kpt. Ing. Luděk k Vrána

Transkript

1 Postup návrhu a posouzení výrobních objektů Rozdíly v posuzování výrobních a nevýrobních objektů Požární a ekonomické riziko Požární riziko zjednodušený a podrobný postup. Posuzování garáží. kpt. Ing. Luděk k Vrána

2 Posouzení požární bezpečnosti výrobních objektů Základní norma ČSN Požárn rní bezpečnost staveb Výrobní objekty Předpis z října 2002 prochází revizí,, bude v TNK poslední čtení. Předpokládané vydání 2010.

3 Předmět t normy Normativní odkazy Termíny a definice Značky Všeobecně Základní ustanovení Požárn rní úseky Základní charakteristiky objektu Požárn rní odolnost Hořlavost a výhřevnost Třídění konstrukčních částí Třídění konstrukčních systémů Požárn rní a ekonomické riziko Požárn rní riziko Doba trvání požáru Požárn rní zatížen ení

4 Parametr odvětr trání Rychlost odhořívání Ekonomické riziko Požárn rně bezpečnostn nostní zařízen zení a opatřen ení Stavební řešení objektu Škody způsoben sobené požárem Ekonomické riziko otevřených ených technologických zařízen zení Stupeň požárn rní bezpečnosti Nejnižší stupeň požárn rní bezpečnosti Požárn rní úseky bez požárn rního rizika Součinitel bezpečnosti Stavební konstrukce Základní ustanovení Požárn rní stěny Požárn rní stropy Obvodové stěny Požárn rně otevřen ené plochy

5 Požárn rní pásy Požárn rní uzávěry otvorů Nosné konstrukce Nenosné konstrukce Konstrukce schodišť Konstrukce šachet Strojovna výtahů Povrchové úpravy stavebních konstrukcí Střešní pláš ášť Únikové cesty Nechráněná úniková cesta Částečně chráněná úniková cesta Chráněná úniková cesta Typy chráněných ných únikových cest Eskalátory, výtahy Náhradní únikové možnosti Použit ití únikových cest Dimenzování únikových cest

6 Únikový pruh Počet únikových cest Délka únikových cest Šířka únikové cesty Kapacita evakuačního výtahu Únikové cesty z otevřených ených technologických zařízen zení Dveře e na únikových cestách ch Schodiště na únikových cestách ch Osvětlen tlení únikových cest Označen ení únikových cest Technická zařízen zení k řízení evakuace Odstupy Požárn rně nebezpečný ný prostor Odstupová vzdálenost Určen ení odstupových vzdálenost leností od stavebních objektů Určen ení odstupových vzdálenost leností volných skladů Určen ení odstupových vzdálenost leností od otevřených ených technologických zařízen zení

7 Technická a technologická zařízen zení Technická a technologická zařízen zení uvnitř stavebních objektů Technická a technologická zařízen zení vně stavebních objektů Kabelové rozvody Zařízen zení pro protipožárn rní zásah Přístupové komunikace Vjezdy a průjezdy Nástupní plochy Vnitřní zásahové cesty Požárn rní výtah Vnější zásahové cesty Zásobování vodou pro hašen ení Přenosné hasicí přístroje Dodávka elektrické energie

8 Příloha A (normativní) ) Ekvivalentní doba trvání požáru Příloha B (normativní) ) Stanovení součinitele k1 Příloha C (normativní) ) Stanovení součinitele k4 Příloha D (normativní) ) Hmotnost odhořelých hořlavých kapalin a tuhých hořlavých látekl Příloha E (normativní) ) Skupiny výrob a provozů Příloha F (normativní) ) Stanovení součinitele k7 Příloha G (normativní) ) Stupeň požárn rní bezpečnosti požárn rních úseků vybraných provozů Příloha H (normativní) Odstupové vzdálenosti Příloha I (normativní) ) Požárn rní bezpečnost garáží Třídění garáží Požárn rní úseky Požárn rní a ekonomické riziko Stavební konstrukce Únikové cesty Zařízen zení pro protipožárn rní zásah

9 Rozdíl l v navrhování nevýrobních a výrobních objektů Na rozdíl l od 02, kde je několik n základnz kladních vztahů a zbytek hodnot lze užít u t z tabulek, v 04 je většív podíl l rovnic, pro většív přesnost konkrétn tního řešení. Je možnost použít t zjednodušen ené nebo podrobné řešení,, podle charakteru objektu. Obvykle podrobné řešení vede k nižší ším m požadavk adavkům,ale o to komplexnější ším.

10 Rozdíl l v navrhování nevýrobních a výrobních objektů Kritérium rium pro vestavěné nebo přistavp istavěné provozy, např.. administrativy plocha max 30% ale do 600m2 a počet osob do 50 aby se součást stí PU nestávaly administrativní komplexy.

11 Rozdíl l v navrhování nevýrobních a výrobních objektů Výpočtov tové požárn rní zatížen ení p v = p.a.b.c (kg.m-2) Ekvivalentní doba trvání požáru e = 2.p.c/k 3.F 1/6 o (min) Ekonomické riziko P1 - pravděpodobnost podobnost vzniku a rozší šíření požáru P2- pravděpodobnost podobnost rozsahu škod

12

13 Výrobní objekty - ČSN Základní požadavky jsou stejné jako v 02: Ochrana života osob bezpečná evakuace. Zabránění šířen ení požáru dělení na PU, odstupy. Minimalizace rizika pro zasahující hasiče nástupní plochy, zásahovz sahové cesty.

14 Dělení na PU Stavební objekt se musí dělit do více v požárn rních úseků: přesahuje-li jeho velikost mezní rozměry ry požárn rního úseku, určen ené v závislosti z na ekonomickém m riziku; nebo jsou-li v něm n m provozy, které musí tvořit samostatné požárn rní úseky.

15 Určen ení 1. NP Charakteristiky objektu Poslední užitné podlaží Výška objektu h Výškov ková poloha požárn rního úseku hp

16

17 Požárn rní riziko Závisí zejména na množstv ství a druhu hořlavých látek, l na rychlosti jejich odhořívání, účinnosti požárn rně bezpečnostn nostních zařízen zení a na tepelně technických vlastnostech konstrukcí ohraničuj ujících ch posuzovaný požárn rní úsek

18 Požárn rní riziko výrobních objektů je určeno ekvivalentní dobou trvání požáru a normovými teplotami plynů v hořícím prostoru nebo pravděpodobnou podobnou dobou trvání požáru a pravděpodobnými podobnými teplotami plynů v hořícím m prostoru. Řešení vychází z rovnic energetické rovnováhy.

19 Rovnice energetické rovnováhy Qc = Q1 + Q2 + Q3 + Q4 Qc celkové množstv ství uvolněného tepla Q1 teplo vysálan lané vně hořícího prostoru Q2 teplo odvedené zplodinami hořen ení Q3 teplo které přestoupí do ohraničuj ujících ch konstrukcí Q4 teplo na ohřev prostoru, jeho malý podíl lze zanedbat.

20 _ τ je pravděpodobn podobná doba trvání požáru v minutách, během b které by odhořela většina v (tj. 80%) hořlavých látek l tvořících ch požárn rní zatížen ení. τe je ekvivalentní doba trvání požáru v minutách, při p i zohlednění vlivu požárn rně bezpečnostn nostních zařízen zení a opatřen ení,, po kterou by požár r probíhal podle normové teplotní křivky.

21 Předpoklady: II. fáze f požáru, vyhoří 80% hořlav lavého materiálu, rychlost odhořívání je přiblip ibližně stejná,, požár r se rozší šířil po většinv ině prostoru PU teploty plynů jsou st.c, okna praskla- výměna plynů bez překp ekážek, ek, jde o požár řízený odvětr tráním, teploty v prostoru jsou přiblip ibližně stejné,, plamen zcela vyplňuje prostor, součinitel sálánís vně PU je jako u černého tělesa, t rozhodující konstrukce se nezřítí,, je rovnováha mezi uvolněným ným a spotřebovaným teplem.

22 Ekvivalentní doba trvání požáru Určuje se pro celý požárn rní úsek pro požárn rní zatížen ení p,, nebo průměrn rné požárn rní zatížen ení; vymezenou část požárn rního úseku pro místnm stně soustřed eděné požárn rní zatížen ení pm. Požárn rní riziko pro vybrané provozy požárn rních úseků je uvedeno v příloze G; hodnot lze užít u bez další šího průkazu.

23 Norma umožň žňuje určit požárn rní riziko třemi t způsoby: 1) Z rovnice - přímo vyjadřuj ující ekvivalentní dobu trvání požáru v závislosti na požárn rním m zatížen ení p,, parametru odvětr trání Fo a součiniteli k3; e 2 p 1/ 6 o kde: p je požárn rní zatížen ení, k3 je součinitel pro určen ení povrchové plochy konstrukcí a Fo je parametr odvětr trání. Zde neurčujeme ujeme teplotu plynů v hořícím m prostoru. k 3 F c Můžeme použít t diagram 2 normy -stejné výsledky. Tato úroveň přibližně odpovídá výpočtu podle O2

24

25 Norma umožň žňuje určit požárn rní riziko třemi t způsoby: 2) podle ekvivalentní doby a z parametrů odvětr trání F1 či i F2 p c v v e p kde je průměrn rné požárn rní zatížen ení v kg m-2, vv je rychlost odhořívání látek tvořících ch průměrn rné požárn rní zatížen ení v kg m-2 min min-1 c je součinitel vyjadřuj ující vliv požárn rně bezpečnostn nostních zařízen zení Pravděpodobnou dobu převp evádíme na ekvivalentní,, příloha p A tab.a konstrukce dimenzujeme podle normové teplotní křivky. Ve výpočtu je zahrnut vliv - nedokonalého shořen ení paliva k1, - vliv tepěln lně technických vlastností konstrukcí k4, - vliv rychlosti odhořívání Vv nebo Vp, - vliv druhu hořlavých látek l K, - vliv uníst stění otvorů k2,

26 Norma umožň žňuje určit požárn rní riziko třemi t způsoby: 3) podle pravděpodobn podobné doby trvání požáru a pravděpodobných podobných teplot plynů v hořícím m prostoru Konstrukce dimenzujeme podle pravděpodobných podobných teplot Tg v hořícím m prostoru. Pokud existuje místnm stně soustředn edné zatížen ení - dimenzujeme pouze vymezenou část PU

27 Požárn rní zatížen ení Ps - je stejné jako v O2 Pn nahodilé hodnoty v O2 P prosté = pn + ps použijeme ho do grafu průměrn rné - použijeme součinitel k1. k1 vyjadřuje podíl l tepla, který se pravděpodobn podobně uvolní z konkrétn tního paliva kp1 při p i konkrétn tních podmínk nkách hořen ení kp2. p

28 Součinitel výhřevnosti k1 = kp1. kp2 kp1 podle obsahu vody. Pokud procento vody neznám, pak pro pevné použiju kp1 = 0,85 pro pn a kp1 = 0,75 pro ps. Pro hořl.. Plyny je kp1 = 1.0 Pro hořl.kapaliny mísitelnm sitelné s vodou podle procenta vody. Jinak kp1 = 1,0 Konkrétn tní podmínky pro hořen ení kp2 podobně jako součinitel am v 02 jedná se o sníženou požárn rní výhřevnost příloha B normy. Hodnoty lze násobit. n

29 Místně soustřed eděné požárn rní zatížen ení Charakterizuje část PU, kde je podstatně vyšší množstv ství hořlavých látek l než v ostatních částech PU - trvale nebo převážně nahromaděné hořlav lavé látky provozně vázané na určitou část PU. V PU se můžm ůže e vyskytovat více v míst m s různými místnm stně soustř.po pož.. zatížen ením. Ss > 50 m2 < pm > 50 kg m-2 2p

30 Parametr odvětr trání Oproti 02 se nestanovuje se průměrn rná výška otvoru ho. Při i více v otvorech se hodnota So. ho ½ stanoví pro každý otvor samostatně a pak se sečtou. F o j i 1 S oi S k h 1/ 2 oi

31 Povrchová plocha konstrukcí Sk součinitel k3 Plochy požárn rních stěn, stropů,, podlah, střech, a obvodových stěn. Sk k3 Nezapočítávaj vají se plochy otvorů So. S Je možné započítat i plochy ostatních příček p v PU příčky, podhledy, zdvojené podlahy, i když nemají pož.. odolnost pak klesne Tg, protože e je většív Q3. Subtilní kce mají malou jímavost j a jejich význam by byl minimáln lní. Ale pozor na hořlav lavé kce uvol uvolňují teplo.

32 Rychlost odhořívání Vv Požár řízený odvětr tráním Nedostatek kyslíku, ku, známe rychlost odhořívání Vv základní v O4 a charakteristická pro pro průměrn rné požárn rní zatížen ení. Na shořen ení 1 kg dřeva d potřebujeme 3,98 m3 vzduchu a vznikne 4,9 m3 zplodin. Výpočet jednotlivých Q1-4 4 je závislý z na So, ho, Sk, - tj. na parametru Fo, dále na vlastnostech ohraničuj ujících ch konstrukcí,, které nahrazuje součinitel k4 Takže e Tg je funkcí Fo a k3, což je přepop epočtový parametr odvětr trání F1 vv = Fo k3 kde je součinitel rychlosti odhořívání Fo parametr odvětr trání; k3 součinitel podíl- ploch SK/S

33 Rychlost odhořívání Vp Požár řízený povrchem paliva Nadbytek kyslíku, ku, ale je omezena rychlost uvolňov ování hořlavých plynů. Typické - požár r nádrn drže e s palivem. Rychlost odhořívání je součinem plochy Sfi a hmotnosti odhořel elé látky mi. Rovnice energetické rovnováhy je stejná,, ale jiná je rychlost odhořívání. Takže e Tg je funkcí Fo,, k4, a rychlosti odhořívání - zavádíme přepop epočtový parametr F2. Podíl l potřebn ebného vzduchu a zplodin požáru je jiný než u požáru řízeného odvětr tráním, součást stí F2 je součinitel K - součinitel ekvivalentního množstv ství dřeva.

34 F1 a F2 mají pomoci stanovit pravděpodobnou podobnou teplotní křivku v hořícím m prostoru, který se liší od požáru s Tn. Význam F1 a F2 je výrazný u určen ení ekvivalentní doby požáru. S růstem F roste Tau. Vliv tepelnětech tech.vlastností ohraničuj ujících ch konstrukcí na Tg k4. Fo upravíme F1 a F2 F1 = k4. Fo. K F2 pro místnm stně soustředn edné F2 2 = k4 Fo K vm / vv K- součinitel ekvivalentního množstv ství dřeva Pokud bereme v případě výskytu několika n hořl.. látek l tu s nejvyšší šším m K, pak jdeme na stranu bezpečnosti. Během požáru dochází ke změně požáru řízeného povrchem paliva - I fáze f - na požár řízený odvětr tráním většina II fáze f požáru. Pro průměrn rné požár. zatížen ení předpokládáme požár řízený odvětr tráním, tj. zjednodušen ení,, ALE na straně bezpečnosti.

35 Stupeň požárn rní bezpečnosti Závisí na TAU a součiniteli k8 součinitel bezpečnosti k8 zahrnuje vliv výšky objektu k5 vliv počtu podlaží a vliv druhu konstrukcí k6 z hlediska hořlavosti podle konstrukcí celého objektu. S rostoucí výškou roste k8 a tak roste požadavek na požárn rní odolnost plynulý růst.

36 Stupeň požárn rní bezpečnosti vybraných provozů lze použít t hodnot z tabulky G1 přílohy p G podle diagramu v závislosti na požárn rním zatížen ení p,, součiniteli k3, parametru odvětr trání Fo,, počtu podlaží a použitých hmotách v konstrukčním m systému; diagram platí pro hodnotu součinitele c = 1,0; je-li c < 1,0, upraví se požárn rní zatížen ení na hodnotu p c.

37 Požadavky na konstrukce tabulka, Nebo podle tau a k 9 - ale jen pro kce DP1 Tento postup se používá u typových projektů kde se opakuje použit ití stejných konstrukcí a i malá úspora v daném objemu výstavby je velmi významná. k9 součinitel významu konstrukcí pro stabilitu objektu nebo jeho části a pro bránění šířen ení požáru 10 Ri =. k8. k9 240

38 Ekonomické riziko je určeno indexem pravděpodobnosti podobnosti vzniku a rozší šíření požáru P1 1 a indexem pravděpodobnosti podobnosti rozsahu škod způsobených požárem P2. závisí na druhu a charakteru provozu, požárn rně bezpečnostn nostních zařízen zeních a opatřen eních, velikosti požárn rního úseku, počtu podlaží v objektu, konstrukčním systému a na předpoklp edpokládaných daných škodách.

39 Ekonomické riziko Index pravděpodobnosti podobnosti vzniku a rozší šíření požáru P1 1 se stanoví podle rovnice: P1 1 = p1 c 0,11, Index pravděpodobnosti podobnosti rozsahu škod způsobených požárem P2 2 se stanoví podle rovnice: P2 2 = p2 S k5 k6 k7,

40 Ekonomické riziko Pomocí indexů P1 a P2 můžm ůžeme: - mezní půdorysnou plochu požárn rního úseku Smax - nezbytnost použit ití požárn rně bezpečnostn nostních zařízen zení a opatřen ení - mezní počet podlaží v objektu, popř. mezní počet nadzemních podlaží nebo požadovaný konstrukční systém

41

42 c1 1 zásah z jednotkou požárn rní ochrany v časovém m pásmu p H1- do 7 minut 0,2 c2 2 samočinn inné stabilní hasicí zařízen zení 0,3 c3 3 samočinn inné odvětrac trací zařízen zení 0,15

43 Mezní půdorysná plocha požárn rního úseku Podle rovnice S max p 2 k P 5 2 k 6 k 7 P2 je požárem, index pravděpodobnosti podobnosti rozsahu škod způsobených p2 pravděpodobnost podobnost rozsahu škod způsobených požárem, podle přílohy E; k5 součinitel vyjadřuj ující vliv počtu podlaží v objektu, podle 7.3.1; k6 součinitel vyjadřuj ující vliv použitých hmot v konstrukčním systému objektu, podle 7.3.2; k7 součinitel vyjadřuj ující vliv následných n škod, podle 7.4; nebo

44 výsledkem práce projektanta PBŘ není výpočet, ale optimáln lní úroveň požárn rní bezpečnost objektu s ohledem na konkrétn tní podmínky.

45 Únikové cesty V odůvodn vodněných ných případech p padech mohou být osoby evakuovány pouze částečně do stavebně a požárn rně oddělen lené části objektu (nebo do jiného objektu), kde je pro tyto osoby k dispozici dostatečný prostor, zaručena jejich bezpečnost proti účinkům m požáru a zplodin hořen ení, odkud je možno následnn sledně uskutečnit evakuaci nezávisle na části objektu vystavené požáru (každá část objektu musí mít t samostatné a vzájemn jemně nezávisl vislé bezpečné únikové cesty Nechráněná úniková cesta Částečně chráněná úniková cesta Chráněná úniková cesta

46 Nechráněná úniková cesta se používá k úniku z jednotlivých prostorů posuzovaného požárn rního úseku: na volné prostranství,, a to z prvního nadzemního nebo podzemního podlaží,, nebo z nadzemních podlaží,, pokud výškový rozdíl l podlah takto spojených podlaží nepřesahuje esahuje 9,0 m; do částečně chráněné únikové cesty; do chráněné únikové cesty; ke komunikačnímu spojení dvou nadzemních nebo podzemních podlaží mezi sebou, nebo prvního nadzemního a prvního podzemního podlaží mezi sebou, pokud další nadzemní podlaží tvoří samostatné požárn rní úseky

47 Částečně chráněná úniková cesta trvale volná komunikace nebo komunikační prostor, kde se lze bez překp ekážek pohybovat směrem k východu na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty, která: je v požárn rním úseku bez požárn rního rizika; nebo prochází sousedním m požárn rním úsekem, ve kterém m však v nejsou provozy skupin 5 až 7; nebo prochází částí posuzovaného požárn rního úseku, která je prostorem bez požárn rního rizika

48 Částečně chráněná úniková cesta se používá k úniku z: požárn rních úseků na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty; jednotlivých prostorů objektu na volné prostranství, pokud objekty nejsou členěny ny do požárn rních úseků ve smyslu této t to normy (např.. u rekonstruovaných objektů). Částečně chráněná úniková cesta můžm ůže e nahradit nechráněnou nou únikovou cestu nebo druhou či i další chráněnou nou únikovou cestu typu A, pokud počet osob evakuovaných touto cestou je menší než 40 % celkového počtu osob určených hodnotou E s

49 Náhradní únikové možnosti Náhradní úniková možnost slouží evakuaci osob mimořádným způsobem (tj. namáhav havěji než chůzí nebo s použit itím m pomocných prostředk edků). NáhradnN hradní úniková možnost se nepovažuje za únikovou cestu a nezapočítává se do počtu ani kapacity únikových cest Náhradními únikovými možnostmi jsou: otevírateln ratelná okna nebo jiné otvory o světl tlé šířce nejméně 500 mm, výšce 800 mm a s parapetem vysokým nejvýše e mm, pokud osoby mají možnost další šího úniku od požáru (např.. pomocí požárn rního žebříku, požárn rní lávky, popř.. po přilehlp ilehlém terénu, není-li výškový rozdíl l mezi výstupem a přilehlým terénem většív než 2,0 m); únikové nebo požárn rní žebříky podle ČSN ; skluzné tyče; skluzné žlaby; jiná rovnocenná zařízen zení sloužící k úniku.

50 Technická zařízen zení k řízení evakuace se zřizujz izují v objektech, kde je: postupná evakuace osob; nebo počet evakuovaných osob z trvalých nebo dočasných pracovních ch míst m většív než 300 (E( s); nebo charakter provozu nebo rozptýlenost osob v provozu je taková, že e vyžaduje zřízenz zení technického ho zařízen zení,, přičemp emž fyzická a psychická zdatnost evakuovaných osob umožň žňuje využit ití tohoto technického ho zařízen zení.

51 Otevřen ená technologická zařízen zení Považujeme je za jednopodlažní. Nestanovujeme požárn rní riziko Stanovujeme ekonomické riziko a odstupy. Není ohraničeno požárn rně dělícími konstrukcemi, bereme ho jako provozní celek. p1 i p2 z tabulky podle druhu provozu, nebo vypočítat. Za rozhodující konstrukce bereme nosné zajištuj tující stabilitu. Neuplatňujeme ujeme delta c3 - zplodiny jdou přímo p nahoru do ovzduší ší.

52 Při i určen ení odstupových vzdálenost leností se můžm ůže e za jeden celek považovat ovat seskupení několika objektů vzájemn jemně výrobním m procesem technicky či technologicky spojených, aniž by půdorysnp dorysná plocha, na nížn jsou umíst stěny tyto objekty, byla většív než m2; výška kteréhokoliv objektu můžm ůže e být nejvýše npn 3

53 Požárn rně nebezpečný ný prostor otevřených ených technologických zařízen zení je omezen: svislou plochou vedenou ve vzdálenosti d rovnoběž ěžně s hranicí,, od které se odstup určuje uje a v rozích válcovou v plochou o poloměru d s osou vedenou rohem ohraničen ení otevřen eného technologického ho zařízen zení; vodorovnou rovinou ležící ve výšce 1,5 d nad úrovní terénu, nebo 10 m nad nejvyšší úrovní, na nížn může e odhořívat hořlav lavá látka; rozhodující je její výška.

54

55 Potrubních, kabelové a dopravníkov kové mosty Požárn rně nebezpečný ný prostor se nevymezuje u potrubních, kabelových a dopravníkových mostů,, u technických a technologických věžv ěží (stožárů apod.), jejichž nosné konstrukce jsou druhu DP1 a ohraničuj ující konstrukce druhu DP1 nebo DP2. Požárn rně nebezpečný ný prostor se rovněž nevymezuje u volně vedených potrubí vně stavebních objektů,, i když slouží k rozvodu hořlavých plynů a kapalin; stejně se posuzují volně vedené kabely bez ohledu na množstv ství kabelů a druh izolace.

56 Mosty a věže, které nevyhovují těmto požadavk adavkům, mají požárn rně nebezpečný ný prostor, který se stanoví: pro potrubní,, kabelové a dopravníkov kové mosty podle obrázku s odstupovou vzdálenost leností alespoň 4 m od vnější šího okraje konstrukcí mostu; pro technické a technologické věže e pro odstupovou vzdálenost

57 Odstupová vzdálenost volných skladů hořlavých látek l Nejmenší odstupová vzdálenost volných skladů hořlavých látek l je 6,5 m, pokud jiné technické normy nebo předpisy p nepožaduj adují vzdálenost odchylnou. Požadavek odstupové vzdálenosti 6,5 m se nevztahuje na případy, p pady, kde odstupová vzdálenost je určena podrobným výpočtem hustoty tepelného toku, aniž by šlo o volné sklady s nahodilým a stálým požárn rním m zatížen ením větším m než 30 kg m-2. V závislosti na jeho půdorysných p rozměrech, rech, výšce skladování a hustotě tepelného toku, podle přílohy H, tabulky H.1.

58 Technická a technologická zařízen zení uvnitř stavebních objektů mají být navržena tak, aby co nejméně prostupovala požárn rně dělicími konstrukcemi. Otvory pro technologická zařízen zení v požárn rních stropech nebo stěnách musí mít t požárn rní uzávěry alespoň omezující šířen ení tepla (uzávěry EW); tyto uzávěry mohou být nahrazeny jiným požárn rně bezpečnostn nostním m zařízen zením s experimentáln lně nebo výpočtov tově prokázanou účinností.

59 Kabelové rozvody Kabelové rozvody v šachtách, ch, kanálech a v kabelových prostorách stavebních objektů musí být řešeny eny v souladu s ČSN

60 Zásobování požárn rní vodou, Přenosné hasicí přístroje, Zásahové cesty - řešení podobné jak v 02.

61 Změny ČSN od r specifikuje se pojem návrhový požár, jakožto perspektivní směr řešení požární bezpečnosti; jsou stanoveny provozy, které musí tvořit samostatné požární úseky; umožňuje se vytvářet jeden požární úsek z několika technologicky spojených malých objektů; stanovuje se způsob řešení vestaveb v halových objektech,.; omezuje se aplikace zpěňujících nátěrů, sloužících ke zvýšení požární odolnosti konstrukcí; do výpočtu požárního rizika se včleňuje součinitel c, který je rovněž nově specifikován; nově jsou stanoveny podmínky, kde půdorysná plocha požárních úseků v jednopodlažních objektech není limitována; rozšiřuje se specifikace požárně bezpečnostních zařízení aopatření, jakož i povinnost užití těchto zařízení a patření; rozšiřuje se oblast náhrad požárně dělicích konstrukcí;

62 Změny ČSN od r stanovuje se nové hodnocení požárně otevřených ploch; mění se hodnocení požární otevřenosti střešních konstrukcí a jejich požárně nebezpečných prostorů; hodnotí se ohrožení osob zplodinami hoření a kouřem jakožto funkce času; doplňují se ustanovení o větrání chráněných únikových cest; nově se vymezuje požárně nebezpečný prostor vnějších potrubních a jiných rozvodů, zpřesňují se požadavky na technologické vnitřní kabelové rozvody; jsou doplněna ustanovení o dodávce elektrické energie a o vnitřních elektrických rozvodech; podstatně se mění celá příloha I garáže, a to zejména v mezních počtech vozidel v požárních úsecích, v požadavcích na vybavení garáží požárně bezpečnostními zařízeními, včetně užití polostabilního hasicího zařízení apod.; zpřesňují se i údaje pro výpočet mezní půdorysné plochy požárního úseku garáží a podmínky evakuace.

63 Změny v ČSN návrh TNK z října 2009 I.1 Základní ustanovení Jsou-li vozidla umíst stěna na volném prostranství (bez zastřešen ení apod.), jde o parkoviště,, která se neposuzují podle přílohy I.

64 I.2.2 Podle druhu vozidel se garáže e třídít do těchto skupin 1,2,3 POZNÁMKA Do garáží skupiny 3 se nezahrnují zahradní stroje, obslužné vozíky apod. sloužící k údržbě zahrad u rodinných domů,, bytových domů, sportovních areálů apod., aťa již jsou bez pohonu, nebo s elektrickým či i palivovým pohonem. Od těchto t strojů,, vozíků apod. se nestanovují odstupové vzdálenosti i když jsou v zastřešen eném m prostoru.

65 I Podle druhu paliv se vozidla člení do dvou skupin a to: a) s palivem nafty, benzinu nebo elektrických zdrojů (bez ohledu na kombinaci s těmito palivy); b) s palivem CNG (zemní plyn) či i vodíku, nebo LPG (propan butan), popř. v kombinaci s elektrickým zdrojem.

66 I Podle druhu paliv se vozidla člení do dvou skupin a to: a) s palivem nafty, benzinu nebo elektrických zdrojů (bez ohledu na kombinaci s těmito palivy); b) s palivem CNG (zemní plyn) či i vodíku, nebo LPG (propan butan), popř. v kombinaci s elektrickým zdrojem.

67 Vozidla podle bodu a) mohou být umíst stěny ve všech garážích dle I.2.3. Vozidla podle bodu b) mohou být umíst stěny: - v jednotlivých garážích, bez další ších opatřen ení; - v řadových garážích, pokud v případě úniku plynů (CNG či i LPG), nebo vzniku požáru bude zajištěno požárn rní odvětr trání alespoň s 8 násobnou výměnou vzduchu za hodinu; - v hromadných vestavěných nebo volně stojících ch garážích a to otevřených, ených, nebo i částečně otevřených ených podle I.2.5 a) či i b).

68 I.2.5 Hromadné vestavěné nebo volně stojící čí přistavěné garáže e se dále d člení podle odvětr trání na - otevřen ené,, trvale otevřen ené plochy pro větrání - částečně otevřen ené,, otvory jsou buď trvale otevřeny, eny, nebo se samočinn inně otevřou ou při p vzniku požáru (popř.. i při p úniku plynů u vozidel, - uzavřen ené,, není zajištěno větrv trání podle bodu a) či i b)

69 I.3.2 Počet stání v jednom požárn rním úseku řadové garáže Řadové garáže, v nichž je instalováno no sprinklerové stabilní hasicí zařízen zení SHZ, nebo doplňkov kové sprinklerové hasící zařízen zení DHZ mohou mít m v jednom požárn rním úseku zvýšen ené počty stání o 100 % oproti počtům m stání podle tabulky, jedná-li se o volně stojící řadové garáže a o 50 % v případě vestavěných řadových garáží. Pokud jsou vozidla umíst stěny v lokáln lním zakladačov ovém systému ve dvou aža třech úrovních nad sebou, započítávaj vají se stání všech vozidel v požárn rním úseku.

70

71 Hromadné garáže e se člení do požárn rních úseků podle počtu stání a požárn rně bezpečnostn nostního zajištění. Mezní počet stání v požárn rním úseku hromadných garážích se stanoví násobením údajů tabulky I.2 podle těchto t zásad: z 1) Členění hromadných garáží dle I.2.5 se stanovenou hodnotou x: a) otevřený ený požárn rní úsek x = 1.3 b) částečně otevřený ený požárn rní úsek x = 0.9 c) uzavřený požárn rní úsek x = 0.25

72 2) Instalací SSHZ v hromadných garážích stanovenou hodnotou y : a) sprinklerové stabilní hasící zařízen zení SHZ, y = 2.5 b) doplňkov kové sprinklerové hasicí zařízen zení DHZ, y = 2.0 c) polostabilní sprinklerové hasicí zařízen zení PHZ při p i zásahu z požárn rní jednotkou v časovém pásmu H1 je y = 1.5 a v časovém m pásmu p H2 je y = 1.3

73 3) Částečným požárn rním členěním m prostoru požárn rního úseku garáží na jednotlivá oddělen lení tak, aby v žádném m oddělen lení nebyl většív počet stání než stanoví tabulka I.3, se stanovenou hodnotou z = 1.5 4) Ve všech v případech p padech hromadných garáží musí být instalována na elektrická požárn rní signalizace. Pokud jde o požárn rní úseky s vozidly podle I.2.3.1, musí být EPS doplněna na plynovou detekcí,, zvukovou a světelnou signalizací poplachu.

74 I.3.5 Požárn rní úsek uzavřen ené hromadné garáže e s hodnotou y = 1.0 nesmí být umíst stěn n ve druhém m a další ším m podzemním podlaží; ; takový požárn rní úsek můžm ůže e být umíst stěn n v prvním m podzemním m podlaží i při p y = 1.0, z = 1.0 je-li z tohoto požárn rního úseku přímý p výjezd na volné prostranství, odkud můžm ůže e být veden požárn rní zásah.

75 I V hromadných garážích mohou být vozidla skupiny 1 umíst stěna v lokáln lním zakladačov ovém systému ve dvou aža třech úrovních nad sebou, pokud jde o otevřen ené,, nebo částečně otevřen ené požárn rní úseky s oddělen lením m podle tabulky I.3, položka 3 (vestavěná hromadná garáž), se sprinklerovým hasícím m zařízen zením m SHZ nebo DHZ a s instalací elektrické požárn rní signalizace. Pokud je v požárn rním úseku této t to hromadné garáže méně než 30 vozidel, bez ohledu na hodnotu x dle I.3.4, nepožaduje se sprinklerové hasící zařízen zení. POZNÁMKA Do počtu stání se v případě lokáln lního zakladačov ového systému započítávaj vají všechna vozidel nad sebou.

76 I.3.6 Garážov ová stání (např.. v halách) v nadzemních podlažích nebo v prvním podzemním m podlaží mohou být uspořádan daná tak, že e jsou vzájemn jemně požárn rně oddělen lená po nejvýše třech stáních do požárn rních úseků,, nebo oddělen lená jako řadové garáže e podle I.3.2 do požárn rních úseků,, se za hromadné garáže nepovažuj ují a nestanovují se ani mezní počty požárn rních úseků jednotlivých či řadových garáží. Ustanovení tohoto článku se netýká vozidel s lokáln lním zakladačovým systémem (umíst stění vozidel nad sebou) dle I

77 I.3.7 Garáže e s hromadnými zakladačovými systémy (popř. jiné mechanizované systémy garáží) ) se z požárn rního hlediska člení do dvou skupin. První skupinou jsou garáže, které mají zajištěn n samočinný provoz (automatický vozidla jsou samočinn inně umíst stěna s dálkovým ovládáním m na příslup slušná stání). V druhé skupině garáží je provoz v menší ším či i většív ším m rozsahu zajištěn n mechanicky příslup slušnými zaměstnanci (vozidla jsou umíst stěna pracovníky garáží na stanovená místa odkud následuje n poloautomatický posun).

78 U těchto t garáží se požaduje: - objekty hromadných zakláda dačových systémů musí mít t nehořlav lavé konstrukční systémy, - požárn rní úseky garáží musí být otevřen ené (x = 1,3); jsou-li jen částečně otevřen ené (x = 0,9),musí být y 2,0, - v objektech s hromadnými zakláda dačovými systémy se vyskytují jen prostory (požárn rní úseky) souvisící s provozem těchto t garáží, - jednotlivé požárn rní úseky musí být vzájemn jemně odděleny konstrukcemi druhu DP1, nikoliv požárn rně bezpečnostn nostními zařízen zeními

79 I.3.11 V požárn rním úseku hromadných garáží smí být umíst stěny: e) mycí boxy. I.3.13 V požárn rním úseku jednotlivých a řadových garáží může e být u vozidel umíst stěna jedna sada náhradnn hradních pneumatik pro zimní či i letní provoz.

80 I.5.6 Požárn rní uzávěry mezi požárn rními úseky hromadných garáží mohou být nahrazeny samočinnými požárn rně bezpečnostn nostními zařízen zeními vodními clonami, pokud v těchto garážích je instalováno no samočinn inné sprinklerové hasící zařízen zení SHZ nebo doplňkov kové sprinklerové hasící zařízen zení DHZ. Vodní clony musí být navržena tak, aby byl průkazn kazně omezen tepelný tok. Kromě toho musí být zabráněno no šířen ení zplodin hořen ení a kouře z požárn rního úseku ve kterém m vznikl požár r (viz 9.1.8) a to buď samočinným požárn rním odvětr tráním m SOZ, nebo mobilním m uzavřen ením (např.. textilní protipožárn rní roletou). Také musí být zabráněno no roztékání hořlavých kapalin mezi požárn rními úseky.

81 Děkuji za pozornost