KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař

Transkript

1 KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ Filip Kuchař

2 Proč toto téma? Podmětem jeden z výsledků kulatého stolu CŠM z Pedagogický výzkum a pedagogická praxe soulad, antipatie či lhostejnost? všichni vnímáme ty ostatní jako součást školství, ale Enormní rozsah osob podílejících se na směrování školské politiky politici, úředníci, ředitelé, akademici, inspektoři, zaměstnanci škol, zákonní zástupci, podnikatelé. a jejich rozdílné vize, cíle, partikulární zájmy a očekávání od školství ale také jejich rozdílné chování, způsoby jednání, vzdělanost = Výsledkem snaha o pohled na různorodost hlavních představitelů školské politiky na regionální úrovni a stavu dnešní společnosti

3 Obsah příspěvku: Společnost ve které školství řídíme chování člověka je výsledkem součinnosti dvou činitelů: tlaku vnějšího okolí a osobnosti člověka BAUMAN, Z.: Sociologie. Praha 1965, str. 267 globalizace informační společnost tekutá fáze modernity Manažeři podílející se na školské politice politik úředník ředitel školy Co spojuje a rozděluje jednotlivé manažery ve školství Vzdělanost a kompetentnost Vize a cíle Představa o rolích ostatních manažerů Komunikace manažerů

4 Společnost, ve které školství Globalizace řídíme vznik globálních společností ovlivňující veřejný sektor přebírání faktické moci samospráv těmito společnostmi = výsledkem ovlivňování politických rozhodnutí příkladem NERV = výdaje na vzdělávání, které vynakládají české podniky, jsou zhruba poloviční oproti průměru zemí EU, ale kdo reprezentuje tyto velké české podniky? KALOUS J., VESELÝ A.: Vzdělávací politika ČR v globálním kontextu. Praha 2006, str. 31 hrozbou přebírání faktické moci i jinými privátními subjekty = příkladem reforma regionálního financování školství ve vztahu k soukromému školství nebo např. = rušení škol > stanovená politika snižování kapacit víceletých gymnázií, realita snižování kapacit odborných učilišť

5 Společnost, ve které školství řídíme Informační společnost společnost opírající se o shromažďování, využívání a šíření informací předpokladem je, že nárůst informací bude vyžadovat týmovou spolupráci ve veřejném sektoru výsledkem lze sledovat chybějící zastřešení odborníků z různých společensko vědných oborů při řešení různých společenských zadání Tekutá fáze modernity negativní hodnocení stavu dnešní společnosti protiváhou ke globalizaci a informační společnosti průvodním jevem strach a nejistota z neustálých změn

6 Manažeři podílející se na školské politice Politik kdo provozuje politiku, usiluje o moc. O moc buď jako prostředek ve službách jiných cílů nebo o moc pro moc, pro požitek pocitu prestiže, který dává WEBER, M.: Politika jako povolání. In: Weber, M.: Výbor z díla. Praha 1969, str. 158 politické prostředí projevy oligarchického chování politici s kompetencí školství profesní vztah ke vzdělávací politice nebo u jednobarevné vlády s neslabší pozicí ve straně u koaličního uspořádání vlády slabší koaliční partner = slabá vyjednávací pozice = ospravedlňující nekompetentnost (4 roky volební období) = nízká vzdělanost (nevnímání politické fce jako manažera)

7 Manažeři podílející se na školské politice

8 Manažeři podílející se na školské politice Úředník absence u obcí I. stupně ztížená pozice politiků i ředitelů škol základní úkoly vytvoření odborného zázemí politikovi sladění cílů politika s platnou legislativou při udržení kvality školství vytvoření podmínek ředitelům škol pro jejich tvůrčí práci hrozbou je politizování této funkce v souvislosti s oligarchickým chováním dosazování přátel = slabá pozice směrem k řízeným školám = nekompetentnost = nízká vzdělanost řešena pověřením vedení

9 Manažeři podílející se na školské Ředitel školy politice lídr, manažer a učitel v jedné osobě řízení vysoce kvalifikovaného týmu zaměstnanců základní úkoly řídit školu tak, aby co nejefektivněji realizoval očekávané cíle, a to jak žáků a zákonných zástupců, tak i zřizovatele (politiků) zvládat výkon všech manažerských funkcí, jejichž výkon je v privátním sektoru dělen, a to plánování, organizování, výběr a řízení zaměstnanců a kontrolu hrozbou je nové nastavení funkčního období na 6 let, které zhoršuje sociální jistoty a může mít vliv na úbytek mladších manažerů, zvláště mužů.

10 Co spojuje a rozděluje jednotlivé manažery ve školství Vzdělanost a kompetentnost Politik nejvyšší pravomoci nejnižší vzdělanost, nepochopení své zodpovědnosti a povinnosti vyplývající z řídící funkce nezájem o problematiku školství Úředník Žádné pravomoci vysoká zodpovědnost za činnost politika povinné vysokoškolské vzdělání (viz. hrozba pověřování) základní odborná znalost zajišťována ZOZ (mimo MŠMT) zájem o problematiku školství stav školství jeho vizitkou Ředitel školy nízké pravomoci (při společném řízení školské politiky) nejvyšší požadavky na vzdělání stanovené z. 563/2004 Sb. enormní zájem o problematiku školství

11 Co spojuje a rozděluje jednotlivé Vize a cíle Politik manažery ve školství volební programy odpovídají jejich zájmu = témata se vyprazdňují získat moc, což znamená uspět ve volbách = zájem o voliče, ne děti deformace vnímání společenské důležitosti kvalitního vzdělávání Úředník vytvoření kvalitní nabídky vzdělávacích služeb ve svěřené oblasti realizování školské politiky dle volebního programu při zachování její funkčnosti a kvality vytvoření pozitivního klimatu pro práci ředitelů škol, které řídí Ředitel školy vytvoření kvalitního vzdělávacího zařízení a dosažení ohodnocení = nastavení pozitivního klimatu s politikem a úředníkem pro svoji práci = Nastavení pozitivního klimatu ve své škole

12 Co spojuje a rozděluje jednotlivé manažery ve školství Představa o rolích ostatních manažerů Politik očekává že jeho cíle a vize budou v euforii přijaty, neboť je to to nejlepší za posledních 23 let. Ředitel školy očekává, že konečně politik přijme osobní zodpovědnost za svoji kompetenci a bude projevovat zájem o problémy a následná řešení ve školské politice, přivítal by i jeho částečnou fundovanost v oboru očekává kompetentního úředníka, který mu bude vytvářet podmínky pro klidnou práci Úředník očekává od politika minimální aktivní zájem o svěřené školství očekává od ředitele vytvoření špičkového vzdělávacího zařízení za minimální finanční náklady

13 Co spojuje a rozděluje jednotlivé manažery ve školství Komunikace manažerů Politik hlavní komunikace probíhá s voliči a politiky následuje komunikace s úřadem obce či kraje a s médii až na posledním místě figuruje komunikace s ostatními subjekty Úředník hlavní komunikace probíhá s řediteli škol a politiky následuje komunikace se zákonnými zástupci minimálně s medii většinou řešeno přes tiskového mluvčího Ředitel školy hlavní komunikace se zákonnými zástupci (voliči) a zaměstnanci následuje komunikace s úředníkem minimální komunikace pak probíhá s politikem (záleží na tématu)

14 Slovo závěrem Prostředí politických elit a jejich vnímání společenských norem od zbývajících společenských skupin, je tak odlišné, že spolupráce na řízení školské politiky bude vždy vyžadovat nutnost tato rozdílná specifika vnímat a s ohledem na postavení politických elit ve vzdělávacím systému je i respektovat. Při pohledu na jednotlivé manažery ve školství je možná úzká spolupráce pouze mezi úředníky a řediteli škol, a je potřeba se zamyslet kam vnitřně má úředník blíž, zda-li k zřizovateli nebo škole. Jedinou společenskou skupinou, kterou jsou ochotny politické elity respektovat jsou občané voliči. Tedy ti, kteří komunikují s úředníky a řediteli jako zákonní zástupci. Proto jako jediný prostor pro zlepšení celkového stavu školské politiky vidím především v začlenění rodičovské veřejnosti do života škol a školských zařízení. Probuzení opravdového zájmu o vzdělávání dětí mezi rodičovskou veřejností se může stát důležitým aktivačním prvkem mezi všemi zainteresovanými skupinami podílejících se na řízení školství.

15 Děkuji za pozornost