LABORATORNÍ PRÁCE Z FYZIKY PRO 2. ROČNÍK
|
|
- Květa Mašková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, příspěvková organizace LABORATORNÍ PRÁCE Z FYZIKY PRO 2. ROČNÍK PRACOVNÍ SEŠIT 1. Molekulová fyzika a termodynamika 2. Mechanické kmitání a vlnění Mgr. Alexandra Bouchalová 2007
2 OBSAH I. Molekulová fyzika a termodynamika 1. Základní výpočty molekulové fyziky 2. Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové 3. Změna vnitřní energie soustavy při konání práce a tepelné výměně 4. Určení měrné tepelné kapacity daného kovu 5. Střední kvadratická rychlost, energie a tlak ideálního plynu, stavová rovnice ideálního plynu 6. Tepelné děje s ideálním plynem 7. Práce ideálního plynu, kruhový děj 8. Deformace pevného tělesa 9. Určení modulu pružnosti v tahu z průhybu tyče 10. Určení povrchového napětí kapaliny kapkovou metodou 11. Teplotní roztažnost pevných látek; tepelná výměna při změně skupenství látek II. Mechanické kmitání a vlnění 12. Určení setrvačné hmotnosti tělesa mechanickým oscilátorem
3 Laboratorní práce č.1 Téma: Základní výpočty molekulové fyziky Úloha: 1. Urči hmotnost molekuly kyseliny chlorovodíkové. 2. Jaké látkové množství představuje molekul vodíku. 3. Vypočítej molární hmotnost a molární objem zlata o hustotě kg.m Určete látkové množství měděného tělesa o hmotnosti 32 g. 5. V nádobě o objemu 2,0 l je kyslík O 2 o látkovém množství 0,2 mol. Určete jeho hustotu. 6. Vypočítejte, kolik molekul obsahuje voda o objemu 1 cm 3. Za jakou dobu bychom vyčerpali tyto molekuly, kdybychom za každou sekundu odebrali 10 6 molekul? 7. Odhadněte pomocí Avogadrovy konstanty průměr molekuly vody. Pomůcky: - MFCH tabulky - kalkulátor Písemná příprava: 1. Vyslov tři axiomy, na nichž je založena kinetická teorie látek. 2. Vysvětli pojmy atom, molekula, proton, elektron, neutron. 3. Které jevy dokazují pohyb molekul v látce? 4. Definuj 1 mol. 5. Urči význam Avogadrovy konstanty a uveď její hodnotu. 6. Jaký význam má hmotnostní atomová konstanta, uveď její hodnotu. 7. Definuj následující veličiny popisující částice a jejich soustavy a) klidová hmotnost atomu, b) klidová hmotnost molekuly, c) relativní atomová a molekulová hmotnost, d) látkové množství, e) molární hmotnost a molární objem. Poznámka: Při vypracování protokolu o LP1 dodržujte schéma předepsaného protokolem. 3
4 Laboratorní práce č. 2 Téma: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové Úloha: a) urči průměr molekuly kyseliny olejové pomocí jejího roztoku v lékařském benzínu, b) urči průměr molekuly kyseliny olejové výpočtem, c) urči počet molekul, které vytvořily při daném pokusu tenkou monomolekulární vrstvu kyseliny olejové. Pomůcky: - kruhová miska o průměru cca 30 cm - odměrný válec o objemu do 5 ml - injekční stříkačka - posuvné měřidlo - kyselina olejová, lékařský benzín - voda, dětský zásyp Tabulka naměřených hodnot d 1[ cm ] d 2[ cm ] d 3[ cm ] d 4[ cm ] d 5[ cm ] d i[ cm ] d [ cm ] d průměrná hodnota průměru kapky kyseliny olejové Písemná příprava: 1. Proč používáme k určení průměru molekuly kyseliny olejové její roztok v benzínu? 2. Co je to monomolekulární vrstva? 3. Co představuje průměr molekuly olejové v souvislosti s monomolekulovou vrstvou? 4. Jak určíš objem jedné kapky roztoku, znáš-li počet kapek v roztoku o objemu 1cm3? 5. Jak vypočítáš objem kyseliny olejové v jedné kapce roztoku? 6. K čemu využijeme zjištěného průměru kapky kyseliny olejové? 7. Jak určíš hledaný průměr molekuly kyseliny olejové na základě experimentu? 8. Odvoď vztah, pomocí kterého určíme hledaný průměr pouze výpočtem. 4
5 Laboratorní práce č. 3 Téma: Změna vnitřní energie soustavy při konání práce a při tepelné výměně Úloha: Řeš následující úlohy. Při řešení aplikuj znalosti tematického celku Kinematika- Práce a energie (1.ročník) a Změna vnitřní energie (2.ročník). 1. Auto o hmotnosti 2t pohybující se po vodorovné silnici rychlostí 36 km.h -1 náhle zabrzdí. Vypočítejte, jak se změní po zastavení vnitřní energie auta a silnice. [105 J] 2. Střela o hmotnosti 20g pohybující se rychlostí 400 m.s -1 prolétne nehybnou dřevěnou deskou vodorovným směrem a sníží při tom svou rychlost na 100 m.s -1. Určete: a) úbytek kinetické energie střely, b) přírůstek vnitřní energie střely a dřevěné překážky, c) práci, kterou vykonala střela při proražení dřeva. [1.5 kj] 3. Uvedeme vodu o objemu 3.0 l a teplotě 20 C do varu za normálního tlaku dodáním tepla 1 MJ? [ t = 79,7 C] 4. Hliníkové a olověné těleso mají stejný objem. Které z těchto těles má větší tepelnou kapacitu? Hustota hliníku je kg.m -3, měrná tepelná kapacita hliníku 896 J.kg -1.K -1, hustota olova kg.m -3 a jeho měrná tepelná kapacita 130 J.kg -1.K -1. [C 1 =1,65 C 2 ] 5. V hliníkové nádobě kalorimetru o hmotnosti 40 g je voda o hmotnosti 150g; teplota soustavy je 20 C. Ocelová kulička o hmotnosti 20 g byla rychle přenesena z prostoru pece do kalorimetru. Určete teplotu pece, je-li přírůstek teploty vody v kalorimetru 10 C. [770 C] 6. Jaké teplo je zapotřebí k zahřátí oleje o objemu 2,0 l z teploty 20 C na 90 C, je stliže ho zahříváme v hliníkové nádobě o hmotnosti 0,5 kg? Hustota oleje je 910 kg.m -3, měrná tepelná kapacita oleje 1,7 kj.kg -1.K -1 a měrná tepelná kapacita hliníku 0,896 kj.kg -1.K -1. Tepelnou výměnu mezi nádobou a okolím neuvažujeme. [250 kj] 7. Za jakou dobu ohřeje elektrický ponorný vařič o příkonu 500 W vodu o hmotnosti 115 g potřebnou na uvaření šálku černé kávy z teploty 24,5 C na 100 C? Ú činnost vařiče je 85 %, měrnou tepelnou kapacitu vody určete z tabulek. [1 min 25 s] Pomůcky: - MFCH tabulky - kalkulátor 5
6 Písemná příprava: 1. Definuj rovnovážný stav termodynamické soustavy. 2. Vysvětli pojem rovnovážný děj. 3. Co tvoří celkovou energii soustavy? 4. Definuj vnitřní energii soustavy. 5. Jak dojde ke změně vnitřní energie? Uveď konkrétní příklady a dané jevy fyzikálně popiš. 6. Teplo definice, značka, jednotka. 7. Definuj rozdíl mezi teplem a vnitřní energií. 8. Formuluj první termodynamický zákon. 9. V jakém případě hovoříme o adiabatickém ději? 10. Definuj pojem tepelná kapacita a měrná tepelná kapacita. 11. Uveď možnosti přenosu vnitřní energie. 12. Na čem závisí velikost přeneseného tepla vedením? 13. Odvoď kalorimetrickou rovnici. 6
7 Laboratorní práce č. 4 Téma: Určení měrné tepelné kapacity a teploty pevné látky užitím směšovacího kalorimetru Úloha: 1. Určete měrnou tepelnou kapacitu daného kovu 2. Urči teplotu daného kovového tělesa Poznámka: je zřejmé, že v úloze 2 určíte měrnou tepelnou kapacitu uvedeného kovu z MFCHT Pomůcky: - směšovací kalorimetr - dva teploměry - váhy - ohřívač s vodní lázní - kovový předmět Písemná příprava: 1. Proveď náčrt a popis kalorimetru. 2. Popiš v bodech postup, který použiješ v úloze Popiš v bodech postup, který použiješ v úloze Které veličiny musíme v úloze 1 získat a jakým způsobem, abychom splnili zadání? 5. Které veličiny musíme v úloze 2 získat a jakým způsobem, abychom splnili zadání? 6. Odvoď kalorimetrickou rovnici a) bez kalorimetru, b) s kalorimetrem. Tabulka naměřených hodnot-ú1 m 1 [kg] m 2 [kg] t 1 [ C] t 2 [ C] m k [kg] t [ C] Zjištěné hodnoty z MCFT: Výpočet: Poznámka: 1. neznámou veličinu musíme vyjádřit ze vzorce obecně! Pak teprve dosazujeme zjištěné hodnoty, 2. nezapomeňte na závěr, ve kterém je třeba zhodnotit výsledky (srovnání se skutečnými hodnotami a zdůvodnění odchylek). 7
8 Tabulka naměřených hodnot-ú2 m 1 [kg] m 2 [kg] t 1 [ C] m k [kg] t [ C] Zjištěné hodnoty z MCFT: Výpočet: 8
9 Laboratorní práce č. 5 Téma: Ideální plyn a) střední kvadratická rychlost, střední kinetická energie, tlak plynu, b) stavová rovnice ideálního plynu. Úloha: Řeš následující úlohy. Při řešení aplikuj znalosti tematického celku Ideální plyn. 1. Při které teplotě se střední kvadratická rychlost molekul oxidu uhličitého CO 2 rovná střední kvadratické rychlosti molekul dusíku N 2 při teplotě 0 C? 2. Při výbuchu jaderné bomby se vytvořila plynová koule, která měla teplotu asi 20 milionů kelvinů. Jaká je střední kinetická energie částic v této kouli? 3. Určete střední hodnotu tlaku dusíku N 2, jestliže jeho molekuly dopadají kolmo na rovinnou stěnu nádoby střední rychlostí o velikosti 400 m.s -1. Hustota molekul dusíku je m Určete hustotu kyslíku O 2 při tlaku 5 MPa a teplotě 27 C. 5. V nádobě o objemu 100 cm 3 je ideální plyn o teplotě 27 C. Z nádoby unikne vadným ventilem část plynu, takže jeho tlak se zmenší o 4,14 kpa. Teplota plynu je stálá. Určete počet molekul, které z nádoby unikly. 6. Určete molární hmotnost plynu, který má při tlaku 98 kpa a teplotě 0 C hustotu 8, kg.m Jak se změní objem ideálního plynu, jestliže se jeho termodynamická teplota zvětší o 80% a tlak se zmenší o 60%? 8. V nádobě o vnitřním objemu 5, m 3 je uzavřen dusík při teplotě 39 C a tlaku 1, Pa. Určete jeho hmotnost. 9. Jaký je tlak vzduchu při teplotě 20 C, je-li jeho hustota 8,0 kg.m -3? Molární hmotnost vzduchu je kg.mol Ze dna jezera hlubokého 10m se uvolnila vzduchová bublina a vystoupila k jeho povrchu. Určete, kolikrát se zvětší její objem. Teplota vody u dna jezera je 4 C, u povrchu 18 C. Atmosférický tlak je 10 5 Pa, tíhové zrychlení je přibližně 10 m.s -2. Pomůcky: MFCHT, kalkulátor 9
10 Písemná příprava: 1. Uveď předpoklady a jejich důsledky platné pro ideální plyn. 2. Proč není rychlost všech molekul plynu v každém okamžiku stejná? 3. Popiš stručně pokus, který umožňuje rozdělení molekul plynu podle rychlosti. 4. Co znamená relativní četnost? 5. Jakým způsobem lze vyjádřit rozdělení molekul? 6. Na čem závisí rozdělení molekul plyne podle rychlosti? 7. Jaká je nejpravděpodobnější rychlost molekul kyslíku při teplotě C? 8. Srovnej střední kinetické energie dvou různých plynů téže teploty. 9. Porovnej střední kvadratické rychlosti dvou různých plynů téže teploty. 10. Vysvětli pojem fluktuace tlaku. 11. Uveď základní rovnici pro tlak plynu. 12. Ze základní rovnice pro tlak plynu odvoď rovnici vyjadřující závislost tlaku plynu na jeho hustotě. 10
11 Laboratorní práce č. 6 Téma: Tepelné děje s ideálním plynem Úloha: Řeš následující úlohy. Při řešení aplikuj znalosti učiva Ideální plyn a Tepelné děje s ideálním plynem 1. Nádoba ve tvaru válce o výšce 30 cm je uzavřena pohyblivým pístem. V nádobě je uzavřen plyn při tlaku 0,50 MPa. Určete jeho tlak, zvětší-li se vnitřní objem nádoby posunutím pístu o 10 cm. Předpokládejme, že teplota plynu je při tomto ději stálá. [0.38Mpa] 2. Plyn uzavřený v nádobě má při teplotě 0 C tlak 250 kpa. Určete jeho tlak při teplotě 300 C. Vnitřní objem nádoby je stálý. [525 kpa] 3. V trubici, jejíž jeden konec je uzavřen, je rtuť o hustotě 13, kg.m -3. Určete atmosférický tlak podle dvou poloh trubice (obr.1) za předpokladu, že teplota vzduchu uzavřeného v trubici je v obou polohách stejná. Tíhové zrychlení g = 8,8 m.s -2. [10 5 Pa = hpa] 12 cm obr.1 15 cm 8 cm 4. Na jakou teplotu je třeba při konstantním tlaku ohřát plyn stálé hmotnosti, aby se jeho hustota v porovnání s hustotou při teplotě 0 C zmenšila dvakrát? [546 K] 5. Objem ideálního plynu o stale teplotě T a hmotnosti m se zvětšil z hodnoty V 1 na hodnotu V 2. Znázorněte tento děj v p-v, p-t, V-T a U-V. 6. Ideální plyn má při teplotě 27 C objem V. Při jaké teplotě má objem 0,75V? Předpokládáme, že tlak plynu zůstane stejný. [225 K] 7. Sestrojte na milimetrovém papíru graf vyjadřující hustotu suchého vzduchu jako funkci jeho termodynamické teploty při normálním tlaku p n. Graf kreslete v intervalu teplot od 0 C do 300 C. Molární hmotnost vzduchu M m = kg.mol
12 8. Teplota plynu se při stalem tlaku zvětšila z 27 C na 39 C. O kolik procent se p ři tom zvětšil jeho objem? [4%] 9. Určete hmotnost dusíku s využitím grafu znázorňujícího závislost tlaku dusíku (obr.2) na jeho objemu při izotermickém ději. Telota dusíku je 27 C. [4,5 kg] p Pa obr.2 0 0,4 0,8 1,2 V 3 m Pomůcky: MFCHT, kalkulátor Písemná příprava: 1. Při jakém ději platí 2. Boylův-Mariottův zákon 3. Gay-Lussacův zákon 4. Charlesův zákon 5. Formuluj předchozí zákony slovem i matematicky. 6. Jak se mění tlak plynu v uzavřené nádobě, jestliže jej zahříváme a jak tento děj nazýváme? 7. Co je podmínkou izotermického děje? 8. Při kterém ději plyn nekoná práci a proč? 9. Co se děje s teplotou vzduchu, který uniká z míče a proč? 10. Nakresli všechny diagramy závislostí, které v souvislosti s jednotlivými ději s ideálním plynem existují. 11. Při kterém ději nedochází ke změně vnitřní energie a proč? 12. Srovnej tepla dodaná témuž plynu v případě 12
13 13. izochorického zahřívání, 14. izobarického zahřívání, 15. za předpokladu, že teplotní rozdíl je v obou případech stejný. Svoji odpověď zdůvodni. 16. Jak se nazývají grafy vyjadřující závislost tlaku plynu na jeho objemu u jednotlivých dějů? 13
14 Laboratorní práce č. 7 Téma: Práce ideálního plynu. Kruhový děj Úloha: Řeš následující úlohy. Při řešení aplikuj znalosti učiva Ideální plyn, Práce plynu a Kruhový děj. 1. Plyn uzavřený v nádobě s volně pohyblivým pístem má teplotu 20 C a objem 1,0 l. Při zvětšení teploty o 10 C se píst posunul a plyn zvětšil svůj objem. Určete práci, kterou plyn při tomto ději vykonal. Atmosférický tlak je 1000 hpa. Tíhu pístu a tření pístu o stěny nádoby neuvažujte. [3,4J] 2. Plyn má v počátečním stavu objem 10-3 m 3 a tlak 10 5 Pa. Plyn přešel nejprve izotermickým dějem do stavu, v kterém byl jeho objem m 3. V dalším ději se tlak plynu při stálém objemu zmenšil na poloviční hodnotu, kterou měl plyn ve stavu předcházejícím. Při posledním ději zůstal tlak plynu již stálý a plyn zvětšil svůj objem na m Nakreslete graf vyjadřující tlak plynu stálé hmotnosti jako funkci jeho objemu a použitím grafu určete, při kterém z těchto dějů plyn vykonal největší práci. 4. Jak se změnila teplota plynu při těchto dějích? 5. Ideální plyn může přejít ze stavu 1 do stavu 5 čtyřmi různými ději znázorněnými v p-v diagramu: 1-2-5; 1-3-5; a 1-5. a) Při kterém z těchto dějů vykoná plyn největší práci? b) Je změna vnitřní energie u všech čtyř dějů stejná? c) Při kterém z nich příjme největší teplo? p V 14
15 6. Ideální plyn stálé hmotnosti m vykonal kruhový děj znázorněný v diagramu p-v. Ve stavu znázorněném bodem 1 má plyn teplotu T 1. Určete teplotu plynu ve stavech znázorněných body 2, 3 a 4. p 2 3 3p 0 2p 0 p V 0 2V 0 V 7. Na obrázku je graf kruhového děje s ideálním plynem znázorněný v diagramu V-T. Nakresli p-t diagram příslušný tomuto ději. V T 15
16 8. Vodík o hmotnosti 0,1kg vykonal kruhový děj znázorněný v diagramu p - T. 9. Z kterých částí se tento kruhový děj skládá? jak lze dílčí děje realizovat? 10. Při kterých částech kruhového děje znázorněného na obrázku plyn přijímá teplo od okolí a při kterých teplo odevzdává? 11. Znázorněte kruhový děj v diagramu p-v na milimetrový papír. 12. Jakou celkovou práci vykoná plyn při tomto ději? [W = 80kJ] p MPa 0, ,6 0, , T K Pomůcky: MFCHT, kalkulátor Písemná příprava: Výjimečně odpadá 16
17 Laboratorní práce č. 8 Téma: Deformace pevného tělesa Úloha: Řeš následující úlohy. 1. Jaké je prodloužení ocelového drátu při pružné deformaci tahem, jestliže původní délka drátu je 9,0 m, průměr drátu 0,8 mm a na drát působí tahové síly o velikosti 0,15 kn? Modul pružnosti v tahu použité oceli je 0,21 TPa. [ přibližně 13 mm] 2. Ocelový drát počáteční délky 5,0m a průměru 0,6mm se působením deformujících sil prodloužil tahem o 12,0 mm. Rozhodněte, zda jde o pružnou deformaci tahem, je-li mez pružnosti použité oceli 330 MPa. Uvažte také, zda za těchto podmínek lze vypočítat velikost deformující síly, je-li modul pružnosti v tahu pro danou ocel 220 GPa. [7,5 mm ] 3. Při zkoumání závislosti normálového napětí σ n na relativním prodloužení ε mosazného drátu počáteční délky 2,50 m a průměru 0,8 mm byly do tabulky zapsány hodnoty velikosti deformující tahové síly F a odpovídající prodloužení l: F[N] l [10-4 m] 2,5 5,1 7,6 10,1 12,6 16,8 25,3 ε σn Řešte tyto úlohy: a) doplňte třetí řádek tabulky hodnotami relativního prodloužení drátu; b) doplňte čtvrtý řádek tabulky pro normálové napětí; c) sestrojte graf závislosti normálového napětí na relativním prodloužení; d) pomocí tabulky nebo grafu určete maximální deformační sílu, po kterou ještě platí Hookův zákon; e) odhadněte mez pružnosti mosazi; f) určete modul pružnosti v tahu mosaz. [do 25 N; 50 MPa; 100 GPa] 4. Vypočítejte, o kolik procent své původní délky se mohou protáhnout dráty z mědi (E 1 = 120 GPa) a molybdenové oceli (E 2 = 0,22 TPa) v mezích pružné deformace tahem. Pro měď je mez úměrnosti 22 MPa, pro molybdenovou ocel 600 MPa. [0,02 %; 0,27 %] 17
18 5. Ocelová tyč hmotnosti 2,0 kg a počáteční délky 1,0 m je na jednom konci upevněna ve svislé poloze. Tyč má ve všech místech stejný obsah příčného řezu. Hustota oceli je 7, kg.m -3. Vypočítejte: a) velikost síly pružnosti působící na plochu příčného řezu ve vzdálenosti 0,4 m od upevněného konce tyče ; b) normálové napětí v uvažovaném řezu. [12 N; 46 kpa] 6. Jakou maximální silou lze deformovat tahem ocelové lano o průměru 1,0 cm, je-li součinitel bezpečnosti 6 a mez pevnosti oceli 1,2 GPa? Jaké normálové napětí vyvolá tato maximální síla? [ asi 16 kn; asi 200 MPa] Pomůcky: MFCHT, kalkulátor Písemná příprava: 1. Vysvětli pojem deformace tělesa. 2. Jak deformace dělíme? 3. Uveďte příklady na pružnou a tvárnou deformaci a příklady na jednotlivé druhy deformace. 4. Definuj normálové napětí. 5. Vysvětli pojem dovolené napětí 6. Definuj součinitel bezpečnosti. 7. Definuj relativní prodloužení. 8. Formuluj Hookův zákon. 9. Uveď fyzikální význam modulu pružnosti v tahu. 10. Pro jaké deformace platí Hookův zákon? 11. Popiš deformační křivku pružné oceli při deformaci tahem. 18
19 Laboratorní práce č. 9 Téma: Určení modulu pružnosti v tahu z průhybu tyče Úloha: Urči modul pružnosti v tahu z průhybu tyče neznámého materiálu. Výsledek vyjádři se střední kvadratickou odchylkou. V závěru odhadni pomocí zjištěného modulu a MFCHT materiál, z něhož je tyč vyrobena. Teoretický rozbor úlohy: σ Modul pružnosti v tahu lze definovat z Hookova zákonu vztahem E =. ε Je to materiálová konstanta, která popisuje deformaci tělesa, namáháme - li ho v tahu. Veličina σ zde představuje deformační napětí a veličina ε deformaci tělesa. Deformace tělesa (relativní prodloužení) ε je definována jako poměr přírůstku délky l a původní délky l : ε = l. l Deformační napětí je definováno jako poměr mezi deformační silou F a plochou S : σ = F S. F l Potom je E =. Jestliže na vodorovnou tyč obdélníkového průřezu b, c, či tyč kruhového S l průřezu o průměru d podepřenou na dvou rovnoběžných hranách vzdálených od sebe o délku l, působí uprostřed síla F, prohne se tyč o délku (průhyb tyče) y,pro kterou platí vztah 3 Fl y =, kde J je plošný element setrvačnosti 1 tyče, který vypočítáme podle vztahu 48EJ 4 πd J = u tyče kruhového průřezu, 64 F je síla při zatěžování tyče, l vzdálenost podpěr. 3 ab J = u tyče obdélníkového průřezu (b je výška tyče). 12 l y F Výše uvedený vztah pro průhyb y tyče využijeme k určení modulu pružnosti E v tahu. Měření provádíme nepřímou metodou - změříme průhyb tyče y a po dosazení do rovnice vypočítáme modul pružnosti v tahu E. 1 Moment setrvačnosti můžeme určovat nejenom k ose, ale také k rovině, kdy mluvíme o plošném momentu setrvačnosti. U plošného momentu setrvačnosti se obvykle jedná o moment rovinné plochy. 19
20 Postup: 1. Změřte 3x vzdálenost podpěr a vypočtěte střední hodnotu l. 2. Posuvným měřítkem změřte 3x průměr tyče v různých místech a vypočtěte její střední hodnotu. 3. Tyč umístěte na podpěry. 4. Změřte počáteční průhyb y Tyč zatěžujte postupně závažím po 100 g a odečítejte průhyb tyče y Po každém odečtení průhybu tyče tyč zcela odlehčete a odečtěte znovu počáteční průhyb y Do příslušné tabulky zapisujte změřené hodnoty y 0 a y 1 a jim odpovídající průhyb y (určíš jako rozdíl předchozích hodnot y 0, y 1 ). 8. Vypočtěte moment průřezu J tyče. 9. Vypočtěte modul pružnosti E z údajů pro každé zatížení a uveďte výsledek s 95 % chybou pro všechny vzorky. 10. Sestrojte graf závislosti průhybu tyče y na hmotností závaží m. 11. Vypočtenou hodnotu modulu pružnosti E porovnejte s tabulkovými hodnotami a určete materiál, z níž je tyč vyrobena. Pomůcky: - podpěry, stojan - sada závaží - příložné a posuvné měřítko - proměřovaná tyč Vypracování: 1. Výpočet plošného momentu setrvačnosti Předpokládáme kruhový průřez: J = 4 πd Ø d[mm] l [mm] J [m 4 ] V případě obdélníkového průřezu je nutné zvolit jiný vztah a upravit tabulku pro zápis rozměrů tyče. 20
21 3 l 2. Výpočet modulu pružnosti v tahu E = F, F = m.g, g = 9,81 48 y J m.s -2 m [kg] y 0 [mm] y 1 [mm] y [mm] Ø E[Pa] E [Pa] Písemná příprava 1. Vyjádři modul pružnosti v tahu ze vztahu pro plošný moment setrvačnosti tyče kruhového průřezu při průhybu y. 2. Vysvětli význam modulu pružnosti v tahu. 3. Nastuduj chyby měření (viz dokument chyby měření dostupný ve studijních materiálech ke stažení). 4. Výsledek laboratorní práce č.9 vyjádři se střední kvadratickou chybou s. 21
22 Laboratorní práce č. 10 Téma: Určení povrchového napětí kapaliny kapkovou metodou Úloha: Kapkovou metodou urči povrchové napětí neznámé kapaliny. Na základě zjištěné hodnoty povrchového napětí urči z MFCHT, o jakou kapalinu se jedná. Výsledek vyjádři s chybou. Teoretický rozbor úlohy: Při pomalém vytékání kapaliny z kapilární trubice se vytvoří na jejím konci kapka. Těsně před odtržením je povrchová síla rovna tíhové síle kapky F = FG σ l = mg π dσ = mg a odtud m g σ =. (1) π d Při měření se stejnou trubicí jsou průměry d pro kapky různých kapalin přibližně stejné. Platí, že hmotnost kapky roste přímo úměrně s povrchovým napětím, proto použijeme při tomto měření srovnávací kapalinu, jejíž povrchové napětí při dané teplotě známe (nejčastěji volíme čistou vodu). Označíme-li povrchová napětí kapalin σ (měřená kapalina), σ 1 (voda) a hmotnosti jedné kapky kapalin m, m 1, dostaneme ze vztahu (1) výrazy m g σ = ; π d a z nich m g π d 1 σ 1 = σ m =. (2) σ 1 m 1 Při měření zjišťujeme hmotnost 50 až 150 kapek. Označíme- li hmotnost k kapek první kapaliny M a hmotnost k kapek druhé kapaliny M 1, je m = M k ; m = 1 M k 1 Dosadíme do vztahu (2) a dostaneme σ M =.(3) σ 1 M 1 Je-li jednou kapalinou čistá voda, jejíž povrchové napětí σ 1 při dané teplotě známe, můžeme ze vztahu (3) určit povrchové napětí σ jiné kapaliny: M σ = σ 1. (4) M 1 22
23 Postup: 1. Sestavte zařízení pro odkapávání kapaliny podle obrázku. Určete hmotnost prázdné kádinky m Nálevku naplňte určenou kapalinou, jejíž povrchové napětí zjišťujete a nechte jí odkapat trubicí do kádinky 50 až 150 kapek. Určete hmotnost m k kádinky s kapalinou. Vyjádřete hmotnost M odkapané kapaliny jako rozdíl plné a prázdné kádinky. 3. Nálevku, odkapávající trubici i kádinku propláchněte čistou vodou, kádinku dobře vysušte. 4. Postup opakujte s čistou vodou. Určete hmotnost m v kádinky s vodou a hmotnost M 1 stejného počtu kapek vody. 5. Pomocí vztahu (4) určete povrchové napětí určené kapaliny ve styku se vzduchem při dané teplotě. 6. Měření opakujte pro jiný počet kapek. σ = σ ± s 10 N m Výsledek vyjádřete se střední kvadratickou chybou s ve tvaru ( ) 8. Zjištěnou hodnotu povrchového napětí porovnejte s hodnotou v MFCHT a učiňte závěr. Pomůcky: úzká skleněná trubice, na koncích zabroušená skleněná nálevka pryžová hadička tlačka malá kádinka laboratorní váhy se sadou závaží stojan s držákem, čistá voda a kapalina, jejíž povrchové napětí chceme určit. 23
24 Vypracování: Z naměřených hodnot vypočítejte povrchové napětí σ určené kapaliny a dále určete dle vztahu s = n i= 1 ( x x ) n i ( n 1) 2 střední kvadratickou chybu. n k m [kg] m k [kg] m v [kg] M.10-3 [kg] M [kg] σ [N.m -1 ] σ.10-3 [N.m -1 ] = 3 ( σ σ ) 10 [N.m -1 ] σ [N.m -1 ] 2 Písemná příprava: 1. Na čem závisí povrchové napětí kapaliny? 2. Vysvětli princip měření povrchového napětí kapaliny kapkovou metodou. 3. Odvoď vztah pro výpočet povrchového napětí σ měřeného kapkovou metodou. 4. Navrhni způsob měření povrchového napětí kapaliny z kapilární elevace. 5. Odvoď vztah pro výpočet povrchového napětí kapaliny z kapilární elevace. 24
25 Laboratorní práce č. 11 Téma: a) teplotní roztažnost pevných látek, b) tepelná výměna při změně skupenství látek. Úloha: Řeš následující úlohy. Při řešení dodržuj schéma řešení slovní úlohy. 1. Při jaké změně teploty zinkového drátu je jeho relativní prodloužení 0,09%? Jaké je prodloužení drátu při této změně teploty, je-li počáteční délka drátu 321,0 mm? Pro zinek je α = 2, K -1. [ vzrůst o 31 C, 0,29mm] 2. Z tenkého plechu je vyříznuta deska se čtvercovou podstavou. Při teplotě 0 C je délka strany čtverce a 0 a jeho obsah S 0 = (a 0 ) 2. Vyjádřete obsah S tohoto čtverce jako funkci teploty t. [ S S0 (1 + 2α t) ] 3. Při teplotě 20 C má lithiové těleso hmotnost 534 g. Jakou hmotnost má jiné lithiové těleso téhož objemu při teplotě -10 C? Teplotní součinitel délkové roztažnosti lithia je 5, K - 1. [ 537g] 4. Vodní pára hmotnosti 1,75 kg a teploty 100 C vše chna zkapalní. Teplota vzniklé vody postupně klesne na 0 C a při dalším odebírání tepla chladičem vznikne led hmotnosti 0,70 kg. Jaké teplo odevzdá soustava chladiči? [ 4,82 MJ] 5. V kalorimetru o tepelné kapacitě 120.J.K -1 se nachází v rovnovážném stavu voda o hmotnosti 500 g a led o hmotnosti 10 g. Do kalorimetru ponoříme měděný váleček o hmotnosti 100 g a teplotě 300 C, Jaká bude výsledná teplota vody po opětovném vytvoření rovnovážného stavu? [ 3,5 C] 6. V uzavřené nádobě je sytá vodní pára hmotnosti 800 g a tlaku 57,8 kpa. Do nádoby vpustíme vodu o hmotnosti 13 kg. Jakou musí mít voda teplotu, aby všechna pára zkapalněla a soustava měla výslednou teplotu 70 C? Měrné skupenské teplo vypařování je 2,29 MJ.kg -1. [ 35,5 C] Pomůcky: MFCHT, kalkulátor 25
26 Laboratorní práce č. 12 Téma: Určení setrvačné hmotnosti tělesa mechanickým oscilátorem Úloha: Užitím mechanického oscilátoru urči setrvačnou hmotnost daného tělesa. Teoretický rozbor úlohy: Hmotnost tělesa určujeme vážením, tj. srovnáváním tíhových sil, kterými působí těleso a závaží na váhy. Využíváme statické účinky síly. Zákonitosti kmitavého pohybu umožňují zjistit hmotnost tělesa na základě dynamických účinku síly sledováním pohybu tělesa. F Jestliže těleso o hmotnosti m zavěsíme na pružinu o tuhosti k = ( l je prodloužení l pružiny působením síly o velikosti F ), vznikne mechanický oscilátor s periodou vlastního kmitání: T = 2π Známe-li periodu kmitání a tuhost pružiny můžeme určit hmotnost tělesa: m k 2 T k m = 2 4π V případě, že hmotnost pružiny m 0 není zanedbatelná ve srovnání s hmotnosti m tělesa je třeba použít : T = 2π m m + 3 k 0 Postup: 1. Pružinu upevněte na držák stativu a podél pružiny upevněte délkové měřidlo. Na pružinu zavěste první závaží (např. o hmotnosti 100 g) a pomocí měřidla určete počáteční polohu závaží. 2. Na pružinu zavěšujte postupně další závaží a pro každý případ určete opět polohu prvního závaží l 1. Výsledky zapisujte do tabulky a určete prodloužení pružiny l = l l. i 1 3. Vypočítejte velikost tíhové síly, která způsobila prodloužení pružiny l F G = mg a ( ) určete tuhost pružiny. Pro výpočet hmotnosti použijte průměrnou tuhost pružiny k. 4. Na pružinu zavěste těleso neznámé hmotnosti a mírným protažením pružinu rozkmitejte. 5. Stopkami změřte dobu, za kterou těleso vykoná 20 kmitů. Měření opakujte desetkrát. Určete průměrnou periodu T kmitavého pohybu a použijte ji při výpočtu hmotnosti tělesa. 6. Určete relativní odchylku měření hmotnosti pomocí vztahu T k δ m = 2 +, kde T a k jsou průměrné odchylky periody a tuhosti. T k Výsledek měření zapište ve tvaru m ± m, kde m = mδ m. Pomůcky: 26
27 pružina, sada závaží s háčkem, délkové měřidlo, stativ s držákem pružiny, těleso neznámé hmotnosti, stopky. Vypracování: Číslo měření m kg l 10 m l 10 m 3 3 F G N FG k = l N m 1 k = k k 1 N.m 5 k i i= 1 k = = 5 Číslo měření T s T s T = T T s 10 Ti i= 1 T = = 10 Výpočet hmotnosti m: 2 T k m = = 2 4π 27
28 Závěr: Bude obsahovat získané výsledky, diskusi výsledků a odpovědi na otázky: 1. Závisí perioda kmitání na amplitudě výchylky? Ověřte. 2. Bylo by možné použít mechanický oscilátor k měření hmotnosti v beztížném stavu? Navrhněte, jak by bylo třeba oscilátor upravit. Písemná příprava: 1. Vyjádři celkovou sílu, která způsobuje harmonické kmitání. 2. Uveď parametry pružinového oscilátoru. 3. Vysvětli pojem tuhost pružiny a uveď její definiční vztah. 4. Zapiš vztah pro úhlovou frekvenci v závislosti na parametrech mechanického oscilátoru. 5. Kdy nazýváme kmitání oscilátoru vlastní? 6. V závislosti na parametrech oscilátoru vyjádři vztahy pro periodu a frekvenci. 28
29 Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, příspěvková organizace PROTOKOL O LABORATORNÍ PRÁCI Z FYZIKY Laboratorní práce číslo: Téma úlohy: Třída: Datum: Jméno a příjmení: Spolupracovali: Úloha: Teoretický rozbor úlohy: Pomůcky: Postup: Vypracování: Závěr:
30 CHYBY MĚŘENÍ Mějme nějakou fyzikální veličinu x, jejíž přesnou hodnotu se snažíme měřením zjistit. Provedeme-li n měření této veličiny, dostaneme soubor hodnot x i, keré se budou od přesné hodnoty více či méně lišit. Toto je způsobeno chybami měření, které vznikají díky omezené přesnosti měřicích přístrojů, působením měřicího zařízení na měřenou veličinu a podobně. Pokud se nám podaří odstranit hrubé chyby měření (např. rozpojený el. obvod) a chyby systematické (např špatná kalibrace přístroje), bude výsledek měření zatížen pouze chybami náhodnými (např. šum elektrických obvodů), které se sestávají z velkého počtu navzájem nezávislých náhodných procesů, mají rozložení blízké normálnímu (Gaussovu) rozložení a nejpravděpodobnější hodnotu výsledku měření můžeme vypočítat pomocí aritmetického průměru Nejistotu, s jakou přesností jsme aritmetickým průměrem určili měřenou veličinu můžeme odhadnout pomocí střední kvadratické chyby aritmetického průměru, která je definovaná vztahem Pravděpodobná chyba aritmetického průměru udává takovou hodnotu chyby, při které je 50% pravděpodobnost, že se hodnota přesná neliší od aritmetického průměru více, než o tuto hodnotu a je definována vztahem Krajní chyba měření je taková chyba, v jejímž rozmezí se nachází správná hodnota s pravděpodobností 99,73% a můžeme ji vyčíslit pomocí vztahu
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA TERMODYNAMICKÁ TEPLOTNÍ STUPNICE, TEPLOTA 1) Převeďte hodnoty v
VíceFyzika - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceUČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie
PŘEDMĚT: FYZIKA ROČNÍK: SEXTA VÝSTUP UČIVO MEZIPŘEDM. VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, PROJEKTY, KURZY POZNÁMKY Zná 3 základní poznatky kinetické teorie látek a vysvětlí jejich praktický význam Vysvětlí pojmy
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VíceLaboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
Více3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj
3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj a) tepelný děj přechod plynu ze stavu 1 do stavu tepelnou výměnou nebo konáním práce dále uvaž., že hmotnost plynu m = konst. a navíc
VíceNázev: Studium kmitů na pružině
Název: Studium kmitů na pružině Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika) Tematický celek: Mechanické kmitání
Více1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu
Měření modulu pružnosti Úkol : 1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu Pomůcky : - Měřící zařízení s indikátorovými hodinkami - Mikrometr - Svinovací metr
VíceSbírka příkladů z fyziky. 2.ročník
22.Postupné mechanické vlnění 22.)Jakou rovnici má vlna, jejíž frekvence je 30Hz a amplituda 2cm, jestliže postupuje v kladném směru osy x rychlostí 3 m/s? 22.2)Harmonická sinusová vlna se šíří od zdroje
VíceLaboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 1: Přibližné určení průměru molekuly kyseliny olejové ymnázium Přírodní vědy moderně
VíceZákladní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo
Molekulová fyzika a termika Základní poznatky Základní poznatky Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Termika = část fyziky zabývající se studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D09_Z_OPAK_T_Plyny_T Člověk a příroda Fyzika Struktura a vlastnosti plynů Opakování
VíceFyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky
VíceLaboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY G Gymnázium Hranice
Více[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o
3 - Termomechanika 1. Hustota vzduchu při tlaku p l = 0,2 MPa a teplotě t 1 = 27 C je ρ l = 2,354 kg/m 3. Jaká je jeho hustota ρ 0 při tlaku p 0 = 0,1MPa a teplotě t 0 = 0 C [1,29 kg/m 3 ] 2. Určete objem
VíceIII. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo
VícePLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. ρ = 8,0 kg m, M m 29 10 3 kg mol 1 p =? Příklady
Příklady 1. Jaký je tlak vzduchu v pneuatice nákladního autoobilu při teplotě C a hustotě 8, kg 3? Molární hotnost vzduchu M 9 1 3 kg ol 1. t C T 93 K -3 ρ 8, kg, M 9 1 3 kg ol 1 p? p R T R T ρ M V M 8,31
VíceMolekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů
Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou
Více6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)
TEPLO 1. Na udržení stále teploty v místnosti se za hodinu spotřebuje 4,2 10 6 J tepla. olik vody proteče radiátorem ústředního topení za hodinu, jestliže má voda při vstupu do radiátoru teplotu 80 ºC
VíceKalorimetrická měření I
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Kalorimetrická měření I Úvod Teplo Teplo Q je určeno energií,
VíceZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 5: Měření tíhového zrychlení
ZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: číslo skupiny: Spolupracovali: 1 Úvod 1.1 Pracovní úkoly [1] Úloha 5: Měření tíhového zrychlení Jméno: Ročník, kruh: Klasifikace: 1. V domácí
VíceMezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid
Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín
VíceLaboratorní úloha č. 4 - Kmity II
Laboratorní úloha č. 4 - Kmity II Úkoly měření: 1. Seznámení s měřením na přenosném dataloggeru LabQuest 2 základní specifikace přístroje, způsob zapojení přístroje, záznam dat a práce se senzory, vyhodnocování
Více1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku. 3. Výsledky měření graficky znázorněte, modul
VíceMolekulová fyzika a termika:
Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta
VíceLaboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník
VíceMěření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny
Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny Online: http://www.sclpx.eu/lab2r.php?exp=2 V tomto experimentu vycházíme z pojetí klasického pokusu s pružinovým oscilátorem. Z periody kmitů se obvykle
VíceMěření měrné telené kapacity pevných látek
Měření měrné telené kapacity pevných látek Úkol :. Určete tepelnou kapacitu kalorimetru.. Určete měrnou tepelnou kapacitu daných těles. 3. Naměřené hodnoty porovnejte s hodnotami uvedených v tabulkách
VíceMechanické kmitání a vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Pohyb tělesa, který se v určitém časovém intervalu pravidelně opakuje periodický pohyb S kmitavým pohybem se setkáváme např.: Zařízení, které volně kmitá, nazýváme mechanický
VíceVNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika
VNITŘNÍ ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika Zákon zachování energie Ze zákona zachování mechanické energie platí: Ek + Ep = konst. Ale: Vnitřní energie tělesa Každé těleso má
VíceTermodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické
Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=
VíceDUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia
projekt GML Brno Docens DUM č. 12 v sadě 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia Autor: Vojtěch Beneš Datum: 03.05.2014 Ročník: 1. ročník Anotace DUMu: Kapaliny, změny skupenství Materiály
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Kalibrace teploměru, skupenské teplo Datum měření: 17. 12. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: Část I Kalibrace rtuťového
Víceměření teploty Molekulová fyzika a termika Teplotní délková roztažnost V praxi úlohy
měření teploty Molekulová fyzika a termika rozdíl mezi stupnicí celsiovskou a termodynamickou př. str. 173 (nové vydání s. 172) teplo(to)měry roztažnost látek rtuťový, lihový, bimetalový vodivost polovodičů
VíceMěření povrchového napětí
Měření povrchového napětí Úkol : 1. Změřte pomocí kapilární elevace povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. 2. Změřte pomocí kapkové metody povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. Pomůcky
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK
STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK 1. Druhy pevných látek AMORFNÍ nepravidelné uspořádání molekul KRYSTALICKÉ pravidelné uspořádání molekul krystalická mřížka polykrystaly více jader (krystalových zrn),
VíceMěření momentu setrvačnosti
Měření momentu setrvačnosti Úkol : 1. Zjistěte pro dané těleso moment setrvačnosti, prochází-li osa těžištěm. 2. Zjistěte moment setrvačnosti daného tělesa k dané ose metodou torzních kmitů. Pomůcky :
VíceNamáhání na tah, tlak
Namáhání na tah, tlak Pro namáhání na tah i tlak platí stejné vztahy a rovnice. Velikost normálového napětí v tahu, resp. tlaku vypočítáme ze vztahu: resp. kde je napětí v tahu, je napětí v tlaku (dále
Více4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako
1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti
VícePříklady k zápočtu molekulová fyzika a termodynamika
Příklady k zápočtu molekulová fyzika a termodynamika 1. Do vody o teplotě t 1 70 C a hmotnosti m 1 1 kg vhodíme kostku ledu o teplotě t 2 10 C a hmotnosti m 2 2 kg. Do soustavy vzápětí přilijeme další
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceZákony ideálního plynu
5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8
VíceTESTY Závěrečný test 2. ročník Skupina A
1. Teplota tělesa se zvýšila o o C. Analogicky tomu lze říci, že se a) snížila o K. b) zvýšila o 93,15 K c) snížila o 53,15 K d) zvýšila o K. Částice v látce se pohybují a) neustáleným a uspořádaným pohybem
VíceMechanické kmitání - určení tíhového zrychlení kyvadlem
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 9 Mechanické kmitání - určení
VíceMěření měrného skupenského tepla tání ledu
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření měrného skupenského tepla tání ledu Úvod Tání, měrné
VíceFyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 2 Fyzikální veličiny a jednotky,
Více4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul
Fyzika 20 Otázky za 2 body. Celsiova teplota t a termodynamická teplota T spolu souvisejí známým vztahem. Vyberte dvojici, která tento vztah vyjadřuje (zaokrouhleno na celá čísla) a) T = 253 K ; t = 20
VíceKMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině
KMITÁNÍ PRUŽINY Pomůcky: LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině Postup: Těleso zavěsíme na pružinu a tu zavěsíme na pevně upevněný siloměr (viz obr. ). Sondu připojíme k LabQuestu a nastavíme
VíceFyzikální praktikum I
Kabinet výuky obecné fyziky, UK MFF Fyzikální praktikum I Úloha č. II Název úlohy: Studium harmonických kmitů mechanického oscilátoru Jméno: Ondřej Skácel Obor: FOF Datum měření: 2.3.2015 Datum odevzdání:...
VíceStanovení měrného tepla pevných látek
61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,
VíceVY_52_INOVACE_2NOV47. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7.
VY_52_INOVACE_2NOV47 Autor: Mgr. Jakub Novák Datum: 10. 9. 2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Mechanické vlastnosti kapalin Téma: Vztlaková síla
VíceHUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK
HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK Hustota látek je základní informací o studované látce. V případě homogenní látky lze i odhadnout druh materiálu s pomocí známých tabulkovaných údajů (s ohledem na barvu a vzhled materiálu
Více1. Teorie. jednom konci pevně upevněn a na druhém konci veden přes kladku se zrcátkem
MěřENÍ MODULU PRUžNOSTI V TAHU TEREZA ZÁBOJNÍKOVÁ 1. Teorie 1.1. Měření modulu pružnosti z protažení drátu. Pokud na drát působí síla ve směru jeho délky, drát se prodlouží. Je li tato jeho deformace pružná
VíceZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak
VíceÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D08_Z_OPAK_T_Uvodni_pojmy_vnitrni_energie _prace_teplo_t Člověk a příroda Fyzika
VíceIDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice
IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice Ideální plyn ) rozměry molekul jsou zanedbatelné vzhledem k jejich vzdálenostem 2) molekuly plynu na sebe působí jen při vzájemných srážkách 3) všechny srážky jsou dokonale
Více5. Duté zrcadlo má ohniskovou vzdálenost 25 cm. Jaký je jeho poloměr křivosti? 1) 0,5 m 2) 0,75 m 3) Žádná odpověď není správná 4) 0,25 m
1. Vypočítejte šířku jezera, když zvuk šířící se ve vodě se dostane k druhému břehu o 1 s dříve než ve vzduchu. Rychlost zvuku ve vodě je 1 400 m s -1. Rychlost zvuku ve vzduchu je 340 m s -1. 1) 449 m
VíceMěření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem
Úloha č. 3 Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úkoly měření: 1. Určete tíhové zrychlení pomocí reverzního a matematického kyvadla. Pro stanovení tíhového zrychlení, viz bod 1, měřte
Více( r ) 2. Měření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku
ěření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku 1 ěření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku Úkol č.1: Získejte mechanickou hysterezní křivku pro dráty různé tloušťky
Více13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení:
13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení: 4 otázky za 2 body = 8 bodů Datum: 1 příklad za 3 body = 3 body Body: 1 příklad za 6 bodů = 6 bodů Celkem: 30 bodů příklady: 1) Sportovní vůz je schopný zrychlit
VíceAutor: Jana Krchová Obor: Fyzika FYZIKÁLNÍ VELIČINY. Délka Doplň ve větě chybějící slova: Fyzikální veličina je těles, kterou lze..
FYZIKÁLNÍ VELIČINY Délka Doplň ve větě chybějící slova: Fyzikální veličina je těles, kterou lze.. Doplň chybějící písmena : Každá fyzikální veličina má: 1) - - z v 2) z - - - k 3) - - k l - d - - j - -
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].
Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314
VíceFyzika. 7. Motor o příkonu 5 kw pracuje s účinností 80 %. Pracuje-li 1 hodinu, vykoná práci: a) 14, J b) Wh c) 4 kwh d) kj
Fyzika 1. Která veličina je bezrozměrná? a) permitivita prostředí b) relativní permeabilita prostředí c) zvětšení čočky d) absolutní index lomu prostředí 2. Do odměrného válce o vnitřním průměru 50 mm
Více2.1 2.2. Testový sešit neotvírejte, počkejte na pokyn!
FYZIKA DIDAKTICKÝ TEST FYM0D11C0T03 Maximální bodové hodnocení: 45 bodů Hranice úspěšnosti: 33 % 1 Základní informace k zadání zkoušky Didaktický test obsahuje 20 úloh. Časový limit pro řešení didaktického
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceFYZIKA I cvičení, FMT 2. POHYB LÁTKY
FYZIKA I cvičení, FMT 2.1 Kinematika hmotných částic 2. POHYB LÁTKY 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 Těleso při volném pádu urazí v poslední sekundě dvě třetiny své dráhy. Určete celkovou dráhu volného
VíceF MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18
F MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18 Podpis: Třída: Verze testu: A Čas na vypracování: 120 min. Datum: Učitel: INSTRUKCE PRO VYPRACOVÁNÍ PÍSEMNÉ PRÁCE: Na vypracování zkoušky máte 120 minut.
VíceT0 Teplo a jeho měření
Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. IV Název: Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky
VíceMOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 3.. 04 Název zpracovaného celku: MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Studuje tělesa na základě jejich částicové struktury.
VíceII. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO
II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: č. 5 - Kalibrace teploměru, skupenské teplo Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 6.10.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly 1.1 - Kalibrace
VíceÚlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium
Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium V řešení číslujte úlohy tak, jak jsou číslovány v zadání. U všech úloh uveďte stručné zdůvodnění. Vyřešené úlohy zašlete elektronicky
VíceKalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých
Úloha 6 02PRA1 Fyzikální praktikum 1 Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých měření i ověří Gay-Lussacův zákon.
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Autor Mgr. Vladimír Hradecký Číslo materiálu 8_F_1_02 Datum vytvoření 2. 11. 2011 Druh učebního materiálu
VíceLaboratorní práce č. 1: Měření délky
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 1: Měření délky G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3.
VíceŘešení úloh 1. kola 58. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie C Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 5, 6, 7), J. Jírů (3), L.
Řešení úloh 1. kola 58. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie C Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 5, 6, 7), J. Jírů (3), L. Ledvina (4) 1.a) Na dosažení rychlosti v 0 potřebuje každý automobil dobu t v 0
VíceOTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6
OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6 POSUZOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE EUROKÓDŮ 1. Jaké mezní stavy rozlišujeme při posuzování konstrukcí podle EN? 2. Jaké problémy řeší mezní stav únosnosti
Více1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu
1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
VíceMěření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem
Měření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem Problém A. Změření kapacity kalorimetru (tzv. vodní hodnota) pomocí elektrického ohřevu s měřeným příkonem. B. Změření měrné tepelné kapacity hliníku směšovací
Více9. Struktura a vlastnosti plynů
9. Struktura a vlastnosti plynů Osnova: 1. Základní pojmy 2. Střední kvadratická rychlost 3. Střední kinetická energie molekuly plynu 4. Stavová rovnice ideálního plynu 5. Jednoduché děje v plynech a)
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIX Název: Pád koule ve viskózní kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne:
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VícePomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika
VíceMaturitní otázky z předmětu FYZIKA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu FYZIKA 1. Pohyby z hlediska kinematiky a jejich zákony Klasifikace pohybů z hlediska trajektorie a závislosti rychlosti
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Ideální plyn Protože popsat chování plynů je nad naše možnosti, zavádíme zjednodušený model tzv. ideálního plynu, který má tyto vlastnosti: Částice ideálního plynu
VíceVlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny
Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří
VíceVnitřní energie, práce a teplo
Vnitřní energie, práce a teplo Zákon zachování mechanické energie V izolované soustavě těles je v každém okamžiku úhrnná mechanická energie stálá. Mění se navzájem jen potenciální energie E p a kinetická
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti kapalin
Struktura a vlastnosti kapalin Povrchová vrstva kapaliny V přírodě velmi často pozorujeme, že se povrch kapaliny, např. vody, chová jako pružná blána, která unese např. hmyz Vysvětlení: Molekuly kapaliny
VíceMaturitní témata fyzika
Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin
VíceTermodynamika 1. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 1 UJOP Hostivař 2014 Termodynamika Zabývá se tepelnými ději obecně. Existují 3 termodynamické zákony: 1. Celkové množství energie (všech druhů) izolované soustavy zůstává zachováno. 2. Teplo
Více