5. NEZAMĚSTNANOST. slide 1

Transkript

1 5. NEZAMĚSTNANOST slide 1

2 Předmětem přednášky je přirozená míra nezaměstnanosti: co vyjadřuje co jí způsobuje jak se vyvíjí v reálných ekonomikách slide 2

3 Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti: Průměrná míra nezaměstnanosti, okolo které ekonomika fluktuuje V recesi skutečná míra nezaměstnanosti stoupne nad přirozenou. Při hospodářském oživení skutečná míra nezaměstnanosti klesá pod přirozenou mírou. slide 3

4 12 10 USA: skutečná a přirozená míra nezaměstnanosti: Míra nezaměstnanosti % pracovní síly Přirozená míra nezaměstnanosti slide 4

5 5.1. Míra ztráty práce, míra nalézání práce a přirozená míra nezaměstnanosti slide 5

6 Model přirozené míry nezaměstnanosti Značení: L = počet lidí v pracovní síle E = počet zaměstnaných U = počet nezaměstnaných U/L = míra nezaměstnanosti slide 6

7 Předpoklady: 1. L je exogenní a fixní. 2. Během každého měsíce, s = podíl zaměstnaných pracovníků, kteří opustí nebo přijdou o práci s je míra ztráty práce f = podíl nezaměstnaných, kteří naleznou práci f je míra nalézání práce s a f jsou exogenní slide 7

8 Přechody mezi zaměstnaností a nezaměstnaností f U Zaměstnaní Nezaměstnaní s E slide 8

9 Podmínka stálého stavu Definice: trh práce je ve stálém stavu neboli v dlouhodobé rovnováze, pokud je míra nezaměstnanosti konstantní. Podmínka stálého stavu je: s E = f počet zaměstnaných, kteří ztratí nebo opustí práci U počet nezaměstnaných kteří naleznou práci slide 9

10 Nalezení rovnovážné míry U f U = s E = s (L U ) = s L s U Vyřešíme pro U/L: (f + s) U = s L proto: U s = L s + f slide 10

11 Příklad: Každý měsíc, 1% zaměstnaných přijde o práci (s = 0.01) 19% nezaměstnaných nalezne práci (f = 0.19) Nalezněte přirozenou míru nezaměstnanosti: U s = = = L s + f , or 5% slide 11

12 Důsledky pro hospodářskou politiku Opatření hospodářské politiky sníží přirozenou míru nezaměstnanosti pouze tehdy, pokud sníží s nebo zvýší f. slide 12

13 Proč existuje nezaměstnanost? Kdyby nalézání práce bylo okamžité (f =1), potom by veškerá období nezaměstnanosti byla velmi krátká a přirozená míra nezaměstnanosti by byla blízká nule. Existují dva důvody, proč f < 1: 1. hledání práce 2. strnulost mezd slide 13

14 5.2. Hledání práce a frikční nezaměstnanost slide 14

15 Hledání práce & frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost: způsobena časem, který pracovníci potřebují k nalezení práce nastává i tehdy, pokud jsou mzdy pružné a existuje dostatek volných pracovních míst existuje protože pracovníci mají odlišné schopnosti a preference pracovní místa vyžadují odlišnou kvalifikaci geografická mobilita zaměstnanců není okamžitá tok informací o volných místech a o uchazečích o práci není dokonalý slide 15

16 Odvětvové změny def: Změny ve skladbě poptávky mezi odvětvími nebo regiony. příklad: Technologické změny: více pracovních míst na opravy počítačů, méně pracovních míst pro opravy psacích strojů příklad: Nová mezinárodní smlouva o volném obchodě: poptávka po práci stoupá v exportních odvětvích a klesá v odvětvích, které soutěží s importy Důsledek: frikční nezaměstnanost slide 16

17 57.9% Případová studie (USA): Změny odvětví v dlouhém období 1960 Agriculture Manufacturing Other industry Services 73.5% % 1.6% 9.9% 28.0% 7.7% 17.2% slide 17

18 ČR: Změny zaměstnanosti slide 18

19 Další příklady odvětvových změn Konec 19. století: pokles zemědělství, růst průmyslu Konec 20. století: relativní pokles průmyslu, rozvoj služeb : ropná krize způsobila přesun poptávky od velkých aut k úsporným V dynamické ekonomice dochází k častým odvětvovým změnám, které tak přispívají k frikční nezaměstnanosti. slide 19

20 Hospodářská politika a hledání práce Vládní programy na pomoc při hledání práce: Úřady práce: plní informační funkci a spojují uchazeče o práci a volná pracovní místa Rekvalifikační programy: pomáhají pracovníkům z upadajících odvětví získat kvalifikaci potřebnou pro získání práce v rostoucích odvětvích. slide 20

21 Pojištění pro případ nezaměstnanosti Pokud pracovník ztratí práci, z tohoto pojištění se mu po určitý čas vyplácí část předchozího příjmu. Pojištění zvyšuje nezaměstnanost, protože snižuje náklady příležitosti nezaměstnanosti nutnost potřeby najít si práci f Studie: Čím déle mají pracovníci nárok na podporu v nezaměstnanosti, tím delší je průměrná délka nezaměstnanosti. slide 21

22 Výhody pojištění pro případ nezaměstnanosti Pojištění poskytuje pracovníkům více času k hledání práce a vede tak k efektivnějšímu spárování pracovníků a volných pracovních míst, což by mělo vést k vyšší produktivitě a lepším mzdám. slide 22

23 Proč existuje nezaměstnanost? Přirozená míra nezaměstnanosti: U s = L s + f Hotovo Dva důvody proč f < 1: Nyní 1. hledání práce 2. strnulost mezd slide 23

24 5.3. Strnulost reálných mezd a strukturální nezaměstnanost slide 24

25 Pokud reálná mzda zamrzne nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst. Nezaměstnanost z důvodu strnulých reálných mezd Strnulá reálná mzda Reálná mzda Najímaná práce Nabídk a Nezaměstnanost Poptávka Práce Pracovní síla ochotná pracovat slide 25

26 Nezaměstnanost v důsledku strnulých reálných mezd Pokud reálná mzda zamrzne nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst. Potom firmy musí vzácná pracovní místa přidělovat mezi pracovníky. Strukturální nezaměstnanost: Nezaměstnanost vznikající ze strnulosti mezd a z přidělování vzácných pracovních míst. slide 26

27 Důvody strnulosti mezd 1. Minimální mzda 2. Odbory 3. Efektivnostní mzdy slide 27

28 1. Minimální mzda Minimální mzda může být vyšší než rovnovážná mzda nekvalifikovaných pracovníků, obzvláště u těch mladých. Studie: 10% zvýšení minimální mzdy, zvýši nezaměstnanost teenagerů o 1-3% Ale, efekt minimální mzdy nemůže vysvětlit většinu přirozené míry nezaměstnanosti, protože mzdy většiny pracovníků jsou výrazně vyšší než je minimální mzda. slide 28

29 Minimální mzda v evropských zemích Zdroj: Blanchard a spol. (2010) slide 29

30 2. Odbory Odbory využívají svoji monopolní sílu, aby zajistily pro své členy vyšší mzdy. Pokud odbory dosáhnou zvýšení mzdy nad rovnovážnou úroveň, potom vzniká nezaměstnanost. Insiders: Zaměstnaní členové odborů, jejichž zájmem je udržovat vysoké mzdy. Outsiders: Nezaměstnaní, ne-členové odborů, kteří preferují rovnovážné mzdy, aby pro ně vznikal dostatek pracovních míst. slide 30

31 Členství v odborech a mzdy: USA (2005) Soukromý sektor (celk.) Vláda (celk.) Stavebnictví Strojírenství Maloobchod Doprava Vzdělání odvětví Těžební průmysl Finance, pojišťovnictví Svobodná povolání Zdravotnictví # zaměstn. (1000s) 105,508 20,381 8, ,518 14,973 4,379 6,304 10,951 3,312 14,045 členství v odbor. % 8.5% Poměr mezd = 100 (mzda odborářů)/(mzda neodborářů) slide Poměr mezd

32 Ochrana zaměstnanců ze strany státu v mezinárodním srovnání Zdroj: Blanchard a spol. (2010) slide 32

33 3. Teorie efektivnostních mezd Teorie, podle které vyšší mzdy zvyšují produktivitu pracovníků, v důsledku: přilákání více kvalitních uchazečů o práci zvýšení snahy zaměstnanců, a redukci flákání snižování fluktuace, která je pro firmy nákladná zlepšování zdravotního stavu pracovníků (v rozvojových zemích) Firmy dobrovolně platí mzdy vyšší než rovnovážné, aby zvýšily produktivitu. Důsledek: strukturální nezaměstnanost. slide 33

34 Diskusní otázka: Využijte teorii, kterou jsme právě odvodili a navrhněte politiku nebo opatření, pomocí kterých by se dala snížit přirozená míra nezaměstnanosti v ČR. Rozlišujte, zda Vaše návrhy jsou zaměřeny na frikční nebo strukturální nezaměstnanost. slide 34

35 Délka trvání nezaměstnanosti, USA, průměry: 1/1990-6/2007 # týdnů v nezaměstnanosti # nezaměstnaných osob jako % celkového # nezaměstnaných Množství času, kdy tito pracovníci byli nezaměstnaní jako % celkového času všech nezaměstnaných % 6.1% % 18.8% 15 nebo více 31% 75.1% slide 35

36 Délka trvání nezaměstnanosti Data: Většina epizod nezaměstnanosti jsou pouze krátkodobé a střednědobé Ovšem nejvíce času stráveného v nezaměstnanosti lze připsat dlouhodobě nezaměstnaným. Tato dlouhodobá nezaměstnanost je pravděpodobně strukturální nezaměstnanost a/nebo díky odvětvovým přesunům v úplně odlišných oborech. Rozlišit odlišné typy nezaměstnanosti je důležité ke správnému cílování politik ke snížení nezaměstnanosti. slide 36

37 5.4. Nezaměstnanost - USA slide 37

38 9 TREND (USA): Přirozená míra stoupla mezi , následně klesla mezi slide 38

39 9 8 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Minimální mzda Trend v reálné minimální mzdě je podobný jako trend ve vývoji přirozené míry. 7 dolary/hodina Minimální mzda ve stálých cenách roku 2006 Minimální mzda v běžných cenách slide 39

40 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Členství v odborech rok Členství v odborech (vybrané roky) % % % % % % % pracovní síly Od počátku 80.-tých let klesala jak přirozená míra nezaměstnanosti, tak členství v odborech. Ale mezi padesátými a osmdesátými roky přirozená míra rostla, zatímco členství v odborech klesalo. slide 40

41 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Odvětvové změny $100 $80 $60 $40 Cena barelu ropy ve stálých cenách roku 2007 V období byly ceny ropy méně volatilní, což způsobilo menší počet odvětvových změn. $20 $ slide 41

42 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Demografie 70. léta: Generace baby boomu (narozených po druhé světové válce) byla mladá. Mladí pracovníci častěji mění zaměstnání (vysoké s). Od konce 80-tých let po dnešek: Generace baby-boomu zestárla. Pracovníci ve středním věku mění zaměstnání méně často. (nízké s). slide 42

43 5.5. Nezaměstnanost - EU slide 43

44 Nezaměstnanost v Evropě: France % pracovní síly Italy U.K. Germany Zdroj: Burda-Wyplosz 2005 slide 44

45 Míra nezaměstnanosti v Německu a) celková b) dlouhodobá Zdroj: Siebert 2003 slide 45

46 Nárůst nezaměstnanosti v Evropě Šoky Technologický pokrok posunul poptávku po práci od nekvalifikované ke kvalifikované pracovní síle. Důsledek v USA: Zvýšení kvalifikační prémie mzdového diferenciálu mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky. Důsledek v Evropě: Vyšší nezaměstnanost v důsledku vysokých sociálních dávek pro nezaměstnané a silného vlivu odborů. slide 46

47 Procento pracovníků, na které se vztahuje kolektivní vyjednávání (2005) USA 18 % V. Británie 47 % Švýcarsko 53 % Španělsko 68 % Švédsko 83 % Německo 90 % Francie 92 % Rakousko 98 % slide 47

48 Velké rozdíly v nezaměstnanosti mezi Evropskými zeměmi, 2008 Zdroj: Blanchard a spol. (2010) slide 48

49 Rozdíly v nezaměstnanosti v Evropě Velká většina způsobena dlouhodobou nezaměstnaností (déle než 1 rok) Souvisí s politikou na trhu práce štědrý sociální systém (velikost dávek, délka vyplácení) aktivní politika zaměstnanosti vliv odborů slide 49

50 Dávky v nezaměstnanosti jako % posledního příjmu, 2002 slide 50

51 Délka vyplácení dávek v nezaměstnanosti, (2008) slide 51

52 Ochrana zaměstnanců ze strany státu v mezinárodním srovnání Zdroj: Blanchard a spol. (2010) slide 52

53 Minimální mzda v evropských zemích Zdroj: Blanchard a spol. (2010) slide 53

54 Rozdíly v nezaměstnanosti v Evropě (závěr) Korelace není kauzalita ale něco na tom bude Existují vyjímky: Dánsko štědrý sociální systém vysoká ochrana nezaměstnaných efektivní systém při hledání pracovního místa Jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti slide 54

55 Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? slide 55

56 Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? Rozdíly v daňovém systému V Evropě jsou vyšší daně než v USA V Evropě podstatně vzrostly daňové sazby v posledních několika dekádách Větší síla odborů v Evropě Kratší pracovní týden, více státních svátků slide 56

57 Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? (pokr.) Různé preference Růst produktivity (díky technologickému pokroku) způsobilo růst mezd Evropané zvýšili množství volného času, Američané raději více pracují slide 57

58 Odpracované hodiny a index reálných mezd: Annual hours worked per person France 2,945 2,588 1,848 1,771 1,542 1,517 Germany 2,941 2,584 2,316 1,804 1,563 1,469 UK 2,984 2,624 2,267 1,688 1,491 1,491 USA 2,964 2,605 2,062 1,717 1,589 1,660 Sweden 2,945 2,588 2,204 1,571 1,515 1,588 Real wage (index: 1870 = 100) France ,048 1,417 1,434 Germany ,178 1,222 UK USA Sweden ,228 1,493 1,727 = dominance důchodového efektu ve velmi dlouhém období Zdroj: Burda-Wyplosz 2005 slide 58

59 Odpracované hodiny a index reálných mezd: slide 59

60 6.6. Nezaměstnanost - ČR slide 60

61 Nezaměstnanost ČR Zdroj: ČSÚ slide 61

62 Přirozená míra nezaměstnanosti v ČR slide 62

63 ČR: Minimální a průměrná mzda Zdroj: VUPSV slide 63

64 ČR: Demografie Vývoj jednotlivých skupin Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR slide 64

65 Shrnutí 1. Přirozená míra nezaměstnanosti Dlouhodobá průměrná míra nezaměstnanosti Závisí na míře ztráty práce a míře nalézání práce 2. Frikční nezaměstnanost Vzniká v důsledku času, který pracovníci potřebují k přemístění se z jednoho zaměstnání do druhého Může být zvyšována pojištěním pro případ nezaměstnanosti slide 65

66 Shrnutí 3. Strukturální nezaměstnanost Je způsobena strnulostí mezd: reálná mzda zůstává na vyšší hladině než je rovnovážná Způsobena: minimální mzdou, odbory a efektivnostními mzdami 4. Délka trvání nezaměstnanosti Většina případů nezaměstnanosti jsou pouze krátkodobé epizody Ale většina času strávená v nezaměstnanosti připadá na malý počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. slide 66

67 Shrnutí 5. Chování přirozené míry v USA Rostla od roku 1960 do počátku osmdesátých let, potom poklesla Možná vysvětlení: trendy v reálné minimální mzdě, členství v odborech, odvětvové změny, stárnutí generace baby boomu slide 67

68 Shrnutí 6. Evropská nezaměstnanost Prudce vzrostla po roce 1970 Pravděpodobně v důsledku štědrých podpor v nezaměstnanosti, silného členství v odborech a technologického pokroku, který posunul poptávku od nekvalifikované práce. slide 68

69 Literatura Mankiw (2010): Chapter 6: Unemployment Holman (2010): Kapitola 7: Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti Powerpoint Slides: Mankiw s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 69