Trofické interakce. s houbami a jinými organizmy
|
|
- Květa Křížová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Trofické interakce s houbami a jinými organizmy
2
3 Interakce - s jinými houbami a s ostatními organizmy - parazitizmus - mutualizmus - predace - komenzálizmus - kompetice
4 Komenzálizmus - získ živin od jiných organizmů bez újmy (endofyti, kvasinky v trávicí soustavě bezobratlých a obratlovců, ) - dekompozice ztrátový proces = spoustu volných živin v okolí, meziprodukty rozkladu = dostupné pro okolní mikroorganizmy
5 Kompetice - primární získání substrátu - především ruderální druhy - udržení substrátu - kompetičně silné druhy - relativně dlouhodobý habitat s neměnnými podmínkami = kmeny stromů, jehličnatý opad, trus, x pokud se podmínky mění, výhodu mají stres tolerantní druhy
6 Kompetice Antagonizmus na dálku - těkavé látky - toxické látky detoxifikace - často sesquiterpeny, aldehydy, halogenderiváty - rezidua v substrátu ovlivňují další kolonizaci houbami - působí i na bezobratlé, bakterie, Přímý kontakt hyf a mycelií Boddy (2000)
7 Kompetice Přímý kontakt hyf a mycelií - párové kompetice na agaru myceliální vějíře pronikající do mycelia slabšího kompetitora změna hustoty mycelia ve prospěch kompetiční zóny Trametes versicolor (Agaricomycotina) vs. Daldinia concentrica (Pezizomycotina) invazivní myceliální čela Stereum hirsutum (Agaricomycotina) vs. Lopadostoma turgidum (Pezizomycotina) Boddy (2000)
8 Kompetice Resinicium bicolor interacting with Hypholoma fasciculare. Resinicium bicolor is partially replacing H. fasciculare (R rep) and vice versa (H rep). Note that there is dark red/brown pigment production by R. bicolor (R), and yellow pigment production around cords of H. fasciculare (Y). Hynes & al. (2007)
9 Kompetice Phanerochaete velutina (Agaromycotina) interakce myceliálních provazců Phallus impudicus (Agaromycotina) Boddy (2000) myceliální provazce od P. velutina kolonizují dřevo obsazené P. impudicus
10 Kompetice Verticicladium trifidum vs. Lophodermium pinastri (oba Pezizomycotina) - růst druhu V. trifidum omezen přehrádkami tvořenými druhem L. pinastri
11 Kompetice Jakou má kompetice povahu z hlediska zisku pro jedno či obě mycelia? - zisk substrátu a živin z poraženého protivníka x některé mechanizmy, např. produkce oxidativních enzymů, poškozuje obě mycelia - energeticky náročné - z výsledků několika párových interakcí nelze odvozovat výsledky dalších interakcí, tj. platí A>B>C, ale také A>B, B>C, C>A Jaká je hranice mezi kompeticí a nekrotrofním parazitizmem? - cílem je zbavit se kompetitora, získat likvidací kompetitora substrát pro sebe - získat z hostitele (potenc. kompetitora) jím získané živiny v prostředí chudém na živiny
12 Interakce s ostatními (mikro)organizmy - bakterie - protista - bezobratlí - obratlovci
13 Interakce s bakteriemi - bakterie původně dominantními organizmy na Zemi - přechod života na souš interakce a kompetice s houbami o zdroje - silná antibiotika proti bakteriím x řada druhů s bakteriemi v symbiózách Typy interakcí s bakteriemi: Rozklad komplexních substrátů Povrch (vnitřek) hyf Mykofágní bakterie Cyanolišejníky, kapitola pro lichenology
14 Interakce s bakteriemi Komplexní substráty - aerobní rozklad celulózy převážně houbová záležitost x v anaerobních podmínkách bakterie (Acetivibrio, Clostridium) - ale Neocallimastix v bachoru! - aerobní bakterie a aktinomycety vyšší ph x houby kyselé ph (dřevo samo o sobě kyselé + org. kyseliny z hub) - v kompostech, při zvyšování ph amonifikací výhoda pro bakterie Lignin - pouze aerobní rozklad, hlavně Agaricomycotina a Xylariales (Pezizomycotina) - růst aktinomycetů a bakterií na ligninu in vitro x v přirozených podmínkách zanedbatelný podíl
15 Interakce s bakteriemi Komplexní substráty - lignocelulózový komplex, jednoduché cukry a fenolické látky interakce hub a bakterií komenzální až mutualistické + - 1) bakterie využívají látky aniž houba strádá, a zároveň produkují vitamíny, růstové faktory, fixují N, odbourávají toxické metabolity 2) bakterie je využívají, ale houba nestrádá 3) bakterie je využívají a okrádají houbu Pro každou houbu, ostatní podmínky a druh bakterie jiné. Lang & al. 1998
16 Interakce s bakteriemi Povrch hyf - zcela nové habitaty pro bakterie - manitol a trehalóza (Pseudomonas) - organické kyseliny (Methylobacterium, Streptomyces) - selekce bakterií odolných vůči houbovým antibiotikům (G+ vs. G-)
17 Interakce s bakteriemi Mykofágní bakterie - velmi málo údajů - penetrace spor a ovíjení řetízků Streptomyces kolem hyf; dekompozitor mrtvých hyf v půdě x rozklad bakterií kvůli N? (Pleurotus ostreatus, Agaricomycotina) - bakteriální skrvrnitost žampionů Pseudomonas toalasii + Agaricus bisporus
18 Interakce s protisty Vampyrellidae (Rhizaria, Cercozoa) - draví kořenonožci, konzumují houby Leptomyxa reticulata vysává obsah hyf Arachnula vysává obsah hyf a spor
19 Interakce s protisty - améby vyžírají spory hub - otvorem v buněčné stěně Cooke & Whipps (1993)
20 Houby živící se bezobratlými Nematofágní houby Parazitické houby Houby lovící chvostoskoky
21 Bezobratlí živící se houbami Mykofágní hmyz Obligátní mykofágové (mycetobionti) - larvy i dospělci se živí pouze plodnicemi Fakultativní mykofágové (mycetofilové) - živí se plodnicemi v některé fázi svého životního cyklu, ale nepotřebují houby pro svůj vývoj Náhodní mykooblézači - jsou nacházeni na plodnicích, ale neživí se jimi
22 Bezobratlí živící se plodnicemi Mykofágní hmyz Obligátní mykofágové (mycetobionti) Drabčíkovití (Staphylinidae) Gyrophaena boleti es/gyrophaena.boleti.html
23 Bezobratlí živící se plodnicemi Mykofágní hmyz Obligátní mykofágové (mycetobionti) Mycetophagidae Mycetophagus quadripustulatus
24 Bezobratlí živící se plodnicemi - okus plodnic umožňuje šíření spor např. Tomentella pillosa (Agaricomycotina) - jinak význam bezobratlých přeceňován = spory nepřežijí trávení Lileskov & Bruns (2005)
25 Symbiózy s bezobratlými Kde najdeme symbiotické houby? - endosymbionti ve střevě, v tukovém tělese a v malpigických trubicích (70% hmyzu, korýši ) - ektosymbionti pěstovaní mimo tělo (mravenci, termiti, pilořitky, kůrovci,...) - larvy a dospělci herbivorních a detritofágních členovců
26 Symbiózy s bezobratlými Které houby se účastní? - různé řády askomycetů, bazidiomycetů a specializovaná skupina zygomycetů (Trichomycetes) - symbiosa závazná (obligátní) či příležitostná (fakultativní) Houby - obligátní symbionti - nejsou známy z jiné ekologické role - fakultativní symbionti - mají volně žijící fázi (vstupují do obligátních i fakultativních symbióz) - často vznikly z fytopatogenních, entomopatogenních či endofytických předků
27 Symbiózy s bezobratlými Co můžou dát houby? - pro hmyz parazitující na rostlinách (dřevinách), nebo žijící z mrtvé rostlinné biomasy = využití rostlinných substrátů, zvýšení C:N, zpřístupnění vody = hmyz, kromě termitů a rybenek, není schopen trávit celulózu a lignin a syntetizovat různých AK, steroly, b-vitaminy, různé mastné kyseliny, = syntéza prekurzorů steroidních látek (hormony atd.) = hmyz nedokáže syntetizovat cholesterol (prekurzor steroidních hormonů) = detoxifikace = sekundární metabolity rostlin slouží hlavně jako ochrana proti herbivorům (nikotin, kofein, různé flavonoidy, taniny, glykosidy atd.) = ochrana před predátory a konkurenty (antibiotické vlastnosti) = fytopatogenní houby aktivně oslabují rostlinu
28 Symbiózy s bezobratlými Co může dát bezobratlý? - stále prostředí (vlhkost a teplota) - šíření na nový substrát - ochrana před predátory a konkurenty - substrát bohatý na dusík a fosfor
29 Symbiózy s bezobratlými Adaptace hub - adaptace na kontinuální malé poškození při spásání, koncentrace živin v plodech (chlamydospory, gongylidia, terminální obří spory) - lepkavé spory - kvasinkovitá fáze u endosymbiontů Adaptace členovců - mycetangia (kůrovci, bejlomorky, pilořitky, lesanovití) - u mykofágů pozměněná kusadla Lymexylon navale
30 Mravenci tribu Attini - tropická skupina (stř. a J Amerika) - hnízda (mraveniště) ohromná (několik ha), hloubka až 6 m, klimatizované chodby - mravenci rozděleni na kasty Atta mexicana thisweekinevolution/ant.jpeg Delgado (2011) drnash/atta/pages/lcd.html
31 Mravenci tribu Attini - střihači, nosiči, porcovači, zahradníci - královna přenáší inokulum do nového hnízda
32 Mravenci tribu Attini - symbióza s bazidiomycety druhů Leucocoprinus gongylophorus (bělohnojník paličkonosný), Attamyces bromatificus a druhy čeledi Pterulaceae (vše Agaricomycotina) - houba roste na přinesených listech - na myceliu tvoří gongylidia obsahující proteiny, steroidy, lipidy - mravenci okusují pouze gongylidia - zároveň chrání před dalšími parazitickými houbami a bakteriemi, čistí mycelium a zajišťují optimální teplotu a vlhkost - houba vzácně tvoří plodnice, ale nerozmnožuje se sama, spoléhá na rozšiřování mravenci do nových kolonií
33 Mravenci tribu Attini Apterostigma collare Atta cephalotes
34 Termiti - všichni termiti mají symbiózu s prokaryoty, houbami, nebo prvoky - houbové symbiosy pouze u Macrotermitinae v Asii a Africe - houbu pěstuje na výkalech (zbytková celulóza, lignin) kde tvoří gongylidia bohaté na N, cukry, enzymy (celulázy a xylanázy) - termiti sice sami štěpí celuloźu, ale houba notně vypomáhá - termiti stále přidávají výkaly na vrch zahrádky a ze spodu žerou houbu, či jednou za čas sežerou celou část zahrady - mladé nymfy se infikují tzv. anální trofalakací
35 Termiti - houbovými symbionti rody Termitomyces (Agaricomycotina) - jedlé a velmi chutné houby T. heimii T. robustus Pegler (2002)
36 Podkorní hmyz Floémofágové (lýkožraví brouci) = tesaříci, krasci, živí se z floému Xylémofágové (ambrosioví brouci) = kůrovci, jádrohlti, lesanovití, nedokáží rozložit dřevo, živí se houbou, houby obligátně symbiotické (tzv. ambrosiové houby) Ips typographus
37 Lýkožraví brouci Pro brouky - doplněk potravy (syntéza klíčových steroidních látek) - oslabení dřeviny Pro houbu - prostředí bohaté na dusík, přenos na nového hostitele v mycetangiích - např. C. fagacearum a Pseudopityophthorus minutissimus Ceratocystis fagacearum (Pezizomycotina)
38 Trofické interakce s dalšími bezobratlými - pancířníci, chvostoskoci, korýši, důležitou součástí edafonu - živí se silně rozloženým opadem, řasami, houbami, detritem nebo jsou predátoři - když opad, tak silně rozložený (nízké C:N), tzn. již kolonizovaný houbami - když houby, tak ne chitinolytické (aby je houba nesežrala) x nejčastějším druhem asociovaným s pancířníky je Beauveria bassiana (Pezizomycotina, chitinolytická!) - roztoči rozšiřující spory hub ve skladech = šíří kontaminaci a toxinogenní houby v domácnostech = silnější alergie
39 Interakce s chvostoskoky a roztoči Další funkce - roznášejí spory AM a saprotrofních hub v trávicím traktu a na povrchu - udržují diverzitu hub v půdě - okusem stimulují růst, odstraňují staré hyf, stimuluje růst nových - vylučují rychle dostupný dusík v močovině Belba bartosii cerotegument Mourek 2007
40 Interakce s chvostoskoky a roztoči
41 Pěstují si plži své houby - Spartina na slaniskách - plži nakoušou listy a z výkalů nainokulují houby do ranek (Phaeosphaeria a Mycosphaerella, Pezizomycotina) - vrací se a spásají mycelium Littoraria irrorata
42 nebo žerou hlenky? - hlenky slouží jako potrava pro některé druhy plžů (závornatky) H. Deckerová 2009
43 Interakce s obratlovci Obratlovci vytvořili spoustu nových habitatů pro houby - zvířata často hromadí zásoby a staví si hnízda - ptačí hnízda bohatý zdroj pro keratinofilní druhy - uvnitř krokodýlích hnízd se snůškou žijí termofilní druhy st_california_alligator_farm _Los_Angeles_Cal.jpg
44 Interakce s obratlovci Obratlovci vytvořili spoustu nových habitatů pro houby - Dipodomys spectabilis hromadí zásoby semen, které jsou kolonizovány netoxinogenními druhy rodu Penicillium (Pezizomycotina) - selekce na netoxinogenní druhy umožňuje přežít oběma species_id=69
45 Interakce s obratlovci Obratlovci vytvořili spoustu nových habitatů pro houby - Hebeloma radicosum (Agaricomycotina) vyrůstá z podzemních chodeb krtků (z míst kam chodí vylučovat vysoký obsah N) Sagara (1995)
46 Takayama (1985)
47 Interakce s obratlovci I mrtví obratlovci přispívají k tvorbě nových habitatů - řada druhů hub vázaná tvorbou plodnic na místa s mrtvolkama Hebeloma spoliatum (Agaricomycotina) = corpse finder Sagara (1995)
48 Mykofágní obratlovci Mykofágie - řada obratlovců je mykofágních, živí se plodnicemi hub - podobné jako u bezobratlých obligátní mykofágové - živí se výhradně houbami preferenční mykofágové - živí se výhradně houbami po určitou část roku příležitostní mykofágové - občas se přiživí na houbách náhodní mykofágové - pozřou houbu spolu s jinou stravu, většinou tedy neúmyslně
49 Mykofágní obratlovci obligátní mykofágové - Clethrionomyces californicus - živí se podzemními plodnicemi ECM hub; když nejsou, tak lišejníky spadlé na zem - musí mít plodnice po celý rok = pobřežní vlhké lesy v Oregonu a S Californii /
50 Mykofágní obratlovci obligátní mykofágové - Potorous longipes (klokánek dlouhoprstý) - žije vzácně v eukalyptových lesích JV Austrálii - plodnice hub tvoří >90% denní stravy Presentation.Large/photo.jpg
51 Mykofágní obratlovci preferenční mykofágové - u některých pozemních hlodavců můžou tvořit plodnice až 100 % stravy v průběhu určitého období (léto, podzim) - Bettongia gaimardii (klokánek králíkovitý) převážně mykofágní po celý rok
52 Mykofágní obratlovci - plodnice podzemních hub - velmi šikovní ve vyhledávání = ve výkalech nalezeny spory z cca 50 druhů hub - vůně obsahují alkoholy, ketony a estery (dimethyl sulfid) - někdy je důležitá směs, než jednotlivé látky - mechanizmus lákání není znám, mohou to být analogy pohlavních hormonů, ale ne vždy
53 Mykofágní obratlovci Mohou savci pomáhat při rozšiřování houby? druhy s podzemními plodnicemi nemohou rozšiřovat své spory větrem x jsou v teplotně a vlhkostně stabilnějším prostředí, lákají své konzumenty vůní vyhrábávání šetří energii houby na rozšiřování spor Glaucomys sabrinus x Elaphomyces granulatus (Pezizomycotina)
54 Mykofágní obratlovci Mohou savci pomáhat při rozšiřování hub? - spory často nejsou poškozeny po průchodu traktem, někdy to i stiumuluje - trus některých zvířat vhodný pro experimentální inokulaci skleníkových rostlin x pro úspěšnou kolonizaci semenáčku ale efektivnější mycelium v půdě Glaucomys sabrinus x Elaphomyces granulatus (Pezizomycotina)
55 Mykofágní obratlovci Příležitostní mykofágové Ursus arctos horribilis - houby činí 1-7 % potravy - hřibovité (Suillus spp.), holubinkovité (Russula spp.), druhy s podzemní plodnicí (Rhizopogon) a pýchavka (Calvatia, vše Agaricomyctoina) - nejvíce houbaří na podzim (září)
56 Mykofágní obratlovci Příležitostní mykofágové - průchod zažívacím traktem u některých druhů stimuluje klíčení spor - vliv na šíření, stimulaci klíčení spor? /fisher_fullbody.jpg mammals/spilgrac.jpeg
57 Mykofágní obratlovci Příležitostní mykofágové Homo sapiens /ait34CEF7ILMOklbcdfghxz0TUw2ARVm /90831_tema_houby_houbar_m.jpg a.jpg
58 Mykofágní obratlovci Příležitostní mykofágové - i Yetti je zřejmě příležitostný mykofág!!!
59 Mykofágní obratlovci - konzumace hlavně čerstvých plodnic, ale někteří obratlovci si houby uchovávají sušené - obligátní mykofágové mají uzpůsobené střevo k trávení i buněčné stěny hub - symbiotické anaerobní mikroorganizmy = získávají maximum živin z hub - ostatní hlavně vodu, proteiny, aminokyseliny, vitamíny,
60 Interakce s obratlovci Datli a strakapoudi se podílí na rozšiřování dřevokazných hub ohňovec borový Phellinus pini (Agaricomycotina) + strakapoud kokardový Picoides borealis - hnízda v dutinách ve stromech s jádrovým dřevem změklým působením dřevokazné houby x stále tvrdé bělové + pravděpodobné šíření houy + detail.cfm?imgnum= Red-cockaded_woodpecker
61 Život uvnitř obratlovců Anaerobní bachorové chytridie (Neocallimastigomycota) - bachor přežvýkavců i střeva býložravců, nepřežvýkavců - zcela anaerobní prostředí - oxid uhličitý a methan, stopy kyslíku zužitkovány fakultativními anaeroby rod Neocallimastix - schopni fermentovat celulózu, xylany, hemicelulózu, škrob na kys. mravenčí, mléčnou, octovou Piromyces communis Neocallimastix frontalis
62 Život uvnitř obratlovců Anaerobní bachorové chytridie (Neocallimastigomycota) - symbióza s bachorovými bakteriemi = chytridie mechanické narušení substrátu - bakterie produkcí metanu zvyšují aktivitu enzymů chytridií a účinnost rozkladu - umí přežít kyslík jako spory při přenosu z matky na potomka
63 Trofické interakce s bezobratlými - shrnutí - podoby a výsledky kompetice (soupeření) mezi houbami - živočichové (skupiny živočichů) s nimiž jsou houby ve více či méně úzké asociaci - živočichové (skupiny živočichů), kteří jsou na houbách životně závislí - jiné vztahy mezi živočichy a houbami, než ty konzumační Náměty pro výuku, domácí úkoly, zamyšlení Jak se musí houby přizpůsobit úzké asociaci s živočichy?
Ekologie hub. 5. Strategie, kompetice, trofické interakce
Ekologie hub 5. Strategie, kompetice, trofické interakce Jestliže se pokus vydařil, musela se stát chyba. (Murphyho zákon) dýchají i rostliny všechny výzkumy řadí houby a živočichy do společné říše Opistokonta
Obecná charakteristika hub
Fyziologie hub Prvá část: Charakteristiku hub na základě výživy Ekologická charakteristika výživy hub Chemické zdroje výživy hub Druhá část Fyziologie růstu a rozmnožování Způsoby stanovení růstu, způsoby
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
Amensalismus Komensalismus Mutualismus
Amensalismus Komensalismus Mutualismus Interspecifické interakce = vzájemné působení dvou a více populací/druhů/organismů Klasifikace působení na velikost populace, populační růst, fitness jedince +, -,
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
Rozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy
Rozmnožování hub Ostatní organizmy Dřevokazné houby - stopkovýtrusné Rozmnožování organizmů, které se řadí k houbám, je velmi variabilní a značně složité. Stopkovýtrusné houby, které jsou i níže uvedené
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje
Otázka: Houby a nižší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): LenkaKrchova Houby fungia Samostatná říše- napůl živočich a rostlina Eukaryotické heterotrofní organismy, které se rozmnožují výtrusy. Tělo se
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006
Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky
MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd
MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti
Doc., Mgr. Ondřej Koukol, Ph.D. katedra botaniky, UK, PřF. Ekologie hub
Doc., Mgr. Ondřej Koukol, Ph.D. katedra botaniky, UK, PřF Ekologie hub Sclerotinia sclerotiorum (Helotiales, Ascomycota) hlízenka obecná Piceomphale bulgarioides (Helotiales, Ascomycota) číšovka šišková
Symbiózy. s autotrofními organizmy
Symbiózy s autotrofními organizmy Symbiózy s (nejen) rostlinami Arbuskulární (AM) Erikoidní arbutoidní monotropoidní Orchideoidní jungermannioidní tzv. endomykorhizy Ektomykorhiza (ECM) Ektendomykorhizy
Otázky a odpovědi. TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým
TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým 1. Co je TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým? TIENS Kardi je výživový doplněk obsahující olej z antarktického krillu, olej z plodů rakytníku
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Úvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena
HOUBY A PLÍSNĚ Mgr. Marie Vilánková 1 Houby a plísně Nejrozšířenější ţivotní forma zvláštní říše (1,5 mil druhů) nedílná součást ekosystému Úkol přeměna organické a anorganické hmoty, rozklad buněčné hmoty
Biotechnologie a aplikace
Biotechnologie a aplikace http://www.ceskatelevize.cz/porady/102675 70807-skola-snu/210572230820006- houbeles/ Houby a technologie - co nám houby dávají? - co se získává z hub za látky? - jak využíváme
Pozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007
Oceněné rostlinné hnojivo!
Oceněné rostlinné hnojivo! Powder Feeding Organická a minerální hnojiva byla v zemědělství používána po tisíce let, ovšem co se týká zemědělské techniky a zdrojů, tak ty se příliš nezměnily. Co ho dělá
Cvičení z mykologie (pro učitele) 8. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota
Cvičení z mykologie (pro učitele) 8. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota přezky teliospory hymenofor - rourky Program 1) Vyhodnocení plesnivých obrázků 2) Inokulace půdy a potravin na
věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
HERBIVOŘI PARAZITI PATOGENY PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE
HERBIVOŘI PARAZITI PETRA ZAHRADNÍČKOVÁ PATOGENY MASARYKOVA UNIVERSITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE INTERSPECIFICKÉ INTERAKCE Z hlediska interspecifických interakcí jsou herbivorie,
Mikroorganismy v lesních ekosystémech: diverzita, dynamika a funkce
Strategie AV21 Špičkový výzkum ve veřejném zájmu Petr Baldrian, Tereza Mašínová Mikroorganismy v lesních ekosystémech: diverzita, dynamika a funkce výzkumný program ROZMANITOST ŽIVOTA A ZDRAVÍ EKOSYSTÉMů
Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky
Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna
ORGANIZMY V EKOSYSTÉMECH
ORGANIZMY V EKOSYSTÉMECH EKOSYSTÉM Ekosystém je určité místo na Zemi, kde dochází ke vzájemnému ovlivňování složek živé přírody a složek neživé přírody. ŽIVÁ PŘÍRODA Živá příroda je zastoupena všemi organizmy
Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus
Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus Parazitismus: jedna z forem predace v širším pojetí parazit je na hostitele vázán jeho existence závisí na živém hostiteli Když hostitel uhyne: parazité se musí
Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Bakterie Enterobacteriaceae
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 32 Jiné vady dřeva na
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Mgr. Jiří Procházka. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie
Mgr. Jiří Procházka Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie HORKO Hmyz v extrémním prostředí tepelná tolerance (heat tolerance) často měřená jako kritické teplotní maximum
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.
OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13
OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2
Biologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Poškození a ochrana dřeva
Poškození a ochrana dřeva KH PF UJEP 2005 Ing. Pavel Šťastný, CSc Sanace a ochrana dřeva Poškození dřeva : Dřevokazný hmyz Dřevokazné houby Povětrnost Oheň Napadení dřeva Druh (čeledi) hmyzu larvální stadium
Vztahy mezi populacemi
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 6 Vztahy mezi populacemi Pro potřeby
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.
1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. Spoj čarami ŽIVOU přírodu a její složky: ŽIVÁ PŘÍRODA 2 3. Z nabídky vyber (podtrhni), které látky řadíme mezi LÁTKY ORGANICKÉ (ústrojné).
Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické o buněčná stěna bez peptidoglykanu,
Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost
Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost zbavení
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 22 Dřevokazný hmyz
Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na
Fytopatologická praktika
Fytopatologická praktika zygomycety 4 Ing. Dagmar Palovčíková Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Systém hub 4 (5) dobře odlišené
Přirozený rozklad dřevní hmoty
Přirozený rozklad dřevní hmoty Přednáška Ústav chemie a biochemie CHEMIE DŘEVA Tlející dřevo Jeden z nejbohatších zdrojů živin pro lesní porost Na rozklad use podílí řada organismů (houby, hmyz, hlísty,
Obsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby
Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby Bi1090c Fylogeneze a diverzita řas a hub cvičení Mgr. Lukáš Chrást Loschmidtovy laboratoře, ÚEB PřF MU a RECETOX Podzim 2015 ODDĚLENÍ: Zygomycota TŘÍDA:
Říše Prvoci. (Protozoa) Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Prvoci Ročník: 2. Opora, ochrana. Pohyb. o Pouze pokud nemají pelikulu.
Říše Prvoci (Protozoa) - Mikroorganismy - Jednobuněční - Jedná se o živočišnou buňku s dalšími (rozšiřujícími) strukturami Opora, ochrana - Pelikula - tuhá blanka na povrchu (nemají ji měňavky) - Schránka
Otázky pro opakování. 6. ročník
Otázky pro opakování 6. ročník Vznik a vývoj Země 1. Jak vznikl vesmír? 2. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 3. Jak a kdy vznikla naše Země? 4. Jak se následně vyvíjela Země? 5. Vyjmenuj
Cvičení z mykologie (pro učitele) 9. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota
Cvičení z mykologie (pro učitele) 9. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota přezky teliospory hymenofor - rourky Program 1) Vyhodnocení izolací půdy a potravin na agarová média 2) Basidiomycota
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
Biologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
Krmiva pro odchov lososa 2017
Krmiva pro odchov lososa 2017 Potápivé krmivo Vyvinuto pro recirkulační systémy - RAS Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze suchozemských
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.20.5._PŘ TÉMA: třídění živých organismů ČÍSLO
Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590
, T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120
Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety
Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru
Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
Produkce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)
Modelové otázky z biologie pro přijímací zkoušky na 2. lékařskou fakultu UK (starší vydání, 2006) - Zdeněk Kočárek, Zdeněk Sedláček, Petr Goetz, Jaroslav Mareš, Taťána Maříková, Miloslav Kuklík, 1 až 4
5. Bioreaktory. Schematicky jsou jednotlivé typy bioreaktorů znázorněny na obr. 5.1. Nejpoužívanějšími bioreaktory jsou míchací tanky.
5. Bioreaktory Bioreaktor (fermentor) je nejdůležitější částí výrobní linky biotechnologického procesu. Jde o nádobu různého objemu, ve které probíhá biologický proces. Dochází zde k růstu buněk a tvorbě
Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví
Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Materiály Název: Dřevokazné houby 1. část Autor: Ing. Zdenka Kubešová Datum, třída: 4.6.2012, 1.C Stručná anotace:
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková
H O U B Y (Fungi, Mycota) B. Voženílková Charakteristické rysy hub Houby mají ze všech původců rostlinných chorob největší význam. Ve středoevropských podmínkách je jimi vyvoláno asi 82-84 % všech ekonomicky
Úvod... 2. 1 Teoretická část... 3
Obsah Úvod... 2 1 Teoretická část... 3 1.1 Historie... 3 1.2 Systematické zařazení... 3 1.3 Rozmnožování... 4 1.3.1 Princip rozmnožování... 4 1.3.2 Životní cyklus... 4 1.4 Laboratorní metody při určování
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský, Jana Načeradská 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví
Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 19. 10.
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 20 VY 32 INOVACE 0115 0220 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
Eurotiales - teleomorfy
Eurotiales - teleomorfy Houby charakteristické tvorbou plodnic (kleistothecií, gymnothecií, aj.) a nepohlavního stadia v rodech Aspergillus, Penicillium, Paecilomyces, Basipetospora, Polypaecilum aj. Některé
Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
Inovace výuky zoologie Skladištní škůdci
Inovace výuky zoologie Skladištní škůdci Vojtech Baláž Ústav biologie a chorob volně žijících zvířat Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Skladištní škůci
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
Půdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů
Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie
Cykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci
BIOMASA 3. - Půda a ekologie biopaliv
Člověk a energie V. (Energetický potenciál obnovitelných zdrojů a možnosti využití) Jaroslav Svoboda Pardubice ------------------------------------------------ Moto: Člověče věz, že půda je směs, organismů
Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné?
Ekologie mokřadů (9) Vodní a mokřadní rostlinstvo a ţivočichové Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Rostliny primární
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV
BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské
Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník
6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda
Čím se živí. a co pro to dělají
Čím se živí a co pro to dělají Metabolizmus Primární metabolizmus zajišťuje růst Sekundární metabolizmus rozmnožování, fruktifikace a sporulace, reakci na stres (kompetice, abiotické podmínky, toxiny),
Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková. ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF)
Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF) Elektronické publikace: ISBN 978-80-88174-00-4 (ve formátu mobi) ISBN 978-80-88174-02-8 (ve formátu
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.3. Pedocenóza T - 3.3.2. Ekologie půdních mikroorganismů (23) 1. Činnost a význam půdních bakterií přispívají