Zahradnický kalendář ISBN

Transkript

1 Zahradnický kalendář 2016 ISBN

2 Ksmické vlivy na rstliny Zdravější rstliny, větší úrda a delší trvanlivst t všechn slibují zastánci lunárníh zahradničení, kteří při péči svu zahradu využívají ksmických vlivů na rstliny. Pdstatu lunárníh zahradničení je hyptéza, že Měsíc při svém putvání p blze vlivňuje mim jiné vegetační cyklus rstlin. Vědecky tat dmněnka nikdy prkázána nebyla, nicméně řada amatérských zahradníků i prfesinálů se příznivými a nepříznivými dny pr výsev, výsadbu či sklizeň řídí. ůležité je především respektvat čtyři skupiny rstlin a dbu výsadby. Čtyři skupiny rstlin Všechny rstliny na zahradě lze rzdělit d čtyř skupin listvé, křenvé, květvé a pldvé. Příslušnst d knkrétní skupiny určuje ta část rstliny, pr kteru ji pěstujeme. Salát tedy patří d listvé, mrkev d křenvé a růže d květvé skupiny. Každé skupiny jsu přiřazena vždy tři znamení zvěrkruhu. Vždy, když Měsíc vstupuje d určitéh znamení, pzitivně vlivňuje příslušnu skupinu rstlin. Znamení Beran, Lev, Střelec Býk, Panna, Kzrh Blíženci, Váhy, Vdnář Rak, Štír, Ryby 6 Část rstliny pld křen květ list Listvé rstliny Výsev, přepichvání, výsadbu, pletí, přihnjvání a další práce týkající se skupiny listvých rstlin prvádíme nejlépe ve dnech listů, sklízet však můžeme i jindy. ny listů nejsu becně vhdné pr sklizeň vce určenéh k uskladnění, vhdnější jsu dny květů neb pldů. Platí t i pr kření a bylinky na přípravu čajů, které budeme sušit. Pr sklizeň zelí jsu napak nejvhdnější dny listů; salát a jinu zeleninu určenu k kamžité knzumaci můžeme samzřejmě sklízet kdykliv. Křenvé rstliny Pr tut skupinu platí analgicky ttéž c pr listvé rstliny: vysévají, přepichují, vysazují, kpávají a sklízejí se během dnů křenů. Stejně důležité je vysazvat je během dnů křenů v dbě vhdné pr výsadbu. Sklízíme při klesajícím měsíci, tedy během dby vhdné pr výsadbu. Květvé rstliny Rstliny patřící d tét skupiny vyséváme, přepichujeme, vysazujeme, plejeme a sklízíme během dnů květů. Květiny určené k řezu vydrží nejdéle, pkud je uřízneme během dnů květů, stejně tak rstliny určené k sušení vydrží déle barevné, když je sklidíme během dnů květů. V těcht dnech také vysazujeme květinvé cibule a hlízy a vysazujeme a přesazujeme kvetucí rstliny samzřejmě během dnů vhdných pr výsadbu. Pldvé rstliny Rstliny, které pěstujeme pr jejich pldy, vyséváme, vysazujeme, přepichujeme, kpáváme a sklízíme během dnů pldů. Vysazujeme za dnů pldů v dbě vhdné pr výsadbu. Napak sklizeň je nejvhdnější v dbě, kdy měsíc stupá. ny pldů jsu vhdné pr sklizeň a šetřvání vcných strmů, kurek, rajčat, bbulvin a všech rstlin, které pěstujeme pr pldy či semena. ny křenů pdprují růst pdzemních částí a šetřujeme prt brambry, červenu řepu, ředkvičky, mrkev neb cibuli. O květiny a kvetucí keře se nejlépe pstaráme ve dnech květů, napak dny listů jsu předurčeny pr péči trávník, salát neb bylinky, z nichž pužíváme listy. ba výsadby Během asi 28 dní běhne Měsíc Zemi. Prchází při tm všemi znameními zvěrkruhu a v každém se zdrží asi dva a půl dne. V první plvině svéh cyklu měsíc stupá, vzdaluje se d hrizntu (stupající měsíc, ), ve druhé plvině napak klesá (klesající měsíc, ). Pkud Měsíc klesá, je vhdné bdbí pr výsev a výsadbu.

3 Země se nadechuje, všechny síly se sustředí d půdy, je čas pr výsadbu a přesazvání všech rstlin, sklizeň křenvé zeleniny neb řez živéh pltu všechny šťávy klesají d dlních částí rstliny. Napak při stupajícím Měsíci Země vydechuje řežeme řízky neb sklízíme vce pr uskladnění, prtže všechny šťávy v rstlinách stupají směrem vzhůru. Krátce předtím, než Měsíc dsáhne nejnižšíh bdu (přízemí, P), je vhdné psekat trávník neb vyplít plevel, prtže prstu pmaleji. Opakem přízemí je dzemí (O) den, kdy je Měsíc v nejvzdálenějším bdě d Země. Přibývání a ubývání Měsíce Během svéh 28denníh běhu se Měsíc jednu dstane přesně mezi Zemi a Slunce a tehdy je přivrácená strana zcela tmavá na Zemi nastává nvluní (). Od tét dby Měsíc přibývá (drůstá, ). Tat dba je vhdná pr vysazvání a přesazvání, všechny rstliny snadn zakřeňují. Asi za týden pté dsáhne měsíc první čtvrti ( ). Když Měsíc urazí plvinu své cesty klem Země, na nční blze je vidět v úplňku (). Strmy ani keře v tét dbě nezastřiháváme, prtže by uschly, velmi vhdné je v tét dbě hnjení. Od úplňku Měsíc dalších 13 dní ubývá (cuvá, ) v tét dbě se daří technickým pracím na zahradě, prspívá také křenvá zelenina. V plvině cesty dsáhne Měsíc pslední čtvrti ( ) a když se dstane pět mezi Zemi a Slunce, nastává nvluní a celý cyklus se pakuje. ata a časy uvedené v tmt kalendáři jsu převzaty z Nebeskéh kalendáře plus, verze 3.0, a jsu určeny pr Prahu. V statních částech České republiky se mhu lišit v řádech minut. 7

4 126

5 ČERVENE PŘE HAJOU, AŽ OHEŇ BUE PLÁT, JÁ BUU VZPOMÍNAT NA ŠTĚSTÍ, JEŽ UPRHLO MI V ÁL. ÍVKU, KTEROU MĚL JSEM TOLIK RÁ, MI PŘEBRAL KAMARÁ A BUE JÍ NA KYTARU HRÁT. PŘIJĎ JEN NA MALOU HVÍLI, AŽ EN SE SHÝLÍ, SLUNKO JE SPÁT, MOŽNÁ, ŽE PÍSEŇ ZAPLAŠÍ TÍSEŇ V SRI TĚ BUE HŘÁT. Na červenec mám jednu trampsku. Zpívali jsme ji u hně, když jsme jezdili na vdu. Napsal ji Tny Hřínek a je t stará písnička. A když říkám stará, tak tím myslím, že se u hně zpívala ještě dřív, než jsem se nardil. V časech nemderních, v časech dívek nehlených, v časech kaní ze dřeva stavěných. 127

6 ČERVENE Rzmanitý turan Azurfee White Gaiety Rsa Juvel Erigern karvinskianus 130 Český název: turan nádherný Btanické jmén: Erigern specisus Půvd: západ Severní Ameriky Růst: záhnvá trvalka, tvří trsy s přízemní listvu růžicí, květy na vyšších stncích, výška klem 70 cm Květ: úbr se žlutým středem a květními lístky různých barev d bílé přes růžvu, mdru až p fialvu (pdle kultivaru), červen-srpen Nárky: prpustná, živná půda, stále mírně vlhká, plné slunce Pužití: neprávem pmíjená trvalka, vhdná d záhnů i k řezu, efektní ve smíšených záhnech, například v kmbinaci s řebříčky neb stržkami

7 Rstlina července minatr Erigern specisus var. macranthus Sincerity Adria 131

8 ČERVENE 11 PONĚLÍ Olga 12 ÚTERÝ Břek 13 STŘEA Markéta 14 ČTVRTEK Karlína 15 PÁTEK Jindřich 16 SOBOTA Lubš 17 NEĚLE Martina 134 Váhy 22:54 Štír 2,54 7,29 O Štír Štír 11:16 Střelec Střelec 21:34 Kzrh Během dnů Štíra za drůstajícíh měsíce sbíráme slimáky. Při klesajícím měsíci je vhdné prvádět mulčvání. Během klesajícíh měsíce sbíráme a sušíme bylinky. ny listů za drůstajícíh měsíce jsu vhdné pr sekání trávníku. ny Střelce při drůstajícím měsíci jsu vhdné pr výsadbu ppínavých rstlin. Během drůstajícíh měsíce je vhdná dba pr výsev a výsadbu. Květy Lysá nad Labem 28. týden

9 29. týden 18 PONĚLÍ rahmíra 19 ÚTERÝ Čeněk 20 STŘEA Ilja 21 ČTVRTEK Vítězslav 22 PÁTEK Magdaléna 23 SOBOTA Libr 24 NEĚLE Kristýna Kzrh 5:12 Vdnář 0,59 Vdnář 10:37 Ryby Ryby 14:35 Beran Kzrh Ovce a zelenina sklizené za stupajícíh měsíce zůstanu dluh čerstvé. Ubývající měsíc těsně p úplňku je ideálním dnem pr hnjení. ny Vdnáře při ubývajícím měsíci jsu vhdné pr sklizeň květin na sušení. ny pldů za ubývajícíh měsíce jsu vhdné pr sklizeň pldů k zavaření. Vychází časpis Zahrada v brazech 4/

10 ČERVENE Jak zmladit ppínavé růže Růže rstucí p zdi neb vyšší pře jsu pastvu pr či, pkud ale zanedbáme jejich řez, začnu zdla vyhlvat a květy se bjevují jen v hrní části rstliny. Snadn je ale můžeme zmladit a dsáhnut pět hustéh listění p celé rstlině. Splehlivý a šetrný pstup zajistíme ve dvu krcích. P dkvětu seřízneme plvinu starých výhnů na délku asi 30 cm výhny zregenerují a napřesrk pnesu květy. Ve druhém rce, pět p dkvětu, uděláme ttéž s druhu plvinu výhnů. Uschlé a dumřelé větvičky dstraníme kmpletně. Invaze blýskáčka Jakmile dkvete řepka lejka, můžeme se i na zahradě ptkat s nálety drbných černých bručků blýskáčka řepkvéh, který v tét dbě puští ple a vydává se za hledáním ptravy. Objevit je můžeme na denivkách, měsíčcích, růžích i jiných květech. Většinu není důvd k bavám, pkud by však invaze byla skutečně na btíž, můžeme se blýskáčků snadn zbavit: stačí napustit jasně žlutý kbelík vdu s trchu sapnátu. Barva bruky přitáhne a utpí se. Jahdy na fólii? Od knce července můžeme začít vysazvat jahdy. Při zakládání nvéh záhnu můžeme využít černu mulčvací fólii. Půda pd ní zůstane kyprá a déle vlhká, pldy jsu čisté a významně tak mezíme růst plevelů. Krmě th se půda zahřívá rychleji a sklizeň může být dříve. Při pěstvání na fólii se vda a živiny dstávají ke křenům puze tvry, zbytek je vdneprpustný. Prt se pr jahdníkvý záhn, který hdláme zachvat něklik let, svědčila spíše černá netkaná textílie, která umžňuje plšnu závlahu a vydrží déle než fólie. První sklizeň brambr Jakmile začne brambrvá nať žlutnut, nastává čas pr sklizeň brambr. V tét dbě jsu s tenku, měkku slupku nejchutnější, nejsu však vhdné pr skladvání a je třeba je zknzumvat během něklika týdnů. hceme-li brambry uskladnit, je třeba pčkat, dkud nať úplně nedumře. Hlízy ještě trchu narstu a vytvří více škrbů, chuť už je však pznání hrší, slupka je hrubší a tlustší. 138 Rajčátk, třes se! Pr pylvání ptřebují rajčatvé květy trchu phybu, aby pyl vypadl na bliznu. Na rstlinách v zahradě zajistí takvý phyb včely, čmeláci neb vítr, pěstujeme-li rajčata ve skleníku, je třeba zajistit dstatečné větrání nejen prt, aby mhl d skleníku hmyz, ale také kvůli regulaci tepla vzdušné vlhksti. Vlhký vzduch ttiž zvlhčí pylvá zrnka a ta zůstávají uvnitř květů. Opylení můžeme uměle zajistit tak, že rstlinami v dbě květu jemně zatřeseme, nejlépe klem pledne.

11 Tipy Rybízu prspěje letní řez Už při sklizni můžeme prvést letní řez rybízu, kterým zajistíme dstatečné prvzdušnění keře a přírůstek nvých výhnů. Bílý a červený rybíz řežeme p čtvrtém rce, dstraníme tři až čtyři nejstarší výhny, které pznáme pdle tmavě hnědé barvy. Z mladých letšních výhnů vyrůstajících d křenů pnecháme asi čtyři nejsilnější, statní dřízneme. Odstraníme také pstranní výhny ve spdní části a ty, které rstu d středu keře. P řezu by měl mít keř 8-12 vlně rstucích výhnů. Černý rybíz pldí nejvíce na dluhých jednletých výhnech a jednletých pstranních výhnech. Všechny dplzené větve starší tří let prt kmpletně dstraníme a pnecháme puze 6-8 mladších výhnů. Okurky sklízíme pmcí nže Zralé kurky sklízíme tak, že jejich stpku dřízneme d rstliny strým nžem. Není vhdné pldy z rstliny dlamvat neb trhávat, prtže hrzí pškzení stnku neb samtnéh pldu. Snadn se může stát, že zlmíme celu rstlinu a můžeme se s úrdu rzlučit. Při stagnujícím růstu kurek pmůže vydatná dávka kapalnéh hnjiva, například kpřivvé jíchy. Slunečnice d van Ggha Váza plná slunečnic je pravu letní zdbu. Rstliny řežeme nejlépe brzy rán, prtže v té dbě jsu plné vdy, svěží a vydrží déle. Z uříznutých květin dstraníme největší listy, aby se nedpařval tlik vdy, pnechat můžeme jen hrní malé lístky. Před aranžváním stnky znvu seřízneme strým nžem, aby rána byla hladká a čistá, a na dvě až tři sekundy pnříme ránu d vrucí vdy, která ránu uzavře. Pstavíme-li vázu na nesluněné, nepříliš teplé míst, vydrží rstliny déle svěží. Phnjte t bylinkami Nejen kpřivu, ale řadu dalších rstlin ze zahrady a jejíh klí můžeme využít pr přípravu hnjivéh zákvasu, například kstival, pampelišku, libeček, měsíček, bazalku, jitrcel či vjtěšku, klidně i v libvlně kmbinvané směsi. Klasický zákvas připravíme navrstvením rstlin d plastvé nádby a zalitím dešťvu vdu. enně mícháme a rstlinnu hmtu vystupující na pvrch znvu pnřujeme. Jakmile se zákvas temně zabarví a přestanu vznikat bubliny, je připraven k pužití. Většinu se jícha ředí v pměru 1:10 a pužívá jak hnjivá zálivka na vlhku půdu přím ke křenům rstlin. Přihnjvat můžeme jednu týdně

12 ČERVENE Letní kytice z lučních květů Vzpmínáte si ještě na vůni sena, čerstvě pksené luky? Pamatuju si ji ze svéh dětství, kdy jsme bydleli na malé vesnici bklpené samými lukami, které se sekaly jednu neb dvakrát za rk. Byly plné trav a různých kvítků, ple lemvaly kraje z rudých máků a mdrých chrp, bčas se bjevil i khutek, heřmánek a divké stržky. Když dnes narazím na rzkvetlu luku, neudržím se a natrhám si velku kytici pestrých kvítků různých tvarů i velikstí. ma ji dám d džbánu a pstavím na kn neb na zahradě na stůl. Nevydrží sice dluh, vlčí mák padá během dvu tří dnů a trávy rychle vymetají, ale 140

13 kráse kytice z lučních květů se prstě nic nevyrvná. Představuje pr mě malý svět smyslů a pcitů, vzpmínku na krásně pržitý den, symbl léta se vším, c k němu patří. A ruku na srdce neudělal by i vám pugét natrhaný vlastnručně za humny větší radst než drahé květinvé aranžmá z květinářství? 141

14 Výsev, výsadba a sklizeň běžných PLOINA SPON (M) BROKOLIE 40X50 ELER BULVOVÝ 40X40 ELER ŘAPÍKATÝ 40X35 IBULE SETÁ 25X10 UKETA 1 KS/M 2 ČEKANKA 30X30 ČERNÝ KOŘEN 30X7 ČÍNSKÉ ZELÍ 40X40 FAZOLE PNOUÍ 6-8 KS/TRS FAZOLE KEŘÍČKOVÉ 40X8 FENYKL 40X30 HRÁH 60X3 KAPUSTA KAEŘÁVEK 40X40 KAPUSTA RŮŽIČKOVÁ 60X60 KAPUSTA HLÁVKOVÁ 50X50 KELUBNA RANÁ 25X25 KELUBNA POZNÍ 30X30 KOZLÍČEK POLNÍČEK 10X15 KUKUŘIE UKROVÁ 80X20 KVĚTÁK RANÝ 25X25 KVĚTÁK POZNÍ 30X30 LILEK 120X200 MANGOL 30X25 MELOUN 1 KS/M 2 MRKEV 25X4 OKURKA SALÁTOVÁ 100X40 100X40 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 224

15 druhů zeleniny PLOINA SPON (M) PAPRIKA 40X50 PASTIŇÁK 30X10 PATIZON 120X60 PEKINGSKÉ ZELÍ 50X40 PETRŽEL KOŘENOVÁ 30X10 PETRŽEL NAŤOVÁ 30X10 PÓREK RANÝ 30X12 PÓREK POZNÍ 40X15 PORTULÁK (ŠRUHA) NAŠIROKO RAJČATA 3 KS/M 2 ROKETA NAŠIROKO ŘEKEV 25X15 ŘEKVIČKA 20X5 ŘEPA ČERVENÁ 30X15 SALÁT HLÁVKOVÝ 25X25 25X30 SALÁT LEOVÝ 25X25 ŠPENÁT NAŠIROKO ŠTĚRBÁK 30X30 TYKEV 3 KS/M 2 ZELÍ BÍLÉ RANÉ 40X40 ZELÍ BÍLÉ POZNÍ 60X60 ZELÍ ČERVENÉ 60X60 Výsev pd skl Mžná dba výsevu přím na stanviště I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Mžná dba výsadby na stanviště Mžná dba sklizně 225

16 Zahrada v suladu s přírdu W. Neudrff GmbH KG An der Mühle Emmerthal Německ