Ekonomický seminář Komerční banky

Transkript

1 Staré a nové požadavky na členství v eurozóně Ekonomický seminář Komerční banky Oldřich Dědek člen bankovní rady Praha, 26. září 2017

2 Maastrichtská konvergenční kritéria Maastrichtská smlouva Smlouva o Evropské unii právní základ pro jednotnou měnovou politiku a jednotnou měnu Podpis 7. února 1992, účinnost 1. listopadu 1993 Obtížný ratifikační proces (měnové turbulence ) Konvergenční kritéria Prokázání vysokého stupně ekonomické konvergence před vstupem do HMU (letitý spor mezi DE a FR) Ekonomická kritéria: inflace, úrokové sazby, měnový kurz, deficit a dluh veřejných financí Právní konvergence: kompatibilita zákona o ČNB s členstvím v Eurosystému 2

3 Kritérium cenové stability (1) Vymezení kritéria Průměrná míra inflace měřená v průběhu jednoho roku před šetřením nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států EU, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen a spočtena je jako přírůstek posledního dostupného 12-ti měsíčního průměru jmenovaného indexu oproti předchozímu 12-ti měsíčnímu průměru. Motivace Výrazné inflační rozdíly komplikují provádění jednotné měnové politiky. Eroze cenové konkurenceschopnosti kvůli trvale vyšší inflaci nemůže být léčena devalvací. Projev oddanosti kultuře cenové stability (dlouholetý atribut německé hospodářské politiky) 3

4 Kritérium cenové stability (2) Polemika Referenční inflace počítaná za země mimo eurozónu Interpretace nejlepších výsledků cenové stability (Estonsko 2011 započteny země s deflací) Interpretace nejlepších výsledků cenové stability inflační cíl ECB? Udržitelnost nízké inflace (Litva 2007 překročení limitní hodnoty o 0,1 procentního bodu) Požadavek na nízkou inflaci omezuje hospodářský růst v dohánějících ekonomikách? (Balassa-Samuelsonův efekt) Příznivé vyhlídky české ekonomiky na splnění kritéria Referenční hodnota 1,8 1,3 0,6 1,1 2,3 2,8 3,0 ČR 1,4 0,4 0,3 0,6 1,5 1,8 1,9 Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

5 Kritérium úrokových sazeb (1) Vymezení kritéria Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu EU v průběhu jednoho roku před šetřením nepřekračuje o více než 2 procentní body průměrnou úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Pro měření úrokových sazeb se používají výnosy desetiletých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů (aplikováno na Estonsko). Motivace Malé výnosové diferenciály indikují absenci rizikových přirážek za vyšší budoucí inflaci. Pojistka proti cenové nestabilitě dluhových cenných papírů při konverzi z národní měny na euro Příznivé vyhlídky české ekonomiky na splnění kritéria Referenční hodnota 6,4 3,8 3,8 3,9 6,1 4,3 3,8 ČR 2,1 1,6 0,6 0,7 1,2 1,5 1,8 Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

6 Polemika Kritérium úrokových sazeb (2) Nadbytečnost kritéria konvergence výnosů důsledkem politického rozhodnutí o členství v měnové unii (princip nekryté úrokové parity) Tržní selhání v podobě opomíjení kreditního rizika v době před dluhovou krizí v eurozóně Excesy v tržních výnosech během postkrizového období (riziko pro Lotyšsko 2014) E / E i F i H 6

7 Kritérium směnného kurzu (1) Vymezení kritéria Zapojena do kurzového mechanismu ERM II alespoň po dobu dvou let, přičemž kurz vůči euru se má pohybovat bez nadměrného pnutí v blízkosti centrální parity, která nesmí být jednostranně devalvována. Využití řady dalších podpůrných informací: kurzová volatilita vůči euru a její trend, velikost a vývoj diferenciálů krátkodobých úrokových sazeb vůči euru, role devizových intervencí, aj. Vlastnosti ERM II Centrální parity národních měn jsou vyjádřeny vůči euru. Rozpětí ±15 % s možností vyjednání užších pásem (Dánsko ±2¼ %) Automatické intervence na okrajích pásma za předpokladu, že není ohrožena cenová stabilita eurozóny Kurzové režimy nekompatibilní se členstvím v ERM II: volné čí řízené plování, jednostranná euroizace, kurzový závěs vůči jiné měně než euro Motivace Trénování centrální parity před jejím neodvolatelným zafixováním Prokázání schopnosti obejít se bez obnovování cenové konkurenceschopnosti pomocí devalvace 7

8 Kritérium směnného kurzu (2) Rozkol praxe s původními představami Maastrichtské smlouvy Původně úzká normální pásma ± 2 ¼ % a širší dočasná pásma ±6 % Kurzové turbulence v letech si vynutily rozšíření normálních fluktuačních pásem na ± 15 %. Problém hodnocení kurzové stability v rámci širokých pásem si vynutil sledování řady doplňkových ukazatelů. Asymetrie kurzového kritéria Nepřípustnost devalvace a akceptování revalvace centrální parity Slovensko 2009: dvojí revalvace o 8,5 % a 17,6 % Strategie ČR přistoupení k eurozóně Na účast v mechanismu ERM II nutno pohlížet pouze jako na bránu umožňující přistoupení k eurozóně a nikoli jako na optimální formu kurzového režimu pro českou korunu. Zapojení do ERM II lze proto očekávat až v okamžiku, kdy si vláda 8 vyjasní vhodné načasování vstupu do eurozóny.

9 Kritérium veřejných financí Rozpočtový deficit veřejného sektoru Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekročil referenční hodnotu 3%. Výjimky: uvedený poměr se výrazně snížil a přiblížil se referenční hodnotě, nebo překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a nacházelo se blízko referenční hodnoty. Dluh veřejného sektoru Poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekročil referenční hodnotu 60 %. Výjimky: uvedený poměr se snižuje a blíží se uspokojivým tempem referenční hodnotě (důležité pro Belgii, Itálii a Řecko s dluhem přes 100 % HDP). Příznivé vyhlídky české ekonomiky na splnění kritéria Veřejný deficit (3 % HDP) Veřejný dluh (60 % HDP 44,9 42,2 40,3 38,6 38,5 38,0 37,1 Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

10 Pakt stability a růstu Motivace: udržování fiskální disciplíny na trvalém základě (nikoli jen jednorázově při plnění maastrichtských kritérií) Pakt přijat v červnu 1997 na amsterdamském zasedání Evropské rady (účinný od vzniku eurozóny) SGP tvořen komplexem usnesení Evropské rady a rozhodnutí Rady EU Obsah Realizace obecného ustanovení Maastrichtské smlouvy o nepřípustnosti nadměrných deficitů Vymezení nadměrného deficitu je shodné s vymezením kritéria veřejných financí (pro 3 % podíl deficitu a 60 % podíl dluhu na HDP). SGP je závazný pro všechny členy EU s výjimkou sankčních ustanovení, které lze uvalit pouze na členy eurozóny. Penalizace nečlenů eurozóny pozastavením plateb z Fondu soudržnosti (495 mil. EUR u Maďarska v březnu 2012). Dvojí hodnocení stavu veřejných financí Konvergenční zpráva plnění maastrichtských kritérií SGP absence procedury při nadměrném deficitu 10

11 Externí efekty nekonsolidovaných veřejných financí na ostatní členy měnové unie Nadměrné vládní výdaje povzbuzují celkovou inflaci. Nákupy vládních dluhopisů nerezidenty působí krátkodobě na zhodnocování společné měny a poškozují exporty ostatních členů. Nákaza šířená ze země postižené dluhovou krizí Efekt černého pasažéra Jednotlivý člen měnové unie nemůže být postižen kurzovou krizí za nedisciplinované chování. Výhody nedisciplinovaného chování se dostavují pouze za předpokladu, že ostatní se chovají disciplinovaně. Deficit bias Význam fiskální disciplíny Sklon moderních demokracií k nadměrným deficitům pod tlakem volebního cyklu Lákavé přenášení dluhového břemene na budoucí generace Krize důvěry SGP v letech

12 Nové prvky v ekonomickém řízení Bankovní unie Zesílený fiskální dohled Zpřísněná pravidla SGP (Six-Pack, Two-Pack) Minimální požadavky na fiskální rámce Dohled nad makroekonomickými nerovnováhami Procedura při nadměrné nerovnováze Nástroje krizového řízení EFSM Evropský mechanismus finanční stabilizace (European Financial Stabilisation Mechanism) EFSF Evropský nástroj finanční stability (European Financial Stability Facility) ESM Evropský stabilizační mechanismus (European Stability Mechanism) Evropský semestr - nový rámec pro koordinaci politik Doporučení pro jednotlivé země (CSR) Pakt euro plus Fiskální úmluva (Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii) 12

13 Krizový management Bludný kruh sebenaplňujících se očekávání Vysoký vládní dluh (původcem vládní i privátní sektor) růst rizikových přirážek vysoké úroky absorbují veškeré rozpočtové úspory rozpočtové úspory podlamují růst další růst rizikových přirážek kvůli neschopnosti generovat zdroje na splacení dluhu Nápravný program (adjustment programme) Externí pomoc přerušuje závislost na extrémně drahém vypůjčování na finančních trzích. Podmínění pomoci strukturálními reformami (obyčejně krajně nepopulárními) s cílem obnovit důvěru finančních trhů a vytvořit podmínky pro splacení pomoci. Významné místo analýz dluhové udržitelnosti (projekce dluhové trajektorie v závislosti na předpokladech nápravného programu). Standardní postup MMF Dohoda o záložním úvěru (Stand-By Arrangement) Důraz na národní vlastnictví programu (national ownership) Nekontroverzní postup při pomoci nečlenům eurozóny Nástroj střednědobé finanční pomoci (Medium-Term Financial Assistance, MTFA) zřízen v r Během krize z nástroje čerpaly Maďarsko, Lotyšsko, Rumunsko 13

14 Článek No bail-out Článek 125, kapitola 1, hlava VIII konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie Unie neodpovídá za závazky, ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků kteréhokoli členského státu, pokud se nejedná o vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru. Členský stát neodpovídá za závazky, ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků jiného členského státu, aniž jsou dotčeny vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru. Zakazuje článek vytváření záchranných mechanismů? Zakazuje článek intervenční nákupy vládních dluhopisů Evropskou centrální bankou? Je smysluplnou alternativou neposkytnutí pomoci a vyhlášení státního bankrotu? 14

15 ECJ kauza Pringle Ze zákazu odpovídat za závazky a přebírat závazky nelze vyvozovat, že účelem dotčeného článku je zakázat Unii a členským státům poskytovat návratnou finanční pomoc jinému členskému státu. Účelem článku je motivovat členské státy ke zdravé rozpočtové politice. V rozporu s ním proto není taková finanční pomoc, která nesnímá z příjemce pomoci odpovědnost za závazky vůči věřitelům a nutí jej prostřednictvím připojených podmínek k provádění obezřetné rozpočtové politiky. Poskytnutí pomoci formou úvěru nijak neznamená přebírání dluhu členského státu poskytovatelem pomoci, pokud je příjemce pomoci povinen poskytnuté prostředky vrátit spolu s přiměřeným úrokem. Poskytnutí pomoci formou nákupu dluhopisů na sekundárním trhu neznamená přechod dluhu z příjemce na poskytovatele pomoci. Zaplacení tržní ceny za nabyté dluhopisy nemá dopad na povinnost emitenta splatit tyto dluhopisy. 15

16 Evropský stabilizační mechanismus Princip fungování Postižená země Národní rozpočty ESM Obligace Peníze Kapitálový trh Vlastnosti ESM je nadnárodní finanční instituce fungující s vlastním kapitálem (zahájení činnosti říjen 2012) Upsaný kapitál 700 mld. EUR = splacený (80 mld.) + přislíbený (620 mld.) Čistá zápůjční kapacita 500 mld. EUR (zachování minimální kapitálové přiměřenosti 15 % v zájmu nejvyššího ratingu dluhopisů ESM) Členské příspěvky stanoveny dle kapitálového klíče ECB, dočasné zvýhodnění pro chudší země eurozóny (HDP v tržních cenách na hlavu menší než 75 % průměru EU) Nástroje: půjčky vládám, intervence na primárním a sekundárním trhu vládních dluhopisů, přímá rekapitalizace bank Hypotetická platba ČR (odhad MF 2016): splacený kapitál 50 mld. Kč (během čtyř let od přistoupení k ESM), přislíbený kapitál 437 mld. Kč 16

17 Pilíře bankovní unie (1) Jednotný mechanismus dohledu (SSM) Spuštěn 4. listopadu 2014 Přímý dohled ECB nad významnými bankami (Supervisory Board) Hodnota aktiv převyšuje 30 mld. EUR. Banka má ekonomický význam pro jednotlivou zemi i pro EU jako celek. Rozsah přeshraničních aktivit banky činí více než 20 % jejích celkových aktiv nebo závazků. Banka je příjemcem pomoci z evropských záchranných mechanismů). Ostatní úvěrové instituce podléhají přímému dohledu národních orgánů, ECB může kdykoli rozhodnout o převzetí dohledu v zájmu uplatňování jednotných standardů. Závazná účast pro členy eurozóny, dobrovolná účast nečlenů eurozóny na základě dohody o úzké spolupráci. Výzva pro nečleny eurozóny: transformace dceřiných bank na pobočky Náklady účasti v SSM Poplatky zúčastněných bank na pokrytí nákladů ECB Odhad pro úvěrové instituce ČR v případě hypotetického členství činí 2,2 mil. EUR (MF 2016). 17

18 Pilíře bankovní unie (2) Jednotný krizový mechanismus (SRM) Zahrnuje všechny země zapojené do SSM (členové eurozóny a přidružení nečlenové eurozóny) Výbor pro řešení krizí (Single Resolution Board) ústřední autorita pro řešení krizí Jednotný krizový fond (SRF) Ustaven k 1. lednu 2016 Je postupně naplňován z příspěvků bank, konečná velikost má činit 1 % specifikovaných vkladů. Po dobu přechodného období v délce nejvýše 8 let organizován na principu národních podfondů, které budou postupně slučovány. Dohodnut je systém přechodného financování pro případ nedostatečného financování od bank s možností zapojení veřejných zdrojů. Diskutováno je vytvoření trvalého jistícího mechanismu, využitelného nejpozději do r Nové nástroje: bail-in (rekapitalizace z vlastních zdrojů), MREL (minimální požadavky na způsobilé závazky) Náklady z účasti v SRM Přibližně 21 mld. Kč po uplynutí přechodného období, resp. 26,6 mld. Kč po zohlednění očekávaného nárůstu vkladů (odhad MF 2015) ČR praktikuje obdobné uspořádání krizového řízení 18 (směrnice BRRD).

19 Pilíře bankovní unie (3) Jednotná bankovní regulace Tři nové dohledové orgány ESAs (leden 2011) Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) se sídlem v Londýně (jedná se o přemístění do jiného členského státu EU) Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (European Insurance and Occupational Pensions Authority, EIOPA) se sídlem ve Frankfurtu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, ESMA) se sídlem v Paříži Pravomoc vydávat technické standardy a metodiky závazné ve všech zemích EU (resp. EEA) Jednotná aplikace přijatých pravidel a rozsuzování názorových rozdílů mezi národními regulátory Jednotný systém pojištění vkladů V současné době není cílem vytvoření celounijního mechanismu. Harmonizace národních přístupů a účelné propojení národních systémů pojištění vkladů (vymezení pojištěných vkladů, výplaty náhrad, zapůjčování prostředků mezi národními systémy aj.) 19

20 Iniciativa na prohloubení a další integraci kapitálových trhů všech členských států EU (nikoli jen členů eurozóny) Akční plán Evropské komise ze září 2015 obsahuje přes 30 aktivit a opatření s cílem jejich realizace do r Cíle CMU Unie kapitálových trhů Vytvoření více diverzifikovaného systému financování (odstranění nadměrné závislosti na financích od bankovního sektoru) Snížit náklady na získávání kapitálu zejména pro malé a střední podniky Nastavit podmínky pro dynamičtější rozvoj rizikového kapitálu rychle rostoucích podniků Odstranění přeshraničních bariér v přístupu na kapitálové trhy Podpora dlouhodobých investičních fondů V dosavadním pojetí CMU neusiluje o užší institucionální integraci kapitálového trhu (může se změnit po brexitu). 20

21 SGP preventivní část Cílem je dbát na to, aby členské státy EU sledovaly udržitelnou fiskální politiku a předcházely vzniku nadměrných deficitů. Členské státy EU každoročně zpracovávají stabilizační programy (země eurozóny) a konvergenční programy (nečlenové eurozóny), v nichž prezentují své střednědobé rozpočtové strategie. Komise a Rada hodnotí slučitelnost těchto programů se závazky SGP. Každý členský stát má stanoven střednědobý rozpočtový cíl pro podíl strukturálního deficitu na HDP a je jeho povinností k němu směřovat jistou minimálně stanovenou rychlostí. MTO pro ČR : strukturální deficit ve výši 1,0 % HDP, resp. 0,5 % po vstupu do eurozóny. Při významné odchylce od trajektorie vedoucí ke střednědobému cíli a nereagování na výzvu k nápravě se člen eurozóny vystavuje sankci vytvoření úročeného vkladu ve výši 0,2 % HDP. Členské země eurozóny mají povinnost předkládat Komisi do 15. října každého roku návrhy svých rozpočtů na příští rok za účelem posouzení jejich slučitelnosti se závazky SGP. Je-li zjištěno vážné porušení pravidel, 21 Komise může požádat o přepracování návrhu.

22 SGP nápravná část Nápravná větev obsahuje postupy pro případ, kdy s členskou zemí byla zahájena procedura při nadměrném schodku (Excessive Deficit Procedure, EDP) Specifické numerické pravidlo upravuje požadavek na přibližování se k referenční hodnotě zadluženosti uspokojivým tempem. Brány jsou v úvahu další relevantní faktory, zejména neovlivnitelné mimořádné okolnosti. Na členskou zemi eurozóny, s níž je zahájena procedura při nadměrném schodku, mohou být aplikována nápravná opatření. Při vážném porušení pravidel lze současně se zahájením EDP po členské zemi eurozóny požadovat vytvoření neúročeného depozita ve výši 0,2 % HDP. Neúročené depozitum lze přeměnit na pokutu a tu dále navyšovat o variabilní složku, každoročně ukládanou do doby přijetí účinných opatření. Po dobu vedení EDP je člen eurozóny vystaven průběžnému sledování, v jehož rámci pravidelně předkládá zprávy o přijímaných opatřeních. Hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou Současné země EU v EDP: Francie, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Portugalsko, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Velká Británie 22

23 Strukturální a cyklický deficit POG CD AO PO NOG AO Actual output PO Potential output NOG.. Negative output gap POG.. Positive output gap AD Actual deficit CD Cyclical deficit SD Structural deficit ε elasticity SD AD 23

24 Dohled nad makroekonomickými nerovnováhami Nový informační zdroj při hodnocení konvergence a její udržitelnosti v zemích usilujících o členství v eurozóně Preventivní větev identifikace nerovnováh Zpráva o varovném mechanismu (Alert Mechanism Report), která pro každou členskou zemi EU uvádí naměřené hodnoty vytipovaných ukazatelů vnitřní a vnější nerovnováhy (scoreboard). Komise na základě širší množiny metod a informačních zdrojů zpracovává hloubkové analýzy pro země s podezřením na výskyt či hrozbu výskytu nerovnováh. Tři možné závěry: 1) Není zjištěn větší problém; 2) Existence či možnost vzniku nerovnováh, které však nejsou závažné; 3) Zahájení procedury při nadměrné nerovnováze Nápravná větev odstraňování nerovnováh Povinnost vypracovat akční plán nápravy, na jehož plnění dohlíží Komise Za opakované předložení neuspokojivého akčního plánu může být uložena pokuta ve výši 0,1 % HDP. Za nedostatečné úsilí k nápravě je nejprve požadováno vytvoření úročeného depozita ve výši 0,1 % HDP, které se může změnit na pokutu. Excelentní výsledky české ekonomiky 24

25 Základní fakta Fiskální úmluva Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii Mezivládní smlouva podepsaná v březnu 2012 všemi státy EU s výjimkou České republiky a Velké Británie Smlouva se vztahuje na členy eurozóny, nečlenské země eurozóny nejsou svým podpisem zavazovány k jejímu plnění, ledaže by oznámily, jakými jejími články chtějí být vázány Členské státy EU přebírají do své národní legislativy nástroje, které unijní instituce využívají při vymáhání fiskální disciplíny Obsah Pravidlo vyrovnaného rozpočtu: právní rámec členské země vymezuje střednědobý cíl vyrovnaného či přebytkového rozpočtu, požaduje konvergenci k tomuto cíli a obsahuje korekční mechanismy při odchylování se od tohoto cíle. Pravidlo pro snižování vládního dluhu, jehož podíl na HDP překračuje hodnotu 60 %. Závazek signatářské země podpořit opatření, která Komise navrhne Radě vůči zemi, která porušuje ustanovení jmenované procedury. Sankce do výše 0,1 % HDP v případě, že signatářská země netransponovala do národní legislativy pravidlo vyrovnaného rozpočtu řádným způsobem. 25

26 Děkuji za pozornost Oldřich Dědek člen bankovní rady 26