POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXXI

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXXI Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava Faökov, Dr. Ivo HavlÌk, PhDr. Jan K brt, Andrea Proch zkov, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), PhDr. Miloö Nov k, Ing. Eva Rojkov, Ing. Eva Svobodov, Ing. Marek VÌch äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: , Fax: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: , fax: Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, predplatne@predplatne.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH St tnì dozor v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì (Eva Trojanov )...3 Vytv enì firemnì image v pojiöùovnictvì (Mgr. Ing. Petr Kleiner)...5 Moûn v voj zamïstnanosti v pojiöùovn ch po vstupu do EU (RNDr. Aleö ZuzaÚ k)... 6 VymezenÌ pojmu CRM a jeho specifika v pojiöùovnictvì (RNDr. Jan Herzmann, CSc.)... 7 PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu (Rupert Nebauer)...9 ElektronickÈ sjedn v nì pojistn ch smluv (Old ich Rainiö, DiS.)...10 Z kon o st eln ch zbranìch a st elivu a EU (Ing. ZdenÏk Veiner)...13 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...14 Praxe, Spory, Stanoviska: P jëovnè ñ Ëast p ÌËina sporu mezi poökozen m a pojiöùovnou (JUDr. Jaroslava äulcov )...15 InformaËnÌ mìsto pro podnikatele (AGA)...16 Telegraficky (Eva Trojanov )...16 Aktuality ze zahraniëì (MOD)...16 ZahraniËnÌ ËastnÌci a prienik nov ch technolûgiì v brazìlskom poistnom priemysle (doc. Ing. Anton Korauö, PhD.)...17 N roënost (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.)...18 VelkÈ pojistnè ud losti: Leteck n let na Prahu v noru 1945 (Josef Hrubeö)...19 CONTENTS State Supervisory Office for the Insurance and Pension Funds Interview with Mr. V clav K ivohl vek, Director of the State Supervisory Office for the Insurance and Pension Funds (Eva Trojanov ) Company image creation in the insurance industry (Petr Kleiner) Possible development of employment in insurance companies after the EU accession (Aleö ZuzaÚ k) Defining the term Customer Relation Management (CRM) and itís specification in the insurance industry (Jan Herzmann) Loss liability insurance (Rupert Nebauer) Insurance contract closing via Internet (Old ich Rainiö) Law on fire arms and ammunition and the EU (ZdenÏk Veiner) From new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) Practice, disputes, standpoints: Lending fee ñ A frequent cause of disputes between the injured party and the insurance company (Jaroslava äulcov ) Entrepreneursí Inquiry Office (AGA) By wire (Eva Trojanov ) News from abroad (MOD) Foreign participants and penetration of new technologies in Brazilian insurance industry (Anton Korauö) Demands (Miroslav Str nsk ) Big insured losses: February 1945 Prague air-raid (Josef Hrubeö) CALLING TO YOUR ATTENTION State Supervisory Office for the Insurance and Pension Funds, a topic of an interview with the Director of the State Supervisory Office for the Insurance and Pension Funds Mr. V clav K ivohl vek, reflects the recent development in the state regulatory body in view of the up-coming EU accession and a long-term strategy of all four state supervisory authorities currently acting on the Czech financial market, which are to be step by step integrated into just one regulatory body by the end of this decade. As to the present status of the State Supervisory Office for the Insurance and Pension Funds the biggest advantage of the still Ministry of FinanceÇ department is seen to be the direct participation on the EU law-making process and engagement of several of itës workers in various committees and working groups. UPOZORNÃNÕ Jednotn cena Pojistn ch rozprav V z vïru minulèho roku byl schv len n vrh na jednotnou cenu teoretickèho bulletinu PojistnÈ rozpravy (od Ë. 14 bude Ëinit 150 KË) a snìûenì ceny staröìch ËÌsel v z sobï na 50 KË za kus. Stalo se tak po zhodnocenì dosavadnìho prodeje s ohledem na moûnosti z jemc, zejmèna z ad student. Je to jeden z dalöìch p ÌspÏvk»eskÈ asociace pojiöùoven na podporu rozöi ov nì pojistnè teorie a praxe. V tomto roce je pl nu vyd nì 3 ËÌsel, jejichû obsah by mïl b t vïtöinou vïnov n novè legislativï, t kajìcì se pojiöùovnictvì. (red) 2 POJISTNÝ OBZOR 2/2004

2 ad st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì z st v i v roce 2004 odborem Ministerstva financì. Je to p ijateln stav pro jeho aktivity v roce, kdy se»esk republika st v Ëlenem EvropskÈ unie? Ano, souëasn podoba adu je urëitï stavem p ijateln m pro oëek vanè aktivity dozoru, i kdyû jsem oëek val jiû v tomto roce jeho vyëlenïnì z Ministerstva financì tak, aby bylo dosaûeno jeötï p ed vstupem»eskè republiky do EU vïtöì nez vislosti dozorovèho org nu. OstatnÏ to je i konkrètnì poûadavek EvropskÈ komise a v p edvstupnìch jedn nìch bylo vyëlenïnì dozoru z Ministerstva financì p islìbeno. Parlament byl vöak jinèho n zoru a novelou z - kona o pojiöùovnictvì navrhovanou institucionalizaci dozorovèho org nu do podoby samostatnè organizaënì sloûky st tu neschv lil. Pro n s to znamen legislativnï i vïcnï eöit nez vislost dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì aû v souvislosti s vytvo enìm jednotnèho dozorovèho org nu nad finanënìm trhem. ad je tedy v roce 2004, stejnï jako v p edchozìch letech, odborem Ministerstva financì. Tento fakt sebou nese do budoucna zn - mè nedostatky, souvisejìcì zejmèna s mìrou jeho nez vislosti. M lo zn m m nedostatkem je podle mèho n zoru i to, ûe instituce pojistnèho trhu a trhu penzijnìho p ipojiötïnì i obëanè sice vïdì, kdo dozor vykon v a jak m zp sobem, ale nevïdì za jakè finanënì n klady. SouËasn stav m v znamnou lohu v tom, ûe ad kromï dozoru vykon v takè Ëinnost regul tora pojistnèho trhu. St tnì dozor v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì Rozhovor s Ing. V clavem K ivohl vkem, CSc., editelem adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì mi vytv Ì pr vnì r mec pro podnik nì na pojistnèm trhu. SouËasnÏ to znamen, ûe jeho pracovnìci, jako ofici lnì p edstavitelè»eskè republiky ñ p ÌstupovÈ zemï EU, se aktivnï zapojujì osobnï do pr ce vrcholov ch evropsk ch institucì, jejich v bor a pracovnìch komisì. Pr vï tam, kde se diskutuje o budoucnosti a vytv ejì vïcnè i pr vnì n zory, rozhodujìcì pro dalöì rozvoj tak v znamnèho odvïtvì finanënìho trhu, jak m je pojiöùovnictvì. A v souëasnosti i pro zamïstnaneckè penzijnì fondy. JakÈ je a bude uplatnïnì p edstavitel adu v org nech EvropskÈ unie? Neû se dostanu k v Ëtu pro n s nejv znamnïjöìch org n a k naöemu uplatnïnì v nich, povaûuji za ËelnÈ p ipomenout, ûe instituce EvropskÈ unie proch zejì v sou- Ëasnosti v znamnou systèmovou rekonstrukcì. Byla vyvol na praktick m uplatúov nìm z vïr zpr - vy V boru moudr ch vedenèho baronem Lamfalussym z roku Vych zì ze Ëty rovúovèho ËlenÏnÌ legislativnìch a dozorov ch aktivit, kdy prvnì roveú je tvo ena legislativou ES, druh roveú je rovnì regulatornì na b zi n rodnìch legislativ, t etì rovnì je dozorov Ëinnost ñ fakticky kontrola dodrûov nì n rodnì legislati- Eva Trojanov M ûete to rozvèst konkrètnïji? V praxi znamen zmìnïn Ëinnost regul tora mnoho pr ce navìc. Tato pr ce ale je, nebo m ûe b t, v znamnï zhodnocena ñ v Ëi trhu i v Ëi EvropskÈ unii. Znamen totiû, ûe na rozdìl od vöech ostatnìch dozorov ch institucì finanënìho trhu»eskè republiky n ö ad sv mi legislativnìmi aktivitavy, a poslednì Ëtvrt roveú je rovnì subjekt kontroly ñ rovnì trhu. To vöe samostatnï pro bankovnictvì, samostatnï pro pojiöùovnictvì a samostatnï pro kapit - lovè trhy. Pokud se t k pojiöùovnictvì, podle n vrhu p ÌsluönÈ smïrnice se z existujìcìho poradnìho org nu EvropskÈ komise ñ ÑV boru pro pojiöùovnictvìì (IC ñ Insurance Committee), jehoû jsem za naöi republiku Ëlenem, vytv Ì org ny dva, a to: ñ ÑEvropsk v bor pro pojiöùovnictvì a zamïstnaneckè penzijnì fondyì (EIOPC ñ European Insurance and Operational Pensions Committee),kter bude plnit jak lohu regul tora, tak i poradnìho org nu EvropskÈ komise a ñ ÑEvropsk v bor dozorov ch org n pro pojiöùovnictvì a zamïstnaneckè penzijnì fondyì (CEIOPS ñ Committee of European Insurance and Occupational Pension Supervisors), jako poradnì org n EIOPC. UvedenÈ v bory majì svè pracovnì skupiny pro eöenì specifick ch tèmat, na p Ìklad pro zajiötïnì, solventnost, elektronick obchod, ËetnictvÌ a dalöì. Ve vïtöinï pracovnìch skupin m ad svè zastoupenì. Je tedy prost ednictvìm sv ch z stupc p Ìmo informov n o evropsk ch aktivit ch, m moûnost se z ËastÚovat pracovnìch setk nì a odborn ch diskuzì, souvisejìcìch jak s tvorbou novè legislativy, tak s jednotn mi postupy p i v konu dozoru. P Ìmo je zapojeno do tïchto aktivit jiû patn ct pracovnìk adu. Jak je stav zaëlenïnì adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì do mezin rodnì asociace dozor v pojiöùovnictvì? V Ìjnu 2003 se v Praze uskuteënil prvnì ÑRegion lnì semin pojistn ch dozor pro zemï st ednì a v chodnì Evropyì, kter po- dal n ö ad pod z ötitou Mezin rodnì asociace dozor v pojiöùovnictvì (International Association of Insurance Supervisors ñ IAIS), jejìmû jsme jiû t etìm rokem Ëlenem, a ve spolupr ci s Financial Stability Institute (FSI). Jak vyplynulo z informace IAIS, semin byl hodnocen velmi dob e a m ûe b t povaûov n za malou p Ìpravu panevropskè konference pojistn ch dozor, pro kterou byla v roce 2005 vybr na Praha. Povaûuji to za velk spïch a za v sledek cìlevïdomè konkrètnì spolupr ce pracovnìk adu v r mci asociace. Spolupr ce v r mci IAIS nespo- ËÌv pouze v pasivnìch Ëi aktivnìch Ëastech expert na jedn nìch, semin Ìch a konferencìch. Za v znamnè povaûuji p edevöìm nav - z nì osobnìch pracovnìch kontakt se zahraniënìmi p edstaviteli dozor a zapojenì se do pr ce odborn ch komisì. OpÏt, stejnï jako v komisìch IC v r mci EU, pracujì z stupci adu jiû ve t ech z nich, p iëemû za nejaktivnïjöì povaûuji POJISTNÝ OBZOR 2/2004 3

3 dosavadnì spolupr ci v komisi pro legislativu. A snad jeötï zmìnku na z vïr k tomuto tèmatu. T k se pojmu ÑCore Principlesì. Formulace tïchto z sad Ëi z kladnìch princip pro dozorovou Ëinnost, jejich schv lenì vöemi Ëleny na v roënìm zased nì IAIS v Singapuru v loúskèm roce a respektov nì poûadavku na jejich dodrûov nì je snad nejd leûitïjöì v sledek spoleënè pr ce dnes jiû vìce neû jednoho sta Ëlen asociace. Nechci d le rozv dït v znam schv lenèho dokumentu, urëitï se k nïmu podrobnïji vr tìme, ale tak jsou pro naöi pr ci z konem jako smïrnice ES, tak chceme a budeme, stejnï jako naöi zahraniënì kolegovè, ctìt spoleënè postupy dozoru v pojiöùovnictvì, vyj d enè pr vï zmìnïn mi z kladnìmi principy. TÌm se hl sìme k postup m, kterè svït zn, kter m rozumì a kterè jsou zcela nezbytnè nejen v r mci dozoru v pojiöùovnictvì, ale p edevöìm v r mci dozoru nad finanënìmi skupinami a finanënìmi konglomer ty. V jakèm st diu je jedn nì o vytvo enì jednotnèho integrovanèho dozorovèho org nu v»eskè republice? Jsem r d, ûe jste se mne na toto tèma zeptala. Ve druhèm pololetì loúskèho roku byl Ministerstvem financì vypracov n materi l, obsahujìcì n vrh z kladnìch tezì eöenì integrovanèho dozorovèho org - nu nad finanënìm trhem. Jednalo se o n zor ministerstva, se kter m se v r mci mezirezortnìho p ipomìnkovèho ÌzenÌ fakticky ztotoûnila vöechna osloven ministerstva, z sadnì p ipomìnky uplatnila pouze Komise pro cennè papìry a»esk n rodnì banka. Protoûe uplatnïnìm p ipomìnek obou institucì by vznikl vïcnï zcela odliön n vrh, byly z kladnì teze»nb a KCP, na kter ch se shodly, p iloûeny k materi lu Ministerstva financì a takto byl materi l p edloûen vl dï»eskè republiky k projedn nì. Po n sledn ch jedn nìch vrcholov ch p edstavitel Ministerstva financì, Komise pro cennè papìry a»eskè n rodnì banky bylo dohodnuto staûenì materi lu z vl dy, jeho p epracov nì a n slednè opïtovnè p edloûenì vl dï po prav ch, kde byly odstranïny n zorovè rozdìly z ËastnÏn ch partner v eöenì budoucì podoby jednotnèho dozoru nad finanënìm trhem. Tolik struënï k historii. V z vïru roku 2003 doölo k r mcovè shodï vrcholov ch p edstavitel Ministerstva financì,»eskè n rodnì banky a Komise pro cennè papìry jak na vïcnè str nce integraënìho procesu, tak na rozloûenì jeho jednotliv ch f zì v Ëase, a to p edevöìm s ohledem na legislativnï technickè aspekty tohoto procesu. Panuje shoda v n - zoru, ûe bïhem doby, kter zb v do termìnu p istoupenì»eskè republiky k EvropskÈ mïnovè unii, jsou d vody k postupnè integraci dneönìch Ëty dozor, resp. dozorov ch institucì (bankovnìho dohledu vykon vanèho»eskou n - rodnì bankou, dozoru nad kapit - lov m trhem vykon vanèho KomisÌ pro cennè papìry, dozoru v pojiöùovnictvì a nad penzijnìmi fondy vykon vanèho Ministerstvem financì, dozoru nad spo itelnìmi a vïrov mi druûstvy vykon vanèho adem pro dozor nad spo itelnìmi a vïrov mi druûstvy), do jednè instituce. Bylo rozhodnuto, ûe s ohledem na nespornou n roënost integrace je ËelnÈ postupovat po krocìch, kdy by nejprve doölo ke slouëenì dozoru nad spo- itelnìmi a vïrov mi druûstvy, vykon vanèho adem pro dozor nad spo itelnìmi a vïrov mi druûstvy s bankovnìm dohledem, vykon van m»eskou n rodnì bankou (orientaënì termìn je rok 2005) a pak n sledovalo slouëenì dozoru v pojiöùovnictvì a nad penzijnìmi fondy, vykon vanèho Ministerstvem financì, a dozoru nad kapit lov m trhem, vykon vanèho KomisÌ pro cennè papìry do jednè instituce ñ reformovanè dneönì KCP (nejd Ìve v pr bïhu roku 2006). TÌmto postupem by jiû v pr bïhu roku 2006 existovaly pouze dvï dozorovè instituce. PotÈ by se p ipravoval fin lnì krok ñ slouëenì dvou dozorov ch institucì do jednè, a to v termìnu, aby k datu p istoupenì»eskè republiky do EvropskÈ mïnovè unie jiû existoval jeden integrovan dozorov org n (uvaûuje se o roce 2009 ñ 2010). Materi l k projedn nì ve vl dï»eskè republiky m b t p edloûen Ministerstvem financì v dubnu tohoto roku. A co to vöe, co jste uvedl, znamen podle vaöeho n zoru pro pojiöùovnictvì»eskè republiky? Rozsah naöeho rozhovoru ned - v moc prostoru k vah m, protoûe se jedn o tèmata, kter sama o sobï zasluhujì hlubokou anal zu. Aktu lnìmi zmïnami legislativy jsme dos hli vysokè kompatibility pr vnìch p edpis z oblasti soukromèho pojiöùovnictvì s pr - vem Evropsk ch spoleëenstvì. Novelou z kona o pojiöùovnictvì p ech zìme k tzv. ÑjednotnÈmu evropskèmu pasuì (Single Passport). VÌme, ûe povolenì udïlenè v jednom ËlenskÈm st tï bude platnè ve vöech Ëlensk ch st tech. D sledkem uplatnïnì tohoto povolovacìho systèmu pro podnik nì v pojiöùovnictvì je princip jedinèho dozorovèho org nu, kter je odpovïdn za finanënì stabilitu pojiöùovny. D me-li tuto skuteënost do souvislosti s existencì a ËinnostÌ finanënìch skupin a finanënìch konglomer t, pak je z ejmè, ûe ad st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì nem ûe Ëekat na jak koliv eöenì v ËasovÈm horizontu nïkolika budoucìch let. MusÌ umït vlastnìmi silami, v zkè spolupr ci s ostatnìmi dozory tuzemsk mi i zahraniënìmi, eöit nejen standardnì situace, ale i takovè, se kter mi se aû dosud z vïcnèho hlediska nesetkal. Nem me z jem na p eregulaci trhu, nejsme nad Ìzenou institucì subjekt trhu, ale m me z jem, aby na nïm p sobily do budoucna pouze pojiöùovny, zprost edkovatelè, penzijnì fondy a dalöì, kterè budou finanënï zdravè a budou respektovat z - kladnì pr vnì i etickè normy podnik nì. DÏkuji v m za rozhovor. 4 POJISTNÝ OBZOR 2/2004

4 Vytv enì firemnì image v pojiöùovnictvì Mgr. Ing. Petr Kleiner, editel marketingu»sob Pojiöùovny a.s. Kaûd firma, aù se jì to lìbì nebo nelìbì, m svou image. Dobrou, nev raznou, poöramocenou nebo plnï öpatnou. O tom, jak tato image je, p itom nerozhoduje management firmy, ale ve ejnost. Image totiû vznik jako kombinace r zn ch pocit, p edstav a postoj, kterè si lidè osvojujì na z kladï svè osobnì zkuöenosti i na z kladï toho, co vidì a slyöì v televizi, novin ch Ëi rozhlasu nebo co slyöì od sv ch zn m ch. P estoûe je image do znaënè mìry nez visl na p nì vedenì firmy Ëi jejìch vlastnìk, d se budovat a zlepöovat prost ednictvìm cìlenè zmïny korpor tnì identity, brandu Ëi znaëky. Je k tomu ovöem zapot ebì mìt jasn cìl, Ëeho chce spoleënost dos hnout, a soustavn, kvalitnì komunikace se vöemi externìmi i internìmi cìlov mi skupinami: klienty, investory, dodavateli, org ny st tnì spr vy, mèdii a v prvnì adï i s vlastnìmi zamïstnanci. Kde se rodì firemnì image 1. Produkty Ëi sluûby (vëetnï kvality produktu a pèëe o z kaznìky, chov nì pracovnìk ). 2. Soci lnì zodpovïdnost, postavenì firmy ve spoleënosti, etika chov nì a Ëast na spoleëenskèm dïnì. 3. Prost edì (kancel e, p edv dïcì mìstnosti, tov rny). 4. Komunikace (reklama, vztahy s ve ejnostì, osobnì komunikace, broûury a programy udrûenì a vytvo enì firemnì identity). (P. Smith, ModernÌ marketing, Computer Press 2000) Image pojiöùovnictvì Image pojiöùovnictvì je celosvïtovï tradiënï horöì neû image vïtöiny jin ch finanënìch sluûeb. Je to d no zejmèna tìm, ûe v pojiöùovacìm businessu lidè platì nemalè sumy za nïco, o Ëem doufajì (snad s v jimkou termìnovan ch ûivotnìch pojiötïnì), ûe to nebudou nikdy pot ebovat. Specifick potìû je i v tom, ûe nap Ìklad z bïûnèho pojiötïnì dom cnostì nebo automobil vznikne bïhem roku ökoda pouze malè Ë sti klient. Ti, kte Ì neutrpì û dnou ökodu, pak majì Ëasto pocit, ûe za pojiötïnì zaplatili zbyteënï. PojiöùovnictvÌ je navìc jednìm z m la odvïtvì, kde spoleënosti odmìtajì potenci lnì z kaznìky, pokud usoudì, ûe je pro nï mìra rizika ne nosn. To vöe pro pojiöùovny, jejich management a specialisty na komunikaci znamen nelehkou v zvu a nutnost neust le pracovat na podpo e image. OstatnÏ tomu odpovìdajì i v sledky loúskèho pr zkumu spoleënostì Towers Perrin a IABC Research Foundation mezi p ednìmi svïtov mi experty na komunikaci, podle kter ch jsou komunikace a vytv enì korpor tnì znaëky, resp. image, azeny na prvnì mìsto û doucìch aktivit ve vztahu k ve ejnosti. Dobr image je p itom pro pojiöùovny o to d leûitïjöì, ûe pojiöùovnictvì je zaloûenè p edevöìm na d vï e. StejnÏ d leûit jako d vïra klient je ovöem i d vïra vlastnìch zamïstnanc : pokud svèmu zamïstnavateli nevï Ì, m ûe to ovlivnit jejich ochotu plnit klientova p nì. To ve svèm d sledku m ûe podkopat i finanënì zdravì spoleënosti. Podle pr zkumu, kter provedl v polovinï 90. let minulèho stoletì American Council of Life Insurance, pouze 28 procent AmeriËan vidì pojiöùovnictvì v p ÌznivÈm svïtle, naopak pro 36 procent z nich je image pojiöùovnictvì negativnì. Ve srovn nì se 60. lèty se p itom image pojiöùovnictvì spìöe zhoröovala. Image pojiöùovnictvì v»r V»eskÈ republice k v öe uveden m specifik m p istupuje i to, ûe image pojiöùovnictvì utrpïla tèmï p lstoletìm st tnìho monopolu se vöemi jeho zn - m mi neövary a takè necitliv mi v povïômi smluv, p edevöìm v oblasti havarijnìho pojiötïnì, statisìc m klient na poë tku 90. let minulèho stoletì. P esto se vöak situace postupnï zlepöuje. P ispïlo k tomu i to, ûe ËeskÈ pojiöùovnictvì po roce 1989, na rozdìl od bankovnìho sektoru, nepoznamenaly etïzovè krachy pojiöùoven, kterè by nahlodaly d vïru klient. Nap Ìklad pr zkum, kter pro»ap v lètï 2001 provedla agentura STEM/ MARK, prok zal, ûe na rozdìl od jin ch finanënìch odvïtvì d vïra obëan v pojiöùovnictvì vykazuje znateln r st. Situaci v pojiöùovnictvì tehdy vnìmalo 77 % obëan jako velmi nebo spìöe dobrou, tèmï 70 % dot zan ch bylo p esvïdëeno, ûe se sluûby pojiöùoven jako celku zlepöujì. D vïryhodnost pojiöùoven pak detailnï provï ily povodnï v roce Z pr zkumu, kter loni v lètï pro»ap provedla agentura STEM/MARK, jasnï vyplynulo, ûe pojiöùovny v tomto testu obst ly. Potvrdila to zejmèna vysok mìra spokojenosti poökozen ch dom cnostì s pr bïhem likvidace ökod a s p Ìstupem pojiöùoven k postiûen m klient m. PovodnÏ nijak negativnï nepoznamenaly postoj obyvatel k pojiöùovn m. Naopak, u 20 % se vztah k pojiöùovn m zlepöil, 65 % dot zan ch sv j postoj k pojiöùovn m nezmïnilo, a u 13 % zhoröil. DÌky tomu, jak uvedl n mïstek ministra financì Jaroslav äulc, se pojiöùovny dok zaly dostat do povïdomì ve ejnosti tou nejlepöì cestou ñ jako nïkdo, kdo dok ûe ËinnÏ pomoci, kdyû je pomoci t eba. Cesta k dobrè image Vybudovat dobrou image trv dlouho, ztratit ji vöak lze tak ka p es noc. Co je t eba udïlat pro to, aby k tomu nedoölo? Konsolidace a globalizace sniûujì poëet konkurent na trhu a zvyöujì mìru konkurence. Rozöi ujì se netradiënì marketingovè programy, rozvìjejì se novè technologie. Bez ohledu na to vöak stoup d leûitost kvalitnìho klientskèho servisu. D Ìve platilo, ûe budov nì znaëky a jejìho odrazu v mysli ve ejnosti, tedy image, rovn se reklama. To je vöak jiû v podmìnk ch dneönìho trhu neplatnè nebo p inejmenöìm zastaralè. KlÌËem ke zv öenì image pojiöùoven a celèho odvïtvì je mìra spokojenosti z kaznìk. A klìëem k uspokojenì pot eb klient je vyuûitì schopnosti zamïstnanc s d razem na prodejnì sìtï a likvidaci. DÌky rostoucì konkurenci se finanënì sluûby st vajì daleko vìce vztahovou z leûitostì neû jenom z leûitostì transakënì. Prosazuje se naprosto jasn smïr, od prostèho prodeje ke komplexnìmu poradenstvì, a tìm i k budov nì vztahu. Graf 1: KterÈ z uveden ch pojiöùoven zn te? POJISTNÝ OBZOR 2/2004 5

5 Graf 2: Srovn nì image pojiöùoven (Graf 1 a graf 2 ñ zdroj: GfK Praha, Insurance Market Data Service, listopad 2003) Tohoto trendu se drûì i»sob Pojiöùovna, kter zavedla koncept osobnìho pojiöùovacì poradce. Poradce je souë stì sluûby, produktu, a pr vï to je ten d leûit prvek, kter dïl pojiötïnì p Ìjemn m a srozumiteln m. Poradce minimalizuje klientovy n klady ñ Ëas, energii, problèmy. On je tou tv Ì, kter zajiöùuje dialog, nikoli monolog. KvalitnÌ poradce m pro klienta velkou hodnotu. NenÌ to totiû ten klasick Ñpojiöùov kì, kter prod jedno pojiötïnì a jde o d m d l. Jeho role je jin. Je dlouhodob m partnerem pro oblast ochrany p ed moûn mi riziky, jehoû sou- Ë stì je i pojiötïnì. KvalitnÌ poradce je Ëinnou zbranì, kter p ekon mnohè problèmy a barièry, kterè jsou s pojiötïnìm spojenè. KlÌËem ke zlepöenì image pojiöùoven a vyvol nì pozitivnìch Ñword of mouthì koment je uspokojovat klienty zp sobem, kter p evyöuje jejich oëek v nì. A to znamen maximalizovat potenci l a v kony a jednotliv ch zamïstnanc. KonkurenËnÌ v hodu ve svïtï modernìch technologiì zìskajì ty spoleënosti, jejichû zamïstnanci se dok ûì o klienty nejlèpe postarat. Dobr firemnì image b v z kladem konkurenënì v hody, zvl ötï tam, kde je mezi jednotliv mi konkurenty jen mal rozdìl. Pom h zlepöovat prodej a ochotu spot ebitele zaplatit vìce za sluûby, posilovat finanënì vztahy, zvyöovat loajalitu zamïstnanc, zvl dat krizov obdobì. O v voji pojistnèho trhu po vstupu»eskè republiky do EvropskÈ unie byla naps na ada fundovan ch Ël nk a refer t. Naposledy se k nïmu na str nk ch PojistnÈho obzoru vyjad ovali ve sv ch novoroënìch p ÌspÏvcÌch gener lnì editelè pojiöùoven. PodÌvejme se pro zmïnu na moûn v voj zamïstnanosti. VyjdÏme ze zajìmavèho srovn - nì poëtu obyvatel, poëtu pojiöùoven a poëtu zamïstnanc v pojiöùovnictvì mezi»r a EU, kterè bylo p edloûeno nap Ìklad na konferenci IIR (Institute for International Research) v roce Situaci naznaëuje p iloûen tabulka. Z uveden ch ËÌsel je patrnè, ûe Moûn v voj zamïstnanosti v pojiöùovn ch po vstupu do EU Dobrou povïst povaûuje v oblasti pojiöùovnictvì za d leûitou 95 % respondent. (pr zkum STEM/MARK pro»ap, Ëervenec 2001) P Ìklad z praxe: pojiöùovna Allstate O tom, jak promïnlivè mohou b t postoje ve ejnosti se p esvïdëila nap Ìklad jedna z nejvïtöìch americk ch pojiöùoven, pojiöùovna Allstate, po hurik nu Andrew v roce Kr tce po tèto ûivelnì katastrofï, kter v USA zp sobila ökody za 20 miliard dolar, kdyû smetla nebo poökodila dom a podnik, image tèto pojiöùovny v raznï stoupla, protoûe dok - zala rychle a kvalitnï vypo dat ökody sv ch klient. Brzy vöak naopak prudce klesla potè, co kv li zachov nì solventnosti byla Allstate, v rozporu se sv m mottem ÑJste v dobr ch ruk chì, nucena s hnout k v povïdìm existujìcìch smluv v nejrizikovïjöìch oblastech. Pouze d kladn komunikaënì strategie, kter zahrnovala otev enou komunikaci se zamïstnanci tak, aby porozumïli a podporovali spoleënost, spolupr ci s dalöìmi spoleënostmi z oboru s cìlem obnovit stabilitu pojiöùovacìho trhu a podpo it zmïny legislativy tak, aby Ë st rizika p i katastrof ch na sebe vzal st t, a implementaci opat enì, kter napl- Úovala dlouhodobè z jmy klient, pomohla tèto spoleënosti se s krizovou situacì vyrovnat. (Podle Gorman and Dudas: Image Management through Public Relations in the Insurance Industry, McGraw-Hill 1997) RNDr. Aleö ZuzaÚ k v EU p ipad cca 3kr t mènï obyvatel na jednu pojiöùovnu a tèmï o jednoho zamïstnance v pojiöùovnictvì na tisìc obyvatel vìce. Zde m Ëesk pojistn trh ve srovn nì s EU rezervu, kterou jiû nenì schopen zaplnit zakl d nìm pojiöùoven v hradnï s Ëesk m kapit lem. PoËty pojiöùoven a zamïstnanc V»R zatìm poëet zamïstnanc v pojiöùovnictvì mìrnï kles. Podle daj ve v roënìch zpr v ch»ap poëet zamïstnanc v pojiöùovn ch v roce 2000 Ëinil osob, v roce 2002 jen Po vstupu»r do EU se sice statisticky snìûì poëet obyvatel p ipadajìcìch na jednu pojiöùovnu, konkrètnì zmïny a pronik nì dalöìch pojiöùoven na Ëesk trh vöak z ejmï nebudou n hlè. Co lze dnes s urëitostì Ìci je, ûe nestoupne po- Ëet zamïstnanc v pojiöùovn ch na roveú EU ve v öi 2,36 na tisìc obyvatel, coû by v podmìnk ch ËeskÈho trhu znamenal n r st tèmï o cca 8 tisìc. PravdÏpodobnÏ lze p edpokl dat niûöì n r st zamïstnanc Ëi spìöe jejich pokles a p Ìklon k fungov nì pojiöùoven formou outsourcingu, pokud to bude pro pojiöùovny levnïjöì. ZamÏstnanci se pak budou p esouvat do novï vznikajìcìch outsoucingov ch firem. Je moûnè si rovnïû p edstavit, ûe nap Ìklad centr la pojiöùovny Ukazatel EU»R PoËet obyvatel (v tis.) PoËet pojiöùoven PoËet obyvatel na 1 pojiöùovnu PoËet zamïstnanc v pojiöùovnictvì PoËet zamïstnanc na obyvatel 2,36 1,57 (Pramen:»ejkov, V.: Pojistn trh a jeho p ipravenost na vstup do pojiöùovnictvì EU. Konference IIR, Praha 2002) 6 POJISTNÝ OBZOR 2/2004

6 i p ÌpadnÏ server s datab zì klient bude mimo zemì»r, nejspìöe tam, kde to bude levnïjöì a takè z daúovèho hlediska optim lnì. V»R pak budou na pojiöùovnu smluvnï napojeny pr vnickè nebo fyzickè osoby provozujìcì zprost edkov nì pojiötïnì, likvidaci pojistn ch ud lostì, asistenënì sluûby, pr vnì sluûby, zasìlatelskè sluûby, ale takè marketing, a jejich Ëinnost bude Ìdit Ëesk poboëka s nïkolika zamïstnanci. DneönÌ centr ly nïkter ch zahraniënìch pojiöùoven mohou b t takè transformov ny jen na poboëky. NÏkterÈ zahraniënì finanënì skupiny vlastnìcì ËeskÈ banky budou rozvìjet prodej pojiötïnì p es bankovnì p ep ûky, p iëemû u jednoduööìch typ pojiötïnì nebude t eba zkoumat zdravotnì stav pojiöùovanè osoby a rovnïû likvidace prakticky odpadne. M ûe to b t nap Ìklad spo ÌcÌ ûivotnì pojiötïnì podobnè bankovnìm spo ÌcÌm Ët m, kdy p i mrtì se bude vracet zaplacenè pojistnè a p i doûitì konce pojiötïnì obdrûì klient vloûenou Ë stku nav öenou o v nosy. S v hodou bude vyuûìv no z - zemì banky (sdìlenì n klad na software, marketing atd.). Tato strategie umoûnì takè snìûenì po- Ët zamïstnanc v dce in ch pojiöùovn ch. V krajnìm p ÌpadÏ si lze dokonce p edstavit prodej pojiötïnì zahraniënì pojiöùovny jen prost ednictvìm internetu s tìm, ûe ostatnì pot ebnè Ëinnosti budou rovnïû zajiöùov ny outsourcingem. V tomto kr tkèm p ÌspÏvku jsou naznaëeny moûnè dopady na zamïstnanost v pojiöùovnictvì po vstupu»r do EU. Ne vöechny zmïny je moûnè dnes p edpovìdat. KonkrÈtnÌ v voj uk ûe aû Ëas. V kaûdèm p ÌpadÏ jsou vöak nastartov ny podmìnky pro zv öenì konkurence i na zamïstnaneckèm trhu. Curicullum vitae: RNDr. Aleö ZuzaÚ k pojiöùovacì dr hu zah - jil v»eskè pojiöùovnï. Od roku 1995 do ledna 2004 pracoval v KomerËnÌ pojiöùovnï na nïkolika vedoucìch pozicìch. Byl Ëlenem sekce obchodu a marketingu»ap a st le p sobì jako lektor»ap. TÈma ÌzenÌ vztah se z kaznìky ñ Customer Relation Management (d le CRM) ñ nenì pro pojiöùovny niëìm nov m. Implementace systèm CRM zaëala v celèm ËeskÈm finanënìm sektoru d Ìve neû v jin ch oborech ñ jiû v prvnì polovinï 90. let. D vody lze spat ovat v tom, ûe: ÑBankovnÌ a finanënì instituce vnìmajì oblast ÌzenÌ vztah se z kaznìky daleko citlivïji neû jinè firmy.ì (IT System 10/2001, p Ìloha Banky a finance, str. 1) P esto se ada manaûer pot k s problèmy zp soben mi nespr vn m ch p nìm ÌzenÌ vztah se z - kaznìky, jeho podstaty a role v pojiöùovacìm stavu. Mezi nejëastïjöì chyby pat Ì ne mïrnï velk d raz VymezenÌ pojmu CRM a jeho specifika v pojiöùovnictvì RNDr. Jan Herzmann, CSc., TNS Factum kladen na n stroje CRM (hlavnï na informaënì systèmy a technologie), pomal rozvoj proces CRM a takè zanedban Ñlidsk rozmïrì. Ani po vìce neû deseti letech praktick ch zkuöenostì proto neökodì p ipomenout si, co vlastnï CRM je, jak jsou specifika CRM v pojiöùovnictvì, jak m probìhat implementace tïchto systèm a jejich zdokonalov nì a koneënï, jak je loha jednotliv ch n stroj v celèm tomto procesu. VymezenÌ pojmu CRM Pro spr vnè porozumïnì loze a v znamu ÌzenÌ vztah se z kaznìky je uûiteënè p ipomenout nejprve v vojovè etapy marketingu: ProduktovÏ orientovanè strategie p edstavujì nejstaröì zp sob marketingovèho myölenì. Do centra pozornosti stavì vlastnosti produkt samotn ch a latentnï spolèhajì na ok ÌdlenÈ: ÑDobrÈ zboûì se chv lì samo!ì OdbytovÏ orientovanè strategie, typickè pro druhou polovinu minulèho stoletì, se zamï ujì p edevöìm na hled nì z kaznìk pro danè produkty a na propagaci produkt nebo znaëek. Z kaznicky orientovanè strategie se v öiröìm mï Ìtku prosadily teprve v 90. letech minulèho stoletì. ZamÏ ujì se na v voj produktu v souladu s poûadavky trhu a na vöe, co maximalizuje prodej danèho produktu, resp. v nos z nïj. I z kaznicky orientovanè marketingovè strategie ovöem ve svè ÑËistÈ podobïì ovlivúujì p edevöìm podìl produktu nebo znaëky na trhu. Pro dosaûenì maxim lnìho efektu je t eba p sobit takè na tzv. ÑpodÌl v penïûenceì, tedy objem prost edk, kterè spot ebitelè utratì za Ñmojeì v robky nebo sluûby (viz SchÈma Ë. 1). Pr vï tomu m ûe efektivnï napomoci CRM. M me-li se pokusit o definici, pak ÌzenÌ vztah se z kaznìky je z kaznicky orientovan marketingov strategie, zamï en na vytvo enì optim lnì emoënì vazby mezi z kaznìkem na jednè stranï a producentem, jeho brandy a produkty na druhè stranï, s cìlem maximalizovat v dlouhodobèm horizontu trûby, p i optimalizaci n klad na v voj, produkci a komerënì komunikaci. Princip integr lnì aplikace z kaznickè marketingovè strategie a ÌzenÌ vztah se z kaznìky je moûno struënï vyj d it cit tem: Ñ SpÌöe neû z kaznìky pro v robky bychom mïli hledat v robky pro z kaznìky. Tvorba hodnoty je proces, ve kterèm z kaznìk plnì svè vlastnì cìle.ì (Storbacka, K. ñ Lehtinen, J. R.: ÿìzenì vztah se z kaznìky. Praha, Grada 2002, str. 16ñ17). Abychom toho dos hli, musìme se nauëit p em ölet o trhu a trûnì situaci jako o souûitì dvou svït : svïta Ñv robc ì a svïta Ñz kaznìk ì. V prvnìm z nich jsou klìëov mi pojmy Ñkotlerovsk Pì (v robek, cena, distribuënì a prodejnì kan ly, propagace a takè lidè ñ pracovnìci). DruhÈmu vöak vèvodì zcela jinè fenomèny: pot eby, hodnoty, zvyky, dovednosti a takè soci lnì kontexty (viz SchÈma Ë. 2). CelostnÌ ch p nì ÑsvÏta v robceì a ÑsvÏta z kaznìkaì umoûúuje stanovit Z kladnì podmìnky spïchu na trhu. Jsou jimi: Soulad nabìdky produkt a poûadavk /pot eb z kaznìk. Komfort poskytov nì informacì o sluûb ch. Komfort poskytov nì sluûeb. Soulad mezi nabìdkou a v konem (plnïnìm). P esah v emoënì sfè e klienta. EmoËnÌ sfèra klienta p edstavuje z kladnì v chodisko aplikace CRM. Prost ednictvìm emocì je moûno efektivnï p sobit na rozhodovacì procesy z kaznìk a tìm zìskat jejich penìze. V daje za produkty (v robky, sluûby) mohou za ur- Ëit ch okolnostì zpïtnï podpo it emoënì vazbu na produkty a znaëky. Cyklus, kter takto vznik (viz SchÈma Ë. 3), m ovöem i p Ìm ekonomick v znam: n klady na udrûenì z kaznìk (retenci) jsou POJISTNÝ OBZOR 2/2004 7

7 tèmï vûdy niûöì neû n klady na akvizici. Oddan, emoënï v zan z kaznìk se dlouhodobï vypl cì. Prost ednictvìm aplikace CRM v r mci z kaznicky orientovan ch marketingov ch strategiì lze dos hnout t Ì druh efekt : Zv öenì z kaznickè retence ñ d sledkem je v voj podìlu na trhu (resp. vytvo enì podmìnek pro to, aby akvizice nemusela pouze nahrazovat ztr ty klient a zajistila r st). NabÌdka produkt p imï en pot eb m konkrètnìch z kaznìk (aû po one-to-one marketing) ñ d sledkem je p Ìzniv v voj ÑpodÌlu v penïûenceì. V voj nov ch produkt podle oëek van ch (nebo dokonce vyvolan ch) budoucìch pot eb trhu ñ d sledkem je strategick expanze. Specifika CRM v pojiöùovnictvì P i diskusìch o podmìnk ch uplatúov nì CRM v pojiöùovnictvì se obvykle hovo Ì o t ech aspektech SchÈma Ë. 1: Maximalizace v nos prost ednictvìm podìlu na trhu a podìlu v penïûence SchÈma Ë. 2: CRM ñ most mezi v robcem a z kaznìkem SchÈma Ë. 3: SchÈma cyklu p sobenì emoënì vazby raz na jednotu obsluhy ve f zìch p edprodejnìho servisu, prodeje, kontakt po dobu trv nì smluvnìho vztahu a v p ÌpadÏ pojistnèho plnïnì. T etì zvl ötnostì potom jsou mimo dnï dlouhodobè vztahy ñ nïkterè produkty se nakupujì zpravidla jednou za ûivot a ÑkonzumujÌì po mnoha letech Ñ drûbyì. Typick m klientem pojiöùovny je osoba reprezentujìcì öiröì entitu (rodinu, dom cnost, firmu). Velmi Ëasto je p itom oddïlen nakupujìcì a spot ebitel ñ mnoh pojiötïnì jsou sjedn v na tak, aby uûitì (pojistnè plnïnì) probïhlo ve prospïch jinè osoby, neû kter pojiötïnì sjednala. A koneënï prodejci (pojiöùovnï) jsou mnohdy k dispozici velmi detailnì informace o osobnìch dajìch, majetkov ch pomïrech a p edevöìm minulèm Ñn kupuì i minulè Ñspot ebïì. Struktura tïchto informacì umoûúuje reagovat nejen na n kupnì chov - nì jednotliv ch z kaznìk, jako je tomu u spot ebnìho zboûì, ale na celkov ûivotnì nebo podnikatelsk styl. NabÌdka potom m ûe mìt charakter strategickèho poradenstvì. V takov ch podmìnk ch vznik prostor pro vytv enì dlouhodobèho partnerstvì, a to aû mezigeneraënìho. SouËasnÏ ovöem platì, ûe (tèmï ) kaûdè rozhodnutì m dlouhodobè Ëinky. ÿìzenì vztah se z kaznìky p i tom probìh v prost edì citliv ch informacì, kterè situaci odliöuje od sfèry spot ebnìho zboûì. Klient nesmì mìt pocit, ûe pojiöùovna p Ìliö nahlìûì do jeho soukromì, ale p esto musì komunikace v r mci CRM odr ûet jeho skuteënou historii. Jen tak je moûnè p izp sobit se jeho pot eb m. PojiöùovnictvÌ ovöem nenì ani zdaleka jedin m oborem s takov mi podmìnkami pro CRM. S obdobn mi charakteristikami produkt a klient se setk vajì subjek- odliöujìcìch toto finanënì odvïtvì od jin ch segment trhu: specifickèm produktu, komplikovanèm klientovi a zvl ötnìch podmìnk ch hospod skè soutïûe, determinovan ch jak striktnì z konnou regulacì, tak samoregulacì. Produkt, kter se pojiöùovacì spoleënosti snaûì uplatnit na trhu, m t i z kladnì charakteristiky: nehmotnou povahu, odloûenou spot ebu (v adï p Ìpad ke spot ebï v bec nedojde), z principu oddïlenè procesy prodej ñ Ñ drûbaì ñ spot eba. UvedenÈ charakteristiky vedou k nïkolika z sadnìm d sledk m pro aplikaci CRM. P edevöìm se dlouhodobï prokazuje, ûe branding pojiöùovny (tedy jejì znaëka a celkov image vëetnï dobrè povïsti) je d leûitïjöì neû branding produkt. Jeli pojiöùovna schopna udrûet klienta, m p Ìleûitost prodat mu öirokè portfolio sv ch produkt. Druhou z sadou, kter je vzhledem k charakteristice produktu klìëov, je d ty zdravotnì a soci lnì pèëe, leasingovè spoleënosti, investiënì fondy a samoz ejmï banky ñ jak p i spr vï vklad a depozit, tak v oblasti vïrovèho i investiënìho bankovnictvì. N stroje CRM JednÌm z nejrozöì enïjöìch omyl je povaûovat CRM za souë st firemnì strategie IS/IT. Podle serveru m implementace CRM t i dimenze: Lidsk rozmïr: orientace person lu na sluûbu p imï enou individu lnìm poûadavk m a pot eb m klient ( dajnï se na dosaûenì spïchu podìlì 50 %). ProcesnÌ rozmïr: orientace vnitropodnikov ch proces na podporu v kon adekv tnìch poûadavk m a pot eb m klient (podìlì se ze 30 %). InformaËnÌ (informatick ) rozmïr: orientaci vnitropodnikov ch informaënìch systèm na podporu lidskèho a procesnìho rozmïru (pouh ch 20 % podìlu na spïchu). Pro podporu lidskèho rozmïru CRM je moûno pouûìt r zn ch metod a n stroj. Z kladnì kostru tvo Ì pït z sad: V chova vöech pracovnìk k orientaci na z kaznìka a jeho pot eby. SchÈma Ë. 4: Implementace CRM na spir le 8 POJISTNÝ OBZOR 2/2004

8 TrÈnink komunikaënìch dovednostì. Stabilizace osob komunikujìcìch se z kaznìkem (tzv. kontaktnìch osob ñ inform tor, pojiöùovacìch poradc i likvid tor ). Informovanost vöech kontaktnìch osob o pot eb ch a poûadavcìch z kaznìk (jedn se o statistickè daje o obvykl ch poûadavcìch jednotliv ch segment trhu). Dostupnost individu lnìch daj o konkrètnìm z kaznìkovi. ProcesnÌ rozmïr CRM pak podporuje zejmèna Ëtve ice z kladnìch instrument : ZajiötÏnÌ zpïtnovazebnìch informaci o spïönosti ve vztahu ke klient m. HodnocenÌ pracovnìk (pojiöùovacìch poradc a likvid tor ) s p ihlèdnutìm k akvizici a retenci. HodnocenÌ organizaënìch tvar podle ÑmÏkk chì kritèriì z - kaznickè spokojenosti. Rozvoj produkt na z kladï identifikace budoucìch pot eb trhu. loha informaënìch systèm a informaënìch technologiì p i zajiöùov nì CRM je ryze podp rn a nesmì zastìnit lidsk ani procesnì rozmïr. Vûdy je nutno mìt na pamïti, ûe efektivnï aplikovanè systèmy IS/IT neposkytujì informace pouze Ñobsluzeì systèm CRM, n brû vöem subjekt m, jichû se CRM dot k, vëetnï klient. Zav dïnì a zdokonalov nì systèm CRM je dlouhodob postupn proces, kter si m ûeme p edstavit jako pohyb po spir le (viz SchÈma Ë. 4). Kaûd Ñot Ëkaì za- ËÌn lidmi. LidÈ tvo Ì procesy a jinì lidè je pak aplikujì. Procesy jsou podporov ny v danè f zi dostupn mi technologiemi. Spir la smï- uje k co nejvïtöìmu uspokojov - nì co nejöiröì skupiny klient. KritickÈ faktory spïchu (CSF) implementace CRM lze rozdïlit do dvou skupin. PrvnÌ je spojena p edevöìm s lidsk m rozmïrem. Pat Ì sem zainteresovanost vöech pracovnìk pojiöùovny na ÌzenÌ vztah se z kaznìky. V praxi se vöak Ëasto setk v me s podcenïnìm tèto z sady. S trochou nads zky m ûeme Ìci, ûe firmy jsou ochotny investovat desìtky milion do hardware a software pro CRM, ale svè zamïstnance odbudou dvïma chlebìëky na p ldennìm ökolenì. K lidskèmu rozmïru vöak pat Ì takè dobr znalost klient ñ nejen jejich pot eb, ale takè zvyklostì a schopnostì. SystÈmy CRM p ece nezav dìme proto, aby p ed nimi klienti st li v ûasu, n brû proto, aby pro nï bylo vyuûìv nì sluûeb naöì spoleënostì co nejp ÌjemnÏjöÌ. Druhou skupinu CSF by bylo moûno nazvat organizaënì. PrvnÌ z sadou, jìû je t eba se Ìdit, je p imï enost cìl moûnostem. Na semin i, po danèm spoleënï»eskou asociacì pojiöùoven a»eskou marketingovou spoleënostì v roce 2003, hovo il prof. Jan Dohnal (VäE Praha) o Ñ nosnèm riziku inovace CRMì ve smyslu postupnèho zdokonalov nì proces, v bïru novèho software a v neposlednì adï o Ñrevitalizaci manaûerskèho potenci lu v r mci inovace CRMì. P Ìliö velkè zmïny systèm ÌzenÌ vztah se z kaznìky typu Ñze ûeb- iú ku do mercedesuì obvykle p in öejì vìc ökody neû uûitku. Kritick m faktorem spïchu implementace CRM je takè neust l kontrola stavu vïcì. PodcenÏnÌ rizik pod heslem Ñv naöem systèmu se nem ûe nic öpatnèho st tì se m ûe vymstìt. KoneËnÏ poslednì z klìëov ch z - sad je strategickè pl nov nì rozvoje CRM jako kontinu lnìho, nikdy nekonëìcìho procesu. Z vïrem je nutno Ìci, ûe aplikace systèm CRM jiû v souëasnè dobï nenì v ËeskÈm pojiöùovnictvì konkurenënì v hodou ñ aplikujì je vöechny pojiöùovacì stavy. KonkurenËnÌ v hodou se st v roveú a kvalita CRM a zapojenì co nejöiröìho okruhu pracovnìk pojiöùovny do vyuûìv nì tïchto systèm. Vyhraje ten, kdo ze znalosti klient dok ûe vytïûit vìce pro jejich uspokojenì. Curicullum vitae: RNDr. Jan Herzmann, CSc. (1953) je jednatelem agentury TNS Factum. Absolvoval Matematicko-fyzik lnì fakultu v Praze, titul kandid ta vïd zìskal v oboru statistiky na VäE. Pracoval v stavu pro v zkum ve ejnèho mìnïnì jako statistik a specialista na metody v zkumu. V roce 1990 obnovil tradici volebnìho v zkumu v»eskoslovensku, o rok pozdïji se stal jednìm ze zakladatel spoleënosti Factum. VÏnuje se problematice volebnìch v zkum a komerënìch komunikacì. ExternÏ p edn öì na VäE v Praze a na UniverzitÏ PalackÈho v Olomouci. Od roku 2001 je p edsedou»eskè marketingovè spoleënosti. PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu Rupert Nebauer, pr vnìk, vedoucì oddïlenì fakultativnìho zajiötïnì odpovïdnostnìch rizik a sluûeb klient m pro st ednì a v chodnì Evropu a severskè a pobaltskè st ty, Swiss Re NÏmecko Jiû delöì dobu se v odborn ch kruzìch vedou diskuze o v znamu vstupu dalöìch st edoevropsk ch zemì do EvropskÈ unie pro tamnì pojiöùovacì spoleënosti. Na jednè stranï se tìm otev ou öance a moûnosti v voje v oblasti pojiöùovnictvì, na druhè stranï se pojiöùovacì spoleënosti p izp sobì nov m pravidl m pro urëov nì solventnosti. Jedno odvïtvì se p itom zd b t tèmï zapomenuto: pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu.»lenstvì nov ch zemì v EvropskÈ unii povede k trval m zmïn m. V oblasti pojiöùovnictvì to platì pro vöechna odvïtvì, tj. i pro pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu. R stovè potenci ly v Polsku,»eskÈ republice, na Slovensku, v Ma- Ôarsku a Slovinsku jsou enormnì, i kdyû ve vztahu k ostatnìm odvïtvìm z stane objem pojistnèho v oblasti pojiötïnì odpovïdnosti nad le nìzk. R st odbornìci p edpovìdajì uû dlouhou dobu. A obecnï se vï Ì, ûe se tato prognûza vìce mènï automaticky naplnì. MnozÌ soutïûitelè p itom p ehlìûejì fakt, ûe v oëek vanèm v voji se skr v mohutn potenci l rizik. N r st v mnoha oblastech N roky poökozen ch ve vöech kandid tsk ch zemìch porostou, a to rychleji, neû se mnoh m bude lìbit. D vody nar stajìcìho vïdomì n rokovatelnosti spoëìvajì p edevöìm v rostoucìm ûivotnìm standardu. Tento trend se urychlì tìm, ûe ceny a ostatnì penïûitè hodnoty budou st le srovnatelnïjöì s ostatnìmi evropsk mi zemïmi. éivotnì standard jednotliv ch zemì se sice nebude p izp sobovat jednotn m tempem (vûdyù i ve st vajìcì EU jsou rozdìly), tendence vöak budou vöude stejnè. DÌky vyööìm pojistn m Ë stk m, jeû jsou Ë steënï upraveny z konem, bude pro poökozenèho st le lukrativnïjöì prosazovat svè n roky d slednïji, v p ÌpadÏ pot eby i soudnì cestou. V mnoha p Ìpadech ponese finanënì z tïû s tìm spojenou pojistitel. SkuteËnost, ûe se v öe pojistnèho krytì v brzkè dobï znïkolikan sobì, se jiû odr ûì na v voji povinn ch pojiötïnì. Nap Ìklad minim lnì v öe pojistnèho krytì platn pro profesnì odpovïdnost pojiöùovacìch agent v»eskè republice m b t zv öena z eur (platì od roku 1999) na 1,17 milion eur, tj. o faktor 7. RovnÏû u pojiötïnì odpovïdnosti pr myslu a podnikatel (a v raznïji u pojiötïnc se zahraniënì ËastÌ ñ nap. v p ÌpadÏ pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadn m v robkem) se v blìzkè dobï oëek v znaënè zv öenì pojistn ch Ë stek.» stky pojistnèho krytì p esahujìcì 10 milion eur byly doned vna ojedinïlè, nynì se uû objevily prvnì popt vky po Ë stk ch 30, 40, 50 nebo dokonce 100 milion eur. Z hlediska expozice a z vaûnosti rizika jsou u urëit ch velk ch rizik takovè limity p imï enè. Mnoho spoleënostì vöak nem s takovou v öì krytì zkuöenosti, a to jak s v po- Ëtem rizikovèho pojistnèho a stanovenì podmìnek, tak i v oblasti managementu ökod. VyööÌ pojistnè plnïnì se v raznïji projevì aû s Ëasov m odstupem. Nejprve v danè zemi musì svou pozici upevnit souvisejìcì legislativa. A to m ûe trvat. Jiû dnes jsou soudy mnoha st edoevropsk ch zemì p etìûenè, a tato situace se p Ìliö rychle nezmïnì. Vliv na hospod skè v sledky let 2004 a 2005 bude tedy zjevn nejd Ìve v roce Zost Ì se i konkurenënì prost edì. Hospod sk soutïû existuje v kandid tsk ch zemìch jiû od devades t ch let, zahraniënìm pojiöùovn m vöak byla zpoë tku d na mnoh omezenì. P esto se pojiöùovacì trhy v pr bïhu let postupnï a POJISTNÝ OBZOR 2/2004 9

9 souëasnï z sadnï zmïnily. UveÔme p edevöìm vliv z padnìch, p edevöìm nïmeck ch a rakousk ch pojiöùovacìch koncern. Ty si p evzetìm vedoucìch spoleënostì na trhu (Allianz p evzala v MaÔarsku a Slovensku nejv znamnïjöì podniky) i dalöìch d leûit ch soutïûitel (nap. spoleënosti Wiener St dtische, Generali Wien, Uniqa p evzaly v r zn ch zemìch jednotlivè podniky) zajistily strategicky dobrè v chozì pozice. Od kvïtna roku 2004 odpadnou dalöì barièry. To otev e cestu dalöìm soutïûitel m. A ceny? Sledujeme-li obecnï v voj poslednìch let, smï uje v voj pojistnèho ve vïtöinï st edoevropsk ch zemì vzh ru, a to i po zohlednïnì inflace. Net k se to pouze objemu pojistnèho jako celku, ale i pojistnèho pro jednotliv rizika pojiötïnì odpovïdnosti pr myslu a podnikatel. KonkrÈtnÏ dnes, tïsnï p ed vstupem do EU, vöak nenì zaznamen n û dn v znamn pohyb. P vodnì pojistnè na pojiötïnì z konnè odpovïdnosti komplexnï stagnuje. A jak bude vypadat budoucnost? Hospod skè v sledky se zhoröì, i kdyû se to neprojevì hned. D vodem bude vzr stajìcì vïdomì n - rokovatelnosti, öiröì pojistn krytì a vyööì pojistn plnïnì. V razn n r st cen je z technickèho hlediska nezbytnï nutn. Jsou pojistitelè dostateënï p ipraveni? Vraùme se k v chozì ot zce: ZapomÌnalo se doposud p i p Ìprav ch na vstup do EU na pojiötïnì z konnè odpovïdnost za ökodu? Jsou soutïûitelè dostateënï p ipraveni na v öe uvedenè zmïny t kajìcì se z konnè odpovïdnosti? OdpovÏÔ na tuto ot zku je vysoce komplexnì a bude se liöit od zemï k zemi, od pojiöùovny k pojiöùovnï. Pojiöùovny zpravidla mìvajì jasnè strategickè cìle se zamï enìm na ur- ËitÈ segmenty transakcì a z kaznìk. ZnepokojujÌcÌ je skuteënost, ûe s v jimkou povinn ch pojiötïnì neexistujì tèmï û dnè novè produkty, kterè by vyhovovaly podmìnk m kandid tsk ch zemì. I paleta produkt byla doposud p izp sobena nov m z konn m r mcov m podmìnk m pouze zë sti. Nez Ìdka se v souëasnè dobï prod vajì pojistky s podmìnkami vytvo en mi na poë tku nebo v polovinï devades t ch let, kdy ËlenstvÌ v EU bylo jeötï v nedohlednu. Obzvl ötï v pr myslovè oblasti to m ûe vèst k problèm m: v z padnì EvropÏ vedly zkuöenosti s pojistn mi ud lostmi k zavedenì v luk z pojiötïnì, kterè nebyly ve st ednì a v chodnì EvropÏ zatìm d slednï uplatnïny. Doposud bylo moûnè to od vodúovat odkazem na rozdìln postoj k n rokovatelnosti a niûöì pojistn plnïnì atd. Od kvïtna 2004 nastane i v tomto smïru z sadnì zmïna. D sledky budeme moci vyhodnotit v kr tkè dobï. Jako p Ìklad uveôme v luku postupnèho zneëiöùov nì ûivotnìho prost edì, pro nïjû je ve st ednì EvropÏ jasn definice k dispozici pouze v nïkolika m lo pojistn ch smlouv ch. P ehodnotit je t eba i jinè doposud bïûnè trûnì standardy. NÏkde se vyskytuje aû desetin sobn roënì maximalizace, pojistn Ë stka se tedy vypl cì aû desetkr t za rok. V MaÔarsku se na z kladï z konn ch pravidel poskytuje krytì v p ÌpadÏ myslu, byù s moûnostì postihu v p ÌpadÏ ökodnì ud losti. KrytÌ pro tzv. Ñlong-tail-exposureì rizika (s dlouh m trv nìm) je v nïkter ch zemìch st le zaloûeno na Ñoccurrenceì, tj. na principu vzniku ud losti. V Polsku se dokonce st le jeötï bïûnï neuzavìr pojiötïnì D&O na b zi Ñclaims-madeì (princip vznesenèho n roku). S pojiötïnìm odpovïdnosti za ökodu zp sobenou zdravotnick m za ÌzenÌm a lèka i (Medical Malpractice), kterè se na mnoha mìstech rovnïû uzavìr st le na b zi Ñoccurrenceì, se jiû v Polsku a Ma- Ôarsku vyskytly znaënè problèmy, kterè donutily velk poëet pojistitel k odchodu z toho segmentu. UvedenÈ p Ìklady poukazujì na skuteënost, ûe nïkte Ì st edoevropötì pojistitelè v oblasti z konnè odpovïdnosti zatìm nedos hli optim lnìho stavu.»ek nì na takzvan trûnì eöenì m ûe trvat dlouho, navìc kdyû v ot zk ch z konnè odpovïdnosti jsou doporuëenì svaz pojistitel spìöe v jimkou. Pokud se nastìnïnè prognûzy stanou skuteënostì a nebudou-li vëas p ipravena odpovìdajìcì protiopat enì, m ûe to mìt pro mnohè pojiöùovny ve st edoevropsk ch kandid tsk ch zemìch jiû brzy negativnì d sledky. ProaktivnÌ postup je ve vöech oblastech Ëinnosti rozhodujìcìm faktorem spïchu. A velkou d vku odpovïdnosti p itom majì i pojistitelè z konnè odpovïdnosti za ökodu. ElektronickÈ sjedn v nì pojistn ch smluv Old ich Rainiö, DiS., Halali, vöeobecn pojiöùovna Internet se stal nedìlnou souë stì naöeho kaûdodennìho ûivota. Jeho existence v razn m zp sobem ovlivúuje vöechny procesy, se kter mi se ve svïtï podnik nì setk v me. Ukazuje se, ûe bez vyuûìv nì svïta e-obchodu bude podnik nì v budoucnu tèmï nemoûnè. Kaûd den se ukazuje, ûe oblast e-obchodu v sobï skr v st le novè a neprozkoumanè oblasti, jejichû objevov nì a vyuûìv nì je pro vöechny neodolatelnou v zvou. K plnohodnotnèmu vyuûìv nì e-obchodu jsou nutnè n stroje postavenè na nejmodernïjöìch technologiìch. Tyto n stroje musì b t vysoce flexibilnì a otev enè, aby mohly b t ve svïtï neust le se mïnìcìch podmìnek vyuûìv ny v maxim lnì mì e. Webov prezentace ñ z klad spïönèho e-obchodu V souëasnè dobï slouûì internet zpravidla k podpo e marketingovè Ëinnosti pojiöùoven. Kaûd pojiöùovna m svè webovè str nky, pod vajìcì z kladnì informace. FiremnÌ webov prezentace je vizitkou firmy a mïla by se st t nejen jejìm prodejnìm n strojem, ale mïla by b t i n strojem komunikace se z kaznìky a potenci lnìmi klienty. M -li tyto funkce plnit, musì se informace neust le aktualizovat. Je rovnïû t eba db t na to, aby se na webovè prezentaci neobjevila informace nespr vn nebo neautorizovan. P echod na plnohodnotn elektronick obchod by mïl p edevöìm znamenat zkvalitnïnì sluûeb v r zn ch oblastech ûivotnìho i neûivotnìho pojiötïnì, racionalizaci a urychlenì postup, snìûenì administrativnìch a provoznìch n klad. To jsou v podstatï stejnè cìle, jakè si klade elektronickè obchodov nì obecnï. SouËasnÏ dojde ke zv öenì konkurenënìch tlak mezi pojistiteli ñ pojistnè by se proto mïlo sniûovat. Za z sadnì prvek lze oznaëit dosaûenì p ÌmÈho spojenì mezi pojistitelem a klientem. K dispozici by mïl b t popis pojistn ch produkt, vëetnï cenov ch relacì. Kaûd si tak bude moci nalèzt optim lnì variantu na z kladï porovn nì nabìdek od nïkolika pojistitel, navìc v nep etrûitèm provozu. Na jak koliv dotaz by klient mïl mìt moûnost zìskat tèmï okamûitï odpovïô. PrvnÌ Ë stì p i procesu zav dïnì systèmu on-line sjedn v nì pojistn ch smluv by mïlo b t vytvo enì urëitèho obecnèho standardu. NejvÏtöÌ öanci samoz ejmï majì co nejjednoduööì postupy, upravenè do jasnè a jednoznaënè formy. Pojiöùovny musì investovat nejen do technickèho za- ÌzenÌ, ale rovnïû do p ebudov nì st - vajìcìho modelu ÌzenÌ a provozu. K tomu pot ebujì vysoce kvalifikovanè specialisty, na druhè stranï lze oëek vat ruöenì mìst pro zamïstnance s niûöì kvalifikacì v administrativï. TakÈ lze p edpokl dat snìûenì poëtu poboëek a agentur. Veöker agenda spojen se zpracov v nìm pojiötïnì jde jiû zpracov vat centr lnï. Nap Ìklad lze omezit prodejnì sìù pojiöùovny v tom smyslu, ûe jiû staëì mìt mìsto finanënï n kladnè poboëky spìöe menöì agenturu o p r zamïstnancìch, kte Ì by zast vali p ev ûnï administrativnì Ëinnost a sjedn v nì pojiötïnì p Ìmo v agentu e, zbytek by 10 POJISTNÝ OBZOR 2/2004

10 jiû byl, na z kladï datov ch p enos, zpracov v n v centr le pojiöùovny. JednotlivÈ prvky procesu pojiötïnì jako marketing, upisov nì rizika, spr va smlouvy, vy izov nì pojistn ch ud lostì nebo i nïkterè dalöì standardnì operace rizikovèho managementu bude moûnè optimalizovat. Podle mèho n zoru se snìûì n klady, kterè je nutnè vynaloûit zejmèna p i vstupu na trh. TÌm se otevìr prostor pro novè subjekty. spïchu mohou dos hnout zejmèna ti, kte Ì spojì svoje silì s internetov mi experty a specialisty na software. ÿeöenì pojistn ch ud lostì lze prov dït systèmem on-line; veöker dokumentace, vëetnï n zorn ch fotografiì nebo videoz bïr, m ûe proch - zet elektronickou cestou. Existuje moûnost, aby odborn dìlna, prov dïjìcì opravu, klienta i pojiöùovnu pr bïûnï informovala o postupu pracì, takûe nebude doch zet ke zbyteënèmu zdrûov nì. DosaûenÈ spory ze vöech oblastì by se tak mohly promìtnout do snìûenì cen pojistn ch produkt. Elektronick obchod vyvol v i zmïny v roli zprost edkovatel. Z - kladnì p ehled o jednotliv ch produktech a o cen ch, kter d Ìve zabezpeëovali obchodnì z stupci pojiöùoven, bude nynì pro klienta snadno dostupn na internetu. Z toho plyne, ûe v oblasti standardnìch operacì pro menöì klienty bude pot eba sluûeb klasickèho zprost edkovatele, p edevöìm obchodnìho z stupce, znaënï omezena. A proto by se takè mïly zmïnit n roky na znalosti a dovednosti obchodnìch z stupc. NynÌ bïûnè poûadavky na obchodnì z - stupce se budou doplúovat o znalosti nov ch informaënìch technologiì. Druhou neopomenutelnou moûnostì je nahrazenì dosavadnìch obchodnìch z stupc tzv. nez visl mi maklè i. V neûivotnìm pojiötïnì budou u rozs hl ch kontrakt st le v znamnè ot zky rizikovèho managementu, protoûe posouzenì a hodnocenì rizika z stane nad le v chozìm bodem pro vyjedn v nì s pojistiteli, soupojistiteli nebo zajistiteli. Spolu s elektronick m obchodem se samoz ejmï objevì i nov rizika, pro kter bude nutnè hledat pojistnou ochranu. Podle mne velkè perspektivy majì alternativnì p enosy a alternativnì financov nì rizika, zaloûenè na propojenì pojiöùovnictvì s kapit lov mi trhy. Zde pr vï m ûe maklè prok zat svoji kreativitu. D le se m ûe uplatnit i v oblasti managementu vy izov nì komplikovan ch pojistn ch ud lostì. Lze vöak oëek vat zmïny ve struktu e dosahovan ch p Ìjm. Vzhledem k vïtöìmu z jmu o oblast ÌzenÌ rizika se bude zvyöovat podìl sluûeb vykon van ch za platu, p edevöìm zamï en ch na glob lnì rizikov management, zpracov nì rizikov ch profil, havarijnì pl ny a pl ny na znovuobnovenì provozu. RizikovÈ prvky elektronickèho obchodu Existuje öirok ök la rizik technickèho charakteru, kter mohou naruöit spr vn chod elektronickèho za ÌzenÌ, a tìm i celou ideu novèho postupu. Mezi nï pat Ì klasickè situace jako v padek zdroje proudu, nedostateën kapacita serveru, z - vaûn funkënì porucha systèmu. Ovöem devastaënì Ëinek s nedozìrn mi n sledky mohou mìt toky poëìtaëov ch pir t a zamo enì systèmu nebezpeën mi viry. ZejmÈna p i pojiötïnì velk ch klient z obchodnì sfèry se pojistiteli poskytujì rozs hlè soubory dat, kter by mohla b t zneuûita. Proto musì b t kladen velk d raz na bezpeënost p en öen ch dat. V souëasnosti je p enos dat chr nïn protokolem SSL, coû je v souëasnosti standardnì eöenì zabezpeëenì p en öen ch dat. Jako dalöì varianta zabezpeëenì je nabìzena ochrana dat pomocì jeötï bezpeënïjöìho SET protokolu, ale ten jiû vyûaduje speci lnì software na stranï klienta. V p ÌpadÏ elektronickèho obchodu je t eba se neust le a s maxim lnìm nasazenìm vïnovat dostateënèmu zabezpeëenì vöech transakcì prov dïn ch p es internet. Bez dokonalèho zabezpeëenì nelze zìskat d vïru st l ch i potenci lnìch klient. Princip vz jemnè d vïry mezi vöemi z ËastnÏn mi subjekty je jednìm ze z kladu spolupr ce. PracnÏ vytvo en vztah m v tomto ohledu velice citlivè mìsto. Vybudovat si dobrou pozici na trhu znamen mìt i dobrè jmèno, kterè je v sledkem mnoha let intenzivnìho silì. TÏûce nabit prestiû vöak m ûe b t ztracena bïhem okamûiku a jejì znovuobnovenì se uû nemusì v bec poda it. Poûadavky na informov nì klient Kaûd pojiöùovna, kter chce spïönï provozovat sjedn v nì pojiötïnì p es internet, by mïla p edevöìm zajistit vysokou roveú informovanosti klient o pojiöùovnï i o nabìzen ch produktech, aby se prohlubovala d vïra v tuto formu prodeje a aby klienti mïli moûnost rozhodovat se na z kladï pln ch informacì. Pojiöùovna, kter nabìzì on-line uzavìr nì pojistn ch smluv, by mïla poskytovat potenci lnìm klient m, kte Ì navötìvì jejì internetovou str nku, jednoduch, p Ìm a trval p Ìstup k n sledujìcìm informacìm: 1. Identifikace pojiöùovny 2. VöeobecnÈ informace o produktech 3. PodmÌnky, za kter ch m ûe pojiöùovna klienta oslovit 4. Informace o ochranï osobnìch daj 5. Informov nì p ed uzav enìm smlouvy 6. Postup p i uzavìr nì smlouvy 7. PodmÌnky bezpeënèho placenì. Pr vo na podporu elektronickèho podnik nì D leûit m n strojem pro rozvoj a regulaci elektronickèho podnik - nì je pr vo. Na pr vnìm r mci z leûì, zda nov technologie internetu bude moci vyuûìt veöker sv j potenci l, a v jak ch smïrech i oblastech bude dalöì v voj technologie usmïrnïn st tnì regulacì. Pr vo bude takè jeden z faktor, kterè ovlivnì spïch danè zemï, resp. podnikatel v danè zemi, v celosvïtovè hospod skè soutïûi. V»eskÈ republice jsme bohuûel po dlouhou dobu nebyli svïdky nïjak ch velk ch legislativnìch iniciativ upravujìcìch ot zky spojenè s elektronick m podnik nìm, coû bude ale nutnè zmïnit po naöem p Ìstupu do EU. V roce 1999 bylo zpracov no nïkolik v znamn ch n vrh nov ch z kon, kterè jsou z kladnìmi kameny ËeskÈho pr vnìho r mce elektronickèho obchodu. PodÌvejme se na nï z tzv. ÑptaËÌ perspektivyì, a v porovn nì s legislativou v evropskèm mï Ìtku. DomnÌv m se, ûe mezi z kladnì kameny budoucìho pr va elektronickèho obchodu v»eskè republice pat Ì n sledujìcì oblasti: Pr vnì prava domènov ch jmen a regulace internetu Ned vno probïhlo v r mci konkurenënìch prost edì na internetu rozprost enì registrace domèn do vìce subjekt (v souëasnosti tak ka dvacet), coû mj. souvisì s lepöì ochranou domènov ch jmen a procesu jejich registrace. Z mezin rodnìho pohledu je v znamn proces utv - enì a Ëinnost organizace s n zvem ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers), samoregulaënì organizace internetovèho pr myslu odpovïdnè za utv enì systèmu regulace a spr vy domènov ch jmen ve svïtï. Pr vnì prava elektronickèho podpisu a certifikaënìch autorit Parlament»R p ijal z kon o elektronickèm podpisu Ë. 227/ 2000 Sb., kter prov dì na ÌzenÌ vl dy Ë. 304/2001Sb. P Ìpravu tohoto z kona a hlavnï jeho n vrhu iniciovalo sdruûenì SPIS (SdruûenÌ pro informaënì spoleënost), zastupujìcì v znamnè tuzemskè spoleënosti podnikajìcì v oblasti informaënìch technologiì. Pro mezin rodnì srovn nì je nejd leûitïjöì p ijat Direktiva EU o spoleënèm pr vnìm r mci pro elektronickè podpisy (O. J. L013). Pr vnì prava ochrany osobnìch daj V»R byl p ijat z kon o ochranï osobnìch daj a o zmïnï nïkter ch dalöìch z kon, z kon Ë. 101/2000 Sb., kter nahradil z kon Ë. 256/ 1992 Sb., o ochranï osobnìch daj v informaënìch systèmech. V r mci EU je nejd leûitïjöì pr vnì normou v oblasti pr vnì ochrany osobnìch daj Direktiva o ochranï jednotlivc ve vztahu ke zpracov nì osobnìch daj Ë. 95/46 (O. J. L 281/31), kter jiû byla implementov na vöemi Ëlensk mi st ty EU. Pr vnì prava elektronickèho obchodu Na v znamu nabyly pr vnì pravy ot zek uzavìr nì obchodnìch smluv v r mci elektronickèho obchodu, odpovïdnost firem podnikajìcìch s informaënìmi produkty apod. V r mci EU byla v Ëervnu 2000 byla p ijata smïrnice 2000/31/ES o elektronickèm obchodu, kter by mïla b t po POJISTNÝ OBZOR 2/

11 vstupu»r do EU transponov na do ËeskÈ n rodnì legislativy. Pr va k nehmotn m statk m V»R byl p ijat autorsk z kon Ë. 121/2000 Sb., kter nahradil z - kon Ë. 35/1965 Sb., ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Tento n vrh vych - zì z mezin rodnìch mluv z roku 1998, jakoû i z platn ch direktiv EU. Pr vnì ochrana spot ebitel v r mci elektronickèho obchodu Od 1. ledna 2001 platì v»eskè republice novela obëanskèho z konìku, kter zavedla podle vzoru smïrnic EU nïkterè novè typy spot ebitelsk ch smluv. Pravidla, t kajìcì se tzv. smluv sjedn van ch mimo provozovnu, majì lèpe chr nit vöechny z kaznìky, kte Ì nakupujì mimo provozovnu prodejce, tedy nejenom od podomnìch obchodnìk a nejr znïjöìch dealer, ale takè prost ednictvìm teleshopingu, z silkov ch obchod a Internetu (smlouvy uzavìranè na d lku). HlavnÌ v hodou, kterou zìsk - vajì z kaznìci v tïchto p Ìpadech, je lh ta na rozmyölenou, v jejìmû r mci se mohou do z konem stanovenè doby rozhodnout, zda zboûì vr tì zpït, aniû by p itom byli povinni svè rozhodnutì jakkoliv od vodnit. KromÏ pìsemnèho upozornïnì o moûnosti odstoupenì od smlouvy musì firmy nabìzejìcì zboûì na d lku jeötï p ed uskuteënïnìm prodeje informovat z kaznìky o p esnèm n zvu firmy, adrese, cenï zboûì (vëetnï vöech souvisejìcìch poplatk ), z ruk ch a moûnostech reklamace. NesplnÏnÌ tèto povinnosti prodluûuje p vodnï 14dennÌ lh tu na vr cenì zboûì (od okamûiku p evzetì zboûì) na lh tu 3mÏsÌËnÌ. V r mci EU je v tomto ohledu v znamn Direktiva o prodeji na d lku Ë. 97/7 (O. J. C144/19). Liberalizace telekomunikacì V»R byl p ijat telekomunikaënì z kon Ë. 151/2000 Sb., s ËinnostÌ od , kter nahradil z kon Ë. 110/1964 Sb., ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Tento z kon p evzal do ËeskÈho pr va celou adu rozhodnutì, direktiv i doporuëenì EU v odvïtvì telekomunikacì. A jak je budoucnost sjedn - v nì pojistn ch smluv p es internet? PojiötÏnÌ, podobnï jako nabìdka dalöìch Ñnehmotn chì finanënìch sluûeb, se obecnï povaûuje za vhodnou nabìdku pro internet. Teoreticky umoûúuje internet klient m prov dït jednoduchè srovn - v nì produkt a pojistitel m umoû- Úuje p edkl dat v re lnèm Ëase nabìdky zaloûenè na podrobnè anal ze rizik konkrètnìho z kaznìka a podporuje takè poskytov - nì kvalitnìch poprodejnìch sluûeb (i kdyû v praxi je jen mal Ë st existujìcìch produkt vhodn pro prodej po internetu). Z neûivotnìch pojiötïnì to jsou zejmèna jednoduööì a ÑhromadnÈì produkty, jak mi jsou povinnè ruëenì nebo cestovnì pojiötïnì. Ze ûivotnìch pojiötïnì p ich zejì v vahu takè jen jednoduchè produkty, nap. rizikovè ûivotnì pojiötïnì nebo nïkterè produkty zamï enè na spo- enì. MnohÈ produkty ûivotnìho a d chodovèho pojiötïnì nejsou v bec vhodnè pro prodej po internetu, aù uû z d vod zp sobu prodeje, n zor a zvyklostì z kaznìk, anebo vzhledem k p edpis m regulaënìch org n. PoprodejnÌ pèëi o klienty na internetu ulehëujì produkty, kterè jsou snadno d le vylepöovatelnè, aby klient m mohly b t p edkl d ny nabìdky na zlepöenì pojistnèho krytì nebo na rozöì enì sluûeb. Internet musì slouûit nejen pro sjedn v nì pojiötïnì, ale souëasnï takè jako n stroj hl - öenì a prost ednìk likvidace pojistn ch ud lostì. Pojistn ch smluv, kterè jsou uzav eny prost ednictvìm internetu, je zatìm velmi m lo, ale jejich poëet se kaûd m rokem rychle zvyöuje, zhruba o 120 aû 160 % podle typu pojiötïnì. Rozvoj pojiöùovnictvì na internetu z visì na rozöì enì p Ìstupu a bezpeënosti dat. Stav e-businessu v pojiöùovnictvì odpovìd nynïjöìmu potenci lu, kter internet v tuzemsk ch pomïrech v souëasnè dobï p edstavuje. WebovÈ prezentace pojiöùoven poskytujì sv m souëasn m Ëi potenci lnìm klient m vöechny z kladnì informace. To znamen, ûe uv - dïjì kontaktnì mìsta a podrobn popis nabìzen ch produkt. NadpoloviËnÌ vïtöina spoleënostì zve- ejúuje v roënì zpr vu a navìc uv - dì i sloûenì p edstavenstva a dozorëì rady. VÏtöÌ pojiöùovacì stavy uv dïjì tiskovè zpr vy Ëi informace z internìch Ëasopis, kterè vöak b vajì Ëasto zastaralè. Aktualizace str nek se pohybuje od nïkolika dn do öesti mïsìc. KromÏ poskytov nì informacì nabìzejì pojiöùovny na sv ch internetov ch str nk ch r znè on-line sluûby. Jedn se p edevöìm o on-line kalkulaci ceny pro zvolen produkt, moûnost uzav Ìt pojistku p es internet a on-line hl öenì pojistn ch ud lostì. Oproti klasick m zp sob m je podìl on-line uzav en ch pojistek zanedbateln. V porovn nì s bïûn mi prodeji ËinÌ podìl p ijatèho pojistnèho na z kladï smluv sjednan ch p es internet 0,2 aû 2 %. Z toho vypl v, ûe prozatìm elektronick forma sjedn v nì pojiötïnì se nijak v raznï nepodìlì na celkovèm mnoûstvì uzav en ch smluv. Z pojiötïnì, kter jsou nabìzena on-line, je nejvïtöì z jem p edevöìm o cestovnì pojiötïnì (v roce 2002 byl zaznamen n n r st u cestovnìho pojiötïnì v pr mïru o vìce neû 150 % oproti p edchozìmu roku). Pro srovn nì jeötï uv dìm, ûe v roce 2002 byl u povinnèho ruëenì, kterè je druhè nejëastïji sjedn vanè pojiötïnì p es internet, zaznamen n n r st o 85 % oproti roku Proto si dynamiku v voje pojistnèho, sjednanèho p es internet, pochvaluje vïtöina pojiöùoven, kterè tuto sluûbu nabìzejì. UzavÌr nì smluv p es internet je pro pojiöùovny natolik v hodnè, ûe je podporujì cenov mi slevami nebo klienti zìsk vajì r znè d rky. Pokud jde o platby, je moûnè prov dït prost ednictvìm elektronickèho bankovnictvì (umoûúuje zhruba 50 % pojiöùoven), p evodem z Ëtu (90 %), platebnìmi pouk zkami Ëi sloûenkou (75 %). SamotnÈ pojiötïnì je uzav enè aû okamûikem zaplacenì, a proto nïkterè pojiöùovny nijak zvl öù netr pì ovï enì totoûnosti klienta, kter pojistnou smlouvy vyplúuje. Z kaznìk by s m mïl mìt z jem na spr vnèm vyplnïnì formul e. SjednanÈ smlouvy jsou vïtöinou dodateënï zasìl ny klient m poötou a nïkterè pojiöùovny nabìzejì moûnost, ûe si z kaznìk m ûe vytisknout smlouvu v klidu s m doma. KonkrÈtnÌ sjedn nì internetovè pojistky spoëìv p edevöìm ve vyplnïnì on-line formul e na webovè str nce vybranè pojiöùovny. Ot zky nejsou p Ìliö sloûitè. Klient musì vyplnit daje o cìli a Ëelu cesty, podle kter ch se vypoëìt v pojistnè, a doplnit je osobnìmi daty slouûìcìmi k identifikaci pojiötïnèho v zahraniëì. Platba pojistnèho probìh r zn mi kan ly, p iëemû nejëastïjöìm je bankovnì p evod ñ coû ve svèm d sledku znamen, ûe pojiötïnì nevznikne okamûitï, jak by se na on-line prodej sluöelo. Teprve v okamûiku, kdy je p Ìkaz proveden, je moûnè zìskat identifikaënì kartiëku klienta pojiöùovny. To uû je vcelku jednoduchè: po zad nì hesla si ji klient m ûe vytisknout p Ìmo z webovè str nky pojiöùovny, p ÌpadnÏ ji dostane jako p Ìlohu em. Takov kartiëka je p itom v zahraniëì plnohodnotn m dokladem o pojiötïnì. Pojiöùovny majì velk z jem o vyuûìv nì internetu, a proto peëlivï monitorujì z jem klient o jednotlivè sluûby, nap Ìklad pomocì anket na webov ch str nk ch. TakÈ si uvïdomujì nespornè v hody elektronicky realizovanèho obchodu, ale na druhou stranu si takè uvïdomujì i rizika s nìm spojen, poëìnaje n - klady na zavedenì informaënìch technologiì aû k vybudov nì plnï profesion lnìho elektronickèho obchodu srovnatelnèho nap. s e-obchody provozovan m v zahraniëì. Je zde i problèm se zav dïnìm elektronickèho podpisu, kter zatìm u n s moc d vïry a p ÌznÏ nezìskal. TakÈ tu st le chybì pr vnì prava elektronickèho obchodu, kter by mohla vyjasnit spoustu vïcì z pr vnìho pohledu na tento zp sob obchodov nì a odstranit dosti velkè mnoûstvì rizik, pro kterè je elektronick obchod zatìm mènï p itaûliv m. ObecnÏ se domnìv m, a jsem pln optimismu, ûe se p ece jenom situace v tèto oblasti v nejbliûöì dobï v raznï zmïnì a elektronick obchod bude i u n s bïûnï fungujìcìm ÑpracovnÌm n - strojemì pro st le vïtöì skupinu lidì. Pramen: Old ich Rainiö, absolventskè pr ce na VOä ChotÏbo, 2003 Pozn mka redakce: TÈmatika elektronickèho sjedn v nì pojistn ch smluv je obsaûena v pr vï schv len ch z konech, t kajìcìch se pojiöùovnictvì, a redakce PojistnÈho obzoru jì bude i nad le vïnovat zv öenou pozornost. 12 POJISTNÝ OBZOR 2/2004

12 SoukromÈ bezpeënostnì sluûby v nïkter ch p Ìpadech p i svè Ëinnosti na ochranu majetku a osob pouûìvajì st elnè zbranï. P ipravovan vstup»r do EU ovlivnil pravu p edpis i v tèto oblasti. Upravuje podmìnky podnik nì nejen pro zemì Ëlensk ch st t, ale i u n s. Ëelem tohoto Ël nku je pouze upozornit na d leûitè zmïny, kterè byly zapracovanè do z kona Ë. 119/2002 Sb., o st eln ch zbranìch a st elivu a o zmïnï dalöìch z kon, v souvislosti s harmonizacì naöich p edpis se smïrnicemi EvropskÈ unie. Platnost tohoto z kona je od Od tè doby byl t ikr t novelizov n. Z kon o st eln ch zbranìch a st elivu a EU Ing. ZdenÏk Veiner, CertifikaËnÌ institut»ap K vyd nì z kona vedlo ofici lnï nïkolik d vod : ñ velk n r st kriminality p chan leg lnï drûen mi paln mi zbranïmi, ñ nekompatibilita s pr vem EvropskÈ unie, konkrètnï se smïrnicì EU Ë. 91/477/EHS z 18. Ëervna 1991 (d le jen smïrnice), upravujìcì drûenì paln ch zbranì v EvropskÈ unii. Uveden smïrnice p edstavuje standard s minimem poûadavk. Pro ËlenskÈ st ty EU platì povinnost p ijmout a zavèst pr vnì pravu odpovìdajìcì svou podstatou danèmu standardu. Pokud jde o novinky v z konï, prvnì z nich je ËlenÏnÌ st eln ch zbranì do Ëty kategoriì: A ñ zbranï zak zanè B ñ zbranï podlèhajìcì povolenì C ñ zbranï podlèhajìcì ohl öenì D ñ ostatnì st elnè zbranï. Kr tce k jednotliv m kategoriìm: Zak zanè zbranï v kategorii A jsou p edevöìm vojenskè zbranï, zbranï plnï samoëinnè, z ke nè zbranï a st eln n strahov za ÌzenÌ. Jsou zde novï za azeny i laserovè zamï ovaëe, kterè podle p edchozìho z kona byly povoleny na st elnicìch. Pokud jeho leg lnìmu drûiteli nebude udïlena v jimka, bude jej muset prodat nebo znehodnotit. V kategorii B jsou prakticky vöechny samonabìjecì zbranï dlouhè a tèmï vöechny kr tkè kulovè zbranï. PovolenÌ k nab v - nì a drûenì tïchto zbranì vyd v policie na z kladï û dosti drûitele zbrojnìho pr kazu s uvedenìm dnèho d vodu, kter m m ûe b t sbïratelstvì, sport, myslivost, v kon povol nì, ûivnost nebo osobnì ochrana. Kategorie C zahrnuje zbranï podlèhajìcì ohl öenì. Jde p edevöìm o malor ûkovè pistole o celkovè dèlce nad 28 cm a vïtöì a opakovacì zbranï. Jde o vìce neû dvourannè perkusnì zbranï a vöechny plynovè zbranï s sùovou energiì nad 16J. Kategorie D je tzv. Ñvoln kategorieì, kde je nab v nì tïchto zbranì podmìnïno vïkem 21 let a d le zp sobilostì k pr vnìm kon m. Pat Ì sem zbranï historickè, jednoranovè, dvouranovè p edovky, flobertky a vzduchovky (do stanovenè sùovè energie). Z mechanick ch zbranì sem pat Ì kuöe s napìnacì silou nad 150 N. Pat Ì sem i zbranï znehodnocenè a ty, kterè nejsou uvedenè v kategorii A aû C. Za zmìnku stojì i posunutì ËasovÈ hranice pro zbranï historickè z roku 1890 zpït na rok Vyd nì zbrojnìho pr kazu P edpoklady pro vyd nì zbrojnìho pr kazu jsou zhruba stejnè jako u z kona p edchozìho (288/95 Sb. a n sledujìcì). NovÏ se poûaduje u cizinc doloûit û - dost s p edchozìm souhlasem jinèho st tu, je-li jìm vyûadov n, a moûnost nevydat cizinc m ñ jin m neû st tnìm p ÌsluönÌk m ze zemì EU a NATO ñ zbrojnì pr kaz i p i splnïnì z konn ch podmìnek (ß 18). ZbrojnÌ pr kaz se rozliöuje podle Ëelu uûìv nì zbranï nebo st eliva a podle rozsahu opr vnïnì do skupin: A ñ ke sbïratelsk m Ëel m, B ñ ke sportovnìm Ëel m, C ñ k loveck m Ëel m, D ñ k v konu zamïstn nì nebo povol nì, E ñ k ochranï ûivota, zdravì nebo majetku, F ñ k prov dïnì pyrotechnickèho pr zkumu. éadatel o vyd nì zbrojnìho pr kazu skupiny F prokazuje svoji odbornou zp sobilost p ed komisì jmenovanou ministrem vnitra sloûenou ze z stupc navrûen ch ministerstvem, policiì, Ministerstvem obrany, Ministerstvem pr myslu a obchodu a»esk m b Úsk m adem. NovÏ platì, ûe nem ûe b t shled n spolehliv m ten, jehoû trestnì stìh nì pro mysln trestn Ëin bylo podmìneënï zastaveno a dosud neuplynula zkuöebnì doba, d le ten, kdo byl v poslednìch t ech letech opakovanï pravomocnï uzn n vinn m z nïkterèho p estupku v souvislosti s alkoholem a jin mi toxick mi l tkami, proti ve ejnèmu po dku atd. V hlavï V ß 31 a n sledujìcìch se zav dì institut zbrojnì licence. Jedn se o listinu, kter opravúuje pr vnickè a fyzickè osoby k nab v nì vlastnictvì a p echov v nì zbranì a st eliva v souvislosti s jejich podnik nìm. Evropsk zbrojnì pr kaz Jedn se o dalöì novinku, kter m umoûnit jeho drûiteli vyvèzt s sebou zbraú v nïm zapsanou a st elivo k tèto zbrani do jinèho ËlenskÈho st tu EU, pokud to tento st t dovolì. Sloûitost pohybu zbranì v r mci EvropskÈ unie dostateënï ilustruje uveden smïrnice. SplnÏnÌ poûadavk pro pohyb zbranì ve spoleëenstvì je nazv no ve smïrnici formalitami. Kapitola 3, Ël nek 11 smïrnice uv dì poûadavky vhodnè vìce pro prodejce zbranì a st eliva. Poûadavek pro drûenì st elnè zbranï lze splnit i alternativnï dle Ël nku 12 smïrnice: Nepostupuje-li se dle Ël nku 11, je povoleno drûenì st elnè zbranï bïhem cesty po dvou nebo vìce Ëlensk ch st tech zainteresovanou osobou, jen pokud obdrûela povolenì dotëen ch st t. Tato povolenì budou zaps na do evropskèho zbrojnìho pr kazu pro st elnè zbranï, kter musì cestujìcì p edloûit p i vöech doû d nìch org n Ëlensk ch zemì. Z tèto povinnosti jsou vyjmuti pouze lovci v kategorii C a D a sportovnì st elci v kategoriìch B a C, pokud jedou prov dït svè Ëinnosti. PodmÌnkou je drûenì evropskèho zbrojnìho pr kazu a prok z nì d vodu svè cesty nap. p edloûenìm pozv nky. RozdÌlnost v kladu, stupeú zapracov nì uvedenè smïrnice do pr vnìch p edpis a v mnoha p Ìpadech aktivnì zp ÌsnÏnÌ jednotliv ch Ëlensk ch zemì EU komplikujì Ëinnost nap. soukrom m bezpeënostnìm sluûb m, kterè poskytujì ozbrojen doprovod p i p evozu cenin v r mci EU. PouûitÌ leg lnï drûenè zbranï d le z st v velice problematickou z leûitostì, kterou nevy eöì û dn z kon. Ten urëuje pouze z kladnì pravidla pro jejich nab v nì, drûenì a noöenì. POJISTNÝ OBZOR 2/

13 1. Vyhl öka Ë. 415/2003 Sb., kterou se stanovì podmìnky k zajiötïnì bezpeënosti a ochrany zdravì p i pr ci a bezpeënosti provozu p i svislè dopravï a ch zi ( Ëinnost , Ë st ). 2. Vyhl öka Ë. 418/2003 Sb., kterou se stanovì podrobnïjöì vymezenì okruhu a v öe p Ìjm a v daj fond ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì zdravotnìch pojiöùoven, podmìnky jejich tvorby, uûitì, p Ìpustnosti vz jemn ch p evod finanënìch prost edk a hospoda- enì s nimi, limit n klad na Ëinnost zdravotnìch pojiöùoven kryt ch ze zdroj z kladnìho fondu, vëetnï postupu propoëtu tohoto limitu ( Ëinnost ). 3. Z kon Ë. 420/2003 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 357/1992 Sb., o dani dïdickè, dani darovacì a dani z p evodu nemovitostì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a souvisejìcì z kony ( ). 4. Z kon Ë. 421/2003 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 54/1956 Sb., o nemocenskèm pojiötïnì zamïstnanc, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 88/1968 Sb., o prodlouûenì mate skè dovolenè, o d vk ch v mate stvì a o p ÌdavcÌch na dïti z nemocenskèho pojiötïnì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 32/ 1957 Sb., o nemocenskè pèëi v ozbrojen ch sil ch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ).» stka dennìho vymï ovacìho z kladu se upravuje tak, ûe a) za dobu prvnìch 14 kalend nìch dn pracovnì neschopnosti se z Ë stky 480 KË poëìt 90 %, z Ë stky nad 480 KË do Z nov ch pr vnìch p edpis JUDr. Ji ina Kotrbat 690 KË se poëìt 60 % a k Ë stce nad 690 KË se nep ihlìûì, b)od patn ctèho dne se Ë stka do 480 KË poëìt v plnè v öi, z Ë stky nad 480 KË do 690 KË se poëìt 60 % a k Ë stce nad 690 KË se nep ihlìûì. 5. Z kon Ë. 423/2003 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 96/1993 Sb., o stavebnìm spo enì a st tnì podpo e stavebnìho spo enì a o doplnïnì z kona Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì z kona Ë. 35/1993 Sb., ve znïnì z kona Ë. 83/1995 Sb. ( Ëinnost ). 6. Z kon Ë. 424/2003 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 582/1991 Sb., o organizaci a prov dïnì soci- lnìho zabezpeëenì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost , Ë st ). 7. Z kon Ë. 425/2003 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 155/1995 Sb., o d chodovèm pojiötïnì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 589/1992 Sb., o pojistnèm na soci lnì zabezpeëenì a p ÌspÏvku na st tnì politiku zamïstnanosti, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 582/1991 Sb., o organizaci a prov dïnì soci lnìho zabezpeëenì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 48/1997 Sb., o ve ejnèm zdravotnìm pojiötïnì a o zmïnï a doplnïnì nïkter ch souvisejìcìch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). Po ËinÌ d chodov vïk 63 let u muû a bezdïtn ch ûen, u ûen, kterè vychovaly jedno dìtï 62 let, dvï dïti 61 let, t i nebo Ëty i dïti 60 let, alespoú pït dïtì 59 let. 8. Vyhl öka Ë. 435/2003 Sb., o z kladnìch sazb ch stravnèho v cizì mïnï pro rok 2004 ( Ëinnost ). 9. Z kon Ë. 437/2003 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 563/1991 Sb., o ËetnictvÌ, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost , Ë st dnem vstupu smlouvy o p istoupenì»r k EU v platnost). 10. Z kon Ë. 438/2003 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost , nïkterè Ë sti pozdïji). V ß 15 odst. 13 se vïta prvnì nahrazuje tìmto textem: ÑOd z kladu danï za zdaúovacì obdobì lze odeëìst poplatnìkem zaplacenè bïûnè pojistnè ve zdaúovacìm obdobì na jeho soukromè ûivotnì pojiötïnì podle pojistnè smlouvy uzav enè mezi poplatnìkem jako pojistnìkem a pojiötïn m v jednè osobï a pojiöùovnou, kter je opr vnïna k provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti na zemì»eskè republiky podle z kona o pojiöùovnictvì, za p edpokladu, ûe v plata pojistnèho plnïnì d chodu nebo jednor zovèho plnïnì je ve smlouvï sjedn na aû po 60 mïsìcìch od uzav enì smlouvy a souëasnï nejd Ìve v kalend nìm roce, v jehoû pr bïhu dos hne poplatnìk vïku 60 let. Jednor zovï zaplacenè pojistnè se pomïrnï rozpoëìt na zdaúovacì obdobì podle dèlky trv nì pojiötïnì s p esnostì na dny. VÏta poslednì se nahrazuje vïtou ÑP i nedodrûenì tïchto podmìnek z d vodu z niku pojiötïnì nebo dodateënè zmïny doby trv nì pojiötïnì n rok na uplatnïnì odpoëtu nezdanitelnè Ë sti z - kladu danï zanik a p Ìjmem podle ß 10 ve zdaúovacìm obdobì, ve kterèm k tèto skuteënosti doölo, jsou Ë stky, o kterè byl poplatnìkovi v p Ìsluön ch letech z d vodu zaplacenèho pojistnèho z klad danï snìûen. 11. Z kon Ë. 440/2003 Sb., o nakl - d nì se surov mi diamanty, o podmìnk ch jejich dovozu, v vozu a tranzitu a o zmïnï nïkter ch z kon ( Ëinnost ). 12. Vyhl öka Ë. 449/2003 Sb., kterou se pro Ëely poskytov nì cestovnìch n hrad stanovì v öe sazeb stravnèho, v öe sazeb z - kladnìch n hrad za pouûìv nì silniënìch motorov ch vozidel a v öe pr mïrn ch cen pohonn ch hmot ( Ëinnost ). Sazby stravnèho ËinÌ 58 aû 69 KË, trv -li pracovnì cesta 5 aû 12 hodin, 88 aû 106 KË, trv -li dèle neû 12, nejv öe vöak 18 hodin, 138 aû 165 KË, trv -li dèle neû 18 hodin. Za 1 km jìzdy ËinÌ n hrada 3,50 KË u osobnìch silniënìch motorov ch vozidel, pr mïrnè ceny benzinu byly stanoveny na 23,90 aû 28,50 KË. 13. Vyhl öka Ë. 452/2003 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 540/ 2002 Sb., kterou se prov dïjì nïkter ustanovenì z kona Ë. 151/1997 Sb., o oceúov nì majetku a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o oceúov nì majetku) ñ Ëinnost Z kon Ë. 453/2002 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 117/2995 Sb., o st tnì soci lnì podpo e, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost , Ë st pozdïji). 15. Z kon Ë. 455/2003 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 592/1992 Sb., o pojistnèm na vöeobecnè zdravotnì pojiötïnì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 551/ 1991 Sb., o VöeobecnÈ zdravotnì pojiöùovnï»eskè republiky, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 48/1997 Sb., o ve ejnèm zdravotnìm pojiötïnì a o zmïnï a doplnïnì nï- 14 POJISTNÝ OBZOR 2/2004

14 kter ch souvisejìcìch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 16. Z kon Ë. 457/2003 Sb., o st tnìm rozpoëtu»eskè republiky na rok Vyhl öka Ë. 460/2003 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 162/ 2001 Sb., o poskytov nì daj z katastru nemovitostì»eskè republiky ( Ëinnost ). 18. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 463/2003 Sb., kter m se mïnì na ÌzenÌ vl dy Ë. 303/1995 Sb., o minim lnì mzdï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). Minim lnì mzda se zv öila z 6200 KË na 6700 KË. 19. SdÏlenÌ Ministerstva pr ce a soci lnìch vïcì Ë. 466/2003 Sb., o vyhl öenì pr mïrnè mzdy v n rodnìm hospod stvì za 1. aû 3. ËtvrtletÌ 2003 pro Ëely odvodu do st tnìho rozpoëtu podle z kona o zamïstnanosti. Pr mïrn mzda ËinÌ KË. 20. Vyhl öka Ë. 470/2003 Sb., kterou se stanovì rozsah a zp sob poskytov nì informacì zdravotnick mi za ÌzenÌmi do N rodnìho zdravotnickèho informaënìho systèmu ( Ëinnost ). 21. Vyhl öka Ë. 474/2003 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 500/ 2002 Sb., kterou se prov dïjì nïkter ustanovenì z kona Ë. 563/1991 Sb., o ËetnictvÌ, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, pro ËetnÌ jednotky, kterè jsou pojiöùovnami ( Ëinnost ). 22. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 482/2003 Sb., o pravï n hrady za ztr - tu na v dïlku po skonëenì pracovnì neschopnosti vzniklè pracovnìm razem nebo nemocì z povol nì a pravï n hrady za ztr tu na v dïlku po skon- ËenÌ pracovnì neschopnosti nebo p i invaliditï ( prava n - hrady za ztr tu na v dïlku) ñ Ëinnost Pr mïrn v dïlek rozhodn pro v poëet n hrady se zvyöuje o 2,5 %. 23. SdÏlenÌ Ministerstva zdravotnictvì Ë. 485/2003 Sb., o stanovenì v öe pr mïrnè mïsìënì mzdy v n rodnìm hospod stvì za rok Pr mïrn hrub mïsìënì nomin lnì mzda zamïstnanc Ëinila KË. JUDr. Jaroslava äulcov, ExpertnÌ a poradensk kancel, s. r. o. P jëovnè ñ Ëast p ÌËina sporu mezi poökozen m a pojiöùovnou pl vajìcì z od vodnïnì uvedenèho rozhodnutì NejvyööÌho soudu»r. V prvnì adï musì b t n klady na vyp jëenì n hradnìho vozidla vynaloûeny nutnï a ËelnÏ. Tato podmìnka, kter ostatnï platì pro veökerè n klady, spojenè s odstra- Úov nìm n sledk ökodnè ud losti, musì b t zkoum na vûdy s ohledem na konkrètnì okolnosti p Ìpadu, neboù pro kaûdèho poökozenèho m ûe mìt a m nutnost a Ëelnost z pohledu jeho pot eb jinou podobu. Z m ch poznatk vypl v, ûe jiû bylo p ekon no d Ìve pomïrnï vûitè p esvïdëenì o tom, ûe by pr vo na n hradu n klad na zap jëenì n hradnìho vozidla z - sadnï mïla jen osoba, kter standardnï pouûìv auto k v dïleën m Ëel m, tedy aû na v jimky pouze podnikatel. Nic takovèho samoz ejmï nenì a nem ûe b t pravdou. PostavenÌ poökozenèho sice obecnï m ûe ovlivnit v öi n hrady ökody, ale nenì p edpokladem vzniku odpovïdnosti za ökodu a n slednè povinnosti jejì hrady. Pro posouzenì opr vnïnosti n roku hraje roli p edevöìm zp sob a rozsah vyuûitì vozidla za bïûn ch osobnìch, pracovnìch a rodinn ch podmìnek kaûdèho poökozenèho, a takè zp sob eöenì, pro kterè se na dobu, kdy nem ûe poûìvat vlastnì vozidlo, KaûdÈ poökozenì motorovèho vozidla nutì jeho vlastnìka eöit situaci, kdy svè vozidlo nem ûe po r znï dlouhou dobu pouûìvat. M v z sadï moûnost smì it se bez dalöìho s tìm, ûe vozidlo doëasnï nem k dispozici, nebo si p ÌleûitostnÏ Ëi dlouhodobï vyp jëit jinè vozidlo, to uû vöak zpravidla za platu. Toto eöenì doëasnè nemoûnosti pouûìv nì vlastnìho vozidla volì st le vïtöì poëet vlastnìk, kte Ì pak, pokud jim ökodu na vozidle zp sobila jin osoba, poûadujì n hradu vynaloûen ch n klad od ök dce nebo jeho odpovïdnostnìho pojistitele. Jak konstatuje NejvyööÌ soud»r ve svèm rozhodnutì Rc 7/92 ze dne , ökodu spoëìvajìcì v tom, ûe poökozen vynaloûil vyööì n klady na vyp jëenì osobnìho automobilu ve srovn nì s n klady, jeû by jinak vynaloûil na provoz svèho vozidla, kterè nemohl pouûìt v d sledku poökozenì, je t eba povaûovat za skuteënou ökodu, kterou je ök dce povinen nahradit v rozsahu nutnï a ËelnÏ vynaloûen ch n klad. SkuteËnou ökodou ve smyslu ß 442 obëanskèho z konìku je majetkov jma, spoëìvajìcì ve zmenöenì majetkovèho stavu poökozenèho a reprezentujìcì majetkovè hodnoty, kterè bylo nutno vynaloûit, aby doölo k uvedenì vïci do p edeölèho stavu. ZaplacenÌm p j- ËovnÈho za auto se zmenöil existujìcì majetkov stav poökozenèho (jeho finanënì prost edky se snìûily o zaplacenou Ë stku). Nechci se zde zab vat ot zkou odpoëtu n klad na provoz vlastnìho (poökozenèho) vozidla, kter dnes jiû vìcemènï veöel do povïdomì motoristickè ve ejnosti a je jì zpravidla i uzn v n, povaûuji za pot ebnè upozornit na jinè podmìnky opr vnïnosti n roku, vyrozhodne. Jestliûe si dlouhodobï vyp jëì vozidlo a ujede s nìm nïkolik m lo kilometr t dnï, je namìstï zkoumat, zda takov zp sob vyp jëenì byl nutn a Ëeln a zda by stejnèmu Ëelu lèpe neposlouûilo jen p ÌleûitostnÈ pouûitì cizìho vozidla. Obecn prevenënì povinnost, vypl vajìcì z ß 415 obëanskèho z - konìku, se totiû t k i poökozenèho a pokud tuto povinnost poruöì tìm, ûe zvolì situaci z ejmï nep imï enè eöenì, je namìstï aplikace ß 441 obëanskèho z konìku. Jak se ve svè praxi setk v m s uplatnïnìm a likvidacì tzv. p jëovnèho, zjiöùuji, ûe ne vûdy si poökozenì, ale i pojistitelè uvïdomujì tèû nutnost splnïnì druhè z podmìnek opr vnïnosti tohoto n roku, totiû faktickèho zaplacenì p jëovnèho poökozen m. Pouh skuteënost, ûe si poökozen vyp jëil n hradnì vozidlo, totiû nenì ökodou, byù by p jëenì bylo sebenutnïjöì. Jak vypl v mj. ze zmi- ÚovanÈho rozhodnutì NejvyööÌho soudu»r, teprve zaplacenìm p jëovnèho se majetek poökozenèho snìûì a tedy vznikne ökoda. Podle m ch zkuöenostì i soudy vyûadujì prok z nì tèto skuteënosti ûalobcem. NemÏlo by proto staëit pouhè p edloûenì faktury a za zcela nespr vnè je podle mèho n zoru nutnè povaûovat p Ìpady, kdy pronajìmatel (p jëovna) vystavì fakturu p Ìmo na ök dce nebo dokonce na jeho odpovïdnostnìho pojistitele, coû v praxi nenì aû tak v jimeënè. ZatÌmco u vozidla Ëi jakèkoliv jinè vïci vznikne ökoda jiû faktick m poökozenìm (majetkovè hodnoty poökozenèho se snìûily, neboù poökozenìm vïci obecnï doölo k jejìmu znehodnocenì) a ne aû zaplacenìm opravy, zap jëenìm jinèho vozidla se majetkovè hodnoty poökozenèho nijak nesnìûì. Teprve v okamûiku, kdy poökozen fakticky vynaloûì urëitè finanënì prost edky, lze hovo- it o vzniku ökody a povinnosti jejì hrady, byly-li splnïny i ostatnì relevantnì podmìnky. JistÏ lze namìtat, ûe jde v podstatï jen o formalitu a pokud poökozen fakturu uhradì, ök dce Ëi pojiöùovna mu pak vyplacenè prost edky stejnï vr tì. MyslÌm si vöak, ûe pokud by poökozenì vïdïli, ûe p jëovnè musì nejprve zaplatit tzv. ze svèho, jinak vlastnï nemajì n rok na jeho hradu, v adï p Ìpad by svè rozhodnutì o nezbytnosti zap jëenì vozidla d kladnïji zv ûili. POJISTNÝ OBZOR 2/

15 InformaËnÌ mìsto pro podnikatele Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm zìskala akreditaci v projektu InformaËnÌ mìsto pro podnikatele jako OborovÈ informaënì mìsto ñ TechnickÈ bezpeënostnì sluûby AGA a zahrnuje tyto ûivnosti: ñ Poskytov nì technick ch sluûeb k ochranï majetku a osob ñ Z meënictvì ñ Sluûby soukrom ch detektiv ñ»innost informaënìch a zpravodajsk ch kancel Ì. Jedn se o Ëinnost, kter vznikla jako subprojekt ÑProjektu vzniku a fungov nì informaënìch mìst pro podnikateleì v souvislosti s p edpokl dan m vstupem»r do EU v roce 2004, kter v souëasnè dobï realizuje HK»R. Projekt poëìt se vznikem a fungov nìm 70ti region lnìch mìst a 20ti pilotnìch oborov ch mìst pro podnikatele, kter musì b t akreditov na HK»R. P i realizaci projektu se p edpokl d vyuûitì synergie s jiû vybudovan mi informaënìmi st edisky, jako jsou nap. EIC, ICEU, RPIC, BIC, pop. agentury CzechTrade, z zemì ad ve ejnè spr vy a vïdomostnìch, softwarov ch, pop. dalöìch datab zì nebo jin ch produkt subjekt podporujìcìch rozvoj malèho a st ednìho podnik nì. CÌlem p edkl danèho projektu je vytvo enì informaënìch mìst, kter podnikatel m umoûnì snadnè a rychlè zìsk v nì ucelenèho souboru obecn ch i oborov ch dostupn ch informacì a souëasnï zvyöovat Ëelnost a roveú informaënìch sluûeb, a takè samoobsluûn m internetov m p ipojenìm k informaënìmu systèmu umoûnì eöit konkrètnì ûivotnì situace v malèm a st ednìm podnik nì. Smyslem celèho projektu je p edevöìm: ñ vytvo enì dostupnè a komplexnì elektronickè datab ze vöech informacì relevantnìch pro malè a st ednì podnikatele v oborech/ profesìch, zejmèna z hlediska vstupu»r do EU v roce 2004; ñ vyd v nì vybran ch Ë stì tèto elektronickè datab ze jako tiötïn ch oborov ch p ÌruËek, vïnovan ch podstatn m vliv m a dopad m vstupu»r do EU pro jednotlivè obory; ñ zkè propojenì a koordinace vöech informaënìch a poradensk ch st vajìcìch zdroj a sluûeb v oborech; ñ vytvo enì zpïtn ch vazeb a moûnosti obousmïrnèho p enosu informacì mezi podnikateli, uûivateli sluûeb v oborech a st tnì a ve ejnou spr vou; ñ cìlen distribuce oborov ch informacì, zahrnujìcì nejen problematiku EU a systèmov ch podpor, ale i zpïtnou vazbu od podnikatelsk ch subjekt. Veöker tato Ëinnost smï uje k posìlenì konkurenceschopnosti malèho a st ednìho podnik nì. (AGA) Telegraficky * OjedinÏl m krokem v novodobèm ËeskÈm pojiöùovnictvì je exkluzivnì smlouva, kterou Generali Pojiöùovna a. s. pojistila ruce p ednìho ËeskÈho houslovèho virtuosa Pavla äporcla, zn mèho sv m temperamentnìm stylem hranì a vystupov nìm. Na interpreta a jeho hudebnì n stroj navìc p i spoleën ch cest ch po svïtï Ëasto ËÌh mnoho r zn ch rizik. TakÈ z tïchto d vod se hudebnìk zajìmal o moûnost uzav enì pojistky nejen na ruce, ale takè na svè dva hudebnì n stroje. UspÏl pr vï u pojiöùovny Generali. Ta v loúskèm roce pojistila Pavlu äporclovi dvoje housle (Lorenzo a Tomaso Carcassi, Florencie 1749 a Jan äpidlena, Praha 2001) a Ëty i smyëce. Bez zajìmavosti nenì rozsah pojiötïnì poskytnutèho pojiöùovnou Generali. Pavel äporcl m housle pojiötïny jak na zemì»eskè republiky, tak i p i sv ch pobytech v zahraniëì. PojistnÈ krytì se vztahuje na ökody vzniklè v d sledku dopravnì nehody, hav rie vodovodnìho potrubì, poû ru, deru blesku, v buchu, p ÌrodnÌ katastrofy. D le jsou oba hudebnì n stroje pojiötïny pro p Ìpad poökozenì v d sledku z vaûnè, blìûe nespecifikovanè nehody a pro p Ìpad kr deûe vloup nìm nebo loupeûe. Pokud houslista ozn mì, ûe si zap jëil nebo pronajal dalöì housle, kterè specifikuje, m po Foto z podpisu smlouvy: zleva Pavel äporcl a Ëlen p edstavenstva Generali Pojiöùovny a. s. Ing. ätefan Tillinger. dobu jejich drûenì pojiötïnou i odpovïdnost za ökodu zp sobenou na tïchto zap jëen ch nebo pronajat ch houslìch. Pokud jde o pojiötïnì rukou, to by mïlo umïlci pomoci eöit p ÌpadnÈ nep Ìjemnosti spojenè s razem, po kterèm by nemohl urëitou dobu vystupovat. P. äporcl k tomu dod v : ÑJsem teô mnohem klidnïjöì. Neznamen to, ûe bych si najednou p estal na ruce d vat pozor. M m svou pr ci moc r d, ale kdyby se mi nïco stalo a nemohl bych d l hr t, û dnè penìze by mi tuto ztr tu nemohly nahradit.ì * Po tèmï devìti letech v»eskè republice p edseda V konnè rady a gener lnì editel ING v»r a SR Ron van Oijen opustì Prahu. Od 1. nora 2004 zast v novou pozici v r mci V konnè rady ING Nizozemsko. Nov m p edsedou V konnè rady a gener lnìm editelem ING v»r a SR se sìdlem v Praze byl jmenov n Dick Okhuijsen, b val gener lnì editel retailu ve V konnè radï ING St ednì Evropa. * PodobnÏ, jako je nabìzen cestovnìmi kancel emi pobyt na poslednì chvìli (last moment), nabìzì nynì Generali Pojiöùovna a. s. ve spolupr ci se spoleënostì SATUM CZECH s. r. o. cestovnì pojiötïnì nejrychlejöì moûnou cestou ñ mobilnìm telefonem formou SMS nebo p es WAP. Novinky nesou oznaëenì SMS Tour a WAP Tour. Jejich cìlem je nabìdnout cestovnì pojiötïnì a tedy jistoty na cest ch i tïm, kte Ì se z r zn ch d vod nemohli vëas pojistit nebo takè tïm, kte Ì jednoduöe preferujì alternativnì zp soby modernì komunikace. P ipravila: Eva Trojanov AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Rizika pojiötïnì zamïstnanc ve VelkÈ Brit nii Podle nejnovïjöì studie maklè skè lond nskè spoleënosti AON pat Ì pojiötïnì zamïstnanc a osob spoleënï s pojiötïnìm pro p Ìpad p eruöenì provozu k nejvïtöìm obchodnìm rizik m.»ty i z deseti zamïstnavatel uv dïjì, ûe pojistn trh neuspokojuje jejich poûadavky a neposkytuje dostateënè pojistnè krytì na uveden rizika. ProblÈmov mi oblastmi je n bor nov ch pracovnìk, p edevöìm jejich odbornost a ochota k pr ci. V seznamu 10 nejëastïjöìch rizik chybì p ekvapivï riziko terorismu, a to i p es skuteënost, ûe pr vï Velk Brit nie pat Ì k ohroûen m zemìm. Pouze 27 % spoleënostì m strategii, jak se zachovat v p ÌpadÏ teroristickèho toku. Studie zjiöùovala d leûit kritèria pro v bïr pojiöùovny. Likvidace pojistnè ud losti a v plata za ni pat Ì st le k frekventovan m pojm m. NejvÌce stìûnostì se t kalo pr vï vy izov nì pojistn ch ud - lostì a zpoûdïnì plateb. Zpr va d le zd razúuje rostoucì v znam risk managementu, kter m ûe udrûet stabilitu n kladov ch poloûek pojiöùovny a p ÌpadnÏ podporovat jejich snìûenì. Z hlediska glob lnìch pojistn ch program uvedli dotazovanè spoleënosti jako ËÌslo 1 spoleënost AIG. Z vïrem zpr va uv dì, ûe r sty sazeb ovlivnily r st vlastnìch vrub a ÌzenÌ p edvìdateln ch pojistn ch ud lostì. Pramen: Guy, Jon: Employeer are among the biggest business risks in UK, survey funds. In Insurance Day, , str. 3. (MOD) 16 POJISTNÝ OBZOR 2/2004

16 Napriek ËiastoËnej ekonomickej neistote maj, pr ve kvùli nìzkej nas tenosti poistnèho trhu a obrovsk m moûnostiam ziskov, zahraniënè poisùovacie spoloënosti neust ly z ujem o t to krajinu. Voæne mùûu na brazìlskom poistnom trhu podnikaù od j na 1996, kedy feder lny rad oslobodil poisùovateæov od limitov v Ëasti zahraniënèho kapit lu. T to sloboda je Ñumel ì, hoci technicky tu je vûdy vùæa na legislatìvne reformy, ktorè by aj form lne zmenili reötrikcie uvalenè na zahraniën kapit l v brazìlskej stave. KeÔûe zahraniënì poisùovatelia mali zak zanè nez visle podnikaù, mnohì z nich vyuûili pon kan moûnosù a urobili tak v roku BrazÌlsky poistn trh pon ka zahraniën m poisùovateæom veæa prìleûitostì. Tento priemysel je pr ve v polëase zmien a reötrukturaliz cii a mnohì z lok lnych poisùovateæov, mal ch i veæk ch, st le pracuj neefektìvne. ZahraniËnÈ spoloënosti, ktorè s na lok lny trh do detailov pripravenè öpeci lnym know-how a expertìzami, maj moûnosù prispieù svojimi siln mi str nkami k rozvoju trhu, ktor sæubuje rast v strednom aj dlhom obdobì. Know-how a novè technolûgie Datab zov marketing Datab zov marketing umoûúuje spoloënostiam pouûìvaù vöetky inform cie o svojich klientoch zoraôovanìm t chto inform ciì vo vlastnej datab ze s hlavn m cieæom ñ zefektìvnenia ich marketingovèho silia. spech v prìstupe ku klientom v priamom marketingu nie je moûn bez znalostì o individu lnych klientoch. Koncom minulèho roka bol v BrazÌlii datab zov marketing silnejöì ako kedykoævek predt m, keô datab zov marketing expandoval v kaûdej krajine ktor podporuje rozvoj IT. V USA predstavitelia Direct Marketing Association, Johan Gitlitz a Robert Wientzen, kaûdoroëne hrdo uverejúuj ekonomick vplyv direct marketingu a datab zovèho marketingu na poistn sektor. V BrazÌlii zatiaæ nedok zali identifikovaù veliëiny, ktorè by pravdivo vypovedali o veækosti a vplyve t chto foriem marketingu na trûby, Ëi zamestnanosù. BrazÌlsky inötit t datab zovèho marketingu, brazìlska direct-marketigov asoci cia a brazìlska telemarketingov asoci cia sa zaloûenìm zvl ötneho medziëlenskèho v boru podujali vyvin ù metodolûgiu na meranie sily t chto marketingov ch fenomènov a zverejúovanie ich v sledkov. ZahraniËnÌ ËastnÌci a prienik nov ch technolûgiì v brazilskom poistnom priemysle doc. Ing. Anton Korauö, PhD., Ekonomick univerzita Bratislava»o teda robì BrazÌliu tak smelou v investovanì do datab zovèho marketingu? S ËasnÈ prieskumy trhu naznaëuj Ñsilu na dnes, zdravie na zajtraì. Hoci ekonomickè a politickè vyhliadky maj miestami rezervy, HDP tohto najv Ëöieho juhoamerickèho öt tu dosiahol minul rok rovne Kanady Ëi Franc zska. Priaznivo sa naprìklad vyvìjaj demografickè faktory. Zo 160 mil. obyvateæov BrazÌlie skoro 60 % m menej ako 29 rokov. Neuveriteæn expanziu predstavuje vyöe 8 miliûnov BrazÌlËanov, ktorì sa za posledn ch 24 mesiacov pripojili na internet. Na kaûdej z konferenciì a semin rov o datab zovom marketingu troch spomìnan ch brazìlskych marketingov ch organizaciì sa napriek minuloroënèmu reötriktìvnemu podnikateæskèmu prostrediu z ËastÚuje st le viac a viac podnikateæov prich dzaj cich z najrùznejöìch ekonomick ch oblastì, ako napr. manaûèri chemick ch koncernov, reötauraën ch sietì, Ëi nemocniën ch centier. VyuûÌvanÌm internetu sa okres - vaj rozdiely medzi priamym marketingom, modelovanìm ötatistick ch situ ciì, datab zov m marketingom a telemarketingom. Vöetky Ñmarketingyì musia spolupracovaù. çaûko sa d predstaviù si e-business bez datab z a ötatistick ch dajov prepojen ch call-centrami. Vo svete bol pre v Ëöinu z prv ch veækopouûìvateæov datab zovèho marketingu tento systèm vyvinut a zabezpeëovan vlastn mi kapacitami. Banky, poisùovne a finanënè inötit cie si samy vytv rali datab zovomarketingovè divìzie. Za posledn ch 5 rokov sme sa ale stali svedkami zrodu vysoko profesionalizovan ch zabezpeëovateæov direct-marketingov ch a database-marketingov ch sluûieb. Rast t chto mlad ch spoloënostì je neodvratn a pr ve pre t chto hr - Ëov je na brazìlskom poistnom trhu st le dosù miesta. NiektorÈ z poisùovacìch a brokersk ch spoloënostì pùsobiacich v BrazÌlii ABN (Netherlands) HSBC (UK) Aetna (USA) ING (Netherlands) AGF (France) Kyoei (Japan) AIG (USA) Liberty Mutual (USA) Allianz (Germany) Lincoln National (USA) Baloise (Switzerland) Mapfre (Spain) Canada Life (Canada) Marsh & McLennan (USA) Cardif (France) Metropolitan Life (USA) CCF (France) Nationwide (USA) Chase (USA) Prudential (USA) Chubb (USA) Hartford (USA) Cigna (USA) Santander (Spain) Espirito Santo (Portugal) Tokio Marine (Japan) Fiat (Italy) UAP (France) General Accident (UK) Winterthur (Switzerland) Generali (Italy) Yasuda (Japan) Hannover (Germany) Zurich (Switzerland) Rast dopytu po technolûgi ch a ich vyuûitie TechnolÛgie sa na brazìlskom poistnom trhu stali prim rnou oblasùou konkurenën ch v hod. Dom ce poisùovacie spoloënosti odhaduj, ûe v roku 2002 minuli na n - kup hardware a software vyöe 160 miliûnov USD. Z t chto v davkov pripadlo 30 % na n kup technolûgii, 40 % bolo pouûit ch na n kup software a 30 % na n kup hardware. PrÌleûitosù v hodnejöieho umiestnenia na trhu priniesol v voj nov ch technolûgiì tak obchodnìkom s hardware a software (kde s kæ Ëov mi hr Ëmi IBM, Navisys, Oracle), ako aj poisùovacìm spoloënostiam. Pre brazìlske poisùovacie spoloënosti boli moûnosti prìstupu k nov m technolûgi m malou atrakciou, keôûe mohli byù prostrednìctvom poëìtaëov on-line napojenè na zahraniën ch poisùovateæov ñ materskè spoloënosti, ktorè vst pili na trh prostrednìctvom joint ventures. Poisùovatelia v BrazÌlii si st le viac uvedomuj öirokè vyuûitie technolûgii v rùznych oblastiach, ako naprìklad: * Marketingov manaûment * V voj produktov * Anal za poûiadaviek * Vn tropodnikovè obchodnè inform cie * Kontrola podvodov * Skladovanie d t * daje o brokeroch * Predaj prostrednìctvom internetu Nadöenie pre pouûìvanie nov ch technolûgiì je vöak medzi dom cimi poisùovateæmi rùzne. Mnoho poisùovacìch spoloënostì eöte st le pouûìva starè systèmy a technolûgie, ktorè pomaly ale isto Ñvymieraj ì. Poisùovanie cez internet Poisùovatelia v BrazÌlii maj strach z nedostatoënej speönosti poisùovania cez internet. Predpoklad sa, ûe poisùovacie spoloënosti vyuûìvaj ce internet vo v Ëöej miere ho pouûìvaj v spojenì s v hodn mi produktmi, prìpadne sa orientuj na obchod s brokermi. V posledn ch rokoch zaûila BrazÌlia nevìdan expanziu v oblasti internetovej komunik cie. Vzniklo veæa nov ch internetov ch spoloënostì, ktorè sa snaûili i na kor nekalej s ùaûe zìskaù klientov a udrûaù sa na vrchole poëas boomu. Musela nast più vl dna regul cia, znìûenie miery prenikania internetu medzi popul ciu a inè obmedzuj ce prek ûky Ôalöieho rozvoja. V Ëöina poisùovateæov sa vöak i napriek problèmom a ËiastoËnej nedùvere snaûì zameraù na on-line predaj. Tomu zodpoved aj pl novan pokles poëtu zamestnancov, ktor sa medzi rokmi 2001 a 2002 znìûil o 2 % z na Podæa prieskumov je na internet napojen ch vyöe 91 % poisùovacìch spoloënostì, priëom v roku 1997 ich bolo len 27 %. BrazÌlia m v s Ëasnosti podæa odhadov aû 8,6 miliûna pouûìvateæov internetu. V rozvinut ch Ëastiach juhov chodnej BrazÌlie m prìstup na internet vyöe 25 % obyvateæstva. BrazÌlËania sa prip jaj na internet priemerne 9 kr t za mesiac v porovnanì s 12 pripojeniami v USA. daje zìskanè za rok 2002 ukazuj, ûe BrazÌlia m najvyööiu roveú prieniku internetu v Latinskej Amerike s 2,3 percentami v porovnanì s ArgentÌnou (1, 6 %) a Mexikom (1,3 %). Priemern roveú penetr cie internetu v Latinskej Amerike je pritom 1,7 %. POJISTNÝ OBZOR 2/

17 koly pojiöùoven cel m sv m pojetìm naznaëujì, ûe nenì pracoviötï a Ëinnosti, kde by se n - roënost nemusela prosazovat. Poûadavek n roënosti je koneckonc vöeobecn. Vûdy vöak musì mìt konkrètnì obsah. PracovnÌk pojiöùovny by mïl vïdït, co od nïho vyûaduje. PouhÈ vyhlaöov nì, sklo- Úov nì slova n roënost byù ve vöech p dech a p i kaûdè moûnè p Ìleûitosti, jeötï n roënost nep ivodì. N roënost: vyjad uje kvalitu postoje k plnïnì povinnostì, je projevem vztahu k pr ci; podnïcuje k hled nì nov ch forem a metod k dosaûenì cìlov ch oëek v nì; pat Ì k ËinnÈ prevenci proti pohodlnosti, kter by se pozdïji mohla projevit v zaost v nì za pot ebami doby; br nì drûet se vyjeûdïn ch kolejì, pracovat bez zaujetì, vysta- Ëovat s dosavadnìm; nep ipouötì setrvaënost, spojenou s nedostatkem pruûnosti a s vyuûìv nìm zastaral ch postup ; nedovoluje stagnovat, smi ovat se se zabïhnut m, trpït pr mïrnostì vedoucì k sebeuspokojenì. Pracovat n roënï neznamen zvl dnout vïtöì objem pr ce vyööì intenzitou, hodinami navìc. N roënost nechce d inu, fantastick tempa, ale ËinnÏjöÌ mobilizace sil a prost edk. P in öì pozitivnì v sledky tehdy, jsou-li kladenè n - roky uv ûlivè a splnitelnè, soustavnè a spravedlivè. Proti n roënosti se nelze obrúovat lhostejnostì Ëi oh nït n zorem, ûe kladenì d raz na pracovitost, disciplìnu a po dek je nesoci lnì, omezuje svobodu jednotlivce. Tyto postoje nïkter ch lidì vych zejì z nepochopenì obsahu a posl nì n roënosti. JejÌ podstatou je pracovat chyt eji, ne nam havïji. Projevit kreativitu, d vtip, Ëinorodost, spojit znalosti a dovednosti s nadöenìm a obïtavostì ñ to vöe p ispìv k seberealizaci pracovnìka. Nastartov nìm tv rëìho myölenì vznikajì racion lnïjöì p Ìstupy k plnïnì kol, odvaha ke zdravèmu riskov nì. Ëinnost n roënosti se zvyöuje je-li spojov na s pèëi N roënost doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc. o pracovnìky, s vylepöov nìm pracovnìho prost edì, s vytv enìm p ÌznivÈho soci lnìho klimatu. Vyûadovat n roënost od pod Ìzen ch p edpokl d n roënost ÌdicÌho pracovnìka v Ëi sobï. P Ìkladnost a uplatnïnì principu n - podoby pat Ì k posilujìcìm sloûk m autority ÌdicÌho pracovnìka. OsobnÌ p Ìklad je tìm nej ËinnÏjöÌm stimulem, kter inspiruje a pobìzì k p ijetì a osvojenì si vzr stajìcìch n rok. U pracovnìka doch zì k upevnïnì vlastnostì, kterè se st vajì hybnou silou jeho kladnèho pomïru k pr ci. N roënost nem ûe trpït kampaúovitostì, b t obëasnou, n brû musì b t trvalou souë stì stylu pr ce, zp sobu ÌzenÌ a vedenì pracovnìk. N roënost nelze pouze vyûadovat, k n roënosti je t eba systematicky vèst. Ne kaûd rychle pochopì zmïnïnè podmìnky, ne kaûd je ochoten p ijmout obmïnu, vyuûìvat rezervy, uplat- Úovat nejnovïjöì poznatky. NÏkdo nestaëì, nïkomu chybì v le a nïkter m schopnosti. ExistujÌ r znï Ëinn opat enì, kter mi ÌdicÌ pracovnìci vedou pod ÌzenÈ k n roënosti. K nevhodn m pat Ì: ukl d nì ne mïrnèho poëtu kol, bez ohledu na vytìûenì pracovnìka; zvyöov nì tvrdosti, ne prosnosti, nesmlouvavosti, kde to nenì vhodnè ani nutnè; p idïlenì stejnèho Ëasu na plnïnì obsahovï a rozsahovï rozdìln ch kol ; zkracov nì termìn zpracov nì podkladov ch materi l, kterè potom nïkde leûì a ËekajÌ na dalöì zpracov nì; zad v nì kol nad sìly pracovnìka, jeû snadno podlomì jeho sebed vïru a iniciativu; tlak na vïtöì mnoûstvì odv dïnè pr ce, kde ËasovÈ moûnosti jsou jiû vyëerp ny; zvyöov nì poûadavk na pracovnìky bez vytv enì odpovìdajìcìch podmìnek. PlnÌ-li pracovnìk koly, kterè jsou snadnè a k nimû postaëì bïûn rutina, zvl dne je Ñlevou rukouì, zpravidla z st v na stejnè rovni. Nepot ebuje dalöì znalosti, dovednosti, nemusì se pouötït do rizik, jeû prov dïjì hled nì a nach zenì. StaËÌ mu profesnì n - vyk, kter jako ûelezn koöile nep ipouötì û dnè zmïny. Zvyöov nì n roënosti se neobejde bez nekompromisnìho, trvalèho boje proti nedostatk m. Nem ûeme si dovolit nechat nar stat a hromadit problèmy s tìm, ûe budoucnost si s nimi nïjak poradì. Nelze pracovat metodou odklad, n brû metodou eöenì problèm. NerozluËn je p Ìtomnost kontroly z mïr a skuteënostì burcujìcì k odpovïdnosti, k samostatnèmu jedn nì se znalostì vïci. Spolu s n roënostì chr nì p ed nek znì a chytraëenìm, zaostalostì a form lnostì, ledabylostì a nez jmem. Snaha o dosaûenì n roënosti p ehnanou p ÌsnostÌ, n tlakem ñ m jen kr tkodobè Ëinky. K dlouhodobï p sobìcìm podnït m pat Ì: 1. Pracovat metodou hlavnìho Ël nku. Vöechno nenì stejnï d leûitè. Stanovit, co nejd Ìv a co potom. UrËit priority. VylouËit vöe nepot ebnè, neprospïönè, nev hodnè, nev nosnè ñ vöe postradatelnè. 2. Db t na kvalitu a Ëelnost pr - ce, na n vaznost kol bez ztr - ty Ëasu, na spolupr ci. DÏlba pr ce je d leûitïjöì neû samotnè mnoûstvì vykonanè pr ce. 3. B t iniciativnì. Iniciativa je rezervou r stu efektivnosti. P i pr ci p em ölet. N pady si nenech vat je pro sebe. Pod vat n vrhy na zlepöenì. Tvo iv aktivita je zdrojem obmïn, vyst Ìd nì p eûìvajìcìho. 4. Vyvol vat zmïny, kterè jsou prospïönè. Nejde o mnoûstvì zmïn a o zmïnu za kaûdou cenu. Za pozitivnì lze povaûovat tu, kter je p Ìnosem ñ m inovaënì efekt. Takovou m ûe b t i mal prava organizace, dìlëì uspo - d nì pr bïhu pr ce. 5. Kl st si novè cìle. P ech zet od snadnïjöìch kol k obtìûnïjöìm. Aplikovat progresivnì postupy, kterè vedou k lepöìm v sledk m, neû byly p edchozì. 6. Sledovat a respektovat k ivku svè v konnosti a pod izovat jì sv j pracovnì program. Nerozptylovat se niëìm, co naruöuje pozornost a br nì soust edïnì. 7. P izp sobit sled pr ce tak, aby mrtvèho Ëasu bylo co nejmènï. Dodrûovat urëit st l po dek ve sv ch vïcech, abyste vïdïli, kde co hledat a zbyteënï se nezdrûovali. 8. Nespokojenost s tìm, co umìte, Ëemu jste se d Ìve nauëili. Vyuûijte moûnost dalöìho vzdïl v - nì k p ÌpravÏ na plnïnì p ÌötÌch kol. Kapit lem organizace je na sebe n roën pracovnìk. N roënost k sobï je projevem loajality. U ÌdicÌho pracovnìka opr vnïnìm kl st vysokè n roky na pod ÌzenÈ. Nen roën ÌdicÌ pracovnìk? Tam, kde p imhou Ì oëi, mohou zamïstnanci klidnï sp t. 18 POJISTNÝ OBZOR 2/2004

18 V e l k È p o j i s t n È u d l o s t i V noru p ÌötÌho roku vzpomeneme öedes tè v roëì niëivèho n letu spojeneck ch letadel na Prahu. Kr tce po poledni 14. nora 1945 p iletïlo necel ch Ëty icet letoun B-17, kter m se Ìkalo lètajìcì pevnosti, nad Prahu. Nejprve byly shozeny kou ovè bomby a pak se rozpoutalo nïkolikaminutovè peklo, jakè obyvatelè ËeskÈ metropole dosud znali pouze z nïmeck ch v leën ch filmov ch t denìk. Leteck n let na Prahu v noru 1945 PrvnÌ bomby, t ÌötivÈ i z palnè, zaëaly dopadat na rozhranì SmÌchova, Radlic a Jinonic, ale nejvïtöì spouöù nap chaly v lokalitï zvanè Na Fark nï. Svaz bombardovacìch letadel potè p eletïl eku Vltavu a nejvïtöì Ë st ze svèho 150 tunovèho n kladu bomb shodil na Vyöehrad, Nusle, ale p edevöìm na NovÈ MÏsto PraûskÈ a Kr lovskè Vinohrady. DÌlo zk zy dovröila jeötï skuteënost, ûe obyvatelè utìkajìcì po vyhl öenì leteckèho poplachu do kryt byli ost elov ni z palubnìch zbranì. Ne vöechny bomby okamûitï vybuchly. Nap Ìklad jedna z velk ch bomb se zaryla do chodnìku na k iûovatce JaromÌrovy a Nezamyslovy ulice v NuslÌch a k jejì likvidaci p ivezli nacistè vïznï z Pankr ce... TÏûce poökozeno nebo zcela zni- Ëeno bylo mnoho pam tn ch objekt a umïleck ch dïl, ale i ËinûovnÌch dom. Zasaûena byla obï p edpolì PalackÈho mostu a s nimi i monument lnì Myslbekova sousoöì p edstavujìcì m tickè postavy ËeskÈ minulosti. Ta se po opravï a restaurov nì jiû na svè p vodnì mìsto nevr tila a dnes jsou umìstïna v parkovï upravenèm prostoru na VyöehradÏ. Pobo ena byla i ada dom na novomïstskèm vltavskèm n b eûì, tïûce poökozen n roûnì d m v ResslovÏ ulici, kter musel b t pozdïji zbo en. Na jeho mìstï dnes stojì takzvan TanËÌcÌ d m. P Ìm z sah dostala perla gotickèho stavitelstvì, benediktinsk kl öter Na Slovanech, vëetnï kl öternìho kostela Panny Marie, sv. Jeron ma a svat ch patron slovansk ch. Tam proho ela st echa a sho ely i obï novogotickè vïûe, kterè byly pozdïji nahrazeny novodob m betonov m skeletem s pozlacen mi öpicemi. Jedna z bomb dopadla p Ìmo doprost ed are lu kl ötera, do RajskÈho dvora, a vznikl tlakov vlna tïûce poökodila fresky v kl öternìm ambitu. Ty p edstavovaly v jevy ze StarÈho a NovÈho z kona a byly vrcholn m dìlem gotickè n stïnnè malby. V dobï n letu sìdlily v kl öte e adovny nacistickè spr vy a hlavnì praûskè st edisko Hitlerjugend. Pobo en byl i historick Faust v d m na KarlovÏ n mïstì a b val NovomÏstsk jezuitsk kolej, pozdïjöì vojensk nemocnice. Zcela vyho el velk sklad kulis N rodnìho divadla v lokalitï zvanè Na VÏtrovÏ. Letadla pokraëovala ve shozu svèho smrtonosnèho n kladu smïrem na Kr lovskè Vinohrady, kde bylo rovnïû zasaûeno nïkolik ËinûovnÌch dom. Tady v jednom z dom v M - nesovï ulici 20 zahynul spolu se svojì manûelkou Vlastou i akademick malì Otakar ät fl. UmÏlec öirokèho profesnìho z bïru mimo jinèho i ilustr tor M chova M je Ëi Karafi tov ch BrouËk. Zcela zniëena byla v tè dobï nejvïtöì praûsk synagoga v S zavskè ulici. Na mìstï synagogy, reprezentaënì stavby v novorenesanënìm slohu z let 1896 ñ 1898, stojì dnes ökolnì budova Ëp. 830/5 a nïkdejöì tragèdii p ipomìn pamïtnì deska v jejìm pr ËelÌ. HmotnÈ ökody byly obrovskè, jeötï tragiëtïjöì bylo mnoûstvì lidsk ch obïtì. O ûivot p iölo 701 osob, z toho 92 dïtì, a zranïno 1184 osob ñ 372 tïûce. ZranÏnÈ vyproöùovaly z chrannè Ëety z trosek, mnohdy jeötï ho ÌcÌch, budov. P Ìm z sah dostal i protileteck kryt vybudovan v jiûnì Ë sti parku na KarlovÏ n mïstì, kam se ukryly p edevöìm ûeny s dïtmi. I zde si nelìtostn smrt vybrala svè obïti. Zd se, ûe mnozì obyvatelè, pod dojmem d ÌvÏjöÌch cviën ch poplach, leteck poplach podcenili. Nepovaûovali za pravdïpodobnè, ûe by Praha na samèm konci 2. svïtovè v lky byla vystavena takovèto vojenskè akci. Naöli se i jedinci, kte Ì sledovali n let ze st ech dom. NejvÌc mrtv ch bylo pr vï v okolì Karlova n mïstì. MnozÌ z nich, v po- Ëtu asi 110 lidì, byli odneseni do chladnèho klima kostela sv. Ign ce a tam poloûeni na dlaûbu, mnohdy k nepozn nì zohaveni. Sem je chodili identifikovat p ÌbuznÌ a zn mì. Podle vypr vïnì pamïtnìk poznal jist malì svoji mrtvou matku pouze podle rukou jen proto, ûe je kdysi nïkolikr t kreslil... Nad tìm, jestli bylo bombardov nì Prahy z mïrem Ëi omylem, vedou historici spor dodnes. Na jednè stranï se uv dì, ûe stovïûatè mïsto nad Vltavou se stalo n hradnìm cìlem, neboù p vodnì cìl Dr û- Ôany byly zahaleny hust m kou em z poû r, na stranï druhè, ûe si letci obï mïsta spletli. Jak st edem Prahy, tak Dr ûôan protèk eka, podobnè bylo i uspo d nì ûelezniënì sìtï, kter mïla b t hlavnìm terëem n letu. Protektor tnì tisk se p edh nïl v lìëenì krvav ch scèn za n letu. Novin i kolaborujìcì s nacistick m reûimem jednoznaënï oznaëovali tok jako teroristick akt na mìrumilovnè obyvatelstvo. TakÈ pietnì rozlouëenì s vybran mi obïtmi leteckèho n letu bylo nacistick m reûimem propagandisticky zneuûito. Konalo se v nedïli 18. nora 1945 v prostoru p ed kostelem sv. Ludmily na Kr lovsk ch Vinohradech na dneönìm N mïstì MÌru, kterè se ovöem v tè dobï jmenovalo ÿìöskè. P ed vyrovnanè ady 150 Ëern ch prost ch rakvì byly poloûeny vïnce. Dostavili se ËlenovÈ vl dy, öèf kabinetu st tnìho prezidenta Emila H chy a dalöì v znaënì hostè. Po vodnìch akordech Oberthorova Andante religioso, pronesli projevy praûsk prim tor Alois ÿìha a p edseda protektor tnì vl dy Richard Bienert. Tryzna byla zakonëena Modlitbou z Weberovy opery»arost elec. PotÈ byly rakve s tïlesn mi ostatky obïtì rozvezeny n kladnìmi auty na p ÌsluönÈ h bitovy. Josef Hrubeö POJISTNÝ OBZOR 2/