FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 5: Kalibrace rtuťového teploměru plynovým teploměrem
|
|
- Štefan Kovář
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 5: Kalibrace rtuťového teploměru plynovým teploměrem Měření měrného skupenského tepla varu vody Datum měření: Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pátek 13:30 Spolupracovala: Eliška Greplová Hodnocení: Abstrakt Ocejchovali jsme rtuťový teploměr pomocí plynového teploměru. Určili jsme součinitel rozpínavosti plynů γ = (3, 507 ± 0, 003) Změřili jsme tepelnou kapacitu kalorimetru κ = (167 ± 3)J K 1 a následně měrné skupenské teplo varu vody l v = (1, 068 ± 0, 006) 10 6 J kg 1, což je nižší hodnota než tabulková. 1 Úvod Nejdříve budeme pomocí plynového teploměru ocejchovávat teploměr rtuťový. Při té příležitosti bude vzduch procházet izochorickým dějem a můžeme tak určit koeficient rozpínavosti plynů. Náš druhý úkol bude spočívat v určení kapacity kalorimetru a poté měrného skupenského tepla varu vody. Tyto pojmy a vůbec celou kalorimetrii zavedl skotský chemik Joseph Black viz [1]. 1.1 Pracovní úkoly Kalibrace rtuťového teploměru plynovým teploměrem [2] 1. Ocejchujte rtuťový teploměr pomocí plynového teploměru a nakreslete příslušný graf. 2. Vypočítejte součinitele rozpínavosti plynů γ a proveďte kontrolu pomocí teploty absolutní nuly Měření měrného skupenského tepla varu vody [3] 1. Určete tepelnou kapacitu kalorimetru (Dewarovy nádoby), který použijete při určování měrného skupenského tepla varu vody. Při měření tepelné kapacity kalorimetru postupujte podle poznámky č. 7 v [3], tj. sestrojte z naměřených hodnot graf závislosti teploty lázně na čase. Posuďte, zda tento postup je pro daný kalorimetr nutný. 2. Určete měrné skupenské teplo varu vody l v s ohledem na množství předčasně zkondenzované páry m v. 2 Experimentální uspořádání a metody 2.1 Kalibrace rtuťového teploměru plynovým teploměrem [2] Pomůcky: Plynový teploměr na stojanu, hliníková nádoba na led, nádoba na vaření vody, nástavec na zahřívání v páře, elektrická topná spirála, rtuťový teploměr, led připravený z destilované vody, voda na dolévání, skleněná kádinka, barometr Plynový teploměr viz obr. 1 je skleněná baňka B, umístěná v prostoru, jehož teplotu měříme, spojená kapilárou K s jedním ramenem rtuťového manometru M. Označme p 0 tlak při teplotě t = 0 C. Na plynový teploměr je připevněn teploměr rtuťový. Při měření nejdříve ponoříme baňku do směsi ledu a vody (tedy do směsi o teplotě t = 0 C) a otevřeme kohout V. Protože potřebujeme v baňce a přilehlé kapiláře a části manometru zachovávat objem plynu (vzduchu), využijeme skleněného hrotu H manometru. Nastavíme hladinu rtuti např. na jemný dotyk s hrotem a to pomocí zvedání levého ramene manometru. Pak zavřeme kohout V (obr. 1). Nastavíme tak tlak uvnitř baňky 1
2 na počáteční hodnotu p 0 = p b, kde p b je barometrický tlak, který můžeme změřit např. rtuťovým barometrem. Barometrický tlak p b = bρ Hg g, kde b je výška rtuťového sloupce, ρ Hg hustota rtuti, g tíhové zrychlení. Poznamenáme si ještě hodnotu na rtuťovém teploměru t Hg. Potom odebereme led a přidáme vodu až je baňka ponořena a začneme zahřívat, po např. devíti stupních zaznamenáváme teplotu na rtuťovém teploměru t Hg a rozdíl h výšky hladiny dotýkající se skleněného hrotu a hladiny v levém rameni manometru. Pomocí zapínání a vypínání vařiče regulujeme ustalování teploty před odečítáním, taktéž je potřeba vodu promíchávat. Nezapomeneme vždy nastavit objem plynu pomocí zdvihání levého ramene manometru a kontrolovat přesnost nastavení objemu pomocí hrotu v manometru! Vodu takto zahříváme až do cca 90 C. Pak větší část vody odlijeme, ponecháme cca 2 cm vrstvu na dně, nasadíme nástavec na zahřívání v páře a změříme hodnotu h v v páře, která by měla mít teplotu t v t v = 100, , 03687(b 760) 0, (b 760) 2 [ C, mm]. (1) Obr. 1: Plynový teploměr Pro každnou hodnotu h můžeme pak pomocí vzorce t = t v h h v určit hodnotu teploty určenou plynovým teploměrem. Získaných naměřených hodnot můžeme také využít k výpočtu součinitele rozpínavosti plynů γ. Ten vystupuje v rovnici odvozené z Gay-Lussacova zákona (při konstantním objemu!) p = p 0 (1 + γt) (2) kde p je aktuální tlak, p 0 počáteční tlak, γ zmiňovaný součinitel rozpínavosti plynů a t rozdíl teplot počátečního a aktuálního stavu. Při měření rozdílu tlaků p 0 a p rtuťovým manometrem použijeme rovnici p p 0 = hρ Hg g, kde h je rozdíl hladin, můžeme rovnici (2) upravit na tvar γ = h bt (3) Pozor na riziko vniknutí rtuti do kapiláry a baňky plynového teploměru. Zvláště při přidělávání nástavce a ukončení práce (tj. vždy když dochází k ochlazování) je potřeba levé rameno co nejvíce snížit! 2.2 Měření měrného skupenského tepla varu vody [3] Pomůcky: kotlík na výrobu páry, jímač předčasně zkondenzované páry, kalorimetr (Dewarova nádoba), teploměr, technické váhy, kádinka Měrná tepelná kapacita c látky je množství tepla, jímž se ohřeje 1 kg dané látky o 1 K. Měrné skupenské teplo varu l v je množství tepla, které musíme dodat jednotce hmotnosti vroucí kapaliny, aby se zcela změnila v nasycenou páru téže teploty. Měrné skupenské teplo kondenzace l k je množství tepla, které uvolní jednotka hmotnosti páry za rovnovážných podmínek, změní-li se v kapalinu téže teploty. Měrné skupenské teplo varu se rovná měrnému skupenskému teplu kondenzace při téže teplotě, tj. l v = l k. Pokud chceme určit měrné skupenské teplo varu kapaliny, které lze použít jako kalorimetrické, je tedy jednodušší určit měrné skupenské teplo kondenzace. Nejdříve do kalorimetru vlijeme vodu o hmotnosti m k a měrné tepelné kapacitě c a několik minut každých 30 vteřin zaznamenáváme teplotu t. Poté zavedeme do kalorimetru trubici, kterou přivádíme vodní páru, ale také horkou vodu, která zkondenzovala v přívodní trubičce a stekla do kalorimetru. Celkovou hmotnost přibylé vody označíme m. Je v ní ale kromě páry zahrnuta i hmotnost vody steklé z trubičky (tu označíme m v ). Hmotnost páry je pak m m v. Vodu zkondenzovanou už v trubičce budeme brát jako právě vařící. Taktéž teplotu páry bereme jako teplotu varu t v (při daném tlaku podle (1)). Teplotu na které se ustálil kalorimetr o tepelné kapacitě κ před připojením přívodu páry označíme t 0, ustálenou teplotu po ukončení přivádění páry označíme t. Pak platí pro ideální odizolovaný kalorimetr následující kalorimetrická rovnice (m k c + κ)(t t 0 ) = l v (m m v ) + mc(t v t ) 2
3 kde l v je měrné skupenské teplo varu vody, které z této rovnice vyjádříme jako l v = (m kc + κ)(t t 0 ) mc(t v t ) m m v (4) Kalorimetr je potřeba dobře uzavřít. Var se má nastavit jako mírný, aby nebylo ohřátí příliš rychlé. Hmotnost m v se určí experimentálně tak, že po naměření hodnot t i necháme ještě kotlík na výrobu páry zapnutý na stejný výkon jako při předchozím měření a pod konec hadičky vložíme kádinku. Zachytávat tak budeme pouze vodu steklou. Kádinka ale nesmí být moc blízko, pak pára kondenzuje na skle. Problémem může být určení tepelné kapacity kalorimetru κ. To provedeme následujícím způsobem: Do kalorimetru vlijeme vodu o teplotě nižší než pokojové a hmotnosti m k, necháme teplotu ustálit a zaznamenáme jako t 0. Pak přidáme horkou vodu o teplotě t a hmotnosti m k. Necháme celý systém ustálit a zaznamenáme rovnovážnou teplotu t. Pak platí následující kalorimetrická rovnice z čehož získáme tepelnou kapacitu kalorimetru κ (m kc + κ)(t t 0) = m kc(t t ) κ = m k c(t t ) (t t 0 ) m kc (5) Vzhledem k chybě určení κ je potřeba si důkladně rozmyslet, jaká množství vody pro určení kapacity použijeme. Z hlediska přesnosti je lépe smíchat vodu v takových poměrech, aby rozdíl konečné teploty v kalorimetru a původní teploty studené vody v rovnováze kalorimetrem byl co největší. Prakticky to znamená použití většího množství co nejteplejší vody. Pro zpřesnění měření a odstranění tepelných ztrát se používá grafická metoda. Je popsaná např. v [4]. Touto metodou lze určit jak t 0 a t při měření l v, tak t a t 0 při měření κ. 3 Výsledky 3.1 Kalibrace rtuťového teploměru plynovým teploměrem Nejdříve jsme změřili barometrický tlak p b = (757, 2 ± 0, 1) Torr, čemuž odpovídá b = (757, 2 ± 0, 1) mm. Podle vzorce (1) pro tuto výšku rtuťového sloupce spočítáme teplotu varu vody t v = (99, 897 ± 0, 004) C. Data naměřená při zvyšování teploty jsou uvedena v tab. 1. Poslední řádek uvádí hodnoty při měření v páře, tj. h v = 26, 53 cm. Sestrojili jsme závislost tlaku p na teplotě určené plynovým teploměrem t a závislost teploty určené rtuťovým teploměrem t Hg na teplotě určené plynovým teploměrem t. t Hg [ C] h [cm] t [ C] 0,0 0,00 0,00 11,5 3,07 11,56 23,5 6,14 23,12 37,8 10,23 38,52 43,0 11,53 43,42 59,5 15,93 59,98 68,3 18,23 68,64 73,3 19,80 74,56 83,5 22,23 83,71 93,5 24,91 93,80 98,6 26,53 99,90 Tab. 1: Měření teploty rtuťovým a plynovým teploměrem Dále jsme měli určit hodnotu součinitele rozpínavosti plynu γ. Podle vzorce (3) dostaneme z našich hodnot Jako kontrolu si můžeme vzít ideální hodnotu γ t γ = (3, 507 ± 0, 003) γ t = 1 = 3, , 15 3
4 p [Torr] p [Torr] t Hg thg [ C] t [ C] Obr. 2: Závislost tlaku p na teplotě určené plynovým teploměrem t a závislost teploty určené rtuťovým teploměrem t Hg na teplotě určené plynovým teploměrem t 3.2 Měření měrného skupenského tepla varu vody Nejdříve jsme určovali tepelnou kapacitu kalorimetru κ. Do kalorimetru jsme nalili m k = (125, 76 ± 0, 02) g vody. Po chvíli, kterou jsme nechali na ustálení teploty systému voda-kalorimetr, jsme zaznamenávali teplotu. Po následující čtyři minuty byly všechny hodnoty identicky rovny t 0 = (20, 2±0, 1) C, měřili jsme každých třicet vteřin. Pak jsme si připravili m k = (231, 46 ± 0, 02) g vody o teplotě t = (83, 0 ± 0, 1) C a smíchali je uvnitř kalorimetru. Jelikož jsme je smíchali přesně v době měření a další hodnota byla již při ustáleném stavu, tak jsme další čtyři minuty naměřili v půlminutovém intervalu identickou hodnotu ustálené teploty t = (56, 8 ± 0, 1) C. Pokud vezmeme měrnou tepelnou kapacitu vody c = 4186, 8 J kg 1 K 1, obdržíme ze vzorce (5) konečnou hodnotu κ = (167 ± 3)J K 1 Do obr. 3 jsme vynesli teploty t v závislosti na čase. Je vidět, že grafickou metodu v případě našeho měření nepotřebujeme. t [ C] čas [s] Obr. 3: Závislost teploty t v kalorimetru na čase 4
5 Dále jsme pokračovali určováním měrného skupenského tepla varu vody. Nejdříve jsme dali do kalorimetru vodu o hmotnosti m k = (136, 16 ± 0, 02) g a měřili jsme časový průběh teploty lázně v kalorimetru. Po cca 5 minutách jsme zapojili trubici, která přiváděla horkou páru a pokračovali v měření teploty. Když už přestala pára v kalorimetru kondenzovat, tak jsme trubici odpojili a dále sledovali v pravidelných 30 vteřinových intervalech teplotu. Z naměřeného průběhu můžeme totiž alespoň trochu odstranit chybu způsobenou neideálností našeho kalorimetru (konkrétně tedy únikem tepla do okolí). Grafické zpracování změřených hodnot naleznete v obr. 4. Graficky jsme určili hodnoty t = (101, 8 ± 0, 1) C a t 0 = (59, 6 ± 0, 1) C. Nejdříve se může zdát, že daný grafický způsob zpracování dat by měl být použit pouze pokud je energie do kalorimetru dodána v jednu chvíli, tak jako při určování tepelné kapacity, avšak v [4] je uvedeno, že tak lze postupovat i při postupném dodávání tepla. teplota v kalorimetru t [ C] (1080s; 101,8 C) 60 (1080s; 59,6 C) čas [s] Obr. 4: Závislost teploty t v kalorimetru na čase při měření l v Když jsme zvážili po měření kalorimetr, zjistili jsme, že přibylo m = (39, 64 ± 0, 02) g vody. Ještě je ale potřeba zjistit, kolik už kapalné vody nám trubičkou nateklo do kalorimetru. Proto jsme na 10 minut pod trubici vložili kádinku a zjistili jsme, že za tuto dobu vyteklo (2, 22 ± 0, 02) g. To znamená, že za dobu připojení ke kotlíku nám přiteklo m v = (5, 11 ± 0, 05) g už zkondenzované vody. Teď už máme všechny údaje do vzorce (4). Dosadíme číselně a dostaneme l v = (1, 068 ± 0, 006) 10 6 J kg 1 4 Diskuze 4.1 Kalibrace rtuťového teploměru plynovým teploměrem Srovnáme-li hodnoty teplot získaných plynovým (t) a rtuťovým (t Hg ) teploměrem v tab. 1, zjistíme, že většinou jsou hodnoty t větší než t Hg, ale jedná se o velmi malé rozdíly, takže měření považuji za uspokojivé. Samozřejmě je potřeba brát na zřetel, že stupnici plynového teploměru jsme určili ze dvou bodů a ostatní hodnoty jsou dopočítány, navíc je teplota při varu vody t v (tzn. vyšší teplota určující stupnici) určena teoreticky v závislosti na aktuálním barometrickém tlaku p b. Hodnota součinitele rozpínavosti plynů nám vyšla γ = (3, 507 ± 0, 003) 10 3, což je poněkud menší než hodnota ideální γ t = 1 273,15 = 3, I přes to, že vzduch se za normálních podmínek chová poměrně dobře ideálně, zdroj této chyby bych hledal právě v mírně neideálném chování vzduchu. 5
6 4.2 Měření měrného skupenského tepla varu vody Nejdříve jsme určili tepelnou kapacitu kalorimetru κ = (167 ± 3)J K 1. Bohužel nevíme hmotnost vnitřní nádoby a přesnou měrnou tepelnou kapacitu daného materiálu, abychom mohli srovnat námi změřenou hodnotu s hodnotou teoreticky určenou. Dále jsme určili měrné skupenské teplo varu vody l v = (1, 068 ± 0, 006) 10 6 J kg 1. Pokud se podíváme do [5] zjistíme tabulkovou hodnotu l vt = 2, J kg 1. Při srovnání zjistíme, že jsme určili hodnotu méně než poloviční oproti tabulkové hodnotě. Chyby mohou být způsobeny mnoha faktory. Nevíme, jak realitě odpovídající je hodnota tepelné kapacity našeho kalorimetru, což velmi ovlivňuje náš výsledek l v. Dalším zdrojem chyb by mohl být rovnoměrný přívod tepla do kalorimetru. Jednak z obr. 4 je vidět, že mezi 500 a 1000 vteřinou docházelo k prudkým změnám teploty (tzn. přívodu tepla). Taktéž nedokážeme určit, jak rovnoměrně (myšleno v čase) kondenzovala pára na stěnách trubičky. My jsme měřili tuto předčasně zkondenzovanou vodu až po měření průběhu v kalorimetru, tzn. ve chvíli, kdy už byl jímač poloplný. Pozn.: Mohlo by se zdát divné, že hodnota ustálené teploty t je větší než teplota varu, avšak musíme si uvědomit, že tato hodnota vznikla jako oprava neideálnosti našeho kalorimetru a nemá smyslu ji fyzikálně interpretovat. 5 Závěr Cejchování rtuťového teploměru námi pomocí plynového teploměru je velmi podobné původnímu ocejchování od výrobce. Dále jsme určili součinitel rozpínavosti plynů γ = (3, 507 ± 0, 003) 10 3, což velmi hrubě odpovídá ideální hodnotě γ t = 3, Při měření měrného skupenského tepla varu vody l v jsme nejdříve určili tepelnou kapacitu kalorimetru κ = (167 ± 3)J K 1. Následně jsme určili měrné skupenské teplo varu vody l v = (1, 068 ± 0, 006) 10 6 J kg 1 a to z průběhu teploty v kalorimetru při současném dodávání tepla ve formě vodní páry. 6 Literatura [1] ŠTOLL, I., Dějiny fyziky, 1.vyd., Praha, 584 s, Prometheus, 2009 [2] FJFI ČVUT, Kalibrace rtuťového teploměru plynovým teploměrem [online], [cit. 4. listopadu 2009], [3] FJFI ČVUT, Měření měrného skupenského tepla varu vody [online], [cit. 4. listopadu 2009], [4] BROŽ, J., Základy fyzikálních měření I, 1.vyd, Praha, SPN, 1983 [5] MIKULČÁK, J., Matematické, fyzikální a chemické tabulky & vzorce pro střední školy, 1. vyd., Praha, 278 s, Prometheus,
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Kalibrace teploměru, skupenské teplo Datum měření: 17. 12. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: Část I Kalibrace rtuťového
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: č. 5 - Kalibrace teploměru, skupenské teplo Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 6.10.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly 1.1 - Kalibrace
VíceÚloha 5: Kalibrace rtuťového teploměru plynovým varu vody
Úloha 5: Kalibrace rtuťového teploměru plynovým teploměrem, měření měrného skupenského tepla varu vody FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 9.11.2009 Jméno: František Batysta Pracovní skupina:
VíceKalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých
Úloha 6 02PRA1 Fyzikální praktikum 1 Kalibrace teploměru, skupenské teplo Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s metodou kalibrace teploměru a na základě svých měření i ověří Gay-Lussacův zákon.
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Měření Poissonovy konstanty vzduchu. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 4: Měření dutých objemů vážením a kompresí plynu Datum měření: 23. 10. 2009 Měření Poissonovy konstanty vzduchu Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník
VíceMěření měrné telené kapacity pevných látek
Měření měrné telené kapacity pevných látek Úkol :. Určete tepelnou kapacitu kalorimetru.. Určete měrnou tepelnou kapacitu daných těles. 3. Naměřené hodnoty porovnejte s hodnotami uvedených v tabulkách
VíceLaboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 7: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru. Cejchování kompenzátorem. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 7: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru Datum měření: 13. 11. 2009 Cejchování kompenzátorem Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2.
VíceKalorimetrická měření I
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Kalorimetrická měření I Úvod Teplo Teplo Q je určeno energií,
VícePRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM... Úloha č. Název: Pracoval: stud. skup. dne Odevzdal dne: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při měření 0 5 Teoretická
VíceZávislost odporu termistoru na teplotě
Fyzikální praktikum pro JCH, Bc Jméno a příjmení: Zuzana Dočekalová Datum: 21.4.2010 Spolupracovník: Aneta Sajdová Obor: Jaderně chemické inženýrství Číslo studenta: 5 (středa 9:30) Ročník: II. Číslo úlohy:
Víceplynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu
Úloha 4: Měření dutých objemů vážením a kompresí plynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 2.11.2009 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 11 Ročník
Více1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu:
1 Pracovní úkoly 1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu: a. platinový odporový teploměr (určete konstanty R 0, A, B) b. termočlánek měď-konstantan (určete konstanty a,
VíceStanovení měrného tepla pevných látek
61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,
VíceSEZNAM POKUSŮ TEPLO 1 NÁVODY NA POKUSY MĚŘENÍ TEPLOT. Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2.
TEPLO TA1 419.0008 TEPLO 1 SEZNAM POKUSŮ MĚŘENÍ TEPLOT Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2.) KALORIMETRIE Teplotní rovnováha. (2.1.) Studium kalorimetru. (2.2.) Křivka
VíceLaboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník šestiletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník
VíceZměna objemu těles při zahřívání teplotní roztažnost
Změna objemu těles při zahřívání teplotní roztažnost 6. třída - Teplota Změna objemu pevných těles při zahřívání Vezmeme plastové pravítko, prkénko a dva hřebíky. Hřebíky zatlučeme do prkénka tak, aby
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 9: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru. Cejchování kompenzátorem. Datum měření: 15. 10. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace:
VíceMěření měrného skupenského tepla tání ledu
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření měrného skupenského tepla tání ledu Úvod Tání, měrné
Více1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 345 K metodou bublin.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 35 K metodou bublin. 2. Měřenou závislost znázorněte graficky. Závislost aproximujte kvadratickou
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. Úloha č. VIII Název: Kalibrace odporového teploměru a termočlánku fázové přechody Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.:
Více1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu:
1 Pracovní úkol 1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu: (a) platinovýodporovýteploměr(určetekonstanty R 0, A, B). (b) termočlánek měď-konstantan(určete konstanty a, b,
VíceTermodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 3 Termodynamika - určení měrné
VíceHUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK
HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK Hustota látek je základní informací o studované látce. V případě homogenní látky lze i odhadnout druh materiálu s pomocí známých tabulkovaných údajů (s ohledem na barvu a vzhled materiálu
VíceMěření povrchového napětí
Měření povrchového napětí Úkol : 1. Změřte pomocí kapilární elevace povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. 2. Změřte pomocí kapkové metody povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. Pomůcky
Více6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)
TEPLO 1. Na udržení stále teploty v místnosti se za hodinu spotřebuje 4,2 10 6 J tepla. olik vody proteče radiátorem ústředního topení za hodinu, jestliže má voda při vstupu do radiátoru teplotu 80 ºC
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIV Název: Studium teplotní závislosti povrchového napětí Pracoval: Matyáš Řehák
VíceT0 Teplo a jeho měření
Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná
VíceKalorimetrická rovnice, skupenské přeměny
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceFJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 8: Závislost odporu termistoru na teplotě
ZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 29. 4. 2009 Pracovní skupina: 3, středa 5:30 Spolupracovali: Monika Donovalová, Štěpán Novotný Jméno: Jiří Slabý Ročník, kruh:. ročník, 2. kruh
Vícepv = nrt. Lord Celsius udržoval konstantní tlak plynu v uzavřené soustavě. Potom můžeme napsat T, tedy V = C(t t0) = Ct Ct0, (1)
17. ročník, úloha I. E... absolutní nula (8 bodů; průměr 4,03; řešilo 40 studentů) S experimentálním vybavením dostupným v době Lorda Celsia změřte teplotu absolutní nuly (v Celsiově stupnici). Poradíme
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 4 Název: Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky Pracoval: Jakub Michálek
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4
UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Posuzoval:... dne:...
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum 1 Úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku Pracoval: Jan Kotek stud.sk.: 17 dne: 2.3.2012 Odevzdal dne:... možný počet bodů
VíceDUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia
projekt GML Brno Docens DUM č. 12 v sadě 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia Autor: Vojtěch Beneš Datum: 03.05.2014 Ročník: 1. ročník Anotace DUMu: Kapaliny, změny skupenství Materiály
VíceRozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 9 Verze 161010 Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem Abstrakt: V úloze si osvojíte práci s jednoduchými elektrickými obvody.
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. III Název: Proudění viskózní kapaliny Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne: 20.3.2008
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 9: Základní experimenty akustiky. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 9: Základní experimenty akustiky Datum měření: 27. 11. 29 Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pátek 13:3 Spolupracovala:
VícePřírodní vědy aktivně a interaktivně
Přírodní vědy aktivně a interaktivně Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová škola stavební,
VíceMěření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 5 Verze 171006 Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami měření Poissonovy konstanty, ty použijí
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. Úloha č. VIII. Název: Kalibrace odporového teploměru a termočlánku - fázové přechody Pracoval: Lukáš Vejmelka stud. skup.
VíceTermodynamika 1. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 1 UJOP Hostivař 2014 Termodynamika Zabývá se tepelnými ději obecně. Existují 3 termodynamické zákony: 1. Celkové množství energie (všech druhů) izolované soustavy zůstává zachováno. 2. Teplo
VíceÚloha č.1: Stanovení molární tepelné kapacity plynu za konstantního tlaku
Úloha č.1: Stanovení molární tepelné kapacity plynu za konstantního tlaku Teorie První termodynamický zákon je definován du dq dw (1) kde du je totální diferenciál vnitřní energie a dq a dw jsou neúplné
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. IV Název: Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky
VíceStanovení hustoty pevných a kapalných látek
55 Kapitola 9 Stanovení hustoty pevných a kapalných látek 9.1 Úvod Hustota látky ρ je hmotnost její objemové jednotky, definované vztahem: ρ = dm dv, kde dm = hmotnost objemového elementu dv. Pro homogenní
VíceTEPLO PŘIJATÉ A ODEVZDANÉ TĚLESEM PŘI TEPELNÉ VÝMĚNĚ
TEPLO PŘIJATÉ A ODEVZDANÉ TĚLESEM PŘI TEPELNÉ VÝMĚNĚ Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Energie Tematická oblast: Vnitřní energie. Teplo Cílová skupina: Žák 8. ročníku základní školy Cílem
Vícepracovní list studenta
Výstup RVP: Klíčová slova: pracovní list studenta Elektrická energie Vojtěch Beneš žák měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření, aplikuje s porozuměním termodynamické
VíceVnitřní energie, práce a teplo
Vnitřní energie, práce a teplo Míček upustíme z výšky na podlahu o Míček padá zvětšuje se, zmenšuje se. Celková mechanická energie se - o Míček se od země odrazí a stoupá vzhůru zvětšuje se, zmenšuje se.
VíceMěření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 5 Verze 160927 Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami měření Poissonovy konstanty, ty použijí
VíceStruktura a vlastnosti kapalin
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 7 Struktura a vlastnosti kapalin
VíceMOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA
MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMODYNAMIKA 8. KALORIMETRICKÁ ROVNICE Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. KALORIMETR, BLACKŮV KALORIMETR Kalorimetr je zařízení umožňující pokusně provádět tepelnou
Více7 Tenze par kapalin. Obr. 7.1 Obr. 7.2
7 Tenze par kapalin Tenze par (neboli tlak sytých, případně nasycených par) je tlak v jednosložkovém systému, kdy je za dané teploty v rovnováze fáze plynná s fází kapalnou nebo pevnou. Tenze par je nejvyšší
VíceCVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE
CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE Výtok z nádoby, Průtok potrubím beze ztrát Příklad č. 1: Určete hmotnostní průtok vody (pokud otvor budeme považovat za malý), která vytéká z válcové nádoby s průměrem
VíceMěření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem
Měření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem Problém A. Změření kapacity kalorimetru (tzv. vodní hodnota) pomocí elektrického ohřevu s měřeným příkonem. B. Změření měrné tepelné kapacity hliníku směšovací
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIX Název: Pád koule ve viskózní kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne:
VíceTeplota. fyzikální veličina značka t
Teplota fyzikální veličina značka t Je to vlastnost předmětů a okolí, kterou je člověk schopen vnímat a přiřadit jí pocity studeného, teplého či horkého. Jak se tato vlastnost jmenuje? Teplota Naše pocity
VíceVY_52_INOVACE_2NOV48. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: 13. 12. 2012 Ročník: 8.
VY_52_INOVACE_2NOV48 Autor: Mgr. Jakub Novák Datum: 13. 12. 2012 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma: Měrná tepelná kapacita Metodický list:
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Autor Mgr. Vladimír Hradecký Číslo materiálu 8_F_1_02 Datum vytvoření 2. 11. 2011 Druh učebního materiálu
VíceLaboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 5: Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů Datum měření: 10. 12. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: Část I Měření Poissonovy
VíceTEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie
TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení
VíceZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 5: Měření tíhového zrychlení
ZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: číslo skupiny: Spolupracovali: 1 Úvod 1.1 Pracovní úkoly [1] Úloha 5: Měření tíhového zrychlení Jméno: Ročník, kruh: Klasifikace: 1. V domácí
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEI VUT BRNO
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEI VUT BRNO Spolupracoval Příprava Název úlohy Šuranský Radek Opravy Jméno Ročník Škovran Jan Předn. skup. B Měřeno dne 4.03.2002 Učitel Stud. skupina 2 Kód Odevzdáno
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 0520 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Geometrická optika - Ohniskové vzdálenosti
VíceÚkol č. 1: Změřte měrnou tepelnou kapacitu kovového tělíska.
Měření měrné tepelné kapacity pevných látek a kapalin Měření měrné tepelné kapacity pevných látek a kapalin Úkol č : Změřte měrnou tepelnou kapacitu kovového tělíska Pomůcky Směšovací kalorimetr s míchačkou
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceÚloha 5: Spektrometrie záření α
Petra Suková, 3.ročník 1 Úloha 5: Spektrometrie záření α 1 Zadání 1. Proveďte energetickou kalibraci α-spektrometru a určete jeho rozlišení. 2. Určeteabsolutníaktivitukalibračníhoradioizotopu 241 Am. 3.
VíceÚčinnost tepelného stroje
Číslo úlohy: 12 Jméno: Vojtěch HORNÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum měření: 12. 10. 2009 Číslo kroužku: pondělí 13:30 Číslo skupiny: 6 Klasifikace: Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Účinnost tepelného
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 3. Vzduchová dráha - ZZE, srážky, impuls síly Autor David Horák Datum měření 21. 11. 2011 Kruh 1 Skupina 7 Klasifikace 1. PRACOVNÍ ÚKOLY: 1) Elastické srážky:
Více1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu
1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,
VíceVyhodnocení součinitele alfa z dat naměřených v reálných podmínkách při teplotách 80 C a pokojové teplotě.
oučinitel odporu Vyhodnocení součinitele alfa z dat naměřených v reálných podmínkách při teplotách 80 C a pokojové teplotě Zadání: Vypočtěte hodnotu součinitele α s platinového odporového teploměru Pt-00
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #9 Základní experimenty akustiky Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 3.11.014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) V domácí přípravě spočítejte,
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 19.3.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Ohniskové vzdálenosti a vady čoček a zvětšení
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 15.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 11: Termická emise elektronů
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM III Úloha číslo: 16 Název: Měření indexu lomu Fraunhoferovou metodou Vypracoval: Ondřej Hlaváč stud. skup.: F dne:
VíceFyzikální praktikum I
Kabinet výuky obecné fyziky, UK MFF Fyzikální praktikum I Úloha č. XIX Název úlohy: Volný pád koule ve viskózní kapalině Jméno: Ondřej Skácel Obor: FOF Datum měření: 9.3.2015 Datum odevzdání:... Připomínky
Více5. Stejným postupem změřte objem hadičky spojující byretu s měřeným prostorem. Tuto hodnotu odečtěte od výsledku podle bodu 4.
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM I FJFI ČVUT v Praze Úloha #4 Poissonova konstanta a měření dutých objemů Datum měření: 6.12.2013 Skupina: 7 Jméno: David Roesel Kroužek: ZS 5 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasifikace:
VíceKalorimetrická rovnice
Kalorimetrická rovnice Kalorimetr je zařízení umožňující pokusně provádět tepelnou výměnu mezi tělesy a měřit potřebné tepelné veličiny skládá se ze dvou nádobek do sebe vložených mezi stěnami nádobek
Víced p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k
d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k Ú k o l : a) Proveďte kalibraci odporového teploměru, termočlánku a termistoru b) Určete teplotní koeficienty odporového teploměru, konstanty charakterizující
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 8. 3. 2010 Úloha 6: Geometrická optika Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pondělí 13:30 Spolupracovala: Eliška
VíceNázev DUM: Změny skupenství v příkladech
Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Zpracováno v rámci OP VK - EU peníze školám Jednička ve vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.2759 Název DUM: Změny skupenství
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 3: Mechanické pokusy na vzduchové dráze. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 3: Mechanické pokusy na vzduchové dráze Datum měření: 16. 10. 2009 Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pátek 13:30
Více3. Měření viskozity, hustoty a povrchového napětí kapalin
Fyzikální praktikum 1 3. Měření viskozity, hustoty a povrchového napětí kapalin Jméno: Václav GLOS Datum: 12.3.2012 Obor: Astrofyzika Ročník: 1 Laboratorní podmínky: Teplota: 23,5 C Tlak: 1001,0 hpa Vlhkost:
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. XXII. Název: Diferenční skenovací kalorimetrie
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. XXII Název: Diferenční skenovací kalorimetrie Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 15 dne: 15. května 2009 Odevzdal
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 1: Kondenzátor, mapování elektrického pole
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 5.5.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 1: Kondenzátor, mapování
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].
Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314
VíceÚloha 1: Kondenzátor, mapování elektrostatického pole
Úloha 1: Kondenzátor, mapování elektrostatického pole FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 19.4.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp.
Vícepracovní list studenta Struktura a vlastnosti plynů Stavová rovnice ideálního plynu Vojtěch Beneš
Výstup RVP: Klíčová slova: pracovní list studenta Struktura a vlastnosti plynů Vojtěch Beneš žák měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření, aplikuje s porozuměním
VíceTabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy
Pracovní úkol 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VíceVnitřní energie pevné látky < Vnitřní energie kapaliny < Vnitřní energie plynu (nejmenší energie)
Změny skupenství Při změně tělesa z pevné látky na kapalinu nebo z kapaliny na plyn se jeho vnitřní energie zvyšuje musíme dodávat teplo (zahřívat). Při změně tělesa z plynu na kapalinu, nebo z kapaliny
VíceMěření prostupu tepla
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření prostupu tepla Úvod Prostup tepla je kombinovaný případ
VíceF - Změny skupenství látek
F - Změny skupenství látek Určeno jako učební text pro studenty dálkového studia a jako shrnující text pro studenty denního studia. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn
VíceVY_52_INOVACE_2NOV50. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: 3. 1. 2013 Ročník: 8.
VY_52_INOVACE_2NOV50 Autor: Mgr. Jakub Novák Datum: 3. 1. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma: Chladnutí kapaliny Metodický list: Žáci
VíceNázev: Ověření kalorimetrické rovnice, tepelná výměna
Název: Ověření kalorimetrické rovnice, tepelná výměna Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika) Tematický celek:
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
VíceVýtok kapaliny otvorem ve dně nádrže (výtok kapaliny z danaidy)
Výtok kapaliny otvorem ve dně nádrže (výtok kapaliny z danaidy) Úvod: Problematika výtoku kapaliny z nádrže se uplatňuje při vyprazdňování nádrží a při nejjednodušším nastavování konstantních průtoků.
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceMěření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV
Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P 1. Zadání Změřte hodnotu atmosférického tlaku v různých nadmořských výškách (v několika patrech
Více