2. TVORBA A TVAROVÁNÍ TŘÍSKY
|
|
- František Esterka
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 2. TVORBA A TVAROVÁNÍ TŘÍSKY Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: Popsat fyzikální základy procesu řezání. Popsat plastickou deformaci při ortogonálním řezání. Popsat a rozeznat oblasti deformace při obrábění. Popsat technologické charakteristiky třísek. Budete umět Budete schopni: Popsat probíhající děje při tvorbě třísky. Rozeznat jednotlivé druhy třísek. Vypočítat koeficient pěchování třísky. Vypočítat objemový součinitel pěchování. Budete schopni Čas ke studiu: 2,5 hodiny Výklad 2.1. Fyzikální základy procesu řezání Prioritním výstupem jsou parametry obrobené plochy. Při řezání působí obráběcí nástroj na obrobek a vyvolává v materiálu napětí, proti kterému klade materiál odpor. V důsledku toho se ustálí pole řezání, které má výrazné charakteristiky stavu napjatosti, teploty a deformace. Proces řezání se může realizovat jako ortogonální nebo obecné řezání. V případě ortogonálního řezání je ostří nastaveno kolmo na směr řezného pohybu a daná problematika se řeší v rovině. Typickým příkladem ortogonálního řezání je zapichování, frézování nástrojem s přímými zuby, protahování apod. Schematicky je znázorněno na obr. 2.1 a). Při obecném řezání je třeba řešit řezný proces v prostoru. Příkladem je podélné soustružení, vrtání, frézování nástrojem se zuby ve šroubovici apod. Schematicky je obecné řezání uvedeno na obr. 2.1 b). Mechanismus vzniku a oddělování třísky je různý u krystalických a nekrystalických látek. Většina technických materiálů běžně používaných ve strojírenské praxi jsou materiály krystalické. A právě teoretické a experimentální studie těchto materiálů se provádějí zejména pro případ ortogonálního řezání. 1
2 Obr 2.1 Realizace řezného procesu: a) ortogonální řezání, b) obecné řezání 2.2. Plastická deformace při ortogonálním řezání Při řezném procesu dochází v oblasti tvoření třísky k pružným a následně k plastickým deformacím vlivem vnikání nástroje do materiálu obrobku. Břit nástroje je tlačen do obrobku silou F. Napěťové pole v zóně řezání se rozkládá na napěťové pole v obrobku a nástroji. Pružné deformace jsou rozloženy do celého objemu obrobku, deformace plastické zahrnují jen zónu řezání. O rozložení napětí v zóně řezání je možné usuzovat z dostupných fotoelasticimetrických, případně jiných metod. Smyková napětí rostou do té míry, než dojde k plastické deformaci materiálu obrobku před břitem nástroje (posuv vrstev v kluzných rovinách pod úhlem Φ 1 ). Pohyb nástroje pokračuje, roste plastická deformace a dochází k pěchování a posunu vrstev materiálu ve směru kolmém ke kluzným rovinám. Oddělováním třísky se v podstatě ukončuje proces plastická deformace. Plastický lom nastává působením kluzné síly zatím co křehký lom působením síly normálové. Obr 2.2 Vznik třísky Při dalším pohybu nástroje roste napětí v materiálu, až dosáhne vyšší hodnoty, než je mez střihu obráběného materiálu a dojde k oddělení segmentu třísky pod úhlem střihu Φ. Rozdíl mezi úhly Φ 1 a Φ se pohybuje v rozmezí ψ = (0 30)º, nízké hodnoty úhlu ψ vykazují tvárné materiály (např. ocel), vysoké hodnoty naopak materiály křehké (např. šedé litiny). 2
3 2.3. Oblasti deformace Při vnikání břitu nástroje do obráběného materiálu vznikají pružné a následně plastické deformace v těchto oblastech: před břitem nástroje, v oblasti primární plastické deformace, která se značí I a vymezuje body OMNO ; v povrchových vrstvách styku třísky a čela nástroje je oblast sekundární plastické deformace, která je označena II; v povrchové vrstvě obrobené plochy vzniká oblast terciární plastické deformace III. Velikost a tvar oblasti OMNO a stav napjatosti jsou proměnlivé a závisí zejména na fyzikálních vlastnostech obráběného materiálu, především na jeho deformační a zpevňovací schopnosti. S rostoucí řeznou v c, ale zejména posuvovou rychlostí v f se tato oblast značně zužuje (ve vysokorychlostním resp. HSC obrábění) a tím obě roviny téměř splývají. Rovněž záleží na řezném prostředí (chlazení), geometrii řezného nástroje a jemu předurčené kinematice (vzhledem k obrobku). Při zvětšování nástrojového úhlu čela γ n klade nástroj menší odpor proti odchodu třísky, tříska tak odchází snadněji, a proto je méně deformována. Při zvětšování nástrojového úhlu κ r se šířka třísky zmenšuje, což se projeví v poklesu velikosti koeficientu pěchování třísky, ale pouze do určité hodnoty tohoto úhlu. Při volbě optimálních řezných podmínek je nutno mít tyto zákonitosti na zřeteli. Plastická deformace obráběného materiálu v procesu řezání způsobuje: oddělení třísky od obrobku (oblast I); mechanické zatížení nástroje řeznými odpory; tepelné zatížení nástroje; opotřebení nástroje (na čele v důsledku II, na hřbetu v důsledku vlivu III); změnu textury materiálu v třísce i v povrchové vrstvě obrobené plochy; vznik zbytkových napětí v povrchové vrstvě obrobené plochy; pěchování třísky (průřez a délka třísky neodpovídají teoretickým hodnotám). Obr 2.3 Oblasti plastických deformací v zóně řezání 3
4 2.4. Technologické charakteristiky třísek (koeficient pěchování) Při používání stále vyšších řezných rychlostí na obráběcích strojích vystupuje do popředí problematika odvádění třísek z místa jejich vzniku a velikosti prostoru, který zabírají. V důsledku plastické deformace dochází k pěchování třísky při jejím odchodu z místa řezu, což má za následek rozdíl mezi průřezem odřezávané vrstvy a průřezem vzniklé třísky. Pro stanovení součinitele pěchování lze vycházet z rovnosti objemů odřezávané vrstvy a vzniklé třísky za jednotku času: 3 3 S v c 10 = S1 v t 10 [dm 3.min -1 ], kde (2.1) S - jmenovitá plocha průřezu [mm 2 ], S 1 - plocha průřezu vzniklé třísky [mm 2 ], v c - rychlost řezání [m.min -1 ], v t - rychlost odchodu třísky [m.min -1 ]. Součinitel pěchování třísky λ se pak po úpravě vypočítá ze vztahu: S S v v 1 c λ = = > 1 t Plochy průřezu třísky S a S 1 lze vyjádřit ve tvaru: S = h l a S 1 = h1 l a1 [-]. (2.2) [mm2], (2.3) [mm2], kde (2.4) h - jmenovitá tloušťka řezu [mm], h1 je tloušťka odřezávané třísky [mm], l a - je jmenovitá šířka řezu [mm], la1 je šířka odřezávané třísky [mm]. Z praktického hlediska můžeme předpokládat, že l a1 l, tudíž h 1 λ= h [-]. (2.5) Tloušťku odřezávané třísky h 1 lze změřit např. třmenovým mikrometrem s kulovými doteky a pro danou hodnotu h se vypočítá součinitel pěchování. Pro výpočet součinitele přechování lze také použít délkovou metodu založenou na měření délky vzniklé třísky: l λ= l [-], kde (2.6) 1 l - relativní délka dráhy nástroje [mm], l 1 - délka vzniklé třísky [mm]. a 4
5 Obr 2.4 Tvar a rozměr odřezávané vrstvy materiálu z obrobku Další použitelnou možností pro výpočet součinitele pěchování třísky je metoda hmotnostní. Vychází z parametrů odřezávané vrstvy materiálu obrobku při použití vztahu: 3 10 G t λ= S l ρ [-], kde (2.7) 1 t G t - hmotnost vzniklé třísky [g], ρ t - hustota obráběného materiálu [g.cm-3]. Velikost součinitele pěchování třísky se může pohybovat v rozmezí od 1,1 až 10 a lze ho použít jako kritéria pro posouzení intenzity primární plastické deformace Tříska a objemový součinitel pěchování Tříska je deformovaná odřezávaná vrstva materiálu z obrobku. Při vnikání řezného klínu do obráběného materiálu se tento materiál nejprve pružně a pak plasticky deformuje, čímž klade odpor (řezný odpor) proti vnikání řezného klínu. V rámci procesu řezání se utvářejí a následně oddělují třísky trhané (obr. 2.5), nebo stříhané (obr. 2.5). K oddělování trhaných třísek dochází za předpokladu, že platí: < 1, (2.8) kde τ je tečné napětí a σ je normálové napětí. V případě, že normálová napětí σ převyšují tečná napětí τ, vzniká tříska trhaná (drobivá). Trhaná tříska se obvykle tvoří při obrábění tvrdých a křehkých materiálů. Vzniká vylamováním jednotlivých elementů nepravidelných tvarů bez vzájemné souvislosti. Tříska odchází ve tvaru nepravidelných úlomků, šupin, drobných elementů apod. Při tvorbě tohoto typu třísky můžeme očekávat kvalitativně horší obrobený povrch součásti. V opačném případě, platí-li nerovnost: > 1 (2.9) přičemž tečná napětí τ převyšují normálová napětí σ, je oddělovaná tříska stříhaná. Podle stupně plastičnosti může být stříhaná tříska: 5
6 plynulá, což je nejobvyklejší druh stříhané třísky (obr. 2.5 d). Tvoří se při obrábění tvárných materiálů. Jednotlivé elementy třísky mají velkou soudržnost a jsou od sebe těžko rozlišitelné. Povrch třísky na straně přivrácené k čelu nástroje bývá hladký. Plynulá tříska odchází po čele nástroje ve tvaru více či méně se svinujícího pásku (šroubovice) jako souvislý celek. stupňovitá, která se skládá z jednotlivých spolu spojených elementů, které se od sebe zřetelně liší svým tvarem i velikostí (podle obr. 2.5 c). Tříska tohoto typu vzniká při obrábění tvrdých a tvárných materiálů. Při její tvorbě dochází k odstřižení jednotlivých částic, dobře patrných na vnějším povrchu třísky. Tyto částice jsou rozlišitelné i na straně přivrácené k čelu nástroje a lze je od sebe lehce oddělit. Tříska odchází po čele v kratších celcích, složených z jedné nebo více částic, ve tvaru různě tvarovaných pásků (šroubovice, kroužky, obloučky apod.). elementová, přičemž (dle obr. 2.5 b) lze pozorovat, že se tříska skládá z postupně odstřihnutých částic, které jsou od sebe snadno rozlišitelné. Tříska, jako vedlejší doprovodný produkt procesu řezání, má mít určité vlastnosti z hlediska rozměrů a tvaru, a to z důvodu lepší manipulovatelnosti při odvodu ze stroje a další dopravy. Proto by měly zaujímat co nejmenší objem. Tvar třísky je důležitý také pro efektivní využití nástroje (dlouhá plynulá tříska se namotává na nástroj a zvyšuje nebezpečí poškození a dosažení požadovaných vlastností obrobeného povrchu. Proto je snaha dosáhnout vždy dělení třísky. Tvar vzniklé třísky závisí na řadě faktorů, z nichž nejdůležitějšími jsou: vlastnosti obráběného materiálu zejména z pohledu jeho obrobitelnosti; geometrie nástroje a tvaru břitu (úhel čela γ, lamače, utvařeče třísek); materiálu nástroje (řezivost a vznikající tření); řezné podmínky (rychlost řezání v c, posuv f ). Obr 2.5 Oddělování třísek trhaných a stříhaných 6
7 Tvarování a lámání třísek má značný význam na třískové hospodářství, bezpečnost a plynulost práce u automatizovaných obráběcích strojů, zejména pak u bezobslužných obráběcích strojů a pracovišť. Jako kritérium vhodného tvaru třísky se používá tzv. objemový součinitel. Objemový součinitel třísek ω lze vyjádřit: V t = [-], kde (4.10) V m V t představuje objem volně ložených třísek (například volně vložené do odměrného válce) [dm 3 ] a V m představuje objem odebraného materiálu po stejnou dobu obrábění [dm 3 ]. Tab. 2.1 Hodnoty objemového součinitele třísek ω pro vybrané typy třísek Dosažení specifikovaných požadavků na tvar a s tím související objem produkce třísek se zajišťuje především vhodnou volbou řezných parametrů a geometrie nástrojů se záměrem optimálního utváření třísek. Snížení hodnoty objemového součinitele třísek (násobek objemu třísky vzhledem k odebranému objemu materiálu z povrchu polotovaru) lze klasicky dosáhnout lámáním a utvářením třísek prostřednictvím různých lamačů a utvařečů třísek. Utvařeče třísek mohou být vybrušované a předlisované, vyjiskřované, nebo mechanické (příložné). Nejjednoduššími utvařeči jsou žlábkové utvařeče s vytvořeným žlábkem či stupínkem na čele celistvých nožů nebo pájených destiček. Další skupina utvařečů je charakterizována kontinuálním žlábkem různého průřezu podél ostří, kolem celého obvodu z jedné nebo obou stran vyměnitelné destičky. Třetí skupinu tvoří utvařeče s tzv. sekundárním utvářením třísky. Jsou to žlábkové utvařeče třísek se sekundárním utvařečem menších rozměrů vytvořeným v rohu destičky. Sekundární utvařeč ve spojení s primárním rozlišuje oblast utváření. Lamače třísek mají tvar destičky a jsou mechanicky upnuté, postavené ve vzdálenosti 1,5 až 6 mm od ostří a skloněné pod úhlem 40 až 50 k čelu břitu. Zmenšují poloměr svinování třísky a způsobují lámání odcházející třísky na menší kusy. Funkci utvařeče, případně lamače třísek přebírá také žlábek vznikající na čele břitu jeho postupným otupováním. 7
8 Shrnutí kapitoly V této kapitole jsme se dozvěděli, jak se tvoří tříska při obrábění a její fyzikální základy, dále oblasti deformací, zejména oblast primární plastické deformace. Technologické charakteristiky třísek (koeficient pěchování. Dále potom technologické charakteristiky třísek (koeficient pěchování) a druhy vznikajících tříska a objemový součinitel pěchování. Kontrolní otázky 1. Jakými metodami se může realizovat proces řezání? 2. V jakém okamžiku dojde k odstřihnutí třísky? 3. Z čeho se vychází při stanovování součinitele pěchování třísky? 4. Jaké metody stanovování součinitele pěchování třísky znáte? 5. Na čem především závisí tvar vzniklé třísky? 6. Jaké znáte typy stříhaných třísek? 7. Kdy dojde k oddělování trhaných třísek? 8. Kdy dojde k oddělování stříhaných třísek? Další zdroje 1. BILÍK, O. Obrábění II. (1.Díl): Fyzikálně mechanické záležitosti procesu obrábění. Ostrava: Vysoká škola báňská TU Ostrava, s. ISBN BILÍK, O. Obrábění II. (2.Díl). Ostrava: Vysoká škola báňská TU Ostrava, s. ISBN KOCMAN, K., PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno, s.r.o., s. ISBN HAVRILA, M., ZAJAC, J., BRYCHTA, J., JURKO, J. Top trendy v obrábaní 1. časť Obrábané materiály. Žilina: MEDIA/ST, s. r. o., ISBN JURKO, J., ZAJAC, J., ČEP, R., Top trendy v obrábaní 2. časť Nástrojové materiály. Žilina: MEDIA/ST, s. r. o., ISBN VASILKO, K., HAVRILA, M., NOVÁK MARCINČIN, J., MÁDL, J., ZAJAC, J. Top trendy v obrábaní 3. časť Technológia obrábania. Žilina: MEDIA/ST, s. r. o., ISBN HUMÁR, A. TECHNOLOGIE I TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ 1. část. Studijní opory pro magisterskou formu studia "Strojírenská technologie". Brno: VUT Brně, Fakulta strojního inženýrství, s. Dostupné na World Wide Web: < 8
9 8. HUMÁR, A. TECHNOLOGIE I TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ 2. část. Studijní opory pro magisterskou formu studia "Strojírenská technologie". Brno: VUT Brně, Fakulta strojního inženýrství, s. Dostupné na World Wide Web: < 9. HUMÁR, A. TECHNOLOGIE I TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ 3. část. Interaktivní multimediální text pro bakalářský a magisterský studijní program "Strojírenství". Brno: VUT Brně, Fakulta strojního inženýrství, s. Dostupné na World Wide Web: < 3cast.pdf>. 10. HUMÁR, A. Výrobní technologie II [online]. Studijní opory pro podporu samostudia v oboru "Strojírenská technologie" BS studijního programu "Strojírenství". VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství, s. Dostupné na World Wide Web: < 11. STEPHENSON, D. A., AGAPIOU, J. S. Metal Cutting Teory and Praktice. New York: Marcel Dekker, Inc., s. ISBN CD-ROM Na videu jsou zobrazeny, dvě metody, určování koeficiente pěchování třísky délková a hmotnostní. Předchází jim záznam získávání třísek na trubkovém přípravku, v jehož obvodu jsou vyvrtány otvory pro snazší identifikaci délky třísky. Klíč k řešení O 2.1 O 2.2 O 2.3 O 2.4 O 2.5 O 2.6 O 2.7 O 2.8 Ortogonální nebo obecné. Při překonání meze střihu obráběného materiálu. Pro stanovení součinitele pěchování lze vycházet z rovnosti objemů odřezávané vrstvy a vzniklé třísky za jednotku času. Hmotnostní, délková a poměr tloušťek třísky odvedené a teoretické. Vlastnosti obráběného materiálu (obrobitelnosti), geometrie, řezné parametry a materiál nástroje Plynulá, stupňovitá, elementová Když tečné napětí τ je nižší než normálové σ Když tečná napětí τ převyšují normálová napětí σ 9
DRUHY A UTVÁŘENÍ TŘÍSEK
EduCom Tento materiál vznikl jako součást projektu EduCom, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. DRUHY A UTVÁŘENÍ TŘÍSEK Jan Jersák Technická univerzita v Liberci
Teorie třískového obrábění
Teorie třískového obrábění 1.1 Fyzikální podstata procesu obrábění Fyzikální podstatou obrábění je řezání, při kterém je oddělováno jisté množství materiálu, tzv. přídavek na obrábění, mechanickým účinkem
Vznik třísky, tvorba třísky
Vznik třísky, tvorba třísky Tříska se skládá z malých částeček materiálu, které se uvolňují při tvoření třísky obráběním. Odebírání třísek se děje všeobecně v několika etapách. Tlakem nástroje se nejprve
Základy obrábění. Obrábění se uskutečňuje v soustavě stroj nástroj obrobek
Základy obrábění Obrábění je technologický proces, při kterém je přebytečná část materiálu oddělována z obrobku ve formě třísky břitem řezného nástroje. polotovar předmět, který se teprve bude obrábět
Práce a síla při řezání
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D.
Základní pojmy obrábění, Rozdělení metod obrábění, Pohyby při obrábění, Geometrie břitu nástroje - nástrojové roviny, nástrojové úhly.
Základní pojmy obrábění, Rozdělení metod obrábění, Pohyby při obrábění, Geometrie břitu nástroje - nástrojové roviny, nástrojové úhly. TECHNOLOGIE je nauka o výrobních postupech, metodách, strojích a zařízeních,
OPOTŘEBENÍ A TRVANLIVOST NÁSTROJE
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D.
Teorie frézování Geometrie břitu frézy zub frézy má tvar klínu ostřejší klín snadněji vniká do materiálu vzájemná poloha ploch břitu nástroje a
Geometrie břitu frézy zub frézy má tvar klínu ostřejší klín snadněji vniká do materiálu vzájemná poloha ploch břitu nástroje a obrobku vytváří soustavu úhlů, které říkáme geometrie břitu hodnoty jednotlivých
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Teorie soustružení
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Základy třískového obrábění: Teorie soustružení Obrábění je technologický proces, při němž vytváříme součásti
6. Geometrie břitu, řezné podmínky. Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami:
6. Geometrie břitu, řezné podmínky Abychom mohli určit na nástroji jednoznačně jeho geometrii, zavádíme souřadnicový systém tvořený třemi rovinami: Základní rovina Z je rovina rovnoběžná nebo totožná s
HSC obráb ní, tepelné jevy p Definice, popis obráb Nevýhody Otá ky v etena ezné rychlosti pro HSC Strojní vybavení obráb
HSC, tepelné jevy při Definice, popis Ing. Oskar Zemčík, Ph.D. Základní pojmy Teoretická část Tepelné jevy Vyhodnocení Používané pojmy a odkazy VUT Brno Z anglického překladu vysokorychlostní. Používá
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Teorie frézování
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Teorie frézování Geometrie břitu frézy Aby břit mohl odebírat třísky, musí k tomu být náležitě upraven. Každý
ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ
Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: Nové typy nástrojů pro soustružení Obor: Obráběč kovů Ročník: 1. Zpracoval(a): Rožek Pavel Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Obsah Soustružení 3
Vyměnitelné břitové destičky
Vyměnitelné břitové destičky Obr. Sortiment nejběžnějších normalizovaných vyměnitelných břitových destiček ze slinutého karbidu a řezné keramiky (bílé a černé destičky). Vyměnitelné břitové destičky (VBD)
Trvanlivost,obrobitelnost,opotřebení břitu
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obrábění Trvanlivost,obrobitelnost,opotřebení břitu
http://www.zlinskedumy.cz
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Soustružení, vy_32_inovace_ma_24_01 Autor Jaroslav Kopecký
TECHNOLOGIE SOUSTRUŽENÍ
1 TECHNOLOGIE SOUSTRUŽENÍ 1. TECHNOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Soustružení je obráběcí metoda, která se používá při obrábění rotačních součástí, kdy se pracuje zpravidla jednobřitým nástrojem. Kinematika obráběcího
Katedra obrábění a montáže, TU v Liberci při obrábění podklad pro výuku předmětu TECHNOLOGIE III - OBRÁBĚNÍ je při obrábění ovlivněna řadou parametrů řezného procesu, zejména řeznými podmínkami, geometrií
Experimentální metody v obrábění
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Experimentální metody v obrábění učební text Robert Čep Jana Petrů Ostrava 2011 Recenze: doc. Ing. Michal Hatala, PhD. Fakulta výrobných technológií so
Katedra obrábění a montáže, TU v Liberci Příklady k procvičení podklad pro výuku předmětu TECHNOLOGIE III - OBRÁBĚNÍ Příklad 1 - ŘEZNÁ RYCHL. A OBJEMOVÝ SOUČINITEL TŘÍSEK PŘI PROTAHOVÁNÍ Doporučený objemový
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: BOHUSLAV VINTER Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09, Karlovy Vary Autor: BOHUSLAV VINTER Název materiálu: VY_32_INOVACE_02_ZPŮSOBY OBRÁBĚNÍ DŘEVA A TEORIE DĚLENÍ DŘEVA_T1
Podstata frézování Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012. Princip a podstata frézování. Geometrie břitu frézy
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5
OBRÁBĚNÍ I. Zpětný zdvih při těchto metodách snižuje produktivitu obrábění. Proto je zpětná rychlost 1,5x - 4x větší než pracovní rychlost.
OBRÁBĚNÍ I OBRÁŽENÍ - je založeno na stejném principu jako hoblování ( hoblování je obráběním jednobřitým nástrojem ) ale hlavní pohyb vykonává nástroj upevněný ve smýkadle stroje. Posuv koná obrobek na
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.19 Strojní opracování dřeva Kapitola 2 Teorie
PROTAHOVÁNÍ A PROTLAČOVÁNÍ
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D.
Vrtání děr na soustruhu
Vrtání děr na soustruhu Pro každý druh práce je třeba použít nejvhodnější nástroj. Každý materiál má své vlastnosti, se kterými se musí počítat i při vrtání. Jiný nástroj použijeme při zhotovování otvoru
HOBLOVÁNÍ A OBRÁŽENÍ
1 HOBLOVÁNÍ A OBRÁŽENÍ Hoblování je obrábění jednobřitým nástrojem, hlavní pohyb přímočarý vratný koná obvykle obrobek. Vedlejší pohyb (posuv) přerušovaný a kolmý na hlavní pohyb koná nástroj. Obrážení
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Počítačem řízené stroje. Název zpracovaného celku: CAM obrábění
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Počítačem řízené stroje 4 ročník Bančík Jindřich 25.7.2012 Název zpracovaného celku: CAM obrábění CAM obrábění 1. Volba nástroje dle katalogu Pramet 1.1 Výběr a instalace
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Soustružení. Téma: Ing. Kubíček Miroslav. Autor: Číslo: VY_32_INOVACE_19 08 Anotace:
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obrábění Soustružení Ing. Kubíček Miroslav Číslo:
Práce s tabulkami, efektivní využití v praxi
Projekt: Téma: Práce s tabulkami, efektivní využití v praxi Obor: Nástrojař, Obráběč kovů, Zámečník Ročník: 2. Zpracoval(a): Pavel Urbánek Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 0 Obsah Obsah... 1
Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky
Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,
Výpočet strojního času soustružení
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 IČO: 47813121 Projekt: OP VK 1.5 Název operačního programu: Typ šablony klíčové aktivity:
TECHNOLOGIE VRTÁNÍ, VYHRUBOVÁNÍ, VYSTRUŽOVÁNÍ A ZAHLUBOVÁNÍ
1 TECHNOLOGIE VRTÁNÍ, VYHRUBOVÁNÍ, VYSTRUŽOVÁNÍ A ZAHLUBOVÁNÍ Technologie vrtání, vyhrubování, vystružování a zahlubování mají mnoho společných technologických charakteristik a často bývají souhrnně označovány
ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ
Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Úloha: 3. Soustružení TÉMA 3.3 SOUSTRUŽNICKÉ NÁSTOJE, UPÍNÁNÍ, OSTŘENÍ A ŘEZNÉ PODMÍNKY Obor: Mechanik seřizovač Ročník: I. Zpracoval(a): Michael Procházka Střední
BEZPEČNÁ PŘEPRAVA NA NOVÝCH KOLECH
BEZPEČNÁ PŘEPRAVA NA NOVÝCH KOLECH www.pramet.com VYMĚNITELNÉ BŘITOVÉ DESTIČKY RCMH - RCMT - RCMX - RCUM OBRÁBĚNÍ NOVÝCH ŽELEZNIČNÍCH KOL ŽELEZNIČNÍ KOLA Železniční kola patří mezi nejdůležitější součásti
Vrtáky do plna vrtáky do plna s tříbřitou VBD
vrtáky do plna s tříbřitou VBD Příslušenství typ šroub torx WC03 UD30.WC03.160.W25 16 25 32 52 56 129 UD30.WC03.170.W25 17 25 32 55 56 133 UD30.WC03.180.W25 18 25 32 58 56 137 UD30.WC03.190.W25 19 25 32
CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL
Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Technologie třískového obrábění 1 Obsah Technologie třískového obrábění... 3 Obrábění korozivzdorných ocelí... 4 Obrábění litiny... 5 Obrábění
A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 3 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í - F R É
A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 1 3 _ T Ř Í S K O V É O B R Á B Ě N Í - F R É Z O V Á N Í _ P W P Název školy: Číslo a název projektu:
NÁSTROJE A TECHNOLOGIE ČESKÉ VÝROBKY VE ŠPIČKOVÉ KVALITĚ
2015/08 NÁSTROJE A TECHNOLOGIE ČESKÉ VÝROBKY VE ŠPIČKOVÉ KVALITĚ FRÉZY PRO VÝROBU FOREM MIKROFRÉZY 70 HRC KULOVÉ 70 HRC KULOVÉ 55 HRC KUŽELOVÉ 5 FRÉZY VÁLCOVÉ UNIVERZÁLNÍ HRUBOVACÍ DOKONČOVACÍ 70 HRC
TECHNOLOGIE FRÉZOVÁNÍ
1 TECHNOLOGIE FRÉZOVÁNÍ Frézování se využívá pro obrábění rovinných a tvarových ploch na nerotačních součástech, kdy se obráběcí proces realizuje vícebřitým nástrojem - frézou. Frézování je mladší způsob
KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC
KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC CNC CAM CNC CNC OBECNĚ (Kk) SOUSTRUŽENÍ SIEMENS (Ry) FRÉZOVÁNÍ SIEMENS (Hu) FRÉZOVÁNÍ HEIDENHEIM (Hk) CAM EdgeCAM (Na) 3D OBJET PRINT (Kn) CNC OBECNĚ
MATURITNÍ TÉMATA (OKRUHY) STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE. TECHNICKÝ SOFTWARE (Strojírenství)
MATURITNÍ TÉMATA (OKRUHY) STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE ŠKOLNÍ ROK: 2015-16 a dále SPECIALIZACE: TECHNICKÝ SOFTWARE (Strojírenství) 1.A. ROVNOVÁŽNÝ DIAGRAM Fe Fe3C a) význam rovnovážných diagramů b) nakreslete
TEORIE TVÁŘENÍ. Lisování
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Třebešíně 2299 příspěvková organizace zřízená HMP Lisování TEORIE TVÁŘENÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Strojírenství, varianta vzdělávání konstruování s podporou počítače
Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky Strojírenství, varianta vzdělávání konstruování s podporou počítače 1. povinná zkouška Stavba a provoz strojů 1. Pružiny 2. Převody ozubenými koly 3.
Frézování. Hlavní řezný pohyb nástroj - rotační pohyb Přísuv obrobek - v podélném, příčném a svislém směru. Nástroje - frézy.
Tento materiál vznikl jako součást projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Základní konvenční technologie obrábění FRÉZOVÁNÍ Technická univerzita v Liberci
Základy vrtání 2.část
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Základy vrtání 2.část Zahlubování, vyhrubování, vystružování Zahlubováním obrábíme díry pro zapuštěné hlavy
--- STROJNÍ OBRÁBĚNÍ --- STROJNí OBRÁBĚNí. (lekce 1, 1-3 hod.) Bezpečnostní práce na obráběcích strojích
STROJNí OBRÁBĚNí Osnova: 1. Bezpečnost práce na obráběcích strojích 2. Měřidla, nástroje a pomůcky pro soustružení 3. Druhy soustruhů 4. Základní soustružnické práce 5. Frézování - stroje a nástroje 6.
Broušení rovinných ploch
Obvodové rovinné broušení Broušení rovinných ploch Rovinné broušení se používá obvykle pro obrábění načisto po předcházejícím frézování nebo hoblování. Někdy se používá i místo frézování, především u velmi
ANALÝZA PROCESŮ OBRÁBĚNÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ SE ZAMĚŘENÍM NA ENERGETICKÉ ASPEKTY
ANALÝZA PROCESŮ OBRÁBĚNÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ SE ZAMĚŘENÍM NA ENERGETICKÉ ASPEKTY ANALYSIS OF MACHINING PROCESSES OF METALLIC MATERIALS WITH A FOCUS ON ENERGY ISSUES DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS AUTOR
EFEKTIVNÍ FRÉZOVÁNÍ FERITICKO-MARTENZITICKÝCH OCELÍ VLIV MIKROGEOMETRIE NÁSTROJE NA ŘEZNÝ PROCES SVOČ FST 2013
EFEKTIVNÍ FRÉZOVÁNÍ FERITICKO-MARTENZITICKÝCH OCELÍ VLIV MIKROGEOMETRIE NÁSTROJE NA ŘEZNÝ PROCES SVOČ FST 2013 Bc. Petele Jan, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika
Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
Ing. Petra Cihlářová. Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc.
Vysoké učení tehniké v Brně Fakulta strojního inženýrství Ústav strojírenské tehnologie Odbor obrábění Téma: 1. vičení - Základní veličiny obrábění Okruhy: Základní pojmy, veličiny, definie, jednotky Volba
Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 23-41-M/01 Strojírenství Předmět: STROJÍRENSKÁ
Výroba závitů. Řezání závitů závitníky a závitovými čelistmi
Výroba závitů Závity se ve strojírenské výrobě používají především k vytváření rozebíratelných spojení různých součástí a dále jako pohybové šrouby strojů a zařízení či měřidel. Principem výroby závitů
EXPERIMENTÁLNÍ METODY V OBRÁBĚNÍ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA FAKULTA STROJNÍ KATEDRA TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ EXPERIMENTÁLNÍ METODY V OBRÁBĚNÍ ÚLOHA č. 4 (Skupina č. 1) OPTIMALIZACE ŘEZNÉHO PROCESU (Trvanlivost břitu, dlouhodobá zkouška obrobitelnosti
TVÁŘENÍ. Objemové a plošné tváření
TVÁŘENÍ Objemové a plošné tváření Základní druhy tváření Tváření beztřískové zpracování kovů. Objemové tváření dojde k výrazné změně tvaru a zvětšení plochy původního polotovaru za studena nebo po ohřevu.
SPŠS Praha 10 Na Třebešíně *** STT *** Návrh soustružnického nástroje dle ISO-kódu
Příklad návrhu soustružnického nástroje dle ISO kódu, návrh břitové destičky Zadání : Navrhněte vhodný soustružnický nástroj pro obrábění kulatiny vyrobené z mat. ČSN 11 373.0 Výchozí průměr materiálu
Soustružení složitých vnějších válcových ploch s osazením
Hrubování Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Soustružení složitých vnějších válcových ploch s osazením Cílem je odebrat co nejvíce materiálu za
Technologický proces
OBRÁBĚCÍ STROJE Základní definice Stroj je systém mechanismů, které ulehčují a nahrazují fyzickou práci člověka. Výrobní stroj je uměle vytvořená dynamická soustava, sloužící k realizaci úkonů technologického
Zadání soutěžního úkolu:
Zadání soutěžního úkolu: a) Vytvořte NC program pro obrobení součásti (viz obr. 1), přičemž podmínkou je programování zcela bez použití CAD/CAM technologií (software SinuTrain nebo jiný editor řídicího
Konstrukce řezné části nástrojů
Konstrukce řezné části nástrojů Vývoj obráběcích nástrojů souvisící s vývojem nástrojových materiálů a se způsobem jejich výroby vedli postupně ke třem rozdílným způsobům konstrukce nástrojů (nebo alespoň
Analogie flexibilní hydroabrazivní technologie s klasickými technologiemi třískového obrábění
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Analogie flexibilní hydroabrazivní technologie s klasickými technologiemi třískového obrábění J. Valíček, M. Harničárová, J. Petrů, H. Tozan, M. Kušnerová,
Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191
Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
Základy stavby výrobních strojů Tvářecí stroje I
STANOVENÍ SIL A PRÁCE PŘI P I TVÁŘEN ENÍ Většina výpočtů pro stanovení práce a sil pro tváření jsou empirické vzorce, které jsou odvozeny z celé řady experimentálních měření. Faktory, které ovlivňují velikost
OVMT Mechanické zkoušky
Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor
Experimentální metody v obrábění
Otázky a odpovědi na zkušební otázky ke studijní opoře Experimentální metody v obrábění doc. Ing. Robert ČEP, Ph.D. Ing. et Ing. Mgr. Jana PETRŮ, Ph.D. 1 O 1.1. O 1.2. O 1.3. O 1.4. O 1.5. Kapitola 1 -
Vlastnosti technických materiálů
Vlastnosti technických materiálů Kovy a jejich slitiny mají různé vlastnosti, které jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Pro posouzení použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé
ZPRÁVA Z PRŮMYSLOVÉ PRAXE
ZPRÁVA Z PRŮMYSLOVÉ PRAXE Číslo projektu Název projektu Jméno a adresa firmy Jméno a příjmení, tituly studenta: Modul projektu CZ.1.07/2.4.00/31.0170 Vytváření nových sítí a posílení vzájemné spolupráce
Spoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky)
Spoje pery a klíny Charakteristika (konstrukční znaky) Jednoduše rozebíratelná spojení pomocí per, příp. klínů hranolového tvaru (u klínů se skosením na jedné z ploch) vložených do podélných vybrání nebo
Fakulta strojního inženýrství Ústav mechaniky těles, biomechaniky a mechatroniky
Fakulta strojního inženýrství Ústav mechaniky těles, biomechaniky a mechatroniky Vytvořil Ing. Jan Bořkovec v rámci grantu FRVŠ 2842/2006/G1 Ostřihování hlav šroubů Zadání Proveďte výpočtovou simulaci
Ing. Aleš Polzer Ing. Petra Cihlářová Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc. Technologie výroby II Obsah kapitoly
Vysoké učení technické v rně Fakulta strojního inženýrství Ústav strojírenské technologie Odbor obrábění éma: 4. cvičení - Soustružení II Okruhy: Geometrie lamače třísky soustružnického nože Vypracoval:
Vrtání je obrábění vnitřních rotačních ploch zpravidla dvoubřitým nástrojem Hlavní pohyb je rotační a vykonává jej obvykle nástroj.
Vrtání a vyvrtávání Vrtání je obrábění vnitřních rotačních ploch zpravidla dvoubřitým nástrojem Hlavní pohyb je rotační a vykonává jej obvykle nástroj. Posuv je přímočarý ve směru otáčení a vykonává jej
ZÁKLA L DY Y OB O RÁBĚNÍ Te T o e r o ie e ob o r b áb á ě b n ě í n, z ák á lad a n d í n d r d uh u y h třísko k v o éh é o h o obrábění
ZÁKLADY OBRÁBĚNÍ Teorie obrábění, základní druhy třískového Teorie obrábění, základní druhy třískového obrábění Z historie obrábění 5000 př.n.l. obrábění nežel. kovů (měď a její slitiny). 2000 př.n.l.
NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 ŠABLONA: NÁZEV PROJEKTU: REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zlepšení podmínek pro vzdělávání
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2. 10 Základní části strojů Kapitola 31
Frézování. Frézování válcovými frézami: Kinematika řezného pohybu:
Frézování Použití a kinematika řezného pohybu Používá se pro obrábění především ploch rovinných, ale frézování obrábíme i tvarové plochy jako jsou ozubená kola, závity a různé tvarové plochy. Kinematika
KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC. Kapitola 12 - vysokotlaké chlazení při třískovém obrábění
KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC Kapitola 12 - vysokotlaké chlazení při třískovém obrábění Siemens 840 - frézování Kapitola 1 - Siemens 840 - Ovládací panel a tlačítka na ovládacím
1 Výpočty řezných podmínek při soustružení
1 Výpočty řezných podmínek při soustružení Pod pojmem řezné podmínky rozumíme stanovení řezné rychlosti, velikosti posuvu a hloubky řezu. Tyto pojmy včetně pojmu obrobitelnost jsou blíže vysvětleny v kapitole
Řezání závitů na soustruhu
Řezání závitů na soustruhu Závit šroubu vznikne, navineme-li těleso závitového profilu na válec, popřípadě kužel, pod určitým úhlem. Šroubovitě vinutá drážka daného profilu vzniká tak, že každý její bod
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY TECHNOLOGICKÉ
LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním
Strojní obrábění. 1 obráběná plocha; 2 obrobená plocha; 3 řezná plocha
Strojní obrábění 1. Základy teorie třískového obrábění 1.1 Pohyby při strojním obrábění Různé části strojů, přístrojů a zařízení, ale také výrobky denní potřeby se vyrábějí obráběním na obráběcích strojích,
Střední škola technická Žďár nad Sázavou. Autor Milan Zach Datum vytvoření: 25.11.2012. Frézování ozubených kol odvalovacím způsobem
Číslo šablony Číslo materiálu Název školy III/2 VY_32_INOVACE_T.9.4 Střední škola technická Žďár nad Sázavou Autor Milan Zach Datum vytvoření: 25.11.2012 Tématický celek Předmět, ročník Téma Anotace Obrábění
Druhy a charakteristika základních pasivních odporů Určeno pro první ročník strojírenství 23-41-M/01 Vytvořeno listopad 2012
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Téma: Autor: Mechanika, statika Pasivní odpory Ing.Jaroslav Svoboda
III/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony třední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky
MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Statické řešení výztuže podzemních děl
STUDIJNÍ PODPORY PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO PROGRAMU STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ -GEOTECHNIKA A PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Statické řešení výztuže podzemních
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Ing. Kubíček Miroslav. Autor: Číslo: VY_32_INOVACE_19 13 Anotace:
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obrábění Broušení Ing. Kubíček Miroslav Číslo: VY_32_INOVACE_19
EMCO Sinumerik 810 M - frézování
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: EMCO Sinumerik 810 M - frézování Určení
Použití přesně dělený polotovar je nutností pro další potřebné výrobní operace
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D.
Výpočet silové a energetické náročnosti při obrábění
Cvičení číslo: 5 Stud. skupina: Pořadové číslo: Téma cvičení: Výpočet silové a energetické náročnosti při obrábění Vypracoval: Datum: Počet listů: Zadání: - vypočítejte příklady č. 1,, 3, 4, a 5 - uveďte
TECHNOLOGIE SOUSTRUŽENÍ
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Třebešíně 2299 příspěvková organizace zřízená HMP Obrábění TECHNOLOGIE SOUSTRUŽENÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM
NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 ŠABLONA: NÁZEV PROJEKTU: REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zlepšení podmínek pro vzdělávání
Nejdůležitější novinky
T-Max P - geometrie pro ISO S Komplexní řada nových geometrií pro produktivní soustružení žárovzdorných a titanových slitin orientovaná na snížení tlaku nástroje na obrobek a kontrolu utváření třísky.
Evoluce v oblasti trochoidního frézování
New Červenec 2016 Nové produkty pro obráběcí techniky Evoluce v oblasti trochoidního frézování Stopkové řady CircularLine umožňují zkrácení obráběcích časů a prodloužení životnosti TOTAL TOOLING=KVALITA
NAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)
NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení) Autor přednášky: Ing. Daniela Odehnalová Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu
Soustružení. Použití: pro soustružení rotačních ploch vnějších i vnitřních, k zarovnání čela, řezání závitů, tvarové soustružení.
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Základy výroby druhý M. Geistová 9. března 2013 Název zpracovaného celku: Soustružení Soustružení Použití a kinematika řezného pohybu Použití: pro soustružení rotačních
Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST
Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST Výukový text pro učební obor Technik plynových zařízení Vzdělávací oblast RVP Plynová zařízení a Tepelná technika (mechanika) Pardubice 013 Použitá literatura: Technická
Broušení rovinných ploch a úkosů 1.část
Broušení rovinných ploch a úkosů 1.část Obvodové rovinné broušení Rovinné broušení se používá obvykle pro obrábění načisto po předcházejícím frézování nebo hoblování. Někdy se používá i místo frézování,
Adhezní síly v kompozitech
Adhezní síly v kompozitech Nanokompozity Pro 5. ročník nanomateriály Fakulta mechatroniky Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Vazby na rozhraní