STRATEGIE ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Transkript

1 STRATEGIE ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE část: FINANČNÍ RÁMEC STRATEGIE ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ZPRACOVATEL: Konsorcium firem GaREP, spol. s r. o. Vysoké učení technické v Brně nám. 28. října č. 3, Brno Antonínská 548/1, Brno tel.: , fax: tel.: , fax.: duben 2006

2 OBSAH 1. VÝCHODISKA ANALÝZY FINANČNÍ SITUACE V MINULÉM OBDOBÍ ZDROJE V OBDOBÍ NÁRODNÍ ZDROJE ZDROJE Z EU PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1: PROJEKTY REALIZOVANÉ V OBDOBÍ PŘÍLOHA 2: DOKUMENTY EU A ČR S DOPADEM NA FINANČNÍ VZTAHY STRATEGIE ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PŘÍLOHA 3: NÁVRH ROZDĚLENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z EU NÁRODNÍ ROZVOJOVÝ PLÁN PŘÍLOHY A: GLOBÁLNÍ CÍL, SPECIFICKÉ CÍLE A PRIORITY A HRUBÁ ALOKACE FINANCÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU PRO NUTS 2 JIHOVÝCHOD Finanční rámec 2

3 1. VÝCHODISKA Základním východiskem pro zpracování finančního rámce Strategie rozvoje Jihomoravského kraje je členění prioritních os a prioritních okruhů uvedených v návrhové části Strategie. Tab. 1: Přehled prioritních os a okruhů Prioritní osy Hospodářství Životní prostředí Lidské zdroje Osídlení Dopravní a technická infrastruktura Spolupráce Prioritní okruhy Věda a výzkum Průmysl Cestovní ruch Zemědělství a lesnictví Životní prostředí Obyvatelstvo a trh práce Sociální infrastruktura Městská sídla Venkovský prostor Dopravní a technická infrastruktura Územní a regionální spolupráce Finanční rámec se zabývá širšími finančními souvislostmi Strategie. V první části hodnotí rozdělení realizovaných projektů podle struktury os a okruhů Strategie a na základě tohoto hodnocení a po zvážení dalších souvislostí a faktů naznačuje možnou alokaci prostředků. Významným zdrojem pro realizaci hlavních rozvojových záměrů jsou finanční prostředky EU. Jejich získání je podmíněno přípravou kvalitních projektů a schopností spolufinancování ze strany předkladatelů projektů. Proto předpovědi možných objemů nemohou být než orientační. 2. ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE V MINULÉM OBDOBÍ Hodnocení alokace finančních prostředků a rozvojových aktivit v Jihomoravském kraji stojí na dvou pilířích. V prvé řadě jde o výdajovou strukturu rozpočtu Jihomoravského kraje. V tab. 2 jsou uvedeny prostředky vydané v rámci rozpočtu kraje. Dává nám informaci o finanční významnosti jednotlivých oblastí. Členění výdajů podle rozvojových os nám umožní posoudit alokaci prostředků a plánovat výdajové toky v následujícím období. V objemu těchto prostředků jsou již zahrnuty nejen vlastní zdroje kraje, resp. opakující se a předvídatelné zdroje kraje (řádově cca 5 mild. Kč), ale i národní zdroje, plynoucí do rozpočtu kraje formou účelových dotací. Vzhledem k tomu, že více než 90 % výdajů tvoří výdaje běžné a zbylé prostředky jsou pro intenzivní podporu rozvoje a realizaci rozvojových projektů nedostatečné, zůstávají základem pro finanční alokaci projekty realizované s podporou státu a zejména EU, které kraj ze svého rozpočtu dofinancovává. Kapitálové výdaje rozpočtu JMK je obtížné dlouhodobě predikovat (s výjimkou malého počtu dlouhodobých investic). Při jejich značně omezeném objemu dochází ke koncentraci prostředků na významnější investiční akce v různých oblastech. V posledních letech se prosazují zejména investice v dopravní oblasti a dle stávajících plánů lze pokračování tohoto trendu očekávat i v budoucnu. Finanční rámec 3

4 Tab. 2: Výdaje rozpočtu Jihomoravského kraje v letech Prioritní osa Objem v mil. Kč Podíl na Podíl na Objem Objem celkových celkových v mil. Kč v mil. Kč výdajích výdajích Podíl na celkových výdajích Hospodářství 44 0,4% 39 0,3% 79 0,6% Životní prostředí 15 0,2% 24 0,2% 31 0,2% Lidské zdroje ,4% ,9% ,3% Osídlení 38 0,4% 90 0,8% 76 0,6% Dopravní infrastruktura 1 8 0,1% 91 0,8% 89 0,7% Technická infrastruktura ,8% 774 6,9% ,3% Spolupráce Bezpečnost, ochrana a veřejný pořádek (výdajová skupina 5) ,2% 36 0,3% 48 0,4% Veřejná správa a služby (výdajová skupina 6) ,5% 541 4,8% 496 3,9% Celkem výdaje ,0% ,0% ,0% Pramen: Závěrečné účty JMK za roky 2003 a 2004, předběžné vyhodnocení rozpočtu JMK za rok 2005, ekonomický odbor KrÚ JMK Poznámky: 1 Pro lepší vypovídací schopnost je prioritní osa Dopravní a technická infrastruktura rozdělena na prioritní okruhy 2 Odvětvová struktura výdajů rozpočtu neumožňuje výdaje na spolupráci vyčlenit, z druhové struktury lze uvést např. výdaje na příspěvkové organizace v oblasti vnějších vztahů (2003 1,7 mil. Kč, ,8 mil. Kč, ,6 mil. Kč) 3 Tyto skupiny výdajů nelze zařadit do rozvojových os Strategie rozvoje JMK Druhým pilířem analýzy minulého vývoje je hodnocení realizovaných projektů, zejména z hlediska schopnosti získat vnější finanční zdroje. Při analýze prostředků vynaložených na rozvoj jednotlivých oblastí Jihomoravského kraje je přihlíženo k rozdílné finanční náročnosti jednotlivých sfér. Proto bylo vedle srovnání objemu finančních prostředků přihlíženo i k četnosti projektů a množství aktivit. Tendence ke koncentraci prostředků a k realizaci menšího počtu větších projektů s co nejširším dopadem mění pohled na čerpání dotačních prostředků. V takové situaci je vhodné, aby drobní žadatelé získávali prostředky z českých rozpočtů (resp. z grantových schémat financovaných z fondů EU a spravovaných kraji). Tento trend se reálně potvrzuje a lze doložit řadou příkladů. Alokace prostředků je hodnocena ve struktuře prioritních okruhů navrhovaných na období , protože hlavním cílem této analýzy je získání podkladů pro navržení alokace v budoucím období. Vedle alokace do úrovně prioritních okruhů jsou hodnoceny vybrané oblasti v rámci okruhů, které jsou jasně rozklíčovatelné. Projekty započaté v období v řadě případů pokračují i v dalších letech. Není proto možné striktně oddělovat minulé a budoucí období, zvláště ve vazbě na krajský rozpočet a jeho závazky. Finanční rámec 4

5 Tab. 3: Členění projektů spolufinancovaných z EU v okruzích SRJMK v období Celkové Finanční Finanční Počet Okruh náklady zdroje z EU zdroje JMK projektů (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) A Věda a výzkum B Průmysl C Cestovní ruch D Zemědělství a lesnictví E Životní prostředí F Obyvatelstvo a trh práce G Sociální infrastruktura H Městská sídla I Venkovský prostor J Dopravní a technická infrastruktura K Územní a regionální spolupráce O Ostatní Celkem Pramen: Přehled projektů podporovaných z fondů EU , stav k , ORR KrÚ JMK Poznámky: 1 Většina dotací do oblasti zemědělství jde přes zemědělské, nikoliv strukturální fondy. Tyto dotace nejsou spolufinancovány krajem a směřují přímo podnikatelským subjektům podle speciálních pravidel. 2 Projekty spadající do tohoto okruhu jsou většinou menšího rozsahu a nejsou financovány z EU, ale převážně z Programu rozvoje venkova JMK. 3 Čísla v tomto okruhu se týkají výhradně dopravní infrastruktury. Většina komunikací, kanalizací a ČOV byla hrazena z národních rozpočtů ČR - dotace ze státních účelových fondů. V programovém období je realizováno 48 projektů s celkovými náklady 1845 mil. Kč. Nejvíce projektů je v oblasti cestovního ruchu a v oblasti obyvatelstva a trhu práce (shodně 26,1 % z celkového počtu projektů), dále dopravní a technické infrastruktury (19,6 % projektů). Objemem nákladů dominují projekty v oblasti dopravní a technické infrastruktury s podílem 44,3 % na celkových nákladech. Projekty z oblasti cestovního ruchu se podílí 12,9 % a z oblasti obyvatelstva a trhu práce 14,6 %. Je nutno zmínit a odlišit přislíbené dotace a dotace čerpané v závislosti na vyplácení peněz a na fázích realizace projektu. Projekty se začaly realizovat většinou až v roce 2005 a k většímu čerpání dotace došlo pouze v oblasti Obyvatelstvo a trh práce a Dopravní a technická infrastruktura. Řada projektů bude také trvat až do roku Dochází tak k zatížení rozpočtu v budoucích letech a k omezení realizace nových rozvojových projektů v nejbližších letech. Tab. 4: Členění projektů spolufin. z EU podle operačních programů v období Celkové Finanční zdroje Finanční zdroje Operační program, Počet náklady z EU JMK iniciativa EU projektů (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) SROP OP I OP RLZ INTERREG PHARE Celkem Pramen: Přehled projektů podporovaných z fondů EU , stav k , Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Finanční rámec 5

6 Více než polovina projektů byla realizována v rámci Společného regionálního operačního programu. Tyto projekty soustřeďovaly 70 % nákladů. Na druhém místě dle četnosti se nachází projekty z INTERREG, kterých je více než 20 %, ale na nákladech se podílí pouhými 1,4 %. Pro predikci zdrojů v období byla sestavena tabulka financování o realizovaných projektech. Podrobnější členění zdrojů financování v absolutním i relativním vyjádření je uvedeno v příloze. Při pohledu na celkové zdrojové zabezpečení realizovaných projektů je hrazeno 53,4 % nákladů ze strukturálních fondů EU, 26,8 % z prostředků kraje, 9,9 % ze státního rozpočtu a 9,7 % ze soukromých zdrojů. Podíl obecních zdrojů je téměř nulový, což je způsobeno absencí obecních projektů v hodnoceném souboru projektů. Nejvyšší podíl financí z EU se uplatňuje při financování projektů v oblasti obyvatelstva a trhu práce (78 %), územní a regionální spolupráce (75 %). Státní zdroje dominují u projektů v oblasti sociální infrastruktury (78 %), krajské zdroje tvoří nejvyšší podíl (47 %) v oblasti dopravní a technické infrastruktury. Soukromé zdroje jsou soustředěny téměř výhradně do oblasti průmyslu (55 %) a cestovního ruchu (21,6 %). Hodnotíme-li financování projektů podle operačních programů a iniciativ, tak se zdroje EU podílely 75 % na projektech v rámci INTERREG a PHARE V rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) to bylo 63 % a v rámci Společného operačního regionálního programu (SROP) činil podíl cca 60 %. Státní prostředky nejvíce spolufinancovaly projekty z OP RLZ (32 %). Nejvyšší podíl soukromých prostředků vykazují projekty v SROP (13,6 %). Podíl krajských zdrojů s pohybuje kolem 20 % (SROP 16 %, INTERREG 20 %, PHARE %). Podrobnosti k realizovaným projektům jsou uvedeny v příloze. Na základě odhadů získaných finančních prostředků ve Společném regionálním operačním programu lze tvrdit, že Jihomoravský kraj získal přibližně 10 % z celorepublikové alokace v tomto programu na programové období Z analýzy prostředků vynaložených na rozvoj Jihomoravského kraje se ukazuje, že se během poměrně krátké doby vydělily oblasti financované výhradně z národních zdrojů, ve většině případů z rozpočtu kraje, v případě větších projektů z fondů ČR, a oblasti, kde hrají finanční prostředky z EU dominantní roli. Významnou roli také hraje velikost rozvojových projektů. Se vzrůstajícím tlakem na aplikaci principu koncentrace a ve spojení s náročností projektové dokumentace se s podporou evropských fondů realizují spíše větší projekty, i když záleží na oblasti podpory, a projekty institucí a krajů (specifickou roli v tomto kontextu má OP průmysl a podnikání, kde funguje naopak řada menších dílčích programů). Obce tak téměř výhradně využívají dotací z národních zdrojů (PRV, SFŽP, SFDI, krajské dotační tituly) nebo využívají stejně jako různé ostatní subjekty z kraje (NNO, podnikatelé) finanční prostředky z fondů EU zprostředkovaně přes krajská grantová schémata. Je proto nezbytné posuzovat alokaci zdrojů v období v tomto zorném úhlu a přihlédnout k této diferenciaci při plánování finanční alokace v programovém období Finanční rámec 6

7 3. ZDROJE V OBDOBÍ Finanční prostředky, které bude kraj využívat při realizaci Strategie rozvoje v období lze z hlediska předvídatelnosti rozdělit do dvou kategorií. Národní zdroje lze plánovat jen na poměrně krátkou dobu, v dostatečné přesnosti maximálně na období, kdy je zpracován rozpočtový výhled příslušných národních subjektů. Pro účely strategie jsou v této oblasti zformulovány nejpravděpodobnější vývojové trendy. Druhou kategorií jsou finanční zdroje z Evropské unie. Vzhledem k sedmiletému programovému období EU, tj , kdy jsou prostředky určené na tento časový horizont známy, je možné vznášet konkrétnější závěry. Rozdělení prostředků do jednotlivých let či přesný odhad prostředků plynoucích do kraje již ale není možné z důvodu závislosti alokací na připravených a schválených projektech. 3.1 NÁRODNÍ ZDROJE Krajské zdroje Od vzniku krajů a započetí jejich fungování postupně rostly jejich příjmy v souvislosti s přechodem jednotlivých kompetencí. Ke stabilizaci krajský rozpočtů dochází v roce 2005, i když by objem krajských rozpočtů v letech následujících měl stále narůstat. Nadále přetrvává vysoká dotační závislost, kdy dotace tvoří cca 2/3 příjmů. V roce 2005 činily příjmy cca 12,6 mild. Kč, v roce 2006 jsou plánovány ve výši 13,1 mild. Kč a dle rozpočtového výhledu by se měly v letech přiblížit na úroveň 14 mild. a tam se stabilizovat. Výdaje kopírují tento vývoj, kraj hospodaří poměrně vyrovnaně. Z hlediska strategického rozvoje kraje je stěžejní vztah mezi běžnými a kapitálovými výdaji. Více než 90 % výdajů jsou běžné a na kapitálové výdaje zbývá něco přes 1 mild. Kč. Tento fakt, stejně jako vysoký podíl dotací na příjmech souvisí s tím, že kraj je zřizovatelem velkého množství příspěvkových organizací a jeho hlavním úkolem je zajistit tímto způsobem základní veřejné služby. Znamená to však, že za současné situace kraj nemůže svými prostředky realizovat větší rozvojové projekty. Zdroje ze státního rozpočtu Zdroje ze státního rozpočtu hrají nezanedbatelnou roli při rozvoji kraje. Přes možnosti čerpání prostředků z fondů EU je stále řada oblastí, pro které je důležité financování z národních fondů. Namátkou lze uvést Fond dopravní infrastruktury, Fond životního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení. Lze očekávat, že tyto prostředky budou nadále přispívat k rozvoji kraje. Zdroje ze státního rozpočtu dále tvoří nezbytný doplněk při realizaci rozvojových projektů. V programovém období činily tyto prostředky 10 % z nákladů realizovaných projektů. Při udržení tohoto podílu, ve spojení se zvýšenou mírou financování z fondů EU na 85 % lze předpokládat, že ostatní prostředky budou dostačovat na spolufinancování. Ostatní zdroje Na realizaci aktivit vedoucích k dosažení cílů Strategie se musí podílet všechny subjekty kraje, zejména obce a podnikatelský sektor. Jejich finanční zapojení závisí na mnoha faktorech a nelze je odhadnout. Lze však předpokládat, na základě vývoje v programovém období , že podíl těchto zdrojů nepřekročí 10 %. Finanční rámec 7

8 3.2 ZDROJE Z EU Finanční prostředky z EU Finální podoba finanční perspektivy EU 1 na léta byla schválena na summitu Evropské rady dne 16. prosince Evropská unie bude hospodařit s částkou téměř 862,4 mild. EUR (cca 25 biliónů Kč), což představuje 1,045 % hrubého národního důchodu EU. Evropská unie dlouhodobě posiluje objem prostředků určených na regionální rozvoj a na zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářského růstu regionů. Na udržitelný rozvoj (3 cíle strukturální politiky EU) je v programovém období určeno 379,74 mild. EUR, což činí 44 % vynaložených prostředků z rozpočtu EU. Tab. 5: Finanční perspektiva Evropské unie na programové období Objem finančních Objem finančních prostředků prostředků Oblast rozpočtu v období v jednom roce (v mild. EUR) (v mild. EUR) Podíl na celkovém rozpočtu (v %) Udržitelný rozvoj 379,74 54,25 44,0 z toho Hospodářský růst a zaměstnanost 72,12 10,30 8,4 z toho Soudržnost 307,62 43,95 35,7 Udržení a rozvoj přírodních zdrojů 371,24 53,03 43,0 z toho zemědělství 293,11 41,87 34,0 Občanství, svoboda, bezpečnost a justice 10,27 1,47 1,2 EU jako globální partner 50,01 7,14 5,8 Administrativa 50,30 7,19 5,8 Kompenzace 0,80 0,11 0,1 Celkové výdaje 862,36 123,19 100,0 Pramen: Díky navýšení rozpočtu se zvýší stropy pro čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a nové členské státy tak dostanou zhruba 5,3 mild. EUR navíc. V případě ČR je to 3,43 % HDP místo dosud navrhovaných 3,31 % HDP, což v absolutní částce znamená zhruba 3 mild. Kč ročně. Z rozpočtu EU budou směřovat další finanční prostředky také do zemědělství a rozvoje venkova. Finanční perspektiva zakotvila výhodnější podmínky pro získání prostředků ze SF. Flexibilnější pravidla pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů: Aplikace pravidla N+3 pro Nevratná DPH jako způsobilý výdaj (týká se např. obcí a neziskových organizací). Míra spolufinancování z fondů až 85% (původní návrh Komise 75% pro ESF a ERDF v Cíli Konvergence, v Cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (Praha) jen 50%); v období spolufinancování 75% (minimum opatření 80%). 1 Finanční rámec 8

9 Otevření možnosti financovat projekty v oblasti regenerace bydlení a rozvoje měst konkrétní podmínky budou v dalším jednání s Komisí upřesněny. Spolufinancování vztaženo k celkovým způsobilým výdajům (veřejným a soukromým) Prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro ČR. Pro ČR nejdůležitější částka z rozpočtu EU plyne právě ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Na období se bude jednat o 777 mild. Kč (v běžných cenách). To představuje průměrnou roční alokaci 111,1 mild. Kč (tj. více než čtyřnásobný nárůst oproti současnému období průměr v letech byl cca 25,4 mild. Kč). Prostředky z těchto fondů jsou podle priorit identifikovaných v Národním rozvojovém plánu určeny na projekty v oblastech infrastruktura a životní prostředí, podnikání a inovace, rozvoj lidských zdrojů a vyvážený rozvoj regionů. Tab. 6: Relativní alokace finančních prostředků EU určených pro ČR v programovém období v rámci cíle 1 podle operačních programů Operační program Podíl v % Objem finančních prostředků V mild. Kč/rok V mild. Kč OP Podnikání a inovace 12 13,1 91,7 OP Výzkum vývoj a inovace 6 6,5 45,8 OP Zaměstnanost 10? 11,3 79,0 OP Vzdělávání 10? 11,3 79,0 OP Životní prostředí 20 22,4 156,7 OP Doprava 20 22,4 156,7 Integrovaný operační program 8 8,7 61,1 Regionální operační programy 12 13,1 91,7 OP Technická pomoc 2 2,2 15,3 Celkem cíl 1 Konvergence ,0 776,9 Pozn.: Rozdělení prostředků v podílech podle Národního rozvojového plánu , verze leden 2006, OP Zaměstnanost a OP Vzdělávání odhad (ještě není vyjasněno). Operační programy jsou cestou, přes kterou získávají jednotlivé subjekty finanční prostředky z fondů EU. Objem prostředků, které získá Jihomoravský kraj lze určit jen velmi přibližně, protože jejich alokace závisí na počtu a kvalitě podaných projektů. V tomto ohledu jsou specifické regionální operační programy, kde se alokace prostředků přesouvá na úroveň regionů soudržnosti NUTS II. Tab. 7: Alokace prostředků v regionálních operačních programech v období V mild Kč/rok V mild. Kč. na období Celkem SF ČR 111,0 776,9 ROP (12%) 13,32 93,228 ROP JV ( = 1,71 %) 1,898 13,285 ROP JMK ( = 0,94 %) 1,043 7,303 Pozn.: Podíl ROP podle Národního rozvojového plánu , verze leden Regionální operační programy (ROP) zahrnují aktivity, které jsou v působnosti krajů a obcí a které mohou významnou měrou přispět k rozvoji regionů. Jedná se o aktivity znamenající Finanční rámec 9

10 zhodnocení majetku krajů či obcí a spadající do samostatné působnosti krajů a obcí (podpora podnikání, cestovního ruchu v oblastech na vyplnění mezer s vazbou na příslušný OP v gesci příslušných resortů). V případě ROP může region NUTS II, resp. kraj kalkulovat s relativně jistým objemem finančních prostředků. Oblasti podporované z ROP a alokace finančních prostředků mezi jednotlivé priority jsou uvedeny v příloze Financování rozvoje s využitím prostředků EU v období Při realizaci projektů s podporou finančních prostředků EU je třeba zajistit z národních zdrojů dostatečné zdroje na spolufinancování operačních programů. Tyto potřebné finanční prostředky kraje lze rozdělit na prostředky z rozpočtu kraje, prostředky od ostatních subjektů kraje a prostředky ze státního rozpočtu. Poslední zmiňované se při nárůstu disponibilních zdrojů EU a tomu neodpovídajícímu zvýšení rezerv kraje na spolufinancování jeví jako klíčové. Finanční prostředky dostupné z jiných než krajských zdrojů lze určit jen přibližně. V případě předpovědi získání prostředků z fondů EU je stěžejním faktorem projektová absorpční kapacita kraje a schopnost subjektů z kraje podílet se na spolufinancování. Uváděné částky jsou proto jistým stropem a určují maximální dosažitelný objem peněz při příznivém vývoji ostatních faktorů. Specifická je situace v případě ROP, kdy jsou prostředky rozpočítány až do krajské úrovně a objem prostředků získaných v rámci ROP lze považovat za poměrně jistý. U prostředků ze státního rozpočtu lze očekávat určitá kontinuita, zdroje soukromé a obecní jsou však jen obtížně předpovídatelné. K jejich odhadu byla využita analýza financování realizovaných projektů a předpoklad navýšení finanční spoluúčasti v celkovém součtu. Při realizaci finanční alokace je třeba přihlížet k rozdílné struktuře spolufinancování v jednotlivých OP a rozdílné finanční náročnosti jednotlivých oblastí. Prioritním cílem je vyjasnění hlavních finančních toků do jednotlivých oblastí rozvoje kraje a odhadnutí finančních nároků na jednotlivé zúčastněné subjekty. Z hlediska kraje je klíčový odhad každoroční výše finančních prostředků nezbytných pro spolufinancování projektů a zajištění chodu projektového mechanismu v kraji. Odhad komplikuje v současné době jen dílčí znalost plánovaných projektových záměrů, neboť nové podněty budou vznikat během celého programového období Tab. 8: Předpoklad možných získaných prostředků z EU v programovém období pro Jihomoravský kraj Operační program Objem finančních prostředků V mil. Kč/rok V mil. Kč OP Podnikání a inovace OP Výzkum vývoj a inovace OP Zaměstnanost OP Vzdělávání OP Životní prostředí OP Doprava Integrovaný operační program Regionální operační programy 1043* 7303* OP Technická pomoc Celkem cíl 1 Konvergence Pozn. Objem prostředků je vypočten na základě předpokladu získání 7,8 % z fondů EU určených pro ČR (viz tab. 5), což vychází z podílu prostředků určených jednotlivým krajům v rámci ROP; * viz tab. 6 Finanční rámec 10

11 Příjmy JMK činily v roce ,29 mild. Kč, v roce ,25 mild. Kč, ale v roce 2005 již 12,56 mild. Kč. Rozpočet na rok 2006 má příjmy ve velikosti 13,12 mild. Kč. Kraj se na spolufinancování realizovaných projektů v období podílel 494 mil. Kč, v období by muselo dojít k několikanásobnému nárůstu, jinak předpoklad získání maximálně dosažitelného objemu prostředků z fondů EU není při současném zatížení rozpočtu reálný. V relativním vyjádření tvoří finanční podíl kraje na celkových nákladech realizovaných projektů s podporou fondů EU v období téměř 27 %, podíl EU činí 53 %, podíl finančních prostředků ze státního rozpočtu 10 %. Za situace, kdy se možný podíl financování z EU zvýšil na 85 % a podíl státního financování výrazněji neklesne, mohou krajské prostředky podpořit poměrně vysoký počet projektů. Tab. 9: Předpoklad financování v období Zdroj financování Podíl v % V mil. Kč/rok V mil. Kč Zdroje EU Státní rozpočet Krajský rozpočet Obecní rozpočty 2, Soukromé zdroje 2, Celkem Finanční alokace v období lze naznačit pouze schématicky a v podstatě jen pro období Bude ovlivněna zejména velkými rozvojovými projekty, které se podaří připravit a prosadit jako prioritní. Zdroje se budou stále více koncentrovat a lze předpokládat vysokou míru investic v oblasti dopravní infrastruktury a také v oblasti životního prostředí. Finanční rámec 11

12 PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1: PROJEKTY REALIZOVANÉ V OBDOBÍ Příloha 1.1: Relativní vyjádření projektů spolufinancovaných z EU v okruzích SRJMK (v %) Okruh Počet projektů Celkové náklady A Věda a výzkum 0,0 0,0 B Průmysl 4,3 12,2 C Cestovní ruch 26,1 12,9 D Zemědělství a lesnictví 1 0,0 0,0 E Životní prostředí 6,5 2,9 F Obyvatelstvo a trh práce 19,6 14,3 G Sociální infrastruktura 2,2 7,4 H Městská sídla 0,0 0,0 I Venkovský prostor 2 0,0 0,0 J Dopravní a technická infrastruktura 3 19,6 44,3 K Územní a regionální spolupráce 4,3 0,4 O Ostatní 15,2 3,9 Celkem 100,0 100,0 Pramen: Přehled projektů podporovaných z fondů EU , stav k , Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Poznámky: 1 Většina dotací do oblasti zemědělství jde přes zemědělské, nikoliv strukturální fondy. Tyto dotace nejsou spolufinancovány krajem a směřují přímo podnikatelským subjektům podle speciálních pravidel. 2 Projekty spadající do tohoto okruhu jsou většinou menšího rozsahu a nejsou financovány z EU, ale převážně z Programu rozvoje venkova JMK. 3 Čísla v tomto okruhu se týkají výhradně dopravní infrastruktury. Většina komunikací, kanalizací a ČOV byla hrazena z národních rozpočtů ČR - dotace ze státních účelových fondů. Příloha 1.2 :Relativní vyjádření projektů spolufinancovaných z EU podle OP (v %) OP Počet projektů Celkové náklady SROP 56,5 70,1 OP I 2,2 13,0 OP PP 0,0 0,0 OP RLZ 8,7 8,3 INTERREG 21,7 1,4 PHARE ,7 5,6 Celkem 100,0 100,0 Pramen: Přehled projektů podporovaných z fondů EU , stav k , Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Finanční rámec 12

13 Příloha 1.3: Projekty realizované v období dle okruhů SRJMK zdroje financování Okruh Celkové Financování (v mil. Kč) Počet náklady Krajské Municipální Soukromé projektů Zdroje EU Státní zdroje (v mil. Kč) zdroje zdroje zdroje A Věda a výzkum B Průmysl C Cestovní ruch D Zemědělství a lesnictví E Životní prostředí F Obyvatelstvo a trh práce G Sociální infrastruktura H Městská sídla I Venkovský prostor J Dopravní a technická infrastruktura K Územní a regionální spolupráce O Ostatní Celkem Pramen: Přehled projektů podporovaných z fondů EU , stav k , Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK, financování doplněno odbory KrÚ JMK Příloha 1.4: Projekty realizované v období dle operačních programů zdroje financování absolutní vyjádření Operační program, iniciativa Celkové Financování (v mil. Kč) Počet náklady Krajské Municipální Soukromé projektů Zdroje EU Státní zdroje (v mil. Kč) zdroje zdroje zdroje SROP OP I OP RLZ INTERREG PHARE Celkem Pramen: Přehled projektů podporovaných z fondů EU , stav k , Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK, financování doplněno odbory KrÚ JMK Finanční rámec 13

14 Příloha 1.5: Projekty realizované v období dle okruhů SRJMK zdroje financování relativní vyjádření Celkové Financování (v %) Počet náklady Okruh Krajské projektů (v mil. Kč) Zdroje EU Státní zdroje zdroje Municipální zdroje Soukromé zdroje (= 100 %) A Věda a výzkum B Průmysl ,8 0 11,3 0 55,0 C Cestovní ruch ,8 0,5 17,4 1,8 21,6 D Zemědělství a lesnictví , E Životní prostředí ,7 45,0 15,3 0 0 F Obyvatelstvo a trh práce ,4 15,5 5,9 0 0,2 G Sociální infrastruktura ,0 78, H Městská sídla I Venkovský prostor J Dopravní a technická infrastruktura ,9 0 47,1 0 0 K Územní a regionální spolupráce ,0 0 25,0 0 0 O Ostatní ,0 10,6 14,3 0,1 0 Celkem ,4 9,9 26,8 0,2 9,7 Pramen: Přehled projektů podporovaných z fondů EU , stav k , Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK, financování doplněno odbory KrÚ JMK Příloha 1.6: Projekty realizované v období dle operačních programů zdroje financování relativní vyjádření Celkové Financování (v %) Počet náklady Operační program, iniciativa projektů (v mil. Kč) Zdroje EU Státní zdroje Krajské zdroje Municipální zdroje Soukromé zdroje ( = 100 %) SROP ,8 10,0 16,2 0,3 13,6 OP I ,0 0 0 OP RLZ ,5 31,8 4,7 0 0 INTERREG ,0 4,5 20,5 0 0 PHARE ,1 0 24,7 0 0,2 Celkem ,4 9,9 26,8 0,2 9,7 Pramen: Přehled projektů podporovaných z fondů EU , stav k , Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK, financování doplněno odbory KrÚ JMK Finanční rámec 14

15 PŘÍLOHA 2: DOKUMENTY EU A ČR S DOPADEM NA FINANČNÍ VZTAHY STRATEGIE ROZVOJE KRAJE Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) Tento dokument obsahuje priority hospodářské a sociální soudržnosti. V rámci SOZS jsou navrženy tři nové cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti 1. Konvergence, 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, 3. Evropská územní spolupráce. Finanční prostředky k naplňování těchto cílů budou plynout z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (CF). V návaznosti na Strategické obecné zásady Společenství připravuje každý členský stát EU tzv. Národní strategický referenční rámec. Národní strategický referenční rámec (NSRR) Národní strategický referenční rámec odráží nařízení a priority politiky soudržnosti EU. Dokument obsahuje politické závazky členského státu vůči Evropské unii a podléhá negociačnímu procesu s Evropskou komisí. Národní strategický referenční rámec je spojnicí mezi evropskými prioritami uvedenými ve Strategických obecných zásadách Společenství a národními prioritami politiky soudržnosti rozpracovanými v Národním rozvojovém plánu a operačních programech. Národní strategický referenční rámec je rozdělen na dvě části strategickou a operační. Strategická část specifikuje zvolenou strategii pro všechny definované cíle politiky soudržnosti EU. Zdůvodňuje soulad zvolené strategie s evropskými Strategickými obecnými zásadami na základě provedené analýzy nerovností, slabých stránek a potenciálu členského státu. Národní strategický referenční rámec zohledňuje širší kontext, v němž se národní ekonomika pohybuje. Jsou zde stanoveny tématické a regionální priority a vazba na Strategii rozvoje venkova, rybolovu. Významná pozornost je věnována obnově městského prostředí. Základem operační části je seznam operačních programů a indikativní finanční alokace, dále také přehled příspěvků z dalších finančních nástrojů. Součástí dokumentu je rovněž popsání mechanismu pro koordinaci aktivit operačních programů tak, aby členský stát splnil veškeré závazky vůči EU, které pro něj z nařízení vyplývají. Národní strategický referenční rámec obsahuje také ve své operační části finanční alokace z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova a Evropského rybářského fondu. Národní rozvojový plán (NRP) Podrobné rozpracování priorit do dílčích cílů a popsání strategie jejich realizace, včetně promítnutí do struktury operačních programů, je v případě České republiky uvedeno v Národním rozvojovém plánu. Ten popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti a klíčové body tohoto systému jsou promítnuty do Národního strategického referenčního rámce. Význam Národního rozvojového plánu pro Českou republiku lze spatřovat ve třech oblastech. Za prvé podrobným způsobem formuluje hierarchii priorit a rozpracuje cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Za druhé překlene mezeru mezi Strategií hospodářského růstu, která se ze své podstaty dlouhodobého koncepčního dokumentu nezabývá aspekty implementace, a Národním strategickým referenčním rámcem, který by měl být především politickým dokumentem. Za třetí se stane důležitým podpůrným dokumentem pro vyjednávání České republiky s Evropskou komisí o způsobu implementace politiky hospodářské a Finanční rámec 15

16 sociální soudržnosti v České republice. Cílem je vytvořit ucelený a koherentní dokument, který umožní pružně reagovat na dynamické změny vnitřního či vnějšího prostředí. Politika soudržnosti přispívá k posílení hospodářské a politické integrace prostřednictvím rozvoje infrastruktury sítí a přístupu k službám veřejného zájmu, zvyšování odbornosti občanů Společenství, zvýšení dostupnosti vzdálených regionů a podpory spolupráce. Tato politika je založena na zásadách Politiky soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: strategické obecné zásady Společenství, (Brusel, ) KOM (2005) 0299, dále na Strategii udržitelného rozvoje (UV ČR č. 1242/ ) a strategii hospodářského růstu (UV ČR č. 984/ ). Při nastavení strategie politiky soudržnosti v ČR se vychází z následujících zásad: Nasměrování intervencí do oblastí s vysokým růstovým potenciálem, definovaných věcně i územně. Zaměření podpory do hnacích sil růstu a zaměstnanosti s výrazným multiplikačním efektem. Politika soudržnosti v ČR se zaměří na investice do hmotného a lidského kapitálu, které významně přispívají k posílení růstového potenciálu, mají hmotný charakter (infrastruktura), na druhé straně zahrnují i investice v oblasti V a V, inovací, vzdělávání a odborné přípravy a adaptability pracovníků. Rozvojová strategie navržená v NRP je komplementární s ostatními politikami Společenství realizovanými v ČR i s vlastními politikami ČR. Národní dotační tituly budou postupně harmonizovány tak, aby byly komplementární vůči strategii NRP, resp. vůči intervencím realizovaným prostřednictvím operačních programů. Zlepšení řízení veřejných záležitostí. Politika soudržnosti umožňuje nově zaměřit intervence rovněž na modernizaci a zefektivnění veřejné správy v ČR, a to na všech úrovních. Vzhledem k tomu, že efektivní výkon veřejné správy významným způsobem ovlivňuje účinnost intervencí národních a evropských politik na národní, regionální a místní úrovni, včetně politiky soudržnosti, je tato oblast pokládána za nedílnou součást strategie NRP. Podpora aplikace komplexního přístupu k územní soudržnosti. Politika soudržnosti sleduje vyvážený a harmonický rozvoj území tím, že koncipuje územně vymezené strategie umožňující horizontální provázání intervencí realizovaných prostřednictvím jednotlivých priorit či operačních programů. Prostřednictvím komplexního a strategického přístupu rozvíjí místní potenciál, optimalizuje intervence v území a přispívá tak k udržitelnosti ekonomických a sociálních struktur v jednotlivých typech území (funkční regiony, mikroregiony, městské a venkovské oblasti). Udržitelnost hospodářského růstu na bázi zlepšování životního prostředí. Při rozpracování alokace finančních prostředků v rámci NRP mezi prioritní osy a priority se vycházelo ze schválené alokace prostředků mezi OP (vedení MMR a vzatých na vědomí 3. ŘKV) s tím, že rozložení prostředků reflektuje priority České republiky ve Finanční rámec 16

17 vazbě na strategické dokumenty Evropské unie. Faktory, které významným způsobem ovlivnily konečnou výši alokace v jednotlivých kategoriích, byly následující: oblasti intervence vyplývající z návrhů nařízení Rady a Parlamentu; návrhy prioritních oblastí intervencí politiky soudržnosti na celoevropské úrovni formulované ve Strategických obecných zásadách Společenství; zkušenosti z průběhu čerpání strukturálních prostředků ve stávajícím období; doporučení EK směrovaná ČR; závazky vyplývající z Přístupové smlouvy; intervenční priority vyplývající ze schválených či připravovaných národních strategií (viz příslušné resorty); intervenční priority vyplývající z požadavků regionů soudržnosti (resp. krajů) a dalších regionální partnerů, především větších měst; doporučení z evaluačních studií RPS a resortů, které byly zaměřeny na oblasti intervencí podporované politikou hospodářské a sociální soudržnosti; doporučení přicházející od zpracovatelů ex ante a SEA hodnocení. Česká republika se zavázala přispívat k naplňování cílů Lisabonské strategie, jejímž cílem je systematicky posílit dlouhodobou konkurenceschopnost EU, umožnit růst zaměstnanosti a podpořit udržitelný rozvoj. Tomu odpovídá významný podíl intervencí zaměřených na problematiku konkurenceschopného podnikatelského sektoru, posilování inovačního potenciálu České republiky, zvyšování zaměstnanosti prostřednictvím zvyšování flexibility trhu práce a adaptability pracovních sil na nové měnící se podmínky v globální ekonomice. Zároveň je nutné reflektovat potřeby, na něž upozorňuje SWOT analýza NRP a další dokumenty, které jsou spojeny s tradičními intervencemi regionální politiky, resp. politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Česká republika dosud disponuje nedostatečně rozvinutou sítí kapacitních komunikací (tj. nedobudovaná siť dálnic, zastaralá síť hlavních železničních tahů), což omezuje zapojení regionů do společného evropského trhu a snižuje tak potenciální výhody plynoucí z členství v EU. Česká republika se smluvně zavázala aplikovat acquis communautaire v oblasti ochrany životního prostředí, což vyžaduje nasměrování významného podílu intervencí do této oblasti. Finanční rámec 17

18 PŘÍLOHA 3: NÁVRH ROZDĚLENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z EU NÁRODNÍ ROZVOJOVÝ PLÁN Příloha 3.1: Rozdělení prostředků v rámci cíle Konvergence věcné vazby Prioritní osa OP Podnikání a inovace Finanční rámec 18 OP Výzkum vývoj a inovace OP Zaměstnanost OP Vzdělávání OP Životní prostředí OP Doprava Integrovaný operační program Regionální operační programy Posilování Konkurenceschopný podnikatelský sektor XXX XX X X X konkurenceschopnosti Rozvoj udržitelného CR X XX XXX české ekonomiky Podpora kapacit výzkumu a vývoje, inovací XX XXX X XX Vzdělávání X XX XXX XX X Rozvoj moderní a Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti X XXX konkurenceschopné Posilování sociální soudržnosti XXX XX XX společnosti Rozvoj informační společnosti X X XXX X Chytrá veřejná správa???? XX XXX Životní prostředí a Ochrana a zlepšení kvality ŽP XX XXX XX XX dostupnost Zlepšení dostupnosti dopravy XXX XX Vyvážený rozvoj regionů XX XXX Vyvážený a harmonický Rozvoj městských oblastí X XXX XX rozvoj území ČR Rozvoj venkovských oblastí XXX Výše uvedená tabulka Rozdělení prostředků v rámci cíle Konvergence věcné vazby popisuje hlavní věcné vazby mezi prioritními osami a prioritami na straně jedné a zamýšlenými operačními programy na straně druhé. Intenzita těchto vazeb je naznačena symbolem X. XXX přímá vazba mezi prioritou a operačním programem. Uvedený operační program je hlavním nástrojem implementace uvedené priority. Příspěvek této priority intervencím realizovaným operačním programem je dominantní. XX - přímá vazba mezi prioritou a operačním programem. Podíl uvedené priority je důležitý, není však dominantní. X - věcná vazba mezi prioritou a operačním programem. Tato vazba má však slabé finanční aspekty řešení např. formou křížového spolufinancování či flexibilním vyčleněním prostředků při formování OP. Vzdělávání v rámci resortů a technická pomoc pro administraci OP je řešena v rámci příslušných OP z prostředků alokovaných na OP. Pramen: NRP , verze leden 2006 OP Technická pomoc

19 Příloha 3.2 : Rozdělení prostředků v rámci cíle Konvergence finanční vazby Prioritní osa Posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky Rozvoj moderní a konkurenceschopné společnosti Životní prostředí a dostupnost Vyvážený a harmonický rozvoj území ČR Podíl prioritní osy (%) Podíl priority (%) OP Podnikání a inovace Podíl (%) X* Y* Konkurenceschopný podnikatelský sektor 11,5 10,8 0,7 Rozvoj udržitelného CR 21,4 4,2 2 2,2 Podpora kapacit výzkumu a vývoje, inovací 5,7 0,7 5 Vzdělávání 10,3 0,3?? 1 Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti 4? 1 1,5 Posilování sociální soudržnosti 28,6 8,5? Rozvoj informační společnosti 2 2 Chytrá veřejná správa 3,8?? 0,8 2 Ochrana a zlepšení kvality ŽP 22,7 0,5 20 1, Zlepšení dostupnosti dopravy 23,3 20 3,3 Vyvážený rozvoj regionů Rozvoj městských oblastí Rozvoj venkovských oblastí OP Výzkum vývoj a inovace OP Zaměstnanost OP Vzdělávání OP Životní prostředí OP Doprava Integrovaný operační program Regionální operační programy OP Technická pomoc *Pozn. Bude předmětem dalších jednání, součet alokací obou OP je 20 % Pramen: NRP , verze leden 2006 Finanční rámec 19

20 Příloha 3.3: Spolufinancování veřejnými zdroji v jednotlivých OP a fondech EU Operační program Veřejné zdroje celkem Váha v % Veřejné zdroje spolufinancování Spolufinancování EU Celkem Podíl ERDF Podíl ESF Podíl FS Podíl Spolufinancování ČR Celke Podíl m =3+11 X 3= =3/1 X 6=5/3 X 8=7/3 X 10=9/3 X 12=11/1 OP Podnikání a inovace 4214, ,7 0, , ,7 0,25 OP Výzkum vývoj a inovace 2107, ,2 0, , ,8 0,25 OP Zaměstnanost???????????? OP Vzdělávání???????????? OP Životní prostředí 6493, ,45 0,83 878,1 0, ,35 0, ,1 0,17 OP Doprava 6493, ,45 0,83 878,1 0, ,35 0, ,1 0,17 Integrovaný operační program Regionální operační programy 2809, ,3 0, , ,4 0, , ,4 0, ,5 0,25 OP Technická pomoc 702, ,9 0,75 526, ,6 0,25 Celkem cíl Konvergence 44167, , ,7 5267,8 9048,7 7450,1 Pramen: NRP , verze leden 2006 Finanční rámec 20

21 PŘÍLOHA 4: GLOBÁLNÍ CÍL, SPECIFICKÉ CÍLE A PRIORITY A HRUBÁ ALOKACE FINANCÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU PRO NUTS 2 JIHOVÝCHOD (Pramen: Pracovní verze Regionálního operačního programu 0.2, duben 2006) Globální cíl: Růst konkurenceschopnosti a prosperity regionu při zvyšování kvality života obyvatel. Specifický cíl 1: Specifický cíl 2: Specifický cíl 3: Zkvalitnit dopravní infrastrukturu a obslužnost území při respektování ochrany životního prostředí. Zvýšit účast cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu. Zkvalitnit podmínky pro život obyvatel ve městech a na venkově. Priorita 1: Rozvoj dopravy 67 % financí 1. Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu. 2. Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy. 3. Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu. Priorita 2: Rozvoj cestovního ruchu 12 % financí 1. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. 2. Rozvoj služeb v cestovním ruchu. Priorita 3: Rozvoj měst a venkovského prostoru 19 % financí 1. Rozvoj a regenerace statutárních sídel. 2. Rozvoj a stabilizace ostatních sídel. Priorita 4: Technická pomoc 2 % financí 1. Aktivity spojené s řízením ROP. 2. Ostatní aktivity technické pomoci ROP. 3. Podpora absorpční kapacity.