Lekce 3: Nabídka a poptávka

Transkript

1 Lekce 3: Nabídka a poptávka Teoretický úvod: Na trhu působí tři hlavní skupiny subjektů, tzv. tržní subjekty, které hledají uspokojení svých potřeb. Jednotlivci a domácnosti Každý člen domácnosti má své ekonomické potřeby např. miminko potřebuje plenky, dítě pohádkovou knížku či hračku, teenager notebook, maminka nový svetr, tatínek pohorky a babička s dědou zájezd k moři. Firmy (podniky) Představují takové hráče na trhu, kteří se specializují na poskytování konkrétní věci či činnosti (pečou chleba, koláče, šijí oblečení, montují okna, stavějí domy). Stát Někdo musí určit pravidla, podle nichž se bude trh řídit. Od toho existuje stát neboli veřejná správa. Ten by měl dohlížet na to, aby se spotřebitelé i výrobci chovali čestně, zodpovědně a podle platných zákonů. Jednotlivci a domácnosti zpravidla vystupují jako spotřebitelé. To znamená, že některé své potřeby uspokojují tak, že na trhu nakupují (např. plenky, jídlo, knížky, svetr). Podniky pak vystupují především jako výrobci či poskytovatelé služeb. Zároveň ale také samozřejmě spotřebovávají (např. materiál pro výrobu ve formě polotovarů i hotových výrobků, služeb apod.). Stát, který si můžeme představit v zastoupení úředníků v různých státních institucích, něco spotřebovává (papíry, počítače, knihy), ale zároveň uspokojuje některé potřeby lidí (např. potřeba bezpečí, kterou uspokojuje existence policie). Také on tedy vystupuje v roli spotřebitele i výrobce. Všechny subjekty, které vyrážejí na trh s cílem uspokojit nějakou svou potřebu, vytvářejí na trhu poptávku. Lze říci, že se ptají po určitém statku či službě poptávají ho. Naopak subjekty, které působí na trhu s cílem nabídnout konkrétní produkty a služby, vytvářejí nabídku. Subjekty, které tvoří poptávku, přicházejí na trh s určitým očekáváním Přál/a bych si nové boty, měly by být kvalitní, pohodlné, kožené, ideálně hnědé barvy. Na toto přání či potřebu reagují výrobci do práce se tak dávají ševci v malých či větších firmách a produkují boty podle přání poptávajících. Jakmile boty vyrobí, přichází na trh s jejich nabídkou nabízíme kvalitní, pohodlné, kožené boty v hnědé, červené a zelené barvě. Pokud boty splňují představu zákazníků (poptávajících), koupí si je. Cíl lekce: Peníze jsou jako sníh, na který se lije horká voda. Vysvětlení nabídky a poptávky Časový plán: Subjekty na trhu 05 min Vysvětlení nabídky a poptávky 05 min Aktivita Otázky a odpovědi 15 min Aktivita Školní tržiště 20 min Pomůcky: Pracovní listy 02 a 03 Papíry, tužky Čínské přísloví Rozvoj podnikatelských dovedností na ZŠ ve Zlínském kraji

2 Lekce 3: Nabídka a poptávka Platí, že poptávka představuje množství zboží nebo služeb, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu. Nabídka pak představuje množství zboží a služeb, které výrobci dodají na trh při určité ceně. Obě síly, poptávka i nabídka, působí zároveň a navzájem se ovlivňují. Pokud spotřebitelé poptávají určitý druh zboží, zareagují výrobci, kteří ho umí vyrobit tím, že zahájí produkci právě tohoto zboží. A přesně naopak v případě, že spotřebitelé už některé produkty nechtějí, reaguje nabídka tak, že klesne výroba právě tohoto zboží a výrobci jej přestanou vyrábět (např. poptávka po kotoučových magnetofonech je v současnosti už minimální). kožich či zájezd do Karibiku, proto tyto produkty poptává jen malý okruh spotřebitelů, jsou nabízeny na trhu pouze v omezeném množství. Naopak čím levnější výrobek či služba, tím snáze nachází odbyt u zákazníků. Cena je tedy základním faktorem, který určuje velikost nabídky i poptávky. Otázka toho, kolik daný produkt či služba stojí, je zpravidla tím nejdůležitějším, co na trhu řešíme. Například: Přál/a bych si sice nové boty, ale nabízí-li mi je firma na trhu za příliš vysokou cenu, nekoupím si je a raději uspokojím svou potřebu jinou obuví (například méně kvalitní). Je zřejmé, že spotřebitelé, kteří vytvářejí poptávku, by své potřeby nejraději uspokojovali co nejlevněji - za zboží by nejraději platili co nejméně. To však není možné, neboť výrobce výroba statků něco stojí. Z tohoto důvodu své zboží tedy nabízejí za určitou cenu, se kterou spotřebitel v roli poptávajícího buď souhlasí a produkt si koupí, nebo nesouhlasí a produkt si nekoupí. U poptávky platí, že čím dražší výrobek či služba, tím méně spotřebitelů si ho koupí. Ne každý si může dovolit norkový Rozvoj podnikatelských dovedností na ZŠ ve Zlínském kraji

3 1 3 Říkali jsme si, že každý z nás má nějaké potřeby, které se snaží naplňovat. Řekněte mi, mohou mít podobné potřeby také třeba firmy? Můžou na trhu něco prodávat nebo nakupovat? A co stát? Co ten? Jak jednotlivci, tak domácnosti, firmy a stát hledají na trhu věci, které jim pomáhají naplňovat jejich potřeby. V případě domácností je to třeba miminko, které potřebuje plenky, dítě pohádkovou knížku či hračku, teenager notebook, maminka nový svetr, tatínek pohorky a babička s dědou zájezd k moři. Firmy pak potřebují pracovníky, materiál, vybavení, stroje. Zároveň ale nabízí výrobky a služby. No a stát může nakupovat třeba kancelářské potřeby pro úředníky, služební auta, nebo také stavbu nových silnic a železnic, výsadbu parků a řadu dalších věcí. Zároveň také pomocí zákonů dohlíží na chování všech účastníků trhu. Napadly by vás ještě nějaké další příklady? Všichni, kdo vyrážejí na trh s cílem naplnit nějakou svou potřebu, vytvářejí na trhu poptávku. Lze říci, že se ptají po určitém statku či službě poptávají ho. Naopak ti, kdo na trhu nabízí nějaké výrobky a služby, vytvářejí nabídku. Poptávka, to jsou vlastně očekávání a přání zákazníků. Například Přál/a bych si nové boty, měly by být kvalitní, pohodlné, kožené, ideálně hnědé barvy. Na tato přání či potřeby reagují výrobci do práce se tak dávají ševci v malých či větších firmách a produkují boty podle přání poptávajících. Jakmile boty vyrobí, přichází na trh s jejich nabídkou nabízíme kvalitní, pohodlné, kožené boty v hnědé, červené a zelené barvě. Pokud boty splňují představu zákazníků (poptávajících), koupí si je. Vymyslíte ještě nějaký příklad poptávky? A nabídky? Co podle vás ovlivňuje to, kolik zboží jsou ochotní výrobci vyrobit a to, kolik zboží jsou zákazníci ochotní koupit? Je to cena. Každá věc má nějakou cenu a otázka toho, kolik daný produkt či služba stojí, je zpravidla tím nejdůležitějším, co na trhu řešíme. Například: Přál/a bych si sice nové boty, ale nabízí-li mi je firma na trhu za příliš vysokou cenu, nekoupím si je a raději slevím ze svých požadavků a koupím si jiné boty (například jinak vypadající, méně kvalitní nebo jinak barevné).

4 Co vy, raději byste nakupovali draho nebo levně? Je jasné, že zákazníci, kteří vytvářejí poptávku, by za zboží nejraději platili co nejméně, ideálně vůbec nic. Je podle vás možné, aby bylo zboží zadarmo? Proč si to myslíte? Není to možné jednoduše proto, že výroba zboží něco stojí (materiál, práce, rozvoz do obchodů apod.). Z tohoto důvodu své zboží tedy výrobci a obchodníci nabízejí za určitou cenu, se kterou zákazník (spotřebitel) buď souhlasí a zboží si koupí, nebo nesouhlasí a produkt si nekoupí. U poptávky tak platí, že čím dražší výrobek či služba, tím méně spotřebitelů si ho koupí. Naopak, čím levnější výrobek či služba, tím snáze nachází odbyt u zákazníků. Vždyť ne každý si může dovolit drahé auto či zájezd do Karibiku. Proto je také daleko míň obchodníků s auty než třeba obchodníků s koly. 4 Rozdám vám pracovní listy (viz pracovní list č. 02). Zkuste se teď každý sám zamyslet a odpovědět na otázky, které máte ve svém pracovním listě. Na vypracování odpovědí máte maximálně 10 minut. Úkolem dětí je vymyslet odpovědi na otázky uvedené v pracovním listě. Po vypracování s dětmi jejich odpovědi prodiskutujeme a sdělíme jim správné odpovědi. Otázky: Proč se u nás nejlépe prodávají auta značky Škoda? Značka Škoda se vyznačuje přiměřenou kvalitou a dostupnou cenou, je tedy přímo nabízena výrobcem pro jednotlivce a domácnosti, kteří nemají milionové měsíční příjmy. Poptávka po těchto vozech je tedy vysoká. Co způsobuje, že je na trhu občas přebytek nějakého zboží, například jablek? Nabídka převyšuje poptávku, tzn. na trhu je více jablek, než spotřebitelé zkonzumují. Zakázal někdo výrobu černobílých televizorů? V případě, že ano, proč? Výrobu ani prodej černobílých televizorů nikdo nezakázal, ale v důsledku toho, že jsou na trhu nabízeny lepší a modernější televizory barevné, s LCD monitorem atp., černobílé již nejsou poptávány. Výrobci tedy sami zastavili jejich výrobu a již je nenabízejí

5 Jak je možné, že před začátkem školního roku je v obchodech mnohem víc školních potřeb než v jinou část roku? Začátek školního roku znamená, že spousta dětí bude potřebovat nové vybavení do školy. Zároveň obchodníci chtějí prodat své zboží co nejvíce dětem. Proto je jejich nabídka tak široká. Čím to, že ve velkých městech seženeme skoro vše a na vesnici ne? Na rozdíl od měst, na vesnicích je díky malému počtu obyvatel velmi nízká poptávka po zboží a službách. Odbyt tu najdou jen vybrané potraviny a drogerie, naopak ve městech díky většímu počtu lidí jsou i jejich potřeby rozmanitější, proto nabídka obchodů ve velkých městech je velmi široká. Co způsobuje, že je na trhu občas nedostatek nějakého zboží? Poptávka je vyšší než nabídka a výrobci nestíhají pokrýt potřeby všech spotřebitelů. Jako příklad (pro děti pravděpodobně spíše vtipný) může posloužit nedostatek toaletního papíru v dřívějších dobách v České republice, nebo dále fronty na maso, banány, ale i nedostatek potravin a drogerie ve válečném a poválečném období. 5 Zahrajeme si nyní na výrobce a spotřebitele a v rámci třídy si vytvoříme vlastní trh s různými výrobky a službami. Každý si vylosujete svou roli buď budete spotřebitelem a budete poptávat různé výrobky a služby podle vašich vlastních potřeb a představ, nebo budete výrobcem a budete nabízet výrobky a služby za vámi stanovenou cenu. Necháme děti vylosovat si roli, která je určená na předem připravených kartičkách (viz příloha 03). Na kartičce je uvedena role poptávající, nabízející, a dále u poptávajícího množství peněz k dispozici (ty si pak dítě vybere u učitele. Je nutné dětem vysvětlit, proč některé dostanou jen 500 Kč a některé 1000 Kč ti, kteří si vytáhnou roli poptávajícího s nižší částkou, jsou lidé, kteří vydělávají méně, než ti, kteří mají na kartičce dvojnásobek mají tedy dvojnásobný příjem. Je to zjednodušení reálné situace na trhu, kdy každý poptávající přichází na trh s jinými představami o cenách za poptávané zboží. Nabízející dostanou od učitele 5 kartiček s vyobrazením daného produktu, ke každé si potají dopíšou cenu podle svého uvážení. Úkolem nabízejících je ohodnotit si svůj produkt hodnotou od 1 Kč do 1000 Kč podle toho, jak uznají sami za vhodné. Zároveň mohou určit kvality a charakteristiky svého produktu (např. dítě si vytáhne produkt automobil určí, zda se bude jednat o trabant, Škodu či BMW). Nabízející (tedy výrobci) si v určeném čase vytvoří své obchody, v nichž vystaví své zboží. Od každého zboží mají nabízející pět kusů. Jakmile jsou prodávající připraveni, zadáme pokyn k otevření tržiště a poptávka se střetává s nabídkou. To znamená, že poptávající se snaží uspokojit své potřeby u nabízejících. Smlouvání není možné, spotřebitelé se sami rozhodují podle svých preferencí, které produkty si koupí a které naopak ne. Hra končí po časovém limitu minut.

6 Lze předpokládat, že někteří žáci v roli poptávajících budou uvažovat pragmaticky a za své prostředky si nakoupí produkty a služby nutné k životu. Někteří spotřebitelé však utratí své peníze za věci zbytné. Stejně tak někteří žáci v roli nabízejících, ve snaze získat za své zboží co nejvíce, navrhnou cenu příliš vysokou, kterou nikdo z poptávajících nebude ochoten akceptovat a zboží výrobci zůstane ležet na pultu. Na závěr hry zjistíme, které zboží bylo nejžádanější a tedy nejvíce poptávané a za co naopak spotřebitelé nechtěli utrácet peníze vůbec. Smyslem hry není vést děti k tomu, aby se snažily vydělat, ale spíše aby přemýšlely o tom, do jaké role (poptávající/nabízející) vstoupily, jaké jsou jejich motivy a jaké je pragmatické chování subjektů v obou rolích. Aktivitu zakončíme krátkou reflexí, jejímž cílem je poukázat na to, že bychom v roli kupujícího vždy měli při nákupech uvažovat nad svými potřebami a finančními možnostmi, které máme. Děti by si měly uvědomit, že existuje nezbytné a zbytné zboží. Také je dobré poukázat na to, jak velký vliv má na velikost poptávky cena. V roli prodávajícího je proto vždy dobré brát v potaz potřeby a možnosti kupujících. Pro samotnou reflexi pak lze využít otázek typu: Za co jste utráceli své peníze? Jaké potřeby jste přitom naplňovali? Nakoupili jste jídlo, oděvy a další věci, které člověk potřebuje každý den, nebo jste dali přednost nějakému luxusnějšímu zboží? Proč? Utratili jste všechny peníze? Jak se prodávajícím podařilo ocenit zboží? Jak jste uvažovali při stanovování ceny? Byl o vaše zboží zájem? Kolik zboží vám zůstalo neprodáno? Proč si myslíte, že se vám jej nepodařilo prodat?