách. V sou asné dob je vedeno další jednání o pokra ování rekonstrukce budovy nové školy z pohledu nevyhovující kvality st echy a krov a z nutnosti rozší ení prostor pro výuku a správu školy. Sou ástí za ízení je: o základní škola speciální, p ípravný stupe ZŠ speciální o odlou ené pracovišt ZŠ speciální v Nezamyslicích o praktická škola jednoletá o školní družina o tský domov o speciáln pedagogické centrum Od 1. zá í 2010 se naše škola úzce specializuje na vzd lávání žák se st edn t žkým, t žkým a hlubokým mentálním postižením, soub žným postižením více vadami a žák s poruchami autistického spektra (PAS). Jsme tedy základní škola speciální, v níž žáci na 1. a 2. stupni plní povinnou desetiletou školní docházku a po jejím ukon ení získají základy vzd lání. Sou ástí ZŠ je p ípravný stupe základní školy speciální, který umož uje nezbytnou p ípravu na vzd lávání d tem s žším mentálním postižením, postižením více vadami nebo autismem. Základní škola speciální poskytuje bezplatné základní vzd lávání všem žák m. Od 1. zá í 2012 je sou ástí naší školy praktická škola jednoletá. Umož uje st ední vzd lávání žák m s r zným stupn m mentálního postižení, soub žným postižením více vadami a autismem. Praktická škola jednoletá dopl uje a rozši uje žák m teoretické i praktické dovednosti získané v pr hu povinné školní docházky. 4

6 2.2. VYBAVENÍ A MOŽNOSTI ŠKOLY Nyn jší budova školy je bezbariérová, nachází se v ulici Tetín 7, v klidné ásti blízko centra m sta. Je dob e dostupná MHD, individuální dopravou i p šky. Žák m, kte í do naší školy dojížd jí z okolních obcí a m st, poskytují pedagogi tí pracovníci doprovod z hlavního vlakového a autobusového nádraží do školy i zp t. Naším trendem je škola rodinného typu s moderními, útuln za ízenými u ebnami. Všechny u ebny jsou vybaveny žákovskými lavicemi, speciálními polohovacími židlemi s pracovním stolkem, magnetickými tabulemi, polohovacími, relaxa ními a didaktickými pom ckami. Materiální vybavení a pom cky pro výuku jsou pr žn dopl ovány a obm ovány dle nabídky trhu, pe livého výb ru pedagog a finan ních možností školy. V každé t íd je k dispozici interaktivní tabule, po íta s p ipojením na internet, radiomagnetofon, n které t ídy jsou vybaveny televizorem s DVD p ehráva em. Škola vlastní videokameru a fotoaparát, které pedagogové využívají k dokumentaci r zných školních akcí a pokrok žák ve výuce. Výuka probíhá ve dvoupodlažní budov s výtahem. V p ízemí školy jsou umíst ny 3 u ebny, cvi ná žákovská kuchyn, cvi ebna, sklad cvi ebních pom cek, školní výdejna, šatna pro žáky, úklidová místnost a sociální za ízení. V 1. pat e se nachází 4 u ebny, po íta ová u ebna s p ipojením na internet, editelna školy, sborovna, sklad u ebních pom cek a školní knihovna.. V tomto podlaží se také nachází sociální za ízení pro žáky a sprcha s p ebalovacím pultem. V závislosti na finan ních možnostech školy se bude postupn za izovat multisenzorická místnost snoezelen.. V suterénu školy je umíst na šatna pro imobilní žáky s prostorem pro odkládání vozík, šatna pro zam stnance, keramická dílna s pecí, dílna pro žáky na r zné opracování materiál, prostor na t íd ní odpad, technická místnost, sociální za ízení a kotelna. Stravování je zajišt no ve školní jídeln SŠ, ZŠ a MŠ Prost jov, Komenského 10. Jídelna se nachází v ulici Tetín 5, kam žáci docházejí za doprovodu u itel. Po vyu ování mají žáci možnost bezplatn navšt vovat zájmové kroužky - nap íklad trampolining, dovedné ruce, keramický kroužek, dramatický kroužek. Nabídka zájmových kroužk se odráží od možností školy a pedagogických pracovník a je každoro aktualizována. Školní družina je bezplatná. Ranní provoz za íná v 7,15 hod., odpolední provoz kon í v 15,30 hod. Sou ástí služeb pro žáky a jejich rodi e je doprovod d tí z nádraží do školy a zp t. Nov zrekonstruované prostory v budov na Tetín 7 nám p inesly velké zlepšení v materiální oblasti. V prostorách školy se do budoucna po ítá s místností, v níž bude probíhat rehabilitace CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU Práce ve speciální škole vyžaduje zna nou dávku trp livosti, promyšlenou p ípravu a specifický p ístup pedagog k žák m. Pedagogický sbor má 10 u itel a 10 asistent pedagoga. Školní družina, která vyžaduje u d tí s t žším postižením specifický p ístup, bude zajišt na pracovníky v soub žném pracovním pom ru. Vzhledem ke specifikaci vykonávané práce tvo í pedagogický sbor pouze ženy. Všechny jsou pln kvalifikované pro vzd lávání d tí s daným typem postižení a svoji kvalifikaci si neustále prohlubují v rámci DVPP. Také asistentky pedagoga jsou pln kvalifikované. Všechny mají st ední vzd lání rozší ené o kurz pro asistenty pedagoga. Ve škole je také ustavena funkce 5

7 výchovného poradce a školního metodika prevence sociáln patologických jev. Vzhledem ke zdravotnímu postižení není na škole z ízena funkce koordinátora ICT. Po íta ové vybavení je používáno a inovováno po dohod všech pedagogických pracovník. V sou asné dob je ustanovena funkce správce po íta ové u ebny, který koordinuje innosti týkající se výpo etní techniky. Všichni pedagogi tí pracovníci si stále dopl ují vzd lání v seminá ích a odborných kurzech tak, aby byli schopni kvalifikovan zabezpe it výchovu a vzd lávání žák s r znými kombinacemi postižení a byli schopni nabídnout alternativní metody a postupy vhodné k za azení do výuky. Pov ení pracovníci za azení do požární hlídky jsou pravideln školeni, všichni u itelé jsou proškoleni v BOZP a PO. Spolupracovníky našeho pedagogického sboru jsou také kolegové z SPC, speciální pedagogové, psycholog a sociální pracovník. Tito odborní pracovníci poskytují konzultace t ídním u itel m a doporu ují vhodnou speciáln pedagogickou pé i rodi m žák CHARAKTERISTIKA ŽÁK Do naší školy jsou za azováni žáci se st edn t žkým, t žkým a hlubokým mentálním postižením a soub žným postižením více vadami. Všichni žáci jsou za azováni na základ žádosti rodi a doporu ení školského poradenského za ízení. ást žák školy tvo í d ti z d tského domova, který je sou ástí našeho za ízení, druhou ást tvo í žáci docházející z nejbližšího okolí a t etí ást tvo í žáci odlou eného pracovišt Nezamyslice. Naše škola má dlouholeté zkušenosti s výchovou a vzd láváním d tí s t žším postižením DLOUHODOBÉ SPOLUPRÁCE A MEZINÁRODNÍ AKTIVITY Naše škola spolupracuje s vysokými školami v nejbližším okolí, s vyššími odbornými školami i se st edními školami. Student m umož uje odbornou praxi v našem za ízení. Škola navázala pravidelnou spolupráci s vojenským útvarem 6210 a se sdruženími KIWANIS a KIWAJUNIOR. Zdárn se rozvíjí také spolupráce s m stem Prost jov a jeho jednotlivými odbory a se z izovatelem, Olomouckým krajem. i škole p sobí ob anské sdružení Kosí. Již t etím rokem spolupracujeme se ZŠ a MŠ v Mohelnici, spolupráce probíhá formou vzájemných návšt v pedagog a žák obou za ízení SPOLUPRÁCE S RODI I A JINÝMI SUBJEKTY Rodi e mohou školu navštívit kdykoliv po vzájemné dohod s vyu ujícími, nebo s vedením školy v dob od 8.00 do hodin. Hromadné akce nap íklad t ídní sch zky se setkávají s malou odezvou. Vyu ující eší velmi asto dané záležitosti s rodi i aktuáln a individuáln p i vzájemných návšt vách, což rodi e vítají. 6

8 Za dobu p sobení naší školy v Prost jov se nám poda ilo navázat p átelský vztah s rodi i našich žák a docílit jejich d ry k pedagog m a zam stnanc m školy. Rodi e mají p ístup do t íd, dle jejich zájmu mohou být ú astni ve výuce nap.si mohou se svými d tmi prožít náš každodenní vítací rituál ranní kruh. Rodi e se rádi ú astní i dalších školních akcí a aktivit ( školní besídky, dílni kové dny, výlety). Všechny tyto akce p ispívají k prohlubování vzájemného vztahu rodi a pedagog naší školy. i škole byla dne 1. ledna 2006 z ízena školská rada, která má 3 leny. Odlou ené pracovišt Nezamyslice i t ídy ZŠ speciální jsou odlou eným pracovišt m Základní školy a D tského domova v Prost jov. Jsou umíst ny v areálu zahrady v pronajatých prostorách Domova Na Zámku v Nezamyslicích. Ve t ídách se vzd lávají žáci se závažným mentálním postižením v kombinaci s DMO, smyslovými vadami, epilepsií. V tšina žák je imobilních. Do t íd je možno celkov zapsat až 19 žák. ídy prošly celkovou rekonstrukcí a spl ují veškeré materiální, prostorové a hygienické požadavky. Jsou bezbariérové. Dv t ídy mají k dispozici dv místnosti, z nichž jedna slouží k samotné výuce a druhá k relaxaci. Každá t ída je vybavena po íta em, p ehráva em, rehabilita ními pom ckami (kuli kové bazény, žín nky, rehabilita ní mí e, polohovací kostky, molitanové klíny ) P i výuce se používají speciální židle a stolky s náklopnou deskou, speciální polohovací vaky. K dispozici má škola i p ilehlou t locvi nu, kde se odehrávají spole né hodiny Hudební výchovy a Zdravotn pohybové výchovy. K výuce a relaxaci je možno využívat i rozsáhlou zahradu. Žáci jsou vzd láváni pomocí podp rných prost edk uvedených ve vyhlášce 73/2005. Výuka v každé t íd je zajiš ována dv ma pedagogickými pracovníky u itelem a pedagogickým asistentem. Pracovníci spl ují kvalifika ní požadavky. Všichni pedagogi tí pracovníci mají možnost se dále vzd lávat v odborných seminá ích a kurzech v rámci sebevzd lávání. Do naší školy jsou za azováni žáci se st edn t žkým, t žkým a hlubokým mentálním postižením, diagnostikovaným školským poradenským za ízením, na základ žádosti zákonných zástupc. Všichni žáci mají na ízenou ústavní výchovu a v Domov Na Zámku jsou celoro ubytováni. SPC doporu ilo n kterým žák m 12 hodinovou týdenní výuku z d vodu zdravotního omezení jsou vzd láváni podle IVP. Naše škola spolupracuje s vysokými školami a student m umož uje odbornou praxi v našem za ízení. Ve spolupráci s Domovem Na Zámku zde sobí ob anské sdružení Plamínek. Žáci se dle možností ú astní sportovních sout ží a kulturních vystoupení ZŠ a DD Prost jov, Domova Na Zámku, ZŠ a MŠ Nezamyslice a m styse Nezamyslice. T ídní kolektivy se zam ují spíše na krátkodobé akce, jako nap íklad návšt va zoo, plavecký bazén a krátké vycházky do okolí Nezamyslic. Zákonnými zástupci žák jsou jen v malé mí e rodi e, v tšina z nich má ur eny za zákonné zástupce opatrovníky z ad dobrovolník a s nimi škola spolupracuje. Naše pracovišt se prezentuje svými výrobky na výstavách Domova Na Zámku. Organizujeme dle možností koncerty, z jejichž výt žk p ispíváme žák m na školu v p írod. Využíváme ke konzultacím externí pracovníky Domova Na Zámku, jako je nap íklad psycholog, psychiatr, fyzioterapeut a jiní. 7

9 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP 8

10 3.1 ZAM ENÍ ŠKOLY Naše škola je zam ena na vzd lávání žák se st edn t žkým, t žkým a hlubokým mentálním postižením a na vzd lávání žák se soub žným postižením více vadami a žák s poruchami autistického spektra (PAS). i tvorb školního vzd lávacího programu (ŠVP) jsme vycházeli z Rámcového vzd lávacího programu pro obor vzd lání základní škola speciální (RVP ZŠS) a ze zkušeností zainteresovaných pedagogických pracovník, které doposud získali v oblasti výchovy, vzd lávání a pé e o žáky se zdravotním postižením. Sou asn jsme p ihlíželi i k aktuálním možnostem a pot ebám žák. ŠVP jsme v souladu s RVP ZŠS rozd lili do dvou hlavních ástí: - ŠVP pro žáky se st edn t žkým mentálním postižením - ŠVP pro žáky s t žkým mentálním postižením a soub žným postižením více vadami, podle n hož jsou vzd lávání i žáci s hlubokým mentálním postižením Sou ástí ŠVP je p íloha upravující výchovu, vzd lávání, sportovní, rekrea ní a zájmové innosti žák ve školní družin a p íloha upravující výchovu a vzd lávání žák v p ípravném stupni základní školy speciální. V rámci celého výchovn vzd lávacího procesu je naším hlavním cílem a sou asn i posláním podpo it komplexní rozvoj osobnosti každého žáka a sou asn podpo it u každého žáka dosažení co nejvyšší míry samostatnosti v situacích b žného dne i p i samotné realizaci každodenních inností. Také si klademe za cíl, umožnit všem žák m prožívat radost, pot šení a uspokojení z jednotlivých inností, ze svých vlastních pokrok a ze spolupodílení se na spole ných aktivitách. K napl ování uvedených cíl jsme obsahov i metodicky sm ovali celou tvorbu ŠVP. Díl í cíle a zp soby jejich realizace jsme za adili jako sou ást u ebních osnov. V pr hu celého výchovn vzd lávacího procesu využíváme ve škole takové p ístupy, metody, techniky a organiza ní formy, které sm ují k napl ování uvedených cíl. Prioritn se snažíme vytvá et žák m podn tné, tv í, vst ícné a p átelské prost edí školy. Je pro nás d ležité, aby se žáci cítili v tomto prost edí bezpe, p íjemn a mohli si tak lépe osvojovat nové v domosti, dovednosti, návyky a pln se rozvíjet. Každý žák je jiný ve svých možnostech, projevech, pot ebách, a proto se snažíme jako škola soustavn rozši ovat nabídku metod, technik, u ebních materiál, ebních a speciálních pom cek, a následn vybírat pro podporu rozvoje osobnosti konkrétních žák ty nejvhodn jší. Výchozími metodami, od nichž se odvíjí celé naše výchovn vzd lávací p sobení, jsou metody speciáln pedagogické, tedy metody kompenza ní, reeduka ní a metody rehabilita ní v pedagogickém smyslu. Rozvoj komunika ních dovedností podporujeme u žák prost ednictvím masáží v bucofaciální a orofaciální oblasti (nap. prost ednictvím Orofaciální regula ní terapie Castilla Moralese) a prost ednictvím metod alternativní a augmentativní komunikace (VOKS, znakování pro batolata BabySign, MAKATON ). Žák m, kte í si nemohou s ohledem na své možnosti osvojovat u ivo b žnými zp soby, nabízíme v rámci konkrétních p edm r zné alternativy (globální tení, sociální tení, psaní h lkovým písmem, sociální po ty.). 9

11 S ohledem na specifika žák a zejména s ohledem na jejich pohybové možnosti, za azujeme jako nedílnou sou ást p edm T lesná výchova a Zdravotn pohybová výchova a sou asn i jako nedílnou sou ást celého výchovn vzd lávacího procesu koncept Bazální stimulace, polohování, relaxace, mí kování, masáže, trampoterapii, prvky jógy a metodu pohybového rozvoje - Veronica Sherborne. Z terapeutických metod se žáci mohou pravideln t šit z lekcí canisterapie a muzikoterapie. Jako sou ást výuky jednotlivých p edm za le ujeme prvky dramaterapie, aromaterapie, ergoterapie a arteterapie. Uvedené metody jsou blíže charakterizovány na následujících stránkách. Abychom skute mohli co nejlépe podporovat rozvoj osobnosti každého žáka, podporovat samostatnost všech žák a umožnit jim prožívat radost, snažíme se jim nabízet r znorodé spektrum kulturních, spole enských, sportovních akcí a zájmových kroužk. Pravideln pro žáky po ádáme dílni ková dopoledne, mikulášskou, váno ní a rozlu kovou besídku, spole navšt vujeme divadelní p edstavení a výchovn vzd lávací programy. Ze zájmových kroužk mohou žáci v sou asné dob navšt vovat nap. kroužek Rozvoj komunikace, Trampoterapii, Keramický kroužek i Po íta ový kroužek. i napl ování stanovených cíl sehrává nezastupitelnou úlohu spolupráce mezi všemi lidmi, kte í se na výchov, vzd lávání a pé i o žáky podílejí. Snažíme se vzájemn spolupracovat s rodi i žák, pracovníky D tského domova a Domova Na Zámku, Speciáln pedagogického centra i s odborníky z r zných oblastí. Velmi d ležitá je pro nás také spolupráce se studenty a lidmi z ad širší ve ejnosti, kte í nám formou dobrovolnictví pomáhají zajistit realizaci r zných akcí, výlet a školy v p írod. Pozn. Kdykoliv zmi ujeme žáka, jsou tím mín ny samoz ejm i žákyn. Správn by tedy m lo být uvedeno žák(yn ). Pro p ehlednost textu uvádíme jen pojem žák. 10

12 VOKS VÝM NNÝ OBRÁZKOVÝ KOMUNIKA NÍ SYSTÉM VOKS je alternativní metoda komunikace, která je ur ena žák m s výraznými potížemi p i používání a porozum ní mluvené i. Žáci, kte í nemají možnost verbáln vyjád it své p ání i pot ebu, bývají asto nespokojení, nervózní, agresivní. Je proto velmi d ležité a žádoucí hledat, nabízet a zavád t náhradní formu komunikace u žák s výrazn opožd ným vývojem i nebo s diagnózou, která potíže s dorozumíváním i jednozna edur uje ( žáci s poruchami autistického spektra, Downovým syndromem, spastickou formou DMO apod.) Cílem VOKS je funk ní nabytí komunika ních dovedností, které mohou žáci používat a uplatnit bez pomoci druhé osoby. Základními pom ckami pro VOKS je soubor jednoduchých ernobílých obrázk, barevn rozlišené komunika ní tabulky, komunika ní kniha, tný proužek, pro pot eby u itele slouží komunika ní palety a komunika ní taška. Na první pohled by se mohlo zdát, že se tento komunika ní systém p íliš neliší od jiných známých systém, které pracují s vizuálními symboly, rozdíl je však v n kolika zásadních aspektech: o žáci na obrázky neukazují, ale komunika nímu partnerovi je inášejí o v prvních výukových lekcích se žáci u í vym nit obrázek za oblíbený pamlsek i v c nap. p inese-li žák obrázek okolády, dostane vým nou za obrázek skute nou okoládu vým na je tedy smysluplná a nepochybn úmyslná o komunikace je sama o sob motivující, protože žák dostává to, co skute chce o žáci sami za ínají být iniciátory komunikace, p estávají být závislí na dosp lých, již od za átku nácviku jsou vedeni k iniciativnímu p ístupu ke komunikaci o žák je ten, kdo iniciuje kontakt tedy za íná komunikaci o VOKS je velmi rychle osvojitelný, v tšina žák zvládá vým nu již v prvních dnech tréninku o VOKS redukuje nevhodné chování ( d vodem takového chování m že být nap. neporozum ní ze strany okolí, neúsp ch v dosavadní komunikaci) o VOKS pomáhá strukturovat, rozvíjet v tu, podporuje rozvoj i o VOKS je dob e využitelný ve škole, doma i na ve ejnosti S VOKS je možno za ít v jakémkoliv v ku, ihned, jakmile jsou z ejmé problémy s funk ní komunikací, zvlášt u žák s PAS (poruchami autistického spektra). Není t eba ekat, zda se rozvine i nikoliv, VOKS totiž i nep ekáží, ale naopak zvyšuje pravd podobnost jejího vývoje i zdokonalení. 11

13 GLOBÁLNÍ METODA TENÍ V naší škole nabízíme žák m alternativní výuku tení s využitím globální metody. Tato metoda má úsp ch u žák, u nichž byly zjišt ny obtíže p i nácviku tení b žn používanou analyticko syntetickou metodou. M že být použita i do asn k p eklenutí ur itého období, kdy byl žák ve výuce tení neúsp šný a za al ztrácet motivaci k pokra ování v této innosti nebo se m že stát základem sociálního tení. Základem globální metody tení je postup od celku k jednotlivým ástem. Na po átku výuky stojí slovo dopln né zobrazením konkrétního pojmu a teprve pozd ji je slovo analyzováno na písmena. Díky této metod mohou žáci íst okamžit celé slovo a vnímat jeho konkrétní význam. ební pom ckou je soubor obrázk se slovy z nejr zn jších oblastí, které dít obklopují. Obrázky jsou sestaveny do tematických celk : rodina, lenové rodiny, domácnost, nábytek a za ízení, oble ení, ásti t la, hygiena, mycí pot eby, potraviny, ovoce, zelenina, ná adí, hra ky, dopravní prost edky, škola, u ební pom cky, p íroda, zví ata, innosti. Jako dopln k souboru obrázk je možno použít i fotografie. Výuku globálního tení d líme do t í oblastí. ípravná etapa motivace, vzbuzení zájmu o tení asté hlasité p ed ítání krátkých text spole né prohlížení knížek s obrázky s tišt ným textem, prostorová orientace íst za ínáme naho e, teme zleva doprava ( sledování textu prstem) diferencia ní cvi ení zrakového vnímání, jejichž cílem je osvojení pojm stejný jiný ( rozlišování a p azování stejných skute ných edm ve dvojicích, rozlišování a p azování obrázk ke skute ným p edm m, tvo ení dvojic stejných obrázk ) porozum ní a zapamatování pojmu (vybírání, vyhledávání daného obrázku na slovní pokyn, pojmenovávání vyhledaného obrázku na slovní pokyn) procvi ování skládání celku z ástí skládání slova z písmen snaha žáka napodobit tvar písmene obtahováním, modelováním, využití pískovni ky Etapa vlastního tení odd lení natišt ného slova od obrázku azování slova k obrázku a jeho tení u itelem azování slova k obrázku u itelem a tení obrázku žákem žák p azuje slovo k obrázku a sám jej te stálé napodobování tvaru písmen, skládání celku z ástí (slova z písmen) cvi ení na rozvoj fonematického sluchu poznávání slov s náslovnou hláskou A I a vyvození písmen A I Etapa dalšího tení a procvi ování procvi ování tení slov písmena A, I ve funkci spojky mezi obrázky 12

14 tvo ení jednoduchých v t nap. TÁTA A MÁMA. tvo ení v t se slovy, které pojmov znamenají innosti nap. KO KA PIJE MLÉKO. tení a užití slov TO, JE, MÁ sestavování a tení krátkých text o dvou i t ech v tách v kombinaci s obrázky SOCIÁLNÍ TENÍ Sociální tení je podp rná, pomocná a motiva ní metoda, která rozvíjí rozumové schopnosti a orienta ní dovednosti žák a umož uje jim zdokonalovat se v oblasti sociální komunikace. Sociální tení lze využívat jako alternativní metodu tení a rovn ž jako jednu z metod alternativní a augmentativní komunikace. Metoda sociálního tení se zam uje na rozvoj oblastí, které žák m umož ují co nejvyšší samostatnost a osvojování schopností a dovedností, které využijí v reálném život. P i výuce proto hraje významnou roli prost edí, v n mž osvojování nových znalostí a dovedností probíhá. To by m lo odpovídat probíranému tematickému okruhu. Tematické okruhy sociálního tení: škola, domácnost, jídlo a nápoje, hygienické prost edky, oble ení, dopravní prost edky, obchody a služby. Základní složky kategorie sociálního tení: 1. Fotografie a obrázky 2. Piktogramy 3. Slova a skupiny slov Uvedené složky tvo í sou asn také jednu ze základních u ebních pom cek pro sociální tení. Sociální tení jako alternativní metoda tení Metodu sociální tení nabízíme žák m, jimž se neda í osvojit si dovednost íst s porozum ním b žn používanou analyticko syntetickou metodou ani metodou globálního tení. Vzájemn se však s uvedenými metodami nevylu uje. N které postupy, typické pro analyticko syntetickou metodu (nap. poznávání základních písmen) lze uplat ovat soub žn se tením sociálním, které je sou asn možným základem pro metodu globální. Sociální tení jako sou ást alternativní a augmentativní komunikace Sociální tení jako jedna z metod alternativní a augmentativní komunikace je ur ena p edevším pro žáky s v tšími komunika ními obtížemi. U chto žák plní metoda sociálního tení zejména funkci podp rnou (podpora nedostate vyvinutých i narušených schopností), pomocnou (pomáhá efektivn ji poznávat okolí), motiva ní a názornou. Krom obrázk, fotografií a piktogram, užívají se k podpo e komunikace i referen ní edm ty. Jde o reálné p edm ty, které se využívají k oboustranné komunikaci, tedy k vyjád ení pot eby i sd lení odpov di. 13

15 MAKATON Makaton je jazykový program, který poskytuje základní prost edky komunikace, podn cuje rozvoj mluvené i i porozum ní pojm m. K tomu využívá systém manuálních znak, mluvené i a symbol. Základ tvo í p ibližn 350 znak, vycházejících z pojm denního života. V naší škole nabízíme jazykový program Makaton žák m, kte í nekomunikují mluvenou í a špatn jí rozum jí. Sou asn je nabízena a uplat ována znaková pro batolata programu Baby Signs. Makaton tedy využíváme u žák jako pomoc k porozum ní a p i vyjad ování, jako podporu mluvené i a zrakového vnímání. Metodická pravidla: - provád ní znak (znakování) jednou nebo ob ma rukama je vždy doprovázeno mluvenou í - obsah výpov di je dotvá en mimickými prvky, modulací hlasu a kontextem situace - obvykle se znakují pouze klí ová slova - postupn je možné po et znakovaných slov omezovat - k dopln ní sd lení je možné používat symboly ZNAKOVÁ PRO BATOLATA BABYSIGNS Program znakové i pro slyšící batolata Baby Signs byl vyvinut profesorkami vývojové psychologie Kalifornské Davis University - Dr. Acredolo a Dr. Goodwyn, které ú inky znakování podrobn a dlouhodob zkoumaly a výsledky jejich výzkumu prokázaly, že znakování pomáhá položit pevné základy efektivní komunikace, která s d tmi z stane dlouho poté, co se nau í mluvit a znakovou opustí. Schopnost efektivn komunikovat vede k úsp ch m ve škole, v práci i v osobním život. Zejména v dob kdy se d tská mysl rapidn vyvíjí, um ní dorozum t se posílí tskou sebed ru a usnadní navazování kontakt s ostatními d tmi i dosp lými. BabySigns Program u í d ti jednoduché, snadno proveditelné znaky, které jim umožní komunikaci s rodi i a ostatními ješt p ed tím, než jsou schopné mluvit. Jednotlivé znaky, které se d ti nau í, p edstavují bu samostatná slova nebo jednoduché pojmy, nap. ko ka, mám hlad nebo už to sta í U žák s postižením, které vede k oslabení verbálních schopností, pak m že znakování fungovat jako alternativní forma komunikace, v lepším ípad m že pomoci i stimulovat fyziologický ový projev. etné v decké studie prokázaly, že znakování metodou Baby Signs: - zp sobuje lepší rozvoj jazyka -povzbuzuje d ti k zapojení se do rané konverzace s rodi i a pedagogy - podporuje pozitivní emo ní rozvoj - umož uje d tem vyjád it své emoce (nap. radost, smutek, obavy, vztek) a pocity (nap. ospalost, zimu, bolest), které dokáží vyjád it nejen k ozna ení vlastní situace, ale také k ozna ení situace ostatních d tí - dává impulz k intelektuálnímu rozvoji 14

16 - snižuje frustraci a agresivitu - posiluje sebed ru d tí - upev uje pouto d tmi a okolním prost edím - pomáhá pedagog m být všímav jší a lépe reagovat b hem denního režimu - zvyšuje aktivní u ení OROFACIÁLNÍ REGULA NÍ TERAPIE CASTILLO MORALES Orofaciální regula ní terapie (ORT) je metoda ur ená p vodn d tem s Downovým syndromem. Vznikla v Argentinském neurofyziologickém centru. Auto i - dr. R. Castillo Moralles a dr. Juan Bronto - ji v sedmdesátých letech vyvinuli pro d ti s Downovým syndromem a následn ji aplikovali u d tí s d tskou mozkovou obrnou. Jedná se o specializovanou reflexní metodiku pro oblast úst a obli eje, která se zam uje na innost obli ejových sval, polykání a ový projev. Smyslem a hlavním cílem terapie je navodit normální nebo co možná nejnormáln jší pohybové vzorce, lepší orientaci jazyka v ústech, zm nu jeho polohy, aktivizaci sání a polykání, úpravu funkce žvýkacího svalstva, rozvíjení svalové hybnosti a aktivování svalových skupin, které jsou nutné pro správné fungování oblasti úst a obli eje. Sou asn se normalizuje svalové nap tí, uvoln ním elistí se zmír uje sk ípání zub, ovliv uje se atypický akt polykání a vzájemná poloha hlavy a elistí. Tím se také upravuje a stimuluje dýchání, což má velký význam pro rozvoj i a celkový psychomotorický vývoj. Po uplatn ní ORT je vytvo en mimo ádn "p íznivý" terén pro navazující logopedickou pomoc, která zp tn fixuje výsledky ORT a zesiluje její efekt. Prevence a lé ba poruch orofaciálního komplexu má velký význam p i celkové rehabilitaci žáka s postižením.terapie je velice užite ná p edevším u žák, kte í nemohou v dom spolupracovat s terapeutem. ORT nelé í všechny problémy najednou - volí se priority, zvažuje se, co je v daném okamžiku pro dít nejd ležit jší - zda nap. p ijímání potravy, nácvik dýchání nosem, problémy spojené s pohybem, jemnou motorikou, zvýšené slin ní nebo ové i psychologické problémy. 15

17 BAZÁLNÍ STIMULACE Jde o pedagogicko-psychologickou aktivitu, která se snaží nabídnout žák m s t žkým kombinovaným postižením možnosti pro jejich osobnostní vývoj. Pojem bazální znamená elementární základní nabídku, která se nabízí v základní (elementární) podob. Pojmem stimulace se rozumí nabídka podn všude tam, kde t žce postižený lov k vzhledem ke svému postižení není schopen se sám postarat o dostate ný p ísun p im ených podn pot ebných pro sv j vývoj. Cílem bazální stimulace je podpora rozvoje vlastní identity, umožn ní navázání komunikace se svým okolím, zvládnutí orientace v prostoru a ase, zlepšení funkcí organismu. Bazální stimulace umož ují cít ní a vnímání hranic vlastního t la, p ítomnost jiné osoby, rozvíjí možnosti sebepoznání (Friedlová, 2003). Naše škola koncept bazální stimulace pln využívá, mnozí u itelé absolvovali základní i nástavbový kurz, po ádaný Institutem Bazální stimulace PhDr. Karolíny Friedlové. Bazální stimulace má terapeutické ú inky. Pé e je strukturovaná v ase, to znamená, že ur ité innosti se opakují pravideln denn ve stejném ase, innosti jsou provád ny p esn stejným postupem a mají také ur ité prvky, které se b hem dne rytmicky opakují. Prvky bazální stimulace lze rozd lit na základní a nástavbové. Základní prvky bazální stimulace: somatická stimulace vnímání vlastního t la vestibulární stimulace vnímání rovnováhy (informace o zm polohy) vibra ní stimulace vnímání chv ní, vibrací Nástavbové prvky bazální stimulace: orální stimulace vnímání ústy olfaktorická stimulace ichové vnímání taktiln -haptická stimulace hmat a úchop vizuální stimulace vnímání zrakem auditivní stimulace vnímání sluchem Somatická stimulace Základem somatických stimulací je kvalitní, jasný a cílený dotek, protože nejasné a chaotické doteky vyvolávají pocity nejistoty, strachu a zmatku. Doteky by m ly být p izp sobeny situaci, z etelné a hlavn p íjemné, p edávající n jakou informaci. Používáme materiály, které zprost edkovávají intenzivn jší podn ty. K tomuto ú elu lze využít froté ru ník, zví ecí kožky, hmatové sá ky napln né r znými materiály (rýže, kaštany, vlašské o echy, písek, korálky, lušt niny, pohanka apod.), masážní rukavice, rehabilita ní mí ky s hroty (tzv. ježci) atd. V rámci somatických stimulací je možné aplikovat masáže. 16

18 K možnostem, jak somaticky stimulovat, pat í také polohování zajiš ující obtažení kontur t la, což umož uje vnímání ohrani ení celého t la a navození p íjemného pocitu a jistoty. Nap.: - Hnízdo, kdy je jedinci pomocí polohovacího hada p ípadn sto ené deky ohrani eno t lo od ramene p es chodidla až k druhému rameni. - Mumie, kdy je osob obtaženo celé t lo, v etn hlavy. Tento zp sob polohování je vhodný u žák neklidných a zcela imobilních. - Mikropolohování (tzv. áste né polohování), jde zde o jednoduché zm ny polohy t la, jako nap íklad propletení prst rukou, položení rukou na hrudník, p ek ížení dolních kon etin nebo polohování na r zn tvrdých a m kkých matracích. Vestibulární stimulace Vestibulární aparát m žeme stimulovat pomalými kolébavými pohyby podél osy a nap osou t la na rehabilita ních mí ích, válcích, p ímo v náru í, na záv sných houpa kách, p ípadn nácvikem tzv. pohybu ovesného klasu. Vibra ní stimulace Zdravý lov k vnímá celou nohu od ky le až po kotník automaticky a to díky vibracím, které b žn získává p i ch zi, stání, skákání, plazení nebo hu. Osobám s postižením, které mají znemožn no vnímání t chto podn je nezbytné zprost edkovat je um le prost ednictvím vibrací, aplikovaných na plochu t la, které navodí intenzivní pocit v nosných ástech t la a kloubech. Mezi prost edky využívané k vibra ním stimulacím pat í p ístroje zných velikostí, hlas, hudební nástroje, ruce, ladi ka, dupot, klepot atd. Vizuální stimulace Orientaci, schopnost vnímat a uspo ádat okolní prost edí, pocit jistoty, schopnost se u it, to vše nám umož uje zrakové vnímání. Žák m, kte í si nejsou schopni díky svému postižení optické stimulace zprost edkovat sami, je nezbytné je zprost edkovat um le. i zrakové stimulaci se vychází ze stupn zrakového vnímání: vnímání sv tla a tmy, vnímání obrys na krátkou vzdálenost (cca cm), vlastních ástí t la, vnímání okolí ve v tší vzdálenosti (cca 1 2 m), vnímání z etelných, ostrých kontur, rozlišování jednotlivých p edm pomocí rukou a úst, vývoj vnímání barev aj. Auditivní stimulace Cílem auditivní stimulace je zvýšení rozlišovací schopnosti sluchového aparátu, navázání kontaktu, zprost edkování informací o sob a svém t le, mobilizace vzpomínek, budování jistoty a umožn ní orientace. Mezi možnosti auditivní stimulace pat í hudba, zp v, vypráv ní, zprost edkování zvuk b žného života Orální stimulace Pro chu ové stimulace je vhodné využívat tzv. cucací sá ky vyrobené smotáním oblíbené potraviny do mulu a namo ené do minerálky. Olfaktorické stimulace Hlavními vyvolavateli vzpomínek jsou v a pachy, které mohou p ipomínat ro ní období, oblíbený pokrm, oblíbené osoby apod. Z toho vyplývá, že ich hraje velmi d ležitou roli v život každého lov ka, tedy i t žce postiženého. Pro olfaktorickou stimulaci jsou vhodné v parfém, mýdel, pot eb osobní hygieny a jídel. Taktiln -haptická stimulace Taktiln -haptická stimulace dodává žák m s t žkým postižením podn ty, které rozvíjí schopnost lidské ruky rozpoznávat p edm ty a tím rozvíjet oblast poznávání. Dává jim též možnost smysluplných stimulací a to ve form známých materiál a v cí. 17

19 Bazální stimulace m že být uplat ována i s muzikoterapií, aromaterapií. Je z ejmé, že koncepce bazální stimulace nem že odstranit p iny postižení, avšak m že v mnohých ohledech zkvalitnit a v pozitivním smyslu ovlivnit život osob s t žkým postižením. CANISTERAPIE Tato netradi ní metoda využívá pozitivního p sobení psa (ps ) na psychickou, emocionální a fyzickou oblast jedince. Do našeho za ízení dochází pravideln canisterapeutka majitelka feny s pr kazem p vodu Zlatý retrívr. Pes má ádné canisterapeutické zkoušky a je pod pravidelnou veterinární kontrolou. Náplní canisterapeutického setkání jsou r zné aktivity se psem, p i nichž dochází u žák nenásilnou a velmi p íjemnou formou k rozvoji jemné a hrubé motoriky, orientace v prostoru, komunikace, koncentrace, k rozvoji citové složky, sociálního cít ní, myšlení a poznávání. Canisterapeut spolupracuje s pedagogem na stimula ním programu, který vychází z individuálních fyzických a psychických pot eb jednotlivých žák. Konkrétní oblasti, ve kterých pomáhá p sobení psa: o oblast motorická rozvoj jemné i hrubé motoriky nap. lezení, ch ze se psem nebo za psem, vedení psa na vodítku, spole né prolézání látkového tunelu, esání, hlazení, podávání pamlsku psovi o oblast ová - rozvoj aktivní i pasivní slovní zásoby, alternativní formy komunikace - zpívání, povídání o pejskovi, tení p íb s následným p íkáním, ukazování obrázk apod. o oblast sociáln emo ní rozvoj sociálních vztah ve skupin, odbourávání strachu ze psa, za len ní do kolektivu, sout že, spole ná pé e o psa a t šení se na setkání s pejskem o oblast kognitivní rozvoj vnímání, rozvoj koncentrace pozornosti poznávání a ukazování jednotlivých ástí t la psa, ur ování barvy a délky srsti, sledování chování psa, pozorování a povídání o tom, co pejsek d lá, jak poslouchá apod. Další možností, kterou canisterapie nabízí, je tzv. relaxa ní polohování, p i níž dochází u žáka k uvoln ní, zklidn ní a proh átí prost ednictvím kontaktu se psem. Žáci reagují nejen na teplo pejska, ale i na rytmus jeho dechu. Celkov lze íci, že canisterapie pat í k oblíbeným a u žák vyhledávaným terapiím. Pes jim umož uje dotykový kontakt, poskytuje jim pocit bezpe í, odvádí jejich pozornost k p íjemn jším v cem, je silným zdrojem podn a vzbuzuje u žák zájem a pozornost. P sobení psa rovn ž dokáže zvýšit sebev domí žák, ochotu riskovat a zahajovat kontakt s druhými lidmi. 18

20 MUZIKOTERAPIE Pojem muzikoterapie je do eštiny p ekládán jako hudební terapie i hudební lé ba. Hudba se svými základními prvky (rytmus, melodie, harmonie, tempo) se zde tedy stává prost edkem k dosažení terapeutických cíl. V našem p ípad pak zejména také cíl výchovn vzd lávacích. Muzikoterapie jako taková má svou metodiku, postupy, techniky, metody, formy a prost edky. V naší škole realizujeme muzikoterapeutické postupy a techniky p edevším formou samostatné skupinové muzikoterapeutické lekce, která probíhá v rámci hudební výchovy jednou týdn. Muzikoterapeutická setkání jsou realizována s žáky v rámci jednotlivých t íd nebo spojením dvou t íd dohromady. N které muzikoterapeutické postupy a techniky jsou uplat ovány i v rámci jiných hudebních, hudebn pohybových a hudebn výtvarných aktivit, v rámci p edm Hudební výchova, Výtvarná výchova a T lesná výchova. Muzikoterapie se lení na aktivní muzikoterapii a receptivní muzikoterapii, p emž v praxi jsou ob velmi úzce propojené. Ze složek aktivní muzikoterapie uplat ujeme zejména složku vokální (zp v), instrumentální (hra na t lo, hra s nástroji Orffova instrumentá e, hra na vlastnoru vyráb né hudební nástroje, elektronické klávesy, fujary, flétny, etnické bubny, deš ovou h l) a pohybovou (spojení hudby s pohybem). Co se tý e receptivní muzikoterapie, uplat ujeme zejména poslech reprodukované hudby. i volb metodiky, postup a technik muzikoterapie vycházíme z eské muzikoterapeutické metodiky Hudba t la. Tato metodika je rozpracována do t í fází. 1. koordinace pro tuto fázi jsou charakteristická strukturovaná a systematicky ízená muzikoterapeutická setkání. Terapeut u itel zde stimuluje a koordinuje veškeré d ní. Cílem je stimulace a podpora rozvoje smyslového vnímání a psychomotorické koordinace. 2. komunikace - hlavní roli zde sehrává vzájemná spolupráce, pro kterou vytvá í terapeut u itel podmínky. Cílem je podpo it rozvoj mentálních funkcí a stimulovat emo ní prožívání. 3. kreativita - terapeut u itel v jejím pr hu umož uje žák m sjednotit si poznatky, dovednosti, zkušenosti a seberealizovat se. Cílem je podpo it rozvoj sociálních kompetencí. Základní metody muzikoterapie: Improvizace - žák tvo í hudbu zp vem nebo hrou na t lo i hudební nástroj Interpretace žák hudbu (hudební skladbu, píse ) reprodukuje, interpretuje Kompozice žák vytvá í text, píse, komponuje instrumentální skladbu Receptivní techniky nap. hudební relaxace, stimula ní poslech, poslech spojený s akcí Z uvedených metod využíváme p i muzikoterapii s žáky p edevším interpretaci, improvizaci a receptivní techniky. Prost ednictvím muzikoterapie, jejích metod, postup, konkrétních technik, forem a prost edk, je u žák podporován rozvoj vnímání, pozornosti, pam ti, i, myšlení, orientace na vlastním t le a prostorové orientace, rozvoj motoriky a motorické koordinace, senzomotorické a 19

21 psychomotorické koordinace, p edstavivosti a kreativity, sociálního u ení a soužití, je stimulováno emo ní prožívání, rozvoj rytmického a tonálního cít ní, osvojování nových v domostí a dovedností. Pro žáky je hudba velmi d ležitá, muzikoterapeutická setkání p ijímají radostn a do n kterých aktivit se spontánn a se zájmem zapojují i žáci, kte í jinak up ednost ují spíše individuální innosti. TRAMPOLINING Trampolining trampoterapie je programov vedené speciální cvi ení, které nabízíme žák m naší školy v rámci hodin t lesné a zdravotn pohybové výchovy a také jako zájmovou mimoškolní innost. Jedná se o moderní netradi ní cvi ení na velké kruhové trampolín s úzkou vazbou na psychiku.toto prosp šné cvi ení na bázi adrenalinového sportu p ináší jedinci neoby ejné zážitky a zkušenosti s vlastním t lem. Velmi pozitivní je fakt, že trampolínu mohou využívat i žáci s t žším zdravotním postižením, p emž jsou jim na trampolín, zcela pochopiteln, nabízeny jiné aktivity. Jedná se nap íklad o tzv. trilogii v rámci konceptu Bazální stimulace, což v praxi znamená zprost edkování somatické, vestibulární a vibra ní stimulace t mto žák m. Pomocí trampolíny lze získat takové pohybové dovednosti, schopnosti a kompetence, které jsou využitelné ve všech oblastech života jedince i spole nosti. Jde zejména o rozvoj nervosvalové koordinace, senzomotorických dovedností, prostorové orientace, rytmizace, sociálního vnímání a prožívání. Cvi ení na trampolín rozvíjí u žák vnímání vlastní t lesnosti, p i cvi ení dochází k posilování odolnosti a obranyschopnosti organismu, zlepšování fyzické i psychické kondice. Navozováním krátkodobého, ale mnohokrát opakovaného stavu nulové gravitace žáci spontánn prožívají radost a opojení z netradi ní pohybové aktivity. Trampolining má i významn stimulující antistresový ú inek - vyplavování endorfin do t la b hem skákání má vliv na p íjemné prožívání. Nemén d ležitá je i stimulace kardiovaskulární innosti a lymfatického ob hu. Velmi p íjemná je také relaxace na trampolín. Podp rn stimula ní efekt pohupující se plachty trampolíny navozuje pocit blízký prožitk m z období nitrod ložního vývoje, což má velký antistresový ú inek, rovn ž dochází k uvoln ní, zmírn ní i odstran ní nap tí a k ovitosti. Relaxaci lze provád t individuáln na trampolín pracuje pedagog s jedním žákem, více užívaná je relaxace skupinová pod vedením pedagoga sou asn relaxuje na trampolín více žák. Princip úsp šnosti trampoliningu spo ívá ve fyziologii a biomechanice pohybu na trampolín, v individuálním p ístupu s p ihlédnutím k kovým a individuálním zvláštnostem a možnostem dít te, k dosavadním pohybovým zkušenostem a druhu a rozsahu postižení. 20

22 VERONICA SHERBORNE Tato metoda vychází z p irozeného kontaktu rodi s malými d tmi. U zdravých d tí je na aktivitu rodi e vst ícná odpov pokud se rodi dít ti nev nuje, ono samo si pozornost a jeho aktivitu vyžádá. U dít te s postižením je to jiné rodi má mnohdy strach se dít te dotýkat a d lat s ním hlouposti, dít rodi e nepovzbuzuje v jeho aktivitách, neusm je se, staví se na odpor. Je d ležité nau it rodi e cvi it i s postiženými d tmi. Veronica Sherborne vytvo ila systém aktivit, které stimulují vývoj dít te nejen po stránce pohybové, ale také emocionální, smyslové a rozumové. Cvi ení má rovn ž terapeutický význam, protože pomáhá rozvíjet uv domování si vlastního t la, sebev domí a rozvíjí kontakty sociální. Tuto metodu lze využít jako spole né cvi ení rodi s d tmi, cvi ení žák a pedagog v rámci výuky, cvi ení mladších a starších žák v rámci jednoho za ízení, ale i více institucí. V naší škole za azujeme cvi ení Veronica Sherborne v hodinách t lesné výchovy a zdravotn pohybové výchovy. Cvi ení probíhá ve dvojici, v malé i velké skupin a má následující strukturu: o zahájení a p ivítání všech žák i pedagog slovní pozdrav, gesto, pokynutí rukama, p ivítání písni kou, uv dom ní si jména, vlastní osoby, p ivítání dotykem ve dvojici a skupin o uv domování si vlastního t la - dotýkáním, pomocí písni ky nap. loví ek, Kdepak mám kolínko, pohyby t la na míst houpání s písni kou nap. Slunce za hory o poznávání prostoru kolem sebe o cviky s n kým cvi ení ve dvojicích, trojicích - nap. cvi ení s dekou r zné variace, houpání v polohovacích válcích, houpacích sítích, využití krauler, balan ních ploch apod. o cvi ení spolu nap. prolézání látkovým i živým tunelem, houpání na zádech, motání do deky o jednotlivé skupiny cvik jsou prokládány krátkou relaxací o psychomotorická cvi ení s barevným padákem o záv re ná relaxace s hudbou, použití šátk, pe ek, deš ových holí, tibetské mísy apod. o záv re né rozlou ení ve dvojici a s celou skupinou MÍ KOVÁNÍ Mí kování je reflexní metoda, p i které dochází k pozitivnímu ovliv ování innosti vnit ních orgán, poklesu nap tí p pruhovaných i hladkých sval, jde o metodu, jejíž sou ástí jsou i r zná cvi ení zam ená na celkové uvoln ní organismu, harmonizaci dechu a zklidn ní. Mí kování je vhodné pro žáky se zdravotním oslabením, alergiky, astmatiky a žáky s oslabenou imunitou, používáme ho u žák s lehkým, st edním i t žkým mentálním postižením a smyslovými vadami. 21

23 Mí kování je ú inné p i lé onemocn ní dýchacích cest (nap. Astma Bronchiale, zán tlivá onemocn ní plic, pr dušek, hrtanu, hlasivek, obli ejových dutin, pylové alergie, ), využívá se u žák s vadným držením t la, p i lé poúrazových stav, u DMO pro zlepšování spasticity, používá se p i obrnách periferních nerv. Cílem metody mí kování je zmírn ní akutních dechových potíží, navození pocitu pohody a bezpe í, zmírn ní psychického nap tí. Žáci si prost ednictvím této metody uv domují jednotlivé ásti svého t la. S jedním žákem pracuje jeden u itel. K mí kování slouží molitanové mí ky velikosti tenisového mí ku, techniku provádíme za doprovodu pomalé a klidné relaxa ní hudby. i mí kování používáme dv metody pohybu mí ku: - koulení odvalování mí ku prsty, dlaní a záp stím - vytírání posouvání mí ku drženého v prstech tak, aby se nemohl otá et. Hlavní zásady mí kování: - mí ek vedeme vždy pod mírným tlakem tak, aby se pod ním vytvá ela kožní asa - mí kem pohybujeme pomalu a plynule, nesmíme sp chat - každý tah opakujeme t ikrát. - Mí kování zahrnuje dvacet prvk v šesti oblastech t la: - temeno hlavy, ucho, obli ej - šíje - hrudník - oblast ruky, paže a ramene - dolní kon etiny a chodidla - záda. Pravidelné a systematické provád ní této metody zlepšuje socializaci u žák, pomáhá lépe vnímat své t lo, žáci se lépe soust edí, tato technika také prodlužuje zám rnou pozornost. JÓGA PRO D TI aneb hrajeme si na zví átka. Cvi ení s využitím prvk jógy je zam eno na rozvoj svalstva, p edevším pak na svaly, které drží páte. Provádí se st ídav p edklony a záklony, úklony a otá ení na jednu i druhou stranu a tím se protahují a posilují ochablé partie. Základem tohoto cvi ení je správné dýchání. Prvky Jógy pro d ti za azujeme u žák s lehkým až st edn t žkým postižením tak, aby svým p sobením podpo ily rozvoj pohybových schopností žák. 22

24 3.2 VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE V pr hu celého výchovn vzd lávacího procesu využíváme ve škole takové p ístupy, metody, techniky a organiza ní formy, které vedou ke komplexnímu rozvoji osobnosti žák a sou asn respektují jejich individuální pot eby a možnosti. Klí ové kompetence chápeme v souladu se zn ním Rámcového vzd lávacího programu jako soubor p edpokládaných v domostí, dovedností, schopností, postoj a hodnot d ležitých pro osobní rozvoj žák, jejich další uplatn ní a maximální možné zapojení do spole nosti. V rámci každého edm tu klí ové kompetence hloub ji konkretizujeme, a to s ohledem na možnosti a pot eby žák naší školy a s ohledem na specifika jednotlivých edm. i utvá ení a rozvoji klí ových kompetencí uplat ujeme takové výchovné a vzd lávací strategie, které vychází ze základních didaktických zásad, zejména pak ze zásady komplexního rozvoje žáka, individuálního p ístupu, p im enosti, názornosti, systemati nosti a trvalosti. Pro napl ování klí ových kompetencí využíváme r zné vyu ovací metody, p ístupy (zejména multisenzorický p ístup) a organiza ní formy výuky. Výuka probíhá individuální, skupinovou i frontální formou. Uvedené organiza ní formy v pr hu vyu ovacího dne a v rámci jednotlivých edm vzájemn kombinujeme. Z obecných vyu ovacích metod volíme s ohledem na charakteristiku p edm, možnosti a pot eby žák metodu výkladu (vysv tlování, vypráv ní, popis), metodu rozhovoru, ukázky, instruktáže, pozorování, pokusu, didaktické hry a jejich vzájemné kombinace. Nezastupitelnou úlohu p i napl ování výchovn vzd lávacích cíl a utvá ení klí ových kompetencí sehrává nabídka specifických metod, respektujících individualitu žák (globální metoda tení, sociální tení, psaní h lkovým písmem, r zné metody alternativní a augmentativní komunikace, metody terapeutické). V pr hu celého výchovn vzd lávacího procesu klademe rovn ž d raz na vzájemnou kooperaci mezi žáky školy, mezi žáky a pedagogickými pracovníky, mezi školou a jinými institucemi a odborníky z r zných oblastí. Proto je d ležitou sou ástí rozvoje klí ových kompetencí také aktivní ast žák na kulturních, spole enských a pohybov zam ených akcích. 23

25 DÍL I. VZD LÁVÁNÍ ŽÁK SE ST EDN T ŽKÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM KLÍ OVÉ KOMPETENCE VÝCHOVNÉ A VZD LÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K U ENÍ Žák dle svých individuálních možností a schopností: - ovládá základy tení, psaní, po ítání a obsluhy po íta e a využívá je ke svému vzd lávání - používá u ebnice, u ební materiály a pom cky, orientuje se v nich - rozumí pojm m, znak m, symbol m z r zných oblastí a ve spojení s konkrétními situacemi každodenního života a aktivn je používá - projevuje zájem o nové poznatky - uplat uje získané zkušenosti v praktickém život KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM Žák dle svých individuálních možností a schopností: - za azujeme do výuky cvi ení k rozvoji i, zrakového a sluchového vnímání, k rozvoji jemné motoriky, grafomotoriky a tvarové p edstavivosti - aplikujeme vhodné výukové metody dle stupn postižení a individuálních možností žák - motivujeme žáky vhodným zp sobem k osvojení a postupnému zdokonalování v dovednostech íst, psát, po ítat a obsluhovat po íta - edkládáme žák m odpovídající u ební pom cky a materiály - popisem a p edvedením innosti umož ujeme žák m, aby si osvojili zacházení s p edkládanými u ebními pom ckami a materiály - vedeme žáky k porozum ní ovému projevu prost ednictvím vhodných metodických postup - vhodným zp sobem motivujeme žáky k osvojení a postupnému zdokonalování verbálních dovedností - v pr hu výuky používáme pojmy z jednotlivých oblastí tak, aby jim žáci rozum li a byli schopni je v rámci svých možností používat - rozvíjíme a posilujeme poznávací schopnosti žák zvídavost, zájem, radost z objevování - podporujeme zájem žák o u ivo - zam ujeme se na p edvád ní praktických ukázek a možností využití poznatk v praktickém život - motivujeme a vedeme žáky k uplat ování získaných zkušeností v praktickém život 24

26 - vnímá problémové situace a eší je s pomocí nápodoby, nau ených stereotyp i získaných zkušeností - dokáže rozpoznat problém a požádat o pomoc p i jeho ešení - ekonává vzniklé problémy a nenechá se p i jejich ešení odradit nezdarem KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Žák dle svých individuálních možností a schopností: - chápe obsah teného i psaného textu a dokáže ho reprodukovat - chápe jednoduché, b žn užívané texty, záznamy a obrazové materiály - zvládá jednoduchou formu písemné komunikace a elektronické komunikace - rozumí sd lení a reaguje na n - vyjad uje své myšlenky, pot eby, pocity, prožitky a nálady vhodným zp sobem - rozši uje si slovní zásobu a aktivn ji používá v komunikaci s okolím - respektuje názory ostatních - komunikuje s lidmi verbáln nebo neverbálními formami komunikace - poskytujeme žák m nabídku podn a úkol k podpo e pochopení vlastního jednání a jednání ostatních osob - vedeme žáky ke kritickému myšlení init uvážlivá rozhodnutí, uv domit si vlastní zodpov dnost, obhájit svá rozhodnutí a výsledky svých in - edkládáme žák m k ešení r zné modelové situace z praktického života a sou asn navozujeme situace k samostatnému ešení - vhodnými metodami a postupy umož ujeme žák m rozpoznat problém a eln jej ešit - motivujeme žáky k p ekonávání problém a k opakovanému hledání správného ešení - vhodným zp sobem rozvíjíme u žák takové volní vlastnosti, jejichž prost ednictvím se žáci opakovan snaží vy ešit vzniklý problém - motivujeme žáky k využívání v domostí a dovedností p i objevování r zných variant ešení problém - zajiš ujeme žák m dostatek p íležitostí k zažití úsp chu - umož uje žák m spolupracovat a vzájemn si pomáhat p i ešení zadaného úkolu a p i ešení problému - pomáháme žák m p enášet nau ené postupy do dalších životních situací - povzbuzujeme žáky k používání tená ských technik, které zvládají - využíváme vhodných metodických postup, her a cvi ení, které u žák rozvíjí a podporují porozum ní psanému textu - podporujeme a vedeme žáky k využívání psané a elektronické formy komunikace - nabízíme žák m vhodné výukové programy - edkládáme žák m širokou škálu vhodných názorných text - poskytujeme žák m pot ebný prostor a dostatek asu k samostatnému ovému projevu, k vyjad ování svých názor, myšlenek, pocit - aktivn zapojujeme žáky do d ní ve t íd ( rituály - ranní kruh, spole né akce ídy ) - používáme r zné strategie ( ízený dialog, jednoduchá diskuse ), které vedou k rozvíjení komunikace - za azujeme do výuky cvi ení rozvíjející ové schopnosti a myšlení 25