ANALÝZA STAVU BARIÉR VE MĚSTĚ TŘINEC GENEREL BEZBARIÉROVÝCH TRAS

Transkript

1 ANALÝZA STAVU BARIÉR VE MĚSTĚ TŘINEC GENEREL BEZBARIÉROVÝCH TRAS

2 OBJEDNATEL: MĚSTO TŘINEC MĚSTSKÝ ÚŘAD JABLUNKOVSKÁ TŘINEC ZPRACOVATEL: ING.RENATA ZDAŘILOVÁ, PH.D. OKRAJOVÁ 1350/ HAVÍŘOV-PODLESÍ IČ: SPOLUPRÁCE: ING.KAREL ZEMAN 04/2009

3 ÚVOD Současným trendem je objevování nových cest, které umožní lidem se zdravotním postižením zvolit si domov a způsob života podle svých představ a žít tak samostatně. V této souvislosti si musíme uvědomit, že základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti je přístupnost prostranství a staveb, jejich užívání a možnost se v nich volně pohybovat. Jde o naplnění práva na svobodu pohybu v nejširším slova smyslu. Toto právo je u občanů se zdravotním postižením omezováno architektonickými, dopravními a informačními bariérami, jejichž existence je v řadě případů zcela neopodstatněná. Jejich odstranění vede k celkové humanizaci prostředí pro všechny občany. Všeobecně stále přetrvává mylný názor, že bezbariérové řešení staveb a veřejných prostranstvích se vztahuje jen na trvale zdravotně postižené, a to na osoby na vozíku, neslyšící a nevidomé. Ve skutečnosti se bezbariérovost týká mnohem širšího okruhu osob s ostatními vážnými pohybovými postiženími a omezeními, jako jsou malé děti, lidé s kočárky, cestující se zavazadly, senioři se sníženou pohyblivostí, schopností rychlé reakce a odhadu situace, osoby postižené dočasně vlivem úrazu či lidé malého nebo nadměrného vzrůstu. PŘÍSTUPNÉ PROSTŘEDÍ Přístupnost Zohlednění rozmanitosti uživatelů každý musí mít zajištěn přístup do budov a vnějšího prostředí bez cizí pomoci. Bezpečnost Každý má právo na život, práci a odpočinek v bezpečném prostředí. Samotný návrh a provedení budov, prostorů a jednotlivých prvků musí zajistit bezpečnost pro všechny uživatele. Použitelnost Každý musí v co největší míře používat stavby se stejným vybavením. Požitek Každý si zaslouží stejnou radost a požitek z dobře navrženého vstřícného prostředí. Ohleduplnost Při návrhu a realizaci musíme být ohleduplní k specifickým potřebám a požadavkům přístupného prostředí, neboť ohleduplnost nic nestojí. Srozumitelnost Každému musí být umožněno se ve vnějším prostředí a budově orientovat a pohybovat bez cizí pomoci formou srozumitelných informace a prostorovým uspořádání stavby. Funkčnost Návrh bezkolizního dispozičního řešení s funkčními vazbami a odpovídajícími manipulačními nároky. Charakteristické znaky přístupného a plnohodnotného prostředí

4 CHARAKTERISTIKA MĚSTA TŘINEC Základní informace Rozloha: města: Populace k : Části města: 95,6 km osob Lyžbice, Dolní Lištná, Horní Lištná, Oldřichovice, Karpentná, Tyra, Guty, Nebory, Kanada, Konská, Kojkovice, Osůvky, Ropice, Staré Město Z následující tabulky je zřejmé, že velkým problémem v Třinci a jeho okolí je snížení počtu mladých obyvatel a zvýšení podílu obyvatel nad 60 let. Úbytek obyvatel Třinecka ve věku do 14 let od roku 1970 do roku 2001 tvořil 8,3 %, zatímco počet seniorů neustále roste, zvýšení od roku 1970 téměř o 5 %. Vývoj počtu obyvatel města Třinec podle věkové struktury Věk Počet obyvatel v roce (v %) let 25,4 21,7 17, let 60,3 61,6 63,6 60 let a více 14,3 16,6 19,1 Zdroj: Komunitní plán sociálních služeb města Třinec Stejně jako zdraví patří i nemoc a zdravotní postižení k životu. Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Tyto osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při hledání přístupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Z další tabulky vyplývá, že na území správní oblasti Třince je evidováno celkem postižených osob. Jedná se o data zesumarizované na základě žádostí těchto občanů o různé druhy příspěvků, popř. získané odborem Sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Třinec od některých poskytovatelů služeb. Nicméně nepředpokládá se, že by se jednalo o počty, které by dokonale odpovídaly skutečnosti, tato oblast v současnosti není komplexně zmapována jedná se spíše o předběžný hrubý odhad a přesné data se očekávají získat prostřednictvím plánovaného výzkumu trhu sociálních služeb.

5 Počty osob se zdravotním omezením za správní oblast Třinec Druh zdravotního postižení Počet postižených osob Duševní onemocnění Mentální postižení 105 Jiné zdravotní postižení zrakově postižení 100 sluchové postižení 33 vozíčkáři 302 jiné postižení 660 kombinované a tělesné postižení civilizační onemocnění Celkem zdravotně postižených osob není v součastnosti zmapováno není v součastnosti zmapováno není v součastnosti zmapováno Zdroj: Komunitní plán sociálních služeb města Třinec

6 CHARAKTERISTIKA POŽADAVKŮ PŘÍSTUPNÉHO PROSTORU PODMÍNKY SNADNÉHO POHYBU A MANIPULACE Omezená schopnost pohybu a orientace je široký pojem pro stanovení jednotných požadavků samostatného a bezpečného pohybu. Každá dílčí skupina má svá specifika a potřeby, která musíme respektovat při vytváření jednotného přístupného prostředí: osoby se zdravotním postižením: o osoby s těžkým pohybovým postižením o osoby se smyslovým postižením zraku o osoby se smyslovým postižením sluchu o osoby s dočasným zdravotním postižením osoby s akutním úrazem znemožňujícím pohyb (např. zlomené končetiny) a osoby trpící náhlou zdravotní indispozicí (nevolnost, alergie, epilepsie, astma apod.) senioři osoby s dočasným pohybovým omezením (těhotné ženy, rodiče s malými dětmi v kočárcích či bez nich, osoby doprovázející lidi s mentálním postižením, osoby přepravující objemné či těžké nákupy nebo zavazadla) osoby malého či nadměrného vzrůstu OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Osoby s pohybovým postižením Příkladem jsou osoby na vozíku pro invalidy a vážným pohybovým postižením, např. osoby s berlemi či francouzskými holemi. Pro jejich snadný pohyb je nezbytné eliminovat nebo zajistit možnost překonání rozdílů ve výškových úrovních. Výškové rozdíly a délkové mezery, které mohou být snadno překonatelné ostatními uživateli, musí být v co největší míře minimalizovány. Při vytváření vnějšího prostředí musíme vzít také v úvahu stále se zvyšující počet elektrických vozíků, které oproti ručním vozíkům snižují schopnost překonat horizontální a vertikální proluky. Nelze zapomínat ani na to, že vážným problémem této skupiny uživatelů staveb jsou nedostatečné manipulační plochy, zajišťující podmínky pro změny směru a otáčení invalidního vozíku. Osoby se smyslovým postižením a) Osoby s úplnou nebo částečnou ztrátou zraku nevidomí a slabozrací Osoby s úplnou ztrátou zraku potřebují pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu a prostorové orientace srozumitelně a jednoznačně (technikou slepecké hole) identifikovat hmatové prvky a značení, trasování vycházející z prvků a jejich vazeb zjistitelných hmatem a akustické informace. Úpravy jsou zejména zaměřeny na: zajištění vodicích linií, tvořených především prvky vystupujícími nad pochozí rovinu, v odůvodněných případech (nástupiště, plochy zastávek, přechody na pozemních komunikacích apod.), prvky vnímatelnými holí a nášlapem, umístěnými v pochozí rovině (speciální dlažby z povrchu hmatově charakteristicky odlišného od okolí) identifikaci bezprostředního okolí (např. přítomnost prostorových schodišť, lávek, konců nástupišť, čekáren apod.) předávání informací o okolí a službách (především akustickým způsobem) Osobám s částečnou ztrátou zraku pomáhají opatření: užití nereflexních značek se silným barevným kontrastem krátké a lehce srozumitelné nápisy, psané velkými písmeny plány umístění, pokyny pro nákup jízdenek apod. by měly být čitelné z velmi malé vzdálenosti a provedeny jednoduchým a srozumitelným způsobem

7 b) Osoby s úplnou nebo částečnou ztrátou sluchu neslyšící a nedoslýchaví Pro bezpečný pohyb osob s úplnou i částečnou ztrátou sluchu jsou nutné vizuálně sdělené informace. Jejich orientaci zkvalitní navržená opatření: zavedení vizuálních informačních systémů v odbavovacích halách dopravního systému, na zastávkách, nástupištích, nástupních ostrůvcích apod. zavedení vizuálního systému varovných signálů vybavení přepážek v dopravních systémech hovorovým systémem pro nedoslýchavé SENIOŘI Pro starší osoby nabývá na významu přístupnost a dosažení cíle pomocí chůze. Tato skupina není schopna ujít vzdálenost m bez zastávky, což je nutné respektovat při návrhu bezbariérových pěších tras a vhodném umístění mobiliáře (lavičky). Značný problém pro chůzi starších lidí představují výškové rozdíly. Při překonání těchto rozdílů je nutné zajistit různá opatření ke snížení únavy a nesnází použitím podpory, např. zábradlí, madla, podesty apod. Zároveň některá opatření, původně navržená a realizovaná pro jiné skupiny uživatelů (například akustická signalizace na přechodech pro nevidomé a slabozraké), jsou často také využívána staršími osobami. P O S T I Ž E N Í tělesné omezení tělesné postižení bez mentálního postižení tělesné postižení s přidruž. ment. postižením schopný chůze neschopný chůze schopný chůze neschopný chůze zrakové postižení slabozraký nevidomý smyslové omezení hluchoslepý sluchové postižení nedoslýchavý neslyšící mentální omezení mentální postižení lehké mentální postižení Členění fenoménu omezení podle oblastí postižení

8 POPIS BEZBARIÉROVÝCH TRAS Problematika analýzy stavu bariér ve městě Třinec s řešením generelu bezbariérových tras je řešena v souladu s Národního rozvojového programu mobility pro všechny a jeho novelizací z roku 2008 (usnesení vlády České republiky ze dne 26.března 2008 č.292). Tato analýza komplexně postihuje problematiku bezbariérového užívání ve městě Třinec s cílem zajistit svobodný pohyb pro všechny skupiny obyvatelstva. Úkolem tohoto projektu je zmapovat současnou situaci a posoudit přístupnost dopravní infrastruktury v návaznosti na veřejné budovy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Vzhledem ke konfiguraci terénu města Třinec a na základě analýzy stávajícího stavu byly základní páteřní trasy zvoleny tak, aby se v rámci těchto tras eliminovalo překonávání výrazných výškových rozdílů v řešeném územím a s cílem vytvoření uceleného souboru bezbariérových tras jako celku. Jelikož se město postupně věnuje odstraňováním bariér městského prostoru a rádo by v této činnosti pokračovalo, byly na základě místních zkušeností a ve spolupráci se zdravotně postiženými vytipovány hlavní páteřní trasy pěší dopravy, které propojují významné objekty občanského vybavení. Jedná se o následující trasy: Trasa A ZÁPAD Trasa B STŘED Trasa C - VÝCHOD Tyto trasy jsou přehledně zpracovány v grafické části této analýzy. Komplexní trasy jsou předmětem výkresů celkových situací pro trasy a objekty a úpravy a objekty, vždy se zakreslením do technické mapy a ortofotomapy. Při průzkumu stávající dopravní infrastruktury byly sledovány všechny parametry bezbariérového užívání po celé délce navržené trasy na základě platných legislativních a normových předpisů. Jedná se o šířkové parametry, podélné a příčné sklony, nájezdy na chodníky, řešení hmatových úprav, označení vjezdů, řešení zastávek-nástupišť-městské autobusové dopravy apod. Obecné zásady řešení bezbariérových prvků dopravní infrastruktury jsou popisovány v části Zásady bezbariérového prostředí městského prostoru, které jsou podkladem pro následné projektové řešení bezbariérových úprav vytipovaných míst. TRASA A ZÁPAD Hlavní páteřní trasa je představována ulicí Lidickou, na níž se navazují jednotlivé větve bezbariérových tras, jenž zpřístupňují občanské vybavení v této části města Třinec. Součástí této trasy pěší dopravy je také městská hromadná doprava, která je v městě zajišťována bezbariérovými autobusovými linkami, a je vedena právě ulicí Lidickou. Na trase bylo vytipováno 34 objektů občanského vybavení. Jedná se zejména o školské objekty, dům dětí a mládeže, významné sportovní centrum města Třinec, knihovna, finanční úřad apod. Z hlediska jednotlivých úprav jde o trasu, na které se zčásti nacházejí již rekonstruované komunikace pro pěší. Bohužel, v rámci těchto prací nebyly řádně respektovány zásady pro řešení bezbariérových úprav v místech přechodů přes komunikace, jak vyplývá z analýzy této trasy. Celkem se zde nachází 73 míst k úpravách pro zajištění bezbariérovosti dle platných předpisů, zejména ČSN Projektování místních komunikací. Místa u obytných domů je vhodné řešit formou obytných zón např. úpravy ulice Štefánikova. Na trase A by měly být započaty první úpravy. Etapizace podle důležitosti bezbariérových úprav: 1.etapa - ulice Bezručova, Lesní Lidická

9 Tyršova, Máchova Reymontova, Komenského, Čapkova Napojení městské knihovny Štefánikova, Slezská Slezská, Beskydská 2.etapa ulice Přátelství Slezská, Dukelská B.Němcové Lesní, sportovní zařízení Frýdecká TRASA B STŘED Hlavní páteřní trasa je představována ulicí 1.máje a Jablunkovskou, na níž se navazují jednotlivé větve bezbariérových tras, jenž zpřístupňují občanské vybavení v této části města Třinec. Součástí této trasy pěší dopravy je v místě ulice 1.máje, Jablunkovská městská hromadná doprava. Na trase bylo vytipováno 17 objektů občanského vybavení. Jedná se zejména o městský úřad, školské objekty, polici, úřad práce, bezbariérový dům města Třinec apod. Rekonstruované úseky chodníků jsou v oblasti náměstí T.G.Masaryka, promenády podél ulice Jablunkovská a v okolí městského úřadu a nám.míru. Podobně jako u trasy A i zde v rámci těchto prací úprav v místech přechodů přes komunikace nebyly řádně respektovány zásady pro řešení bezbariérového užívání. Celkem se zde nachází 54 míst k úpravách pro zajištění bezbariérovosti dle platných předpisů. Mnohé úpravy, zvláště podél ulice Jablunkovská, lze řešit formou obytné zóny se zachováním výškové úrovně chodníku i v místech vjezdů k obytnům blokům. TRASA C VÝCHOD Hlavní páteřní trasa je vedena ulicí Hřbitovní a Kaštanová. Tato trasa jako jedniná uvažuje zajištění bezbariérového užívání především autobusovou dopravou. Tato trasa je nejvíce bariérová, zvláště k členitosti tohoto území a předělením železniční tratí a řekou Olše. Propojení s ostatními trasami je v podstatě možné pouze u městského úřadu a v návaznosti na náměstí T.G.Masaryka. Výškový rozdíl mezi části Sosna a středem města lze eliminovat přebudováním trasy od nemocnice Sosna jde o výraznou změnu sklonu stávajícího chodníku. Na trase bylo vytipováno 10 objektů občanského vybavení. Jedná se o nemocnici Sosna, školské objekty, domov důchodců. Celkem se zde nachází 27 míst k úpravách pro zajištění bezbariérovosti dle platných předpisů, přičemž nejzávažnější je zmiňovaný nepoměr sklonu terénu.

10 ZÁSADY BEZBARIÉROVÉHO PROSTŘEDÍ MĚSTSKÉHO PROSTORU CHODNÍKY Požadavky na chodníky jsou předmětem 5, odst.(1) a bodu 1.4 Chodníky, přílohy č.1 vyhlášky č. 369/2001 Sb. Přitom je nutno respektovat bod 1.1 Úprava povrchů a 1.2 Výškové rozdíly. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat: výškový rozdíl nesmí být vyšší než 20 mm, jinak musí být řešen šikmými rampami; komunikace pro pěší řešit s důsledným dodržením vodicí linie pro zrakově postižené, přičemž obrubník komunikace z bezpečnostních důvodů není nikdy vodicí linií; překážky na komunikacích pro pěší osadit se zachováním průchozího profilu šířky nejméně mm, výjimečně lze snížit na 900 mm u technického vybavení komunikací a svislého dopravního značení; přirozenou vodicí linií pro pohyb nevidomého může tvořit zvýšený obrubník trávníku, fasáda domu, zábradlí se spodní vodicí tyčí apod. Vodicí linie nemá smysl, pokud není její začátek jasně identifikovatelný; přirozená vodicí linie může být opětovně přerušena na vzdálenost max mm. Přerušení v délce větší než mm musí být doplněno vodicí linií umělou; zvýšené chodníky musí být od vozovky odděleny obrubníky s podstupnicí s výškovým rozdílem (nášlapem) mm (viz ČSN ); další detailní požadavky na chodníky (pásy pro pěší) stanovuje část 10, ČSN Poznámka Rozdíl mezi chodníkem (pásem pro pěší) a rampou je určen výkladem odboru stavebního řádu MMR. Rozdíl mezi uvedeným prvky staveb je popsán v článku ČSN Navrhování místních komunikací. Z uvedeného vyplývá, že přístup na lávky a do podchodů (bez návaznosti na pozemní stavbu nebo stavbu dopravní) s navazujícími pěšími komunikacemi se řeší výhradně jako komunikace (chodník) s podélným sklonem, dtto vlastní přístup na nástupiště a plochy zastávek veřejné dopravy. PŘECHODY A KŘIŽOVATKY Při řešení přechodů a křižovatek musíme klást velký důraz na samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých se zajištěním hmatových prvků a akustické signalizace (nedílná součást světelné signalizace). Hmatovými prvky jsou: varovný pás, který hmatově a vizuálně slouží vyznačení rozhraní vstupu do nebezpečného prostoru. Musí mít šířku 400 mm, kterou je nutno dodržet, neboť šířka pásu určuje jeho funkci; signální pás, jenž označuje orientačně důležité místo a vede nevidomého ve směru chůze. Jeho délka musí být nejméně mm a šířka mm. Signální pásy mají být vedeny přímo a změna směru se provádí především v pravém úhlu. Signální pás musí být ukončen vždy u přirozené vodicí linie; vodicí pás přechodu se užívá u přechodů vedených v šikmém směru, delších než mm, v oblouku a tam, kde signální pás by byl kratší než mm. Podmínky řešení přechodů s popisem jednotlivých prvků jsou stanoveny v 2, 3, odst. (3) a (4), v bodě 1.4. Chodníky a 1.5. Přechody a nástupiště přílohy č.1 vyhlášky. Další podmínky jsou také v ČSN Projektování místních komunikací: chodníky v místech přechodů přes komunikace musí mít snížený obrubník na výškový rozdíl 20 mm oproti vozovce a musí být opatřeny signálními pásy, spojujícími varovné pásy s vodícími liniemi;

11 nájezdy na chodník v místě přechodů přes komunikaci musí být provedeny šikmou rampou ve sklonu max. 12,5 %. Stejný sklon musí mít i šikmé plochy, navazující na nájezd do stran. Nájezdy se provádějí v celé šířce značeného přechodu, nejméně však v šířce mm; přechody vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny také signalizací zvukovou. Sloupek signalizace pro pěší se umísťuje přednostně do signálního pásu, ovládání samoobslužných signalizačních zařízení musí být umístěno nejvýše mm od úrovně komunikace pro pěší. Vzdálenost sloupku od obrubníku chodníku určuje ČSN rampová část přechodu průchozí prostor min.900mm Přechod pro chodce standardní hmatové úpravy v místě přechodu dle ČSN s dodržením průchozího prostoru 900mm v místě ukončení varovného pásu je výškový rozdíl mezi chodníkem a vozovkou nejméně 80mm vodící pás přechodu navazuje na signální pás přechod v oblouku R<12m vždy vybaven vodícím pásem min.přesah varovného pásu 800mm přerušení hladkou plochou Nároží s přechody pro chodce standardní hmatové úpravy v místě nároží s přechody dle ČSN Vodící pásy přechodu prováděné v rámci vodorovného dopravního značení na určených typech přechodů (vedených šikmo, z oblouku, delších než 8m)

12 v místě ukončení varovného pásu je výškový rozdíl mezi chodníkem a vozovkou nejméně 80mm rampová část chodníku ve sklonu do 12,5% Uspořádání sníženého chodníku při šířce neumožňující standardní uspořádání dle ČSN V místě přechodů je třeba docílit snížení na úroveň 20 mm nad vozovku. Boční rampy tvoří převážně zborcenou plochu nebezpečné pro vozíčkáře. V případech, kdy mezi koncem rampového nájezdu a domem, plotem apod. není možnost průchodu, resp. průjezdu pro vozík š=900mm, je třeba rampový nájezd navrhnout v celé šířce chodníku průchozí prostor min.900mm Místo pro přecházení dle ČSN V místě neznačených přechodů jsou nutné úpravy zajišťující přejezd vozíku přes vozovku snížení na 20 mm a osoby se zrakovým postižením je nutné varovat na rizikové přecházení pouze varovným pásem CYKLOSTEZSKY A PĚŠÍ Požadavky na řešení cyklostezek a komunikaci pro pěší jsou formulovány v bodě 1.4 Chodníky, přílohy č.1 vyhlášky. Další podmínky návrhu stanovuje také ČSN Projektování místních komunikací v podobě způsobů řešení přechodů pro chodce, vedených přes jízdní pruh pro cyklisty: na rozhraní mezi pásem pro chodce a pásem pro cyklisty musí být zřízen hmatný pás šíře 300 až 400 mm, který je součástí pásu pro chodce; stezky pro smíšený provoz cyklistů a pěších se mohou navrhovat výjimečně jen při nižších intenzitách cyklistů a pěších.

13 Přechod pro chodce vedený přes jízdní pruh pro cyklisty s hmatovými úpravami v místě přechodu dle ČSN Přechodu pro chodce vedený přes jízdní pruh pro cyklisti jsme povinni vyznačit dopravním značením Přechod pro chodce vedený přes jízdní pruh pro cyklisty navazující na přechod přes jízdní pruh dle ČSN Vodící pás přechodu zřizujeme pouze při délce přechodu >8m PĚŠÍ ZÓNY A OBYTNÉ ULICE Požadavky na pěší zóny a obytné ulice uvádí 5, odst.(4) s odkazem na bod 1.1 Úprava povrchů, 1.2 Výškové rozdíly, 1.4 Chodníky a 3 Veřejné plochy: na rozlehlých plochách jako jsou náměstí, pěší zóny a v místech, kde nelze pro bezpečný pohyb zrakově postižených použít přirozené vodicí linie nebo kde linie není, se musí zřizovat vodicí linie umělé;

14 pro umělé vodicí linie se používá nejčastěji dlažba s podélnými drážkami, délky segmentů by měly omezeny nanejvýš na 10 m, hmatový prvek vodicí linie nesmí být zaměnitelný s ostatními (z těchto důvodů nelze například vytvořit umělou vodicí linií šíře 0,4 m s povrchem s výstupky tyto rozměry a hmatové vlastnosti má výhradně varovný pás); v obytných zónách, kde není přirozená vodicí linie ani po jedné straně (například jsou po obou stranách parkovací místa), musí být zřízen při jedné straně ve vzdálenosti 800 mm od okraje komunikace hmatný prvek šíře nejméně 400 mm. Jeho vlastnosti nesmí být shodné s rozměry a vlastnostmi signálních a varovných pásů; vjezd do obytné zóny bez chodníku s příčným prahem musí mít v prahu zajištěn průjezd osoby na vozíku; v místě styku dvou a více linií musí být vodicí linie přerušena hladkou (rovinnou) plochou v délce odpovídající šíři vodicí linie (viz styk signálních pásů podle ČSN Vjezd do obytné / pěší zóny standardní hmatové úpravy v místě vjezdu a v místě přechodu ČSN , vjezd je řešen přednostně jako chodníkový přejezd. Hmatové úpravy zabraňují náhodnému vstupu do vozovky v místě sníženého obrubníku (varovný pás) a také dávají zrakově postiženému informaci o změně (signální pás) dopravního režimu (pohyb vozidel a pěších na jedné úrovni) UMÍSTĚNÍ MOBILIÁŘE Požadavky na umístění mobiliáře jsou předmětem 5, odst.(3) s odkazem na bod 1.1 Úprava povrchů a 3.2 Veřejné telefonní automaty, obdobná zařízení a poštovní schránky: nad veřejně přístupnými komunikacemi a plochami mohou být v prostoru ve výšce 250 až mm nad povrchem umístěny pouze pevné části stavby, které vystupují z obrysu stěn maximálně 250 mm, zejména výkladce, technická a jiná zařízení, a dále technické vybavení staveb obdobného charakteru. U zařizovacích předmětů a technického vybavení staveb délky do 400 mm (měřeno souběžně se stěnou budovy) lze tuto hodnotu zvýšit na 300 mm; na umělé vodicí linií a v oboustranné vzdálenosti min. 800 mm od její osy nesmí být žádná překážka, na přirozené vodicí linii a 900 mm od ní by překážka být neměla;

15 manipulační plocha před veřejným telefonním automatem, jiným obdobným zařízením a poštovní schránkou smí mít sklon nejvýše 1:20 (5,0 %) s nejmenšími půdorysnými rozměry mm x mm při bočním přístupu, x mm s přístupem čelním osoby na vozíku; výška pro umístění manipulačního zařízení veřejného telefonního automatu atd. a poštovní schránky smí být v rozmezí 600 mm až mm. SCHODIŠTĚ A ŠIKMÉ RAMPY Podmínky řešení schodišť a šikmých ramp jsou stanoveny v bodě 1.1. Úprava povrchů a v bodě 1.3 Schodiště a šikmé rampy, včetně schodišť a šikmých ramp v podchodech přílohy č.1 vyhlášky č. 369/2001 Sb. povrch schodišť a šikmých ramp musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu se součiniteli smykového tření min. 0,6, u šikmých ramp 0,6 + tg x, kde x je úhel sklonu rampy; sklon schodišťového ramene nesmí být větší než 28 a výška schodišťového stupně větší než 160 mm; schodišťová ramena a šikmé rampy musí být po obou stranách opatřeny madly ve výši 900 mm, přičemž se doporučuje také ve výšce 750 mm. Madla musí přesahovat o 150 mm první a poslední schodišťový stupeň, případně začátek a konec šikmé rampy s vyznačením v jejich půdorysném průmětu a s tvarovou úpravou madla pro možnost pevného sevření; u venkovních zábradlí je nutné používat madlo dřevěné nebo z plastu. Šikmé rampy musí mít navíc po obou stranách ve výši 250 mm vodicí tyč; stupnice nástupního a výstupního schodu každého schodišťového ramene nebo vyrovnávacích schodů musí být výrazně kontrastně rozeznatelná od okolí. U schodišť v dopravních stavbách a u místních komunikací musí být stupnice označena pruhem žluté barvy šířky 100 mm na délku schodu, ve vzdálenosti nejvýše 50 mm od hrany schodu. V ostatních stavbách lze připustit kontrastní označení celé stupnice, popřípadě jen pruhu. Kontrastní označení podstupnice je nepřípustné. Reklamy lze umístit na podstupnice za předpokladu splnění podmínek, uvedených ve vyhlášce č.369/2001 Sb.; šikmé rampy musí být široké nejméně mm a jejich podélný sklon smí být nejvýše v poměru 1:12 (8,33 %) do délky mm. Šikmá rampa delší než mm musí být přerušena podestou v délce nejméně mm. Podesty musí mít i kruhová nebo jinak zakřivená šikmá rampa; není-li šikmá rampa delší než mm, smí mít sklon nejvýše v poměru 1:8 (12,5 %); to neplatí u přístupu staveb sociální péče, domů s byty zvláštního určení a staveb pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením; rampa vystavená klimatickým vlivům musí být opatřena okapovou lištou; v případech, kdy není půdorysné zalomení rampy v pravém úhlu, je nutné sledovat možnost dostatečného prostoru pro nasměrování vozíku pro invalidy tak, aby obě najíždějící kola byla na stejné vrstevnici rampy, a tím nedocházelo ke křížení konstrukce vozíku; schodiště, rampy a konstrukce vybíhající do prostoru musí být upraveny podle požadavku na překážky na komunikacích pro pěší s nutností zřízení pevné ochrany ve výši mm a ve výši mm se zarážkou pro slepeckou hůl tak, aby bylo zabráněno možnosti vstupu zrakově postižených osob do prostoru s nižší výškou než mm v exteriéru a mm v interiéru; vhodným informačním prvkem jsou hmatné štítky na madlech, např. na vnitřní straně označení přístupu na nástupiště.

16 AREÁLY OBCHODNÍCH CENTER Podmínky řešení areálů obchodních center a výroby jsou stanoveny v 4, 5, odst. (1) a (2), v bodě 1.1 Úprava povrchů, 1.2 Výškové rozdíly, 1.4 Chodníky, 1.5 Přechody a nástupiště, 3 Veřejné plochy a 3.1 Parkoviště a odstavné plochy přílohy č.1 vyhlášky č. 369/2001 Sb. Další podmínky jsou také v ČSN Projektování místních komunikací: jednotlivé podmínky bezbariérových úprav byly předmětem předcházejících kapitol, zejména v části chodníků, parkování a přechodů; na rozlehlých plochách parkovišť, kde nelze pro bezpečný pohyb zrakově postižených použít přirozené vodicí linie, musí být zřízeny vodicí linie umělé, případně s doplněním akustické informace; v návaznosti na vstupy situovat vyhrazená parkovací místa, jejichž počet musí odpovídat procentuálnímu podílu z každé parkovací plochy. Pokud jsou navržena podzemní parkovací stání, musí být požadavek na vyhrazená stání splněn také zde; nutno zajistit bezbariérový přístup k parkovacímu místu (jeho součástí je také bezpečné překonání výškového rozdílu mezi vozovkou a chodníkem); v areálech se stejnou výškovou úrovní jízdního pásu a komunikace nebo plochy pro pěší, musíme navrhnout pro oddělení nebezpečného nebo nepřístupného prostoru varovný pás šířky 400 mm s hmatovým a vizuálním kontrastem; je nutné důsledně hmatně i vizuálně oddělit plochy pro pěší od jízdních pásů pro vozidla. Řešení také musí respektovat zásady samostatného a bezpečného přístupu k budovám. Pochozí plocha u vstupu do nákupního centra standardní hmatové úpravy na ploše a u vstupu dle ČSN PARKOVÁNÍ Požadavky na parkoviště a odstavné plochy uvádí 5, odst.(2) a bod 3.1. Parkoviště a odstavné plochy: na vyznačených odstavných a parkovacích plochách pro osobní motorová vozidla musí být vyhrazeno nejméně 5 % stání pro vozidla zdravotně postižených osob. Procentuální podíl se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru;

17 stanovený počet vyhrazených stání musí být zachován na všech částech odstavných a parkovacích ploch; u staveb bytových domů, jejichž součástí jsou garáže, je nutné navrhnout vyhrazená stání pro vozidla zdravotně postižených minimálně v počtu odpovídajícímu počtu upravitelných bytů; k vyhrazeným stáním musí být zajištěn bezbariérový přístup z komunikace pro pěší; šířka kolmého stání pro osobní automobily musí být nejméně mm, délka mm, délka stání užitkového vozidla nejméně mm; podélné stání při chodníku musí mít délku stání nejméně mm při šířce mm; sklon stání je nejvýše v poměru 1 : 20 (5 %); vyhrazená místa musí být označena mezinárodním symbolem přístupnosti svislým a vodorovným dopravním značením. NÁSTUPIŠTĚ MHD Podmínky řešení nástupišť MHD a jednotlivých úprav jsou uvedeny v 5, odst. (1) a v bodě 1.5 Přechody a nástupiště přílohy č.1 vyhlášky č. 369/2001 Sb. Další podmínky jsou také v ČSN Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky: nástupiště a nástupní ostrůvky musí mít rovný, nekluzký a zpevněný povrch; zastávky MHD s nástupem cestujících z úrovně vozovky a z úrovně nižší než je výška chodníku se nedoporučují; nástupiště městské hromadné dopravy a linkové dopravy na chodníku i nástupištním ostrůvku musí mít výšku nástupní hrany 200 mm a při svém okraji úpravy pro zrakově postižené osoby, které jsou vnímatelné zbytkem zraku vizuální kontrast po celé délce; nástupiště v pásu šířky 500 mm od nástupní hrany (u hrany nesmí být nikdy použita hmatná dlažba, viz upozornění v ČSN ); Poznámka: Požadavek na výšku hrany 200 mm je plnitelný u nekolejové dopravy (autobusy, trolejbusy); u kolejové dopravy je výška hrany přizpůsobena vozovému parku (viz ČSN ) nejmenší šířka (od nástupní hrany k protější nástupištní hraně nebo k zábradlí) je mm, ve stísněných podmínkách intravilánu min mm; odstup pevných překážek, včetně čekárenských přístřešků od nástupní hrany mimo označníku a zábradlí u nástupní hrany, musí být nejméně mm (v intravilánu min mm); nástupní ostrůvky přístupné přes vozovku musí mít alespoň z jedné strany bezbariérový přístup zajištěný nájezdem přes šikmou rampu pro osoby na vozíku a s vodícími liniemi pro zrakově postižené; u označníků zastávek MHD zřizujeme signální pás šířky mm z reliéfní dlažby, který je umístěn 500 mm vedle sloupku označníku, kolmo k podélné ose nástupiště a končí 500 mm před hranou nástupiště; přes celou šířku vodorovně značeného přechodu přes vozovku musí být v prodloužení obou nástupištních hran provedeno označení varovnými pásy z reliéfní dlažby šířky 400 mm a před nájezdem na šikmou rampu signálním pásem šířky mm; koridor tramvajové tratě není přechodem a označuje se pouze na hraně varovným pásem; piktogram dopravy a tabulky názvu stanice a čísel linek musí být umístěny vždy kolmo na podélnou osu zastávky při respektování podchodné výšky min mm; celoskleněné stěny s parapetem nižším než 800 mm musí být ve výši mm kontrastně označeny páskou šířky nejméně 50 mm nebo pruhem značek jasně viditelnými proti pozadí.

18 Poznámka: Pro bezbariérové řešení zastávek veřejné dopravy je mimořádně důležité (pro zrakově postižené i postižené pohybově) zajištění minimální konstantní mezery mezi skříní vozidla a hrany. Také je nutné dodržet konstantní výškový rozdíl mezi vstupní úrovní podlahy vozidla a plochou zastávky. Uvedené požadavky zajišťuje použití speciálního vodícího obrubníku.

19 ZÁSADY METODIKA BEZBARIÉROVÉHO PROSTŘEDÍ OBJEKTŮ Pro vlastní posuzování, navrhování staveb a zajištění bezbariérové přístupnosti je důležitý metodický postup, který musí vycházet z faktu správného zhodnocení omezujících faktorů užívání staveb jednotlivých skupin zdravotně postižených, a to především s omezením pohybovým, smyslového vizuálního vnímání a omezením sluchovým. Každé z uvedených omezení má zcela jiné požadavky na úpravy staveb, které je nutno řešit zcela samostatně. Častým zdrojem chyb při posuzování (průzkumu současného stavu), navrhování, realizaci a samotném schvalování staveb je právě nedostatečné rozlišení mezi požadavky na zpřístupnění a užívání staveb jednotlivými skupinami zdravotně postiženými. Základem metodického přístupu je stanovení jednotlivých principů a podmínek přístupnosti a užívání staveb pro osoby: těžce pohybově postižené omezeně pohybově postižené nevidomé slabozraké neslyšící nedoslýchavé Při posuzování návrhu, realizaci stavby apod. si musíme postupně zodpovědět na otázky, zda máme splněny veškeré podmínky a úpravy pro tyto dílčí skupiny zdravotně postižených. Při praktickém návrhu vlastního objektu nebo jeho průzkumu musíme dále sledovat základní aspekty bezbariérového přístupu: dostupnost objektu od zastávek veřejné dopravy, komunikací pro pěší a parkovacích ploch vstupní prostory objektu vnější a vnitřní horizontální pohyb v objektu a jeho jednotlivých podlaží vertikální pohyb v objektu a dostupnost jednotlivých podlaží hygienické prostory a šatny speciální vybavení a interiér informační orientační systém Tento metodický princip je nutno aplikovat pro veškeré druhy staveb: stavby občanského vybavení stavby pro ubytování objekty dopravních staveb apod. Obecný princip metodiky tvorby přístupného prostředí je patrný z následujícího obrázku.

20 OBJEKT těžce pohybově postižení omez. pohybově postižení přístupnost objektu (MHD, parkování apod.) nevidomí slabozrací ANO NE neslyšící nedoslýchaví vstupní prostory exteriér, interiér dtto horizontální pohyb v objektu dtto vertikální pohyb v objektu dtto hygienické prostory a šatny dtto speciální vybavení a interiér dtto informační orientační systém dtto Obecný princip metodiky tvorby přístupného prostředí Mezi nejčastější chybná řešení a nedodržení principů bezbariérového užívání u objektů a jejich jednotlivých částech patří: VSTUPY DO OBJEKTŮ nezajištění bezbariérového vstupu prostředky pro samostatný pohyb nevyhovující vodorovná manipulační plocha před vstupem a její zastřešení nevhodné či chybějící kontrastní značení prosklených vstupů a stěn nerespektování minimální světlosti hlavního vstupního křídla a osazení madla osazení ovládacích prvků (vypínače, zvonky apod.) v nevhodné dosahové vzdálenosti chybějící akustické majáčky u vybraných druhů staveb

21 ZÁDVEŘÍ nevhodná hloubka s nerespektováním manipulačních ploch pro pohyb vozíčkářů nevhodný povrch, který nerespektuje úpravy proti skluzu nedostatečné osvětlení vstupních prostor s náhlým světelným kontrastem KOMUNIKAČNÍ PROSTORY CHODBY nedostatečná vodící linie od vstupu k informační službě chybějící vizuální značení vodící linie chodbových prostor nedodržení manipulačních ploch a šířky chodby, manipulační plocha před dveřními křídly pro zrakově postižené nevhodné a na nesprávném místě značení místností u vybraných staveb chybějící madla podél stěn nevhodné osazení ovládacích prvků (nejen výškově, ale také ve vzdálenosti od dveřních křídel, rohu místnosti apod.) chybějící kontrastní značení prosklených stěn VÝTAHY nevhodný manipulační prostor před vstupem do výtahové kabiny nerespektování rozměrových parametrů výtahové kabiny nedostatečné vybavení výtahové kabiny, chybějící vizuální a především akustické hlášení stanic RAMPY A SCHODIŠTĚ nerespektování maximální výšky schodišťového stupně a sklonu schodišťového ramene nevhodně provedená madla z hlediska tvaru, výšky a přesahu, u rampy špatně osazená vodící tyč chybějící kontrastní značení stupnice nástupního a výstupního schodišťového stupně nedodržení sklonů, a délky rampy nevhodné tvary schodišťových stupňů HYGIENICKÉ PROSTORY chybějící nebo nedostačující počet WC kabin; totéž platí pro sprchy ve veřejných budovách zcela nevyhovující velikost WC kabiny zvláště u rekonstrukcí a změn staveb nevhodné půdorysné a výškové osazení zařizovacích předmětů, madel a jiného příslušenství ve WC kabinách opomíjení přizpůsobení WC kabiny pro osoby těžce chodící (s berlemi, francouzskými holemi) nevhodné uspořádání bezbariérové sprchy včetně jejího vybavení nepřizpůsobení šaten a převlékacích kabin pro vozíčkáře neexistence nouzového přivolání pomoci SPECIÁLNÍ VYBAVENÍ nepřehlednost dispozice nevhodný či zcela chybějící orientační systém chybějící vybavení zasedacích místností apod. indukční smyčkou chybějící a nedostatečný počet míst v hledištích pro vozíčkáře a zhoršená viditelnost nevhodné výšky pultů u přepážek nedostačující nasvětlení prostor pro komunikaci se sluchově postiženými

22 INTERIÉR nevhodné materiály a neergonomické výrobky znesnadňující jejich používání nevhodné výšky parapetu v pobytových prostorách vozíčkářů znesnadňující výhled nepřizpůsobení vnitřního mikroklimatu SPORTOVNÍ STAVBY nepřizpůsobení sportovních staveb a areálů pro vlastní sportovní činnost zdravotně postižených, zejména chybějící či nedostatečné hygienické zázemí nerespektování zvýšených manipulačních nároků při použití speciálních sportovních invalidních vozíků nezajištění přístupu ke všem sportovním atrakcím (např. plovárny) chybějící místa s dobrou viditelností na zastřešených tribunách STAVBY PRO UBYTOVÁNÍ nedostatečný počet či žádný bezbariérový pokoj v stavbách přechodného ubytování nevhodně řešená dispozice včetně hygienických prostor s nerespektováním manipulačních ploch a dosahových vzdáleností chybějící výtahy v bytových domech s třemi až čtyřmi nadzemními podlažími neznalost problematiky bezbariérového bydlení

23 POPIS ZÁVAD JEDNOTLIVÝCH TRAS TRASA A -ZÁPAD Seznam objektů trasa A 1. Soukromá třinecká obchodní akademie a hotelová škola, s. r. o., Beskydská 2. ZŠ Slezská Třinec, Slezská 3. Mateřská škola, Slezská 4. Mateřská škola s polským jazykem vyučovacím jazykem, Štefánikova 5. Domovinka pro seniory, Štefánikova 6. Queen club Třinec, Požárnická 7. Hřbitov, Požárnická 8. Squash centrum Třinec, Dukelská 9. Nákupní centrum, Dukelská 10. ČSOB, Lidická 11. Kino Kosmos, nám.svobody 12. Finanční úřad, nám.svobody 13. KD TRISIA, a.s., nám.svobody 14. Hotel Steel, nám.svobody 15. Základní škola a mateřská škola s polským jazykem vyučovacím jazykem, Koperníkova 16. Nákupní centrum-hypernova, Lidická 17. Městská knihovna Třinec, Lidická 18. Mateřská škola, Máchova 19. Denní stacionář PAPRSEK, Máchova 20. Krytý bazén, sportovní hala, STaRS Třinec 21. Městský stadion, STaRS Třinec 22. Tenisové kurty, STaRS Třinec 23. Minigolf, STaRS Třinec 24. Letní koupaliště pod Javorovým, STaRS Třinec 25. Zimní stadion, Hockey Club Oceláři Třinec, a.s. 26. Základní škola Petra Bezruče a mateřská škola, Bezručova 27. Dům dětí a mládeže Třinec, Bezručova 28. Lidl, Lidická 29. Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, Frýdecká 30. Muzeum Třineckých železáren a města Třince, Frýdecká 31. Nákupní centrum, Frýdecká 32. Slezská diakonie, Bethel Třinec 33. Zdravotnické zařízení, Černá 34. Denní stacionář RADOST, Čapkova Poznámka: Bezbariérové objekty Objekty k odstranění bariér V další fázi je nutno u bariérových objektů provést komplexní průzkum bezbariérového užívání na základě popsaných metodických zásad.

24 1 obchodní akademie 2 - ZŠ Slezská Třinec 2 - ZŠ Slezská Třinec 2 - ZŠ Slezská Třinec 3 - Mateřská škola, Slezská 4 - Mateřská škola, Štefánikova 5 - Domovinka pro seniory, Štefánikova 6 - Queen club Třinec, Požárnická

25 7 Hřbitov, Provaznická 8 - Squash centrum Třinec, Dukelská 9 - Nákupní centrum, Dukelská 9 - Nákupní centrum, Dukelská 10 - ČSOB, Lidická 12 - Finanční úřad, nám.svobody 13 - KD TRISIA, a.s., nám.svobody 14 - Hotel Steel, nám.svobody

26 17 - Městská knihovna Třinec, Lidická 18 - Mateřská škola, Máchova 19 - Denní stacionář PAPRSEK, Máchova 20 - Krytý bazén, sportovní hala 22 - Tenisové kurty, STaRS Třinec 23 - Minigolf, STaRS Třinec 24 - Letní koupaliště pod Javorovým 25 - Zimní stadion

27 26 ZŠ Petra Bezruče a mateřská škola 26 - ZŠ Petra Bezruče a mateřská škola 27 - Dům dětí a mládeže Třinec 30 - Muzeum Třineckých železáren a města 31 - Nákupní centrum, Frýdecká 32 - Slezská diakonie, Bethel Třinec 33 - Zdravotnické zařízení, Černá 34 - Denní stacionář RADOST

28 Seznam úprav trasa A Nedílnou součástí a základem tohoto seznamu je grafická příloha, která vyjadřuje problematická místa na trase. Jde jednak o samotné komunikace pro pěší, a naplnění veškerých technických požadavků, tak dílčí úpravy na trase (přechody, místa pro přecházení atd.). jedná se o následující výkresy: Trasa A západ trasa a objekty, technická mapa Trasa A západ trasa a objekty, ortofotomap Trasa A západ úpravy a objekty, technická mapa Trasa A západ úpravy a objekt, ortofotomapa Veškeré úpravy na trase je nutno provést v souladu s legislativními a normovými předpisy. Obecné zásady řešení bezbariérových prvků dopravní infrastruktury jsou popisovány v části Zásady bezbariérového prostředí městského prostoru, které jsou podkladem pro následné projektové řešení bezbariérových úprav vytipovaných míst. Úpravy na trase A západ: A.01 Přechod Výstavní úprava přechodu (neupravený, bariérový pro zrakově postižené) A.02 Přechod Výstavní-Přátelství úprava přechodu (neupravený, bariérový pro zrakově postižené) A.03 Přechod Výstavní-Výstavní úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.04 Přechod Výstavní-Hutnická úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.05 Přechod Hutnická úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.06 Přechod Hutnická úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.07 Přechod Hutnická úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.08 Přechod Hutnická úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.09 Přechod Hutnická-Přátelství úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.10 Přechod Přátelství úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.11 Přechod Přátelství-Požárnická úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.12 Přechod Horní-Lidická úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.13 Přechod Horní-Školní úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.14 Přechod Horní-Beskydská úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.15 Přechod Beskydská úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.16 Přechod Beskydská úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.17 Přechod Beskydská-lesopark úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.18 Přechod Slezská-Školní úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.19 Přechod Slezská-Lidická úprava přechodu (neupravený, bariérový, nevhodné hmatné prvky) A.20 Přechod Slezská-Štefánikova úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.21 Přechod Štefánikova úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.22 Přechod Štefánikova úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.23 Přechod Seifertova úprava přechodu (neupravený, bariérový, nevhodné hmatné prvky) A.24 Přechod Dukelská úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.25 Přechod Lidická úprava přechodu (neupravený, bariérový, nevhodné hmatné prvky) A.26 Přechod Lidická úprava přechodu (neupravený, bariérový, nevhodné hmatné prvky) A.27 Přechod Nám.Svobody úprava přechodu, nevhodné hmatné prvky)

29 A.28 Přechod Nám.Svobody úprava přechodu, nevhodné hmatné prvky) A.29 Přechod Nám.Svobody úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.30 Přechod Nám.Svobody úprava přechodu, nevhodné hmatné prvky) A.31 Přechod Lidická úprava přechodu, nevhodné hmatné prvky) A.32 Přechod Lidická úprava přechodu, nevhodné hmatné prvky) A.33 Přechod Lidická úprava přechodu, nevhodné hmatné prvky) A.34 Přechod Lidická úprava přechodu, nevhodné hmatné prvky) A.35 Přechod Lidická úprava přechodu, nevhodné hmatné prvky) A.36 Přechod Lidická úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.37 Přechod Lidická-Tyršova úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.38 Přechod Okružní-Reymontova úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.39 Přechod Komenského-Reymontova úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.40 Přechod Komenského-Čapkova úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.41 Přechod Komenského úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.42 Přechod Komenského-Alešova úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.43 Přechod Komenského úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.44 Přechod Lidická úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.45 Přechod Lidická-Lesní úprava přechodu (neupravený, bariérový, nevhodné hmatné prvky) A.46 Přechod Lesní-Bezručova úprava přechodu (hmatné prvky) A.47 Přechod Bezručova úprava přechodu (neupravený, bariérový, hmatné prvky) A.48 Přechod Bezručova úprava přechodu (hmatné prvky) A.49 Přechod Bezručova úprava přechodu (hmatné prvky) A.50 Přechod Bezručova úprava přechodu (hmatné prvky) A.51 Přechod Bezručova-Frýdecká úprava přechodu (neupravený, bariérový, nevhodné hmatné prvky) A.52 Přechod Frýdecká úprava přechodu (neupravený, bariérový, nevhodné hmatné prvky) A.53 Přechod Frýdecká úprava přechodu (neupravený, bariérový, hmatné prvky) A.54 Přechod Frýdecká úprava přechodu (hmatné prvky) A.55 Přechod Lesní úprava přechodu (hmatné prvky) A.56 Přechod Lesní úprava přechodu (hmatné prvky) A.57 Přechod Lesní úprava přechodu (hmatné prvky) A.58 Přechod Lesní úprava přechodu (hmatné prvky) A.59 Přechod Lesní úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.60 Přechod Lesní-Ke Stadionu úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.61 Přechod Tyršova úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.62 Přechod Tyršova úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.63 Přechod Tyršova-Máchova úprava přechodu (hmatné prvky) A.64 Přechod Máchova úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.65 Přechod Slezká-Seifertova úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.66 Přechod Slezká úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.67 Přechod Slezká-Dukelská úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.68 Přechod Dukelská úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.69 Přechod Dukelská úprava přechodu (hmatné prvky) A.70 Přechod Dukelská úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.71 Přechod Dukelská úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.72 Přechod Palackého-B.Němcové úprava přechodu (neupravený, bariérový) A.73 Přechod B.Němcové úprava přechodu (neupravený, bariérový)

30 A.01 A.02 A.03 A.04 A.10 A.11 A.12 A.13

31 A.14 A.15 A.16 A.17 A.18 A.19 A.20 A.21

32 A.22 A.23 A.24 A.25 A.26 A.27 A.28 A.29

33 A.30 A.31 A.32 A.33 A.34 A.35 A.36 A.37

34 A.38 A.39 A.40 A.41 A.42 A.43 A.44 A.45

35 A.46 A.47 A.48 A.49 A.50 A.51 A.52 A.53

36 A.54 A.55 A.56 A.59 A.60 A.61 A.62 A.63

37 A.64 A.65 A.67 A.68 A.70 A.71 A.72 A.73

38 POPIS ZÁVAD JEDNOTLIVÝCH TRAS TRASA B - STŘED Seznam objektů trasa B 35. Městský úřad Třinec, Jablunkovská 36. Městská policie, Smetanova 37. Policie ČR, 1.máje 38. Úřad práce, Poštovní 39. Česká pošta, s.p., Poštovní 40. Autobusové nádraží 41. Evangelický kostel, Frýdecká 42. Komunitní centrum 43. Penny market, Lidická 44. Penny market, Jablunkovská 45. Gymnázium Třinec, Komenského 46. Bezbariérový bytový dům města Třince 47. Česká pošta, s.p., nám.t.g.masaryka 48. Mateřská škola, ul.snp 49. Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Třinec, Jablunkovská 50. Základní škola Dany a Emila Zátopkových, Jablunkovská 51. Sdružení zdravotně postižených v ČR, Jablunkovská Poznámka: Bezbariérové objekty Objekty k odstranění bariér V další fázi je nutno u bariérových objektů provést komplexní průzkum bezbariérového užívání na základě popsaných metodických zásad.

39 35 - Městský úřad Třinec 36 - Městská policie, Smetanova 37 - Policie ČR, 1.máje 38 - Úřad práce, Poštovní 39 - Česká pošta, s.p., Poštovní 40 - Autobusové nádraží 41 - Evangelický kostel, Frýdecká 42 - Komunitní centrum

40 45 - Gymnázium Třinec, Komenského 46 - Bezbariérový bytový dům města Třince 46 - Bezbariérový bytový dům města Třince 48 - Mateřská škola, ul.snp 49 - SŠ, ZŠ a MŠ, Jablunkovská 50 - ZŠ Dany a Emila Zátopkových 51 - Sdružení zdravotně postižených v ČR

41 Seznam úprav trasa B Nedílnou součástí a základem tohoto seznamu je grafická příloha, která vyjadřuje problematická místa na trase. Jde jednak o samotné komunikace pro pěší, a naplnění veškerých technických požadavků, tak dílčí úpravy na trase (přechody, místa pro přecházení atd.). jedná se o následující výkresy: Trasa B střed trasa a objekty, technická mapa Trasa B střed trasa a objekty, ortofotomap Trasa B střed úpravy a objekty, technická mapa Trasa B sřed úpravy a objekt, ortofotomapa Veškeré úpravy na trase je nutno provést v souladu s legislativními a normovými předpisy. Obecné zásady řešení bezbariérových prvků dopravní infrastruktury jsou popisovány v části Zásady bezbariérového prostředí městského prostoru, které jsou podkladem pro následné projektové řešení bezbariérových úprav vytipovaných míst. Úpravy na trase B střed: B.01 Přechod Nám.T.G.Masaryka úprava přechodu (hmatné prvky) B.02 Přechod Palackého-SNP úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.03 Přechod Palackého úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.04 Přechod Palackého-Chopinova úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.05 Přechod Palackého-Janáčkova úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.06 Přechod Palackého úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.07 Přechod Jablunkovská úprava přechodu (hmatné prvky) B.08 Přechod Jablunkovská úprava přechodu (neupravený, bariérový, nevhodné hmatné prvky) B.09 Přechod B.Němcové úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.10 Přechod Jablunkovská úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.11 Přechod Janáčkova úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.12 Přechod Chopinova úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.13 Přechod Jablunkovská úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.14 Přechod SNP úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.15 Přechod Nám.T.G.Masaryka úprava přechodu (hmatné prvky) B.16 Přechod Okružní úprava přechodu (hmatné prvky) B.17 Přechod Okružní úprava přechodu (hmatné prvky) B.18 Přechod Wolkerova úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.19 Přechod Jablunkovská úprava přechodu (hmatné prvky) B.20a Přechod Wolkerova úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.20b Přechod Jiráskova úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.21 Přechod Nerudova úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.22 Přechod Jablunkovská úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.23 Přechod Jablunkovská úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.24 Přechod Reymontova úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.25 Přechod Čapkova úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.26 Přechod Jablunkovská úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.27 Přechod Alešova úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.28 Přechod Jablunkovská-Mánesova úprava přechodu (neupravený, bariérový) B.29 Přechod Mánesova úprava přechodu (hmatné prvky)