ÚVOD...5. Základní údaje...6. Pořizovatel a zpracovatel...6. Použité podklady zdroje...6. Dopravní plány...6. Zdrojová data...7. Územní rozsah...

Transkript

1 Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s.r.o. Plán dopravní obslužnosti území Zlínský kraj na léta -

2 Obsah ÚVOD.... Základní údaje..... Pořizovatel a zpracovatel..... Použité podklady zdroje Dopravní plány Zdrojová data Územní rozsah Problematika městské veřejné dopravy (MHD) Přeshraniční dopravní obslužnost Nadregionální integrace.... Standardy kvality...9. ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU Železniční infrastruktura Silniční infrastruktura Ostatní druhy dopravy Intermodální doprava Infrastruktura... Provoz Železniční dálková doprava objednávaná státem Autobusová doprava mimo závazek veřejné služby Železniční a autobusová doprava v závazku veřejné služby Veřejná městská doprava Integrovaný dopravní systém..... Dopravci..... Vozový park... Kritické posouzení stávajícího stavu..... Kritická analýza zajištění dopravní obslužnosti...

3 ... Dopravní obslužnost Oblast infrastruktury Oblast provozu Vozový park Integrovaná doprava Ekonomické údaje Zajištění přepravních potřeb pro osoby s tělesným postižením Zajištění dopravní obslužnosti pro odlehlé oblasti Kritická dopravně-provozní analýza... Rozvoj území v řešeném časovém horizontu Výchozí podklady a zdroje Rozvoj řešeného území...7 Návrh dopravního plánu Organizace dopravní obslužnosti Změna územního rozsahu IDS Organizační zajištění integrované dopravy Změna systému dopravní obslužnosti Změna informačního, tarifního a odbavovacího systému Železniční doprava Infrastruktura Provoz Silniční doprava Infrastruktura Provoz..... Ostatní druhy dopravy Infrastruktura integrované dopravy Dopravci Vozový park Odbavovací systém...9

4 Doprava osob s tělesným postižením...9 Rekreační doprava...9 Seznam použitých zkratek...9 ZÁVĚR...9 Příloha Seznam autobusových lik a počty spojů dle dopravců...9 Příloha Přehled vozového parku vybraných dopravců...7 Příloha Přehled rozsahu dopravní obslužnosti v jednotlivých obcích Zlínského kraje... Příloha Přehled obcí s dostatečnou nabídkou spojů v sobotu...7 Příloha Přehled obcí s dostatečnou nabídkou spojů v děli a svátky...77 Samostatné přílohy: Příloha Mapová část (zpracovatel: CZECH Consult, spol. s r. o.)

5 ÚVOD Zpracování Plánu dopravní obslužnosti území ukládá krajům Zákon č. 9 / Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, který vstoupil v platnost v roce. Tento zákon navazuje na Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 7 / 7 o veřejných službách v přepravě cestujících na železnici a silnici. Plán dopravní obslužnosti území se pořizuje na období pěti let, v tomto případě tedy na léta. Metodiku zpracování plánu dopravní obslužnosti území vytvořila společnost CZECH Consult, spol. s r. o., Praha, v rámci Národního programu výzkumu a jeho dílčího programu Podpora realizace udržitelného rozvoje dopravy. Byla vyhotovena jako finální výstup projektu č. CG9-9-9 Metodická a legislativní harmonizace tvorby střednědobých plánů dopravní obsluhy území. Uvedená metodika je uznána jako certifikovaná metoda na základě osvědčení vydaného Ministerstvem dopravy ČR v červnu. Plán dopravní obslužnosti území Zlínského kraje je zpracován dle této certifikované metodiky. Pořízením Plánu dopravní obslužnosti Zlínského kraje byl pověřen Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s. r. o., který zpracoval dopravní část plánu, mapové přílohy zpracovala na zakázku společnosti KOVED firma CZECH Consult, spol. s r. o., Praha. Výše zmíněný zákon vyžaduje plán dopravní obslužnosti projednat v orgách kraje a jeho zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup. Analytická část se zabývá stávajícím stavem dopravní infrastruktury, její hustotou a možnostmi a limity jejího využití pro zajištění dopravní obslužnosti. Dále analyzuje stávající vedení lik a rozsah provozu na nich. Poté navazuje kritická analýza zajištění dopravní obslužnosti, která hodnotí aktuální situaci ve veřejné dopravě v závislosti na plnění navržených standardů kvality. V závěru jsou rozebrány možnosti dalšího rozvoje území a očekávané dopady do veřejné dopravy (demografický a urbanistický vývoj, stav zaměstnanosti a rozvoj průmyslových zón, vývoj v oblasti školství a státní správy). Na analytickou část navazuje část návrhová, která řeší vedení jednotlivých lik veřejné dopravy v železniční, silniční a ostatních druzích dopravy se specifikací páteřních tras a návrhem potřebného intervalu spojů. Dále se zabývá problematikou Zlínské integrované dopravy a plánovaného rozvoje terminálů veřejné dopravy. Zohledňuje i problematiku přepravy osob s omezenou schopností pohybu a orientace a dopravy rekreační, zmiňuje i otázku budoucích výběrových řízení na zajištění veřejné dopravy.

6 . Základní údaje.. Pořizovatel a zpracovatel Pořizovatel: Zlínský kraj třída Tomáše Bati 7 9 Zlín Zpracovatel: Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s. r. o. Podvesná XVII / 7 Zlín tel.: 77, 77 9, 77 koved@centrum.cz Web: Statutární orgán: Ing. Věra Fuksová, jednatelka Vedoucí zpracovatelského týmu: Ing. František Brachtl, vedoucí provozního úseku Zpracovatelský tým: Ing. Věra Fuksová, Ing. Miroslav Řihák, Ing. Kamil Khazaal, Ing. Zdeňka Ungerová. Externí zpracovatel mapové části: CZECH Consult spol. s r. o. Holečkova / 9 Praha Statutární orgán: Ing. Zdeněk Strádal IČO: 7 Vedoucí zpracovatelského týmu: Bc. Jan Rajman.. Použité podklady zdroje... Dopravní plány Hlavním podkladem v oblasti železniční dopravy je dopravní plán státu, jehož zpracovatelem je Ministerstvo dopravy ČR. Tento plán stanovuje rozsah dopravní obslužnosti v dálkové železniční dopravě (kategorie EC, IC, Ex a R) a tím určuje nutné vazby na dopravu regionální. Z hlediska zajištění krajské dopravní obslužnosti mají

7 dálkové vlaky pouze význam v relacích Hulín Otrokovice Staré Město u Uherského Hradiště, resp. Valašské Meziříčí Vsetín Horní Lideč, dílčí význam pak v úseku Staré Město u Uherského Hradiště Uherský Brod Luhačovice, kde jsou však již frekvence spojů i počty cestujících nižší. Dopravní plány sousedních krajů, resp. obcí a měst byly dosud zpracovány a mohou tedy být podkladem pro tento dopravní plán, jejich využití bude možné až ve fázi jeho aktualizace. Z hlediska interních dokumentů kraje je podkladem Gerel dopravy Zlínského kraje, schválený Zastupitelstvem Zlínského kraje v roce. V roce byla zpracována jeho Aktualizace, která dosud však mohla být orgány kraje schválena, boť doposud bylo ukončeno projednání SEA ze strany MŽP. V současnosti je zpracovávána studie Program rozvoje jednotného dopravního systému Zlínského kraje s termím dokončení ve třetím čtvrtletí roku a její výstupy budou využity v dopravním plánu Zlínského kraje.... Zdrojová data Zdrojovými daty jsou ve veřejné linkové dopravě data poskytována dopravci s využitím výstupů z jejich odbavovacích zařízení a příslušného obslužného software. Data jsou rozdělena podle jednotlivých lik a spojů a dávají dobrý přehled o frekvencích a využití hromadné dopravy v jednotlivých relacích. Zdrojovými daty v železniční dopravě jsou data poskytnutá dopravcem, která vycházejí z pravidelně prováděných průzkumů frekvence cestujících v jednotlivých vlacích a rovněž věrohodným způsobem dávají přehled o využití jednotlivých vlaků. Jiné přepravní průzkumy byly pro účely zpracování Plánu dopravní obsluhy Zlínského kraje prováděny... Územní rozsah Plán dopravní obslužnosti Zlínského kraje (dále též jen Dopravní plán ) je zpracován pro územní obvod Zlínského kraje.... Problematika městské veřejné dopravy (MHD) Problematika městské veřejné dopravy ve městech s velkou sítí MHD bude předmětem řešení krajského Dopravního plánu. Ten se pouze zaměří na obecné nastavení vazeb mezi regionální dopravou a jednotlivými systémy MHD. Podrobné řešení této problematiky bude předmětem samostatné studie Koncepce návaznosti systému veřejné dopravy Zlínského kraje na MHD, jejíž dokončení je předpokládáno v roce. Do této skupiny měst patří Uherské Hradiště, Staré Město, Kunovice, Vsetín, Valašské Meziříčí a Kroměříž. Jedinými městy s rozsáhlejším systémem MHD jsou Zlín a Otrokovice. Dopravní plán Zlínského kraje systém MHD v těchto městech rovněž řeší, zaměří se dílčím způsobem pouze na problematiku spojení obou uvedených měst, na kterou Zlínský kraj ze svého rozpočtu částečně přispívá. 7

8 ... Přeshraniční dopravní obslužnost Předmětem řešení Dopravního plánu Zlínského kraje jsou přilehlá území sousedících krajů ani státu.... Nadregionální integrace Na území Zlínského kraje zasahují integrované dopravní systémy okolních krajů: Jihomoravský kraj (IDS JMK) obsluhuje území Zlínského kraje okresy Uherské Hradiště a Kroměříž - linkami (Koryčany), (Střílky pouze vybrané spoje), (Osvětimany), 7 (Pačlavice pouze vybrané spoje), 9 (Boršice u Blatnice), 9 (Uherský Ostroh), 9 (Ořechov pouze vybrané spoje); Olomoucký kraj (IDSOK) obsluhuje území Zlínského kraje okres Kroměříž linkami 77 (Morkovice-Slížany, Prasklice, Pačlavice-Pornice, Uhřice), 79 a 79 (Dřínov pouze vybrané spoje), 7 (Bezměrov, Kroměříž), 97 (Bezměrov, Kroměříž, Chropyně), 9 (Kyselovice), 99 (Chropyně, Kyselovice), 9 a 9 (Kostelec u Holešova, Němčice), 97 a 9 (Bystřice pod Hostým), 9 (Bystřice pod Hostým, Blazice), 9 a 97 (Bystřice pod Hostým, Mrlík, Vítonice) a 977 (Kelč); Moravskoslezský kraj (ODIS) od. 9. obsluhuje území Zlínského kraje okres Vsetín obce Valašské Meziříčí, Lešná, Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Bečva, Prostřední Bečva, Horní Bečva linkami,, 9. Systém Zlínské integrované dopravy (ZID) na území okolních krajů ani států zasahuje.

9 .Standardy kvality Standardy kvality jsou převzaty z dokumentu Program rozvoje jednotného dopravního systému Zlínského kraje, zpracovaného společností Dopravní projektování, spol. s r. o., v roce. Pro účely dopravního plánu jsou navrženy jako prioritní pouze některé standardy, které budou přednostně sledovány. A. STANDARDY DOPRAVY DOSTUPNOSTI ZASTÁVEK VEŘEJNÉ Tyto standardy definují maximální vzdálenosti obcí s min. obyvateli k zastávce veřejné dopravy (pro části obcí, stejně jako u větších částí obcí bez odpovídající komunikace).. Definice sledovaných standardů A U obcí od do obyvatel maximální vzdálenost km vzdušnou čarou. A U obcí od do obyvatel maximální vzdálenost km vzdušnou čarou. A U obcí od do obyvatel maximální vzdálenost km vzdušnou čarou.. Vyhodnocování plnění standardů: Hodnocení provádí organizátor dopravy (bo jím najatá organizace) Frekvence hodnocení jednoroční (k začátku platnosti grafikonu) Metoda hodnocení měření přímého provedení (rozbor dopravní nabídky) Jednotka hodnocení počet obcí splňujících kritérium Nepřijatelný stav existují obce splňující kritérium Požadovaný stav všechny obce splňují kritérium V případě plnění zdůvodnění a zpracování návrhu opatření 9

10 B. STANDARDY TRAS LIK VEŘEJNÉ DOPRAVY Tyto standardy řeší koncepci trasování lik veřejné dopravy. Cílem standardů organizace veřejné dopravy je garantovat občanům dostupnost některých základních cílů cest bez přestupu i při snaze o maximální efektivnost veřejné dopravy odstraněním nadbytečných souběhů lik veřejné dopravy a zejména jednotlivých druhů dopravy.. Definice sledovaných standardů B Bezpřestupové spojení z každé obce, resp. části obce (oficiálně stanovené např. vlastním katastrálním územím) do obce s pověřeným obecním úřadem, pod který správně přísluší (alespoň v rozsahu nutném pro styk občana s úřadem). B Bezpřestupové spojení z každé obce, resp. části obce do obce se základní školou. stupně, v jejichž spádovém obvodu se nachází (dle školského zákona č. / Sb. musí kraj zajistit dopravu žáků, pokud je škola od místa bydliště více ž km). B Bezpřestupové spojení z každé obce do obce, kde se nachází jbližší obvodní lékař. Standardy B až B obecně ní nutno dodržet, pokud je pro občany obce důležitější spojení do jiné obce ž odpovídá standardům B až B. Standardy B až B musí splňovat vždy jbližší zastávka, ale zastávka dostupná dle standardu dostupnosti (viz bod A).. Vyhodnocování plnění standardů: Hodnocení provádí organizátor dopravy (bo jím najatá organizace) Frekvence hodnocení jednoroční (k začátku platnosti grafikonu) Metoda hodnocení měření přímého provedení (rozbor dopravní nabídky) Jednotka hodnocení počet obcí splňujících kritérium Nepřijatelný stav existují obce splňující kritérium Požadovaný stav všechny obce splňují kritérium V případě plnění zdůvodnění a zpracování návrhu opatření

11 C. STANDARDY ČETNOSTI SPOJŮ VEŘEJNÉ DOPRAVY. Definice sledovaných standardů Do obcí od do obyvatel páry spojů v pracovní den. Optimálně v čase C odpovídajícím dojížďce do školy a ze školy, případně přizpůsobeném též dojížďce do zaměstnání na ranní směnu a z ranní směny. Do obcí od do obyvatel páry spojů denně. Optimálně v časech C odpovídajícím dojížďce do zaměstnání na ranní směnu a z ranní směny a dopravě školáků, o víkendu pak v rozestupu min. hodiny. Do obcí od do obyvatel v pracovní dny párů spojů. Optimálně v časech odpovídajícím dojížďce do zaměstnání na každou směnu včetně C dvanáctihodinových a dopravě školáků včetně odpoledního návratu studentů tj. ve špičce v rozestupu min. min.), o víkendu pak páry spojů (v rozestupu min. hodiny). Spoje směřovat u obcí s pověřeným obecním úřadem jlépe ve vztahu k obci s rozšířenou působností. C C Do obcí nad obyvatel v pracovní dny v intervalu ve špičce max. min. a mimo špičku pracovních dní a o víkendech max. min. Spoje směřovat u obcí s pověřeným obecním úřadem jlépe ve vztahu k obci s rozšířenou působností, u obcí s rozšířenou působností jlépe ve vztahu k okresnímu městu. U okresních měst jlépe ve vztahu ke krajskému městu v intervalu max. min. Denně večer a o víkendech ráno max. min. Obsluha čistě průmyslových zón pouze v rozsahu dopravy na každou směnu C a z každé provozované směny ve vztahu k jbližší obci s pověřeným obecním úřadem. Do standardu četnosti spojů se započítávají jen linky v závazku veřejné služby, ale také dálkové linky mimo závazek veřejné služby podstatné je, že občané mají dopravní obsluhu zajištěnou. Standardy četnosti spojů mají úzkou vazbu na rozpočtové možnosti kraje tzn. pokud by v budoucnu bylo možné navýšení dotace na dopravní obslužnost, bylo by možné i zvýšit četnost spojů dle těchto standardů.. Vyhodnocování plnění standardů: Hodnocení provádí organizátor dopravy (bo jím najatá organizace) Frekvence hodnocení jednoroční (k začátku platnosti grafikonu)

12 Metoda hodnocení měření přímého provedení (rozbor dopravní nabídky) Jednotka hodnocení počet obcí splňujících kritérium Nepřijatelný stav existují obce splňující kritérium Požadovaný stav všechny obce splňují kritérium V případě plnění zdůvodnění a zpracování návrhu opatření D. STANDARDY DOPRAVNÍHO SYSTÉMU A SÍTĚ Tyto standardy řeší koncepci trasování lik veřejné dopravy. Cílem standardů organizace veřejné dopravy je garantovat občanům dostupnost některých základních cílů cest bez přestupu i při snaze o maximální efektivnost veřejné dopravy odstraněním nadbytečných souběhů lik veřejné dopravy a zejména jednotlivých druhů dopravy.. Definice sledovaných standardů Přehlednost (jednoznačně definované trasy bez větvení /zajíždění do zastávek navíc mimo základní trasu bo rozvětvení pouze vybraných D spojů (max. párů, pokud však má linka více ž párů spojů celkem) je ale přípustné/ a minimalizace počtu lik s cílem provozovat linky v co možná jkratších intervalech). Omezení souběhů (pokud je autobusová linka v souběhu s dráhou bo jinou autobusovou linkou s dostatečnou kapacitou, bude ukončena na D první společné zastávce, kde je možné obracení vozidel a jsou vytvořeny podmínky pro přestup cestujících, přičemž musí být dodrženy standardy A až A). Koordinace jízdních řádů (při souběhu lik delším ž pět zastávek by měl být maximální časový rozestup mezi linkami nižší ž dvojnásobek minimálního časového rozestupu mezi linkami, přičemž pokud je linku D nutno koordinovat s více linkami, je prioritou vždy proložení v úseku, kde je provozováno méně lik a poté s linkou, se kterou má linka delší společný úsek) platí však pouze, ní-li v rozporu se standardy B až B. Standard E ní nutno dodržet v případě spojů vázaných na začátek bo koc pracovní doby bo školní výuky.

13 D Návaznosti lik v přestupních bodech (za přestupní návaznost se považuje doba čekání do minut).. Vyhodnocování plnění standardů: Hodnocení provádí organizátor dopravy (bo jím najatá organizace) Frekvence hodnocení jednoroční (k začátku platnosti grafikonu) Metoda hodnocení měření přímého provedení (rozbor dopravní nabídky) Jednotka hodnocení počet lik splňujících kritérium Nepřijatelný stav existují optimalizované linky, které splňují kritérium Požadovaný stav všechny linky splňují kritérium V případě plnění zdůvodnění a zpracování návrhu opatření

14 .ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU.. Infrastruktura Z hlediska hustoty sítě dopravní infrastruktury lze konstatovat, že tato v zásadě vyhovuje potřebám veřejné dopravy. Silniční síť napojuje všechny obce v kraji a umožňuje jejich dopravní obsluhu. Železniční síť umožňuje napojení cca obcím v kraji, železniční spojení mají všechna větší města. Menším problémem je napojení krajského města Zlína a okresních měst Kroměříž a Uherské Hradiště, které leží mimo hlavní železniční tahy, a cestování do nich ze vzdálenějších míst je zpravidla možné pouze s přestupem. Velmi komplikované je železniční spojení oblasti Vsetínska, Valašskomeziříčska a Rožnovska s krajským městem.... Železniční infrastruktura Ve Zlínském kraji se nacházejí následující železniční tratě: (Hranice na Moravě) Lhotka nad Bečvou Horní Lideč st. hr. Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm Vsetín Velké Karlovice Horní Lideč Bylnice (Brno hl. n.) Chropyně (Přerov) (Kojetín) Bezměrov Valašské Meziříčí Kroměříž Zborovice Valašské Meziříčí (Ostrava hl. n.) (Přerov) Břest Nedakonice (Břeclav) Otrokovice Vizovice (Brno hl. n.) Uherský Ostroh Uherské Hradiště Staré Město u Uherského Hradiště Nemšová st. hr. Újezdec u Luhačovic Luhačovice Trať Hranice na Moravě Horní Lideč st. hr. Počátek trati je ve stanici Hranice na Moravě na území Olomouckého kraje, kde je zajištěno napojení na trať 7 Česká Třebová Bohumín, která je součástí II. a III. tranzitních koridorů. Územím Zlínského kraje trať prochází v úseku Lhotka nad Bečvou Horní Lideč st. hr., a pokračuje dále jako trať ŽSR na území Slovenské republiky do stanice Púchov, kde se napojuje na jvýznamnější slovenskou železniční magistrálu Bratislava Žilina Košice. Jedná se o trať celostátní. Na území Zlínského kraje má tyto stanice a zastávky: Lhotka nad Bečvou, Valašské Meziříčí, Brňov (z.), Bystřička (z.), Jablůnka, Vsetín, Leskovec (z.), Valašská Polanka, Lužná u Vsetína (z.), Lidečko (z.),

15 Lidečko ves (z.), Horní Lideč a Střelná (z.). V minulosti sloužila cestujícím i zastávka Ústí u Vsetína, která je však již řadu let mimo provoz. Trať je v celé délce dvoukolejná, elektrizovaná napájecí soustavou kv ss, jvyšší traťová rychlost činí km / h. Z hlediska zabezpečovacího zařízení je trať vybavena obousměrným autoblokem a všechny stanice reléovou zabezpečovací soustavou s číslicovou volbou. Zařízení umožňuje jízdy vlaků proti správnému směru, tzv. banalizaci. Trať má relativně složité sklonové a směrové poměry. Technický stav trati ní příliš dobrý, elektrická zařízení jsou na hranici své životnosti, stanice jsou většinou vybaveny v souladu se současnými požadavky, zejména s ohledem na potřeby osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Pro udržení její atraktivity budou v blízké budoucnosti nutné rozsáhlejší investiční akce. Svými technickými parametry však prozatím požadavkům na regionální dopravu v zásadě vyhovuje. V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce střelenského tulu. Obr. Železniční stanice Horní Lideč - tratě a Trať Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm Regionální dráha, vycházející ze stanice Valašské Meziříčí na trati a vedoucí údolím Rožnovské Bečvy do Rožnova pod Radhoštěm. Obsluhuje tyto stanice a zastávky: Valašské Meziříčí, Krhová (z.), Hrachovec (z.), Zašová (z.), Střítež nad Bečvou, Zubří (z.) a Rožnov pod Radhoštěm. Trať je jednokolejná, provozovaná v závislé trakci, maximální traťová rychlost činí km / h, telefonické dorozumívání. Trať je provozována dle předpisu D pro zjednodušenou dopravu, sídlem dirigujícího dispečera je Rožnov pod Radhoštěm. Dopravnou s ohlašovací povinností je Střítež nad Bečvou. Stanice Rožnov pod Radhoštěm je vybavena mechanickým zabezpečovacím zařízením se světelným vjezdovým návěstidlem závislým na výměnách, bez odjezdových návěstidel. Díky údolnímu vedení má trať s ohledem na její význam většinou vyhovující směrové i sklonové poměry. Stanice a zastávky jsou vybaveny bezbariérovým přístupem. Z hlediska potřeb regionální dopravy je trať v podstatě vyhovující, pro další

16 zatraktivnění bude vhodné realizovat zlepšení stavebního stavu zastávek na trati a jejich bezbariérové úpravy, prospělo by i zrychlení jízdní doby odstraněním ohlašovací povinnosti v dopravně D či vybavením trati radiofikací pro umožnění realizace ohlašovací povinnosti pomocí vysílačky. Trať Vsetín Velké Karlovice Regionální dráha spojuje okresní město Vsetín na trati s Velkými Karlovicemi v údolí Vsetínské Bečvy. Trať odbočuje z trati v odbočce Bečva, která je nyní začleněna do zabezpečovacího zařízení žst. Vsetín. Obsluhuje následující stanice a zastávky: Vsetín, Ústí u Vsetína zastávka (z.), Janová (z.), Hovězí, Huslenky (z.), Huslenky zastávka (z.), Halenkov zastávka (z.), Halenkov, Nový Hrozenkov zastávka (z.), Nový Hrozenkov (z.), Karolinka zastávka (z.), Karolinka, Velké Karlovice zastávka (z.) a Velké Karlovice. Trať je jednokolejná, provozovaná v závislé trakci, maximální rychlost činí km / h. Obr. Železniční stanice Hovězí na trati Trať je provozována dle předpisu pro zjednodušenou dopravu D, sídlem dirigujícího dispečera je Halenkov. Dopravnami D s ohlašovací povinností jsou Hovězí, Karolinka a Velké Karlovice. Stanice Halenkov je vybavena zabezpečovacím zařízením TEST A se světelnými návěstidly závislými na poloze výměn a skupinovými světelnými odjezdovými návěstidly, avšak bez kolejových obvodů. Trať byla v dávné minulosti radiofikována, což umožňuje strojvedoucímu plnit ohlašovací povinnost prostřednictvím vysílačky bez nutnosti opuštění hnacího vozidla, což vedlo k podstatnému zkrácení celkové doby přepravy na této trati. Technický stav trati, směrové i sklonové poměry, jsou s ohledem na její význam v zásadě vyhovující. Stanice a zastávky však jsou vybaveny bezbariérovým přístupem. Specifickým problémem trati je extrémně vysoký počet úrovňových křížení s pozemními komunikacemi. I přes poměrně značné investice do

17 budování přejezdových zabezpečovacích zařízení (PZZ), které vedlo k podstatnému zlepšení situace, ještě stále zůstává řada přejezdů zabezpečena, což ve vazbě na v řadě případů vyhovující rozhledové poměry vede k nutnosti snížení rychlosti v místech těchto křížení na km / h a tedy k žádoucímu prodloužení jízdních dob a zvyšování ergetické náročnosti provozu. Pro zatraktivnění trati z hlediska veřejné dopravy je do budoucna nutno pokračovat ve výstavbě nových PZZ a redukci míst, vyžadujících snížení traťové rychlosti z důvodu dostatečných rozhledových poměrů, a postupně modernizovat a rekonstruovat zastávky a stanice a uzpůsobit je pro bezbariérový přístup. Trať Horní Lideč Bylnice Celostátní dráha odbočuje z trati ve stanici Horní Lideč a končí v žst. Bylnice na trati (viz dále). Stanicemi a zastávkami na trati jsou: Horní Lideč, Valašské Příkazy (z.), Poteč (z.), Valašské Klobouky, Návojná (z.), Brumov střed (z.), Brumov a Bylnice. Trať je jednokolejná, provozovaná v závislé trakci, maximální traťová rychlost činí 7 km / h. Trať je provozována dle předpisu pro zjednodušenou dopravu D, sídlem dirigujícího dispečera je Bylnice. Dopravnami D s ohlašovací povinností jsou Valašské Klobouky a Brumov, obě dopravny jsou vybaveny samovratnými výhybkami s dálkovým dohledem systémem Remote 9. Trať je vybavena radiofikací. Na trati se nacházejí dva tuly. Technickými, směrovými i sklonovými parametry je trať pro regionální dopravu vyhovující, její výhodou je značná vzdálenost od center obcí, které obsluhuje, a tím i její poměrně nízká atraktivita z důvodu velké docházkové vzdálenosti. Pro zvýšení atraktivity byla v dávné minulosti vybudována nová zastávka Brumov střed. Stanice a zastávky jsou vybaveny bezbariérovým přístupem. Zlepšení stavu zastávek a stanic může přispět ke zvýšení atraktivity trati, ale s ohledem na její směrové vedení lze s větším nárůstem jejího využití počítat. Obr. Železniční stanice Brumov na trati 7

18 Trať Brno Přerov Tato celostátní dráha spojuje centrum Jihomoravského kraje a jedno z jvýznamnějších center České republiky Brno s významným železničním uzlem Přerovem. Územím Zlínského kraje prochází velmi krátkým úsekem (cca km) s jedinou stanicí, Chropyně. Trať je v celé délce jednokolejná, na území kraje elektrizována napájecí soustavou kv ss, maximální rychlost činí km / h. Trať je v dotčeném úseku vybavena systémem automatického hradla bez návěstního bodu. Stanice Chropyně je vybavena zabezpečovacím zařízením TEST se světelnými vjezdovými i odjezdovými návěstidly s rychlostní návěstní soustavou. Výměny jsou obsluhovány ze stavědel na obou zhlavích stanice pomocí elektromotorických přestavníků. Trať má rovinatý charakter a tedy vyhovující směrové i sklonové poměry. Technický stav je však s ohledem na její význam zcela vyhovující špatný stav spodku i svršku a vyčerpání kapacity trati mají vliv na častá zpoždění, která na trati vznikají. V budoucnu je nutno realizovat rozsáhlé investiční akce spojené se zdvoukolejněním trati a zvýšením traťové rychlosti. Z hlediska Zlínského kraje je však význam trati minimální a její budoucí využití bude záviset především na záměrech MDČR a krajů Olomouckého a Jihomoravského. MDČR zadalo zpracování studie variant řešení modernizace trati ve srovnání s výstavbou zcela nové vysokorychlostní trati. Trať Kojetín Valašské Meziříčí Odbočuje ve stanici Kojetín na území Olomouckého kraje z trati Brno Přerov. Převážnou část dopravní obslužnosti však zajišťuje na území Zlínského kraje, kterým prochází v úseku Bezměrov Valašské Meziříčí, kde se napojuje na významnou trať. Jedná se o dráhu celostátní, která obsluhuje na území kraje tyto stanice a zastávky: Bezměrov (z.), Postoupky (z.), Kroměříž, Hulín, Třebětice, Holešov, Dobrotice (z.), Jankovice (z.), Hlinsko pod Hostým (z.), Bystřice pod Hostým, Loukov (z.), Osíčko, Rajnochovice (z.), Kunovice-Loučka, Police u Valašského Meziříčí (z.), Branky na Moravě a Valašské Meziříčí. Zastávka Všetuly ní v současnosti využívána, její obnovení je však v souvislosti s rozvojem Strategické průmyslové zóny Holešov v budoucnu možné. Trať je jednokolejná, provozovaná v závislé trakci, maximální rychlost činí 7 km / h. V úseku Bystřice pod Hostým Valašské Meziříčí má trať relativně složité sklonové a směrové poměry. Staniční zabezpečovací zařízení jsou na trati homogenní. Stanice Kroměříž a Hulín jsou vybaveny jmodernějším zabezpečovacím zařízením ESA na bázi JOP, stanice Hulín je navíc dálkově řízena z Přerova. Stanice Třebětice, Osíčko a Kunovice-Loučka jsou vybaveny reléovým zabezpečovacím zařízením s tlačítkovou volbou, stanice Branky na Moravě zařízením TEST, stanice Holešov elektromechanickým zabezpečovacím zařízením - kolejová deska s tlačítky pro uvolnění elektromagtických zámků a obsluhu návěstidel - se světelnými vjezdovými a skupinovými odjezdovými návěstidly závislými na poloze výměn a stanice Bystřice pod Hostým mechanickým zabezpečovacím zařízením s místně přestavovanými výměnami a světelnými vjezdovými návěstidly, závislými na poloze výměn, na osíčském zhlaví se skupinovými odjezdovými návěstidly, na holešovském zhlaví ní stanice odjezdovými návěstidly vybavena. Traťové zabezpečovací zařízení je rovněž v jednotlivých úsecích odlišné. V úseku Kojetín - Holešov je v provozu systém automatického hradla bez návěstních bodů, v úseku Branky na Moravě Valašské

19 Meziříčí reléovým poloautomatickým blokem, ve zbylých úsecích je však využíváno stále telefonické dorozumívání. Z hlediska bezbariérovosti jsou vyhovujícím způsobem vybaveny pouze stanice Kroměříž a Hulín, které prošly v minulosti rozsáhlou modernizací. Pro zajištění atraktivity trati je nutná rozsáhlá modernizace a zvýšení traťové rychlosti. Zcela zbytné jsou bezbariérové úpravy stanice Bystřice pod Hostým, která je hojně využívána staršími osobami, mířícími na poutní místo Hostýn. V rozvojových záměrech je uvažováno i s elektrizací trati, její význam je sporný v úseku Kojetín Hulín, boť by umožnil vedení přímých vlaků v elektrické trakci v relaci Brno Zlín. Obr. Železniční stanice Holešov na trati Trať Kroměříž Zborovice Regionální dráha odbočuje z trati ve stanici Kroměříž. Obsluhuje stanice a zastávky: Kroměříž, Kroměříž Oskol (z.), Kotojedy (z.), Jarohněvice (z.), Šelešovice (z.), Zdounky, Zborovice zastávka (z.) a Zborovice. V minulosti na trati sloužila ještě zastávka Skržice, která je již řadu let používána. Trať je jednokolejná, provozovaná v závislé trakci, maximální traťová rychlost činí km / h, telefonické dorozumívání. Trať je provozována dle předpisu pro zjednodušenou dopravu D, sídlem dirigujícího dispečera je Kroměříž. Dopravnami s ohlašovací povinností jsou Zdounky a Zborovice. Trať je svými technickými, sklonovými a směrovými parametry s ohledem na její význam vyhovující. Většina zastávek je ve značné docházkové vzdálenosti od center obcí, což snižuje její atraktivitu. Větší význam má trať pouze pro obce Zdounky a Zborovice. Většina zastávek má bezbariérový přístup. Kromě stanice Kroměříž (viz výše) je jedinou výjimkou v tomto směru nově vybudovaná zastávka Kroměříž Oskol. Na trati byly v dávné minulosti investovány značné finanční prostředky do vybudování přejezdových zabezpečovacích zařízení, což zvýšilo bezpečnost železniční i silniční dopravy a vedlo ke zvýšení cestovní rychlosti. Do budoucna je vhodné provést 9

20 modernizaci a zkulturnění železničních zastávek. S ohledem na velké docházkové vzdálenosti a souběžnou autobusovou dopravu lze však s výraznějším nárůstem zájmu o tuto regionální dráhu počítat. Trať Valašské Meziříčí Ostrava hl. n. Celostátní dráha navazující na trať zajišťuje převážně dopravní obslužnost na území kraje Moravskoslezského. Na území Zlínského kraje zasahuje pouze cca km dlouhý úsek s jedinou stanicí Valašské Meziříčí, kde se dráha napojuje na trať. Je jednokolejná, provozovaná v závislé trakci, maximální rychlost na území kraje činí 7 km /h, je vybavena zabezpečovacím zařízením typu automatické hradlo s návěstním bodem (hradlo Krhová). Trať je na území kraje vedena ve značném podélném sklonu. Z hlediska regionální dopravy je její technický stav vyhovující. Na území Zlínského kraje lze předpokládat rozsáhlejší úpravy, budoucí využití trati závisí především na záměrech kraje Moravskoslezského. Trať Přerov - Břeclav Celostátní dráha, která je součástí II. železničního tranzitního koridoru, a je jvýznamnější železniční tratí na území Zlínského kraje. Spojuje významné moravské železniční uzly Přerov v kraji Olomouckém a Břeclav v kraji Jihomoravském. Územím Zlínského kraje prochází v úseku Břest Nedakonice. Obsluhuje stanice a zastávky: Břest (z.), Hulín, Záhlinice (z.), Tlumačov, Otrokovice, Napajedla, Spytihněv (z.), Huštěnovice, Staré Město u Uherského Hradiště, Kostelany nad Moravou (z.) a Nedakonice. Trať je v celé délce dvoukolejná, elektrizovaná napájecí soustavou kv ss (pouze v krátkém úseku Nedakonice hranice kraje je použita střídavá napájecí soustava kv Hz), jvyšší traťová rychlost činí km / h. Z hlediska zabezpečovacího zařízení je trať vybavena obousměrným autoblokem a všechny stanice zařízením ESA na bázi JOP. Celá trať je dálkově řízena z dispečerského pracoviště Přerov, ve stanicích Hulín, Otrokovice a Staré Město u Uherského Hradiště slouží pohotovostní výpravčí. Zařízení umožňuje jízdy vlaků proti správnému směru, tzv. banalizaci. Trať má vyhovující sklonové a směrové poměry. V dávné minulosti prošla celkovou rekonstrukcí a v současnosti plně vyhovuje požadavkům regionální dopravy, a to i s ohledem na potřeby osob s omezenou schopností pohybu a orientace, všechny stanice a zastávky jsou bezbariérově přístupné.