Zápis z jednání pracovní skupiny PRK Smart administration a e-government Téma Redefinování problémů v oblasti ICT infrastruktury

Transkript

1 Zápis z jednání pracovní skupiny PRK Smart administration a e-government Téma Redefinování problémů v oblasti ICT infrastruktury SČK Datum a čas :30 17:30 hod. Místo konání Krajský úřad Středočeského Kraje, Zborovská 11, Praha 5 Účastníci JUDr. Kateřina Černá, Bc. Daniel Rokos, Jakub Rejzek, Martin Kratochvíl, Ing. Miloslav Nič, Ph.D., PhDr. Marie Kaufmann, Mgr. Pavel Jovanovič, Mgr. Šimon Krbec, Ing. Rut Bízková, RNDr. Jan Vozáb, Ph.D., Dr. Vilém Čekajle Zapsala Datum příštího jednání Mgr. Šimon Krbec :00 11:00 hod. A B C D 1. Program Bod Zahájení jednání pracovní skupiny, představení účastníků Představení Programu rozvoje kraje, jeho vize, struktury a harmonogramu Prezentace Ing. Bízkové (SIC) k ICT infrastruktuře v SČK, diskuze k předloženým analytickým materiálům Redefinování hlavních problémů v oblasti ICT infrastruktury viz. závěry předkládá Ing. Bízková (SIC) Ing. Bízková (SIC) Ing. Bízková (SIC) A B 2. Zápis obsahu jednání Popis V úvodu jednání pracovní skupiny seznámila ředitelka SIC Ing. Bízková účastníky s tématem setkání, jímž je analytická část aktualizovaného PRK ICT infrastruktura, tj. zejména s problémem tzv. rychlého internetu s ohledem na fakt, že všeobecná digitalizace je jedním z hlavních megatrendů. Dále seznámila účastníky s kontextem a cíli zpracování Programu rozvoje kraje (PRK). Dále proběhlo představení všech účastníků. Následovalo podrobnější představení strategie PRK (výhled do roku 2030) zastřešující strategický dokument kraje. Východiskem je Programové prohlášení kraje, mottem Středočeský kraj region budoucnosti následovalo představení obsahu PRK a harmonogramu jeho aktualizace. V návaznosti na aktualizaci PRK by měl být realizován 1

2 projekt z OPZ Smart Village (nyní ve fázi hodnocení), aby kraj měl co možná nejlepší datovou základnu a průřezové analýzy. C D V prezentaci Ing. Bízková (SIC) uvádí, že dostatečná ICT infrastruktura je příležitostí pro region, který má řadu ohrožení, jako je ztráta pracovních míst z důvodu rostoucí automatizace a robotizace, zejména ve zpracovatelském průmyslu. Dále popisuje rozdíl mezi okolím Prahy a vnitřní periferií. Více se musíme zabývat právě periferií tak, aby nedocházelo k vysidlování obcí. Nové technologické možnosti dávají příležitost k decentralizaci, ke změně způsobu práce a trávení volného času atd. Na ICT infrastrukturu by měl být brán větší zřetel než ve starém PRK. Zvláštností kraje je, že je to jediný kraj, kde roste populace migrací vzdělaného mladého obyvatelstva i kvalifikované pracovní síly z Prahy i příchod ze zahraničí tito lidé mají jiné požadavky na vybavenost a způsob života, zvyšují poptávku po ICT infrastruktuře. V mezinárodním srovnání je podle indikátoru DESI ČR na 18. místě kraj je relativně dobře vybaven na nižší úrovni požadavků, ale je prostor pro zlepšení. V regionálním srovnání je SčK úspěšný ve vysokém napojení pevnými přípojkami, méně než jiní optickými kabely. Velmi nízká je vybavenost 1. stupně základních škol počítači a internetem. Zanedbatelné je podnikání založené na ICT. CzechPoint a egovernment: v oblasti byl zaznamenán výrazný nárůst elektronických výpisů a elektronických podání daňových přiznání. ICT problémy a výzvy: nízká rychlost přenosu dat a nedostatečné vybavení ICT infrastrukturou. Jaké jsou hlavní problémy v oblasti ICT? Souhlasíte s tvrzením, že hlavním problémem je nízká přenosová rychlost? Jakub Rejzek (VNICTP z.s.) vysvětluje, že se jedná se o místní problém v SčK. Bylo provedeno mapování domácností, ze kterého vyplývá, že v SčK jsou oblasti, které jsou na tom dobře a oblasti, které na tom dobře nejsou. Otázkou spíše je, jaké technologie jsou pro infrastrukturu použity; otázku k průmyslu 4.0 lze shrnout do pojmu obecné požadavky na digitalizaci, přičemž dnes nevíme, jaká je potřebnost sítí, může nás překvapit nedostatečná kapacita páteřních sítí tam, kde je dnes dostačující. Problém souvisí s řadou dalších aspektů, včetně terorismu a kyberbezpečnosti. Český telekomunikační úřad teprve začíná se sledováním trhu páteřních okruhů nevíme, zda jsme v dobrém či špatném stavu. Nevíme, co bude v budoucnu potřeba, tzn. hovořit o problému je předčasné, podle některých dat na tom nejsme špatně. Otázkou je, zda chceme vybavit domácnosti nebo podniky? Řadu problémů již řeší komerční sféra. Dá se říci, že v ČR je kapacita veřejně dostupných páteřních sítí dostatečná (tzv. informačních dálnic). Telekomunikační úřad momentálně provádí analýzu trhu z této analýzy se dozvíme více informací. Problémem jsou menší obce, naplnění kapacity stávajících sítí, jejich robustnost a 2

3 D1 bezpečnost. Jestliže kraj bude něco budovat ať buduje infrastrukturu pro všechny. Alternativou je bezdrátové připojení. Evropská komise přichází s požadavky na rychlost přenosu dat až na úroveň Gb/s, zatím ale není jasné, proč by to měla být až tato rychlost. Jaké jsou další problémy? Martin Kratochvíl (Altnet s.r.o.) se ptá, proč internet zrychlovat? Nástroje již existují a jsou jimi lokální operátoři a národní operátoři pokud bude kraj hledat řešení, neměl by deformovat trh tam, kde již bylo něco vytvořeno. Kraj by neměl budovat infrastrukturu obce jsou snadno vybavitelné (optikou nebo anténou). Tam, kde se ukáže, že je o internet zájem, lokální operátor začne síť rozšiřovat, pokud potřebuje větší napojení, buď poptá u národního operátora nebo sám začne budovat trasu. Problémem je, že např. postavit stožár na kraji obce je velmi komplikované; ŽP odbor často zamítne záměr na rozdíl od elektrického vedení stožár pro internet nepostavíte. Pokud by se podařilo definovat to, že internet je ve veřejném zájmu, operátor již najde cestu, jak vše zařídit. Jakub Rejzek (VNICTP z.s.) připomíná, že při rozšiřování internetu je třeba sledovat ekonomickou racionalitu. Dr. Kaufmann (KúSK) podotýká, že nevidí přímou úměru mezi vysokorychlostním internetem s nárokem na podporu podnikání. D2 V horizontu 2030 je předpoklad, že vysokorychlostní připojení bude významné, hledáme řešení pro periferní oblasti. Jakub Rejzek (VNICTP z.s.) vysvětluje, že v pracovní skupině pro rychlá internet při MPO se řeší řada problémů, které jsou spojeny s jeho rozšířením - řeší se mezirezortně, řeší se i legislativní opatření, resp. omezení. Na krajské úrovni je problémem nejednotnost stavebních úřadů v přístupu k instalaci zařízení pro rychlý přenos dat, neexistuje příslušná metodika na stavebních úřadech; odbory ŽP se někdy nadbytečně bojí povolovat stavby pro rychlý internet; problém klesá se vzdáleností od Prahy nejhorší situace je v okolí Prahy; dále je zde problém věcných břemen v některých místech cena za věcné břemeno převyšuje cenu výkopových prací, sítě nejsou budovány v rozsahu, jak by bylo potřeba. Dr. Nič (RSK) se obává, co by se stalo, pokud by např. 80 % obyvatel určitého území skutečně začalo pracovat z domova může být na území kraje garantována rychlost připojení? Jakub Rejzek vysvětluje, že pokud se přivede kapacita pro určitý počet obyvatel/ účastníků sítě, tak se podle toho vypočítává kapacita páteřní sítě; dnes se internet používá průběžně, můžeme sice narazit na skleněný strop páteřní infrastruktury, ale toto ještě není aktuální, práce z domova sítě příliš zatěžuje. 3

4 Daniel Rokos (KúSK) připomíná, že Středočeský kraj by si měl udělat základní analýzu toho, co má a co potřebuje např. propojit ORP technologiemi, bylo by vhodné, aby příslušná síť byla ve vlastnictví kraje - probíhá komunikace s Kladnem, kde byla úspěšně připojena do místní sítě např. knihovna. Bude třeba rozšiřovat páteřní síť, kterou již máme kraj již má plán na propojení 26 ORP z prostředků EU. Následně bude moné připojit např. 280 příspěvkových organizací a tak zabezpečit tok dat. Vzorem v propojení páteřních sítí je kraj Vysočina. Navrhuje vytvořit strategii propojení a hledat, z jakého rozpočtu vše hradit (kraj nebo ORP). Deklaruje budoucí spolupráci s providery, položení optických vláken a neblokování budování infrastruktury jinými poskytovateli. Dr. Černá (KúSK) doplňuje, že chybí komunikace všech zainteresovaných stran a je třeba využít zkušenosti z jiných krajů. Informuje o připravovaném zákonu o kyberbezpečnosti a navrhuje zapojení úředníků do řešení legislativních problémů spojených se stavebním zákonem. SčK je v o něco horší situaci než ostatní kraje, je nutné srovnat si zkušenosti a opřít se o analýzu dat jako základní zdroj informací. Daniel Rokos (KúSK) doplňuje k ehealth, že hlavním cílem jsou dostupné informace pro občany a potřeba synergie. Dr. Černá (KúSK) uvádí, že nezbytné je propojení na open data po vzoru portálu občana v GBR, jednoduchost a přehlednost. Jakub Rejzek (VNICTP z.s.) podotýká, že je třeba vydefinovat všechny zainteresované strany, které mezi sebou doposud nekomunikovaly (krajské projekty, výstavba soukromého sektoru, páteřní operátoři, koncová připojení). D3 Co v tuto chvíli brání rozvoji služeb? Jakub Rejzek (VNICTP z.s.) uvádí, že rozvoji služeb brání nedostatečná infrastruktura směrem k ORP, a to jak v případě veřejné, tak i neveřejné sítě. Dr. Černá (KúSK) doplňuje, že se uskutečňují pravidelné metodické porady s ORP. Jako jedna z hlavních překážek se ukazuje nedostatek lidských zdrojů, další komplikací jsou nedostatečné metodiky a složitost legislativy v oblasti e-governentu. Systémy kvality úřady posunují vše závisí na komunikaci všech zainteresovaných stran, důležitá je role krajského úřadu i ORP, které by měly být propojeny i v oblasti řízení kvality. Do diskuse by měly být zahrnuty také další subjekty, NNO, hospodářská komora atd., mj. aby bylo možné překonat problémy se stavebními úřady a ŽP. Jakub Rejzek (VNICTP z.s.) se ptá, zda-li se budou v rámci jednání specifikovat legislativní problémy, Ing. Bízková (SIC) vysvětluje, že prozatím se sesbírají podněty a legislativní omezení se bude pojmenovávat. 4

5 Dr. Nič (RSK) navrhuje, aby se všechno, co SČK shromažďuje, zveřejňovalo jako open data. D 3. Závěr z jednání Závěry z jednání k problematice ICT infrastruktury: přístup k internetu nelze obecně považovat za pomalý - záleží na místě přístupu nelze říci, že síť pro připojení není nedostatečná - dosud se vlastně neví, jaká je, ČTÚ, resp. MPO bude zjišťovat příští rok KúSK pracuje na e-governmentu - existuje k tomu pracovní skupina, schází se 1x za tři měsíce při hodnocení dat je třeba myslet na to, že data ČSÚ jsou z mapování koncových uživatelů - občanů a není příliš jasná metoda sběru dat naopak ČTÚ postupně sbírá data od každého providera, je povinností providerů tato data poskytovat, na druhé straně není jasná kontrola plnění těchto povinností největší problémy působí nefinanční bariéry - pan Rejzek k tomu pošle materiál, který byl připraven v rámci pracovní skupiny na MPO zatím se nic neví o neveřejných sítích (tj. většinou se jedná o sítě kritické infrastruktury) a je otázkou, zda je lze využít pro potřeby veřejné správy zástupce kraje - vedoucí oddělení informatiky by rád pro potřeby kraje postupoval cestou, kterou použil kraj Vysočina - propojení krajského úřadu a ORP, z toho pak napojení dalších veřejných organizací, např. knihoven D1 Redefinované problémy v oblasti ICT infrastruktury: nízká rychlost zejména v periferních lokalitách o nedostatečná bezpečnost / robustnost sítě v periferních lokalitách 5

6 nedostatek informací k potřebám podnikatelského sektoru současné a budoucí o kapacita, rozmístění ekonomická omezení rentabilita v periferiích o (včetně neveřejných sítí) administrativní a legislativní omezení rozvoje infrastruktury o nejednotnost stanovisek stavebních úřadů na různých úřadech o požadavky vázané na ochranu ŽP, která omezují efektivní budování sítí o omezující požadavky věcných břemen chybějící komunikace zainteresovaných stran o včetně malé koordinace či informovanost o projektech chybějící analýza/informace o existující infrastruktuře a jejím využití rozvoj služeb e-gevernmentu aktuálně znesnadňuje legislativa nedostatek lidských zdrojů/odbornosti pro ICT a služby e- governmentu nedostatečné publikování/zpřístupňování dat na principu open data jako základu pro rozvoj návazných služeb 6