PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007

Transkript

1 PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007

2 ISSN

3 OBSAH 50. v roëì podpisu ÿìmsk ch smluv a pojiöùovnictvì th anniversary of the Treaty of Rome and the insurance industry Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. Regulace pojiöùovnictvì v EvropskÈ unii... 6 Insurance regulation in the European Union Ing. Josef»Ìûek Srovn nì zdravotnick ch systèm ñ 1. Ë st Comparison of medical systems ñ Part 1 Tom ö Roubal, Kate ina JelÌnkov, Petr Bohumsk K novèmu z konu o pojiöùovnictvì New Insurance Act JUDr. Jana»echov, PhDr. VladimÌr P ikryl Pozn mky k pr vnì pravï pojistn ch smluv Notes concerning legal forms of insurance contracts JUDr. VÏra äkopov ÿìzenì rizik neûivotnìch pojiöùoven v kontextu pravidel Solvency II Risk management in non-life insurance companies in view of Solvency II regulations doc. Ing. Eva Duch Ëkov, CSc. Pr vnì r mec distanënì, spot ebitelskè pojistnè smlouvy Legal framework of a distance, consumer insurance contract JUDr. Magdalena Wawerkov PojistnÈ smlouvy uzav enè formou obchodu na d lku Insurance contracts concluded in a distance form prof. Ing. VladimÌr Smejkal, CSc., LL.M. N hled zainteresovan ch stran na ÌzenÌ rizik v pojiöùovn ch Stakeholdersí view on risk management in insurance companies Petr Bohumsk OceÚov nì staveb pro pojiötïnì Construction pricing for insurance purposes Ing. Alojz NemeËek Modely pro p echody mezi ratingy v r mci Basel II a Solvency II Models for credit Migration in the Context of Basel II and Solvency II prof. RNDr. Tom ö Cipra, DrSc. Models for credit Migration in the Context of Basel II and Solvency II prof. RNDr. Tom ö Cipra, DrSc. V bïr a p eklad resumè do angliëtiny: Bc. Olga Melcherov

4 50. v roëì podpisu ÿìmsk ch smluv a pojiöùovnictvì Dne 25. b ezna 2007 bylo v BerlÌnÏ podeps no p edstaviteli 27 Ëlensk ch st t spoleënè prohl öenì k 50. v roëì podpisu ÿìmsk ch smluv. Toto prohl öenì klade d raz na pozitivnì v sledky modelu evropskè integrace, hodnotì souëasn stav EU a upozorúuje i na v zvy, kterè se nezastavì na hranicìch jednotliv ch Ëlensk ch st t. Uv dì se v nïm, ûe odpovïdì na tyto v zvy je EU a jejì dalöì rozvìjenì, kterè v sobï spojuje hospod sk spïch a soci lnì odpovïdnost. SÌla spoleënèho trhu a eura by mïla b t n pomocn p i soutïûi na mezin rodnìch trzìch. Do budoucna bude EU prosazovat demokracii, stabilitu a blahobyt za sv mi hranicemi. Je vhodnè p i tèto p Ìleûitosti EU poblahop t k jubileu, ale mìsto glob lnìch Ëi makroekonomick ch hodnocenì, kter pat Ì spìöe do jin ch novin a Ëasopis, se na str nk ch tïchto Pojistn ch rozprav struënï zamyslet, z pohledu jednoho z mnoha ËastnÌk ÑevropskÈhoì dïnì v asociaci, nad tìm, jak EU ovlivnila a ovlivúuje ËeskÈ pojiöùovnictvì a co tento obor uëinil pro p istoupenì»r k EU a jak se vyrovnal s p sobenìm na jednotnèm pojistnèm trhu.»esk republika pat Ì do EU jiû tèmï t i roky.»eskè pojiöùovnictvì vöak s nì p iölo do styku mnohem d Ìve. Po vyd nì z kona o pojiöùovnictvì v roce 1991 se zaëaly o Ëesk trh zajìmat zejmèna pojiöùovny z Ëlensk ch st t EU. V kaûdèm p ÌpadÏ jejich n sledn vstup na trh znamenal n r st konkurence, mnohdy nabìdku nov ch pojistn ch produkt a urëitï p enos kapit lu i know-how do»r, nemluvï o nov ch pracovnìch p Ìleûitostech. Nez stalo u toho. Na ÑEvropuì zaëala br t z etel i legislativa; nejd Ìve ñ v roce 1993 ñ se p iblìûilo evropskèmu standardu ËetnictvÌ a tvorba technick ch rezerv. V asociaci se v prvnì polovinï devades t ch let minulèho stoletì objevovali vynikajìcì lekto i z partnersk ch asociacì pojiöùoven, kte Ì prezentovali takov tèmata jako je marketing Ëi vzdïl v nì v pojiöùovnictvì, ekonomika pojiöùoven anebo pr vnì prava pojistnè smlouvy. Pod nì û dosti»eskè republiky o ËlenstvÌ v EU v roce 1996 znamenalo jiû nejen Ñdobrovolnouì inspiraci ËeskÈ legislativy pr vnìmi akty EU k pojiöùovnictvì, ale p edevöìm nutnost je postupnï implementovat. Na tuto v zvu reagovala i asociace, a to celou adou krok, jako nap Ìklad vytvo enìm pracovnìho mìsta v sekretari tï na problematiku evropskè integrace a z ÌzenÌm skupiny expert, kte Ì zaëali s p ekladem smïrnic k pojiötïnì a pojiöùovnictvì. V sledky tèto pr ce jsou dokumentovatelnè pr vï Ëasopisem PojistnÈ rozpravy, v nichû byly publikov ny p eklady smïrnic k pojiöùovnictvì a stïûejnì Ël nky souvisejìcì s aplikacì evropskè legislativy. Opravdov mi zkouökami kvalit pojiöùoven a jejich zamïstnanc, p Ìsluön ch ministerstev, zvl ötï Ministerstva financì, asociace pojiöùoven i dalöìch subjekt byla transformace z konnèho pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla na povinnè smluvnì pojiötïnì v roce 1999, a pak rovnïû fin lnì f ze harmonizace ËeskÈho pr va s legislativou EU k pojiöùovnictvì v obdobì 2003 ñ 2004, tj. tïsnï p ed p istoupenìm. ObÏ tyto zkouöky byly spïönï absolvov ny. Je moûnè konstatovat, ûe obor se postavil k ÑEvropÏì aktivnï a podìlel se na vytvo enì vöestrann ch podmìnek pro p sobenì tuzemsk ch pojiöùoven v r mci jednotnèho pojistnèho trhu. 4 PojistnÈ rozpravy 20

5 1. kvïtna 2004 nenastal û dn radik lnì p elom Ëi ot es. PojiöùovnictvÌ se s nov mi poûadavky vyrovnalo, i kdyû nenì moûnè se nezmìnit o r stu administrativnìch n klad, kter byl vyvol n aplikacì ady nov ch pr vnìch p edpis. UveÔme jako p Ìklad z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì. Toto dalöì otev enì ËeskÈho pojistnèho trhu zv öilo konkurenci, ËÌmû Ë st p edepsanèho pojistnèho zaëala b t Ñp edepisov naì v jin ch Ëlensk ch st tech EU, i kdyû byla placena subjekty se sìdlem v»eskè republice, zejmèna m m na mysli podnikatelsk pojiötïnì. EU n m p inesla legislativu k pojiöùovnictvì a jednotn trh. TuzemskÈ pojiöùovny majì tytèû podnikatelskè moûnosti jako pojiöùovny v kterèmkoli jinèm ËlenskÈm st tï. Jako ËlenskÈmu st tu n m p inesla i moûnost se na tvorbï novè legislativy podìlet. V tèto souvislosti je nutno zd raznit, ûe je t eba hledat rozumnou cestu, nikoli smïrem k p eregulaci, ale k optim lnì regulaci, a to bez nadbyteën ch tuzemsk ch doplúk, vych zejìcì z anal zy p Ìnos a n klad. D se Ìci, ûe na tèto b zi je jiû v z sadï postavena politika EvropskÈ komise pro finanënì sluûby do roku P i jejìm naplúov nì jiû bude plnï vyuûìv n i Lamfalussyho proces, kter poëìt s konzultacemi se soukrom m sektorem ve vöech f zìch, poëìnaje p Ìpravou vlastnì legislativy (smïrnic Ëi jin ch pr vnìch akt ) a konëe slaôov nìm aplikaënìch pravidel mezi p Ìsluön mi org ny dohledu. J drem legislativy k pojiöùovnictvì ve v öe uvedenèm obdobì byl mïl b t projekt Solvency II.»asopisu PojistnÈ rozpravy se tak otevìr öirok prostor pro sledov nì a podporu nov ch legislativnìch proces. Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., p edseda redakënìho kruhu Pojistn ch rozprav ResumÈ 50 th ANNIVERSARY OF THE TREATY OF ROME AND THE INSURANCE INDUSTRY The EU members have celebrated the 50th anniversary of the Treaties of Rome by signing a common declaration, where they have expressed their valuation of the European integration model and challenges transcending boarders. They believe that the single European market and the Euro currency should help Europe compete on the World market. Although the Czech Republic has been a member of the EU for three years only, the Czech insurance sector has commenced to integrate within the European market long ago. An increase of competition among insurance products brought by foreign insurance companies, inflow of capital in the Czech insurance industry and know-how has been evident already since early nineties of the 20 th Century. Education, marketing and insurance law issues have come up to the eyes of insurance companies, the Czech Insurance Association and state authorities. The author considers the transformation of the motor TPL insurance and harmonisation of the Czech legislation with the EU legislation as goals have been achieved by the time the Czech Republic has entered the EU. As a member of the single European market the Czech Republic has an impact on further European legislation development. PojistnÈ rozpravy 20 5

6 REGULACE POJIäçOVNICTVÕ V EVROPSK UNII P eklad z publikace Bertrand Labilloy: EUROPEAN INSURANCE REGULATION (New Opportunities for Insurers and Consumers) Ing. Josef»Ìûek,»esk asociace pojiöùoven (josef.cizek@cap.cz) Evropsk unie ve svèm silì, orientovanèm na vytvo enì jednotnèho evropskèho trhu, vych zì z cìl stanoven ch ve SmlouvÏ o EvropskÈm hospod skèm spoleëenstvì z roku Tato smlouva vytvo ila, mimo jinè, r mec pro ObecnÈ programy pro odstranïnì p ek ûek u svobody zakl dat podniky (svoboda usazenì) a u svobody poskytovat sluûby, kterè byly Evropsk m hospod sk m spoleëenstvìm p ijaty jiû v roce 1961, a kterè stanovily obecnè postupy pro vytv enì jednotnèho evropskèho trhu, vëetnï trhu pojistnèho. CÌl, stanoven ch ve smlouvï a v obecn ch programech, bylo postupnï dosahov no mnoha r zn mi opat- enìmi, zakotven mi v pr vnìch norm ch na rovni SpoleËenstvÌ. Tento proces zasvïcenï popsal prof. Bertrand Labilloy ve svè knize ÑEuropean Insurance Regulationì, vydanè Evropskou federacì n rodnìch asociacì pojistitel (ComitÈ EuropÈen des Assurances ñ CEA). S jeho pohledem na v voj evropskèho pojistnèho trhu, uplatnïnè zp soby regulace a na jejich dopad jak na trh samotn, tak i na spot ebitele, seznamuje Ëten e Pojistn ch rozprav n sledujìcì text, kter je p ekladem Ë sti v öe zmìnïnè knihy. M me-li struënï vyj d it p idanou hodnotu tèto ojedinïlè publikace, tak spoëìv v komplexnìm popisu a zhodnocenì evropskè legislativy, kter upravuje provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti. Jsou zahrnuty nejen z kladnì ÑpojiöùovacÌì smïrnice, ale d kladnï je rozebr na nap Ìklad i problematika hospod skè soutïûe. Autor u ady ot zek formuluje vlastnì n zory na dan problèm Ëi perspektivu jeho eöenì a svè z vïry Ëasto dokl d i p Ìsluön mi statistick mi daji a informacemi. Publikace je vhodn pro odbornìky zab vajìcì se pojistn m pr vem, regulacì Ëi dohledem, a nesmìrnï cenn m ûe b t z hlediska systematiky zpracov nì pro studenty vysok ch a vyööìch odborn ch ökol. V Pojistn ch rozprav ch bude p eklad vych zet na pokraëov nì, v kaûdèm p ÌpadÏ poëìt me s vyd nìm druhè Ë sti publikace v ËÌsle 21. JEDNOTN POJISTN TRH Liberalizace obchodu pojiöùovacìmi sluûbami JednÌm z hlavnìch cìl Smlouvy o zaloûenì EvropskÈho spoleëenstvì (d le jen ÑSmlouvaì) je vytvo enì spoleënèho trhu, kter by se sv m charakterem podobal vnit nìmu trhu Ëlensk ch st t. To zejmèna p edpokl d, ûe budou zruöeny vöechny p ek ûky, stojìcì v cestï volnèmu pohybu zboûì, sluûeb, kapit lu a osob. Otev enì n rodnìch trh zahraniënìm oper tor m v pojiöùovnictvì zahrnuje harmonizaci obez etnostnìch pravidel, jimiû se tento druh podnik nì ÌdÌ, a p edpokl d harmonizaci pr va aplikovatelnèho na pojistnè 6 PojistnÈ rozpravy 20

7 smlouvy, kterè bude chr nit pojiötïnè subjekty a kterè bude garantovat stejnè podmìnky pro hospod skou soutïû pojiöùoven. Dnes je p Ìstup pojiöùoven ze SpoleËenstvÌ na trhy Ëlensk ch st t EvropskÈ unie Ìzen systèmem jednotnèho pasu, kter je zaloûen na zkè spolupr ci org n dohledu Ëlensk ch st t. Pro pojiöùovny ze t etìch zemì vöak z st v tradiënì systèm, kter p edpokl d provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti v EvropskÈ unii na z kladï p edem udïlenèho povolenì p Ìsluön m adem ËlenskÈho st tu. S cìlem posìlit d le hospod skou soutïû na jednotnèm evropskèm trhu, rozöì il ned vno evropsk legislativnì org n princip jednotnèho pasu i na pojiöùovacì zprost edkovatele a na zajistitele, kte Ì jiû takè majì moûnost vyuûìvat v hod tohoto systèmu. 1. OTEVÿENÕ HRANIC A HARMONIZACE VNITROST TNÕCH PR VNÕCH PÿEDPISŸ 1.1 CÌle liberalizaënìch smïrnic Svoboda usazov nì a svoboda poskytov nì sluûeb a posìlenì hospod skè soutïûe se t k p edevöìm pojiöùoven, kter m je povoleno bez jakèhokoliv omezenì podnikat ve vöech Ëlensk ch st tech EvropskÈ unie. Tato liberalizace vöak p in öì uûitek nejen pojiöùovn m, ale i pojiötïn m osob m, a to p edevöìm dìky efekt m, kterè tato liberalizace m na hospod skou soutïû. ZruöenÌ p ek ûek u p eshraniënì Ëinnosti pojiöùoven Konstrukce jednotnèho evropskèho trhu poëìt s tìm, ûe evropskè pojiöùovny budou moci v r mci tohoto velkèho trhu vyuûìvat v hod, plynoucìch ze stejn ch podmìnek pro hospod skou soutïû bez ohledu na to, jak je jejich domovsk st t. PoËÌt rovnïû s tìm, ûe tyto pojiöùovny budou moci provozovat svoji Ëinnost ve vöech st tech EvropskÈ unie, aniû by k tomu pot ebovaly souhlas p ÌsluönÈho mìstnìho adu ËlenskÈho st tu, v nïmû hodlajì p sobit, nebo aby musely splúovat nïjakè dodateënè poûadavky, kterè by jim tento p Ìsluön ad mohl p ÌpadnÏ stanovit. Jin mi slovy ñ evropskè pojiöùovny musejì mìt stejnou (nebo tèmï stejnou) volnost p i provozov nì svè Ëinnosti na evropskèm trhu, jakou majì na sv ch dom cìch trzìch. MusejÌ mìt zejmèna moûnost z izovat si v jin ch Ëlensk ch st tech poboëky (tj. mìt moûnost uplatúovat tzv. svobodu usazenì ñ FOE ñ freedom of establishment), nebo musejì mìt moûnost provozovat svoji Ëinnost v jin ch Ëlensk ch st tech, aniû by v nich byly fyzicky p Ìtomny ñ p Ìmo ze svè st edny nebo z jednè ze sv ch evropsk ch poboëek ñ tj. p sobit na z kladï svobody poskytov nì sluûeb (FOS ñ freedom of services). P esnè rozdìly mezi tïmito dvïma zp soby provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti budou pops ny d le. Tyto svobody majì dva znaky: ñ StejnÈ podmìnky hospod skè soutïûe: jestliûe pojiöùovny ze SpoleËenstvÌ p sobì v jinèm ËlenskÈm st tï neû je jejich domovsk, musejì podlèhat stejn m p edpis m, jak m podlèhajì mìstnì pojiöùovny; zejmèna jim mìstnì org ny dohledu nesmì kl st dodateënè obez etnostnì poûadavky ohlednï jejich finanënì situace z d vodu, ûe poch zejì z jinèho ËlenskÈho st tu (takovè dodateënè poûadavky vöak musì splúovat pojiöùovny ze t etìch zemì). PojistnÈ rozpravy 20 7

8 ñ ZruöenÌ z konn ch p ek ûek pro provozov nì p eshraniënì Ëinnosti: jestliûe m pojiöùovna povolenì k provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti v domovskèm ËlenskÈm st tï, musì mìt moûnost z Ìdit si poboëku v jakèmkoliv jinèm ËlenskÈm st tï, nebo musì mìt moûnost provozovat pojiöùovacì Ëinnost prost ednictvìm FOS, aniû by musel mìt k takovè Ëinnosti p edchozì souhlas, nebo, aniû by byl vystaven jak mkoliv omezenìm. Nar stajìcì moûnost volby a niûöì n klady pro pojiötïnè ZruöenÌ p ek ûek u p eshraniënìho provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti je pouze p echodn m cìlem pojiöùoven p i vytv enì jednotnèho trhu; koneën m cìlem je zlepöenì nabìdky pojistn ch produkt p es silnïjöì konkurenci. Tomuto cìli napom h dvïma zp soby svoboda pojiöùoven provozovat Ëinnost ve vöech st tech EvropskÈ unie a konkurovat tak mìstnìm pojiöùovn m, kterè jiû v danèm ËlenskÈm st tï p sobì. Za prvè, jednoduööì postupy u povolov nì pojiöùovacì Ëinnosti a p i jejì kontrole majì za n sledek niûöì provoznì n klady pro pojiöùovny. Tyto niûöì n klady se dìky hospod skè soutïûi promìtajì do niûöì ceny pojiötïnì. A d le, jak v mluvnï ukazuje p Ìklad z odvïtvì telekomunikacì, otevìr nì trh vede jiû zavedenè oper tory ke sniûov nì sazeb a ke zvyöov nì kvality jimi nabìzen ch produkt. A p edevöìm, liberalizace pojistn ch trh umoûúuje pojiötïn m vyuûìvat öirok ch moûnostì pojistnèho trhu bez ohledu na jejich postavenì, velikost a povahu rizika, kterè m b t pojiötïno (viz preambule 3. neûivotnì smïrnice). Svoboda poskytov nì sluûeb se ve skuteënosti net k pouze pojiöùoven (tìm, ûe jim d v pr vo p sobit v jinèm ËlenskÈm st tï, aniû by v nïm byly usazeny), ale t k se takè spot ebitel (tìm, ûe jim d v pr vo kontaktovat pojiöùovnu, kter nenì usazena v zemi jejich trvalèho bydliötï). V tomto ohledu svoboda poskytov nì sluûeb podporuje i svobodu volnèho pohybu osob, dalöì z kladnì svobodu zakotvenou ve SmlouvÏ o zaloûenì EvropskÈho spoleëenstvì, neboù umoûúuje pojiötïn m osob m, kterè se musejì p emìstit ze zemï svèho trvalèho bydliötï do jinèho ËlenskÈho st tu, nevypovìdat uzav enè pojistnè smlouvy; vypovïzenìm pojistnè smlouvy by mohly utrpït i znaënou jmu (nap. nïkterè smlouvy zdravotnìho pojiötïnì ñ Ñpermanent health insuranceì nebo smlouvy ûivotnìho pojiötïnì, spojenè s finanënì ztr tou v p Ìpadech, kdy jsou vypovïzeny p ed uplynutìm pojistnè doby). Posilov nì d vïry v pojiöùovnictvì a v ochranu pojiötïn ch Stejn ochrana pojiötïn ch je druh m hlavnìm cìlem pojiöùovacìch smïrnic a p edstavuje nezbytnou podmìnku pro vytv enì a spïönè fungov nì jednotnèho trhu. D vïra v org ny dohledu a liberalizace obchodu Posilov nì d vïry v ochranu z jm pojiötïn ch je ve vöech Ëlensk ch st tech EvropskÈ unie velmi citliv m politick m kolem, jehoû plnïnì se ÌdÌ zvl ötnìmi pr vnìmi p edpisy, t kajìcìmi se jak rizika padku pojiöùoven, tak rizika ochrany z jm spot ebitel v oblasti smluvnìch vztah mezi pojiöùovnami a pojiötïn mi (smluvnì pr vo). Pr vï z tohoto d vodu ËlenskÈ st ty, kdyû souhlasily s otev enìm sv ch hranic pro zahraniënì pojiöùovny, 8 PojistnÈ rozpravy 20

9 p edpokl daly, ûe bude t eba p edem splnit urëitè podmìnky. Aniû bychom tyto podmìnky p Ìliö podrobnï rozebìrali, lze Ìci, ûe k tomu, aby mohla b t pojiöùovacì Ëinnost liberalizov na, musejì b t p ÌsluönÈ ady ve Ëlensk ch st tech p esvïdëeny, ûe se tato liberalizace negativnï neprojevì v ochranï z jm pojiötïn ch osob s trval m bydliötïm na jejich zemì a spadajìcìch pod jejich jurisdikci. Z tohoto pohledu se jedn o podmìnku zcela z sadnì. Harmonizace vnitrost tnìch obez etnostnìch pr vnìch p edpis, definov nì pr vnìho reûimu pro Ëinnost nebo pro koordinaci Ëinnosti mezi org ny dohledu, jsou pouze p echodn mi podmìnkami kterè slouûì jen jako z klad pro zd vodnïnì tèto d vïry na politickè rovni. Tuto d vïru je t eba podpo it, kdyû byly hranice (neodvolatelnï) otev eny. Tento problèm lze v celèm jeho v znamu spat ovat p i sledov nì procesu rozöi ov nì EvropskÈ unie. P eshraniënì obchod a Ëinn integrace pojistn ch trh Ëlensk ch st t Ochrana pojiötïn ch a stabilita pojiöùovnictvì, jako v znamnèho sektoru finanënìch sluûeb, n leûì tedy k z kladnìm cìl m, jejichû naplnïnìm bude dosaûeno spïönèho fungov nì jednotnèho trhu. D vïra je jednìm ze z kladnìch prvk ve vztazìch mezi pojiöùovnou a pojiötïn m, a m -li se rozvìjet p eshraniënì obchod, zejmèna v r mci FOS, je t eba uëinit vöe pro to, aby pojiötïnè osoby d vï ovaly jak jejich dom cìm, tak i zahraniënìm pojiöùovn m. Tento problèm se zdaleka net k jen pojiöùovnictvì, i kdyû v tomto sektoru m zvl ötnì rozmïr. AËkoli ÿìmsk smlouva zp sobila, ûe se celè SpoleËenstvÌ stalo z visl m na liberalizaci obchodu, Maastrichtsk smlouva, p ijat v roce 1992, zvl öù p edpokl d, ûe EvropskÈ spoleëenstvì bude ochranu spot ebitel v raznï posilovat, podobnï jak to Ëinilo p i vytv enì jednotnèho trhu bez p ek ûek pro uskuteëúov nì volnèho pohybu osob. 1.2 Pr vnì r mec pro pojiöùovny a pojiöùovacì Ëinnost ObecnÏ lze Ìci, ûe k zavröov nì procesu vytv enì jednotnèho trhu doch zì i p esto, ûe existujì potìûe p i Ñusmi ov nìì dvou d Ìve uveden ch cìl ñ liberalizace obchodu a ochrany spot ebitele. K tomu, aby toto dilema bylo p ekon no, nabìzì pr vo SpoleËenstvÌ dvï metody eöenì. PrvnÌ, nejd leûitïjöì eöenì, je zaloûeno na pr vnìch p edpisech pro v kon Ëinnosti, jejichû hlavnìm cìlem je minim lnì harmonizace na rovni SpoleËenstvÌ; zahraniënì oper to i se musejì p i v konu svè Ëinnosti Ìdit v hradnï pr vnìmi p edpisy svè domovskè zemï (mìstnì ady nemajì jakoukoliv moûnost kontroly tèto Ëinnosti). Je tedy dosaûeno jak liberalizace obchodu ñ podmìnky pro vykon v nì Ëinnosti jsou v r mci celèho jednotnèho trhu harmonizov ny a z konnè p ek ûky pro p eshraniënì Ëinnost jsou zruöeny, tak je naplnïn i cìl ochrany spot ebitele ñ minim lnì harmonizace p edpis je potvrzena jejich vz jemn m uzn - v nìm r zn mi Ëlensk mi st ty. DalöÌ eöenì, vyhrazenè pro p Ìpady, kdy vz jemnè uzn v nì vnitrost tnìch pr vnìch p edpis nenì moûnè, spoëìv v ponech nì pravomoci Ëlensk ch st t pouûìvat tyto vnitrost tnì pr vnì p edpisy na zahraniënì pojiöùovny p sobìcì na jejich zemì (nebo na Ëinnost tïchto pojiöùoven), avöak za urëit ch podmìnek. CÌl PojistnÈ rozpravy 20 9

10 ochrany spot ebitele je tedy pokl d n za splnïn (v kaûdèm p ÌpadÏ z pohledu vnitrost tnìch ad ); pokud se t k liberalizace obchodu, ta je d na pr vnì definicì z konod rnè moci Ëlensk ch st t, kterè mohou u p eshraniënì Ëinnosti vytv et urëit omezenì, avöak pouze v obecnèm z jmu. ObÏ metody byly p i vytv enì jednotnèho pojistnèho trhu pouûity ñ prvnì v p ÌpadÏ obez etnèho pr va pro pojiöùovny a druh p i vypracov v nì pravidel u smluvnìho pr va. Harmonizace systèm obez etnostnì kontroly a ve ejnèho uzn v nì systèm kontroly Harmonizace vnitrost tnìch pr vnìch p edpis na rovni SpoleËenstvÌ umoûnila vytvo enì podmìnek, nezbytn ch pro zavröenì pracì nad jednotn m trhem. P ispïla ke sblìûenì podmìnek pro provozov nì Ëinnosti (zvl ötï poûadavky na vlastnì zdroje), a tak se pozitivnï projevila v mènï naruöovanè hospod skè soutïûi pro pojiöùovny z r zn ch Ëlensk ch st t. Ale p edevöìm, tato harmonizace vedla k vytvo enì minim lnì bezpeënostnì sìtï pro pojiötïnè, kter umoûúuje vz jemnè uzn v nì vnitrost tnìch pr vnìch p edpis a obez etnou kontrolu. Tato harmonizace je d leûit pr vï ve vztahu k pr vnìm p edpis m pro pojiöùovnictvì. PojetÌ pojiöùovacì Ëinnosti, ochrana pojiötïn ch a zp sob ÌzenÌ pojiöùoven nejsou ve vöech Ëlensk ch st tech EvropskÈ unie stejnè, a tak jsou takè odliönè i vnitrost tnì pr vnì p edpisy pro tento sektor. Proto harmonizace probìhala v nïkolika etap ch. V roce 1973 byla p ijata PrvnÌ smïrnice o neûivotnìm pojiötïnì 1) (73/239/EHS) a v roce 1979 byla p ijata PrvnÌ smïrnice o ûivotnìm pojiötïnì 2) (79/267/EHS), kterè harmonizovaly z kladnì podmìnky pro zah jenì pojiöùovacì Ëinnosti, kritèria pro povolov nì provozov nì pojiöùovacì Ëinnosti a kritèria pro poûadavky na solventnost pojiöùoven. CÌlem tèto harmonizaënì Ëinnosti bylo vytvo it a zaruëit stejnè podmìnky pro ÑdomovskÈ pojiöùovnyì a pro poboëky pojiöùoven ze SpoleËenstvÌ z izovanè v jin ch Ëlensk ch st tech. PrvnÌ smïrnice rovnïû harmonizovaly podmìnky pro Ëinnost poboëek, z Ìzen ch ve SpoleËenstvÌ a n leûejìcìch podnik m, jejichû st edì je mimo SpoleËenstvÌ, a sladily je s podmìnkami, jimiû se musejì Ìdit podniky usazenè ve SpoleËenstvÌ. TÏmito smïrnicemi byly ñ v oblasti podmìnek hospod skè soutïûe a ochrany pojiötïn ch ñ pojiöùovny provozujìcì pojiöùovacì Ëinnost v EvropÏ postaveny na stejn z klad. Na druhè stranï smïrnice prvnì generace zcela nevy eöily ot zky, t kajìcì se pr va usazenì (FOE), neboù pojiöùovny ñ aù jiû z jin ch Ëlensk ch st t EvropskÈ unie nebo ze t etìch zemì ñ musely do nabytì platnosti smïrnic t etì generace, p ed zaloûenìm poboëky v jinèm ËlenskÈm st tï, pro tento krok zìskat povolenì od p ÌsluönÈho adu tohoto ÑhostitelskÈho ËlenskÈho st tuì. V roce 1988 byla p ijata druh smïrnice o neûivotnìm pojiötïnì 3) (88/357/EHS) a v roce 1990 druh 1) PRVNÕ SMÃRNICE RADY ze dne 24. Ëervence 1973 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis, t kajìcìch se p Ìstupu k podnikatelskè Ëinnosti v p ÌmÈm pojiötïnì jinèm neû ûivotnìm a jejìho v konu (73/239/EHS). 2) PRVNÕ SMÃRNICE RADY ze dne 5. b ezna 1979 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis, t kajìcìch se p Ìstupu k podnikatelskè Ëinnosti v p ÌmÈm ûivotnìm pojiötïnì a jejìho v konu (79/267/EHS). 3) DRUH SMÃRNICE RADY ze dne 22. Ëervna 1988 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis, t kajìcìch se p ÌmÈho jinèho neû ûivotnìho pojiötïnì, kterou se stanovì opat enì k usnadnïnì ËinnÈho v konu volnèho pohybu sluûeb a kterou se mïnì smïrnice 73/239/EHS (88/357/EHS). 10 PojistnÈ rozpravy 20

11 smïrnice o ûivotnìm pojiötïnì 4) (90/619/EHS). Podle tïchto smïrnic jiû nemohly ËlenskÈ st ty nutit pojiöùovny z jin ch Ëlensk ch st t hodlajìcì provozovat pojiöùovacì Ëinnost na jejich zemì, aby si pro tuto Ëinnost z izovaly na tomto zemì poboëku. Vöe, co mohly ËlenskÈ st ty na pojiöùovn ch z jin ch Ëlensk ch st t poûadovat, bylo, aby mïly u neûivotnìho pojiötïnì povolenì pro pojiöùov nì velk ch rizik (a tento poûadavek se vztahoval i na ûivotnì pojiötïnì), pokud je pojiöùovny hodlaly provozovat v r mci svobody poskytov nì sluûeb. Jin mi slovy, smïrnice druhè generace jiû p edvìdaly svobodnè poskytov nì sluûeb pro velk rizika u neûivotnìho pojiötïnì a pro smlouvy ûivotnìho pojiötïnì uzavìranè z iniciativy pojistnìka ale bez jakèhokoiv pohybu (pasivnì FOS). Vrcholem uplatúov nì pr va usazov nì a svobody poskytov nì sluûeb se stal systèm jednotnèho pasu. Od zavedenì tohoto systèmu mohou vöechny pojiöùovny ze SpoleËenstvÌ provozovat pojiöùovacì Ëinnost ve vöech Ëlensk ch st tech, a to pouze na z kladï povolenì udïlenèho jim p Ìsluön m adem jejich domovskèho st tu; pojiöùovacì Ëinnost mohou provozovat jak v r mci pr va usazenì, tak i v r mci svobody poskytov nì sluûeb, aniû by musely mìt povolenì od p Ìsluön ch ad tïchto hostitelsk ch Ëlensk ch st t. Aby mohly pojiöùovny takto provozovat svoji Ëinnost, bylo nutno rozöì it harmonizaci vnitrost tnìch pr vnìch p edpis Ëlensk ch st t. Toto rozöì enì harmonizace bylo provedeno v roce 1992 p ijetìm t etì smïrnice o neûivotnìm pojiötïnì 5) a t etì smïrnice o ûivotnìm pojiötïnì 6). TÏmito smïrnicemi jiû byla provedena i harmonizace pravidel, t kajìcìch se dohledu nad Ëastmi v pojiöùovn ch, pravidla ohlednï krytì technick ch rezerv (pravidla, t kajìcì se finanënìch investic obzvl ötï) a pro ûivotnì pojiötïnì pravidla pro v poëet technick ch rezerv. Je moûnè Ìci, ûe p ijetìm tïchto t Ì generacì z kladnìch pojiöùovacìch smïrnic ñ a n slednï i dalöìch komunit rnìch pr vnìch p edpis ñ bylo dosaûeno stavu, kdy se pojiöùovny ve Ëlensk ch st tech EvropskÈ unie ÌdÌ vnitrost tnìmi pr vnìmi p edpisy, kterè jsou si velmi podobnè a jejich dodrûov nì je kontrolov no ady domovskèho ËlenskÈho st tu. PouûitÌ vnitrost tnìch pr vnìch p edpis daúovèho a smluvnìho pr va a obecn z jem V dalöìch oblastech pr va, kterè nebyly dosud harmonizov ny, zejmèna u daúovèho a smluvnìho pr va, si ËlenskÈ st ty ponechaly pravomoc p ijìmat vlastnì vnitrost tnì p edpisy. Pr vnì systèmy smluvnìho a daúovèho pr va Harmonizace pr va pro pojistnè smlouvy z st v v celèm systèmu komunit rnìho pr va st le otev enou oblastì. P vodnï byla tato harmonizace jednìm ze Ëty p edpoklad pro uplatúov nì svobody poskytovat sluûby, kterè Komise stanovila ve VöeobecnÈm programu pro zav dïnì Smlouvy. 4) SMÃRNICE RADY ze dne 8. listopadu 1990 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis, t kajìcìch se p ÌmÈho ûivotnìho pojiötïnì, kterou se stanovì opat enì pro usnadnïnì ËinnÈho v konu volnèho pohybu sluûeb a kterou se mïnì smïrnice 79/267/EHS (90/619/EHS). 5) SMÃRNICE RADY 92/49/EHS ze dne 18. Ëervna 1992 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis, t kajìcìch se p ÌmÈho jinèho neû ûivotnìho pojiötïnì, a o zmïnï smïrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (t etì smïrnice o neûivotnìm pojiötïnì). 6) SMÃRNICE RADY 92/96/EHS ze dne 10. listopadu 1992 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis, t kajìcìch se p ÌmÈho ûivotnìho pojiötïnì a o zmïnï smïrnic 79/267/EHS a 90/619/EHS (t etì smïrnice o ûivotnìm pojiötïnì). PojistnÈ rozpravy 20 11

12 Komise proto jiû v Ëervenci 1979 p edloûila RadÏ prvnì n vrh smïrnice o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis t kajìcìch se pojistn ch smluv, a potè, na z kladï p ipomìnek Rady, v prosinci 1980 druh, upraven n vrh tèto smïrnice. Setkala se vöak s neschopnostì Ëlensk ch st t se na n vrhu smïrnice ñ p edevöìm na rozsahu jejì p sobnosti ñ dohodnout, a tak se myölenky na harmonizaci pr va pro pojistnè smlouvy vzdala. V d sledku absence tèto harmonizace stanovily alespoú druhè pojiöùovacì smïrnice pravidla pro p Ìpad spor, kter umoûnila urëit, jakè pr vo bude pro pojistnè smlouvy pouûito, a to zejmèna v p eshraniënìm kontextu. Podle tïchto pravidel se ve vïtöinï p Ìpad pojistnè smlouvy ÌdÌ ustanovenìmi pr vnìch p edpis ËlenskÈho st tu, v nïmû m pojistitel obvyklè sìdlo nebo st edì (zejmèna v p ÌpadÏ povinnèho pojiötïnì), a nebo ustanovenìmi jinèho pr va, kterè si smluvnì strany v dohodï zvolì. PodobnÏ, v d sledku absence harmonizace pr vnìch p edpis pro nep ÌmÈ danï je u pojistnèho uplatúov n princip fisk lnì teritoriality, podle nïhoû vöechny pojistnè smlouvy podlèhajì v hradnï p edpis m pro nep ÌmÈ danï a parafisk lnì poplatky uplatúovan mi v ËlenskÈm st tï, v nïmû se nach zì riziko (p ÌpadnÏ v ËlenskÈm st tu z vazku), podle ustanovenì t etìch smïrnic pro pojiöùovnictvì. Pokud se t k p ÌmÈho zdanïnì finanënìch produkt, pouûìv se u ûivotnìho pojiötïnì jednoznaënï pr vo zemï trvalèho bydliötï pojiötïnèho. U smluvnìho a daúovèho pr va si ËlenskÈ st ty zachovaly moûnost pouûìt vnitrost tnì p edpisy na zahraniënì pojiöùovny, nebo alespoú na jejich operace na zemì p ÌsluönÈho ËlenskÈho st tu. Podle povahy tïchto p edpis m ûe dojìt p i p eshraniënìm obchodu k omezenì pojiöùovny. V kaûdèm p ÌpadÏ vöak, i kdyû pr vo z izovat poboëky a svoboda poskytov nì sluûeb se od pouûìvajì p Ìmo ve vöech Ëlensk ch st tech, SoudnÌ dv r Evropsk ch spoleëenstvì rozhodl, ûe takovè pr vnì p edpisy jsou v souladu s komunit rnìm pr vem, jestliûe vyhovujì urëit m kritèriìm. Vnitrost tnì p edpisy pro oblast obecnèho z jmu v pojiöùovnictvì Pro objasnïnì tèto ot zky je moûno pouûìt zejmèna p edpisy, chr nìcì pojiötïnè podle pojistnè smlouvy. StejnÈ zd vodnïnì se vöak pouûije i u jin ch neharmonizovan ch pr vnìch p edpis, u nichû rovnïû existuje zvl ötnì v klad. SoudnÌ dv r Evropsk ch spoleëenstvì ve zn mèm p Ìpadu, t kajìcìho se svobody poskytov nì pojiöùovacìch sluûeb (205/84-17 ze 4. prosince 1986) rozhodl, ûe v p ÌpadÏ absence harmonizace na rovni SpoleËenstvÌ Ñjsou z konnè d vody v z ny na ve ejnè blaho a mohou b t ospravedlnïnìm pro omezenì svobody poskytovat sluûby [...]ì, tj., ûe je moûnè na zahraniënì oper tory pouûìt neharmonizovanè vnitrost tnì pr vnì p edpisy, kterè pro nï znamenajì omezenì. Soud vzal v vahu, ûe Ñsektor pojiöùovnictvì p edstavuje z hlediska ochrany spot ebitele (pojistnìka, pojiötïnèho) zvl ötï citlivou oblastì, a to z mnoha d vod, mezi nïû n leûì: ñ pojiötïn, kterèmu se po nehodï nedostane n leûitèho odökodnïnì se m ûe ocitnout ve velmi obtìûnè situaci, ñ obecnï je pro pojistnìka mimo dnï obtìûnè posoudit, zda mu v voj finanënì situace pojiöùovny a smluvnì podmìnky poskytujì dostateënou z ruku pro kompenzaci v p ÌpadÏ vzniku pojistnè ud losti, 12 PojistnÈ rozpravy 20

13 ñ pojiöùovnictvì dostalo masov charakter v tom smyslu, ûe ochrana z jm pojiötïn ch a poökozen ch t etìch stran se t k prakticky celè populace. Ze vöech tïchto uveden ch d vod nemajì ËlenskÈ st ty moûnost p ijìmat svè pr vnì p edpisy zcela libovolnï, jak by si mohly v z jmu ochrany spot ebitele p t. Aby jejich p edpisy byly kompatibilnì s komunit rnìm pr vem, nesmì ñ pokud majì b t pouûìv ny pro zahraniënì oper tory ñ b t ani p ek ûkou v uplatúov nì pr va usazenì nebo svobody poskytov nì sluûeb, ani b t kvalifikov ny jako p edpisy, t kajìcì se obecnèho z jmu. Koncept obecnèho z jmu vöak nenì v komunit rnì legislativï definov n. Je zde pouze n zor SoudnÌho dvora Evropsk ch spoleëenstvì, k nïmuû se dopracoval v pr bïhu p Ìpravy jednotliv ch rozsudk, vztahujìcìch se k p ek ûk m volnèmu pohybu sluûeb a zboûì. Soud tedy ponechal koncept obecnèho z jmu p irozenèmu v voji; jestliûe nem b t vnitrost tnì pr vnì p edpis p ek ûkou v uplatúov nì pr va usazenì nebo svobody poskytov nì sluûeb, musì podle soudu splúovat n sledujìcì podmìnky: ñ musì se t kat oblasti, kter nenì harmonizov na: jestliûe by se pr vnì p edpis t kal oblasti, kter je harmonizov na urëitou smïrnicì, musela by b t jeho ustanovenì posuzov na podle tèto smïrnice a nikoli podle konceptu obecnèho z jmu, ñ musì sledovat cìle obecnèho z jmu: z hlediska interpretace se jedn o nejsloûitïjöì kritèrium, neboù ñ jak uû bylo d Ìve zmìnïno ñ koncept obecnèho z jmu nenì v komunit rnì legislativï definov n; soud vöak jiû d Ìve vyhl sil, ûe ve ejnè blaho zahrnuje zvl ötï soci lnì ochranu, ochranu spot ebitele, prevenci podvodu, soci lnì d, fisk lnì konsistenci, bezpeënost silniënìho provozu, ochranu vï itel nebo dokonce i poctivè obchodnì vztahy, ñ musì mìt nediskriminaënì charakter: vnitrost tnì pr vnì p edpisy musì b t pouûìv ny stejnï pro domovskè i zahraniënì pojiöùovny; na domovskè pojiöùovny nesmïjì kl st mìrnïjöì poûadavky neû na pojiöùovny zahraniënì, ñ musì b t z objektivnìho pohledu pot ebn pro dosaûenì cìl obecnèho z jmu: nestaëì, kdyû Ëlensk st t prohl sì, ûe dan pr vnì p edpis chr nì tyto cìle ñ musì b t objektivnï pot ebn k jejich dosaûenì, ñ musì odpovìdat sledovanèmu cìli: sledovan cìl nesmì b t realizovateln jin mi prost edky; p i posuzov nì tèto podmìnky soud zjiöùuje, zda v danèm ËlenskÈm st tï neexistujì jinè, mènï restriktivnì prost edky, vyuûìvajìcì p ÌpadnÏ osvïdëenè Ñvzoryì p evzatè z legislativy jin ch Ëlensk ch st t, ñ nesmì b t ÑnadbyteËn ì k p edpis m stejnè Ëinnosti, kter m jiû poskytovatel sluûby podlèh v domovskèm ËlenskÈm st tï, v nïmû je usazen; nap. kontroly, vyûadovanè hostitelsk m Ëlensk m st tem, by jiû nemïly b t prov dïny domovsk m Ëlensk m st tem, vyûadovanè statistickè informace by nemïly b t zasìl ny p Ìsluön m ad m domovskèho ËlenskÈho st tu apod. Aby byly vnitrost tnì pr vnì p edpisy v souladu s komunit rnì legislativou, musì tyto podmìnky splúovat kumulativnï. Jin mi slovy, nebudou-li splúovat jednu z tïchto podmìnek, nap. proporcionalitu ve vztahu ke sledovanèmu cìli, bude to znamenat, ûe nejsou v souladu s komunit rnìm pr vem. Je takè t eba uvèst, ûe s komunit rnìm pr vem musì b t v souladu kaûd vnitrost tnì p edpis, aù je stanoven ve ejnopr vnìm nebo soukromopr vnìm org nem. Koncept obecnèho z jmu se pouûìv nejen na pr vnì PojistnÈ rozpravy 20 13

14 p edpisy p ijatè st tnìmi org ny ale takè na vnitrost tnì p edpisy soukromèho pr va, pro pojiöùovnictvì, jako nap. p edpisy o ËlenstvÌ v n rodnì kancel i ÑzelenÈ kartyì u pojiötïnì motorov ch vozidel nebo kodex chov nì p ijat p Ìsluön mi profesnìmi asociacemi pojiöùovacìch zprost edkovatel apod. 1.3 R mec smïrnic a jednotn pojistn trh Jednotn pojistn trh je d n rozsahem pojiöùovacìch smïrnic, kterè stanovì obez etn pravidla pro pojiöùovny, hodlajìcì provozovat pojiöùovacì Ëinnost v celèm EvropskÈm spoleëenstvì na z kladï jednotnèho pasu, vydanèho p Ìsluön m adem domovskèho ËlenskÈho st tu. PojiöùovacÌ smïrnice se tedy t kajì jak pojiöùovacì Ëinnosti, tak i org n, kterè tuto Ëinnost provozujì.»innosti, na nïû se vztahujì pojiöùovacì smïrnice KromÏ vlastnì pojiöùovacì Ëinnosti se smïrnice vztahujì na nïkterè dalöì finanënì Ëinnosti, jejichû nïkterè aspekty jsou srovnatelnè, zejmèna poûadavek na obez etn dohled v z jmu ochrany spot ebitele. A ze stejnèho d vodu smïrnice naopak neupravujì urëitè Ëinnosti, kterè spadajì spìöe do oblasti solidarity a distribuce neû soukromèho pojiötïnì a kapitalizace. PojiöùovacÌ Ëinnosti PojiöùovacÌ smïrnice neobsahujì definici pojiöùovacì Ëinnosti ani neposkytujì û dnou informaci o p esnè povaze tèto Ëinnosti. ObsahujÌ pouze klasifikaci ËinnostÌ podle odvïtvì, a to pro Ëel udïlov nì povolenì. Tato klasifikace je ve skuteënosti seznamem r zn ch typ rizik, kter majì b t kryta pojistnou smlouvou: doûitì Ëi smrt osoby, raz nebo nemoc, odpovïdnost jednotlivc nebo podnik, finanënì ökody, ökody na majetku atd. PodobnÏ pojiöùovacì smïrnice neurëujì charakter pojistnèho plnïnì. Od p ijetì smïrnice o asistenci turist m (1984) je zn mo, ûe pojistnè plnïnì m ûe b t poskytnuto v penïûnì formï nebo ve formï vïcnèho plnïnì a ûe neexistuje moûnost, jak pojiöùovnï zabr nit ve vïcnèm plnïnì; t etì odstavec preambule v öe zmìnïnè smïrnice uv dì, ûe ÑurËit Ëinnost nenì vylouëena z p sobnosti prvnì smïrnice z prostèho d vodu, ûe spoëìv v hradnï ve vïcnèm plnïnì, nebo v plnïnì, k nïmuû poskytovatel vyuûìv pouze sv ch vlastnìch zamïstnanc a vlastnìho vybavenìì. Pouze asistenënì Ëinnosti a pojiötïnì pr vnì ochrany, u nichû jsou ve SpoleËenstvÌ v raznè koncepënì odliönosti, byly ve zvl ötnìch smïrnicìch p esnï definov ny 7) 8). CelkovÏ lze tedy Ìci, ûe se evropsk legislativnì org n stavïl k definov nì pojiöùovacì Ëinnosti velmi zdrûenlivï a zasahoval pouze v p Ìpadech, kdy se v definicìch jednotliv ch Ëlensk ch st t vyskytly tak 7) SMÃRNICE RADY ze dne 10. prosince 1984, kterou se mïnì prvnì smïrnice (73/239/EHS) o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis t kajìcìch se p Ìstupu k podnikatelskè Ëinnosti v p ÌmÈm pojiötïnì jinèm neû ûivotnìm a jejìho v konu, a to zejmèna ve vztahu k asistenënìm sluûb m pro turisty (84/641/EHS). 8) SMÃRNICE RADY ze dne 22. Ëervna 1987 o koordinaci pr vnìch a spr vnìch p edpis, t kajìcìch se pojiötïnì pr vnì ochrany (87/344/EHS). 14 PojistnÈ rozpravy 20

15 velkè rozdìly, ûe by mohly negativnï ovlivúovat dnè fungov nì jednotnèho trhu. I kdyû byl z pr vnìho hlediska tento p Ìstup nedostateën, mïl urëit v znam, a to p edevöìm s ohledem na velkou r znorodost Ëinnosti a rizik a jejich budoucì v voj.»innosti vztahujìcì se k (ûivotnìmu) pojiötïnì SmÏrnice pro ûivotnì pojiötïnì se vztahujì na n sledujìcì operace Ñpokud jsou p edmïtem dohledu org n odpovïdn ch za v kon dohledu v pojiöùovnictvìì: ñ tontinnì operace, u kter ch je zaloûen spolek p ispïvatel s cìlem spoleënï kapitalizovat p ÌspÏvky a n slednï takto akumulovan aktiva rozdïlit mezi p eûivöì nebo mezi osoby opr vnïnè po zem el ch; ñ operace umo ov nì kapit lu zaloûenè na pojistnï-matematick ch kalkulacìch, u kter ch se za p edem dohodnutè jednor zovè nebo pravidelnï se opakujìcì platby stanovujì z vazky urëit ch v plat po urëitou dobu; ñ spr va skupinov ch penzijnìch fond, tj. operace spoëìvajìcì pro dotyën podnik ve spr vï investic a zvl ötï aktiv tvo ÌcÌch rezervy organizacì, kterè uskuteëúujì platby v p ÌpadÏ smrti nebo doûitì nebo v p ÌpadÏ ukonëenì nebo omezenì v dïleënè Ëinnosti bez ohledu na to, zda jsou doprov zeny pojiötïnìm kryjìcìm buô zachov nì kapit lu nebo minim lnì rokov v nos; ñ operace, prov dïnè pojiöùovacìmi spoleënostmi, kterè jsou uvedeny ve francouzskèm ÑCode des assurancesì v knize IV, hlavï 4, kapitole 1. SmÏrnice pro ûivotnì pojiötïnì se vztahujì takè na Ñoperace z visejìcì na dèlce lidskèho ûivota, kterè jsou stanoveny nebo upraveny pr vnìmi p edpisy o soci lnìm pojiötïnì, pokud jsou vykon v ny nebo spravov ny podle pr vnìch p edpis ËlenskÈho st tu pojiöùovacìmi podniky na jejich vlastnì riziko.ì»innosti, na nïû se pojiöùovacì smïrnice nevztahujì Z rozsahu smïrnic jsou vylouëeny Ëinnosti povinnèho st tnìho pojiötïnì (tj. Ëinnosti, kterè mohou slouûit jako alternativa ke zdravotnìmu pojiötïnì, tj. pojiötïnì tvo ÌcÌmu Ë st z konnèho systèmu soci lnìho zabezpeëenì) stejnï jako doplúkovè pojiötïnì (tj. Ñoperace prov dïnè jin mi organizacemi [...], jejichû p edmïtem Ëinnosti je poskytovat plnïnì osob m zamïstnan m nebo samostatnï v dïleënï Ëinn m, kterè pat Ì do jednoho podniku nebo skupiny podnik, jednoho oboru nebo skupiny obor, v p ÌpadÏ smrti nebo doûitì nebo ukonëenì nebo omezenì v dïleënè Ëinnostiì). VylouËenÌ tïchto ËinnostÌ je d no skuteënostì, ûe org ny, kterè spravujì tyto d vky p sobì na principu pay-as-you-go a jsou zaloûeny na skupinovè solidaritï. Ochrana z jm Ëlen tïchto organizacì tak nevyûaduje û dnou zvl ötnì finanënì regulaci, jak je tomu u organizacì, zaloûen ch na kapitalizaci. Jin mi slovy, vylouëenì st tnìho a doplúkovèho pojiötïnì nem û dnou souvislost s aspektem solidarity takovèho pojiötïnì (v poëet pojistnèho podle p Ìjmu pojiötïnce a nikoli podle v öe rizika). Ze stejnèho d vodu se pojiöùovacì smïrnice nevztahujì ani na pojiötïnì v voznìch vïr, provozovanè na Ëet nebo za podpory st tu. PojistnÈ rozpravy 20 15

16 Pojiöùovny se sìdlem ve SpoleËenstvÌ, podlèhajìcì smïrnicìm V z sadï vöechny pojiöùovny, kterè provozujì pojiöùovacì Ëinnost ve v öe uveden ch oblastech, podlèhajì pojiöùovacìm smïrnicìm. P edpokl dalo se vöak, ûe budou urëitè v jimky, odr ûejìcì p edevöìm specifick charakter nïkter ch org n v pojiöùovnictvì. Tak evropskè legislativnì org ny p edpokl daly, ûe by se smïrnice nemïly vztahovat na nïkterè org ny v pojiöùovnictvì, kterè z d vodu jejich pr vnìho postavenì splúujì poûadavky, pokud se t k bezpeënosti a jin ch finanënìch z ruk, Ñnebo jejichû Ëinnost se t k zce vymezenèho sektoru a je d na jejich stanovami.ì Org ny, n leûejìcì k nïkterè z n sledujìcìch kategoriì musì splúovat poûadavky finanënìch pravidel SpoleËenstvÌ. Na druhè stranï mohou ale takè tïûit z v hod, dan ch svobodou usazov nì nebo svobodou poskytov nì sluûeb.»lenskè st ty ale takè nemusì br t ohled na tuto pruûnost evropsk ch pr vnìch p edpis a mohou rozhodnout, ûe na takovè org ny budou pouûita ustanovenì obvykl ch pr vnìch p edpis. To se dïje nap. ve Francii u mal ch vz jemn ch pojiöùovacìch spolk s promïnliv m pojistn m, podlèhajìcìm z konìku pro pojiöùovnictvì, i kdyû objem jejich Ëinnosti nedosahuje hranice danè smïrnicì (1 mil. eur). MalÈ vz jemnè pojiöùovacì spolky s promïnliv m pojistn m (nebo plnïnìm) Na neûivotnì vz jemnè pojiöùovacì spolky, jejichû: Ñ1.stanovy obsahujì ustanovenì o v zvï ke zv öenì p ÌspÏvk nebo o snìûenì plnïnì, 2. Ëinnost nezahrnuje odpovïdnostnì rizika ñ ledaûe se jedn o doplúkovè krytì [...] nebo vïrov a ruëitelsk rizika, 3. roënì p Ìjem z p ÌspÏvk [...] nep evyöuje 5 mil. eur a 4. nejmènï polovina p Ìjm z p ÌspÏvk [...] poch zì od osob, kterè jsou Ëleny vz jemnèho pojiöùovacìho spolku, se nevztahujì ustanovenì smïrnic o neûivotnìm pojiötïnì. Takov v luka je zd vodúov na tìm, ûe tyto vz jemnè spolky nemohou kr t systèmov rizika ( vïr, z ruka) nebo dlouhotrvajìcì (odpovïdnostnì) rizika a majì ze z kona prost edky pro p izp sobov nì sv ch zdroj ke sv m z vazk m. PodmÌnky, uvedenè pod body 3 a 4 d le zaruëujì, ûe tato v luka neovlivnì rovnè konkurenënì podmìnky v r mci jednotnèho trhu.ì Z podobn ch d vod ûivotnì pojiöùovacì spolky, jejichû: Ñ1.stanovy obsahujì ustanovenì o zv öenì p ÌspÏvk nebo snìûenì plnïnì nebo moûnosti poû dat o p ispïnì jin ch osob, kterè se zav zaly pomoc poskytnout a 2. roënì p Ìjem z p ÌspÏvk [...] nep evyöuje 5 mil. eur ve t ech po sobï n sledujìcìch letech nepodlèhajì ustanovenìm ûivotnì smïrnice.ì Vz jemnè pojiöùovacì spolky, jejichû z vazky jsou plnï zajiötïny nebo nahrazeny PrvnÌ smïrnice stanovì, ûe se pr vnì p edpisy SpoleËenstvÌ nepouûijì v p ÌpadÏ vz jemn ch pojiöùovacìch spolk na takovè vz jemnè pojiöùovacì spolky, kterè uzav ely s jin mi spoleënostmi tohoto druhu dohodu umoûúujìcì plnè zajiötïnì pro pojistnè smlouvy jimi uzav en mi nebo podle nìû podnik ñ cesion p ebìr za cedujìcì podnik z vazky vypl vajìcì z takov ch pojistn ch smluv. 16 PojistnÈ rozpravy 20

17 Tato v luka je logick, neboù tyto spolky nenesou û dnè riziko. Na druhè stranï zajiöùujìcì subjekt, kter kryje vöechna rizika, smïrnicìm podlèh, a to i v p ÌpadÏ, ûe se jedn o zajiöùovnu. DalöÌ org ny, vyúatè z p sobnosti pojiöùovacìch smïrnic PojiöùovacÌ smïrnice se nepouûijì pro ÑËinnosti penzijnìch a vz jemnï podp rn ch spolk, jejichû plnïnì se mïnì v z vislosti na dostupn ch zdrojìch a kterè poûadujì na kaûdèm ze sv ch Ëlen pevnï stanoven p ÌspÏvekì. PrvnÌ smïrnice se rovnïû net kajì mal ch organizacì, kterè poskytujì materi lnì (nebo finanënì pomoc) osob m v nesn zìch nebo osob m poz stal m. Tak se PrvnÌ ûivotnì smïrnice nevztahuje na organizace, jejichû Ëinnost se omezuje na asistenci provozovanou v hradnï lok lnï a jejichû celkov roënì p Ìjem z tèto asistenënì Ëinnosti poskytnutè osob m v nesn - zìch nep es hne eur. PodobnÏ se PrvnÌ neûivotnì smïrnice nevztahuje na Ñorganizace poskytujìcì plnïnì v hradnï v p ÌpadÏ smrti, kdy v öe tïchto plnïnì nep es hne pr mïrnè poh ebnì n klady na jednu smrt nebo kdy je poskytov no vïcnè plnïnì.ì RozöÌ enì jednotnèho trhu o vöechny st ty EvropskÈho hospod skèho prostoru (European Economic Area ñ EEA) Jednotn trh se neomezuje pouze na ËlenskÈ st ty EvropskÈ unie. PrvnÌ smïrnice spr vnï p edpokl daly situaci, kdy bude mìt EvropskÈ spoleëenstvì moûnost ñ v souladu se Smlouvou ñ uzav Ìt dohodu s jednou nebo vìce t etìmi zemïmi a otev Ìt tak evropsk trh i pro jejich pojiöùovny, a to p i splnïnì podmìnek reciprocity a pouûitì takov ch opat enì, kter zaruëì dostateënou ochranu pojiötïn ch z Ëlensk ch st t. EvropskÈ spoleëenstvì takovè dohody dosud uzav elo s Islandem, Lichtenötejnsk m knìûectvìm a Norskem a takè se äv carskou konfederacì (viz odstavec 2.3). Podle dohody o EvropskÈm hospod skèm prostoru uzav enè v Oportu dne 2. kvïtna 1992 jsou ËlenskÈ st ty EEA (kterè nejsou Ëleny EvropskÈ unie ñ Island, LichtenötejnskÈ knìûectvì a Norsko) povaûov ny za souë st jednotnèho pojistnèho trhu, protoûe do svè legislativy transponovaly pojiöùovacì smïrnice. Pojiöùovny z tïchto t Ì zemì tak mohou provozovat pojiöùovacì Ëinnost na celèm zemì EvropskÈho hospod skèho prostoru, a to jak na z kladï pr va usazov nì, tak i na z kladï svobody poskytovat sluûby. A naopak, pouûitì systèmu jednotnèho pasu bylo pro ËlenskÈ st ty rozöì eno i na tyto t i zemï. Ëast v jednotnèm pojistnèm trhu nem pro tyto zemï jen obchodnì aspekt, ale m takè aspekt institucion lnì. ZaprvÈ, Island, LichtenötejnskÈ knìûectvì a Norsko se podìlì na Ëinnosti Konference org n dohledu EvropskÈ unie a jedn nì o protokolech o spolupr ci mezi tïmito org ny. D le se ve velkè mì e ËastnÌ i p Ìpravn ch pracì nad nov mi smïrnicemi, i kdyû p i jedn nìch Rady a EvropskÈho parlamentu pouze jako pozorovatelè. PojistnÈ rozpravy 20 17

18 2. FUNGOV NÕ JEDNOTN HO POJISTN HO TRHU Z praktickèho hlediska je Ëinnost jednotnèho trhu zaloûena na systèmu jednotnèho pasu a na spolupr ci org n dohledu Ëlensk ch st t. Pojiöùovny ze t etìch zemì podlèhajì zvl ötnìmu reûimu, kter byl v r mci EvropskÈ unie rovnïû harmonizov n. 2.1 Jednotn pas pro evropskè pojiöùovny ednì povolenì a jednotn pas Podle jednotnèho pasu, vytvo enèho t etìmi pojiöùovacìmi smïrnicemi, nepot ebujì evropskè pojiöùovny, hodlajìcì provozovat pojiötïnì v jinèm ËlenskÈm st tï neû v tom, v nïmû jsou usazeny, p edchozì povolenì od tohoto st tu, ale pouze od toho ËlenskÈho st tu v nïmû jsou usazeny. PovolenÌ, kterè jim p ed zah jenìm Ëinnosti udïlil p Ìsluön ad jejich domovskèho st tu, funguje jako jednotn pas a na jeho z kladï mohou vykon vat pojiöùovacì Ëinnost ve vöech st tech EvropskÈ unie. T etì smïrnice zachovaly pouze tzv. oznamovacì povinnost, kter je pouhou formalitou, a to pro Ëely vz jemnè informovanosti pojiöùoven a p Ìsluön ch org n dohledu. Jednotn pas pro pojiöùovny je konkrètnìm projevem kontroly domovsk m Ëlensk m st tem. Je vyd n s plnou odpovïdnostì ËlenskÈho st tu, v nïmû je pojiöùovna usazena a ostatnì ËlenskÈ st ty, v nichû hodl tato pojiöùovna provozovat Ëinnost, nemajì v tomto ohledu jakoukoliv pravomoc. Nemohou ani ovï ovat, do jakè mìry dan pojiöùovna splúuje harmonizovanè podmìnky, za nichû jì jednotnè povolenì bylo jeho domovsk m st tem udïleno. Jestliûe jsou p esvïdëeny, ûe Ëlensk st t nedodrûuje komunit rnì pr vnì p edpisy, mohou pouze poû dat Evropskou komisi, aby proti takovèmu domovskèmu st tu zas hla. P edbïûn oznamovacì povinnost u p eshraniënì Ëinnosti T etì smïrnice stanovì, ûe pojiöùovacì podniky hodlajìcì z Ìdit si poboëku v jinèm ËlenskÈm st tï, nebo vykon vat v nïm Ëinnost na z kladï svobody poskytov nì sluûeb, musì tuto skuteënost p edem ozn mit p ÌsluönÈmu adu, kterèmu podlèhajì a musì p edtìm, neû zah jì svoji Ëinnost, vyëkat na ukonëenì celè oznamovacì procedury. Jakmile je oznamovacì procedura ukonëena, nemusì b t toto ozn menì jakkoliv obnovov no, a to ani v p ÌpadÏ, kdy pojiöùovna poboëku zaloûì s urëit m Ëasov m zpoûdïnìm nebo, kdyû svoji Ëinnost prost ednictvìm FOS zah jì se zpoûdïnìm, a nemusì b t obnovov no dokonce ani v p ÌpadÏ, kdy poboëka svoji Ëinnost v hostitelskèm ËlenskÈm st tu doëasnï p eruöì. OznamovacÌ procedura p i z izov nì poboëky v jinèm ËlenskÈm st tï OznamovacÌ procedura pro z ÌzenÌ poboëky sest v ze t Ì etap: 1. etapa: Pojiöùovna ozn mì sv j mysl z Ìdit si poboëku v jinèm ËlenskÈm st tï p ÌsluönÈmu org nu dohledu, jemuû podlèh. K takovèmu ozn menì musì p ipojit pl n Ëinnosti poboëky (v nïmû jsou uvedena zejmèna pojistn odvïtvì, kter hodl provozovat) a z kladnì informace o poboëce (struktura, adresa, jmèno opr vnïnèho z stupce poboëky). 18 PojistnÈ rozpravy 20

19 2. etapa: P Ìsluön org n, kter nad pojiöùovnou vykon v dohled, posuzuje ozn men z mïr ñ p imï enost administrativnì struktury, finanënì postavenì pojiöùovny, bez honnost, vzdïl nì a odbornè zkuöenosti vedoucìch pracovnìk poboëky nebo opr vnïnèho z stupce ñ a do t Ì mïsìc p ed relevantnì informace p Ìsluön m ad m ËlenskÈho st tu, v nïmû hodl poboëka p sobit (tzv. ËlenskÈmu st tu poboëky), a to spolu s osvïdëenìm potvrzujìcìm, ûe pojiöùovna splúuje poûadavky minim lnì mìry solventnosti. 3. etapa: v p ÌpadÏ pot eby sdïlì p ÌsluönÈ ady hostitelskèho ËlenskÈho st tu ñ do dvou mïsìc ñ org nu dohledu pojiöùovny podmìnky, za nichû m ûe pojiöùovna Ëinnost ve ËlenskÈm st tï poboëky vykon vat v obecnèm z jmu. Jakmile je zavröena t etì etapa, m ûe poboëka zah jit Ëinnost ñ tj. dva mïsìce po p ed nì ozn menì p Ìsluön m org n m ËlenskÈho st tu poboëky, nebo potè, co p ÌsluönÈ org ny ËlenskÈho st tu poboëky na ozn menì odpovïdïly. Cel oznamovacì procedura pro z ÌzenÌ poboëky je pomïrnï sloûit a zdlouhav ñ pojiöùovna musì p edloûit relativnï rozs hlè podklady ñ a m ûe trvat aû 5 mïsìc, pokud p ÌsluönÈ org ny vyuûijì nejzazöì termìny, kterè smïrnice stanovì. OznamovacÌ procedura pro FOS v jinèm ËlenskÈm st tï Tato oznamovacì procedura je jednoduööì a kratöì; sest v pouze ze dvou etap. 1. etapa: Pojiöùovna hodlajìcì provozovat pojiöùovacì Ëinnost v jinèm ËlenskÈm st tï v r mci svobody poskytov nì sluûeb ozn mì tento mysl ad m dohledu domovskèho ËlenskÈho st tu. V ozn menì uvede povahu rizik nebo z vazk, kterè hodl v jinèm ËlenskÈm st tï poskytov nì sluûeb pojiöùovat. 2. etapa: Do jednoho mïsìce od data ozn menì musì p Ìsluön org n dohledu domovskèho ËlenskÈho st tu p edat toto ozn menì p Ìsluön m ad m ËlenskÈho st tu poskytov nì sluûeb ñ spolu s potvrzenìm, ûe pojiöùovna splúuje poûadavek mìry solventnosti, a seznamem pojistn ch odvïtvì, pro kter m pojiöùovna povolenì. PotÈ, co je zavröena druh etapa, informuje p Ìsluön org n dohledu domovskèho ËlenskÈho st tu pojiöùovnu, ûe m ûe v danèm ËlenskÈm st tï zah jit Ëinnost prost ednictvìm FOS, aniû by musela Ëekat na odpovïô p Ìsluön ch ad ËlenskÈho st tu poskytov nì sluûeb. NicmÈnÏ tento postup nebr nì ËlenskÈmu st tu poskytov nì sluûeb v tom, aby zaslal p ÌsluönÈmu org nu dohledu, jemuû pojiöùovna podlèh, informaci ñ kter musì b t p ed na pojiöùovnï ñ o ustanovenìch, t kajìcìch se obecnèho z jmu, pouûìvan ch na jeho zemì a vztahujìcìch se k Ëinnostem, kterè pojiöùovna hodl prost ednictvìm FOS provozovat. Tato procedura tak m ûe trvat nejdèle jeden mïsìc. 2.2 Spolupr ce org n dohledu Spolupr ce org n dohledu Ëlensk ch st t je velmi d leûitou souë stì p i zav dïnì jednotnèho pasu a prvkem ke zmìrnïnì nïkter ch omezujìcìch p edpis, kterè vstoupily v platnost p ed p ijetìm t etìch pojiöùovacìch smïrnic (nap. o umìstïnì aktiv). Tato spolupr ce zaloûen na smïrnicìch, byla ustavena protokolem o spolupr ci p ijat m v SiennÏ v roce 1997 (Sienna Protocol) org ny dohledu Ëlensk ch st t EvropskÈ unie. KromÏ ËinnÈ implementace svobody usazov nì PojistnÈ rozpravy 20 19

20 a svobody poskytov nì sluûeb tento protokol stanovì v kon Ñsoloì dohledu (zejmèna nad poboëkami v zahraniëì), pouûitì pr vnìch p edpis hostitelskèho ËlenskÈho st tu a podmìnky pro v mïnu statistick ch informacì v r mci jednotnèho trhu. Je t eba zd raznit, ûe protokol nenì komunit rnìm pr vnìm p edpisem, a tak jakèkoliv spory ohlednï jeho implementace nemohou b t rozhodov ny SoudnÌm dvorem Evropsk ch spoleëenstvì, ale pouze v procesu konzultacì v r mci Konference org n dohledu EvropskÈ unie. V kon dohledu v r mci jednotnèho trhu V kon nad Ëinnostmi vykon van mi v zahraniëì prost ednictvìm poboëky Princip dohledu domovsk m Ëlensk m st tem ve skuteënosti znamen, ûe org ny dohledu odpovìdajì za dohled nad veökerou ËinnostÌ pojiöùoven, kterè jim podlèhajì, a to vëetnï Ëinnosti vykon vanè jejich poboëkami v zahraniëì nebo vykon vanè p Ìmo prost ednictvìm FOS. Tak org ny dohledu mohou od pojiöùoven, kterè jim podlèhajì vyûadovat, aby jim jejich poboëky usazenè v jinèm ËlenskÈm st tï zp Ìstupnily veökerè dokumenty nezbytnè pro v kon jejich Ëinnosti. Org ny dohledu mohou takè vykon vat öet enì Ñna mìstïì p Ìmo v poboëce, aby mohly zìskat dalöì nebo ovï it jiû d Ìve poskytnutè informace pro posouzenì stavu poboëky a kvality jejì Ëinnosti (viz nap. Ël. 14 smïrnice 92/49/EHS). Na druhè stranï org ny dohledu hostitelskèho ËlenskÈho st tu nemajì pravomoc vykon vat dohled nad poboëkami usazen mi na jejich zemì a n leûejìcìmi pojiöùovn m z jin ch Ëlensk ch st t. NicmÈnÏ Sienna Protocol p edpokl d, ûe se org ny dohledu hostitelskèho ËlenskÈho st tu mohou kontroly v takov ch poboëk ch v urëitè mì e Ëastnit, avöak pouze spoleënï s org nem dohledu ÑdruhÈ stranyì, tj. s org nem dohledu ËlenskÈho st tu, kter m pro takov dohled nad svojì poboëkou pravomoc, a to za urëit ch podmìnek: ñ musejì b t druhou stranou informov ny o kaûdèm n vrhu na öet enì na mìstï a ñ jestliûe se m takov kontrola uskuteënit na jejich zemì, mohou druhou stranu poû dat o orientaënì program p edpokl danèho öet enì na mìstï (aniû by druhou stranu ovlivúovaly, pokud se t k dodrûenì tohoto programu) a mohou se dokonce Ëastnit finanënì kontroly, a to Ñv mezìch kontroly prov dïnè druhou stranou a potè, co druhou stranu o svè Ëasti informovalyì, ñ mohou dokonce poû dat p ÌsluönÈ ady druhè strany, aby mohly samy öet enì na mìstï provèst, a to v jejich zastoupenì. AËkoliv p ÌsluönÈ org ny dohledu hostitelskèho ËlenskÈho st tu nemajì pravomoc vykon vat dohled nad poboëkami usazen mi na jejich zemì, ponechaly si pr vo b t informov ny a pr vo urëitè podpory druhè strany. Pokud se t k org n dohledu domovskèho ËlenskÈho st tu, mohou poëìtat s pomocì druhè strany p i öet enì na mìstï v poboëk ch usazen ch na jejich zemì, coû m ûe v znamnï p ispït k p ekon nì nïkter ch p ek ûek (nap. jazykov ch). Pojiöùovny v obtìûnè situaci a zabezpeëenì z jm pojiötïn ch Stejn koncept pr va na informace a podporu druhè strany je uplatúov n i v p ÌpadÏ p Ìstupu k pojiöùovn m, kterè jsou v obtìûnè situaci. Vz jemn informovanost, zejmèna jestliûe existujì rozporn rozhodnutì 20 PojistnÈ rozpravy 20