Lázeňský cestovní ruch v Polsku a kulturní dědictví vybraných polských lázeňských měst

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Polský jazyk a literatura Bc. Daniela Štrbová Lázeňský cestovní ruch v Polsku a kulturní dědictví vybraných polských lázeňských měst Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski 2017

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Ve Vyškově dne 24. dubna Bc. Daniela Štrbová

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěla vyjádřit poděkování vedoucímu Mgr. et Mgr. Michalu Przybylskému za cenné rady, připomínky a možnost zpracovat tak zajímavé téma. Poděkování patří také celé mé rodině, která mi byla velkou oporou během celého studia.

4 Obsah ÚVOD LÁZEŇSKÝ CESTOVNÍ RUCH Zdravotní cestovní ruch a jeho dílčí formy Význam lázní a lázeňství Hledisko zdravotní Hledisko ekonomické Hledisko kulturně-společenské Komplex produktů lázeňského cestovního ruchu Lázeňský statut Mezinárodní a domácí lázeňská sdružení VÝZNAMNÁ LÁZEŇSKÁ MÍSTA V POLSKU Lázeňský cestovní ruch v Polsku Rozmístění polských lázní Klasifikace polských lázní Současná lázeňská péče v Polsku VYBRANÁ LÁZEŇSKÁ MĚSTA A KULTURA Ciechocinek Iwonicz-Zdrój Kołobrzeg Krynica-Zdrój Szczawnica Nałęczów ZÁVĚR RÉSUMÉ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY... 80

5 ÚVOD Cestovní ruch a s ním spojené cesty za účelem poznání turistických atraktivit, odlišných kultur a navázání nových kontaktů se v dnešní době stává oblíbeným trendem. Obecné vymezení cestovního ruchu, jsem zmínila ve své bakalářské práci Kulturní a přírodní dědictví jihovýchodního Polska v nabídce českých cestovních kanceláří. Součástí cestovního ruchu jsou nejrůznější formy, z nichž mezi velmi rozšířené patří lázeňský cestovní ruch. Lázeňství jako takové má své kořeny hluboko v minulosti. V místech výskytu přírodních léčivých zdrojů a minerálních pramenů začala vznikat lázeňská místa, z nichž se mnoho dochovalo dodnes. Za posledních několik let se naše planeta postupně změnila a stále mění v moderní aglomeraci. Populace roste, přirozeného přírodního prostředí ubývá a součástí každého jedince jsou nejrůznější moderní technologie, stres a nezdravý způsob života. Lázeňský cestovní ruch a jeho dílčí formy proto v poslední době velmi získaly na oblibě. Lázeňská místa nabízí návštěvníkům možnost odpočinku, rekreace a množství turistických atraktivit. Součástí každého lázeňského místa je i jeho historie a s ní spojené návštěvy nejrůznějších slavných osobností, mj. umělců a spisovatelů. Protože chci na několika zvolených příkladech blíže pojednat o lázeňství v Polsku ve spojitosti s kulturním dědictvím, nazvala jsem svoji magisterskou práci Lázeňský cestovní ruch v Polsku a kulturní dědictví vybraných polských lázeňských měst. Ve své práci jsem jako klíčovou literaturu použila české i polské odborné publikace. Především Výkladový slovník cestovního ruchu autorů J. Zelenky a M. Páskové (jeho kompletně přepracované a doplněné 2. vydání z roku 2012) jsem čerpala českou terminologii, mimo jiné informace pro přesné vymezení zdravotního cestovního ruchu a jeho dílčích součástí. Protože se moje práce věnuje primárně lázeňství v Polsku, byla pro mne důležitá publikace Polska: najpiękniejsze uzdrowiska (2. vyd., 2012) I. Kaczyńské a T. Kaczyńského. Tato publikace mi poskytla základní přehled o vývoji polského lázeňství a přehled lázeňských míst, rozdělených podle jednotlivých vojvodství, s podrobnostmi o historii a kulturním dědictví. K doplnění informací o zvolených polských lázeňských městech jsem použila příručky Z. Jaskuły Literacki atlas Polski: przewodnik turystyczny (2007) a W. Łęckého Kanon krajoznawczy Polski (2007). Pro popis vybraných lázeňských měst jsem využila také jejich oficiální internetové prezentace. 5

6 Práce je rozčleněna do tří hlavních kapitol. První kapitola se věnuje obecnému vymezení lázeňského cestovního ruchu. Je v ní objasněn význam lázní a lázeňství a představeny produkty, které jsou nedílnou součástí lázeňského cestovního ruchu. Poslední část této kapitoly je věnována lázeňskému statutu a představení mezinárodních a domácích lázeňských sdružení. Druhá kapitola přibližuje lázeňský cestovní ruch v Polsku. Uvedla jsem základní prostorové rozmístění polských lázní a vymezila lázeňské zóny. Dále jsem klasifikovala polské lázně podle různých kritérií. Část podkapitoly je věnována současné lázeňské péči v Polsku, kde jsou součástí léčených onemocnění uvedené i polské ekvivalenty. Třetí a zároveň poslední hlavní kapitola je zaměřena na vybraná lázeňská místa (ve všech případech jde o města), která se nějakým způsobem zapsala i do polských kulturních dějin. Pro podrobnější popis jsem si zvolila následujících šest lázeňských měst: Ciechocinek, Iwonicz-Zdrój, Kołobrzeg, Krynica-Zdrój, Nałęczów a Szczawnica. U každých lázní jsem nejdříve popsala jejich historický vývoj, dále pak jejich kulturní dědictví a neopomenula jsem také uvést spojení lázní s významnými osobnostmi kultury a literatury. Součástí této kapitoly jsou krátké úryvky z děl významných spisovatelů či vědců. Cílem práce bylo popsat lázeňský cestovní ruch v Polsku, jeho rozmístění, vývoj a kulturní význam. Důležitým kritériem při výběru šesti lázeňských měst, u kterých jsem podrobněji popsala klíčové historické události, spojitosti s kulturou a literaturou, byly hodnoty, které jsem uvedla ve druhé kapitole na základě klasifikace významu lázní podle počtu lůžek, kterou jsem provedla na základě dokumentu Lecznictwo uzdrowiskowe w Polsce w latach , který vydal Polský statistický úřad, jsem vybírala ty lázně, jež patřily mezi nejnavštěvovanější. Podle kategorie nadnárodního a celonárodního významu vybírala ty, o kterých se v odborných publikacích a průvodních nachází spojitost s kulturním dědictvím. Jako téma své bakalářské práce jsem si před dvěma lety zvolila obecné pojednání o cestovním ruchu ve vybraném regionu Polska. Nyní jsem se rozhodla zpracovat podrobněji jednu konkrétní formu, a to lázeňský cestovní ruch, u kterého jsem hledala spojitosti s polským kulturním dědictvím a mohla jsem využít znalosti o polské kultuře a literatuře získané v obou stupních mého studia polonistiky. 6

7 1. LÁZEŇSKÝ CESTOVNÍ RUCH Od nepaměti až do současnosti hrají v lékařství přírodní léčivé zdroje, koupele, lázně, pití vod a lázeňské léčení velkou roli. Na místech, kde vyvěraly minerální a termální vody, vznikaly postupem času léčebná místa, pro něž bylo důležité i příznivé klima. Ložiska rašeliny, slatiny a bahna byly vzácné pro ohřev koupelí a zábalů, zejména u revmatiků. U zrodu lázní však nestály vždy pouze přírodní zdroje, ale v některých případech došlo k jejich vzniku na základě nových léčebných metod. O nejstarší historii lázeňství se můžeme dozvědět zejména prostřednictvím archeologických nálezů (pomníky, bazény, koupací vany, zbytky lázní), spisů antických autorů a ikonografických dokladů (kresby, malby, dřevořezby). 1 Lidé byli přesvědčeni, že vyvěrání horké vody se zvláštní chutí, je způsobené nadpřirozenou silou. Aby lidé uctili tato božstva, začaly na místech, kde vyvěraly prameny, budovat chrámy a oltáře. 2 Rozvoj evropského lázeňství je založen na zájmu lidí o přírodní minerální prameny, jež se diferencovaly zejména svým vzhledem, chutí a teplotou. Už Římané na svých válečných taženích narazili na tyto prameny na území dnešní Francie, Německa, Chorvatska, Maďarska a začali je jako první využívat k vodoléčbě. 3 V místech nálezu začali budovat umělá jezírka, nazývané pisciny. Kolem roku 1200 vznikly v Německu první parní lázně v Evropě. 4 V Polsku sahá tradice lázeňství do 12. století a mezi nejstarší polské lázně patří dnešní Cieplice Śląskie-Zdrój 5 Významné lázně na mnoha místech Evropy, jež mají své dějiny a tradice, se pojí s množstvím legend, u nichž je velmi složité hledat reálné historické skutečnosti. 6 Rozložení lázní po celém světě je nepravidelné a i přesto, že se přírodní zdroje nacházely na mnoha místech, zůstalo lázeňství z velké části evropskou záležitostí. Rozvinuté lázně se nacházely v Turecku a na Blízkém Východě, z malé části i v Asii, zejména na území Číny, Japonska a Indie. Mimo starověký Orient, kde se nacházely nejstarší tradice lázní, můžeme lázeňství najít zejména v Itálii, Německu, Francii, Španělsku, České republice, Maďarsku, ale také v Polsku. Na druhou stranu 1 KŘÍZEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 2. vyd. Praha: Libri, 2002, s KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, 1999, s KNOP, Karel. Lázeňský cestovní ruch v Evropě [online] [cit ]. Dostupné z: 4 KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management, op. cit., s WOJTASZEK, Tadeusz. Leczenie uzdrowiskowe [online] [cit ]. Dostupné z: 6 Tamtéž, s

8 v anglosaských zemích Evropy a Severní Ameriky nebylo lázeňství příliš rozšířené, např. ve Spojených státech jsou v současnosti lázně využívány zejména k rehabilitaci. 7 Lázeňství je neodmyslitelnou součástí evropského cestovního ruchu a je důležitým zdrojem příjmů. Římské vlivy působily na rozvoj lázeňství velmi silně, a proto můžeme evropské země rozdělit do několika kategorií: lázeňské velmoci: Německo (Bad Ems, Bad Kissingen, Baden-Baden), Itálie (Montecatini Terme), Francie (Vichy), státy, jež mají více významných lázní: Rakousko (Baden bei Wier), Švýcarsko, Česká Republika (Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně), Chorvatsko, Slovinsko, Maďarsko, Řecko, Slovenská republika, Španělsko, Portugalsko, státy, jež mají menší tradici lázeňství: Belgie, Polsko, Rusko, Ukrajina, ostatní země bývalého SSSR a Jugoslávie, státy, jež prakticky nemají lázeňskou tradici: severské země, Velká Británie (Bath), Irsko, Nizozemí. V oblasti Středozemního moře můžeme pozorovat římské vlivy lázeňství i v zemích jako je Turecko, Izrael, Tunisko a Kypr. 8 Na celém světě se nachází více než lázeňských míst, v Evropě, 37 v Česku a 44 v Polsku. 9 Lázeňský cestovní ruch zažívá v posledních letech v Evropě rozkvět. Na základě předpokladů Evropského svazu léčebných lázní (ESPA) dosahuje podniků zdravotního a wellness cestovního ruchu ročního obratu zhruba 30 miliard euro České lázně a lázeňství [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007, s [cit ]. Dostupné z: 8 Srovnej KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management, op. cit., s ; Rozhodnuto do UNESCO míří 11 lázeňských měst [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007, s [cit ]. Dostupné z: lazenskych-mest Srovnej FIALOVÁ, Dana. Lázeňství spojení darů přírody a lidského umu. Geografické rozhledy, 24, č. 1, s. 8 9; KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska. 2. wyd. Warszawa: MUSA SA, 2012, s Poslání. EuropeSpa [online] [cit ]. Dostupné z: 8

9 1.1. Zdravotní cestovní ruch a jeho dílčí formy Cesty do zahraničí spojené s léčbou se v poslední době stávají oblíbenější a rozšířenější, což má pozitivní dopad na rozvoj zdravotního, lázeňského, léčebného a wellness cestovního ruchu. 11 V soudobé odborné literatuře se setkáme s pojmy jako zdravotní cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch, léčebný cestovní ruch a wellness cestovní ruch, které si nyní blíže definujeme na základě publikace Výkladový slovník cestovního ruchu 12. Definice těchto pojmů je podle Zelenky a Páskové následující: Zdravotní cestovní ruch (polsky: turystyka zdrowotna; angl.: health tourism, health-care tourism, medical tourism) je forma cestovního ruchu, jejíž součástí je návštěva lázní a rekreačních center za účelem zlepšení zdravotního stavu pacienta. Tato forma dále zahrnuje zdravotní terapie a služby, pobyt v prostředí, které disponuje léčebnými účinky jako např. podnebí, moře, koupele a léčivé prameny. Dále pak změnu životosprávy, cvičení, zdravý jídelníček, nejrůznější rekreační programy, zahraniční cesty za kvalitnější či levnější zdravotní péčí. Mezi dílčí formy zdravotního cestovního ruchu patří lázeňský, léčebný a wellness cestovní ruch. 13 1) lázeňský cestovní ruch (polsky: turystyka uzdrowiskowa; angl.: health tourism, spa tourism) Bývá označován jako druh cestovního ruchu, pro který je typický pobyt v lázních, celková regenerace, poznání a sociální kontakty. Moderní tendencí jsou lázeňské pobyty zaměřené na celkovou kondici a zdravotní prevenci, označované jako wellness programy. 14 Označení lázeňství je odvozeno z pojmu lázeň 15, což označuje koupel. Charakteristickým znakem lázeňství je léčba a obnova fyzických a psychických sil k čemuž dochází prostřednictvím léčivých přírodních zdrojů, tj. vody, peloidů 16, plynů 11 KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. 13 Tamtéž, s Tamtéž, s Součástí lázeňských a wellness pobytů mnohdy bývají parní a vířivé lázně. Rozdíl spočívá v tom, že parní lázeň je místnost, v níž se nachází horká pára, naopak vířivá lázeň se skládá z vany nebo bazénku, kde se víří zahřátá voda. 16 Jedná se o rašelinu obohacenou o minerály. Dnes se peloidy aplikují ve formě zábalů, koupelí a obkladů, prostřednictvím kterých se do tkáně přenáší teplo a dochází k prokrvení. Důsledkem toho dochází ke zmírnění bolestí svalů, kloubů a páteře. Můžeme se s nimi setkat i v kosmetických přípravcích, neboť mají bakteriostatické, čistící a regenerační účinky. (Peloidy. Spa.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 9

10 a klimatických podmínek. S lázeňstvím je spojena léčba, rekonvalescence, rehabilitace, zdravotní prevence, relaxace a odpočinek. Podle Ryglové, Buriana a Vajčnerové lze moderní lázeňství definovat prostřednictvím šesti R : remedy = léčení (individuální léčebné procesy), rehabilitation = rehabilitace (odstranění následků úrazu), revitalize = obnova (procesy, prostřednictvím kterých dochází k obnově fyzických i duševních sil lázeňských hostů), relax = odpočinek (uzdravení), reflex = uvolnění (odpoutání se od všedního dne a životního stylu), rejoice = potěšení (načerpání životní energie a získání radosti ze života). 17 2) léčebný cestovní ruch (polsky: turystyka medyczna; angl.: curative tourism) Patří mezi formu cestovního ruchu, kterou vyhledávají účastníci za účelem zlepšení zdravotního stavu, tělesné, psychické kondice a pohody. Pro léčebný cestovní ruch je typické využití přírodních zdrojů, kam patří moře, vysoká nadmořská výška, minerální prameny, termální koupele či bahenní zábaly; stejně jako u zdravotního cestovního ruchu dochází ke zlepšení životosprávy a dodržování zdravého jídelníčku. Účastník může využít celé řady léčebných procedur a terapií, nejrůznějších typů pobytů, např. rekonvalescenční a meditační. 18 Mezi lázeňským a léčebným cestovním ruchem existuje několik rozdílů, proto je velmi důležité nepojit tyto dvě formy turismu dohromady. Největší rozdíl spočívá v tom, že léčebný cestovní ruch se nemusí konat pouze v lázních, stejně jako pobyty v lázeňských centrech nemusí být vždy spojené s léčením. 19 3) wellness cestovní ruch (polsky: turystyka spa i wellness) V dnešní době nedochází k návštěvě lázní pouze z důvodu léčby, ale také z důvodu snížení váhy, tvarování postavy, odpočinku a luxusní, nadstandardní péče. Osoby se v lázních zaměřují na zdravý životní styl, do kterého spadá převážně zdravá výživa, fitness a tělesné aktivity, řízení stresu, vzdělání v oblasti léčby, meditace apod. Všechny tyto činnosti můžeme označit pojmem wellness, který přináší jednotlivci životní 17 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s Tamtéž, s

11 naplnění či harmonizaci těla a ducha. Wellness zařízení se nachází v typických lázeňských oblastech, ale i mimo ně, zejména v hotelových komplexech jako součást nabídky. 20 Lázeňství a wellness se rozlišují zejména délkou daného pobytu se zdravotním účinkem. V České republice označujeme změnu prostředí na dobu delší než 21 dní jako lázeňství. V případě wellness jsou pobyty kratší, mnohdy se jedná o jeden den či prodloužený víkend Význam lázní a lázeňství Lázeňský cestovní ruch přispívá svou funkcí zejména do zdravotnictví a ekonomiky. Jeho provoz, na rozdíl od jiných forem cestovního ruchu, probíhá celoročně, a díky tomu poskytuje kvalifikované pracovní pozice po celý rok a ve velké míře podporuje regionální zaměstnanost. Lázeňské služby v Česku, Polsku či jiných zemích jsou poskytovány tuzemským i zahraničním klientům. V České republice patří mezi lázně s největší kapacitou tzv. lázeňský trojúhelník Karlovarského kraje: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Výše uvedené lázně navštěvují zejména klienti z Ruska, kteří se zaměřují na dlouhou délku lázeňského pobytu. Lázně jsou mnohdy dějištěm různých kulturních, společenských, nadregionálních a mezinárodních akcí, jako jsou filmové festivaly, golfové a tenisové turnaje aj Hledisko zdravotní Ve zdravotnictví je obor lázeňství vymezován velmi široce a pohledy na něj se liší v mnoha zemích i v různých obdobích. S postupující modernizací se mění i lázeňství, neboť dochází k jeho vývoji a spojení se společností a životním stylem. Vyspělé země světa se v posledních letech snaží o návrat k přírodě a přírodnímu bohatství, s čímž souvisí harmonizace života lidí. S tímto trendem se však pojí ekologické problémy a změna struktury populace. S rozvojem vědy v lékařství dochází k prodloužení průměrné délky života populace, díky čemuž je nutné opatřit lidem zejména ve vyšším věku kvalitní zdravotní péči. Převážně starší populace 20 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi, op. cit., s Tamtéž, s Tamtéž, s

12 využívá lázeňských služeb, které jsou vázány na přírodní léčivé zdroje a vhodné klimatické podmínky, k zotavení, prevenci či k celkové regeneraci. Společnost usiluje o to, aby lázeňství reagovalo na změny zdravotního stavu a stárnutí obyvatelstva, rozšiřování civilizačních chorob a dalších problémů jako například: málo aktivního pohybu, kouření a civilizační stres. Lázeňské služby zvyšují kvalitu života u stárnoucí evropské populace a díky tomu mírní dopady zvyšování hranice důchodového věku. Tento proces má pozitivní vliv na úspory v sociálním a zdravotním systému, kterou jsou v dnešní době stále více diskutovány. 23 Dne 6. ledna 2015 došlo k novelizaci zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a indikačního seznamu pro lázeňskou péči, v němž jsou uvedená nová pravidla poskytování lázeňské péče, kterou hradí zdravotní pojišťovny, nově zákon č. 1/2015 Sb Lázeňská léčebně rehabilitační péče se pojí se zdravotní péčí a můžeme ji rozdělit na tři základní typy: komplexní péče, příspěvková péče a samoplátecká péče. Zákon stanovuje indikační seznamy, délku pobytu a jeho možné prodloužení, opakování lázeňské léčby a časové intervaly. Typ lázeňské péče předepisuje ošetřující lékař popřípadě odborný lékař a to na základě bodů stanovených zákonem č. 1/ Komplexní lázeňská péče se uplatňuje v případech, kdy pacientova zdravotní péče navazuje na ambulantní a ústavní péči. Pojišťovna pacientovi hradí v plné výši náklady na komplexní lázeňskou péči, která zahrnuje různá vyšetření, ubytování, stravování, popřípadě dopravu. Příspěvková lázeňská péče se od komplexní liší tím, že příslušná zdravotní pojišťovna hradí pouze lékařská vyšetření a léčbu. Pojištěnec si musí na své náklady uhradit ubytování, stravu a dopravu. Samoplátecká lázeňská péče, označovaná také jako krátkodobý relaxační pobyt, se v poslední době stává více vyhledávaná mezi klienty. Nevýhoda této péče spočívá v tom, že účastník si hradí všechny služby sám, tedy lázeňskou péči, ubytování, stravování a dopravu KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management, op. cit., s Materiál k aplikaci zákonné úpravy v oblasti poskytování lázeňské léčebné rehabilitační péče [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2015, 122 s. [cit ]. Dostupné z: file:///c:/users/daniela/downloads/materi%c3%a1l_k_aplikaci_z%c3%a1k._%c3%bapr._v_oblasti_ poskytov%c3%a1n%c3%ad_llrp.pdf. 25 Předepisování lázeňské péče od 1. ledna Lázně Luhačovice [online] [cit ]. Dostupné z: 26 Jaké jsou typy úhrad lázeňské péče. Všeobecná zdravotní pojišťovna [online] [cit ]. Dostupné z: 27 Druhy lázeňské péče. Třeboňsko [online] [cit ]. Dostupné z: 12

13 Hledisko ekonomické Lázeňská místa v západní Evropě mají velmi dobré postavení v rámci cestovního ruchu a jsou opatřeny centrální i regionální legislativou a propagací cestovního ruchu. Lázeňské lokality představují přirozená centra lázeňské péče, zdravotní, kongresové, konferenční a festivalové turistiky. Lázeňská místa jsou také dějištěm společenského, kulturního a politického života daného státu. Vzhledem ke všem uvedeným faktorům, má lázeňství svoje přední místo v odvětví cestovního ruchu čímž významně přispívá do státního rozpočtu ať už přímo či nepřímo. Podnikatelský a hospodářský život lázeňských míst a okolních regionů je úzce propojen s bytím lázní, které jsou vázány na existenci přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek. Mezi další hospodářská odvětví, která příznivě ovlivňují lázeňský cestovní ruch, patří infrastruktura, stavebnictví, kultura, maloobchod a služby, které se týkají volného času či obchodu. Lázeňství ve velkém podporuje zaměstnanost, neboť nabízí mnoho kvalifikovaných profesních míst. Lázeňská ekonomika je v České republice ze dvou třetin závislá na finančních prostředcích, které jí poskytují zdravotní pojišťovny. Tato skutečnost je ovlivněna zejména tím, že v Česku jsou nízké příjmy obyvatel. 28 V Polsku je zdravotní péče financována v plné výši nebo z části z finančních prostředků zdravotních pojišťoven Hledisko kulturně-společenské Dalším důležitým aspektem pro lázeňská místa je hledisko kulturně-společenské. Komponovaná krajina, urbanistická struktura, parková úprava a typické stavby, to jsou prvky, díky kterým mají lázně jedinečnou atmosféru. Každé lázeňské místo se vyznačuje specifickou architekturou. Tyto lázeňské stavby bývají doplněny parkovou úpravou. Součástí lázeňského centra tak bývají vycházkové cesty (polsky: ścieżki ruchowe), na nichž se nachází množství zahradních restaurací, altánů a vyhlídek. Typickými příklady lázeňských staveb jsou lázeňské domy (polsky: zakłady lecznictwa 28 Srovnej KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management, op. cit., s ; Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 29 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 14; BUBULA, Bogusław, Maciej GAWRON, Maria JANCZY, Dorota KRÓL a Monika SMOLEŃ. Lecznictwo uzdrowiskowe w Polsce [online]. Wyd: Urząd Statyczny w Krakowie, 2011 [cit ]. Dostupné z: 13

14 uzdrowiskowego), ve kterých se koná samotná léčba, menší stavby v blízkosti pramenů, pitné haly (polsky: pijalnie uzdrowiskowe), kolonády (polsky: kolumnady) 30, promenády (polsky: promenady) s obchůdky a v neposlední řadě pavilony v lázeňských parcích, které slouží pro hudební večery. Součástí parkové úpravy bývají zahradní restaurace, vyhlídky a rozhledny. V lázeňských centrech nechybí ani divadla, hudební a taneční sály, kasina a kostely. Možnost ubytování nabízí lázeňské penziony, hotely či vily. 31 Zejména v Polsku jsou součástí některých lázní dřevěné konstrukce (polsky: tężnia) sloužící ke zvýšení koncentrace soli v solance čili solném roztoku. Zařízené lázně pro odpočinek a relaxaci se mnohdy nachází v blízkosti mořského pobřeží či v podzemí. 32 Všechny tyto služby slouží k prospěchu pacientova zdraví a duše. Lázeňské centrum má v návštěvníkovi vzbudit pocit iluzivního světa, proto mají mnohdy lázeňští hosté pocit, že právě procházejí slunnou Itálii, francouzskými zahradami, anglickým parkem či právě vstupují do prostředí Orientu. Na vytvoření iluze takového místa mělo zásluhu mnoho významných architektů. Spousta architektů se díky těmto stavbám ve světě proslavilo. Velké množství lázní získalo světovou slávu především díky pobytu významných osobností kulturního, společenského, vědeckého či politického života Komplex produktů lázeňského cestovního ruchu Klienti lázeňského cestovního ruchu si mohou vybrat z velkého množství lázeňských služeb a aktivit, jako jsou: zdravotní služby Lázeňskou péči můžeme rozdělit na ústavní, ambulantní, diagnostickou a terapeutickou. Ústavní péče nebo péče ošetřovatelská je poskytnuta v lázeňských léčebnách. Diagnostická péče (vyšetřovací výkony) slouží k tomu, aby lékař zjistil 30 Kolonáda byla sloupová chodba, která sloužila ke komunikaci. Typickým příkladem je promenáda v lázeňských místech. (ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 269). 31 FIALOVÁ, Dana. Lázeňství spojení darů přírody a lidského umu. Geografické rozhledy, op. cit., s. 8 9 (+ příloha). 32 MIKA, Mirosław a Danuta PTASZYCKA-JACKOWSKA. Formy turystyki zdrowotnej. In KUREK, Włodzimierz (red.). Turystyka. Warszawa: PWN, 2011, s FIALOVÁ, Dana. Lázeňství spojení darů přírody a lidského umu. Geografické rozhledy, op. cit., s

15 aktuální zdravotní stav pacienta. Mezi příklady terapie patří: balneoterapie 34, elektroléčba, rehabilitace, fyzioterapie a různé aplikační metody založené na přírodních léčivých zdrojích. Pacientům odkázaným na pomoc druhých je poskytnuta speciální zdravotní péče. 35 V léčebných lázních klienti mohou podstoupit léčbu pohybového aparátu, oběhového či trávícího systému, onemocnění dýchacích cest, cukrovky, kožních a gynekologických nemocí. Existují také speciální pobyty pro ty, kteří trpí nadváhou, obezitou či mají po zákroku onkologických onemocnění. 36 ubytovací služby Každé lázně nabízí svým klientům nespočetné množství ubytovacích služeb. Pro pacienty s určitými léčebnými postupy jsou k dispozici lázeňské domy, ubytovny a penzióny, které jsou opatřeny určitým režimem. Hosté lázeňských míst se mohou naopak ubytovat v lázeňských hotelech, penziónech a v soukromých domech. stravovací služby Kvalitní nabídka stravovacích služeb, kavárny, cukrárny, bary a kiosky s občerstvením jsou nedílnou součástí každého lázeňského místa. V některých případech je součástí těchto provozů hudební produkce společně s možností nabídky tance. V posledních letech dochází k celkovému rozvoji stravovacích služeb, díky čemuž můžeme pozorovat, jak se společně pojí lázeňský a gastronomický cestovní ruch. Každé lázně nabízí svým klientům množství balíčků služeb, jejichž součástí jsou nejrůznější gastronomické speciality. kulturní aktivity Tato oblast nabízí nejširší nabídku doprovodných služeb, které hostům zpříjemňují lázeňský pobyt. Velmi důležitým aspektem je to, jak do sebe jednotlivé služby logicky zapadají. Například součástí balíčků ubytovacích zařízení bývají sauny či masáže, celodenní stravování, návštěva restaurací, večerní posezení v barech a kavárnách doplněné o živou hudbu s možností tance. Množství lázní nabízí doplňkové služby jako například večerní tanec, promenádní hudbu, divadelní a jiná představení v kulturních 34 Výraz balneoterapie je odvozen od slova balneologie, což znamená lázeňské lékařství. Tento lékařský obor se specializuje na přírodní léčivé zdroje, jako jsou minerální prameny, pitná kůra, bahenní lázně a koupele. Balneoterapie se věnuje technikám a procedurám, které pomáhají při léčbě mnoha somatických, psychosomatických či psychologických problémů. Tyto balneologické programy si můžeme v dnešní době zakoupit jako dárkový balíček nebo jako produkt cestovního ruchu: prodloužené víkendy pro ženy, omlazovací kůry, relaxační a manažerské pobyty. (ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 55). 35 KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management, op. cit., s Léčebné pobyty. Svaz léčebných lázní České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 15

16 centrech či přímo na kolonádách. Milovníci sportu mají možnost využít služeb tenisových kurtů, jízdáren, půjčoven loděk či horských kol. Jiné lázeňské lokality nabízí i hřiště pro minigolf a bowling. V oblasti organizovaných společenských a kulturních akcí jsou nejpopulárnější festivaly 37, kulturní přehlídky a soutěže, konference, kongresy, sportovní události. Všechny výše uvedené aktivity, stejně jako mnoho dalších, neodmyslitelně patří ke každému lázeňskému místu Lázeňský statut Lázeňství upravuje v České republice Zákon ze dne 13. dubna 2001, č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (tzv. lázeňský zákon). 38 V Polsku je lázeňství řízeno Zákonem ze dne 28. července 2005 o lázeňské léčbě, lázních a oblastech lázeňské ochrany stejně jako lázeňských obcí (Ustawa z dnia 28 lipca 2005 r. o lecznictwie uzdrowiskowym, uzdrowiskach i obszarach ochrony uzdrowiskowej oraz o gminach uzdrowiskowych). 39 Podle českého lázeňského zákona patří mezi přírodní léčivé zdroje minerální voda, plyn či peloid, jejichž výskyt je přirozený a vlastnosti jsou vhodné pro léčebné využití. Zdrojem přírodní minerální vody je podzemní voda, která si zachovává původní čistotu, stálé složení a vlastnosti. Jako přírodní léčivé lázně můžeme označit zdravotnická a jiná zařízení, která poskytují klientům lázeňskou, léčebnou a rehabilitační péči. Jako lázeňské místo můžeme označit území nebo obci, jejíž součástí přírodní léčebné lázně. Ministerstvo zdravotnictví České republiky stanoví, zda se jedná o přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody, také způsob získávání, následnou úpravu, balení, přepravu, skladování a označování výrobků. 37 Mezi nejznámější festivaly, které se konají v lázních, patří Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, ve kterém soutěží filmy z celého světa v několika kategoriích. Vítěz obdrží na slavnostním zakončení hlavní cenu, kterou je Křišťálový glóbus. (51. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. KarlovyVARY [online] [cit ]. Dostupné z: V Německu se koná největší festival v lázeňském městě Wiesbaden, jež se nazývá Wilhelmstrassenfest. (Wiesbaden. GreatSpas of Europe [online] [cit ]. Dostupné z: 38 Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů [online]. Portál veřejné správy, 2016 [cit ]. Dostupné z: 39 Lecznictwo uzdrowiskowe. Ministerstwo Zdrowia [online] [cit ]. Dostupné z: 16

17 Jako přírodní léčivé lázně jsou označena zdravotnická a jiná zařízení, která poskytují lázeňskou péči na území, v němž se nachází přírodní léčivý zdroj nebo vhodné klimatické podmínky pro léčbu. Provozovatelé lázeňských služeb jsou povinni každých pět let předložit ministerstvu zprávu o provedených klimatických měřeních a tím doložit stav klimatických podmínek v místě provozu lázní. Jako lázeňské místo může být v České republice označeno území nebo část obce či více obcí a jejich částí, ve kterých se vyskytují přírodní léčebné lázně. Lázeňské místo je chráněno statutem lázeňského místa. Lázeňské místo a statut lázeňského místa může označit pouze vláda vydaným nařízením. V opačném případě, kdy zanikly okolnosti pro stanovení lázeňského místa, může vláda tato označení zrušit. Lázeňský statut určuje vnitřní a vnější oblast lázeňského místa, léčebný režim a lázeňské prostředí. Lázeňský statut vymezuje stanovy, které souvisí s výstavbou a rozvojem v lázeňském místě. Dále pak udává, co je v daném místě povoleno a co naopak zakázáno a vymezuje zařízení, která nesmí být v daném místě zřizovaná. Podle názvu obce, na jejímž místě byly stanoveny léčebné lázně jako první, se označí lázeňské místo. Obce, které získaly určení lázeňské místo, jsou povinné dodržovat nařízená opatření Mezinárodní a domácí lázeňská sdružení V současné době existuje Evropský svaz léčebných lázní (EHV, European Spas Association ESPA), jež má sídlo v Bruselu, pod něhož spadá 20 svazů léčebných lázní z 19 evropských zemí. 41 Cílem ESPA je podpora lázní a lázeňství v Evropě a dohlížet na to, aby přírodní prostředky, mezi něž patří minerální voda, krajina a klima, byly k dispozici široké veřejnosti. 42 Evropský svaz léčebných lázní spolupracuje s EuropeSpa, jehož cílem je vytvářet a poskytovat na evropském trhu lázeňství a wellness mezinárodní řád kvality pro provoz lázní. Další náplní EuropeSpa je informovat o jednotných kritériích kvality, poskytovat certifikaci, nabízet školení a kurzy v oblasti lázeňství Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů [online]. Portál veřejné správy, 2016 [cit ]. Dostupné z: 41 Evropský svaz léčebných lázní. EuropeSpa [online] [cit ]. Dostupné z: 42 European Spas Association [online] [cit ]. Dostupné z: 43 O Europespa. EuropeSpa [online] [cit ]. Dostupné z: 17

18 Svaz léčebných lázní České republiky (SLL) vznikl v roce 1995, jako člen Evropského svazu lázní. Svaz léčebných lázní ČR si klade za cíl zvyšovat kvalitu lázeňské péče a poskytovat ji všem, kteří ji potřebují. SLL České republiky také spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví ČR. Lázně, které jsou sdružené v SLL, podléhají akreditaci, jsou propojené se systémem zdravotní péče, díky kterému musí dodržovat přísná pravidla pro léčbu, stravování a ubytování. Sdružené lázně využívají přírodní léčivé zdroje, které byly schváleny ministerstvem zdravotnictví. 44 V roce 2007 vznikla státem registrovaná Česká asociace Wellness (ČAW), která podporuje rozvoj a kvalitu wellness služeb. V rámci svého působení pořádá kurzy, školení, semináře a workshopy, prostřednictvím kterých se snaží oblast wellness posunout na vysokou evropskou úroveň. 45 Dobrovolnou zájmovou nestranickou organizaci lázeňských měst a obcí, která mají schválený statut lázní, je Sdružení lázeňských míst České republiky. Cílem výše uvedeného sdružení je vytvářet předpoklady pro rozvoj lázeňství, městské a lázeňské infrastruktury, dohlížet a obnovovat české lázeňské památky. Předpokladem pro všechna daná kritéria je snaha sdružení navázat partnerství mezi státem, obcemi, veřejností, jinými lázeňskými sdruženími a organizacemi a v neposlední řadě rozvíjet spolupráci na mezinárodní úroveň Srovnej ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 691; O Svazu léčebných lázní. Svaz léčebných lázní České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 45 Srovnej Tamtéž, s. 682; Česká asociace Wellness. Česká asociace Wellness [online] [cit ]. Dostupné z: 46 Srovnej ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s ; Informace o sdružení. Sdružení lázeňských míst [online] [cit ]. Dostupné z: 18

19 2. VÝZNAMNÁ LÁZEŇSKÁ MÍSTA V POLSKU Tradice současného evropského lázeňství sahá až do 13. století. Na polském území patří mezi nejstarší lázně Cieplice Śląskie-Zdrój, dnes čtvrť Jelení Góry, Lądek-Zdrój či Kudowa-Zdrój situované v Kladské kotlině, stejně jako Iwonicz-Zdrój na Podkarpatsku. Naopak nejmladší lázně jsou Dąbki ležící v Západopomořanském vojvodství, které získaly statut teprve v roce Lázně vznikaly a rozvíjely se po mnoho století, avšak přelomovým okamžikem bylo 19. století, kdy se lázeňství stalo módním a populárním prvkem životního stylu vyšších a středních vrstev. Další velký rozvoj nastal v meziválečné době a po druhé světové válce. Po roce 1945 došlo ke znárodnění lázeňských míst a k začlenění lázeňské péče do systému socialistického zdravotnictví. Hospodářská krize v 70. a 80. letech 20. století se nevyhnula ani lázeňství, které se potýkalo s vážnými finančními problémy. Po období stagnace změnily polské lázně svou pozici na trhu produktu cestovního ruchu. Zásadně se změnila infrastruktura, došlo k modernizaci ubytovacích zařízení a úpravě lázeňské zeleně. Na základě toho se staly lázně atraktivními turistickými centry, které navštěvovali domácí i zahraniční turisté. Mnoho polských lázní získalo svoji slávu nejen díky klimatickým podmínkám a minerálním pramenům, ale také festivalům konaných v lázeňských místech s nejvyšší nadmořskou výškou (Duszniki-Zdrój, Krynica-Zdrój, Kudowa-Zdrój, Busko-Zdrój), stoleté tradici (Cieplice Śląskie-Zdroj, Lądek-Zdrój), ale také stylové architektuře (Konstancin, Nałęczów, Sopot, Szczawno-Zdrój). Některé lázně získaly slávu díky návštěvám slavných osobností, například spisovatelé Bolesłav Prus a Stefan Żeromski proslavili Nałęczów. Mnoho lázní vyhledávali králové a královny, knížata, slavní politici a malíři Lázeňský cestovní ruch v Polsku Lázeňský cestovní ruch se v Polsku stal speciálním odvětvím zdravotního cestovního ruchu. Postupně se zvyšuje počet rehabilitačních center, jejichž vybavení je založené na nejmodernějších prostředcích. Velké změny můžeme také pozorovat v sektoru lázeňství spa a wellness, které se mnohdy nacházejí v opravených zámeckých s KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., 19

20 komplexech a nabízejí celou řadu služeb, mezi nimiž můžeme zmínit např. ubytování v nadstandardních apartmánech, návštěvu lázní, saun, bazénů, kosmetických a kadeřnických salónů. Lázně nejsou vyhledávaným cílem turistů pouze z důvodu relaxace v luxusních komplexech, ale také z důvodu bohatství termálních minerálních pramenů, které pomáhají léčit nejrůznější onemocnění. Například do lázní v Nałęczowie přijíždí klienti, kteří potřebují léčbu po transplantaci srdce. V těchto lázních se zároveň nachází první inhalační komora v Polsku. V Busku-Zdrój se léčí revmatická onemocnění a poúrazová onemocnění, proto je tento resort vyhledávaným místem zejména u sportovců. Lázeňské místo Ciechocinek je proslulé největší dřevěnou konstrukcí, označovanou jako gradovna (polsky: tężnia), v níž se koncentruje sůl v solance, která napomáhá v léčbě krevního oběhu, dýchacích cest a ženských onemocnění. V lázeňském parku najdeme největší pítko ve formě fontány, která zároveň plní funkci přírodního inhalátoru. 48 V minulosti se do lázeňských míst jezdilo za účelem ozdravných pobytů a tato centra byla dostupná pouze pro majetné vrstvy obyvatel. Nyní se tento sektor zaměřuje i na relaxaci fyzické a duševní pohody člověka a je přístupný široké veřejnosti. 49 Z důvodu častých příjezdů zahraničních turistů si polské lázně získaly mezinárodní charakter a díky tomu se zde pojí lázeňský a mezinárodní cestovní ruch. Na druhou stranu v některých lázních převažuje turismus regionální, což můžeme pozorovat na příjezdech místních turistů. V současné době můžeme pozorovat výrazný rozvoj příjezdového zahraničního turismu, což je způsobené rozdíly v cenové nabídce za lázeňské služby, umístěním dané destinace v kombinaci s okolími atraktivitami a převážně kvalitou nabízených služeb. V zahraničním příjezdovém lázeňském cestovním ruchu mají podle knihy Formy turystyki zdrowotnej 50 dominující postavení němečtí klienti. Lázeňská centra nabízí celou řadu atraktivit a lázeňských služeb, díky čemuž jsou cílem turistiky poznávací, rekreační a kvalifikované. Mezi kvalifikovanou turistiku patří rozvoj sportovních a lyžařských zařízení. Příkladem může být Krynica- Zdrój, ve které byla upravena Góra Parkowa stejně jako sjezdovky na Jaworzyně Krynické Tourmedica. Turystyka uzdrowiskowa, zdrowotna i relaksacyjna [online] [cit ]. Dostupné z: 49 Tamtéž. 50 MIKA, Mirosław a Danuta PTASZYCKA-JACKOWSKA. Formy turystyki zdrowotnej. In KUREK, Włodzimierz (red.). Turystyka, op. cit., s Tamtéž, s

21 Mezi hlavní klienty patří dospělé osoby, avšak existují i lázně, které se specializují v léčbě dětí a mládeže. Mezi takové lázně patří například Rabka-Zdrój a Rymanów- Zdrój. Na základě toho můžeme rozlišit lázeňský cestovní ruch pro dospělé a děti. Některá lázeňská místa se nachází na území, kde došlo po válce k výměně nebo odsunu obyvatel. Původní obyvatelé, nebo jejich potomci navštěvují tato lázeňská místa za účelem etnického 52 a sentimentálního cestovního ruchu. Kolem lázní se nachází mnoho turistických tras, díky kterým turisti mnohdy využijí lázeňských služeb spojených s turistikou horskou, pěší, motorovou či cyklistickou. Lázeňští hosté se ve svém volném čase věnují poznávacímu cestovnímu ruchu, tedy návštěvě nejrůznějších historických památek a přírodních atraktivit. Tento typ cestovního ruchu je mnohdy organizovaný přes nejrůznější cestovní kanceláře. Některé polské lázně nabízí svým hostům různé kulturní akce, které mají regionální význam, například Busko-Zdrój pořádá operní festival, Krynica-Zdrój zase pěveckou soutěž či mezinárodní Chopinův festival v Dusznikách-Zdroji. Na lázeňský turismus má velký vliv umístění lázní a jejich vzdálenost od centra, neboť blízkost lázeňských míst a městských center láká turisty k víkendovým pobytům. Lázeňský cestovní ruch vyhledávají turisti v průběhu celého roku, avšak největší poptávka je na konci letní sezóny a to ze strany starších osob, kteří mnohdy využívají tyto služby bezplatně. V poslední době jsou hlavním problémem mnoha lázeňských lokalit konflikty spojené s urbanizací, které jsou vyvolané jinými typy cestovního ruchu, k jejichž rozvoji dochází na terénu lázní. Je to například zástavba nových terénů a problém s nadměrnou dopravou, velkou koncentrací turistů, zejména v letní sezóně či o víkendech. Převážně horské lázně mají omezené možnosti při rozvoji prostoru, například Iwonicz-Zdrój či pohyb dopravních prostředků v Rymanově-Zdroji a Iwoniczu-Zdroji, který se musí řídit určitými pravidly. Velkým ekonomickým problémem v lázeňství je jeho financování, neboť se Polsko vyhýbá hrazení lázeňských pobytů. Šanci na záchranu lázní a jejich ekonomickou situaci představují strukturální fondy Evropské unie, jejichž využití vyžaduje spoluúčast. Tato situace způsobuje, že v dnešní době dochází z důvodu ekonomických 52 Charakteristickým rysem etnického cestovního ruchu je cestování za účelem návštěvy své původní vlasti (vlast rodičů či prarodičů). Etnický CR je také spojen s poznáváním různých národností, jejich zvyků a způsobu života. Typickým příkladem mohou být Laponci v severní Skandinávii nebo Pygmejové ve střední Africe. (ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s ) 21

22 a kulturních změn také ke změně charakteru tradičního lázeňství, které se mění na středisko s mnoha funkcemi Rozmístění polských lázní V Polsku bylo zaregistrováno 62 lázní, z nichž 44 získalo oficiální lázeňský statut. Většina polských lázní se nachází v jižní části, zahrnující Sudety a Karpaty, dále pak na pobřeží Baltského moře. 54 Rozvoj lázeňských center probíhal v místech s příznivými klimatickými a léčivými minerálními prameny. 55 Léčivé prameny se v Polsku nachází skoro ve všech geologických jednotkách, v různých hloubkách, mnohdy pod hladinou podzemních vod. Na druhou stranu v Sudetech a Karpatech se tyto vody nachází těsně pod povrchem země. Rozmístění nalezišť termálních pramenů je nerovnoměrné, což je způsobené geologickými podmínkami stejně jako specifickým chemickým složením jednotlivých termálních pramenů. 56 Polské lázně se nachází na oblasti celkem 12 vojvodství: Dolnoslezské, Kujavskopomořské, Lublinské, Malopolské, Mazovské, Podkarpatské, Podleské, Pomořské, Slezské, Svatokřížské, Varmijsko-mazurské a Západopomořanské. Nejvíce lázní je zastoupené v Dolnoslezském (11), Malopolském (10) a Západopomořanském vojvodství (5). Nejmenší počet lázeňských center najdeme v Mazovském (1) a Varmijsko-mazurském vojvodství (1). Z tohoto výčtu můžeme jednoznačně určit, že největší koncentrace lázeňských míst je v jižní části Polska, což je dáno i geologickými předpoklady MIKA, Mirosław a Danuta PTASZYCKA-JACKOWSKA. Formy turystyki zdrowotnej. In KUREK, Włodzimierz (red.). Turystyka, op. cit., s KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych. Wyd. 2 uzup. i popr. Kraków, 2006, s MIKA, Mirosław a Danuta PTASZYCKA-JACKOWSKA. Formy turystyki zdrowotnej. In KUREK, Włodzimierz (red.). Turystyka, op. cit., s Wody lecznicze. Państwowy Instytut Geologiczny [online] [cit ]. Dostupné z: 57 KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s

23 Graf 1: Počet lázní v jednotlivých vojvodstvích Počet lázní v jednotlivých vojvodstvích 5% 5% 5% 4% 4% 2% 2% 24% Dolnoslezské Malopolské Západopomořanské Podkarpatské Kujavsko-pomořské 7% Lublinské Podleské Pomořské 9% 11% 22% Slezské Svatokřížské Zdroj: Vlastní zpracování Vymezení lázeňských zón Status lázní je dán v Polsku oblasti, která má ložiska přírodních léčivých zdrojů, klima s léčivými vlastnostmi, lázeňská zařízení, technickou infrastrukturu v oblasti vodního a energetického hospodářství, síť hromadné dopravy a zároveň splňuje podmínky pro ochranu životního prostředí. V souvislosti s ochranou životního prostředí se v Polsku vyznačují lázeňské zóny A, B a C: zóna A Zóna A zahrnuje území, na kterém se nachází, nebo se plánují stavět, lázeňská zařízení a další objekty, které jsou součástí lázeňských míst. Mezi takové objekty patří například pensiony, restaurace a kavárny. zóna B Do zóny B patří území zmíněné v zóně A rozšířené o objekty turistické, rekreační, sportovní, bytové domy a další, související s uspokojením potřeb pro osoby přebývající na daném území. 23

24 zóna C Poslední zóna C zahrnuje území zmíněné v zóně B a území, jež má vliv na zachování přírodních a klimatických atraktivit, stejně jako ochranu přírodních léčivých ložisek. V rámci výše uvedených zón platí jistá pravidla pro jejich užívání a hospodaření s nimi, zejména v oblasti cestovního ruchu. Tyto oblasti společně s platnými předpisy jsou zahrnuté do místních územních plánů a je nutné je dodržovat Klasifikace polských lázní Na základě publikace Najpiękniejsze uzdrowiska 59 lázeňské lokality podle nejrůznějších kritérií: 1) příslušnost k vojvodství si můžeme rozdělit jednotlivé dolnoslezská lázeňská místa: Cieplice Śląskie-Zdrój, Czerniawa-Zdrój, Długopole-Zdrój, Duszniki-Zdrój, Jedlina-Zdrój, Kudowa-Zdrój, Lądek-Zdrój, Polanica-Zdrój, Przerzeczyn-Zdrój, Szczawno-Zdrój, Świeradów-Zdrój, kujavsko-pomořská lázeňská místa: Ciechocinek, Inowrocław, Wieniec-Zdrój, lublinská lázeňská místa: Krasnobród, Nałęczów, malopolská lázeňská místa: Krynica-Zdrój, Muszyna-Złockie, Piwniczna-Zdrój, Rabka Zdrój, Swoszowice, Szczawnica, Wapienne, Wieliczka, Wysowa, Żegiestów- Zdrój, mazovská lázeňská místa: Konstancin-Jeziorna, podkarpatská lázeňská místa: Horyniec-Zdrój, Iwonicz-Zdrój, Polańczyk, Rymanów-Zdrój, podleská lázeňská místa: Augustów, Supraśl, pomořská lázeňská místa: Sopot, Ustka, slezská lázeňská místa: Goczałkowice-Zdrój, Ustroń, svatokřížská lázeňská místa: Busko-Zdrój, Solec-Zdrój, varmijsko-mazurská lázeňská místa: Gołdap, západopomořanská lázeňská místa: Dąbki, Kamień Pomorski, Kołobrzeg, Połczyn-Zdrój, Świnoujście. 58 MIKA, Mirosław a Danuta PTASZYCKA-JACKOWSKA. Formy turystyki zdrowotnej. In KUREK, Włodzimierz (red.). Turystyka, op. cit., s KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s

25 Obrázek 1: Rozmístění polských lázní Zdroj: 2) geografická poloha (krajinný typ) přímořské lázně (polsky: uzdrowiska nadmorskie), tj. umístěné maximálně ve vzdálenosti 3 km od mořského pobřeží, nížinné lázně (polsky: uzdrowiska nizinne), tj. položené do 200 m n. m., podhorské lázně (polsky: uzdrowiska podgórskie), tj. položené od 200 m n. m. do 400 m n. m., horské lázně (polsky: uzdrowiska górskie), tj. nacházející se od 400 m n. m. do 800 m n. m Klasyfikacja uzdrowisk. WodneParki.pl [online] [cit ]. Dostupné z: 25

26 Tabulka 1: Rozdělení lázní na základě geografické polohy Nížinné lázně Přímořské lázně Podhorské lázně Horské lázně Augustów Dąbki Czerniawa-Zdrój Jedlina-Zdrój Busko-Zdrój Kamień Pomorski Cieplice Śląskie-Zdrój Krynica-Zdrój Ciechocinek Kołobrzeg Długopole-Zdrój Lądek-Zdrój Goczałkowice-Zdrój Sopot Duszniki-Zdrój Rabka-Zdrój Gołdap Świnoujście Iwonicz-Zdój Szczawnica Horyniec-Zdrój Ustka Kudowa-Zdrój Świeradów-Zdrój Inowrocław Muszyna-Złockie Wysowa Konstancin-Zdrój Piwniczna-Zdrój Żegiestów-Zdrój Krasnobród Nałęczów Połczyn-Zdrój Przerzeczyn-Zdrój Solec-Zdrój Supraśl Swoszowice Wieniec-Zdrój Polanica-Zdrój Polańczyk Rymanów-Zdrój Szczawno-Zdrój Ustroń Wapienne Zdroj: Vlastní zpracování s využitím publikace KACZYŃSKA Izabela, KACZYŃSKI Tomasz. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, s Na základě dělení podle geografické polohy je z tabulky patrné, že jsou polská lázeňská místa převážně nížinného typu (16) a podhorského typu (14). 61 3) bioklimatické výškové stupně přímořské, nížinné, tj. položené ve výšce pod 300 m n. m., podhorské, tj. položené ve výšce od 300 do 500 m n. m., horské, tj. položené ve výšce od 500 do 700 m n. m., vysokohorské, tj. položené ve výšce nad 700 m n. m. 62 4) léčebné faktory vodoléčebné lázně (polsky: uzdrowiska wodolecznicze), v nichž je léčba založena na minerálních pramenech, 61 KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s Klasyfikacja uzdrowisk. WodneParki.pl [online] [cit ]. Dostupné z: 26

27 bahenní léčba (polsky: uzdrowiska borowinowe), kde léčba probíhá pomocí bahenních zábalů, klimatické lázně (polsky: uzdrowiska klimatyczne), ve kterých funguje léčba na základě příznivých klimatických podmínek, mořské lázně (polsky: uzdrowiska morskie), které využívají činitele působící v přímořských oblastech, podzemní léčebné lázně (polsky: uzdrowiska lecznictwa podziemnego), v nichž se využívají mikroklimatické podmínky podzemních prostor (přírodních i vzniklých lidskou činností), které jsou charakteristické příznivou ionizací vzduchu a přítomností léčebného aerosolu stejně jako chybějících vzduchových alergenů a patogenních mikroorganismů; 63 mezi tuto kategorii patří lázně Wieliczka, neboť se nachází v místě bývalého solného dolu; nyní část tohoto areálu slouží jako lázně a část jako turistická destinace, která se nachází na Seznamu světového dědictví UNESCO, 64 smíšené lázně (polsky: uzdrowiska mieszane), které využívají kombinaci různých faktorů. 65 Lázně můžeme kromě toho dále rozdělit podle velikosti, konkrétně podle počtu lůžek v lázeňských zařízeních. Klasifikaci provedeme na základě dat z roku 2010, která vydal Polský statistický úřad 66 : 1) lázně nadnárodního významu (min lůžek) do této kategorie bychom zařadili pouze lázně Kołobrzeg, které měly v roce 2010 kapacitu 5966 lůžek 67 ; na základě komentáře dat uvedených Polským statistickým úřadem je zřejmé, že tyto lázně mají i významné zastoupení zahraničních návštěvníků, neboť 85 % cizinců si jako cílovou lázeňskou destinaci zvolilo právě Západopomořanské vojvodství; můžeme předpokládat, že se bude jednat převážně o hosty ze sousedního (movitějšího) Německa. 68 Lázně Ciechocinek sice splňují kritérium počtu lůžek nad 2500, ale zastoupení cizinců v nich není příliš významné 63 Klasyfikacja uzdrowisk. WodneParki.pl [online] [cit ]. Dostupné z: 64 Leczenie uzdrowiskowe. Narodowy Fundusz Zdrowia [online] [cit ]. Dostupné z: 65 Klasyfikacja uzdrowisk. WodneParki.pl [online] [cit ]. Dostupné z: 66 BUBULA, Bogusław, Maciej GAWRON, Maria JANCZY, Dorota KRÓL a Monika SMOLEŃ. Lecznictwo uzdrowiskowe w Polsce [online], op. cit., s Tamtéž, s Tamtéž, s

28 a není možné je srovnávat např. se západočeským lázeňským trojúhelníkem (Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně); z toho důvodu budeme tyto lázně řadit do kategorie lázní celonárodního významu; 69 2) lázně celonárodního významu (min lůžek) toto kritérium splňují lázně Ciechocinek, Inowrocław, Nałęczów, Krynica-Zdrój, Szczawnica, Rabka-Zdrój, Iwonicz-Zdrój, Ustroń, Busko-Zdrój, Świnoujście; 3) lázně nadvojvodského významu (min. 400 lůžek) sem podle dostupných dat z roku 2010 spadají lázně Duszniki-Zdrój, Kudowa- Zdrój, Polanica-Zdrój, Lądek-Zdrój, Świeradów-Zdrój, Szczawno-Zdrój, Muszyna, Rymanów, Horyniec-Zdrój, Ustka, Goczałkowice-Zdrój, Gołdap, Kamień Pomorski, Połczyn-Zdrój, aj; 70 4) lázně lokálního (vojvodského) významu (méně než 400 lůžek) do poslední kategorie patří lázně Jedlina-Zdrój, Krasnobród, Piwniczna-Zdrój, Konstancin-Jeziorna, Augustów, Solec-Zdrój, aj. V roce 2010 bylo v Polsku necelých lůžek v lázeňských zařízeních. Zvolená hranice 400 lůžek pro odlišení lázní s větším než lokálním významem tedy odpovídá přibližně hranici 1 % z celkové kapacity lůžek Současná lázeňská péče v Polsku Při léčbě nejrůznějších onemocnění je důležitá poloha daných lázní, protože ne všechny lázně mají stejnou specializaci a například osobám s problémy krevního oběhu se nedoporučují pobyty v horských lázních, neboť tam dochází k častému kolísání tlaku vzduchu. Aby byla léčba efektivní, je vhodné navštívit lékaře, který doporučí nejvhodnější lázeňskou destinaci. Mezi nejčastější léčená onemocnění patří: nemoci krevního oběhu (polsky: choroby układu krążenia) = infarkt, srdeční onemocnění, vysoký a nízký tlak, onemocnění žil, 69 BUBULA, Bogusław, Maciej GAWRON, Maria JANCZY, Dorota KRÓL a Monika SMOLEŃ. Lecznictwo uzdrowiskowe w Polsce [online], op. cit., s Tamtéž, s Tamtéž, s

29 nemoci dýchacího ústrojí (polsky: choroby układu oddechowego) = záněty horních cest dýchacích, průdušek, stavy po operaci hrudníku, nemoci trávicího ústrojí (polsky: choroby układu trawienia) = žaludeční vředy, žlučník, chronická onemocnění jícnu, nemoci endokrinního systému a metabolismu (cukrovka, obezita, snížená či zvýšená činnost štítné žlázy, onemocnění podvěsku mozkového a nadledvinek) = (polsky: choroby układu wydzielania wewnętrznego i przemiany materii (cukrzyca, otyłość, nadczynność i niedoczynność tarczycy, choroby przysadki i nadnerczy), revmatická a ortopedicko-úrazová onemocnění (polsky: choroby reumatologiczne i ortopedyczno-urazowe) = stavy po operaci páteře a končetin, poúrazové stavy měkkých tkání a kostí, stavy po opařeninách, nervová onemocnění (polsky: choroby układu nerwowego) = záněty nervu a stavy po otravě (např. alkoholem, jídlem), klíšťová encefalitida, zánět mozkových blan, dětská mozková obrna, onemocnění ženského pohlavního ústrojí (polsky: choroby kobiecie) = gynekologické záněty a pooperační stavy, neplodnost, kožní onemocnění (polsky: choroby skóry) = chronické formy dermatitidy (záněty kůže) související s alergií, kožní projevy během cévních onemocnění, trofické vředy končetin, nemoci ledvin a močových cest (polsky: choroby układu moczowego) = ledvinové kameny, infekce močových cest, dna, nemoc z povolání (polsky: choroby zawodowe) = chronické poškození jater, otok plic, změny ve stavbě těla z profesních důvodů. 72 V době lázeňských pobytů je možnost využít široké škály lázeňských služeb, jako je např. lázeňská koupel a cvičení v bazénu, pitná kúra a inhalace, vodní masáž, zábal, termoterapie (procedura, při níž je do organismu přiváděno nebo odváděno teplo), elektroléčba, ultrazvuk, magnetoterapie (je vhodná při urychlení hojení zlomenin), laserová terapie, kryoterapie (jedná se o aplikaci chladivých termogelových obkladů či aplikaci chladu pomocí přístroje), terapeutická masáž, gymnastika. Dále zde můžeme zařadit procedury jako je akupunktura, aromamasáž, baňkování, bylinná koupel, cvičení 72 KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s

30 na přístrojích, kyslíková terapie, rašelinová, slatinná či bahenní koupel, solná komora, zábaly z mořských řas apod. 73 Délka lázeňské léčby závisí na zdravotním stavu pacienta a průběh léčby se v Polsku dělí na ambulantní a stacionární: pobyt dospělé osoby v lázeňské nemocnici trvá 21 dní a je zdarma, pobyt dítěte trvá 27 dní, pobyt v lázeňském sanatoriu trvá 21 dní, pobyt dítěte je zdarma a pobyt dospělé osoby je hrazený pouze částečně, pobyt v lázeňské nemocnici spojený s lázeňskou rehabilitací trvá 28 dní a je bez poplatků, pobyt v lázeňském sanatoriu spojený s lázeňskou rehabilitací trvá 28 dní a je hrazený pouze z části, lázeňská ambulantní léčba dospělých a dětí trvá v rozmezí od 6 do 18 dní. 74 Obrázek 2: Léčená onemocnění v polských lázních Zdroj: 73 Srovnej Leczenie uzdrowiskowe. Narodowy Fundusz Zdrowia [online] [cit ]. Dostupné z: České lázně a lázeňství [online], Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007, s [cit ]. Dostupné z: 74 Srovnej Leczenie uzdrowiskowe. Narodowy Fundusz Zdrowia [online] [cit ]. Dostupné z: KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s

31 3. VYBRANÁ LÁZEŇSKÁ MĚSTA A KULTURA Na polském území se nachází celkem 44 lázeňských míst, která získala lázeňský statut. Mnohé z těchto lázní se proslavily díky specifickým mikroklimatickým podmínkám, léčivým termálním pramenům, bohatým historickým událostem, jedinečnou stavební architekturou či návštěvou významných osobností, umělců a literátů. 75 Několikasetletou tradici mají lázně v Dolnoslezském vojvodství: Cieplice Śląskie- Zdrój a Lądek-Zdrój. První zdokumentované zmínky o lázních Cieplice Śląskie-Zdrój, dříve nazývaných jako Ciepłowody, pochází z roku Název Ciepłowody byl odvozen od výskytu teplých termálních pramenů. V roce 1281 získal tyto lázně církevní rytířský řád johanitů (maltézských rytířů), 76 který zde nechal postavit klášter a nemocnici. Nejznámějším lázeňským hostem byla polská královna Marysieńka Sobieska, choť Jana Sobieského, která si zde v roce 1687 užívala překrásných lázeňských zahrad. O necelých 30. let později, v roce 1702, navštívil lázně její syn Jakub Sobieski. Dalšími hosty byli kněžna Izabela Czartoryska, politik Hugo Kołłątaj, literáti Juliusz Słowacki, Wincenty Pol či Kornel Ujejski. 77 První zařízení určená ke koupelím se v lázních Lądek-Zdrój objevila již ve 13. století. V roce 1881 vydal Aleksandr Ostrowicz v Poznani prvního polského průvodce po těchto lázních, který nese název Landek w hrabstwie kłockiem w Szląsku. Průvodce obsahuje popis chemických a fyzických vlastností termálních pramenů, seznam lázeňské léčby, popis umístění pramenů a turistických tras. Na přelomu 18. a 19. století navštívilo tyto lázně mnoho významných osobností: německý préromantický básník a dramatik Johann Wolfgang Goethe, pruský král Fridrich Vilém III. společně s jeho manželkou královnou Luisou, bývalý prezident USA John Adams a ruský car Alexandr I KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s Řád johanitů byl založený kolem roku 1130 v Jeruzalémě a ve 12. století se tento řád dostal na polské území. V současnosti se sídlo řádu nachází v Římě a jejich cílem je charitativní a lékařská pomoc potřebným lidem. (KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 18.) 77 Srovnej tamtéž, s ; Historia. Uzdrowisko Cieplice: Polska Grupa Uzdrowisk [online] [cit ]. Dostupné z: 78 Srovnej tamtéž, s ; Historia. Uzdrowisko Lądek-Długopole SA [online] [cit ]. Dostupné z: 31

32 Z roku 1324 pochází první zmínky o lázních Duszniki-Zdrój, ve kterých se nachází barokní papírenský mlýn (młyn papierniczy), který je jedním z hlavních symbolů města. V roce 1605 vznikl mlýn na výrobu papíru, který je jedním z mála takovýchto staveb v Evropě. Papír se zde vyráběl ručně a byl označovaný za nesmrtelný. V současnosti se v mlýně nachází Muzeum papírenství (Muzeum Papiernictwa) s řadou exponátů spojených s výrobou papíru. V roce 1826 se v lázních konaly koncerty významného polského skladatele vážné hudby Frederyka Chopina. Na počest jeho pobytu v lázních se od roku 1946 každoročně pořádá slavný Mezinárodní chopinovský festival (Międzynarodowy Festiwal Chopinowski). 79 Lázeňské město Kudowa-Zdrój se nachází v místech, kde v 15. století existovala česká vesnice Liplitov, která byla v roce 1477 připojena ke Kladskému hrabství. Nyní je Kladsko součástí Dolnoslezského vojvodství. Kudowu navštěvovali zejména galijští a čeští Židé. V roce 1921 zde pobýval Bruno Schulz ( ), autor povídkového cyklu Skořicové krámy (Sklepy cynamonowe), a v roce 1938 navštívil lázně britský premiér Winston Churchill ( ). Atmosféra lázní z počátku 20. století je zachycena v seriálu Hotel Polanów a jeho hosté (Hotel Polanów i jego goście), který režíroval Jan Koplowitz. Seriál byl natočený v roce 1982 podle románu Bohemia mój los. Mezi herci se objevili mimo jiné Jerzy Bińczycki, Jerzy Bończak, Iga Cembrzyńska a Kalina Jędrusik. Od roku 1962 se v Kudowě koná Mezinárodní moniuszkovský festival (Międzynarodowy Festiwal Moniuszkowski), na kterém je prezentována tvorba skladatele Stanisława Moniuszki, jeho opery a symfonické koncerty. 80 Rovněž lázně Szczawno-Zdrój patří mezi nejstarší lázně v Dolnoslezském vojvodství. V roce 1855 a 1857 se v lázních konal koncert slavného houslisty a skladatele Henryka Wieniawského ( ) a od roku 1966 se v lázních pořádá mezinárodní festival nesoucí jeho jméno. Mezi lázeňské hosty patřili dále například literární historik Kazimierz Brodziński, spisovatel Józef Konrad Korzeniowski, dramatik Zygmunt Krasiński, spisovatelka Narcyza Żmichowska, tvůrce jazyka esperanto Ludwik Zamenhof či ruský spisovatel Ivan Sergejevič Turgeněv Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; Historia Duszniki-Zdrój. Uzdrowiska Kłodzkie: Polska Grupa Uzdrowisk [online] [cit ]. Dostupné z: 80 Srovnej tamtéž, s ; Uzdrowisko. Kudowa-Zdrój [online] [cit ]. Dostupné z: 81 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; Historia. Uzdrowisko Szczawno Jedlina S.A. [online]. 2012, 2017 [cit ]. Dostupné z: 32

33 Lázně Konstancin a Sopot jsou proslulé díky svým stylovým historickým stavbám, ale také návštěvou významných osobností. Stejně jako v Ciechocinku, se i v lázních Konstancin nachází dřevěná konstrukce, čili gradovna, která je symbolem města. Další dominantou lázní jsou historické vily z počátku 20. století, ve kterých pobývali významní umělci a spisovatelé. Například vila Świt byla místem, kde v letech bydlel se svojí rodinou Stefan Żeromski. Jeho dcera z druhého manželství Monika Żeromska ve vile zřídila malé soukromé muzeum. Vila Fraszka byla v roce 1928 postavená pro rodinu Wedelů. Tato rodina vlastní ve Varšavě známou továrnu na výrobu čokolády. Ve vile mnohokrát pobývala varšavská operní umělkyně Lucyna Messal. Lázně Konstancin také často navštěvoval spisovatel Wacław Gąsiorowski, malíř-krajinář Józef Czajkowski či skladatel Ludomir Różycki. Lázně si v poválečném období také velmi oblíbili polští politici (např. Bolesław Bieruta Edward Gierek). 82 Sopot (česky též Sopoty) patří mezi Trojměstí (Gdaňsk, Gdyně a Sopoty). Ve městě se narodil německý herec Klaus Kinski ( ), vlastním jménem Nikolaus Guenther Nakszynski, který byl oblíbeným hercem režiséra Wernera Herzoga. Kinski se na filmovém plátně objevil mj. ve snímcích Aguirre, hněv Boží, Upír z Nosferatu a Fitzcarraldo. Sopot díky známému festivalu navštívilo také mnoho domácích i zahraničních hvězd populární hudby jako Maryla Rodowicz, Edyta Górniak, Annie Lenox, Whitney Houston, Bryan Adams, Ricky Martin, ale i Karel Gott, Helena Vondráčková či Jiří Korn. 83 Jak jsme si výše stručně nastínili, je zřejmé, že lázně a kultura jsou spolu neodmyslitelně spojeny. Blíže si v této práci představíme šest lázeňských měst: Ciechocinek, Iwonicz-Zdrój, Kołobrzeg, Krynica-Zdrój, Szczawnica a Nałęczów. Všechny tyto lázně jsou místem, kde se neodmyslitelně pojí lázeňství s kulturou. Výběr lázní pro podrobnější popis je založen na klasifikaci polských lázní podle počtu lůžek, kterou jsme provedli ve druhé kapitole. Z kategorie lázní nadnárodního a celonárodního významu jsem zvolila ty, které jsou v odborné literatuře a průvodcích nejčastěji zmiňovány v souvislosti s kulturním dědictvím. 82 Srovnej tamtéž, s ; Historia powstania miasta uzdrowiska. Uzdrowisko Konstancin-Zdrój [online] [cit ]. Dostupné z: 83 Srovnej tamtéž, s ; Historia miasta: Kalendarium. Sopot [online]. 2014, 2017 [cit ]. Dostupné z: 33

34 3.1. Ciechocinek Lázně Ciechocinek se rozkládají mezi městy Włocławek a Toruň na břehu řeky Visly v samém srdci Kujavska. Tyto lázně patří mezi největší nížinné lázně v Polsku. 84 Po administrativní reformě v roce 1999 se město stalo součástí Kujavsko-pomořského vojvodství. 85 V Ciechocinku panuje mírné podnebí a v blízkosti dřevěných konstrukcí se udržují specifické mikroklimatické podmínky o silných léčivých vlastnostech. Mezi léčená onemocnění patří revmatická a ortipedicko-úrazová onemocnění, nervová, onemocnění srdce a krevního oběhu, horních dýchacích cest, cukrovka, nadváha, onemocnění ženského pohlavního ústrojí a osteoporóza. 86 Původ názvu města Ciechocinek má několik verzí. První je ta, že název pochází od slovanského jména Ciechota, údajně prvního majitele vesnice. Jiná verze tvrdí, že si křižáci podmanili Słońsko a zároveň si v tichosti přivlastnili přilehlé pozemky, které nazývali jako tiché území a toto označení se později změnilo na název Ciechocinek. Z roku 1466 pochází zmínka o názvu Czechoczino, který byl z důvodu odlišení od vesnice Ciechocin nad Drwęcą změněn na zdrobnělinu Ciechocinek. Mezi obyvateli koluje také legenda, podle které v dávných časech v místech dnešních lázní stál opevněný hrad krále, který měl dceru jménem Cina, do níž se zamiloval rytíř Ciecho. Po králově zákazu sňatku a nezdařeném útěku byla Cina odsouzena k doživotnímu vězení a rytíř k utopení v řece Visle. Nakonec byly duše obou milenců spojeny na věčnost v hlubinách řeky. Jednou v roce se o Svatojánské noci dvojice vynoří z hlubin řeky a jde navštívit svoji vlast. Lidé z okolí nazvali tato místa Ciecho- Cina z čehož později vznikl dnešní název Ciechocinek. 87 Historie zdejších solných pramenů sahá hluboko do minulosti, avšak nejstarší zmínky pochází ze 13. století, kdy v roce 1235 vystavil kníže Konrád I. Mazovský dokument, ve kterém odkázal Řádu německých rytířů dva solné závody. Ti byli na oplátku povinni poskytovat královskému dvoru a církvi naturální dávku 84 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 86; Portal Uzdrowiska.pl. Ciechocinek [online] [cit ]. Dostupné z: 85 Srovnej ŁĘCKI, Włodzimierz. Kanon krajoznawczy Polski.Warszawa: Wydawnictwo PTTK Kraj, 2007, s. 40; Historia Ciechocinka. Przedsiębiorstwo Uzdrowisko Ciechocinek S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: historia-ciechocinka. 86 KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s Srovnej ŁĘCKI, Włodzimierz. Kanon krajoznawczy Polski, op. cit., s. 40; Historia Ciechocinka. Przedsiębiorstwo Uzdrowisko Ciechocinek S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: 34

35 v podobě soli. Od 15. století do prvního dělení Polska (1772) byl Ciechocinek drobnou šlechtickou osadou. Když se po prvním dělení Polska dostaly Vělička a Bochnia, místa bohatá na naleziště soli, pod rakouský zábor, úřady začaly věnovat pozornost solným zdrojům ve Słońsku a Ciechocinku. 88 Díky péči Stanisława Staszice a Franciszka Duckého-Lubeckého byly ve Słońsku v první polovině 19. století objeveny velké zásoby solanky (solného roztoku). Krátce poté, v roce 1830, byl ve Słońsku vybudován solný závod a v Ciechocinku vznikaly v letech tři dřevěné konstrukce (tężnie) fungující dodnes. Počátky lázeňství sahají do roku 1836, kdy se solanka začala poprvé aplikovat pro léčebné účely, převážně do koupelí. 89 V té době byly zhotovené čtyři měděné léčebné vany, určené ke koupelím. Tehdy město začalo postupně získávat slávu jako lázeňské centrum. Ve Varšavě byl povolán výbor pro rozvržení prostředků na vybudování lázeňského střediska v Ciechocinku. S prvními návrhy přišel Roman Ignatowski, který se více než padesát let věnoval problematice rozvoje lázní. Ciechocinek získával na popularitě, byly budované domy, vily, pensiony pro stále rostoucí počet přijíždějících návštěvníků. Zásadními změnami byla výstavba železniční stanice (1867) napojené na kolej varšavsko-bydhošťskou dráhu, vybudování protipovodňových hrází (1872) a zavedení vodovodního systému z vesnice Kuczek do Ciechocinka (1894). Lázně se stále zvětšovaly a jejich popularita se šířila i za hranice Polska. 90 V roce 1916 získaly lázně městská práva, která byla v roce 1919 potvrzena polskou vládou. Lázně v meziválečném období navštívil například první polský prezident Gabriel Narutowicz. 91 Po válce byly lázně pod správou polské vlády a řízeny Ministerstvem zdravotnictví. Rekonstruovaly se lázeňské budovy, vznikaly nové pensiony, pošta, škola, nebytové prostory a jiná zařízení. Mezi dřevěnými konstrukcemi vznikl Park zdraví (Park Zdrowia), složený z termálního bazénu se slanou vodou, dětského a sportovního hřiště a zatravněné plochy sloužící k odpočinku. Ve 30. letech se začínají naplňovat vize krajinářského architekta Zygmunta Hellwiga ( ) a Ciechocinek se díky jeho zásluhám stává kombinací města a zahrady. Podařilo se mu 88 Historia. Ciechocinek uzdrawia potężnie [online] [cit ]. Dostupné z: 89 KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s Historia. Ciechocinek uzdrawia potężnie [online] [cit ]. Dostupné z: 91 Srovnej JASKUŁA, Zdzisław. Literacki atlas Polski: przewodnik turystyczny. Kraków: Amistad, 2007, s ; Historia Ciechocinka. Przedsiębiorstwo Uzdrowisko Ciechocinek S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: historia-ciechocinka. 35

36 vytvořit květinový koberec s nápisem Ciechocinek, květinové hodiny, mnoho parků apod. Po vypuknutí druhé světové války byly lázně přejmenovány na Hermannsbad a byla v nich vybudována německá vojenská nemocnice. V době okupace postupně začalo město opět plnit funkci lázní, ale pouze pro německé obyvatele. Němečtí odborníci zkoumali solné prameny a termální pramen č. 14 označili jednoduše za zázrak přírody. 92 Po osvobození se začalo s rychlými opravami v lázních, ve kterých však škody nebyly příliš velké. Před poškozením se podařilo zachránit nejvýznamnější městské stavby, lázně, vlakové nádraží a kostel. Od roku 1950 funguje lázeňské středisko celoročně. K intenzivnímu rozvoji v lázních došlo pak na konci 50. let, dále pak v 60. a 70. letech, kdy vzniklo mnoho lázeňských sanatorií. 93 Kulturní dědictví lázní Každé lázně jsou charakteristické specifickou architekturou a kulturním životem, který se v nich odehrává. Některé lázně se staly inspirací a dějištěm pro mnoho spisovatelů, umělců, politiků a proto si nyní blíže uvedeme významné architektonické památky, nejvýznamnější literáty, kteří psali o Ciechocinku a významné kulturní události spojené s těmito lázněmi. Tři dřevěné konstrukce, tzv. gradovny (viz Fotografie 1), tyčící se nad lázněmi Ciechocinek jsou jedinečnou technickou památkou 94 nejen v Polsku, ale také v Evropě, kde patří k největším historickým dřevěným konstrukcím. Postavené zůstaly z iniciativy Stanisława Staszice 95 na základě projektu Jakuba Graffa, který byl profesorem na bývalé Akademii Górnické v Kielcích. Dvě největší konstrukce vznikaly v letech , třetí v roce 1859 a jejich celková délka činí 1740 metrů při výšce 16 metrů. Jsou postavené ze silných smrkových a dubových klád a kostra konstrukcí je vyplněná dřevem z trnky, které se mění každých let. Na stavbu bylo použito celkem 92 Historia. Ciechocinek uzdrawia potężnie [online] [cit ]. Dostupné z: 93 Tamtéž. 94 Technická památka, nazývaná také jako technická atraktivita se vyznačuje jedinečností či zajímavým provedením, velikostí a významem ať už historickým či současným. Mezi příklady technických staveb patří některé mosty, tunely, vodní a větrné mlýny, těžní věže, železniční viadukty, kanály, lanovky, přehrady, továrny, elektrárny, muzea, rozhledny a další. (ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu, op. cit., s. 564.) 95 Stanisław Staszic patřil mezi neobyčejnou osobnost v době polského osvícenství. Byl to významný filozof, přírodovědec, politický aktivista, spisovatel a katolický kněz. V době čtyřletého zasedání podporoval reformy. Po trojím dělení Polska věnoval svoji veškerou práci ekonomickému rozvoji země. Patřil mezi průkopníky geologických průzkumů v Polsku. (KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 86.) 36

37 19 tisíc kubíků dřeva. Umístění konstrukcí má svůj význam, stojí kolmo ke směru převládajících větrů, což má pozitivní vliv na proces koncentrace soli. Odpařená sůl se dostává do okolí konstrukcí, čímž vznikají podobné klimatické podmínky jako u moře. Procházka v těchto místech má velmi pozitivní účinek na horní dýchací cesty, průdušky a snížení krevního tlaku. 96 Zajímavostí je, že za konstrukcí číslo tři byl v roce 1932 vybudovaný termální bazén se slanou vodou, který zprovoznil bývalý polský prezident Ignacy Mościcki. Dnes se na těchto místech nachází pouze pozůstatky tohoto bazénu. 97 Solný závod v Ciechocinku patří mezi unikátní průmyslovou památku nejen v Polsku ale i ve světě. Již 185 let se v tomto závodu nic nezměnilo a ciechocinská jedlá sůl se vyrábí tradičním způsobem. Historická část solného závodu, která není určená pro výrobu, byla zpřístupněna veřejnosti jako muzeum. V něm se nachází mnoho exponátů určených ke zpracování soli a spojených lázeňskou činností, jako jsou stará zařízení určená k fyzioterapii z počátku 20. století. 98 V samém centru Ciechocinku můžeme vidět největší lázeňský park vybudovaný v letech podle projektu zahradníka Františka Szaniora. V lázeňském parku se nachází dřevěná pitná hala, koncertní scéna a fontána Jeníček a Mařenka. Dřevěná pitná hala, navržená varšavským architektem Edwardem Cichockým, patří mezi nejstarší lázeňskou stavbu. Průčelí budovy, které zaujme svými detaily, je zhotovené ve švýcarském stylu. V blízkosti se nachází populární kavárna Bristol. Unikátní stavbou je dřevěná koncertní scéna pod otevřeným nebem v zakopanském stylu z roku Na jejím jevišti se odehrávaly významné polské zábavné a kulturní akce. Vystupovalo zde mnoho známých polských umělců, například slavný hudební orchestr Orkiestra Zdrojowa. Nyní se tam konají četné festivaly, koncerty a slavnostní poutě. Můžeme zde vidět například setkání Folklorního spolku Kujavska a Dobrzyńska (Folklor Kujaw i Zemii Dobrzyńskiej), Festival hasičské písně (Festiwal Piosenki 96 Srovnej ŁĘCKI, Włodzimierz. Kanon krajoznawczy Polski, op. cit., s. 40; Zabytki i atrakcje Ciechocinka. Toruński serwis turystyczny [online] [cit ]. Dostupné z: 97 Ciechocinek, Tężnie najwięksie i najstarsze. Otwarty Przewodnik Krajoznawczy [online] [cit ]. Dostupné z: lat fabryki soli. Przedsiębiorstwo uzdrowisko Ciechocinek [online] [cit ]. Dostupné z: 37

38 Strażackiej), Festival tenoru (Gala Polskich Tenorów), Festival opery a operety, Festival Blues bez Bariér a Hudební festival osob zdravotně postižených. 99 Mezi mnoha turistickými atrakcemi si velkou pozornost vysloužilo letní divadlo z 19. století. Toto divadlo je jedním ze třech objektů tohoto typu v Evropě a jediným v Polsku. Postavené je v secesním švýcarském stylu podle projektu architekta Adolfa Wilhelma Schimmelpfenniga. Dřevěná stavba původně obsahovala 249 míst a 6 lodžií, avšak později došlo k jejímu rozšíření na 323 míst. O možnost vystupovat na divadelním jevišti se ucházely méně známé i uznávané skupiny. Po druhé světové válce funkce divadla upadala, a v 70. letech z důvodu špatného technického stavu zůstalo zavřené. Jerzy Waldorf, který byl stálým návštěvníkem lázní, uspořádal peněžní sbírku na opravy divadla, což se mu nakonec povedlo. Divadlo od roku 1998 mělo stejnou funkci jako dříve. Jako poděkování se před divadlem nachází jeho dřevořezba. 100 Zajímavým objektem je dřevěný pravoslavný kostel Michaela Archanděla z konce 19. století, obsahující specifické uralské motivy, které nejsou nikde jinde na území Evropy k vidění. Mezi další architektonické památky patří fontána Grzybek a četné lázeňské budovy. 101 Dalším dominantním prvkem celých lázní jsou květiny, ze kterých krajinářský architekt Zygmunt Hellwig vytvořil květinovou promenádu (Partery Hellwiga), květinový koberec a hodiny (viz Fotografie 2). Partery Hellwiga, nesoucí jméno architekta, se nachází podél pěší stezky a jsou v celé své délce osazené květinovými koberci. Květinové hodiny, které jsou ve tvaru štítu, vznikly v roce 1934 a každý rok je pro jejich obnovu použito několik tisíc barevných květin. Hodinové ručičky ukazují aktuální čas, což je způsobeno pohonem elektrického mechanismu, který je skrytý pod záhony půdy. 102 Ve 20. století se začaly objevovat první zmínky o lázních Ciechocinek v umělecké literatuře, a to v dílech básníka Edwarda Stachury (Poezje, Dzienniki) a Janusza 99 Srovnej Czy warto odwiedzić Ciechocinek, czyli przewodnik po uzdrowisku. Ciechocinek [online] [cit ]. Dostupné z: Muszla koncertowa. Ciechocinek uzdrawia potężnie [online] [cit ]. Dostupné z: 170,l1.html. 100 Teatr Letni. Ciechocinek uzdrawia potężnie [online] [cit ]. Dostupné z: KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s Atrakcje. Ciechocinek uzdrawia potężnie [online] [cit ]. Dostupné z: 38

39 Żernického, kteří tyto lázně nazývali jako Tężniopolis. Tyto lázně se nestaly literární předlohou pouze pro uměleckou literaturu, ale i pro literaturu populární, kde si jako příklady uvedeme knihy od méně známých autorů: Seryjny narzeczony od Ireny Matuszkiewiczové či Excentrycy od Wojciecha Kowalewského. Téměř pro všechny hrdiny literárních románů jsou nejdůležitějším dějištěm příběhů lázeňské bary, kavárny a restaurace, neboť v těchto místech probíhají rozhovory o životě, lásce a hudbě. 103 Teprve mezi další témata patří dřevěné konstrukce, fontána Grzybek, u které svůj dřevěný vůz parkoval Pan Auťák (Pan Samochodzik) 104, čili literární postava Tomáše N. N., kterou stvořil Zbigniew Nienacki. 105 V detektivním díle Seryjny narzeczony od Ireny Matuszkiewiczové se objevuje hlavní hrdinka, ambiciózní scénáristka Lucie, která přijela do Ciechocinku na prázdniny, a která při své návštěvě nevynechala procházku po lázeňském parku. Zygmunt Dmochowski ve svém románu Płonąca sól popsal vznik solného závodu Iwonicz-Zdrój V Podkarpackém vojvodství, v pohoří Nízké Beskydy se rozprostírá lázeňské středisko Iwonicz-Zdrój. Lázně, nacházející se v údolí iwonického potoka (Iwonicki Potok), jsou obklopené vysokými kopci, porostlé jedlo bukovými lesy. Vzhledem k tomu, že se lázně nachází v hustě zalesněném údolí, je zde méně slunečního svitu, díky čemuž se v těchto místech koncentruje studenější vzduch s četnými teplotními rozdíly v průběhu dne. Takové mikroklima, v kombinaci s čistým vzduchem, vytváří výborné bioklimatické předpoklady pro pobyt v lázních. Díky horskému klimatu se zde léčí onemocnění revmatická a ortopedicko-úrazová, nervová, horních dýchacích cest, 103 JASKUŁA, Zdzisław. Literacki atlas Polski: przewodnik turystyczny, op. cit., s Pan Auťák je cyklus dvanácti románů, vzniklých v letech , z nichž některé byly přeložené do češtiny. Mezi nejlepší romány patří Pan Auťák a templáři (Pan Samochodzik i templariusze), Pan Auťák a záhady Frombork (Pan Samochodzik i zagadki Fromborka), Pan Auťák a Fantomas (Pan Samochodzik i Fantomas). (Zbigniew Nieniacki. Culture.pl [online]. 2013, 2017 [cit ]. Dostupné z: Srovnej tamtéž, s ; Pierwsza przygoda Pana Samochodzika. Lubimyczytać.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Srovnej JASKUŁA, Zdzisław. Literacki atlas Polski: przewodnik turystyczny, op. cit., s ; tamtéž. 39

40 potíže trávicího traktu, nadváha, osteoporóza a onemocnění ženského pohlavního ústrojí. 107 Lázeňské středisko Iwonicz-Zdrój patří mezi největší a nejstarší lázně v Podparpatském vojvodství. Zároveň jsou druhými nejstaršími lázněmi v celém Polsku. 108 Do lázní přijíždějí návštěvníci nejen z Polska, ale i z celé Evropy. Historie lázní sahá přibližně 500 let do minulosti. Už v roce 1578 popsal léčivé účinky iwonických minerálních pramenů doktor Wojciech Oczko, dvorní lékař polského krále a velkoknížete litevského Štěpána Báthoryho. 109 Wojciech Oczko je autorem prvního polského lékařského díla Cieplice, psaného v polském jazyce. Iwonické vody v něm popsal následujícím způsobem: są to wody moc tę mające chorego, który w nich siedzi, ratować ciało, a snadź choroby w ciele nie masz, któreby takowe wody pomocne nie były. 110 Podle něj mají iwonické vody moc uzdravit každého nemocného, který se v nich koupe a není nemoc, kterou by tyto vody nevyléčily. 111 V té době začal Wojciech Oczko postupně věnovat svoji pozornost specifickým klimatickým podmínkám v této oblasti. V 17. století byly lázně velmi populární, a o jedinečných léčivých vlastnostech zdejších minerálních pramenů se tehdy psalo v celé Evropě. 112 První práce věnovaná lázním Iwonicz vyšla pod názvem Cenzura o wodzie iwonickiej v roce Jejím autorem byl doktor Jan Sechkini, který v práci popisuje umístění lázní na vhodném místě a vynikající vlastnosti léčivých pramenů. 113 V 18. století z důvodu trojího dělení Polska (lázně patřily do rakouského záboru), upadly lázně postupně v zapomnění. Na konci 18. století se začaly lázně znovu obnovovat, avšak k dynamickému rozvoji došlo v první polovině 19. století, díky 107 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 187; Położenie i klimat. Uzdrowisko Iwonicz S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: Mezi nejstarší lázně v Polsku patří lázeňské středisko Lądek-Zdrój, které se nachází v Dolnoslezském vojvodství. (Tamtéž, s ) 109 Srovnej tamtéž, s ; Rys historyczny. Uzdrowisko Iwonicz S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: Uzdrowisko Iwonicz Zdrój Historia i opis. BeskidNiski.pl [online]. 2006, 2017 [cit ]. Dostupné z: Tamtéž. 112 KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; Rys historyczny. Uzdrowisko Iwonicz S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: Uzdrowisko Iwonicz Zdrój Historia i opis. BeskidNiski.pl [online]. 2006, 2017 [cit ]. Dostupné z: 40

41 hraběti Karolu Załuskému, majiteli Iwonicz-Zdrój. 114 Ten tyto lázně získal v roce V roce 1835 si majitel Karol Załuski, společně se svojí manželkou, najal známého chemika Teodora Torosiewicze, který provedl první analýzu iwonických pramenů. Torosiewicz, společně s dalšími odborníky z Krakova a Lvova, potvrdil vysokou kvalitu termálních pramenů. A tak lázně začaly postupně znovu fungovat. Załuski přivedl do Iwonicz-Zdrój lékaře, nechal opravit příjezdové komunikace a upravit okolí kolem termálních pramenů, které v té době existovaly tři: Karol, Amelia a Józef. Tyto prameny byly pojmenovány podle manželů Karola a Amelie Załuských. Termální pramen Józef je pojmenovaný podle Karolova bratra Josefa. 115 Karol Załuski dále vybudoval v lázeňském parku první léčebné vany určené ke koupelím, pensiony, sanatoria a lázeňský dům, díky čemuž zde vytvořil lázeňské středisko evropské úrovně. 116 O iwonických termálních pramenech psali lékaři, chemici, geologové i přírodovědci. Prvním lázeňským lékařem byl Józef Pol, bratr básníka Wincentyho Pola, který často Iwonicz navštěvoval 117. Wincenty Pol obdivoval krajinu, do které jsou lázně zasazeny a své pocity ztvárnil v Písni o naší zemi (Pieśń o ziemi naszej) či v románu Nieźli są ludzie, kde zachytil život v lázních v roce Inspiroval ho i termální pramen Bełkotka, o kterém napsal několik básní a nejznámější verš z nich je vytesán na desce u pramene: W cieniu tych lasów coś tam szepcze słodko. Dziś jak przed wieki witasz nas Bełkotko. 118 V roce 1856 zkoumal léčivé účinky lázní významný balneolog a profesor Jagellonské univerzity Józef Dietl, který o lázních vydal velké množství článků a nazval je knížectvím jodových vod. V roce 1875 byla postavena cihlová lázeňská budova, které funguje do současnosti. Iwonicz navštěvovali hosté z Polska, ale i ze zahraničí, převážně z Rakouska, Maďarska, Ruska, Čech a Rumunska. Lázně získaly mnoho 114 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; Rys historyczny. Uzdrowisko Iwonicz S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: Uzdrowisko Iwonicz Zdrój Historia i opis. BeskidNiski.pl [online]. 2006, 2017 [cit ]. Dostupné z: Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; Rys historyczny. Uzdrowisko Iwonicz S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: Mezi další významné tvůrce, kteří navštěvovali tyto lázně, patří polský spisovatel Michał Bałucki, který tvořil v době pozitivismu a Artur Grottger, významný polský malíř a představitel romantismu. (Tamtéž, s. 187.) 118 Uzdrowisko Iwonicz Zdrój Historia i opis. BeskidNiski.pl [online]. 2006, 2017 [cit ]. Dostupné z: 41

42 ocenění a medailí na výstavách lékařských věd. V roce 1889 bylo v lázních zavedeno elektrické osvětlení, o což se zasloužil dlouholetý ředitel Jan Mazurkiewicz. 119 Až do vypuknutí druhé světové války zažívaly lázně nebývalý rozkvět. V té době patřili mezi nejčastější lázeňské hosty také Židé, kteří si Iwonicz velmi oblíbili. V roce 1944 okupovaly Iwonicz jednotky podzemní organizace Zemská Armáda (Armia Krajowa) a do příchodu Rudé armády zde existovala svobodná iwonická republika, která nebyla pod německou kontrolou. 120 Po válce probíhaly opravy a modernizace lázeňských budov. V roce 1956 došlo k oddělení vesnice Iwonicz od lázeňského střediska (Iwonicz-Zdrój) a v roce 1973 získaly lázně městská práva. Od té doby se postupně rozrůstaly a staly se pěkným lázeňským střediskem, ve kterém můžeme vidět architektonické památky, jako jsou Starý palác (Stary Pałac), Staré lázně (Stare Łazienki), Pitná hala minerálních pramenů (Pijalnia Wód Mineralnych), Lázeňský dům (Dom Zdrojowy), sanatorium Bílý orel (Biały Orzeł) a další budovy. V osmdesátých letech byl zprovozněn Ústav pro přírodní léčbu (Zakład Przyrodoleczniczy), jeden z nejmodernějších v Polsku. 121 Kulturní dědictví lázní Nejznámější historické památky pochází z 19. století a jsou postavené ve švýcarském lázeňském stylu. Lázeňské objekty se nachází podél pěší zóny a placu Józefa Dietla. Za pozornost stojí Starý palác (Stary Pałac) postavený z modřínového dřeva (1837), podle plánů Amelie Załuské, ve kterém se dnes nachází sídlo lázeňského ředitele. Nedaleko tohoto paláce se nachází dřevěná vila Bazar (viz Fotografie 3), postavená v letech , která je charakteristická hodinovou věží. Nedaleko se nachází Lázeňský dům (Dom Zdrojowy), pod nímž byly vybudované podzemní chodby určené k úniku. Mezi další památkové objekty patří sanatoria Staré lázně (Stare Łazienki), Bílý orel (Biały Orzeł), Pod Jedlí (Pod Jodłą), Pitná hala (Pijalnia Wód Mineralnych) a vila Krakowiak postavená ve švýcarském stylu. Pitná hala se nachází v centru lázní a její vnitřní prostory jsou ve stylu oranžerie, doplněné bohatými listovými dekoracemi a geometrickými tvary navazujícími do klasicistního architektonického stylu. Dnes je 119 Uzdrowisko Iwonicz Zdrój Historia i opis. BeskidNiski.pl [online]. 2006, 2017 [cit ]. Dostupné z: Tamtéž. 121 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; Rys historyczny. Uzdrowisko Iwonicz S.A. [online]. c2017 [cit ]. Dostupné z: 42

43 součástí pitné haly obchod s domácími léčivými přípravky a galerie. Na pravém břehu iwonického potoka se nachází dřevěný kostel svatého Iwona z roku 1895 a kostel Matky Boží (Matki Boskiej Uzdrowienia Chorych) z roku V sousedství přírodněléčebného institutu se nachází dřevěná budova Belweder z roku 1871, která dříve sloužila rodině Załuských jako letní sídlo. V lese najdeme pomník přírody a termální pramen Bełkotka (viz Fotografie 4). Rozsáhlé lesy, které se nachází kolem lázní, zůstaly částečně upravené na lázeňský park se stezkami a vycházkovými cestami. 122 Mezi velké turistické atrakce patří pěší turistické stezky, po kterých je možnost vystoupat na hory Winiarska, Przednia, Żabia Góra, Glorieta, vydat se do lázní Rymanów-Zdrój atd. Dále se v lázních konají četné kulturní akce, například Festival dětského folklórního sboru (Festiwal Polonijnych Dziecięcych Zespołów Folklorystycznych), Mezinárodní seminář hudby a herectví (Międzynarodowe Seminarium Wokalno-Aktorskie), Koncert rzeszowské skupiny dechových nástrojů Da Camera (Koncert Rzeszowskiego Zespołu Instrumentów Dętych Da Camera ), regionální přehled písní a lidové hudby Kropa, Dny Iwonicze Zdrój a další umělecké akce, autorská setkání, lidové výstavy a sportovní akce Kołobrzeg Lázeňské město Kołobrzeg (viz Fotografie 5) v Západopomořanském vojvodství je situované na pobřeží Baltského moře a patří mezi největší polské lázně. Ideální umístění lázní u ústí řeky Parsęty, v blízkosti lesů, s mořským klimatem se silnými větry, mořským aerosolem a vysokou vlhkostí vzduchu, s největším počtem slunečních dnů, má pozitivní vliv na lidský organismus. Zimy jsou zde teplejší, naopak léta chladnější, díky čemuž jsou zde výborné podmínky pro klimatoterapii, která je založená na koupelích v moři, opalování na pláži, chůzi a pohybu. Mezi léčená onemocnění patří revmatické a ortopedicko-úrazové stavy, nervové soustavy, horních a dolních cest 122 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; Pijalnia Wód Mineralnych. Uzdrowisko Iwonicz S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: Srovnej Wypoczynek i rekreacja. Uzdrowisko Iwonicz S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: Zabytki i atrakcje w Iwoniczu- Zdroju. Gmina Iwonicz-Zdrój [online] [cit ]. Dostupné z: 43

44 dýchacích, cukrovka, nadváha, kožní onemocnění, osteoporóza, vysoký krevní tlak a onemocnění srdce. 124 Historie lázní Kołobrzeg je svázaná s vařením soli a obchodem s ní. První solná osada existovala v těchto místech již v 7. století. 125 Asi 4 km od pobřeží, v místech dnešní vesnice Budzistowo, založil v roce 1000 Boleslav Chrabrý biskupství, a v těchto místech zároveň vznikla první křesťanská katedrála. V roce 1107 vytvořil Boleslav Křivoústý v Kołobrzegu sídlo kastelána a v roce 1255 udělil kníže Warcisław III. Kołobrzegu městská práva. Město umístěné na solné obchodní stezce se rychle rozvíjelo a jeho obyvatelé, kteří se živili obchodem, vařením soli a rybolovem, rychle bohatli. 126 Na konci 18. a počátku 19. století se využití mořských koupelí pro léčebné účely stává módní záležitostí. Již v roce 1802 vznikla myšlenka na vybudování mořských lázeňských koupališť, avšak projekt se nezdařil. V roce 1825 vydaly městské orgány předpis, který upravoval podmínky pro koupání v moři v určitých hodinách, a to od 5:00 do 9:00 hodin a poté od 17:00 do 21:00 hodin. Byla vyznačená místa pro dámy vlevo od ústí řeky Parsęty do Baltského moře, a pro pány vpravo. V době koupání nesměli muži pobývat v blízkosti dam, a kdo porušil tato pravidla, byl stíhán policií. Město se postupně měnilo na lázně a o pět let později došlo v těchto místech k prvním investicím. Přes písečné duny byl vybudovaný dřevěný přechod a vedle něj i převlékárny. 127 Pro léčebné účely se začala využívat solanka a v roce 1830 zakládá Gottlieb Keutel první lázeňskou budovu. Avšak za zakladatele lázeňské léčby v Kołobrzegu byl považován doktor Moses Behrend, který od Keutela odkoupil všechna zařízení a začal se profesionálně věnovat balneologii. V roce 1832 byl v Kołobrzegu založen Městský okrašlovací spolek (Towarzystwo Upiększania Miasta), později přejmenovaný na Lázeňský spolek (Towarzystwo Kąpielowe). Kołobrzeg začíná mít podobu jako jiná lázeňská místa. Vznikají lázeňská zařízení, v nichž se nachází solankové a teplé mořské koupele, pítka solanek a pitná kúra z přefiltrované mořské vody. V roce 1859 bylo do Kołobrzegu zavedeno železniční spojení. Lázeňské město 124 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 279; Zaczarowany mikroklimat. Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: Srovnej tamtéž, s. 279; Kalendarium Historyczne. Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: Srovnej tamtéž, s. 279; KOCIUBA, Jarosław. Pomorze: praktyczny przewodnik turystyczny po ziemiach Księstwa Pomorskiego. Szczecin: Wydawnictwo Walkowska, 2012, s Powstanie i rozwój. Polskie centrum spa Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: 44

45 se neustále rozvíjelo, avšak k největšímu rozkvětu došlo po roce 1872, kdy Kołobrzeg ztratil statut pevnostního města. Město, které bylo přes několik století pevností, se mění v lázeňské centrum. Zasypávaly se příkopy, stavěly se lázeňské budovy, vily, pensiony, vymezovaly nové ulice a vysazovaly trávníky. 128 Když se Kołobrzeg stal známým lázeňským centrem, rozhodla se městská rada v čele se starostou Joachimem Kummertem zrealizovat největší lázeňskou investici. V roce 1899 byl zprovozněn lázeňský dům, nazývaný jako Pobřežní palác (Pałac Nadbrzeżny), postavený z nejkvalitnějšího materiálu, s nejnovějším vybavením. Postavený byl ve stylu německé renesance, díky čemuž vypadal jako impozantní palác. Mezi další nově postavené budovy patřil katolický kostel Svatého Martina, jehož součástí byla škola, farnost a solanková budova, v níž se konaly různé lázeňské procedury. 129 Do lázní přijížděli především návštěvníci z Berlína a Poláci z rakouského, pruského a ruského záboru. 130 V roce 1911 získaly lázně Kołobrzeg od mezinárodního kongresu pro léčbu (międzynarodowy kongres do spraw lecznictwa) statut lázní první kategorie. V době první světové války začala prosperita Kołobrzegu upadat, město se stalo vojenskou lázeňskou nemocnicí a lázeňské budovy byly přeměněny na nemocnice. Po skončení války v roce 1919 se stal Kołobrzeg místem, v němž pobývaly vojenské německé jednotky. Po válce začínají lázně opět plnit svoji funkci a největší popularitu získaly v meziválečném období, kdy si od přijíždějících návštěvníků vysloužily označení jako Perla Baltu (Perła Bałtyku), které se používá dodnes. V roce 1938 se tyto lázně, mezi 125 nominovanými německými lázněmi, umístily na prvním místě. S příchodem druhé světové války se lázně opět staly lázeňskou vojenskou nemocnicí a během válečného konfliktu bylo ve městě zničeno přibližně 90 % objektů. Plynulý chod lázní nastal teprve v roce , kdy bylo v zachovalých zrekonstruovaných budovách zprovozněno dětské sanatorium Słoneczko. Oprava města a jeho modernizace probíhá do současnosti. Dnes se v lázních nachází mnoho objektů lázeňsko-léčebných, sanatorií a budov pro lázeňskou léčbu, které pojmou až 7 tisíc lázeňských hostů Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 279; Dzieje uzdrowiska. Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: Viz tamtéž. 130 Powstanie i rozwój. Polskie centrum spa Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: Jiné zdroje uvádí rok plynulého chodu lázní od roku (KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 279.) 132 Srovnej tamtéž, s. 279; Dzieje uzdrowiska. Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: 45

46 Dříve byl Kolberg Kołobrzeg důležitým místem pro evakuaci civilního obyvatelstva z Pomořanska za války a vojenskou základnou. Pro Němce bylo tohle město symbolem a zároveň místem, které nebylo možné dobýt. Legenda o městě, pevnosti Kolberg sahá až do roku 1807, kdy tato dříve pruská pevnost odolala napoleonským vojskům a zůstala nedobytá až do podepsání smlouvy o ukončení války. Na tyto události navazoval film Kolberg, který byl dokončený v roce 1945 a který byl největším a nejdražším dílem nacistické kinematografie. Nacisté proto nechtěli připustit pád města, ale právě v době, kdy byl propagandistický film uváděný v německých kinech, vstoupily do něj sovětské a polské vojenské jednotky. Na počest toho se dnes nachází ve městě mnoho památníků a muzeí, připomínajících dějiny města. 133 Kulturní dědictví lázní Mezi největší atrakce patřily mořské lázně, postavené v druhé polovině 19. století, které byly z prvopočátku rozdělené zvlášť pro dámy a zvlášť pro pány. Bylo tomu tak z důvodu dřívějších zvyklostí. Jednalo se o dřevěné budovy, postavené na dřevěných pilířích ve tvaru podkovy, uvnitř kterých se nacházely schůdky s pozvolným vstupem do moře. Kolem budovy byly v řadě umístěné kabinky určené k převlékání. Koupaliště pro dámy se nacházelo v místech dnešního památníku Zasnoubení Polska s mořem (Pomnik Zaślubin Polski z Morzem) a koupaliště pro pány v místech dnešního hotelu Gryf. Postupně však docházelo ke změnám a počátkem 20. století bylo povoleno společné koupání pro muže, ženy i jejich děti. To byl důvod, proč bylo v letech , v místech dnešního sanatoria Mewa a Ikar, postavili třetí koupaliště pro rodiny, které bylo v následujících letech ještě dvakrát přestavěno. Ve dvacátých letech došlo k zásadní změně a všichni se společně mohli koupat v moři po celém písečném pobřeží. V roce 1930 bylo zrušeno koupaliště pro dámy a pány a všichni mohli společně navštěvovat koupaliště pro rodiny, ve kterém vznikla kavárna s terasou. Voda v Baltském moři byla velmi studená, a proto byla počátkem osmdesátých let 19. století postavena lázeňská budova s ohřívanou mořskou vodou. Od poloviny 19. století se začala využívat léčba mořskou vodou, mořským klimatem a minerálních solí tzv. talasoterapie. K této léčbě sloužila pláž, na které se nacházely lavičky a židle, od 80. let i plážová křesílka. Na pláži se muselo nosit klasické oblečení, 133 KOCIUBA, Jarosław. Pomorze: praktyczny przewodnik turystyczny po ziemiach Księstwa Pomorskiego, op. cit., s

47 plavky byly povolené pouze v místech uzavřených koupališť. V té době nebylo moderní opalování, všichni nosili klobouky a dámy používaly deštníky. Ve dvacátých letech došlo k zásadní změně etikety, na pláži bylo povoleno nosit plavky a opalování se stalo moderním trendem. 134 Velká část historických památek byla po druhé světové válce zrekonstruovaná. První část lázeňských komplexů se táhne podél pláže východního pobřeží. Na počátku této promenády, v místech, kde ústí řeka Parsęta do Baltského moře, se nachází maják (Latarnia), který byl postaven v letech Jeho výška činí 26 metrů, díky čemuž se návštěvníkům skýtá krásný výhled na město, písčité pláže a přístav. Nedaleko majáku se nachází památník Zasnoubení Polska s mořem (Pomnik Zaślubin Polski z Morzem) 135 z roku 1963 (viz Fotografie 6). Podél promenády se nachází park Stefana Żeromského s koncertní scénou pod otevřeným nebem, vedle kterého se rozprostírá park Aleksandra Fredri s amfiteátrem. Pod parkem se rozprostírají sanatoria, rekreační domy, pensiony, hotely, rekreační a sportovní středisko. 136 V centru města se nachází radnice z roku 1832, postavená v neogotickém stylu podle projektu slavného německého architekta Karola Frederyka Schinkla. Svým vzhledem připomíná zámek s pěti věžičkami a jednou dominující věží, na které se nachází hodiny. V budově se nachází galerie současného umění a zezadu radnice můžeme vidět kamenný sloup, který je pozůstatkem původní gotické stavby z roku 1380, která byla sídlem městské rady. Dodnes je na ní k vidění vytesaná tvář hlavy Jakuba Adebara, s níž se pojí legenda. Jakub Adebara podle legendy stál v čele úspěšného povstání tehdejších obyvatel proti městské radě. Jakub se snažil získat křeslo starosty, byl nezvykle krásný, díky čemuž měl velký obdiv svobodných i vdaných žen, čehož využíval. Tyto nekalé politické praktiky ho přivedly až před soud, který mu udělil trest smrti setnutím hlavy. Tato událost se uskutečnila v místech, kde nyní můžeme 134 Kąpieliska i sanatoria. Polskie centrum spa Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: Památník byl odhalen 3. listopadu 1963 a jeho autorem byl architekt Wiktor Tolkin. Hlavním prvkem pomníku je vlajka. Na pomníku se nachází mozaiky a vytesané siluety vojáků, kteří jsou symbolem tisícileté tradice polské armády v Pomořansku. (Pomniki. Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s

48 vidět řezbu jeho hlavy. Ta byla vytvořena jako varování pro ostatní obyvatele, avšak dnes podle tradice přinese štěstí tomu, kdo se jí dotkne. 137 Nejcennější stavbou dnešního Kołobrzegu je Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Bazylika Wniebowzięcia Najświętszej Marii Panny), postavená na přelomu 14. a 15. století. Po druhé světové válce, stejně jako u jiných památek, muselo dojít k jistým opravám, avšak dnes ji navštěvují nejen přijíždějící turisté, ale i místní obyvatelé. Interiér baziliky skýtá návštěvníkům mnoho hodnotných sakrálních děl. K vidění jsou například tři pozdně gotické oltáře z 15. století, krucifix (1330), chórové lavice pro kanovníky (stally) a dva impozantní lustry (1420, 1523). Neobvyklým dílem je obraz Rytíř na hřbitově (Rycerz na cmentarzu) z roku 1492, na kterém se nachází scéna navazující na středověký motiv tance smrti (danse macabre). Další obraz Cudná nevěsta (Cnotliwa niewiasta) z roku 1494, představuje vlastnosti, které by měla mít žena: skromnost, věrnost, jemnost, zbožnost a dar rozeznat dobro od zla. 138 Velmi známým a oblíbeným místem turistů je molo u Baltského moře v Kołobrzegu. Dříve bylo molo dřevěné, ale po válce, v době oprav bylo zhotoveno z železobetonové konstrukce. Původní molo bylo postaveno v roce 1881 ve stejné výšce jako Pobřežní palác, zhotovené ze dřeva ve tvaru písmene T v délce necelých sto metrů. O několik let později bylo molo rozšířeno až k pěší stezce k onomu paláci a napojeno na Přímořskou promenádu (Promenada Nadmorska). V takovém stavu tu molo stálo až do roku V březnu toho roku bylo molo zničeno polskými a sovětskými vojsky, malá dochovaná část mola byla později zničena bouří. V 50. letech mělo být opraveno, avšak tento projekt se neuskutečnil z důvodu nedostatečných finančních prostředků. 139 O tom, jak došlo do stavby nového mola, píše ve své knize Moje šedesátá léta (Moje lata sześćdziesiąte) Jerzy Patan: W roku 1959 Kołobrzeg odwiedził przewodniczący Centralnej Rady Związków Zawodowych Ignacy Loga-Sowiński. Oprowadzany po dzielnicy nadmorskiej przez przewodniczącego PPRN Józefa Bajsarowicza, zwrócił uwagę na stojący poniemiecki wypalony dom zdrojowy. Był nim zauroczony. 137 Srovnej KOCIUBA, Jarosław. Pomorze: praktyczny przewodnik turystyczny po ziemiach Księstwa Pomorskiego, op. cit., s ; Zabytki. Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: Tamtéž s Historia kołobrzeskiego molo. Miasto Kołobrzeg.pl [online]. 2014, 2017 [cit ]. Dostupné z: 48

49 Piękne miejsce i piękny pałac. Szkoda, że zniszczony, ale można go odbudować. Chciałbym tu postawić ośrodek sanatoryjny dla naszych związkowców. Dasz mi ten teren? zwrócił się do Bajsarowicza. Ale musisz tu zbudować molo! Bo nie wyobrażam sobie Kołobrzegu ani związkowego sanatorium bez mola spacerowego, tym bardziej, że było tu ono przed wojną. Z tym pałacem stanowiło prawie jedną całość odpowiedział Bajsarowicz. Dobrze! Zbuduję molo. Wspólnie będziemy z niego korzystać! wyraził aprobatę dla propozycji przewodniczący CRZZ Ignacy Loga-Sowiński. 140 Práce na stavbě nového mola začaly v roce 1966, podle projektu z Gdaňska. Hlavní část mola je dlouhá 220 metrů, široká 9 metrů, výška nad mořskou hladinou je 4,5 metrů. Molo bylo zprovozněno v roce 1971 za účasti premiéra Piotra Jaroszewicze Krynica-Zdrój Lázně Krynica-Zdrój 142 se nachází na jihovýchodě Malopolského vojvodství, ve východní části Pásma Jaworzyny Krynické. Na lázeňských hranicích se nachází Popradská chráněná krajinná oblast (Popradzki Park Krajobrazowy) o celkové rozloze přibližně hektarů. Lázně jsou vybudované kolem menších potoků Palenica, Czarny Potok a Kryniczanka. Na západní straně se kolem lázní tyčí Góra Krzyżowa (819 m n. m.), ze severu Góra Hawrylówka (783 m n. m.), Jesiennik (766 m n. m.) a Huzary (832 m n. m.). Z jihovýchodní strany obklopuje lázně vrchol Szalony (832 m n. m.) a Góra Parkowa (741 m n. m.). 143 Geografická poloha lázní vytváří specifické léčivé mikroklima, pro které jsou charakteristické výrazné rozdíly teplot mezi dnem a nocí, velký počet slunečných dnů a dlouhé období se sněhovou pokrývkou (často od poloviny listopadu do konce března). 140 Srovnej Historia kołobrzeskiego molo. Miasto Kołobrzeg.pl [online]. 2014, 2017 [cit ]. Dostupné z: Moje lata sześćdziesiąte Kołobrzeg. Jerzy Patan [online]. 2010, 2017 [cit ]. Dostupné z: /jerzy.patan.pl. 141 Historia kołobrzeskiego molo. Miasto Kołobrzeg.pl [online]. 2014, 2017 [cit ]. Dostupné z: Blíže viz Krynica-Zdrój. Gmina Krynica-Zdrój [online] [cit ]. Dostupné z: Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; Położenie. Krynica.pl [online] [cit ]. Dostupné z: / 49

50 Tyto podmínky jsou vhodné pro provozování kvalifikované turistiky a zimních sportů, zejména lyžování. V lázních Krynica-Zdrój můžeme rozlišovat horské a podhorské klima, které závisí na nadmořské výšce, přírodních podmínkách a modelaci terénu. Díky těmto specifickým klimatickým podmínkám se v lázních Krynica léčí nervová onemocnění, revmatická, horních dýchacích cest, trávicího ústrojí, cukrovka, onemocnění ženského pohlavního ústrojí, ledvin, močových cest a v neposlední řadě onemocnění krevního oběhu. 144 Krynica existovala již před rokem 1547 pod názvem Krzenycze, ale počátky lázní sahají do 17. století, ve kterém došlo k odhalení léčivých vlastností zdejších minerálních pramenů. V roce 1793 koupil rakouský úředník Franciszek Stix von Saunbergen termální pramen (dnes hlavní pramen) i okolní půdu a nechal upravit blízké okolí termálních pramenů, aby nedošlo k jejich znečistění. O rok později, v roce 1794, nechal postavit Malý domek (Mały Domek), ve kterém se od roku 1804 nacházely první lázně. Na podzim v roce 1806 navštívila tyto lázně rakouská vládní komise, která zkoumala příčiny malé návštěvnosti lázní. Předseda doporučil vypracování nových plánů na další rozvoj lázní. Došlo k výstavbě lázeňských koupelí, pensionů, příjezdové komunikace, lázeňských parků a alejí, k úpravě potoků a stavbě lázeňských budov. V roce 1807 začal v lázních Krynica poprvé ordinovat první lázeňský lékař. V roce 1856 došlo k velkému rozkvětu Krynice jako lázeňského střediska díky profesorovi Jagellonské univerzity Józefu Dietlovi. Již od roku 1858 zde byly k dispozici bahenní koupele a Dietlovi následovníci přispěli k technickému rozvoji lázní. V té době vzniklo množství lázeňských budov: Staré minerální lázně (Stare Łazienki Mineralne), Staré bahenní lázně (Stare Łazienki Borowinowe), Lázeňský dům (Dom Zdrojowy), Pitná hala (Pijalnia Główna), promenáda, množství pensionů a Modřínové divadlo (Teatr Modrzewiowy). K rozvoji lázní přispělo také vybudování železniční tratě do Muszyny, která byla v roce 1911 prodloužena do Krynice. 145 Po první světové válce se lázně staly součástí Polska. Byly zrekonstruovány některé budovy a postaveny nové, například Nové minerální lázně (Nowe Łazienki Mineralne), pension Lwigród, Nový lázeňský dům (Nowy Dom Zdrojowy). Na Jaworzyně Krynické byla postavena horská chata, pozemní lanovka vedoucí na Góru Parkowou a zimní 144 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; Klimat. Krynica.pl [online] [cit ]. Dostupné z: / 145 Srovnej tamtéž, s ; Historia. Krynica.pl [online] [cit ]. Dostupné z: 50

51 stadion. Krynica se stala centrem zimních sportů a konalo se zde například Mistrovství světa v ledním hokeji (1931) a Mistrovství Evropy v jízdě na bobech (1935). Události druhé světové války pozastavily vývoj lázní. Po válce došlo k rozšíření lázeňského střediska, vznikaly nejrůznější typy lázeňských koupelí, budova pro přírodní léčbu, pitná hala spojené s koncertní halou, tenisové kurty a hřiště. Krynica se stala největším lázeňským střediskem Popradské lázeňské oblasti, která je nejvýznamnější v Polsku. 146 Okolí Krynice je spojené s historií etnické skupiny karpatských horalů, nazývaných Lemkové. Ti obývali území Karpat v oblasti podél polské strany Nízkých Beskyd, částečně Sądeckých Beskyd, Bieszczad a na slovenské straně východně od Tater. Dodržovali svoje tradice a jazyk, věnovali se chovu ovcí, zemědělství a hlásili se k řeckokatolické církvi. 147 V meziválečném období byla Krynica důležitým centrem budování identity Lemků Rusínů, kteří se nepovažovali za Ukrajince, ale za samostatný národ. Působil zde spolek Lemků (Związek Łemkowski), který vydával týdeník Łemko, v jehož čele stál redaktor Metody Trochanowski, autor lemkovského slabikáře. Po válce byli Lemkové přesídleni do Sovětského svazu a na západ, avšak část z nich se vrátila. Nachází se zde také jedna z nejdůležitějších redakcí lemkovského sociálně-kulturního písma, nazývaná jako Beskydy. 148 S lázněmi Krynica se pojí legenda, podle níž se rytíř z nedalekých lázní Muszyna zamiloval do krynické pastýřky. Jelikož pastýřka pocházela z chudé rodiny, otec rytíře nesouhlasil se sňatkem a svého syna poslal na vojnu, kde měl na svoji vyvolenou zapomenout. Z vojny se vrátil v pořádku domů, ale při zpáteční cestě ho na svahu Góry Parkowe přepadli lupiči, kteří ho těžce zraněného nechali v lese. Rytířův bolestivý žal slyšela jeho dívka, která nedaleko pásla ovce. Ihned co jej spatřila, začala se modlit. Najednou dívce u nohou vytryskl minerální pramen, kterým raněného ošetřila. Po omytí ran termálním pramenem se rytíř uzdravil a otec, když se dozvěděl o záchraně syna, povolil sňatek. Z pramene i nadále tekla léčivá voda, o které se dozvěděly pekelné síly a rozhodly se jej zničit. Sám pán pekel přinesl z Tater velký kámen, kterým chtěl termální pramen ucpat. V době, kdy se již s kamenem nacházel u vrcholu Jaworzyny, zakokrhal kohout a kámen upustil. Ten se tam nachází dodnes. Lidé jako poděkování za léčivý minerální pramen nechali na Górze Parkowe 146 Historia. Krynica.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Historia-c20.html. 147 Łemkowie. Krynica.pl [online] [cit ]. Dostupné z: %C5%81emkowie-c164.html. 148 KRUKAR, Wojciech, Tadeusz ADNRZEJ-OLSZAŃSKI a Paweł LUBOŃSKI. Beskid Niski: przewodnik. Wyd. 4 aktual. Pruszków: Ofic. Wydaw. Rewasz, 2012, s

52 postavit sochu Matky Boží, královny a ochránkyně krynických pramenů. Dnes je místo nazývané jako Lesní svatyně Panny Marie (Leśne Sanktuarium Maryjne), na kterém se na jaře a v létě konají bohoslužby. 149 Kulturní dědictví lázní V Krynici se mnoho památkových staveb nachází převážně podél hlavní promenády. Staré minerální lázně (Stare Łazienki Mineralne) byly postavené v roce 1866 a patřily v té době mezi nejmodernější lázně v celé Evropě. Nacházelo se v nich 82 vyhřívaných van, 6 bahenních lázní, obytné pokoje a baletní sál. O něco dál se nachází kompletně přestavěná Hlavní pitná hala (Pijalnia Główna), která byla vybudována v roce 1971 na místě Staré pitné haly. Její interiér zdobí palmy, několik druhů exotických rostlin a nachází se zde koncertní sál, ve kterém hraje hostům lázeňský orchestr. Hlavní pitná hala je místem, kde se pravidelně konají nerůznější výstavy. Na druhé straně promenády se nachází neorenesanční Starý lázeňský dům (Stary Dom Zdrojowy) z roku 1889 (viz Fotografie 7), jehož součástí je Baletní sál. Ve Starém lázeňském domě byli častými hosty významné osobnosti: generál Józef Piłsudski, spisovatel Władysław Reymont, malíř Leon Wyczółkowski 150 a slavná herečka Jadwiga Smosarska 151. Ze zadní strany Lázeňského domu, podél potoka Kryniczanka jsou situované staré dřevěné domy z 19. století. Jedná se o vily postavené ve švýcarském stylu: Węgierska Korona, Kosynier, Biała Róża, Witoldówka a nejslavnější vila Rymanówka, ve které se od roku 1995 nachází muzeum Nikifora (viz Fotografie 8) Srovnej Legendy. Krynica.pl [online] [cit ]. Dostupné z: pl/legendy-c152.html; Historia: Perła polskich uzdrowisk. Kryniczanka [online] [cit ]. Dostupné z: Leon Wyczółkowski byl významný realistický malíř hnutí Mladé Polsko. V Krakově působil jako učitel a byl spoluzakladatelem Společnosti polských umělců (Towarzystwo Artystów Polskich Sztuka ). Ve Varšavě působil jako grafik na Akademii výtvarných umění (Akademia Sztuk Pięknych). (Leon Wyczółkowski. Culture.pl [online]. 2013, 2017 [cit ]. Dostupné z: leon-wyczolkowski.) 151 Královna předválečného polského filmového plátna Jadwiga Smosarska se proslavila několika filmy, mezi nimiž můžeme uvést například Czy Lucyna to dziewczyna? (1934), Dwie Joasie (1935) či Jadzia (1936). V roce 2008 o ní vznikl dokumentární film s názvem Jadwiga Smosarska, ve kterém byly zveřejněny mimo jiné dokumenty, fotografie a dopisy ze soukromé autorčiny sbírky. (Jadwiga Smosarska w 40. rocznicę śmierci. Culture.pl [online]. 2011, 2017 [cit ]. Dostupné z: pl/wydarzenie/jadwiga-smosarska-w-40-rocznice-smierci.) 152 Srovnej KRUKAR, Wojciech, Tadeusz ADNRZEJ-OLSZAŃSKI a Paweł LUBOŃSKI. Beskid Niski: przewodnik, op. cit., s ; KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s

53 Vedle Hlavní pitné haly se nachází koncertní scéna pod otevřeným nebem a pamětní deska zpěváka Jana Kiepury. Za touto koncertní scénou byl v roce 1939 postaven Nový lázeňský dům (Nowy Dom Zdrojowy), památník Adama Mickiewicze (1906) a první lázeňský kostel (1862), který svým vzhledem navazuje na církevní architekturu. Nedaleko, na pravém břehu potoka Palenica, se nachází Nové minerální lázně (Nowe Łazienki Mineralne) z dvacátých let 20. století, které zdobí lázeňská kolonáda. V samém srdci lázní je umístěný pomník slavného polského balneologa doktora Józefa Dietla. 153 Z roku 1808 pochází dřevěná rotunda Słotwinka se zdobeným zábradlím, která patří mezi nejstarší lázeňské památky v Krynici. Tato stavba dříve plnila funkci pitné haly a byla stylizována jako čínský pavilón. Nyní je umístěná v severní části města v Słotwinském parku, do kterého byla přemístěná v roce V minulosti byla Słotwina samostatnou obcí, kterou v roce 1595 založil Hryc Krynicki. V 17. století zde byly sklárny, které zásobovaly muszyńský hrad. Dnes se zde nachází centrum zimních sportů s množstvím lyžařských vleků. 155 Oblíbeným turistickým centrem je Lázeňský park (Park Zdrojowy) z roku 1810, ze kterého vede pozemní lanovka (dlouhá 642 metrů) na Góru Parkowou, která skýtá návštěvníkům krásné výhledy na okolní Sądecké a Nízké Beskydy, a při dobré viditelnosti až na Tatry. 156 Na konci 19. století byly lázně oblíbeným místem mnoha slavných polských osobností, mezi nimi například významný polský malíř Jan Matejko, malíř a ilustrátor Artur Grottger, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905 Henryk Sienkiewicz 157, spisovatel Józef Ignacy Kraszewski aj. I v meziválečném období navštívilo tyto lázně mnoho známých umělců: herec Ludwik Solski, nositel Nobelovy ceny za dílo Sedláci (Chłopi) z roku 1924 Władysław Reymont 158, básník a překladatel Julian Tuwim či zpěvák Jan Kiepura, který měl v lázních Krynica vlastní vilu jménem 153 Srovnej KRUKAR, Wojciech, Tadeusz ADNRZEJ-OLSZAŃSKI a Paweł LUBOŃSKI. Beskid Niski: przewodnik, op. cit., s ; KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s Tamtéž. 155 Tamtéž. 156 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; ŁĘCKI, Włodzimierz. Kanon krajoznawczy Polski, op. cit., s Blíže viz Henryk Sienkiewicz. Culture.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Blíže viz Władysław Reymont. Culture.pl [online] [cit ]. Dostupné z: 53

54 Patria. Kiepura navštěvoval lázně velmi často a proto se v Krynici začal organizovat festival, který nese jeho jméno. 159 Lázně Krynica jsou neodmyslitelně spojeny i s životem a tvorbou lemkovského malíře Nikifora Krynického ( ), který tvořil primitivistická díla. Nikifor Krynicki se vlastním jménem nazýval Epifan Drowniak. Neměl žádné vzdělání a s okolím jen obtížně komunikoval. Většinu života strávil v chudobě malováním obrázků na nejrůznější dostupné papíry a prodával je za malé obnosy hlavně na hlavní krynické promenádě. I přesto, že byl stejně jako ostatní Lemkové několikrát vystěhován, často se do Krynice vracel. Jeho talent uznávali někteří polští a němečtí znalci umění již ve třicátých letech, avšak mezinárodní slávy se mu dostalo až po válce. Dnes můžeme jeho díla obdivovat v Muzeu Nikifora, které se nachází v dřevěné vile Rymanówka. 160 V roce 2004 vznikl životopisný film Můj Nikifor (Mój Nikifor), který režíroval Krzysztof Krauze. Tento film získal mnoho ocenění, například na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech získal hlavní cenu Křišťálový glóbus. Oceněný byl také v Aténách a Chicagu Szczawnica V Malopolském vojvodství se nachází významné lázeňské centrum Szczawnica, které je položené podél říčky Grajcarek, která se vlévá do Dunajce. Říčka tvoří pomyslnou hranici mezi Malými Pieninami (Małe Pieniny) a Sądeckými Beskydami. Na západní straně od lázní se nachází Národní park Pieniny (Pieniński Park Narodowy), na východě je to Popradská chráněná krajinná oblast (Popradzki Park Krajobrazowy). 162 V lázních panuje podhorské mikroklima, které je vhodné při léčbě horních a dolních dýchacích cest. Dále se zde léčí revmatická a ortopedicko-úrazová onemocnění a nadváha. Lázně jsou známé zejména díky léčivým vlastnostem 159 Historia. Krynica.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Historia-c20.html. 160 Srovnej KRUKAR, Wojciech, Tadeusz ADNRZEJ-OLSZAŃSKI a Paweł LUBOŃSKI. Beskid Niski: przewodnik, op. cit., s. 332; tamtéž. 161 KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s Srovnej tamtéž, s. 149; WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko. 1. české vyd. Praha: Svojka, 2006,

55 minerálních pramenů, které místní obyvatelé nazývali szczawy (kyselky). Od tohoto slova také pochází název lázeňského střediska Szczawnica. 163 Již z počátku 15. století pochází nejstarší zmínky o Szczawnicy, avšak osada u řeky Grajcarek je mnohem starší. Léčivé vlastnosti termálních pramenů sahají do 17. století. V roce 1772, po prvním dělení Polska, patřily lázně do rakouského záboru. 164 V 19. století došlo k bouřlivému rozvoji lázní, který byl spojený s léčivými vlastnostmi místních minerálních pramenů. První chemickou analýzu místních pramenů (dnešní termální pramen Józefina) provedl v roce 1810 Rhodius z Krakova. Kolem roku 1816 vlastnil tento pramen Józef Zachwiej, díky kterému zde vznikla budova, v níž se začala minerální voda plnit do lahví. Lázně ještě mnohokrát změnily majitele, postupně vznikaly stavby: Lázeňský dům, ubytovací zařízení pro návštěvníky a Lázeňský park (dnešní Park Górny). 165 V roce 1828 se majitelem Szczawnici stala maďarská rodina Szalayů. Od poloviny 19. století se góralská vesnice Szczawnica začala postupně měnit v moderní a populární lázeňské centrum. Stefan Szalay společně s manželkou Józefinou nechali vybudovat Lázeňský altánek v klasicistickém stylu, zvětšit Lázeňský park a pojmenovali termální prameny. Jejich syn Józef Stefan Szalay si dal za cíl vytvořit ze Szczawnici lázeňské středisko evropské úrovně. Vzniklo mnoho budov: Pitná hala Minerální prameny, Lázeňská kaple, první termální lázně, pensiony a restaurace, která do dnešního dne patří mezi vzory polských lázeňských staveb. Nechal upravit objevené termální prameny (Magdalena, Waleria, Jana, Szymona, Helena, Aniela). Zmodernizoval Lázeňský park (Górny Park Zdrojowy), nechal zastřešit chodníky, aby při deštivém počasí nepršelo na lázeňské hosty. Dále se snažil zajistit pro lázně co největší reklamu, vydal prvního turistického průvodce po lázních (Przewodnik dla podróżujących do wód szczawnickich) 166 a album (Album Szczawnickie) s vlastními 163 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 149; Położenie i klimat. Uzdrowisko Szczawnica [online] [cit ]. Dostupné z: Tamtéž, s ANTONIAK, Piotr, Adam KULEWSKI a Jan Jacek SWIANIEWICZ. Szczawnica 2000: Informacje o atrakcjach turystycznych, noclegach, gastronomii, handlu, usługach i komunikacji: Opisy spacerów i wycieczek. Wyd. Pruszków: Rewasz, 2000, s SZALAY, Józef. Przewodnik dla podróżujących do wód szczawnickich. Wyd. 2. Kraków: Druk Czasu, 1859, 32 s. 55

56 obrázky. Uskutečnil první sjezd po řece Dunajec, zval do lázní lékaře, chemiky a navázal velké přátelství s balneologem Józefem Dietlem. 167 Józef Dietl o lázních napsal: Szczawnica pomiędzy zdrojowiskami Galicji pierwsze zajmuje miejsce. Pierwszeństwo to zjednała sobie niezrównanie pięknym położeniem, doświadczoną skutecznością wód i niezmordowaną gorliwością właściciela dla jej wzrostu i upiększenia. Śmiało rzec można, iż ona należy do małej liczby zdrojowisk ojczystych, których sława poza granicą kraju jest rozgłośną. 168 Szczawnica byla městem vyhledávaným významnými umělci, mezi nimi byli například Cyprian Kamil Norwid, Józef Ignacy Kraszewski, Adam Asnyk, Henryk Sienkiewicz, Maria Konopnicka, Bolesław Prus, Jan Matejko aj. 169 O rozvoj lázní se zasloužil i další majitel (od roku 1909) hrabě Adam Stadnicki z Nowojowé (Gmina Nowojowa). Vývoj lázní Szczawnica však nebyl tak intenzivní jako v nedaleké Krynici. Příčinou byla zejména první a druhá světová válka, ale také chybějící železniční spojení. V letech vznikala moderní budova určená k inhalaci (Inhalatorium), která měla jako první v Polsku pneumatické komory. K dalšímu většímu rozvoji lázní došlo v 60. a 70. letech 20. století. Bylo postaveno mnoho lázeňských a rekreačních budov, zejména pro nejvyšší představitele Polské lidové republiky. V roce 1962 získala Szczawnica městská práva, avšak v letech fungovala jako souměstí společně s nedalekým Krościenkiem, poté opět jako samostatné město. 170 Kulturní dědictví lázní Na pravém břehu říčky Grajcarek se nachází nejzajímavější lázeňské stavby. Tato oblast je označována jako Szczawnica Niżna, ve které se nachází Dolní park (Park Dolny) z roku 1861, táhnoucí se přes centrum až do Szczawnici Wyżné. Mezi 167 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ;.ANTONIAK, Piotr, Adam KULEWSKI a Jan Jacek SWIANIEWICZ. Szczawnica 2000: Informacje o atrakcjach turystycznych, noclegach, gastronomii, handlu, usługach i komunikacji: Opisy spacerów i wycieczek, op. cit., s Tamtéž, s Tamtéž, s Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; tamtéž, s

57 nejznámější typické vily a pensiony patří Marta, Wanda, Grażyna, Sylwia, Adria, Amalia, Boży Dar, Pałac, Danusia, Szalay a Zofiówka. 171 V lázních se nachází Horní park (Park Górny) z roku Dalším objektem je Pitná hala Magdalena a Jan (Pijalnia wód) z roku Pitná hala Magdalena byla postavena ve tvaru rotundy. 172 Pitná hala minerálních pramenů se nachází ve východní části Dietlova náměstí (Plac Dietla). Tato typická stavba, označována jako Dům u zdroje (Dom nad zdrojami), byla postavená v roce 1863 podle plánů Józefa Stefana Szalaye. V roce 2002 byla hala takřka zničená požárem. Rodina Mańkowských nechala vybudovat novou pitnou halu, která byla otevřená v roce Nyní se v ní nachází šest pítek minerálních pramenů a na poschodí galerie (Galeria Pijalni Wód Mineralnych). 173 V Horním parku (Park Górny) se dále nachází neogotická stavba lázeňské kaple, koncertní scéna pod otevřeným nebem a budova Inhalatorium z 30. let 19. Století (viz Fotografie 10), kterou nechal postavit hrabě Adam Stadnicki. 174 Budova se několik let opravovala a v roce 1996 byla znovu otevřena pro lázeňské návštěvníky. 175 Farní kostel svatého Vojtěcha (Kościół parafialny św. Wojciecha) byl vybudován v neogotickém stylu na konci 19. století. Kolem kostela bylo vybudováno čtrnáct kaplí křížové cesty (Droga Krzyżowa), které byly v roce 1985 vyřezány ze dřeva místním umělcem. 176 Z roku 1865 pochází historická vila Pałac (viz Fotografie 9), ve které se dnes nachází Pieninské muzeum Józefa Szalaye (Muzeum Pienińskie im. Józef Szalaya). Myšlenka na založení muzea Pienin se poprvé ve 20. století objevila už v meziválečné době, avšak k uskutečnění projektu došlo až v 50. letech 20. století. Muzeum bylo otevřeno pro připomenutí historie lázní Szczawnica a života góralů v oblasti Pienin. Vystavené jsou například tradiční góralské nástroje, zemědělské nářadí, výrobky lidového umění 171 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 150; WĘGLARZ, Barbara-Alina. Spacerkiem po Starej Szczawnicy i Rusi Szlachtowskiej: przewodnik. Wyd. 2. Popr. I uzup. Pruszków: Oficyna Wydawn. Rewasz, 1999, s Tamtéž, s Srovnej Tamtéž, s. 150; Pijalnia Wód. Uzdrowisko Szczawnica [online] [cit ]. Dostupné z: Srovnej tamtéž, s. 150; Sanatorium: Inhalatorium. Uzdrowisko Szczawnica [online] [cit ]. Dostupné z: sanatorium-inhalatorium. 175 WĘGLARZ, Barbara-Alina. Spacerkiem po Starej Szczawnicy i Rusi Szlachtowskiej: przewodnik, op. cit., s KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s

58 daného regionu či popisky domů. V muzeu se dále nachází životopisné sbírky Józefa Szalaya a Józefa Wiktora, kteří patřili k nejdůležitějším osobám szczawnických dějin. 177 Lázeňské středisko Szczawnica nenabízí jen množství historických památek, ale i mnoho přírodních a kulturních atraktivit. Turistické trasy vedou na nejvyšší vrchol Pienin Trzy Korony a Gorców, do přírodních rezervací Wąwóz Homole a Wysokie Skałki, či do rezervace Biała Woda, kde můžeme vidět soutěsky a vodopády. V samém centru Szczawnicy se nachází sedačková lanovka, ze které je pěkný výhled na pohoří Tater, Pieniny, Beskid Sądecki a celé lázeňské centrum Szczawnica. Středisko také nabízí vybudované trasy pro jízdu na koni či na kole. Na kanoích je možnost sjíždět řeku Dunajec, která patří zároveň mezi nejpopulárnější místa pro muškaření. V zimním období nabízí Szczawnica mnoho sjezdovek v Palenicy či Jaworka Homole. 178 Ve Szczawnici se každoročně konají nerůznější kulturní akce, například soutěžní přehlídky velikonočních tradic (Konkurs palm wielkanocnych, konkurs pisanek Święto Wód Szczawnickich ), Pieninské léto (Lato Pienińskie), Jarmark lidových výrobků (Kiermasz twórczości ludowej i nieprofesjonalnej) nebo slavnostní přehlídka koní (Parada konna) Nałęczów Lázně Nałęczów se nachází v Lublinském vojvodství na nałęczowské náhorní plošině (Płaskowyże Nałęczowskie). Lázeňským městem protéká řeka Bystra, a její pravý přítok Bochotniczanka. Kolem lázní se rozprostírá podhůří, které je protkané soutěskami. Na klimatické podmínky má vliv poloha lázní mezi kopci v zalesněném území s bohatou vegetací. Místní mikroklimatické podmínky a nížinné podnebí mají pozitivní vliv na léčbu srdečních onemocnění, dýchacích cest a nervových onemocnění Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; Muzeum Pienińskie. Szczawnica.nrs.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Srovnej Turystyka. Miasto i Gmina Szczawnica [online] [cit ]. Dostupné z: BZOWSKI, Krzysztof. Odkryj Małopolskę: Przewodnik po wybranych trasach i szlakach turystycznych. Wyd. 1. Kraków: Departament Kultury, Dziedzictwa Narodowego i Turystyki Urzędu Marszałkowskiego Województwa Małopolskiego, Zespół ds. Rozwoju Turystyki, 2008, s KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s Srovnej tamtéž, s. 109; DOBROWOLSKA Wiesława, Katarzyna KUCABA, Maria MIRONOWICZ-PANEK, Izabella NOWOTNY a Krysztof ZALECH. Sztuka odpocinku: Nałęczów 58

59 Název města Nałęczów vznikl podle erbu Nełęcz, jež patřil Stanisławu Małachowskému, který v roce 1751 odkoupil majetek v Nałęczowie od Aleksandra Gałęczowského. V roce 1772 nechal Stanisław Małachowski na místní půdě rodu Bochotnica, postavit pozdně barokní zámek (dnešní zámek Małachowských) a u řeky Bystré zahradu (dnešní Zámecký park). Po smrti manželky prodal tyto pozemky svému bratranci Antonimu Małachowskému. Na přelomu 18. a 19. století, když majitel zjistil, že má revmatické onemocnění, přišel na to, že se v Nałęczowie nachází termální pramen bohatý na železo. 181 V roce 1817 byla provedena chemická analýza těchto vod profesorem Varšavské univerzity Józefem Celińskim, která potvrdila výskyt železitých termálních pramenů, což dalo podnět pro vznik místního lázeňství. V roce 1821 byly postavené moderně vybavené lázně určené ke koupelím a dům pro lázeňské hosty. Léčbu v lázních podstoupil i kníže Adam Czartoryski. 182 V roce 1850 rodina Małachowských prodala tyto lázně, které ještě v průběhu dalších let několikrát změnily majitele. 183 Rozvoj Nałęczowa jako lázní nastal v druhé polovině 19. století, čemuž přispěli i tři sibiřští lékaři: Konrad Chmielewski, Wacław Lasocki a Fortunat Nowicki. 184 Postupem času došlo k modernizaci stávajících lázeňských objektů a ke stavbě nových podle plánu architekta Karola Kozłowského. Přestavba lázeňského parku probíhala pod vedením Waleriana Kronenberga. O velký rozvoj lázní Nałęczów se zasloužil Michał Górski, spolutvůrce koncepce zahradního města, která se snaží zakomponovat architekturu do krajiny. V roce 1877 byla do Nałęczowa přivedena železniční trať, která usnadnila cestu do lázní. 185 Kolem roku 1880 začali přijíždět první hosté a Nałęczów se zanedlouho stal nejmodernějšími lázněmi v Polském království. 186 i okolice, informator turystyczny. Nałęczów: Lokalna Organizacja Turystyczna Kraina Lessowych Wąwozów, 2011, s JASKUŁA, Zdisław. Literacki atlas Polski: Przewodnik turystyczny, op. cit., s Srovnej DOBROWOLSKA Wiesława, Katarzyna KUCABA, Maria MIRONOWICZ-PANEK, Izabella NOWOTNY a Krysztof ZALECH. Sztuka odpocinku: Nałęczów i okolice, informator turystyczny, op. cit., s. 3; tamtéž, s Tamtéž, s Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 109; Historia. Nałęczów.pl [online] [cit ]. Dostupné z: historia. 185 DOBROWOLSKA Wiesława, Katarzyna KUCABA, Maria MIRONOWICZ-PANEK, Izabella NOWOTNY a Krysztof ZALECH. Sztuka odpocinku: Nałęczów i okolice, informator turystyczny, op. cit., s Srovnej ŻABIECKI, Jacek. Leksykon zabytków architektury Lubelszczyzny i Podkarpacia. Wyd. 1. Warszawa: ARKADY, 2012, s. 144; Historia. Nałęczów.pl [online] [cit ]. Dostupné z: 59

60 V Nałęczowě pobývali i tvořili přední umělci, politici a spisovatelé, mezi nimi například Ignacy Jan Paderewski 187, Henryk Sienkiewicz a Henryk Siemiradzki 188. Velmi silně se do historie lázní Nałęczów zapsal spisovatel Bolesław Prus, který sem přijel v roce 1882 na léčbu s úzkostnou poruchou agorafobií. Lázně navštívil ještě několikrát v průběhu svého života. V průběhu lázeňského pobytu zde napsal román Na přední stráži (Placówka). 189 V deníku Kurier Warszwski napsal Prus: Przed tymi, którzy jadą na wakację stają... pytania: gdzie jechać?... Ponieważ o czym doniosły pisma, dziś nawet wiejskie baby wybierają się do wód zagranicznych, rzecz zatem naturalna, że ludzie szyku dla niemieszania się z pospłstwem, mają tylko dwa wyjścia: albo jechać na księżyć, albo do zakładów kuracyjnych krajowych. Jednym z takich miejsc... jest Nałęczów, położony w guberni lubelskiej. Podróż łatwa, miejscowość piękna i kuracja dobra V roce 1894 napsal Prus do deníku Kurier Warszwski: Proszę sobie przedstawić dolinkę, tak małą jak wszystko co jest dobrem na świecie, otoczoną wieńcem tak łagodnych pagórków, że każdy z nich dziecko mogłby zakryć rączkami. W tej dolinie proszę umieścić park, zaludniony wszelkiego rodzaju roślinnością.... Proszę tę dolinkę połączyć z resztą świata za pomocą mnóstwa cienistych wąwozów, wąwozików, na które nie można spoglądać bez westchnień, a będziecie mieć badrzo niedokładne wyobrażenie o pięknościach nałęczowskiej natury. Czy to już wszystko?... Bynajmniej. Są tu jeszcze dwie rzeczułki, z których jedna prowadzi zuchwałych turystów aż do Kazimierza, druga zasila parkową sadzawkę, po której zakochani mogą pływać czółnami, karmić białopióre łabędzie, wzdychać przy bladolicym księżycu lub przypatrywać się budynkom hydropatycznym, odbitym w zwierciadle wody Igacy Jan Paderewski byl významný polský pianista, skladatel, řečník, mecenáš umění a architektury a herec. (Ignacy Jan Paderewski. Culture.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Henryk Siemiradzki byl významný polský reprezentant akademismu v evropském malířství. (Henryk Siemiradzki. Culture.pl [online] [cit ]. Dostupné z: tworca/henryk-siemiradzki.) 189 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 109; Historia. Nałęczów.pl [online] [cit ]. Dostupné z: historia. 190 Tamtéž. 191 DOBROWOLSKA Wiesława, Katarzyna KUCABA, Maria MIRONOWICZ-PANEK, Izabella NOWOTNY a Krysztof ZALECH. Sztuka odpocinku: Nałęczów i okolice, informator turystyczny, op. cit., s

61 Další významnou osobností pobývající v lázních byl polský spisovatel Stefan Żeromski, který v roce 1890 začal pracovat jako vychovatel dětí Michała Górského, majitele Nałęczowa od roku Żeromski zde potkal svoji budoucí manželku Oktawii. V lázních vznikla jeho díla Popely (Popioły) a Historie hříchu (Dzieje grzechu). Architekt Jan Witkiewicz postavil po roce 1908 Chatu Żeromského, která fungovala jako jeho pracovna, dnes se v ní nachází Muzeum Stefana Żeromského. Dalšími stavbami byly Kaple svatého Karla Boromějského, Škola řemesel (Szkoła Rzemieślnicza), Lidový dům Ludowiec a mateřská školka Ochronka, do které chodil Żeromského syn Adam. Dnes se v ní nachází centrum propagace, tradic a historie Nałęczowa. 192 V roce 1891 zapsal Żeromski ve svém Deníku: Nałęczów teraz to już nie piękna miejscowość, ale album widoków wyśnionych. 193 Na konci 19. a počátku 20. století vznikaly v Nałęczowě jedny z nejkrásnějších lázeňských staveb, například vily postavené ve švýcarském stylu. Zlatá léta trvala v Nałęczowě až do vypuknutí první světové války, během níž bylo město takřka zničeno. V roce 1928 získal Nałęczów lázeňský statut. V té době lázně navštívilo ročně přibližně 2,5 tisíce lázeňských hostů. Druhá světová válka opět zastavila rozvoj lázeňství. Od poloviny 50. let 20. století došlo k rekonstrukcím a modernizaci lázeňských budov. V roce 1963 získal Nałęczów městská práva a v roce 1972 byl lázeňský komplex včetně úprav krajiny Nałęczowa zapsány do seznamu památek Lublinského vojvodství. Krize v 80. letech opět pozastavila rozvoj lázeňství a v roce došlo k privatizaci lázní Nałęczów. 195 I dnes lázně navštěvuje mnoho známých politiků, spisovatelů, básníků a herců, neboť lázně nabízí širokou škálu ozdravných pobytů a kulturních akcí. Bolesław Prus napsal: Kto choć raz odwiedzi Nałęczów, ten wyjedzie stąd innym, lepszym człowiekiem Historia. Nałęczów.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Cit. podle KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s Jiné zdroje uvádí rok privatizace 2002, ve kterém se novým majitelem stala firma Nestle Waters Polska S.A. (DOBROWOLSKA Wiesława, Katarzyna KUCABA, Maria MIRONOWICZ-PANEK, Izabella NOWOTNY a Krysztof ZALECH. Sztuka odpocinku: Nałęczów i okolice, informator turystyczny, op. cit., s. 4.) 195 Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 109; Historia. Nałęczów.pl [online] [cit ]. Dostupné z: historia. 196 DOBROWOLSKA Wiesława, Katarzyna KUCABA, Maria MIRONOWICZ-PANEK, Izabella NOWOTNY a Krysztof ZALECH. Sztuka odpocinku: Nałęczów i okolice, informator turystyczny, op. cit., s

62 Kulturní dědictví lázní Lázně Nałęczów jsou nazývané jako zahradní město s množstvím památek, z nichž mezi nejcennější patří barokně klasicistní zámek Małachowských 197 (Pałac Małachowskich) se starým parkem. Byl postavený na přelomu 16. a 17. století a v roce 1771 znovu zrekonstruovaný podle projektu Ferdynanda Naxe. 198 V roce 1878 zámek odkoupili tři lékaři Konrad Chmielewski, Wacław Lasocki, Fortunat Nowicki, kteří residenci proměnili v lázeňský dům. Následně bylo podle projektu Karola Kozłowského přistavěno druhé patro a věž. Během druhé světové války byla budova zničena, což vedlo k dalším změnám a dnes se tak v zámku nachází pouze jedno patro. 199 Zámek je ozdoben štítem, který zdobí dva erby, a to erby rodů Nałęcz Małachowských a Pilawa Potockých. V zámeckém interiéru se nachází rokokový baletní sál, ve kterém se v současnosti konají nejrůznější koncerty. Dva zámecké pokoje dnes fungují jako Muzeum Bolesława Pruse, ve kterém jsou vystavené nejrůznější dokumenty, fotografie, dopisy, rukopisy a díla. 200 Dříve v těchto pokojích tvořil úryvky Přední stráže (Placówka) a Loutky (Lalka). Bolesław Prus jako první polský autor používal při psaní svých děl psací stroj, který je taktéž součástí vystavených exponátů. Vedle paláce byl postaven také pomník Bolesława Pruse a lavice, na které sedí sousoší s jeho portrétem (viz Fotografie 12). 201 Další biografické muzeum představuje chalupa Stefana Żeromského (Chata Stefana Żeromskiego). Malé muzeum se nachází v dřevěné budově, která byla postavená v zakopanském stylu podle projektu Jana Koszyc-Witkiewicze. V muzeu se nachází nábytek, fotografie, kresby a obrazy, které patřili Stefanu Żeromskému, jeho ženě Oktawii a synovi Adamovi. Kousek od muzea se nachází mauzoleum Adama Żeromského a vila Oktawia, která dříve patřila Oktawii Żeromské. 202 Třetí muzeum v Nałęczowě je Muzeum dějin družstev v Polsku (Muzeum Historii Spółdzielczości w Polsce). Uprostřed Lázeňského parku (Park Zdrojowy) se nachází 197 Blíže viz Pałac Małachowskich. Uzdrowisko Nałęczów [online] [cit ]. Dostupné z: Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; ŁĘCKI, Włodzimierz. Kanon krajoznawczy Polski, op. cit., s ŻABIECKI, Jacek. Leksykon zabytków architektury Lubelszczyzny i Podkarpacia, op. cit., s Srovnej KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s ; ŁĘCKI, Włodzimierz. Kanon krajoznawczy Polski, op. cit., s Srovnej tamtéž, s ; JASKUŁA, Zdzisław. Literacki atlas Polski: przewodnik turystyczny, op. cit., s Tamtéž, s

63 nejstarší lázeňské budovy: sanatorium (viz Fotografie 11) a Staré lázně. Dále pak pitná hala minerálních pramenů, pomník Żeromského a historické vily z konce 19. a počátku 20. století. Mnoho slavných postav spojených s Nałęczowem je pochovaných na farním hřbitově (Cmentarz parafialny). Zmínit můžeme například tři lékaře, kteří se zasloužili o rozvoj lázeňství v Nałęczowie: Konrad Chmielewski, Wacław Lasocki, Fortunat Nowicki, dále jsou tu pohřbeni Oktawia Żeromská, Michał Elwiro Andriolli 203 a spisovatelka Ewa Szelburg-Zarembina. 204 V samém srdci lázní se nachází Lázeňský park (Park Zdrojowy), kterým protéká řeka Bochotniczanka. V parku díky specifickým mikroklimatickým podmínkám dochází ke snižování vysokého krevního tlaku. 205 Mezi další lázeňské stavby patří Staré lázně (Stare Łazienki), které vznikaly v letech O deset let později, v roce 1831, byly zničeny. K jejich rekonstrukci došlo v roce 1879 pod vedením Karola Kozlowského, který v nich zachoval klasicistní prvky. Řecký dům (Domek Grecki) vznikl kolem roku 1879 v neogotickém stylu. Vily a penziony vznikaly na konci 19. a počátku 20. století. Nejstarší byly postaveny ve švýcarském stylu, kolem roku 1900 vznikaly v italském stylu a později v zakopanském architektonickém stylu. Mezi nejznámější patří vila Tolin, dřevěná vila Nagórze, vila Podgórze postavená ve švýcarském stylu, vila Ukraina postavená v italském stylu, vila Oktawia, vila Brzozy a vila Czekoladka v zakopanském stylu. 206 Pravidelně se v lázních Nałęczów konají nejrůznější festivaly, například Festival koled, svátečních obřadů a zvyků (Gminny Festiwal kolęd, obrzędów i zwyczajów świątecznych), Květnové svátky Prusem (Majówka z Panem Prusem), Nałęczowské kulturní jaro (Nałęczowska Wiosna Kulturalna), Taneční festival (Nałęczowski Festiawal Tańca), Folklórní přehlídka (Międzynarodowe Spotkania Folklorystyczne), Pianistický festival (Międzynarodowe Spotkania Pianistyczne) Michał Elwiro Andriolli ( ) pocházel z Itálie a byl tvůrcem kreslených příběhů, ilustrátorem a malířem. Svými ilustracemi přispíval do polské literatury: Balladyna Juliusze Słowackého, Stará báje (Stara baśń) Józefa Ignacy Kraszewského a Pana Tadeáše (Pan Tadeusz) Adama Mickiewicza. (KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s. 113.) 204 Srovnej tamtéž, s ; JASKUŁA, Zdzisław. Literacki atlas Polski: przewodnik turystyczny, op. cit., s DOBROWOLSKA Wiesława, Katarzyna KUCABA, Maria MIRONOWICZ-PANEK, Izabella NOWOTNY a Krysztof ZALECH. Sztuka odpocinku: Nałęczów i okolice, informator turystyczny, op. cit., s Srovnej ŻABIECKI, Jacek. Leksykon zabytków architektury Lubelszczyzny i Podkarpacia, op. cit., s. 145; tamtéž, s Tamtéž, s

64 ZÁVĚR Polské lázně jsou místem, ve kterém se snoubí v jedno kultura, architektura a společenský život. Umístěné jsou mnohdy v dokonale komponované krajině, kterou dotváří specifické architektonické stavby a promyšlená parková úprava. Právě součástí parkové úpravy bývají promenády, kolonády, zahradní restaurace, altány a vyhlídky. Hosté přijíždějí do lázní za účelem léčby, k čemuž slouží lázeňské domy a pitné haly. Pro lázeňské hosty jsou k dispozici ubytovací zařízení, sanatoria, pensiony a vily, ale také doprovodné kulturní akce v podobě festivalů, tanečních večerů a živé hudby. Pro tyto účely slouží divadla, hudební a taneční sály, kasina a kostely. Na přelomu 19. a 20. století se lázeňství nejen v Polsku stalo módním a populárním prvkem životního stylu vyšších i středních vrstev. K dalšímu rozvoji došlo v meziválečném období a po skončení druhé světové války, kdy byla lázeňská péče začleněna do systému socialistického zdravotnictví. Hospodářská krize po roce 1989 sice z části narušila chod lázní, ale po období stagnace došlo k výrazným změnám v oblasti lázeňského cestovního ruchu a lázeňství vůbec. Došlo k rozvoji infrastruktury, modernizaci ubytovacích zařízení a celkovému vylepšení lázeňského prostředí. Celkem se v Polsku nachází 44 lázeňských míst, kterým byl udělen lázeňský statut. Mezi nejstarší lázně patří Lądek-Zdrój a Cieplice Śląskie-Zdrój v Dolnoslezském vojvodství, naopak nejmladšími lázněmi jsou Dąbki ležící v Západopomořanském vojvodství. Velký počet lázní se nachází na jihu Polska v oblasti Sudet a Karpat, či na severu na pobřeží Baltského moře. Podle geografické polohy převažují lázně nížinného (16) a podhorského typu (14). Všechny významné polské lázně jsou proslulé díky specifickým mikroklimatickým podmínkám, léčivým pramenům, ale také díky kulturním akcím a architektonickým památkám. Nemůžeme opomenout ani to, že mnoho králů a královen, knížat, literátů, malířů, politiků a jiných osobností veřejného života se do lázní jezdilo léčit. Pro mnohé se staly lázně oblíbeným místem, do kterého se často vraceli, jiní si nechali v lázních postavit vlastní vily a domy, které dodnes nesou jejich jméno. Jako příklad můžeme uvést nałęczowskou Chatu Żeromského, ve které se dnes nachází muzeum slavného spisovatele. Mnohé z těchto osobností přijížděly do lázní za účelem léčby. Například v Nałęczowě se léčí onemocnění po transplantaci srdce, zatímco lázně Busko-Zdrój se specializují na léčbu revmatických a ortopedicko-úrazových onemocnění, z toho důvodu do těchto lázní přijíždí zejména sportovci. V Ciechocinku se léčí horní cesty 64

65 dýchací, krevní oběh a ženská onemocnění. Jiní návštěvníci však nejezdí do lázní pouze za účelem léčby, ale také z důvodu wellness pobytů spojených s turistickými aktivitami v okolí, lyžováním či sportovními akcemi. Například lázně Krynica-Zdroj jsou proslulé upravenými sjezdovkami na Górze Parkowé či Jaworzyně Krynické. Věhlas a renomé polských lázní se samozřejmě liší případ od případu, ale i ty méně známé mají často bohatou historii a množství kulturních památek. Například Cieplice Śląskie-Zdrój jsou proslulé díky návštěvě polské královny Marysieński Sobieské, jejího syna, Jakuba Sobieského, kněžny Izabely Czartoryské, básníka a dramatika Juliusze Słowského či básníka Wincentyho Pola. Lázně Duszniki-Zdrój jsou zase významné díky baroknímu papírenskému mlýnu s produkcí ručního papíru, který se zde začal vyrábět v polovině 16. století. Nejen tato papírna proslavila tyto lázně, ale také polský skladatel Frederyk Chopin, který v roce 1826 v lázních vystupoval. Na jeho počest se v lázních dodnes koná festival nesoucí jeho jméno. Kudowa-Zdrój je proslulá díky seriálu Hotel Polanów i jego goście v režii Jana Koplowitze. Symbolem lázeňského města Konstancin je dřevěná konstrukce (gradovna), která vytváří specifické mikroklimatické podmínky určené k inhalaci. Dalším symbolem města jsou historické vily z 20. století, ve kterých pobýval například Stefan Żeromski či operní diva Lucyna Messal. V lázních Sopot se také narodil známý německý herec Klaus Kinski. Jak jsme již stručně nastínili, význam každých lázní tkví v něčem jiném. Lázně Duszniki-Zdrój, Kudowa-Zdrój, Krynica-Zdrój a Buszko-Zdrój jsou významné zejména díky tamním festivalům. Lázně Cieplice Śląskie-Zdrój a Lądek-Zdrój mají již několikasetletou lázeňskou tradici, stylové historické stavby jsou typické pro lázně Konstancin, Nałęczów, Sopot a Szczawno-Zdrój. I významné osobnosti jsou dodnes součástí živé historie mnoha lázní: prozaici Bolesław Prus, Stefan Żeromski, Henryk Sienkiewicz a Zofia Nałkowska proslavili Nałęczów, zpěvák Jan Kiepura je spojený s lázněmi Krynica-Zdrój, v Krynici trávili svůj volný čas spisovatelé Władysław Reymont, Józef Ignacy Kraszewski a Maria Konopnicka či malíř Jan Matejko, Iwonicz- Zdrój je proslulý díky návštěvě Artura Grottgera, Rymanów-Zdrój zase díky Stanisławu Wyśpiańskému. Obecně lze říct, že lázně patřily mezi místa, která sehrála důležitou roli v osobní i tvůrčím životě mnoha umělců, jak to dokládají např. verše z lyrické básně Stanisława Wyśpiańského, kterou napsal při své cestě z lázní Rymanów-Zdrój zpět do Krakova: 65

66 Hej las rymanowski za mgłą, a mnie dzisiaj jechać do Krakowa, czemuż mi to oczy zaszły łzą, czemuż słońce za chmury się chowa?. 208 Výběr šesti lázeňských měst, kterým jsem se v poslední kapitole práce věnovala, vychází z klasifikace polských lázní podle počtu lůžek, kterou jsem provedla ve 2. kapitole. Vybírala jsem lázně, které patří do kategorie lázní nadnárodního a celonárodního významu. Do nadnárodního významu jsem zařadila pouze lázně Kołobrzeg. Do lázní celonárodního významu jsme zařadili deset lázeňských měst: Ciechocinek, Inowrocław, Nałęców, Krynica-Zdrój, Szczawnica, Rabka-Zdrój, Ustroń, Busko-Zdrój a Świnoujście. Tímto se nám zúžil výběr na celkem 11 lázeňských míst, který jsem následně zúžila na základě informací z odborné literatury a oficiálních internetových stránek, kde jsem zkoumala, jak bohatou mají historii, jaké kulturní památky se v nich nachází a jaká se mezi nimi nachází spojitost se životem slavných osobností polské kultury. Tímto můj konečný výběr obsáhl šest lázeňských míst (shodou okolností jsou všechna městy): Ciechocinek, Iwonicz-Zdrój, Kołobrzeg, Krynica-Zdrój, Szczawnica a Nałęczów. Význam lázní, které jsem si vybrala k podrobnějšímu popisu, je o něco větší než u ostatních, zejména díky tomu, že byla inspirací pro vznik některých literárních děl či díky specifickým architektonickým památkám. Pro lázně Ciechocinek jsou typické tři dřevěné konstrukce-gradovny (polsky tężnie), které jsou unikátní technickou památkou v celé Evropě. Kolem dřevěných konstrukcí vznikají z důvodu odpařování soli podobné klimatické podmínky jako u moře, což působí pozitivně na horní cesty dýchací, průdušky a na snížení vysokého krevního tlaku. Básník Wincenty Pol je spojený s lázněmi Iwonicz-Zdrój. V Písni o naší zemi (Pieśń o ziemi naszej) literárně ztvárnil krajinu, ve které jsou lázně zasazeny. Dále v románu Nieźli są ludzie zachytil život v těchto lázních. Lázně Kołobrzeg, situované na pobřeží Baltského moře, jsou proslulé už jen tím, že patří mezi největší lázně v celém Polsku a je v nich významný podíl zahraničních (zejména německých) hostů. V roce 1938 získaly tyto lázně první místo mezi 125 nominovanými německými lázněmi. Dominantou Kołobrzegu jsou maják a molo, které je oblíbeným cílem turistů i lázeňských hostů. S těmito lázněmi je také spojený film Kolberg, který byl největším a nejdražším dílem nacistické kinematografie. 208 Cit. podle KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska, op. cit., s

67 Lázně Krynica-Zdrój jsou známé také díky naivistickému lemkovskému malíři Nikiforu Krinickému, který svůj čas trávil malováním obrázků na nejrůznější dostupné papíry, jež následně prodával na hlavní krynické promenádě. Dnes se jeho výtvory nachází v Muzeu Nikifora, umístěné v památkově chráněné dřevěné vile Rymanówka. V roce 2004 byl natočen životopisný film Můj Nikifor (Mój Nikifor), zachycující okamžiky z jeho života. Tento film získal řadu ocenění, jedním z nich je cena Křišťálový glóbus udělená na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Krynica je také známá jako centrum zimních sportů, neboť se v ní konalo Mistrovství světa v ledním hokeji (1931) a Mistrovství Evropy v jízdě na bobech (1935). Lázně Szczawnica jsou známé zejména díky své inhalační komoře (Inhalatorium) a Muzeu Pienin Józefa Szalaya (Muzeum Pienińskie im. Józef Szalaya), ve kterém jsou připomenuty dějiny lázní a život góralů v oblasti Pienin. Jak už jsem uvedla výše, historie lázní Nałęczów je spojena se jmény jako Bolesław Prus a Stefan Żeromski. Bolesław Prus přijížděl do lázní z důvodu léčby úzkostné poruchy agorafobie. Při pobytu v lázních vznikl jeden z jeho románů Na přední stráži (Placówka) a napsal zde i pár úryvků k románu Loutka (Lalka). Další významnou osobností, která se zapsala do lázeňské historie je Stefan Żeromski. Pro něj byly lázně Nałęczów srdeční záležitostí, neboť zde potkal svoji budoucí ženu Oktavii. V lázních vznikly i dva jeho známé romány: Popely (Popioły) a Historie hříchu (Dzieje grzechu). Jak můžeme vidět, lázně jsou neodmyslitelně spjaty s kulturním a společenským životem, ať už jsou to návštěvy významných osobností, specifické architektonické památky a unikátní stavby. Konkrétní historie jednotlivých lázeňských míst se liší, avšak všechny lázně spojuje právě mnoho společných kulturních rysů, což jistým způsobem dokládá i tato diplomová práce. 67

68 RÉSUMÉ W Polsce znajduje się całkiem 44 miejscowości, które zyskały statut uzdrowiska. Jednym z najstarszych uzdrowisk są Cieplice Śląskie-Zdrój, które znajdują się w Województwie Dolnośląskim, zaś między najmłodsze uzdrowiska należą Dąbki znajdujące się w Województwie Zachodniopomorskim, które zyskały statut uzdrowiska dopiero w 2007 roku. Duża ilość uzdrowisk koncentruje się na południu Polski, na obszarze Sudet i Karpat albo na północy przy wybrzeżu Morza Bałtyckiego. Uzdrowiska są miejscem, w którym łączy się kultura, architektura i życie społeczne. Uzdrowiska są często umieszczone w doskonale komponowanym krajobrazie elementem którego są liczne architektoniczne budowle i zabytkowe parki. Właśnie częścią zabytkowych parków są promenady, kolumnady, kawiarnie, restauracje, altany i widoki. Turyści przyjeżdżają tam w celu leczenia, do którego służą Domy Zdrojowe, Łazienki Mineralne i Pijalnie Wód Mineralnych. Dla gości z uzdrowisk są do dyspozycji sanatoria, pensjonaty, wille, ale też imprezy, pomiędzy które należą festiwale, wieczory z tańcem i żywą muzyką. Do tego służą imponujące teatry, duże sale muzyczne i taneczne, kasyna oraz historyczne kościoły. Jako temat mojej pracy licencjackiej wybrałam dwa lata temu ogólny temat o ruchu turystycznym na terenach południowo-wschodniej Polski. Teraz zdecydowałam się opracować jedną określoną formę ruchu turystycznego, którą jest turystyka uzdrowiskowa, w której szukałam powiązanie z polskim dziedzictwem kultury. W pracy też mogłam wykorzystać wiedzę o kulturze i literaturze polskiej, którą zyskałam podczas studium dwóch lat magistra języka polskiego i literatury. Praca magisterska została nazwana Turystyka uzdrowiskowa w Polsce i dziedzictwo kultury w wybranych uzdrowiskowych miastach na terenie Polski. Celem mojej pracy magisterskiej jest predstawić dziedzictwo kultury w wybranych miastach uzdrowiskowych takich jak: Ciechocinek, Iwonicz-Zdrój, Kołobrzeg, Krynica-Zdrój, Szczawnica i Nałęczów. W pracy koncentrowałam się głównie na wydarzenia historyczne, które miały wpływ na rozwój uzdrowisk, ale też na wybitne osobowości i postacie swoich czasów, które odwiedzili te uzdrowiska. Każdy rozdział dopełniony jest polskimi terminami. Praca składa się z trzech rozdziałów. Pierwsza część zajmuje się teorią turystyki uzdrowiskowej, gdzie definowane są różnicę pomiędzy tyrystyką zdrowotną, turystyką uzdrowiskową, turystyką medyczną i turystyką spa i wellness. Następnie opisano 68

69 znaczenie uzdrowisk pod względem zdrowotnym, ekonomicznym, kulturalnym i towarzyskim. Opisane zostały też produkty turystyki uzdrowiskowej, z których korzystać mogą goście podczas pobytu w uzdrowiskach. Aby uzyskać statut uzdrowiska, muszą miasta uzdrowiskowe spęłnić określone warunki, które nadaje im ustawa. Z tego powodu zostały opisane warunki, które trzeba spełnić, aby status ten uzyskać. Na końcu została opisana międzynarodowe i krajowe stowarzyszenia uzdrowiskowe, które często współpracują między sebą. Drugi rozdział koncentruje się na turystykę uzdrowiskową w Polsce, gdzie opisano rozwój turystyki uzdrowiskowej, rozmieszczenie Polskich uzdrowisk i trzy strefy uzdrowiskowe. Podrozdział zawiera klasyfickację polskich uzdrowisk na podstawie przynależności do województw, położenia geograficznego, położenia bioklimatycznego, czynników leczniczych i rozdział pod względem liczby łóżek w uzdrowiskach. Ostatnia część rozdziału zwraca uwagę na opiekę w polskich uzdrowiskach, gdzie opisane zostały najczęściej leczone choroby, usługi uzdrowiskowe i długość trwania leczenia. Druga część dopełniona jest również o wykres, tabelę a mapę uzdrowisk w Polsce a także o tabelę leczonych schorzeń w polskich uzdrowiskach. Trzeci i ostatni rozdział opisuje konkretne uzdrowiska w Polsce: Ciechocinek, Iwonicz-Zdrój, Kołobrzeg, Krynica-Zdrój, Szczawnica i Nałęczów. Na początek jednak zwrócono uwagę także na inne istotne miasta uzdrowiskowe, w których znajdują się liczne zabytki kultury. Miasta te są miejscem, w którym odbywają się festiwale i miejscem, które odwiedzały wybitne postacie swoich czasów. Następnie szczegółowo opisano sześć uzdrowisk oraz historię, która miała duży wpływ na dalszy ich rozwój. Opisano też powiązanie uzdrowisk z kulturalnym życiem wybitnych osobowości, polityków, pisarzy i artystów. Częścią rozdziału są fragmenty tekstów wybitnych osobowości, na których twórczość miał wpływ pobyt w tych uzdrowiskach. Wszystkie opisane uzdrowiska są słynne z powodu specificznych warunków mikroklimatycznych i gorących źródeł leczniczych. Uzdrowiska Duszniki-Zdrój, Kudowa-Zdrój, Krynica-Zdrój a Buszko-Zdrój zyskały sławę szeczegółowo dzięki festiwalom. Uzdrowiska Cieplice Śląskie-Zdrój i Lądek-Zdrój mają długoletnią tradycję. Specyficzne budowle hystoryczne są typowe dla uzdrowiska Konstancin, Nałęczów, Sopot i Szczawno-Zdrój. Inne uzdrowiska uzyskały sławę dzięki słynnym osobowościom, które je odwiedzali. Na przykład Bolesław Prus i Stefan Żeromski rozsławili miasto Nałęczów. Nałęczów odwiedził też Henryk Sienkiewicz i Zofia 69

70 Nałkowska. Z uzdrowiskiem Krynica-Zdrój jest połączony Jan Kiepura ale też Władysław Reymont, Jozef Kraszewski, Jan Matejko czy Maria Konopnicka. W uzdrowisku Duszniki-Zdrój miał swoję koncerty Frederyk Chopin. Iwonicz-Zdrój odwiedzil Arthur Grottger, Rymanów-Zdrój zaś Stanisław Wyśpiański. Uzdrowiska uzyskały swoją sławę też dzięki zabytkowej architekturze, gdzie wyjątkowym zabytkiem całej Europy są trzy drewniane konstrukcję tężnie znajdujące się w Ciechocinku. Nadmorskie uzdrowisko Kołobrzeg jest największym uzdrowiskiem w całej Polsce, którego częścią jest latarnia i molo. Niektóre uzdrowiska są połączone z kinematografią. Przykładem może być film Kolberg nakręcony w Kołobrzegu, film Mój Nikifor, nakręcony w Krynicy-Zdrój na podstawie życia łemkowskiego malarza Nikifora Krinickiego. Niektóre uzdrowiska stały się miejscem, gdzie powstały fragmenty powieści, na przykład w Nałęczowie napisał Bolesław Prus powieść Placówka i fragmenty powieści Lalka. Stefan Żeromski w uzdrowiskach napisał Popioły i Dzieje grzechu. Praca magisterska przybliża podstawowe informacje o turystyce uzdrowiskowej w Polsce i dziedzictwie kultury w konkretnych polskich uzdowiskach. Jest widoczne, że uzdrowiska mają bogatą historię, na którą miało wpływ dużo czynników. Praca może być przydatna dla tych, którzy zajmują się historią i kulturą w polskich uzdrowiskach. Z pracy mogą korzystać też tacy, którzy szykują się na podróż za granicę do Polski i chcą wyruszyć po szlakach historii i kultury w polskich uzdrowiskach, odwiedzić wyjątkowe zabytki kultury albo miejsca, gdzie mieszkały wybitne osobowości. Na końcu pracy magisterskiej znajdują się fotografie znaczących miejsc, które szczegółowo opisałam. 70

71 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Tištěné zdroje ANTONIAK, Piotr, Adam KULEWSKI a Jan Jacek SWIANIEWICZ. Szczawnica 2000: Informacje o atrakcjach turystycznych, noclegach, gastronomii, handlu, usługach i komunikacji: Opisy spacerów i wycieczek. Wyd. Pruszków: Rewasz, 2000, 112 s. BZOWSKI, Krzysztof. Odkryj Małopolskę: Przewodnik po wybranych trasach i szlakach turystycznych. Wyd. 1. Kraków: Departament Kultury, Dziedzictwa Narodowego i Turystyki Urzędu Marszałkowskiego Województwa Małopolskiego, Zespół ds. Rozwoju Turystyki, 2008, 70 s. DOBROWOLSKA Wiesława, Katarzyna KUCABA, Maria MIRONOWICZ- PANEK, Izabella NOWOTNY a Krysztof ZALECH. Sztuka odpocinku: Nałęczów i okolice, informator turystyczny. Nałęczów: Lokalna Organizacja Turystyczna Kraina Lessowych Wąwozów, 2011, 18 s. FIALOVÁ, Dana. Lázeňství spojení darů přírody a lidského umu. Geografické rozhledy, 24, č. 1, s JASKUŁA, Zdzisław. Literacki atlas Polski: przewodnik turystyczny. Kraków: Amistad, 2007, 336 s. KACZYŃSKA, Izabela a Tomasz KACZYŃSKI. Polska: Najpiękniejsze uzdrowiska. 2. wyd. Warszawa: MUSA SA, 2012, 303 s. KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, 1999, 231 s. KOCIUBA, Jarosław. Pomorze: praktyczny przewodnik turystyczny po ziemiach Księstwa Pomorskiego. Szczecin: Wydawnictwo Walkowska, 2012, 708 s. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. KRUCZEK, Zygmunt. Polska: geografia atrakcji turystycznych. Wyd. 2 uzup. i popr. Kraków, 2006, 282 s. KRUKAR, Wojciech, Tadeusz ANDRZEJ-OLSZAŃSKI a Paweł LUBOŃSKI. Beskid Niski: przewodnik. Wyd. 4 aktual. Pruszków: Ofic. Wydaw. Rewasz, 2012, 424 s. KŘÍZEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 2. vyd. Praha: Libri, 2002, 263 s. 71

72 ŁĘCKI, Włodzimierz. Kanon krajoznawczy Polski.Warszawa: Wydawnictwo PTTK Kraj, 2007, 376 s. MIKA, Mirosław a Danuta PTASZYCKA-JACKOWSKA. Formy turystyki zdrowotnej. In KUREK, Włodzimierz (red.). Turystyka. Warszawa: PWN, RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. SZALAY, Józef. Przewodnik dla podróżujących do wód szczawnickich. Wyd. 2. Kraków: Druk Czasu, 1859, 32 s. WĘGLARZ, Barbara-Alina. Spacerkiem po Starej Szczawnicy i Rusi Szlachtowskiej: przewodnik. Wyd. 2. Popr. I uzup. Pruszków: Oficyna Wydawn. Rewasz, 1999, 96 s. WILSON, Neil, Tom PARKINSON a Richard WATKINS. Polsko. 1. české vyd. Praha: Svojka, 2006, 544 s. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ŻABIECKI, Jacek. Leksykon zabytków architektury Lubelszczyzny i Podkarpacia. Wyd. 1. Warszawa: ARKADY, 2012, 408 s. Internetové zdroje Atrakcje. Ciechocinek uzdrawia potężnie [online] [cit ]. Dostupné z: BUBULA, Bogusław, Maciej GAWRON, Maria JANCZY, Dorota KRÓL a Monika SMOLEŃ. Lecznictwo uzdrowiskowe w Polsce [online]. Wyd: Urząd Statyczny w Krakowie, 2011 [cit ]. Dostupné z: zdrowie/zdrowie/lecznictwo-uzdrowiskowe-w-polsce-w-latach ,7,1.html. Ciechocinek, Tężnie najwięksie i najstarsze. Otwarty Przewodnik Krajoznawczy [online] [cit ]. Dostupné z: Czy warto odwiedzić Ciechocinek, czyli przewodnik po uzdrowisku. Ciechocinek [online] [cit ]. Dostupné z: przewodnik.php. Česká asociace Wellness. Česká asociace Wellness [online] [cit ]. Dostupné z: 72

73 České lázně a lázeňství. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007, s [cit ]. Dostupné z: d37481baccb8/Ceske-lazne-a-lazenstvi.pdf?ext=.pdf. Druhy lázeňské péče. Třeboňsko [online] [cit ]. Dostupné z: Dzieje uzdrowiska. Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: European Spas Association [online] [cit ]. Dostupné z: Evropský svaz léčebných lázní. EuropeSpa [online] [cit ]. Dostupné z: Henryk Siemiradzki. Culture.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Henryk Sienkiewicz. Culture.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Historia Ciechocinka. Przedsiębiorstwo Uzdrowisko Ciechocinek S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: historia-uzdrowiska/historia-ciechocinka. Historia. Ciechocinek uzdrawia potężnie [online] [cit ]. Dostupné z: Historia Duszniki-Zdrój. Uzdrowiska Kłodzkie: Polska Grupa Uzdrowisk [online] [cit ]. Dostupné z: Historia kołobrzeskiego mola. Miasto Kołobrzeg.pl [online]. 2014, 2017 [cit ]. Dostupné z: Historia. Krynica.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Historia miasta: Kalendarium. Sopot [online]. 2014, 2017 [cit ]. Dostupné z: Historia. Nałęczów.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Historia: Perła polskich uzdrowisk. Kryniczanka [online] [cit ]. Dostupné z: 73

74 Historia powstania miasta uzdrowiska. Uzdrowisko Konstancin-Zdrój [online] [cit ]. Dostupné z: Historia. Uzdrowisko Cieplice: Polska Grupa Uzdrowisk [online] [cit ]. Dostupné z: Historia. Uzdrowisko Lądek-Długopole SA [online] [cit ]. Dostupné z: historia. Historia. Uzdrowisko Szczawno Jedlina S.A. [online]. 2012, 2017 [cit ]. Dostupné z: Ignacy Jan Paderewski. Culture.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Informace o sdružení. Sdružení lázeňských míst [online] [cit ]. Dostupné z: Jadwiga Smosarska w 40. rocznicę śmierci. Culture.pl [online]. 2011, 2017 [cit ]. Dostupné z: rocznice-smierci. Jaké jsou typy úhrad lázeňské péče. Všeobecná zdravotní pojišťovna [online] [cit ]. Dostupné z: Kalendarium Historyczne. Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: Kąpieliska i sanatoria. Polskie centrum spa Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: Klasyfikacja uzdrowisk. WodneParki.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Klimat. Krynica.pl [online] [cit ]. Dostupné z: KNOP, Karel. Lázeňský cestovní ruch v Evropě [online] [cit ]. Dostupné z: Krynica-Zdrój. Gmina Krynica-Zdrój [online] [cit ]. Dostupné z: Leczenie uzdrowiskowe. Narodowy Fundusz Zdrowia [online] [cit ]. Dostupné z: 74

75 Lecznictwo uzdrowiskowe. Ministerstwo Zdrowia [online] [cit ]. Dostupné z: Legendy. Krynica.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Leon Wyczółkowski. Culture.pl [online]. 2013, 2017 [cit ]. Dostupné z: Léčebné pobyty. Svaz léčebných lázní České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: Łemkowie. Krynica.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Materiál k aplikaci zákonné úpravy v oblasti poskytování lázeňské léčebné rehabilitační péče [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2015, 122 s. [cit ]. Dostupné z: file:///c:/users/daniela/downloads/materi%c3%a1l_k_aplikaci_z%c3%a1k._%c3% BApr._v_oblasti_poskytov%C3%A1n%C3%AD_LLRP.pdf. Moje lata sześćdziesiąte Kołobrzeg. Jerzy Patan [online]. 2010, 2017 [cit ]. Dostupné z: Muszla koncertowa. Ciechocinek uzdrawia potężnie [online] [cit ]. Dostupné z: Muzeum Pienińskie. Szczawnica.nrs.pl [online] [cit ]. Dostupné z: O Europespa. EuropeSpa [online] [cit ]. Dostupné z: O Svazu léčebných lázní. Svaz léčebných lázní České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: Pałac Małachowskich. Uzdrowisko Nałęczów [online] [cit ]. Dostupné z: Peloidy. Spa.cz [online] [cit ]. Dostupné z: lazenska-procedura/peloidy. 75

76 Pierwsza przygoda Pana Samochodzika. Lubimyczytać.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Pijalnia Wód Mineralnych. Uzdrowisko Iwonicz S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: Pijalnia Wód. Uzdrowisko Szczawnica [online] [cit ]. Dostupné z: Położenie i klimat. Uzdrowisko Iwonicz S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: Położenie i klimat. Uzdrowisko Szczawnica [online] [cit ]. Dostupné z: Położenie. Krynica.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Pomniki. Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: Portal Uzdrowiska.pl. Ciechocinek [online] [cit ]. Dostupné z: Poslání. EuropeSpa [online] [cit ]. Dostupné z: europespa.cz/o-europespa/poslani.html. Powstanie i rozwój. Polskie centrum spa Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: Předepisování lázeňské péče od 1. ledna Lázně Luhačovice [online] [cit ]. Dostupné z: php. Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: =statistiky#katalog= Rozhodnuto do UNESCO míří 11 lázeňských měst [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007, s [cit ]. Dostupné z: cz/aktuality/rozhodnuto-do-unesco-miri-11-lazenskych-mest-41. Rys historyczny. Uzdrowisko Iwonicz S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: 76

77 Sanatorium: Inhalatorium. Uzdrowisko Szczawnica [online] [cit ]. Dostupné z: Seryjny narzeczony. Lubimyczytać.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Teatr Letni. Ciechocinek uzdrawia potężnie [online] [cit ]. Dostupné z: Tourmedica. Turystyka uzdrowiskowa, zdrowotna i relaksacyjna [online] [cit ]. Dostupné z: Turystyka. Miasto i Gmina Szczawnica [online] [cit ]. Dostupné z: Uzdrowisko Iwonicz Zdrój Historia i opis. BeskidNiski.pl [online]. 2006, 2017 [cit ]. Dostupné z: =showpage&pid=116. Uzdrowisko. Kudowa-Zdrój [online] [cit ]. Dostupné z: Wiesbaden. GreatSpas of Europe [online] [cit ]. Dostupné z: Władysław Reymont. Culture.pl [online] [cit ]. Dostupné z: Wody lecznicze. Państwowy Instytut Geologiczny [online] [cit ]. Dostupné z: WOJTASZEK, Tadeusz. Leczenie uzdrowiskowe [online] [cit ]. Dostupné z: Wypoczynek i rekreacja. Uzdrowisko Iwonicz S.A. [online] [cit ]. Dostupné z: Zabytki i atrakcje Ciechocinka. Toruński serwis turystyczny [online] [cit ]. Dostupné z: Zabytki i atrakcje w Iwoniczu-Zdroju. Gmina Iwonicz-Zdrój [online] [cit ]. Dostupné z: Zabytki. Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: 77

78 Zaczarowany mikroklimat. Kołobrzeg [online] [cit ]. Dostupné z: Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů [online]. Portál veřejné správy, 2016 [cit ]. Dostupné z: =164~2F2001&rpp=15#local-content. Zbigniew Nieniacki. Culture.pl [online]. 2013, 2017 [cit ]. Dostupné z: lat fabryki soli. Przedsiębiorstwo uzdrowisko Ciechocinek [online] [cit ]. Dostupné z: mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Karlovy Vary [online] [cit ]. Dostupné z: 78

79 SEZNAM PŘÍLOH Fotografie 1: Ciechocinek: gradovny (tężnie) Fotografie 2: Ciechocinek: květinové hodiny Fotografie 3: Iwonicz-Zdrój: Vila Bazar (původní Lázeňský dům) Fotografie 4: Iwonicz-Zdrój: termální pramen Bełkotka Fotografie 5: Kołobrzeg: pohled na město Fotografie 6: Kołobrzeg: památník Zasnoubení Polska s mořem (Pomnik Zaślubin Polski z morzem) Fotografie 7: Krynica-Zdrój: Starý lázeňský dům (Stary Dom Zdrojowy) Fotografie 8: Krynica-Zdrój: Muzeum Nikifora Krynického (vila Rymanówka) Fotografie 9: Szczawnica: Pieninské muzeum (historická vila Pałac) Fotografie 10: Szczawnica: Inhalatorium Fotografie 11: Nałęczów: nejstarší lázeňská budova (sanatorium) Fotografie 12: Nałęczów: pomník Bolesława Pruse 79

80 PŘÍLOHY Fotografie 1: Ciechocinek: gradovny (tężnie) Zdroj: Fotografie 2: Ciechocinek: květinové hodiny Zdroj: 80

81 Fotografie 3: Iwonicz-Zdrój: Vila Bazar (původní Lázeňský dům) Zdroj: Fotografie 4: Iwonicz-Zdrój: termální pramen Bełkotka Zdroj: 81

82 Fotografie 5: Kołobrzeg: pohled na město Zdroj: Fotografie 6: Kołobrzeg: památník Zasnoubení Polska s mořem (Pomnik Zaślubin Polski z Morzem) Zdroj: 82

83 Fotografie 7: Krynica-Zdrój: Starý lázeňský dům (Stary Dom Zdrojowy) Zdroj: Fotografie 8: Krynica-Zdrój: Muzeum Nikifora Krinického (vila Rymanówka) Zdroj: 99gowego-w-Nowym-S%C4%85czu-c77.html 83

84 Fotografie 9: Szczawnica: Pieninské muzeum (historická vila Pałac) Zdroj: Fotografie 10: Szczawnica: Inhalatorium Zdroj: sanatorium-inhalatorium 84

85 Fotografie 11: Nałęczów: nejstarší lázeňská budova (sanatorium) Zdroj: Fotografie 12: Nałęczów: Pomník Bolesława Pruse Zdroj: 85