PojistnÈ rozpravy 13 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2003

Transkript

1 PojistnÈ rozpravy 13 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2003

2 ISSN

3 OBSAH Provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti v EvropskÈ unii na z kladï pr va zakl dat poboëky a na z kladï svobody poskytovat sluûby... 5 Insurance Activities in the European Union Based on the Right of Establishment of Branch Offices and Freedom to Provide Services JUDr. Jana»echov, PhDr. VladimÌr P ikryl, ad st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì, Ing. Josef»Ìûek,»esk asociace pojiöùoven KartelovÈ pr vo a oblast pojiöùovnictvì (srovn nì princip pr vnì pravy»r a EU) Anti-trust Law and the Field of Insurance / Comparison of Legal Principles in the Czech Republic and in the European Union Mgr. Petr BÏhan, Pr vnick fakulta Z padoëeskè univerzity, PlzeÚ Asymetrie informace na pojistn ch trzìch a jejì d sledky pro regulaci pojiöùovnictvì Asymmetry of Information in Insurance Markets and Consequences for Regulation of Insurance prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., Vysok ökola ekonomick OceÚov nì opcì v ûivotnìm pojiötïnì Pricing Options in Life Insurance prof. RNDr. Tom ö Cipra, DrSc., Matematicko-fyzik lnì fakulta UK a VäE Smlouva o zprost edkov nì a smlouva o obchodnìm zastoupenì Contract on Intermediary Services and Contract on Business Representation doc. JUDr. Karel Marek, CSc., Pr vnick fakulta MU VyuûitÌ n stroj kapit lovèho trhu jako alternativnìho n stroje zajiötïnì The Use of Capital Market Instruments as an Alternative Reinsurance Instrument Ing. Petr Hladn, doktorand Katedry financì VäB TU, Ostrava Zp soby v poëtu cash flow ûivotnìch pojiötïnì Principles of Cash Flow Modelling of Life Insurance Mgr. Martin JaneËek, odpovïdn pojistn matematik»sob Pojiöùovny, a. s. Vyöet ov nì kr deûì motorov ch vozidel Investigation of Motor-car Theft prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., PolicejnÌ akademie v Praze, JUDr. Vlastimil Pröal, Allianz pojiöùovna, a.s. Inovace a modernì pojetì investiënìho ûivotnìho pojiötïnì Innovation and Modern Conception of Equity Linked Insurance Policies Ing. Ond ej Poul, doktorand Katedry bankovnictvì a pojiöùovnictvì VäE

4 4 PojistnÈ rozpravy 13

5 Provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti v EU na z kladï pr va zakl dat poboëky a na z kladï svobody poskytovat sluûby JUDr. Jana»echov, PhDr. VladimÌr P ikryl, ad st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì Ing. Josef»Ìûek,»esk asociace pojiöùoven S postupn m p izp sobov nìm naöeho n rodnìho pr va pr vu Evropsk ch spoleëenstvì (d le jen Spole- ËenstvÌ), tj. pr vu komunit rnìmu, se st le ËastÏji hovo Ì, zejmèna v oblasti finanënìch sluûeb, o tzv. principu ÑjednotnÈho pasuì (single passport). ZjednoduöenÏ eëeno, jedn se o princip, podle kterèho lze na z kladï povolenì (licence, registrace) udïlenèho v jednè ËlenskÈ zemi (obvykle se jedn o zemi, ve kterè m podnikajìcì osoba sìdlo nebo bydliötï) p sobit v kterèkoliv ËlenskÈ zemi, a to pouze na z kladï oznamovacì povinnosti v Ëi p ÌsluönÈmu org nu tè ËlenskÈ zemï, kter povolenì udïlila. V z vislosti na mì e integrace do hospod stvì hostitelskè ËlenskÈ zemï pak hovo Ìme o provozov nì Ëinnosti v r mci jednotnèho trhu Spole- ËenstvÌ na z kladï pr va zakl dat poboëky (tj. nabìzet svoje sluûby s vyuûitìm poboëek zaloûen ch v Ëlensk ch st tech, nïkdy se takè hovo Ì o pr vu usazenì) a na z kladï svobody poskytovat sluûby (p ÌmÈ poskytov nì sluûeb, aniû by v Ëlensk ch st tech byly zakl d ny poboëky).»lenskou zemì rozumìme zemi, kter tvo Ì Evropsk hospod sk prostor (mimo dnes 15 zemì EU takè Norsko, Island a Lichtenötejnsko), a jednotn m trhem SpoleËenstvÌ trh, kter se teritori lnï vymezuje trhy zemì EvropskÈho hospod skèho prostoru a ÌdÌ se pravidly dan mi komunit rnìm pr vem. V naöì souëasnè legislativï se objevujì nejr znïjöì snahy o p enesenì principu jednotnèho evropskèho pasu do jednotliv ch z kon (viz nap. nelegislativnì ustanovenì ß 5c z kona o bank ch), a protoûe jsou tyto snahy spojeny s problèmy vz jemnèho propojenì n rodnìho a komunit rnìho pr va (zejmèna zachov nì teritoriality n rodnìho pr vnìho du p i respektov nì nad azenosti pr va komunit rnìho), rozhodli jsme se podïlit se se Ëten i s n zory a vahami, kterè pro n s byly vodìtkem p i zav dïnì jednotnèho evropskèho pasu v oblasti soukromèho pojiöùovnictvì. V Evropsk ch spoleëenstvìch bylo zavedenì jednotnèho pasu v soukromèm pojiöùovnictvì prov zeno postupn m odstraúov nìm p ek ûek historicky zaveden ch n rodnìmi legislativami jako obrana proti pronik nì cizìho kapit lu. V n rodnìch legislativ ch se vytv ely nejr znïjöì restrikce, kterè znev hodúovaly zahraniënì osoby na tuzemskèm trhu. Jednotn trh SpoleËenstvÌ vöak vyûadoval a vyûaduje jejich odstranïnì. K tomu slouûì v prvnì adï komunit rnì pr vo. V oblasti soukromèho pojiöùovnictvì jsou to p edevöìm smïrnice odstra- ÚujÌcÌ restrikce v zajiötïnì, t i generace smïrnic t kajìcì se p ÌmÈho ûivotnìho pojiötïnì a t i generace smïrnic t kajìcì se p ÌmÈho jinèho neû ûivotnìho pojiötïnì (neûivotnì pojiötïnì) vëetnï na nï navazujìcìch smïrnic specializovan ch na urëit pojistn odvïtvì neûivotnìch pojiötïnì a takè ned vno p ijat smïrnice o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch, kter zav dì princip jednotnèho evropskèho pasu i v tèto oblasti podnik nì. PojistnÈ rozpravy 13 5

6 Ot zkami provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti na z kladï pr va zakl dat poboëky se pro oblast neûivotnìho pojiötïnì zab v prvnì neûivotnì smïrnice Ë. 73/239/EHS, kter ve svèm Ël. 1 uv dì: ÑTato smïrnice se t k p Ìstupu k vlastnì samostatnè p ÌmÈ pojiöùovacì Ëinnosti vykon vanè pojiöùovacìmi podniky se sìdlem v ËlenskÈm st tï nebo hodlajìcìmi zde p sobit v pojistn ch odvïtvìch uveden ch v p Ìloze k tèto smïrnici a t k se takè jejìho v konu.ì ZnÏnÌ tohoto Ël nku doplúuje Ël nek 3 druhè neûivotnì smïrnice Ë. 88/357/EHS, kter podrobnïji definuje subjekt provozujìcì pojiöùovacì Ëinnost na z kladï pr va zakl dat poboëky jako subjekt, kter musì b t na zemì p ÌsluönÈho ËlenskÈho st tu trvale p Ìtomn : ÑPro Ëely prvnì smïrnice a tèto smïrnice se kaûd trval p Ìtomnost podniku na zemì ËlenskÈho st tu pokl d za agenturu nebo poboëku, a to i v p ÌpadÏ, kdy takov p Ìtomnost nem formu poboëky nebo agentury, ale je pouze kancel Ì vedenou vlastnìm person lem podniku nebo osobou, kter je sice nez visl, avöak m trvalè povolenì jednat za podnik podobn m zp sobem, jako by jednala agentura.ì Stejn formulace je pouûita v Ël. 3 druhè ûivotnì smïrnice Ë. 90/619/EHS. PovöimnÏme si, ûe pojem ÑpoboËkaì resp. Ñagenturaì zde nenì totoûn, ale je öiröì neû n m z obchodnìho z konìku zn m pojem organizaënì sloûka zahraniënìho podniku. V naöem p ÌpadÏ by to mohl b t nap. pojiöùovacì zprost edkovatel s trval m povï enìm k zastupov nì pojiöùovny se sìdlem v jinèm ËlenskÈm st tï neû v»eskè republice (samoz ejmï br no po vstupu»r do EU). O tom ale budeme hovo it d le. S rozvojem pojistn ch trh bylo û doucì usnadnit pojiöùovacìm podnik m se sìdlem v nïkterèm ËlenskÈm st tï, poskytov nì sluûeb ve vöech Ëlensk ch st tech a umoûnit pojistnìk m (tj. osob m, kterè s pojistitelem uzav ely pojistnou smlouvu), aby se mohli obracet nejen na pojistitele usazenè v jejich zemi, n brû i na pojistitele se sìdlem v jin ch Ëlensk ch st tech, kte Ì nejsou usazeni v Ëlensk ch st tech, ve kter ch majì bydliötï nebo sìdlo tito pojistnìci. Druh generace smïrnic tak umoûnila uplatúov nì tzv. svobody poskytovat sluûby. V Ël nku 12, hlavï t kajìcì se svobody poskytovat sluûby druhè neûivotnì smïrnice, se uv dì: ÑTato hlava platì pro p Ìpady, kdy podnik prost ednictvìm podnikatelskè jednotky nach zejìcì se v ËlenskÈm st tï kryje riziko nach zejìcì se ve smyslu Ël. 2 pìsm. d) 1) v jinèm ËlenskÈm st tï; poslednï uveden st t je pro Ëely tèto hlavy Ëlensk m st tem, ve kterèm jsou poskytov ny sluûby.ì V Ël nku 4 t etì ûivotnì smïrnice Ë. 92/96/EHS, kter nahrazuje Ël nek 7 prvnì ûivotnì smïrnice, se p Ìmo stanovì, ûe ÑPovolenÌ je platnè pro celè SpoleËenstvÌ. DovolÌ podniku provozovat Ëinnost buô na z kladï pr va zakl dat poboëky nebo svobody poskytovat sluûby.ì Evropsk komise (d le jen ÑKomiseì) doöla k z vïru, ûe r mcov prava provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti na z kladï pr va zakl dat poboëky a svobody poskytovat sluûby, obsaûen ve smïrnicìch, je interpretov na rozdìlnï a ûe v d sledku toho p ijìmajì dozorovè org ny ve vztahu k pojiöùovn m r zn opat enì. Ta pro jejich Ëinnost p edstavujì urëit omezenì a vytv ejì prost edì pr vnì nejistoty. Proto se Komise rozhodla 1)»l nek 2 pìsm. d): ÑËlensk m st tem, kde se nach zì rizikoì se rozumì ñ Ëlensk st t, ve kterèm se nach zì majetek, pokud se pojiötïnì vztahuje buô na budovy nebo na budovy a jejich obsah,pokud je obsah kryt stejnou pojistkou, ñ Ëlensk st t registrace, pokud se pojiötïnì vztahuje na vozidla jakèhokoliv typu, ñ Ëlensk st t, kde pojistnìk uzav el pojistku, pokud se jedn o pojistky na dobu maxim lnï Ëty mïsìc, kterè kryjì rizika na cest ch nebo o dovolen ch bez ohledu na odvïtvì, ñ ve vöech p Ìpadech, kterè nejsou v slovnï zahrnuty v p edch zejìcìch odr ûk ch, Ëlensk st t, ve kterèm m pojistnìk svè obvyklè bydliötï, nebo jestliûe je pojistnìk pr vnickou osobou, Ëlensk st t, ve kterèm se nach zì podnikatelsk jednotka, jìû se smlouva t k ; 6 PojistnÈ rozpravy 13

7 p ipravit pro aplikaci uvedenè komunit rnì pravy v klad 2). RozdÌln interpretace totiû ve svèm d sledku naruöovala fungov nì jednotnèho trhu a ztïûovala z jemc m o sjedn nì pojiötïnì p Ìstup k pojiöùovn m a k jimi nabìzen m pojistn m produkt m. Sv m v kladem si Komise klade za cìl vysvïtlit obecn pravidla dan smïrnicemi, kter by mïla b t dodrûov na. V klad samoz ejmï neukl d Ëlensk m st t m novè povinnosti a nem takè jak koliv dopad na p ÌpadnÈ rozsudky EvropskÈho soudnìho dvora, kterè by mohly b t v budoucnosti vyneseny. PodÌvejme se nynì podrobnïji na tento v klad a pokusme se pomocì nïj najìt hranici mezi pr vem zakl - dat poboëky a svobodou poskytovat sluûby.»ìsla Ël nk smlouvy o EvropskÈm spoleëenstvì odpovìdajì jejìmu znïnì po revizi provedenè Amsterdamskou smlouvou z 2. Ìjna Svoboda poskytovat sluûby V Ël nku 49 Smlouvy o zaloûenì EvropskÈho spoleëenstvì (d le jen ÑSmlouvaì) je zakotven princip volnèho pohybu sluûeb. Tento princip poskytuje z ËastnÏn m stran m pr va, jimiû se n rodnì org ny musì Ìdit a souëasnï vyûaduje, aby se tyto org ny zdrûovaly pouûitì jak chkoli jin ch p edpis, legislativnìch nebo administrativnìch, kterè by s tïmito pr vy byly v rozporu. Podle rozsudk EvropskÈho soudnìho dvora svoboda poskytovat sluûby v sobï m ûe zahrnovat Ñpohybì poskytovatele sluûby, jak p edpokl d t etì odstavec Ël nku 50 Smlouvy, nebo Ñp emìstïnìì p Ìjemce sluûby do ËlenskÈho st tu poskytovatele sluûby, avöak sluûba m ûe b t poskytov na takè v p ÌpadÏ, ûe nedojde k jakèmukoli pohybu poskytovatele Ëi p Ìjemce. Jin mi slovy, Ël nek 49 se pouûije ve vöech p Ìpadech, kdy osoba poskytujìcì sluûby nabìzì tyto sluûby v jinèm ËlenskÈm st tï neû je usazena, aù je p Ìjemce sluûby usazen kdekoli. Jestliûe je Ëinnost vykon v na na z kladï svobody poskytovat sluûby a poskytovatel je na zemì ËlenskÈho st tu poskytov nì sluûeb, koncept poskytov nì sluûeb se od pr va zakl dat poboëky odliöuje sv m doëasn m charakterem; pr vo zakl dat poboëky p edpokl d trvalou p Ìtomnost v hostitelskè zemi. RozdÌl vych zì ze samotnè Smlouvy, jejìû Ël nek 50 (t etì odstavec) stanovì, ûe v p Ìpadech, zahrnujìcìch p emìstïnì poskytovatele sluûby do jinèho ËlenskÈho st tu, m ûe osoba poskytujìcì sluûbu ÑdoËasnÏì vykon vat svoji Ëinnost i ve st tï, v nïmû je sluûba poskytov na. Je t eba zd raznit, ûe podle precendenënìho pr va EvropskÈho soudnìho dvora doëasn charakter poskytov nì sluûeb neznamen, ûe by poskytovatel nemohl vyuûìvat urëitou infrastrukturu (kancel, adovna apod.) v hostitelskèm ËlenskÈm st tï, pokud je nezbytn pro poskytov nì sluûeb, aniû by takov situace spadala pod pr vo zakl dat poboëky. V takov ch p Ìpadech by doëasn charakter poskytovan ch sluûeb mïl b t posuzov n v n vaznosti na dobu jejich Ñtrv nì, Ëetnost, periodicitu a nep etrûitostì. Soud rovnïû konstatoval, ûe Ëinnost spoëìvajìcì v poskytov nì sluûeb z domovskèho ËlenskÈho st tu na trvalèm z kladï, nezahrnujìcì p emìstïnì poskytovatele sluûeb do ËlenskÈho st tu poskytov nì sluûeb, spad pod ustanovenì o svobodï poskytovat sluûby. 2) V klad byl odsouhlasen v souvislosti s AkËnÌm pl nem pro finanënì sluûby, p ijat Evropskou radou 4. Ëervna PojistnÈ rozpravy 13 7

8 Potvrdil takè, ûe hostitelsk Ëlensk st t je opr vnïn p ijmout opat enì k zabr nïnì poskytovateli sluûby, jehoû Ëinnost je v hradnï nebo p ev ûnï vykon v na na jeho zemì (tj. na zemì hostitelskèho st tu), v tom, aby nespr vnï vykon val tuto Ëinnost na z kladï svobody poskytovat sluûby umoûnïnè Ël nkem 49 Smlouvy a obch zel pravidla pro v kon tèto Ëinnosti na z kladï pr va zakl dat poboëky; takov v hradnï nebo p ev ûnï vykon van Ëinnost spad pod pr vo zakl dat poboëky. K urëenì, zda se jedn o pokus poskytovatele sluûby obch zet pravidla pro pr vo zakl dat poboëky, je d leûitè kriterium ÑËetnostiì. K urëenì, zda poskytovatel provozuje Ëinnost na z kladï svobody poskytovat sluûby, nenì vöak toto kriterium dostaëujìcì. Komise zast v n zor, ûe p Ìpad, kdy se na pojiöùovnu Ñna jejìm vlastnìm zemìì Ëasto obracejì klienti, kte Ì majì mìsto trvalèho pobytu v jin ch Ëlensk ch st tech (nap Ìklad s pouûitìm elektronick ch za ÌzenÌ) nem ûe b t povaûov n za takovè obch zenì, pokud by nebyl poskytovateli sluûeb (pojiöùovnï) dok z n mysl obch zet vnitrost tnì p edpisy tïchto jin ch Ëlensk ch st t. 2. Pr vo zakl dat poboëky Jestliûe podnik vykon v Ëinnost v ËlenskÈm st tï po neurëitou dobu a za trvalè p Ìtomnosti v tomto ËlenskÈm st tï, ÌdÌ se tato Ëinnost ustanovenìmi Smlouvy o pr vu zakl dat poboëky. Soud rozhodl, ûe Ñjestliûe st tnì p ÌsluönÌk ËlenskÈho st tu vykon v st le a na trvalèm z kladï odbornou Ëinnost, p i nìû vyuûìv odbornè zdroje, mj. i st tnì p ÌsluönÌky tohoto ËlenskÈho st tu, ÌdÌ se tato Ëinnost ustanovenìmi t kajìcìmi se pr va zakl dat poboëky a nikoli ustanovenìmi t kajìcìmi se sluûebì. V p ÌpadÏ soudnìho sporu Komise versus NÏmecko 3) soud rozhodl takto: ÑËinnost pojiöùovny z ËlenskÈho st tu trvale p ÌtomnÈ v danèm ËlenskÈm st tu spad pod ustanovenì Smlouvy t kajìcì se pr va zakl dat poboëky a to i tehdy, jestliûe tato p Ìtomnost nem formu poboëky nebo agentury, ale m formu pouze kancel e vedenè vlastnìm person lem nebo osobou, kter je nez visl a m opr vnïnì na trvalèm z kladï jednat za podnik stejnï, jako by jednala agenturaì. Soud tak potvrdil, ûe podnik, kter m postavenì zprost edkovatele usazenèho na zemì jinèho ËlenskÈho st tu za Ëelem st le a trvale vykon vat Ëinnost v tomto st tï, se ÌdÌ pravidly pro pr vo zakl dat poboëky. Soud uznal za û doucì, aby se zabr nilo tomu, ûe by byla svoboda poskytovat sluûby nespr vnï vykl d na a p Ìsluön pravidla obch zena, pouûìvat pravidla hostitelskèho st tu, v nïmû je podnik usazen Ñäed mìstaì Komise posuzovala nïkterè specifickè p Ìpady, u nichû nenì jednoduchè hranici mezi pr vem zakl dat poboëky a svobodou poskytovat sluûby stanovit. TakovÈ p Ìpady se mohou vyskytnout zejmèna tehdy, kdyû pojiöùovna pro v kon svè Ëinnosti vyuûìv st lè infrastruktury v ËlenskÈm st tï, v nïmû svè sluûby poskytuje. Na z kladï rozsudk EvropskÈho soudnìho dvora odsouhlasila Komise n sledujìcì v klad: 3) Judgment of the Court of 4 December 1986 ñ Commission of the European Communities v Federal Republic of Germany ñ Freedom to provide services ñ Insurance (Case 205/84) 8 PojistnÈ rozpravy 13

9 A) PostavenÌ nez visl ch osob (fyzick ch i pr vnick ch), usazen ch v hostitelskèm ËlenskÈm st tï ñ zde je problematickè urëit, jak vztah m pojiöùovna usazen v ËlenskÈm st tï ÑAì k nez vislè osobï usazenè ve ËlenskÈm st tï ÑBì za Ëelem provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti; zda se m na tuto nez vislou osobu nahlìûet jako na subjekt provozujìcì tuto Ëinnost ve ËlenskÈm st tï ÑBì na trvalèm z kladï a tudìû zda m na ni b t nahlìûeno jako na podnikatelskou jednotku usazenou v hostitelskèm ËlenskÈm st tï, Ëi zda m na ni b t nahlìûeno jako na subjekt provozujìcì pojiöùovacì Ëinnost na z kladï svobody poskytovat sluûby. V souvislosti s p Ìpadem De Bloos 4) soud rozhodl takto: ÑjednÌm z charakteristick ch znak poboëky nebo agentury je jejì p ÌmÈ ÌzenÌ a kontrola mate sk m podnikemì. JeötÏ p esnïji v p Ìpadu Somafer 5) soud rozhodl takto: Ñpro koncept poboëky, agentury nebo jinè podnikatelskè jednotky je podstatn m znakem jejì trvalè p sobenì, jako ÑvysunutÈho pracoviötïì mate skèho podniku, p sobìcìho pod vlastnìm vedenìm a materi lnï vybavenèho, za Ëelem sjedn v nì obchodu s t etì stranou; i kdyû m pr vnì vazby na mate sk podnik sìdlìcì za hranicemi neprovozuje obchod p es tento mate sk podnik ale provozuje jej v mìstï ÑvysunutÈho pracoviötïì p Ìmoì. Podle Komise tedy prost autorizovan prodejce, kter nenì Ìzen a nepodlèh kontrole mate skèho podniku nem ûe b t povaûov n za poboëku, agenturu nebo podnikatelskou jednotku. Soud d le v p Ìpadu Blanckaert & Villems 6) rozhodl takto: Ñnez visl obchodnì agent, kter pouze sjedn v obchod a jehoû pr vnì postavenì mu umoûúuje si svobodnï organizovat vlastnì Ëinnost a rozhodnout se, jakou Ë st svèho Ëasu vïnuje pr ci pro podnik, s jehoû zastupov nìm souhlasil a jemuû tento podnik nesmì br nit v tom, aby souëasnï zastupoval vìce soutïûìcìch podnik ve stejnèm v robnìm oboru nebo oblasti obchodu a kter navìc pouze p ed v objedn vky mate skèmu podniku, aniû by se Ìdil jejich podmìnkami nebo se zab val jejich vy izov nìm, nem charakter poboëky, agentury nebo jinè podnikatelskè jednotky...ì. Na z kladï tïchto precendenënìch rozhodnutì EvropskÈho soudnìho dvora je podle Komise rozdìl mezi nez vislou osobou (nap. nez visl m pojiöùovacìm zprost edkovatelem) a pojiöùovnou v tom, ûe pojiöùovna spad spìöe pod pravidla o pr vu zakl dat poboëky neû pod pravidla pouûìvan pro svobodu poskytovat sluûby. Aby nez visl osoba spadala pod pr vo zakl dat poboëky, musì kumulativnï splúovat n sledujìcì t i podmìnky: a) musì b t Ìzena a kontrolov na pojiöùovnou, kterou zastupuje, b) musì mìt opr vnïnì zavazovat pojiöùovnu, c) musì mìt trvalè povï enì. PodÌvejme se podrobnïji na uvedenè podmìnky: 4) Judgment of the Court of 6 October 1976 ñ A. De Bloos, SPRL v SocietÈ en comantite par actions Bouyer (Case 14/76) 5) Judgment of the Court of 22 November 1978 ñ Somafer SA v Saar-Ferngas AG (Case 33/78) 6) Judgment of the Court (Third Chamber) of 18 March 1981 ñ Blanckaert & Villems PVBA v Luise Trost (Case 139/80) PojistnÈ rozpravy 13 9

10 a) MusÌ b t Ìzena a kontrolov na pojiöùovnou, kterou zastupuje. K posouzenì, zda je splnïno toto kriterium je nutno provï it, zda m nez visl osoba dostateënou volnost organizovat si svoji Ëinnost a zda m moûnost rozhodovat jakou Ë st svèho Ëasu vïnuje pr ci pro pojiöùovnu a zejmèna, zda m moûnost souëasnï zastupovat soutïûìcì podniky. V hradnì povï enì k vykon v nì Ëinnosti, kterè pojiöùovacì zprost edkovatel obdrûì od jednè pojiöùovny, je znamenìm, ûe je tento zprost edkovatel touto pojiöùovnou Ìzen a kontrolov n. V oblasti zprost edkov nì pojiötïnì se vöak Ëasto st v, ûe pojiöùovacì zprost edkovatel zastupuje souëasnï nïkolik soutïûìcìch pojiöùoven. U zprost edkov nì se ve vïtöinï p Ìpad u r zn ch pojiöùoven jedn o r znè, nekonkurenënì produkty. V p ÌpadÏ, kdy pojiöùovacì zprost edkovatel vykon v Ëinnost pro vìce pojiöùoven, bude na nïho nahlìûeno jako na ÑpoboËkuì pouze u tè pojiöùovny, od nìû m v hradnì povï enì (kter jej ÌdÌ a kontroluje) a bude tudìû spadat pod pr vo zakl dat poboëky. Ve vztahu k ostatnìm pojiöùovn m bude spadat pod svobodu poskytovat sluûby. V kaûdèm p ÌpadÏ k tomu, aby na zprost edkovatele mohlo b t nahlìûeno jako na poboëku pojiöùovny v hostitelskèm ËlenskÈm st tï a aby Ëinnost tèto pojiöùovny spadala pod pr vo zakl dat poboëky, musì b t splnïny jeötï dvï zb vajìcì podmìnky. V öe uveden zd vodnïnì se t kajì zprost edkovatel, aù jsou fyzickou nebo pr vnickou osobou. b) MusÌ mìt opr vnïnì zavazovat pojiöùovnu. K posouzenì, zda je splnïno toto kritèrium je nutno provï it, podle precendenënìho pr va EvropskÈho soudnìho dvora, zda Ëinnost a rozhodnutì nez vislè osoby m ûe zavazovat pojiöùovnu ve vztahu ke t etì stranï, kter tak nemusì jednat p Ìmo s pojiöùovnou, ale m ûe sjednat obchod s touto nez vislou osobou. Z vazek pojiöùovny ve vztahu k pojiötïnèmu vych zì p edevöìm z povï enì danèho pojiöùovnou, kter nenì usazena v hostitelskèm ËlenskÈm st tï, nez vislè osobï k uzavìr nì jmènem a na Ëet tèto pojiöùovny smluv s osobami, kterè hodlajì pojiötïnì uzav Ìt. kolem agentury a poboëky je uzav Ìt pojistnou smlouvu s t etì osobou jmènem a na Ëet st edì, kterè se tak zavazuje, neboù agentura nebo poboëka jsou jeho Ñvysunut m pracoviötïmì. Jestliûe by se nap Ìklad stalo, ûe by nez visl osoba p ipravila jmènem pojiöùovny n vrh na uzav enì pojistnè smlouvy, kter by obsahoval vöechny podstatnè prvky navrhovanè smlouvy a byl odsouhlasen z jemcem o uzav enì pojiötïnì, a pojiöùovna by tento n vrh odmìtla, nebyla by splnïna nutn podmìnka Ñopr vnïnì zavazovat seì. c) MusÌ mìt trvalè povï enì. Zp sobilost nez vislè osoby (nap. pojiöùovacìho zprost edkovatele), usazenè v hostitelskèm ËlenskÈm st tï, zavazovat pojiöùovnu musì b t zaloûena na dlouhodobèm a trvalèm opr vnïnì a nikoli pouze na opr vnïnì ËasovÏ omezenèm nebo pouze na jednor zovèm p Ìkazu. roveú opr vnïnì naznaëuje, do jakè mìry se pojiöùovna hodl integrovat do hospod stvì hostitelskè zemï. Jestliûe pojiöùovna hodl doëasnï a p ÌleûitostnÏ provozovat pojiöùovacì Ëinnost v urëitèm ËlenskÈm st tï prost ednictvìm pojiöùovacìho zprost edkovatele usazenèho v tomto ËlenskÈm st tï, ÌdÌ se tato Ëinnost, podle stanoviska Komise, pravidly pro svobodu poskytovat sluûby. 10 PojistnÈ rozpravy 13

11 Podle stanoviska Komise m mìt pojiöùovna p i provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti na z kladï svobody poskytovat sluûby moûnost vyuûìvat v ËlenskÈm st tï poskytov nì sluûeb 7) nïkterè mìstnì sluûby souvisejìcì s p Ìpravou pojistnè smlouvy. MÏla by mìt moûnost nap Ìklad: ñ vyuûìvat sluûeb mìstnìch odbornìk p i oceúov nì rizik, kter majì b t pojiötïna na z kladï svobody poskytovat sluûby, ñ vyuûìvat sluûeb mìstnìch odbornìk p i odhadu ökod vznikl ch v d sledku rizik pojiötïn ch ve smlouvï uzav enè na z kladï svobody poskytovat sluûby, ñ vyuûìvat sluûeb pracovnìk, kte Ì neuzavìrajì pojistnè smlouvy, ale jejichû Ëinnost je omezena na zasìl nì n vrh pojistn ch smluv p ipraven ch s potenci lnìmi pojistnìky pojiöùovnï k odsouhlasenì, ñ vyuûìvat sluûeb pr vnìk, lèka, pojistn ch matematik usazen ch v ËlenskÈm st tï poskytov nì sluûeb, ñ vyuûìvat st l ch institucì pro inkaso pojistnèho za pojistnè smlouvy uzav enè na z kladï svobody poskytovat sluûby (nap. bankovnìch institucì), ñ vyuûìvat st l ch institucì pro p Ìjem ozn menì o vzniklè pojistnè ud losti t kajìcì se pojistnè smlouvy uzav enè na z kladï svobody poskytovat sluûby (nap. samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì), ñ vyuûìvat st l ch institucì pro vedenì soubor o ökod ch (zde m ûe b t zahrnuta i v plata odökodnïnì, avöak pouze na z kladï p ÌmÈho pokynu pojiöùovny). B) PevnÏ instalovan elektronick za ÌzenÌ v hostitelskèm ËlenskÈm st tï ñ je-li pojiöùovacì Ëinnost provozov na s pomocì pevnï nainstalovan ch elektronick ch za ÌzenÌ typu ATM (s asynchronnìm mûdem p enosu), spad tato Ëinnost pod svobodu poskytovat sluûby, pokud tato za ÌzenÌ nejsou napojena na poboëku zaloûenou pojiöùovnou v p ÌsluönÈm hostitelskèm ËlenskÈm st tï. Elektronick za ÌzenÌ by mohla spadat pod pr vo zakl dat poboëky, pokud by splúovala kritèria stanoven Soudem ñ viz bod A) v öe. Aby tedy mohlo b t na takovè za ÌzenÌ nahlìûeno jako na agenturu nebo poboëku, muselo by, mimo jinè, mìt vlastnì management. To vöak podle definice nenì moûnè, pokud by Soud neuznal, ûe kromï managementu vykon vanèho ËlovÏkem, m ûe b t takè management Ñelektronick ì. TakovÈ rozhodnutì vöak Soud dosud nevydal. Jestliûe je v ËlenskÈm st tï elektronickè za ÌzenÌ proto, aby pro pojiöùovnu vykon valo urëitè pojiöùovacì transakce, pak podle stanoviska Komise takovè za ÌzenÌ na zemì tohoto ËlenskÈho st tu poskytuje sluûby.»innosti jako drûba tohoto za ÌzenÌ, z sobov nì nezbytn m provoznìm materi lem, a odstraúov nì r zn ch technick ch problèm osobami a spoleënostmi Ñp Ìtomn miì v tomto hostitelskèm st tï nemohou b t povaûov ny za Ëinnosti, kterè by mïly podlèhat pr vu zakl dat poboëky. NenÌ vylouëeno, ûe technick rozvoj m ûe v budoucnosti vyvolat zmïnu tohoto stanoviska, avöak v sou- ËasnÈ dobï, na z kladï existujìcìch platn ch pravidel, nemohou b t elektronick za ÌzenÌ povaûov na za agenturu nebo poboëku a nemohou tedy spadat pod pr vo zakl dat poboëky. 7) ÑËlensk m st tem poskytov nì sluûebì se rozumì Ëlensk st t z vazku, ve kterèm je z vazek kryt podnikatelskou jednotkou z Ìzenou v jinèm ËlenskÈm st tï»l nek 2, pìsm. g) smïrnice 88/357/EHS PojistnÈ rozpravy 13 11

12 4. SouËasnÈ provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti v hostitelskèm ËlenskÈm st tï na z kladï pr va zakl dat poboëky a svobody poskytovat sluûby T etì generace smïrnic v ûivotnìm a neûivotnìm pojiötïnì odstranily vöechny p ek ûky t kajìcì se souëasnèho provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti na z kladï pr va zakl dat poboëky a svobody poskytovat sluûby. Od 1. Ëervence 1994, kdy smïrnice t etì generace nabyly Ëinnosti, m ûe tedy pojiöùovna ve stejnèm ËlenskÈm st tï provozovat svoji Ëinnost jak na z kladï svobody poskytovat sluûby, tak i prost ednictvìm svè poboëky (pr vo zakl dat poboëky), a to i kdyû se jedn o stejnou Ëinnost. P i provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti na z kladï svobody poskytovat sluûby m mìt pojiöùovna moûnost obr tit se na svoji podnikatelskou jednotku v ËlenskÈm st tï poskytov nì sluûeb se û dostì o podporu v souvislosti s p Ìpravou pojistnè smlouvy (nap. pomoc p i oceúov nì rizika, pouûitì sluûeb mìstnìch lèka, p Ìjem ozn menì o ökod ch t kajìcìch se smluv uzav en ch na z kladï svobody poskytovat sluûby). Pojiöùovna vöak musì b t schopna z etelnï vymezit danou Ëinnost k jednomu ze zp sob provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti, buô k pr vu zakl dat poboëky nebo ke svobodï poskytovat sluûby. 5. PostavenÌ hostitelskèho st tu a kontrola dodrûov nì podmìnek pro udïlenì jednotnèho pasu Komise zast v stanovisko, ûe podle smïrnic o pojiöùovnictvì nem hostitelsk Ëlensk st t opr vnïnì kontrolovat, zda pojiöùovna, hodlajìcì na jeho zemì provozovat Ëinnost na z kladï svobody poskytovat sluûby Ëi prost ednictvìm agentury nebo poboëky, splúuje podmìnky, na jejichû z kladï jì byl v domovskèm ËlenskÈm st tï Ñvyd nì jednotn pas. Opr vnïnì k takovè kontrole m v hradnï domovsk Ëlensk st t. OdpovÏdnost za vyd nì jednotnèho pasu nese domovsk Ëlensk st t 8) a hostitelsk Ëlensk st t nenì opr vnïn vyd nì jednotnèho pasu zpochybúovat 9). Jestliûe m hostitelsk Ëlensk st t o dodrûov nì podmìnek, za nichû byl pojiöùovnï v jejìm domovskèm ËlenskÈm st tï jednotn pas vyd n, pochybnosti, m moûnost pouûìt Ël nek 227 Smlouvy nebo m moûnost poû dat Komisi, aby na domovsk Ëlensk st t podala ûalobu pro nedodrûov nì podmìnek stanoven ch v Ël nku 226 Smlouvy. 6. Provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti s vyuûitìm prost edk d lkovè komunikace; elektronickè obchodov nì VyuûitÌ prost edk d lkovè komunikace (telefon, fax, atd.) a zejmèna zp sobu elektronickèho obchodov nì (nap. p es Internet) p i uzavìr nì pojistn ch smluv urëen ch ke krytì rizik situovan ch v jinèm ËlenskÈm st tu, neû je Ëlensk st t podnikatelskè jednotky pojiöùovny, je t eba povaûovat za Ëinnost vykon vanou na z kladï svobody poskytovat sluûby, p i nìû nedoch zì k Ñpohybuì smluvnìch stran 10). Za Ëlensk st t podnikatelskè jednotky, 11) s nìû je pojistn smlouva uzavìr na, je povaûov n Ëlensk st t sìdla pojistitele, kter 8) SmÏrnice 92/49/EHS, Ël nek 1, pìsm. c): Ñdomovsk m Ëlensk m st temì se rozumì Ëlensk st t, v nïmû se nach zì st edì pojiöùovacìho podniku, kter kryje riziko. 9) Judgment of the Court of 10 September 1996 ñ Commission of the European Communities v Kingdom of Belgium (Case C-11-95). 10) Judgment of the Court of 5 October 1994 ñ TV 10 SA v Commisariaatvoor de Media (Case C-23/93). 11) SmÏrnice 88/357/EHS, Ël nek 2, pìsm e): ÑËlensk m st tem podnikatelskè jednotkyì se rozumì Ëlensk st t, kde se nach zì podnikatelsk jednotka kryjìcì riziko. 12 PojistnÈ rozpravy 13

13 skuteënï provozuje pojiöùovacì Ëinnost ( st edì, poboëka) a nikoli mìsto, kde jsou umìstïny technickè prost edky pro poskytov nì sluûeb (nap. mìsto, kde je instalov n server). Podle smïrnic t kajìcìch se soukromèho pojiötïnì je klìëov m faktorem pro urëenì pravidel pouûiteln ch pro danou pojiöùovacì transakci umìstïnì rizika 12). M -li se tedy pojiöùovacì transakce uskuteënit v r mci svobody poskytovat sluûby, riziko pojiötïnè pojistnou smlouvou musì b t umìstïno v jinèm ËlenskÈm st tï, neû je Ëlensk st t podnikatelskè jednotky pojiöùovny, kter toto riziko pojistila. Na z kladï existujìcìch pravidel Komise zast v stanovisko, podle nïhoû musì b t pro pojiöùovacì Ëinnost uskuteëúovanou s vyuûitìm Internetu a t kajìcì se rizik umìstïn ch v jinèm ËlenskÈm st tï, neû je Ëlensk st t sìdla pojistitele pojiöùujìcìho toto riziko, pouûita ustanovenì smïrnic t kajìcìch se pojiöùovnictvì o svobodï poskytovat sluûby. Z uvedenèho vypl v, ûe pojiöùovna, p sobìcì v urëitèm ËlenskÈm st tï a hodlajìcì sjedn vat pojistnè smlouvy p es Internet, musì dodrûet ÑoznamovacÌ podmìnkyì stanovenè smïrnicemi 88/357/EHS a 92/49/EHS (druh a t etì neûivotnì smïrnice) a 90/619/EHS a 92/96/EHS (druh a t etì ûivotnì smïrnice). ExistujÌcÌ pr vnì r mec jednotnèho pojistnèho trhu vyuûìv mechanismy, kterè, s ohledem na skuteënost, ûe byl tento pr vnì r mec vytv en v lètech 1973 aû 1994, nep edvìdaly pouûitì informaënìch technologiì p i provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti. Z tohoto d vodu Komise zahrnula do AkËnÌho pl nu pro finanënì sluûby, zmìnïnèm v vodu, kol p ipravit novè smïrnice, kterè budou moûnost pouûitì elektronick ch za ÌzenÌ v pojiöùovacì Ëinnosti zohledúovat. Princip jednotnèho evropskèho pasu slouûì nejen volnèmu pohybu kapit lu v r mci SpoleËenstvÌ, ale p edevöìm slouûì spot ebiteli. Nechceme p edvìdat budoucì v voj ËeskÈho pojistnèho trhu, ale zcela urëitï vstup»r do EU p inese na n ö pojistn trh adu zajìmav ch pojistn ch produkt a zejmèna v ûivotnìm pojiötïnì vyplnì souëasn nedostatek v nabìdce spo iv ch produkt s nejr znïjöìmi variantami kapit lov ch v nos. 12) SmÏrnice 88/357/EHS, Ël nek 2, pìsm d):ñëlensk m st tem, kde se nach zì rizikoì se rozumì ñ Ëlensk st t, ve kterèm se nach zì majetek, pokud se pojiötïnì vztahuje buô na budovy nebo na budovy a jejich obsah, pokud je obsah kryt stejnou pojistnou smlouvou, ñ Ëlensk st t registrace, pokud se pojiötïnì vztahuje na vozidla jakèhokoliv typu, ñ Ëlensk st t, kde pojistnìk uzav el pojistku, pokud se jedn o pojistnè smlouvy na dobu maxim lnï Ëty mïsìc, kterè kryjì rizika na cest ch nebo o dovolen ch bez ohledu na odvïtvì, ñ ve vöech p Ìpadech, kterè nejsou v slovnï zahrnuty v p edch zejìcìch odr ûk ch, Ëlensk st t, ve kterèm m pojistnìk svè bydliötï, nebo jestliûe je pojistnìk pr vnickou osobou, Ëlensk st t, ve kterèm se nach zì podnikatelsk jednotka, jìû se smlouva t k. PojistnÈ rozpravy 13 13

14 Pozn mka: 1) V odkazech byly pouûity smïrnice o neûivotnìm pojiötïnì ñ 73/239/EHS, 88/357/EHS a 92/49/EHS. Stejn ustanovenì lze nalèzt ve smïrnicìch o ûivotnìm pojiötïnì ñ 79/267/EHS, 90/619/EHS a 92/96/EHS. 2) Z kladnì smïrnice o neûivotnìm pojiötïnì: ñ PRVNÕ SMÃRNICE RADY ze dne 24. Ëervence 1973 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis t kajìcìch se p Ìstupu k podnikatelskè Ëinnosti v p ÌmÈm jinèm neû ûivotnìm pojiötïnì a jejìho v konu (73/239/EHS), ñ DRUH SMÃRNICE RADY ze dne 22. Ëervna 1988 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis t kajìcìch se p ÌmÈho jinèho neû ûivotnìho pojiötïnì, kterou se stanovì opat enì k usnadnïnì ËinnÈho v konu volnèho pohybu sluûeb a kterou se mïnì smïrnice 73/239/EHS (88/357/EHS) ñ SMÃRNICE RADY 92/49/EHS ze dne 18. Ëervna 1992 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis t kajìcìch se p ÌmÈho jinèho neû ûivotnìho pojiötïnì, kterou se mïnì smïrnice 73/239/EHS a 88/357/EHS (t etì smïrnice o neûivotnìm pojiötïnì) 3) Z kladnì smïrnice o ûivotnìm pojiötïnì: ñ PRVNÕ SMÃRNICE RADY ze dne 5. b ezna 1979 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis t kajìcìch se p Ìstupu k podnikatelskè Ëinnosti v p ÌmÈm ûivotnìm pojiötïnì a jejìho v konu (79/267/EHS) ñ SMÃRNICE RADY ze dne 8. listopadu 1990 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis t kajìcìch se p ÌmÈho ûivotnìho pojiötïnì, kterou se stanovì opat enì k podpo e ËinnÈho v konu volnèho pohybu sluûeb a kterou se mïnì smïrnice 79/267/EHS (90/619/EHS) ñ SMÃRNICE RADY 92/96/EHS ze dne 10. listopadu 1992 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis t kajìcìch se p ÌmÈho ûivotnìho pojiötïnì, kterou se mïnì smïrnice 79/267/EHS a 90/619/EHS (t etì smïrnice o ûivotnìm pojiötïnì). ResumÈ INSURANCE ACTIVITIES IN THE EUROPEAN UNION BASED ON THE RIGHT OF ESTABLISHMENT OF BRANCH OFFICES AND FREEDOM TO PROVIDE SERVICES This paper concentrates on a highly topical subject for the insurance market of the Czech Republic, especially in view of the very near membership of the country in the European Union. After a brief introduction of the problem in general (single passport principle), using direct reference to four Directives of the European Union (Nos. 73/239, 88/357, 90/619 and 92/96) the paper continues in a detailed description of the interpretation approved by the Commission of the European Communities on 4 th June The description is divided into six main parts with many references and related remarks, including possible future development of the insurance market in the Czech Republic. 14 PojistnÈ rozpravy 13

15 KartelovÈ pr vo a oblast pojiöùovnictvì (srovn nì princip pr vnì pravy»r a EU) Mgr. Petr BÏhan, Pr vnick fakulta Z padoëeskè univerzity, PlzeÚ»esk republika spoleënï s dalöìmi zemïmi, kterè signovaly smlouvy o p istoupenì k EvropskÈ unii, se v souëasnè dobï usilovnï p ipravuje na vstup do EU. V r mci realizace procesu p Ìpravy na toto p istoupenì se mimo jinè zav zala sjednotit sv j pr vnì d s pr vnìmi dy Ëlensk ch st t a akceptovat tzv. acquis communautaire.»lenstvì v EvropskÈ unii m nepochybnï mimo d sledk politick ch, hospod sk ch a soci lnìch tèû v znamnè d sledky pr vnì. V öe zmìnïn z vazek ke sjednocenì pr vnìho du vznikl na z kladï EvropskÈ dohody, resp. dohody o p idruûenì, kter byla s Evropsk mi spoleëenstvìmi podeps na»eskou republikou dne 4. Ìjna 1993 a vstoupila v platnost k 1. noru Nav zala tak na p vodnì Evropskou dohodu podepsanou Evropsk mi spoleëenstvìmi s tehdejöì»eskou a Slovenskou FederativnÌ Republikou dne 16. prosince 1991, kter vöak nikdy nenabyla platnosti. Na cestï do struktur EvropskÈ unie bylo nezbytnï nutnè, aby»r uvedla sv j pr vnì d do tè mìry v soulad se systèmem a dem komunit rnìho pr va a n slednï i pr vnìmi dy ostatnìch Ëlen EU, aby do budoucna byla s to spoleënï s obëany a dalöìmi subjekty Ìdit se stejn mi pravidly a poûìvat uvnit unie stejnè ochrany jako souëasnè ËlenskÈ zemï. Vzhledem k tomu, ûe se uû v dobï uzav enì EvropskÈ dohody s»sfr p edpokl dalo, ûe ratifikaënì proces bude z ËasovÈho hlediska pomïrnï n roën, byla tèû uzav ena i ProzatÌmnÌ dohoda o obchodu a ot zk ch s obchodem souvisejìcìch, kter k nabytì platnosti nevyûadovala ratifikaci vöemi Ëlensk mi st ty Evropsk ch spoleëenstvì. Tato ProzatÌmnÌ dohoda vstoupila v platnost dne 1. b ezna 1992 a pozbyla jì dnem, kdy platnost nabyla pr vï Evropsk dohoda. V n vaznosti na rozdïlenì»eskè a SlovenskÈ FederativnÌ Republiky byla s»eskou republikou sjedn na zmìnïn samostatn Evropsk dohoda, kter vstoupila v platnost dne 1. nora V vodnìm prohl öenì Evropsk dohoda vych zì mimo jinè z uzn nì toho, ûe koneën m cìlem»r je p ijetì do spoleëenstvì, p iëemû k tomuto p ijetì m Evropsk dohoda podle n zoru smluvnìch stran napomoci. SpoleËenstvÌ se za tìmto Ëelem zav zalo poskytovat»r rozhodujìcì podporu p i uskuteëúov nì pot ebn ch reforem a pom hat s vyrovn v nìm se s hospod sk mi a soci lnìmi d sledky z vaûn ch struktur lnìch zmïn. Z vazky»r k harmonizaci pr va»r s pr vem ES, jak vypl vajì z EvropskÈ dohody, p edstavujì jednu z nejv znamnïjöìch souë stì zapojenì»r do procesu evropskè integrace. SplnÏnÌ tïchto z vazk je ËasovÏ rozloûeno do celè dèlky trv nì p echodnèho obdobì p idruûenì, kterè je upraveno v EvropskÈ dohodï. ZejmÈna Evropsk komise p itom vyûaduje nejen p ijetì p Ìsluön ch pr vnìch p edpis a jin ch opat enì, ale p edevöìm re lnè, standardnì uplatúov nì nov ch pr vnìch norem v praxi za Ëelem ËinnÈho uplatúov nì acquis communautaire. V öe zmìnïnè z vazky ke sbliûov nì pr va»r s komunit rnìm pr vem jsou souhrnnï stanoveny v Ël ncìch 69 aû 71, tedy v oddìlu III EvropskÈ dohody. V ustanovenì Ël nku 69 EvropskÈ dohody se v slovnï PojistnÈ rozpravy 13 15

16 uv dì, ûe d leûitou podmìnkou vstupu»r do evropsk ch spoleëenstevnìch struktur je sbliûov nì jiû existujìcìch i budoucìch pr vnìch p edpis»r s pr vem tïchto SpoleËenstvÌ.»l nek 70 EvropskÈ dohody vyjmenov - v jednotliv odvïtvì pr vnìho du, na nïû se m sbliûov nì pr va zamï it p edevöìm. V tomto ustanovenì figuruje celnì pr vo, firemnì pr vo, bankovnì pr vo, danï a vedenì Ët obchodnìch spoleënostì, duöevnì vlastnictvì, ochrana pracovnìk na pracoviöti, finanënì sluûby, ochrana zdravì a ûivota lidì, zvì at a rostlin, ochrana spot ebitele, nep ÌmÈ zdanïnì, technick pravidla a normy, z kony a p edpisy o jadernè energii, doprava, ûivotnì prost edì a v neposlednì adï i pravidla hospod skè soutïûe. Ot zky technicko-vzdïl vacì povahy p i plnïnì kol vypl vajìcìch z povinnosti ke sbliûov nì pr va upravuje Ël nek 71 EvropskÈ dohody. Pokud jde o soutïûnì oblast, nïkter dalöì pravidla a z vazky vypl vajì jednak ze zaruëenì hospod skè soutïûe bez omezenì nebo jinèho jejìho naruöenì jednotliv mi soutïûiteli nebo jejich seskupenìmi, jednak ze z kazu ve ejnè podpory, ve smyslu Ël nku 64 EvropskÈ dohody. V r mci EvropskÈ unie je politika hospod skè soutïûe jednou ze stïûejnìch politik EU podmiúujìcìch dnè, efektivnì fungov nì spoleënèho trhu. Politika hospod skè soutïûe nenì v EvropskÈ unii ani v pr vnìm du a praxi v»r pojìm na jako koneën cìl, avöak slouûì spìöe jako n stroj realizace jin ch hodnot, jako je ochrana spot ebitele, p ÌpadnÏ v r mci EU tèû dosaûenì z kladnìch cìl spoleëenstvì a zajiötïnì efektivnìho spoleënèho (vnit nìho) trhu. Z kladnìmi cìli SpoleËenstvÌ jsou zejmèna trval a udrûiteln r st, podpora stability, zvyöov nì ûivotnì rovnï a jiû zmìnïn vnit nì trh. Pr vo hospod skè soutïûe v öiröìm smyslu se v»r i v EU vztahuje jak na jedn nì jednotlivc (zejmèna fyzick ch osob a soukrom ch podnikatelsk ch subjekt ), tak i na jedn nì ve ejnopr vnìch korporacì ( zemnì samospr vnè celky Ëi st t). V pr vnì pravï EvropskÈ unie navìc sehr v klìëovou lohu ot zka st tnìch podpor poskytovan ch jednotliv mi Ëlensk mi st ty a co moûn nejadekv tnïjöìho zp sobu jejì pr vnì regulace. Sbliûov nì pr vnìch p edpis»r, ale i dalöìch zemì s pr vem Evropsk ch spoleëenstvì je v nïkter ch oblastech znaënï n roënè, neboù komunit rnì pr vo Ëasto pouûìv nïkter ch pr vnìch pojm Ëi dokonce pr vnìch institut, kterè v ËeskÈm pr vnìm du dosud neexistujì, nebo majì odliön obsah. Jedn se nap Ìklad o pojem poboëky, usazov nì, pojetì st tnì podpory atp. V legislativnìm procesu tak m ûe doch zet k tomu, ûe urëit pr vnì institut komunit rnìho pr va je v r mci n vrhu novè pr vnì pravy nahrazov n jin m institutem Ëesk m, kter se jevì jako nejbliûöì. Takov postup sice nenì stoprocentnï v souladu se vöemi harmonizaënìmi poûadavky komunit rnìho pr va, nicmènï je v praxi velmi û doucì s ohledem na dodrûenì principu pr vnì jistoty a zajiötïnì srozumitelnosti pr vnìho p edpisu jak pro ve ejnost pr vnickou, tak i nepr vnickou. Vl dï»r je od roku 2000 pravidelnï po uplynutì kaûdèho ËtvrtletÌ p edkl d na zpr va o sbliûov nì pr vnìch p edpis»eskè republiky s pr vem Evropsk ch spoleëenstvì, na z kladï usnesenì vl dy Ë ze dne 15. listopadu P i vypracov nì tèto zpr vy slouûì jako podklad poznatky a v sledky Ëinnosti Odboru kompatibility adu vl dy»r. Tento specializovan odbor zpracov v vyj d enì k n vrh m pr vnìch p edpis p edkl dan ch do p ipomìnkovèho ÌzenÌ a d le posuzuje pr vnì p edpisy jiû publikovanè. Zpr va je takè vypracov na s ohledem na podkladovè daje jednotliv ch resort vloûenè do InformaËnÌho systèmu pro aproximaci pr va (ISAP). Pokud jde o aktu lnì rozsah aproximace pr vnìch p edpis»eskè republiky s pr vem Evropsk ch spoleëenstvì, v p ÌpadÏ transpozice smïrnic v oblasti pr va 16 PojistnÈ rozpravy 13

17 hospod skè soutïûe je aproximace na 100% rovni, u na ÌzenÌ je to v souëasnè dobï 98 %. Celkov stav aproximace v oblasti soutïûnìho pr va, kam jsou zahrnov na na ÌzenÌ, smïrnice, rozhodnutì, smluvnì akty, doporuëenì, rezoluce a nïkterè jinè relevantnì akty pr va ES, je v»eskè republice nynì na 96% rovni, avöak s ohledem na ned vnè zmïny pr vnì pravy v tèto oblasti se tento podìl d le vyvìjì. Pr vnì prava hospod skè soutïûe je tak nepochybnï jednou z kapitol, kde je dosaûeno za souëasn ch podmìnek nejvyööìho stupnï aproximace pr vnìch p edpis»r s pr vem ES, p iëemû vzhledem k v öe uveden m procentnìm podìl m lze hodnotit stav sbliûov nì v tomto sektoru jako velmi uspokojiv. Vl da»r na z kladï usnesenì Ë ze dne 15. listopadu 1999 uloûila p edkladatel m n vrh pr vnìch prav tèû ovï ovat, zda znïnì pr vnìho p edpisu vyhl öenè ve SbÌrce z kon»eskè republiky odpovìd poûadovanèmu stupni sluëitelnosti, kter byl v n vrhu p edpokl d n. Jestliûe tomu tak nenì a poûadovanèho stupnï aproximace nebylo dosaûeno, pak je p edkladatel povinen zah jit pr ce na dalöì aproximaci p ÌsluönÈho pr vnìho p edpisu. TÌmto mechanismem je zajiötïna permanentnì kontrola vöech pr vnìch p edpis dosud vydan ch, vëetnï tïch pr vnìch p edpis, kterè byly vyd ny p ed nabytìm Ëinnosti zmìnïnèho usnesenì vl dy. Kapitola 1 StruËnÈ shrnutì v voje soutïûnìho pr va v»r za poslednì desetiletì (vliv soutïûnìch pravidel ES na pr vnì pravu»r) Hospod sk soutïû a jejì pr vnì regulace p edstavuje v r mci pr va Evropsk ch spoleëenstvì jeden z typick ch znak a odvïtvì pr vnì pravy vnit nìho trhu. V komunit rnìm pr vu je oblast hospod skè soutïûe ËlenÏna v z sadï na Ëty i Ë sti. TÏmito Ë stmi rozumìme pr vo kartelovè, pr vo t kajìcì se zneuûìv - nì dominance, pr vo f zì a pr vo st tnìch podpor (subvenënì pr vo). K v öe uvedenèmu nutno podotknout, ûe tzv. subvenënìm pr vem upraven m v ustanovenìch Ël nk 87ñ89 smlouvy o zaloûenì EvropskÈho spoleëenstvì (d le jen Ñsmlouva o ESì) rozumìme soubor pr vnìch p edpis a regulatornìch opat enì vztahujìcìch se k oblasti st tnìch podpor, dotacì a subvencì, vëetnï ot zek procedur lnìch. S dn m fungov nìm hospod skè soutïûe jsou v pr vu ES z sadnï nesluëitelnè jakèkoliv podpory poskytovanè st tem nebo ze st tnìch prost edk, pokud zv hodúujì urëitè soutïûitele nebo urëit v robnì odvïtvì. Pr vo kartelovè, pr vo t kajìcì se zneuûìv nì dominantnìho postavenì a pr vo spojov nì podnik lze ozna- Ëit za t i z kladnì pilì e v komunit rnì koncepci pravidel hospod skè soutïûe platn ch pro podniky. P estoûe v praxi tomu tak zpravidla b v, nelze nïkter specifick odvïtvì klasifikovat a n slednï pak pr vnï posuzovat jen z pohledu pravidel platn ch pro podniky Ëi podpor poskytovan ch Ëlensk mi st ty. UrËitÈ prolnutì tïchto dvou jinak samostatn ch oblastì soutïûnìho pr va m ûeme spat ovat nap Ìklad v pravï a p Ìstupu org n SpoleËenstvÌ k ve ejn m podnik m a podnik m, kter m ËlenskÈ st ty p izn vajì zvl ötnì nebo v luën pr va a d le k subjekt m, kter m bylo Ëlensk mi st ty svï eno poskytov nì sluûeb obecnèho hospod skèho z jmu nebo kterè majì povahu fisk lnìch monopol. PojistnÈ rozpravy 13 17

18 SoutÏûnÌ regulace vöak nenì omezena jen na v öe zmìnïnè Ëty i okruhy, ale zahrnuje i nïkterè dalöì nemènï v znamnè oblasti a instituty. V tomto ohledu nab v v pr bïhu poslednìch let na v znamu nap. posuzov nì dopadu Ëinnosti org n ve ejnè spr vy na soutïûnì chov nì podnik Ëi prava zad v nì ve ejn ch zak zek, kde komunit rnì pr vo stanovì limity p i rozhodov nì o v bïru a p idïlenì zak zky a upravuje rovnïû specifick m zp sobem kontrolu nad dodrûov nìm stanoven ch princip a ochranu subjektivnìch pr v p i zad v nì ve ejn ch zak zek. CÌlem evropskè politiky ve ejn ch zak zek je vytvo it prostor pro volnou hospod skou soutïû bez naruöenì a nediskriminaënì postup p i zad v nì tïchto zak zek na trzìch zemì unie. Mimo zajiötïnì hlavnìho Ëelu ve ejnè zak zky v podobï co nejefektivnïjöìho vynakl d nì penïz daúov ch poplatnìk danèho ËlenskÈho st tu evropsk prava sleduje i jinè cìle. Jsou jimi p edevöìm zvyöov nì konkurenceschopnosti evropsk ch dodavatel na evropsk ch i svïtov ch trzìch a zajiötïnì volnèho pohybu zboûì a sluûeb, jakoûto z sadnìch komunit rnìch imperativ. V»eskÈ republice v souëasnè dobï probìhajì intenzivnì legislativnì pr ce na zmïnï st vajìcì pr vnì pravy, kterè spoëìvajì v p ÌpravÏ zcela novèho z kona o zad v nì ve ejn ch zak zek, kter by byl plnï sluëiteln s komunit rnìm pr vem. Ëel soutïûnìho pr va obecnï spoëìv v tom, aby jednotlivè podnikatelskè subjekty nebo jejich seskupenì dosahovaly sv ch ekonomick ch a soutïûnìch cìl zp soby pro spoleënost akceptovateln mi a aby st ty do tohoto soutïûnìho jedn nì zasahovaly v co moûn nejmenöì mì e a p edem definovan mi postupy. V r mci zakl dacìch smluv byla politika hospod skè soutïûe od poë tku v znamn m rysem evropskèho integraënìho procesu, tedy celkovè unifikace Evropy. UstanovenÌ regulujìcì hospod skou soutïû bylo mimo smlouvy o ES moûnè nalèzt i ve smlouvï o ESUO. V tèto zakl dacì smlouvï existovala speci lnì pr vnì prava. V dneönì dobï vöak jiû neexistujì ekonomicko politickè d vody pro odliön p Ìstup k uheln m a ocel sk m v robk m. V souvislosti s tìm, ûe platnost smlouvy o ESUO, kde byl v ustanovenìch Ël nk 65 a 66 obsaûen z klad kartelovèho pr va, vypröela dnem 25. Ëervence 2002 (tato zakl dacì smlouva byla uzav ena na dobu urëitou), nab vajì z tohoto d vodu ustanovenì smlouvy o ES t kajìcì se pr va hospod skè soutïûe ve vztahu k tïmto v robk m o to vìce na v znamu. Jde tu tedy rovnïû o to, aby byl usnadnïn plynul p echod k jednotnè pravï, a to podle smlouvy o ES. Dne 4. dubna 2001 byl v»r p ijat z kon Ë. 143/2001 Sb., o ochranï hospod skè soutïûe a o zmïnï nïkter ch z kon (d le jen Ñz konì). Tento z kon nabyl Ëinnosti dnem 1. Ëervence 2001 a bylo jìm dosaûeno plnè sluëitelnosti pr vnì pravy»r v danè oblasti s pr vem Evropsk ch spoleëenstvì. Do tè doby platn z kon o ochranï hospod skè soutïûe Ë. 63/1991 Sb., kter vznikal a n slednï platil jeötï za existence»sfr, byl schv len dne 30. ledna 1991 a nabyl Ëinnosti k 1. b eznu Novelizace tohoto z kona probïhla jednak v podobï z kona Ë. 495/1992 Sb., ËinnÈho od 29. Ìjna 1992, kter reflektoval rozdïlenì»sfr zejmèna pravou p sobnosti a vz jemn m vztahem adu pro hospod skou soutïû»r a Slovensk m protimonopolnìm adem, byly jìm novï upraveny pokuty a d le bylo stanoveno, ûe rozhodnutì kompetentnìho adu jednè republiky je platnè a vykonatelnè i ve druhè republice. Z kon v p echodn ch ustanovenìch upravil zp sob dokonëov nì ÌzenÌ zah jen ch p ed Feder lnìm adem pro hospod skou soutïû a stanovil p Ìsluönost p Ìsluön ch republikov ch ad. V raznïjöì meritornì zmïny byly stanoveny z konem Ë. 286/1993 Sb., Ëinn m od 29. listopadu 1993, kter m byly zejmèna up esnïny nïkterè legislativnì 18 PojistnÈ rozpravy 13

19 termìny ze soutïûnì oblasti a d le z konem Ë. 132/2000 Sb., Ëinn m od 1. ledna 2001, kter vöak pouze reagoval na novï vzniklè org ny zemnìch samospr vn ch celk. V roce 1996 bylo v»eskè republice z konem Ë. 272/1996 Sb. zruöeno Ministerstvo pro hospod skou soutïû, p iëemû jeho p sobnost p eöla na jin org n, kter m byl ad pro ochranu hospod skè soutïûe se sìdlem v BrnÏ. Ani tïmito v öe uveden mi novelami vöak pr vnì stav v»sfr a pozdïji v»r nebyl s pr vem ES harmonizov n natolik, aby provedenè zmïny zajistily plnou sluëitelnost se soutïûnìm pr vem v EvropskÈ unii. Tato okolnost byla v pr bïhu poslednìch let takè rozhodujìcìm faktorem p i vypracov nì a p ijetì z kona Ë. 143/2001 Sb. Jiû p i vypracov nì Ñfeder lnìhoì z kona Ë. 63/1991 Sb., o ochranï hospod skè soutïûe, se do znaënè mìry vych zelo z existujìcì a zavedenè praxe soutïûnì ochrany v Evropsk ch spoleëenstvìch a nïkter ch evropsk ch zemìch. Pr vo hospod skè soutïûe platnè v Evropsk ch spoleëenstvìch i jeho aplikaënì pojetì tak ovlivnilo pr vnì pravu v»r daleko d Ìve, neû s p ijetìm novè pr vnì pravy v roce Z kon Ë. 63/1991 Sb. byl velmi dob e legislativnï zpracov n, neboù v pr bïhu tak ka deseti let potè, co nabyl Ëinnosti, nebylo ani s ohledem na pot eby aplikaënì praxe zapot ebì jej v raznï mïnit. Na jeho zmïn ch se zaëalo podstatnïji pracovat aû v pr bïhu roku 1996 a v druhè polovinï roku 1997 byl vïcn z mïr novely z kona o ochranï hospod skè soutïûe p edloûen adem pro ochranu hospod skè soutïûe (d le ad) do p ipomìnkovèho ÌzenÌ. Na p elomu tisìciletì a v souvislosti s blìûìcìm se vstupem»r do EU ale z kon Ë. 63/1991 Sb., o ochranï hospod skè soutïûe, v platnèm znïnì, jiû do tè mìry nevyhovoval a v takovèm mnoûstvì parametr, ûe nebylo jinèho v chodiska, neû vypracovat a schv lit z kon nov. P edmït novèho z kona Ë. 143/2001 Sb. je v vodnìm ustanovenì oproti d ÌvÏjöÌ pr vnì pravï pojat tak, ûe novï reflektuje t i z kladnì pilì e soutïûnìho pr va ñ dohody, zneuûitì dominantnìho postavenì a kontrolu spojov nì podnik. Z kon se vztahuje na vöechny fyzickè a pr vnickè osoby, vëetnï jejich sdruûenì, pokud se p Ìmo nebo nep Ìmo ËastnÌ hospod skè soutïûe nebo ji mohou svou ËinnostÌ ovlivúovat, i kdyû nejsou podnikateli. Jde tu o tzv. soutïûitele ve smyslu ustanovenì ß 2 odst. 1 z kona. Z kon si v tomto smïru klade za cìl upravit ochranu hospod skè soutïûe tìm zp sobem, aby do jejìho rovnov ûnèho stavu nezasahovali v öe zmìnïnì soutïûitelè dohodami, zneuûitìm dominantnìho postavenì anebo spojov nìm. Z kon se vztahuje i na jedn nì soutïûitel, kterè se uskuteënilo v cizinï za podmìnky, ûe alespoú potenci lnï naruöuje hospod skou soutïû na zemì»r. Nevztahuje se vöak na ochranu hospod skè soutïûe proti nekalè soutïûi a p i poskytov nì ve ejnè podpory. Vzhledem k tomu, ûe p edmïtem naöeho z jmu jsou zejmèna dohody mezi podniky, resp. kartelovè pr vo stricto sensu, je namìstï se po v öe uveden ch vodnìch pozn mk ch vïnovat p Ìmo j dru tèto stati, jak n sleduje. Kapitola 2 Dohody mezi podniky naruöujìcì soutïû Je zapot ebì p edeslat, ûe v obecnè rovinï je prava dohod mezi podniky (pod kterè lze zahrnout pravu dohod v uûöìm slova smyslu, rozhodnutì sdruûenì podnik a jedn nì ve vz jemnè shodï) jednìm ze z klad- PojistnÈ rozpravy 13 19

20 nìch prvk soutïûnìho pr va. I v souëasn ch podmìnk ch se dohody podlèhajìcì z kazu na z kladï ß 3 odst. 1 z kona Ëasto vymezujì oznaëenìm kartelovè mluvy. Dohody mezi podniky v öiröìm smyslu tedy implikujì kolektivnì jedn nì, kter majì povahu a) dohod mezi na sobï navz jem nez visl ch subjekt ËastnÌcÌch se na urëitèm relevantnìm trhu hospod skè soutïûe, b) rozhodnutì sdruûenì tïchto subjekt, kdy Ëasto postaëì p ijetì rozhodnutì urëit m procedur lnìm postupem (nap. vïtöinou hlas apod.), c) jedn nì ve vz jemnè shodï, kdy jde o kolektivnì jedn nì podloûenè spoleënï p ijat m pl nem, na jehoû z kladï volì zapojenì soutïûitelè vz jemnï koordinovan postup. Vöechny tyto t i typy dohod jsou na z kladï ustanovenì ß 3 odst. 1 z kona (tzv. gener lnì klauzule) zak z ny, pokud vedou anebo mohou vèst k naruöenì hospod skè soutïûe na urëitèm relevantnìm trhu. NenÌ tedy nutnè, aby v r mci hospod skè soutïûe vznikla nïkterèmu ze soutïûitel anebo jinèmu jejìmu ËastnÌku Ëi spot ebiteli konkrètnì jma, postaëì tu byù i pouhè potenci lnì naruöenì soutïûnìho prost edì. Dohody spadajìcì pod z kaz obsaûen v ustanovenì ß 3 odst. 1 z kona jsou od poë tku neplatnè; pokud je zapovïzen mluva souë stì jinèho pr vnìho konu, pak je za podmìnek uveden ch v ß 3 odst. 3 z kona neplatn jen jeho z vadn Ë st. TÏmito podmìnkami rozumìme skuteënosti, kterè implikujì, ûe se d vod z kazu vztahuje jen na Ë st dohody, nikoliv na dohodu jako celek. V ustanovenì ß 3 odst. 3 z kona se d le uv dì, ûe pokud z povahy dohody, jejìho obsahu, Ëelu nebo z okolnostì, za nichû k nì doölo, vypl v, ûe ji nelze od ostatnìho obsahu oddïlit, je zak zan a neplatn cel dohoda. Z kon Ë. 143/2001 Sb. zavedl nïkterè na prvnì pohled ne p Ìliö patrnè, avöak z hlediska aplikaënì praxe dalekos hlè zmïny. Nevych zì jiû z koncepënï d vno p ekonanèho principu schvalov nì nezak zan ch a platn ch dohod mezi podniky za Ëelem nabytì jejich Ëinnosti, avöak stanovì v souladu s dlouholetou tradicì komunit rnìho pr va obecn z kaz dohod naruöujìcìch soutïû. Dohodu je tak moûno kvalifikovat od samèho poë tku buô jako zak zanou, nebo nikoliv. Z aplikace tohoto principu, jako ostatnï u kterèhokoliv jinèho principu, se p ipouötïjì urëitè v jimky. Tyto v jimky lze pro p ehlednost rozdïlit do t Ì oblastì, a to n sledovnï: a) v jimky ze z kazu udïlenè adem individu lnï jakoûto v stup spr vnìho ÌzenÌ p ed nìm, b) obecnè (blokovè) v jimky, jejichû pr vnìm z kladem jsou specifickè pr vnì regulace pro urëitè sektory vydanè adem ve formï vyhl öek a c) novï zaveden existence tzv. v jimek de minimis, kdy dohody vertik lnì (p sobìcì na r zn ch rovnìch trhu) a dohody horizont lnì (p sobìcì na stejnè rovni trhu), kterè nemajì podstatn, citliv dopad na hospod kou soutïû a jejì dnè fungov nì, nepodlèhajì podle z kona z kazu. ZjednoduöenÏ eëeno, tyto dohody jsou z d vodu svèho margin lnìho v znamu v soutïûnìm prost edì tolerov ny, a to i s p ihlèdnutìm k tomu, aby nebyl ad zahlcen eöenìm mnoûstvì nepodstatn ch p Ìpad, aniû by mohl svou akceschopnost rychle soust edit na p Ìpady podstatnèho poruöov nì soutïûnìch pravidel. V z jmu zabezpeëenì vïtöì rovnï pr vnì jistoty soutïûitel zavedl nov z kon pr vnì institut tzv. negativnìho atestu, a to jak pro oblast zak zan ch dohod, tak pro oblast zneuûìv nì dominance. Tento institut 20 PojistnÈ rozpravy 13