Využití CT a MR k diagnostice a kontrole terapie fraktur os scaphoideum

Transkript

1 Jihoeská Univerzita v eských Budjovicích Zdravotn sociální fakulta Využití CT a MR k diagnostice a kontrole terapie fraktur os scaphoideum Bakaláská práce Vypracovala: Jindiška Hegerová Vedoucí práce: MUDr. Jií Tesa, Ph.D. V eských Budjovicích 15. kvtna 2007

2 Prohlášení: Prohlašuji, že svou bakaláskou práci jsem vypracovala samostatn pouze s použitím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném znní souhlasím se zveejnním své bakaláské práce, a to v nezkrácené podob elektronickou cestou ve veejn pístupné ásti databáze STAG provozované Jihoeskou univerzitou v eských Budjovicích na jejích internetových stránkách. V eských Budjovicích 15. kvtna

3 Podkování: Dkuji MUDr. Jiímu Tesai, Ph.D., za odborné a laskavé vedení, trplivost a as, který mi poskytl v prbhu vypracování mé bakaláské práce.

4 Abstract CT and MR using for diagnostics and therapy controle of scaphoid fracture In the opening part of this thesis I focused on the description of wrist anatomy and os scaphoideum, carpo kinetics, mechanism of injury origin, types of fractures and their classification. Next part contains the description of particular examination techniques that are ordered from the most basic to those that are technically more demanding. These techniques are ordered according to present examination algorithm. Following part deals with therapeutic processes. There is a list of therapeutic processes. Type of treatment depends on the type of fracture and influences the length of wrist fixation and physiotherapy. I mention the basic principle of a particular technique in all diagnostic methods and I advert to elaborate examination protocols used in our department. I also mention advantages and disadvantages of the most modern display methods (CT and MR). In the closing part I introduce results that I obtained by data gathering during the particular time period (form of retrospective study). From these data I have an impression that although the X-ray is the basis, it is no longer the golden standard because of various reasons such as longer time spent on acquiring a quality X-ray picture, problems with cooperation with patients and deletion or summation of body structure details in an X-ray picture. CT contribution consists in a definite fracture confirmation or exclusion. It has a crucial importance when determining the type of treatment and assessing fracture consol MR is used especially for diagnosis of soft tissues and it is also recommended for diagnosis of subsequent consequences. But for its financial expensiveness it is not used in our department for urgent diagnosis of fractures os scaphodeum.

5 Obsah Úvod Souasný stav dané problematiky Anatomie ruky Anatomie zápstí kostný podklad zápstí Anatomie os scaphoideum Cévní zásobení os scaphoideum Kinetika ruky Historie Kinetika zápstí Kinetika scaphoidea Zmny v kinetice zápstí Mechanismus poranní Fraktury os scaphoideum Klasifikace fraktur os scaphoideum Vyšetení zápstí Anamnéza Fyzikální vyšetení zápstí Zobrazovací vyšetení fraktur Algoritmus vyšetení úraz zápstí Pehled zobrazovacích vyšetovacích metod a jejich princip Rtg vyšetení základní princip CT vyšetení základní princip MR vyšetení základní princip Nukleární medicína - scintigrafie Artrografie Terapie fraktur os scaphoideum Léba akutních fraktur stední tetiny scaphoidea Konzervativní léba Operaní léba akutních zlomenin scaphoidea Léba akutních fraktur proximální tetiny scaphoidea Léba akutních fraktur distálního tetiny scaphoidea Cíl práce a hypotézy Cíl práce Vytvoení nejoptimálnjšího algoritmu vyšetení os scaphoideum Hypotézy MDCT je metodou volby pi diagnostice fraktur os scaphoideum Využití MR pi diagnostice fraktur os scaphoideum je pínosným vyšetením a je nutné ho zaadit do vyšetovacího algoritmu Metodika Rtg snímky os scaphoideum Základní projekce zápstí a os scaphoideum Pehled rtg projekcí karpu a os scaphoideum Parametry vyšetení... 35

6 3.1.4 Filmový materiál, formát Spirální multidetektorové CT (MDCT) Vyšetovací protokol Skenovací a zobrazovací parametry Skenovací parametry / akviziní parametry Obrazové parametry Postup CT vyšetení Magnetická rezonance Vyšetovací protokol Skenovací parametry Výhody rtg, MDCT a MR v diagnostice fraktur os scaphoideum Výhody rtg Výhody MDCT Výhody MR Nevýhody rtg, MDCT a MR v diagnostice fraktur os scaphoideum Nevýhody rtg Nevýhody MDCT Nevýhody MR Vyšetovaný soubor pacient Výsledky Diskuze využití nejnovjších vyšetovacích metod MDCT a MR pi diagnostice a kontrole terapie fraktur os scaphoideum Závr Seznam použité literatury Klíová slova Použité zkratky Pílohy Tabulka ceník jednotlivých vyšetení 10.2 Rtg snímky os scaphoideum v PA a laterální projekci (kontrola pozice Herbertova šroubu) 10.3 Rtg snímek a CT sken (fraktura stední tetiny scaphoidea) 10.4 CT skeny os scaphoideum 10.5 CT skeny os scaphoideum, VRT rekonstrukce 10.6 MR snímky os scaphoideum

7 Úvod Problematice zápstí, konkrétn fraktur os scaphoideum, se vnuje minimální množství lánk odborné literatury. Pokud se njaké objevily, týkaly se zejména fraktur distálního konce radia. Zlomeniny os scaphoideum (os naviculare, kosti lunkové) reprezentují % všech fraktur karpu [6]. Jedná se o nejastjší frakturu karpálních kstek. Tento typ zlomeniny musí být brán v úvahu pi každém poranní zápstí, nebo 2-5 % tchto zlomenin není na prvním rentgenovém snímku patrno [19]. Vtšina zlomenin os scaphoideum se pi adekvátní léb hojí bez komplikací, komplikacemi je provázeno asi 10 % fraktur. Jedná se o fraktury, které mají souvislost se specifickým anatomickým uspoádáním a morfogenezí této kosti. Mže dojít ke zmnám, které následn handicapují postižené, jimiž jsou zejména mladí lidé v produktivním vku [14]. Do praxe jsou proto stále zavádny nové diagnostické a terapeutické postupy ve snaze zkvalitnit lébu tchto poranní. Os scaphoideum a její patologii je možno zobrazit nejen pomoci rentgenových snímk v rzných projekcích, ale i pomocí dalších vyšetovacích metod poítaovou tomografií, magnetickou rezonancí, ultrazvukem i kostní scintigrafií. CT obraz zásadním zpsobem ovlivní rozhodování o typu léby, délku imobilizace zápstí, následnou rehabilitaci a výsledný stav. Ve své práci se proto snažím o shrnutí a porovnání posledních poznatk a nejmodernjších postup, zejména pínos MDCT a MR vyšetení, které vedou k co nejefektivnjší diagnostice a následn i terapii fraktur os scaphoideum. Všechny podklady k této problematice jsem získala v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlín. 7

8 1 Souasný stav dané problematiky 1.1 Anatomie ruky Anatomie zápstí kostný podklad zápstí Kostný podklad zápstí tvoí distální ásti kostí pedloktí (radius a ulna) a ob ady kstek zápstních (obr. 1). Obr. 1. Anatomie kostí zápstí Distální konec kosti vetenní, radia, je rozšíený a z jeho laterálního okraje vystupuje distáln dobe hmatný bodcovitý výbžek, processus styloideus. Radius je na distálním konci opaten plochou pro spojení s kostmi zápstními, fascies articularis carpalis, a záezem obráceným proti uln, incisura ulnaris, kde je kloubní plocha pro spojení s hlavicí ulny. Karpální kloubní plocha je rozdlena na mediální oddíl pro spojení s os lunatum, a laterální oddíl, který artikuluje s os scaphoideum a vybíhá až na processus styloideus. Ob jamky jsou konkávní ve smru dorzopalmárním i radioulnárním a palmárn jsou oddleny záezem ve kterém zaíná lig. 8

9 radioscaphoideolunatum. Celá karpální kloubní plocha je sklonna 5-10º palmárn a 15-20º ulnárn. Na pední ploše je silná hrana, hmatná pes probíhající šlachy flexor 2 cm proximáln od thenaru. Tsn nad hranou jsou drobné otvory pro cévy. Na dorzální stran distálního konce radia jsou otisky šlach extenzor zápstí a prst. Dorzální plocha nese hmatný hrbolek, na jehož laterální stran probíhají šlachy m. extenzor carpi radialis longus a brevis a mediáln se kolem hrbolku v úhlu asi 45º otáí šlacha m. extenzor policis longus. Na dorzální stran jsou otvory pro cévy v hranách oddlujících žlábky pro šlachy nebo na dn tchto žlábk. Distální epifýza rádia je zásobena z a. interossea anterior a z a. radialis prostednictvím palmárního a dorzálního radiokarpálního oblouku. Do baze processus styloideus vstupuje pímá céva z a. radialis. Distální konec radia se šlachami na dorzální stran je pes kži hmatný vetn processus styloideus, který slouží jako hmatný mrný bod [19]. Distální konec kosti loketní, ulny, je zúžen do hlaviky, caput ulnae. Kolem obvodu hlaviky je kloubní ploška pro spojení s distálním koncem radia, circumferentia articularis, a distáln je druhá ploška, na kterou naléhá discus articularis. Z dorzálního okraje hlaviky vystupuje distální výbžek, processus styloideus ulnae. Na dorzální stran je mezi výbžkem a hlavikou žlábek pro šlachu m. extenzor carpi ulanaris. Distální epifýza ulny je zásobena z a. interossea anterior a z a. ulnaris pes palmární a dorzální radiokarpální oblouk. Jemné vtviky vstupují do kosti pi obvodu circumferentia articularis ulnae a po stranách processus styloideus v oblasti jeho baze. Processus styloideus ulnae je spolu s caput ulnae hmatný a viditelný na hbetní stran dolního okraje pedloktí [4]. Distáln od radia a ulny je osm kostí zápstních, ossa carpi, uspoádaných ve dvou adách po tyech. Proximální adu tvoí z radiální strany k ulnární tyto kosti: kost lunková (os scaphoideum), kost polomsíitá (os lunatum), kost trojhranná (os triquetrum), kost hrášková (os pisiforme), která je pipojena palmárn k os triquetrum. Proximální ada (s výjimkou os pisiforme) má smrem k pedloktí konvexní kloubní plošky, které tvoí jako celek eliptickou hlavici zapadající do vyhloubené plochy distálního konce radia. 9

10 Distální adu tvoí ze strany radiální: kost mnohohranná vtší (os trapezium), kost mnohohranná menší (os trapezoideum), kost hlavatá (os capitatum) a kost hákovitá (os hamatum) [1,2,4] Anatomie os scaphoideum Os scaphoideum je proximálním smrem vyklenutá konvexn a artikuluje s distální ploškou radia, diastální plocha je rozdlena na dv nestejn velké plošky. Vtší z nich se spojuje s os trapezium, menší s os trapezoideum. Ulnární plocha je opt rozdlena na dva oddíly: horní pro os lunatum a dolní, konkávní, pro os capitatum. Palmární plocha je pibližn trojúhelníkovitého tvaru a bez ostré hranice pechází v tuberculum ossis scaphoidei. Na hrbolku zaínají nkteré krátké svaly palce a upíná se zde retinaculum flexorum. Tuberculum je hmatné a nkdy i viditelné v proximálním okraji thenaru. Dorzální plocha je velmi úzká a po celé její délce probíhá mlký žlábek. Kost má omezené množství nutritivních cév, proto se její zlomeniny velice špatn hojí. Zdrojem cévního zásobení je vtšinou a. radialis, vtévky vstupují do kosti ve žlábku na dorzální ploše a palmárn na tuberculum ossis scaphoidei [19] Cévní zásobení os scaphoideum Vtve a. radialis: nutritivní cévy vstupují z 75 % do kosti z dorzální plochy, 25 % cév je z palmární strany, jinak je prakticky celá kost kryta kloubní chrupavkou. Os scaphoideum proximale nemá u cca 33 % kostí žádné nebo jen velmi slabé nutritivní cévy. Mezi cirkulací scaphoideum proximale, isthmu a distale nejsou žádné významnjší interosseální anastomosy, z toho plyne omezení prtoku až na 100 % u zlomenin proximální ásti, 30 % isthmu, zatímco distální ást není avaskulární nekrosou bezprostedn ohrožena [4,14,]. Shrnutí: Os scaphoideum je klinicky nejvýznamnjší a nejvtší kostí proximální ady karpu, je basí laterálního pilíe kostí zápstních S podélnou osou karp svírá dlouhá osa kosti úhel 45º 10

11 Tvar pesýpacích hodin se stední zúženou partií (isthmus). Jde o ti morfologicky odlišné oddíly: scaphoideum proximale, isthmus a scaphoideum distale Spongiosa je hlavní stavební komponentou kosti, stabilnjší trámce jen v oblastí zúžení Za klasickou polohu ruky, pi které dochází k fraktue kosti, je považována 97º dorzální flexe a 7-10º radiální dukce. Petížení distálního scaphoidea a anatomicky mén pevného isthmu stižnými silami se odráží i v etnosti a lokalizaci zlomenin: scaphoideum distale 10 %, isthmus 70 % Od ostatních kostí karpu se liší zpsobem cévního zásobení. Os scaphoideum je zásobena pouze vtví pímo z a. radialis 1.2 Kinetika ruky Historie Jako u vtšiny jiných kloub je milníkem ve studiu pohyb v oblasti karpu objevení rentgenu. Již v roce 1896 Bryce popsal 8 karpálních kostí, pi sledovaní vlastního zápstí pod rentgenem. Rozvoj dalších zobrazovacích metod, a pímých, i nepímých, postupn vedlo k pesnjšímu pochopení jednotlivých pohyb. Dlouho byl sledován pohyb zápstí pouze ve smyslu extenze a flexe. Až v sedmdesátých létech dvacátého století implantovali Andrews a Youm kovovou znaku do jednotlivých kostí a použitím projekce ve dvou rovinách sledovali pod skiaskopickou kontrolou pohyb karpu [19]. Prokázal se tak dvouosý charakter pohyb jednotlivých kostí zápstí, tzn. pohyb zápstí je sumace pohyb flexn-extenních a pohyb mezi radiálnía ulnární dukcí, piemž oba pohyby mají osu rotace kolem hlaviky kapitáta. K popisu postavení karpu jsou používány dv základní hodnoty (karpální výška a ulnokarpální vzdálenost), které jsou základem popisu kinetiky zápstí a prvními veliinami popisujícími patologii zápstí. Dle souasných poznatk je nutné chápat kloubní plochy jednotlivých kostí jako samostatné klouby a jejich interoseální vazy jako kolaterální vazy tchto kloub, které se významn podílejí na jejich stabilit [14,22]. 11

12 Z pohledu na anatomii zápstí a sval, které se podílejí na jeho funkci, je nutné si uvdomit, že musculus flexor carpi ulnaris je jediný sval, který se alespo ásten upíná na karpus. Ostatní svaly pohybující zápstím se upínají na baze metakarp. Proximální ada je kompletn zbavena šlachových úpon, proto se mluví o vmezeeném nestabilním segmentu, který se pohybuje až penesen pi pohybu segment distálních. To znamená, že pohyb zaíná psobením sval u baze metakarp. Jednotlivé pohyby karpu jsou tedy sumací dílích pohyb, které vznikají pomocí tahu jednotlivých sval [4, 8] Kinetika zápstí Pohyb zápstí je teba chápat jako souhrn pohyb jednotlivých kostí karpu mezi sebou. To znamená pohyb mezi jejich kloubními plochami a kloubní plochou distálního radia. Pohyb mezi jednotlivými kostmi distální ady karpu a metakarpy je malý, i když existuje. Mnoho obtíží v oblasti zápstí vzniká primárn nebo sekundárn z poruchy kinetiky. Studiem kostní mechaniky, jak fyziologické, tak patologické lze lépe pochopit složité pohyby v oblasti karpu a umožní modelování patologických proces a mohou pomoci terapii poškození zápstí [19] Kinetika scaphoidea Os scaphoideum se nachází v proximální ad zápstních kstek, která svojí volností umožuje kostem pohyby ve všech tech rovinách. Bhem extenze os scaphoideum extenduje, ale také supinuje o 6º a duktuje radiálním smrem o 4º. Naopak pi flexi zápstí dochází nejen k flexi scaphoidea o 58º, ale i k ulnární dukci o 18º a pronaci o 10º. Tento soubor pohyb se vysvtluje funkcí radioscaphoideocapitátního vazu, který brání isté flexi os scaphoideum. Sférický (konvexokonkávní) tvar scaphoideocapitátního kloubu zde má také znaný vliv. Osa rotace scaphoidea bhem flexe a extenze je tém paralelní s radioscaphoideocapitátním vazem a není umístna pesn ve stedu jeho konvexity, ale nkolik milimetr distáln. V dsledku toho dochází nejen ke kolébání scaphoidea, ale i ke klouzavému pohybu mezi proximálním pólem scaphoidea a radiem. To pak vysvtluje, pro se kontakt mezi scaphoideem a 12

13 radiem mní z radiálního postavení do více palmárního a ulnárního pi pohybu z flexe do extenze. Bhem radiální dukce je pohyb os scaphoideum kombinací radiální dukce (5º), palmární flexe (13º) a malé proximální rotace. Pi ulnární dukci dochází k opanému pohybu scaphoidea, pi radiální dukci se pesunuje kontakt mezi scaphoideem a radiem radiáln od centra a naopak pi ulnární dukci ulnárnji [19, 21] Zmny v kinetice zápstí Není-li narušena kinetika karpu, je proximální a i distální ada schopna se podílet na innosti zápstí a nedochází k patologickému pohybu. Dojde-li však ke ztrát tohoto mechanismu, mže dojít poškození interkarpálních vaz, což se projeví vznikem nestability, abnormální kinetikou karpu a následek toho je pak inkongruence kloubní s poškozením chrupavek [19]. Zmna v kinetice zápstí doprovází ti nejvyskytovanjší se patologické stavy v oblasti karpu: Nestabilní zlomenina scaphoidea, která vede k významné celkové zmn kinetiky karpu. Mže dojít k vytvoení dorzální a radiální angulace v míst fraktury a to je základem vzniku pakloubu. Pokud není pakloub následn vyešen, dochází k rozvoji artrotických zmn zvaných SNAC (scaphoid nonunion advanced collapse). Disociaci mezi scaphoideem a lunatem, ale také vznik patologického pohybu vzniká pi porušení scaphoideolunátního interoseálního vazu. Na stabilitu scaphoideolunátního (SL) vazu má nejvtší vliv dorzální ást tohoto vazu. Pi poranní SL vazu bylo prokázáno, že dochází ke kolapsu scaphoidea do flexe a pronace ve vztahu k radiu. Porušením synchronního pohybu mezi scaphoideem a lunatem dojde ke vzniku patologických pohyb mezi jednotlivými kostmi a k rozvoji artrotických zmn zvaných SLAC (scapholunate advaced collapse). Poškození radiotriquetrálního a scaphoideotriquetrálního vazu vede k rotaci triquetra do extenze a supinace, což vede k výrazné zmn kinetiky zápstí. Dochází k poškození lunatotriquetrálního vazu a ztrát koordinace mezi kostmi dochází sekundárn k poškození TFCC ( triangulární fibrokartilaginózní komplex) [19,21]. 13

14 1.3 Mechanismus poranní Poranní zápstí je jedno z nejastjších poranní ve všech vkových skupinách. Typickým mechanismem vzniku úraz je pád na nataženou horní konetinu, která je nejastji v hyperextenzi. Rzný stupe a charakter soubžných deformujících sil uruje výsledný typ specifických poranní [33]. S ohledem na kinematiku karpálních kostí rozlišujeme ti obecné formy poranní: perilunátní, axiální a místní. Perilunátní formy poranní zahrnují nejbžnjší zlomeninu karpu tedy zlomeninu os scaphoideum dále pak frakturu os kapitátum a os triquetrum. Tyto zlomeniny se vyskytují v oblouku kolem lunata, jsou nestabilní. Axiální formy poranní jsou typickým následkem pedozadní kompresivní síly. Tyto formy jsou nestabilní, asto vyžadují chirurgický zákrok. Poranní následkem lokáln psobící síly. Zde jsou zaazeny abrupce dorzální hrany triquetra, zlomeniny trapezia. Tyto zlomeniny jsou typicky izolované a obvykle nejsou doprovázeny poranním jiných karpálních kostí [19] Fraktury os scaphoideum Mezi všemi poranními zaujímají fraktury os scaphoideum hned druhé místo za zlomeninami distálního radia. Zlomeniny lunkové kosti tvoí pibližn asi % fraktur zápstních kostí. Incidenci zlomeni scaphoidea odhaduje Cooney na 38/ obyvatel za rok [5]. Zlomenina je typická pro mladé aktivní pacienty, zejména se vyskytuje u mladých muž a nejastji postihuje stední tetinu scaphoidea. S postupujícím vkem je v této oblasti více zranitelnjší radius než os scaphoideum. U dtí je toto poranní vzácné, zde je nejobvyklejší možností zlomenina distální tetiny. Jak již bylo eeno výše, mechanismem úrazu je obvykle pád na natažené zápstí [7]. Tato zlomenina musí být v podezení pi každém poranní zápstí, i když píznaky ukazují spíše na jiný typ poranní. 2-5 % tchto fraktur není patrno na prvním rtg snímku. Pokud je pítomna palpaní bolestivost na radiální ploše zápstí a fraktura není zejmá, úvodní terapii je vhodné provádt jako pi její pítomnosti alespo po dobu 14 dn. Další rtg po dvou týdnech mže pvodn skrytou zlomeninu již ukázat [15]. 14

15 Rozlišujeme 3 druhy zlomenin os scaphoideum: Zlomenina hrbolu os scaphoideum - kde nedochází k dislokaci a hojení je vtšinou rychlé, je-li piložen sádrový obvaz na dobu 3-4 týdn [15]. Píná zlomenina tla os scaphoideum - píné zlomeniny v nejužší ásti kosti patí k nejastjším. Krevní zásobení vtšinou není porušené a hojení nastane, daí-li se repozice a léba je zahájena vas. Pokud je poranna arteria nutritia pro proximální tetinu, mže nastat avaskulární nekróza této ásti kosti. Rtg se musí provést ve více projekcích, aby se zobrazila dislokace fragment. Je-li dislokován proximální fragment, lze provést jeho repozici v celkové anestezii radiální dukcí zápstí. Následn je nutná imobilizace v sádrovém obvazu v neutrálním postavení. Fixace by mla sahat po palmární ohybovou rýhu a na palpaci až k bazi nehtu. Ke zhojení dochází po týdnech, pokud byla reponována dislokace a nedošlo k poruše cévního zásobení. Pro dokonalé zhojení svdí až vymizení linie lomu a obnovení trabekulární struktury mezi dvma hlavními fragmenty. Rtg snímek je vhodné opakovat ješt 3 týdny po sejmutí sádry [15,19]. Zlomenina proximální tetiny os scaphoideum zde se vyskytuje vždy suspektní cévní zásobení drobnjšího fragmentu. Je-li poranní zjištno asn, lze repozicí a fixací dosáhnout zhojení zlomeniny. Sádrovou fixaci je nutno pikládat peliv a pi jejím narušení ji upravit. Rtg by se mlo provádt každých 4-6 týdn a sledovat prbh hojení - nkdy je teba prodloužit délku fixace na 4-6 msíc. Kritéria zhojení jsou stejná jako u pedchozího typu. Rovnž po sejmutí dlahy je vhodná kontrola za 3-4 týdny [15] Klasifikace fraktur os scaphoideum Klasifikace je úzce spojena s metodikou ošetení jednotlivých typ zlomenin. Zlomeniny mohou být klasifikovány podle mnoha hledisek: podle smru lomné linie, stupn stability fragment, anatomické lokalizace lomné linie, atd. Klasifikace dle Russea: fraktury mohou být rozdleny do tí typ dle vztahu line lomu k dlouhé ose kosti [19]. 15

16 Typ I. horizontální šikmá zlomenina HO (horizontální ve vztahu k zápstí, šikmá k dlouhé ose) Typ II. píná (transverzální) zlomenina T Typ III. vertikáln šikmá zlomenina VO Zlomeniny mohou být klasifikovány dle porce poranní kosti: proximální, sted a distální (obr. 2). Obr. 2. Klasifikace zlomenin scaphoidea dle Russea Klasifikace dle Schernberga: zahrnuje šest typ zlomenin a analyzuje zlomeniny ve vztahu k funkci a linii lomu [14,19]. Typ I. jsou lokalizovány na vrcholu proximálního pólu Typ II. v oblasti tla Typ III. na okraji tla Typ IV. probíhají skrze tuberositu a jsou asto kombinací s kominucí vpedu s nebo bez pítomnosti tetího úlomku Typ V. na basi kosti Typ VI. extraartikulárn distáln od tubercula Klasifikace dle Herberta: všeobecn užívaná je založena na schopnosti zhojení a stability zlomeniny na stabilní a nestabilní, u kterých je pedpoklad spojení s nestabilitou karpu. Herbert postavil svou klasifikaci na radiografických nálezech. Typ A: stabilní zlomeniny dle Herberta: radiografický nález zlomeniny se jeví jako nekompletní, zasahující jen jednu kortiku 16

17 typ A1 zasahuje tuberculum typ A2 nekompletní zlomenina skrz isthmus Tyto typy není teba operovat, zhojí se rychle bez delší imobilizace. Typ B: nestabilní akutní zlomeniny dle Herberta: tyto zlomeniny se asto v sádrové dlaze dislokují a nejefektivnjší lébou je vnitní osteosyntesa typ B1 jsou distáln šikmé zlomeniny, rtg v šikmé projekci 45, jasn zobrazí dislokaci typ B2 jsou charakterizovány jako kompletní zlomeniny isthmu, akoliv dislokace nemusí být zejmá. Zlomeniny s linií lomu procházející obma kortikami jsou potencionáln nestabilní typ B3 jsou zlomeniny proximálního polu typ B4 zlomeniny jsou spojeny s trasscaphoideální perilunátní luxací karpu a jsou již svým vznikem nestabilní. Tato závažná poranní jsou asto spojena se zlomeninou os triquetrum. Nejpínosnjší je zde boní snímek [14]. Typ C: Opoždný stav hojení dle Herberta Typ D: Trvalé kostní zhojení dle Herberta typ D1 zhojení vazivem typ D2 pseudoarttróza 17

18 Obr. 3. Klasifikace zlomenin scaphoidea dle Herberta 1.4 Vyšetení zápstí Anamnéza Nezbytnou souástí vyšetení zápstí je podrobná anamnéza potíží. Cílen se zjišují informace o vku pacienta, o dominantní konetin, stupni aktivity a fyzické zátži zápstí, pedchozím poranní karpu, popípad pedchozím chirurgickém zákroku. Dále se zjišuje podrobný charakter obtíží a jejich projevy pi zátži, faktory, které stav zlepšují nebo zhoršují, frekvence a trvání pozátžových bolestí a otok, subjektivní a objektivní ztráta motoriky zápstí, souasný stupe sportovní a pracovní zátže [19,33] Fyzikální vyšetení zápstí Souástí fyzikálního vyšetení je urení rozsahu aktivního a pasivního pohybu obou zápstí. Na pohybu zápstí se podílí v souinnosti radiokarpální, mediokarpální a distální radioulnární klouby. Pacient sedí pi vyšetení naproti vyšetujícímu, paže má 18

19 pln addukované k tlu, lokty jsou openy o vyšetovací stl. Zaznamená se každá porucha pohybu proti druhému zdravému zápstí. Podle klinických zkušeností je každé omezení pohybu spojeno s objektivní patologií v oblasti karpu. Vyšetuje se rozsah flexe a extenze zápstí, rozsah radiální a ulnární dukce zápstí a také rozsah pronace a supinace pedloktí [19]. Pi klinickém vyšetení se prokáže specifická palpaní bolestivost pi tlaku na fossa tabatiere, která se stupuje radiální dukcí ruky. Sevení dlan je bez síly, poklep na natažený palec bývá s bolestivou odezvou [33]. Naprostá vtšina karpálních poruch je lokalizována na radiální stran zápstí. Je prokázáno, že až 95 % všech degenerativních zmn karpu je spojeno s periscaphoideální patologií (poškození SL kloubu nebo pakloub scaphoidea), jejímž dsledkem je artróza [15] Zobrazovací vyšetení fraktur Problematika diagnostiky zlomenin scaphoidea je stále pedmtem odborných diskusí. V poslední dob je zdrazována nutnost pedoperaního CT vyšetení pro co nejpesnjší diagnostiku a klasifikaci zlomenin. První rtg vyšetení os scaphoideum musí zahrnovat tyi základní snímky: jeden zadopední, jeden laterální a dva šikmé snímky. Tyto tyi projekce (tzv. navikulární kvarteto) mohou odhalit až 97 % zlomenin scaphoidea [14,19]. Je-li první rtg vyšetení negativní a jsou pítomny klinické symptomy, je doporueno znehybnit zápstí do dlahy a opakovat rtg vyšetení po 2-3 týdnech (nkteré fisury jsou patrné až po dekalcinaci lomné linie) [33]. Resorpce s následkem rozšíení linie zlomeniny mže pispt k verifikaci nálezu. Ostatní diagnostické metody a testy mohou pispt k tomu, že období znehybnní není nezbytné. Pokud existuje podezení na zlomeninu, mohou být využity i jiné zobrazovací metody vetn USG, scintigrafie, poítaové tomografie (CT), magnetické rezonance (MR). Negativní scintigrafie vylouí zlomeninu. Zvýšená fokální aktivita tsn po úrazu pouze ukazuje na poranní scaphoidea nebo pípadné natržení scaphoideolunátního vazu. Jednoznaný diagnostický pínos má CT vyšetení, které zhodnotí i pesný charakter lomu, tím i stabilitu zlomeniny a pedpokládanou prognózu [7]. 19

20 Standardn se provádí rtg snímek, CT popípad MR. Mén asto je indikována scintigrafie nebo artrografie [19, 33] Algoritmus vyšetení úraz zápstí Pesná klinická anamnéza Urení místa maximální palpaní bolestivosti a na základ zjištných informací stanovit vyšetovací algoritmus První volbou je rtg vyšetení ve dvou základních projekcích. Je-li zachycena zlomenina nebo luxace, pacient je dále léen bez dalšího vyšetení Je-li na snímku abnormalita nebo diskrétní fisura, je poteba bližší diagnostiky pomocí speciálních, cílených rtg projekcí V pípad pozitivního klinického nálezu a negativního rtg nálezu lze doplnit scintigrafii, CT, MR, dynamické vyšetení pod zesilovaem nebo artrografii Mnoho druh nestabilit karpu nemusí být provázeno jasným klinickým nálezem Pehled zobrazovacích vyšetovacích metod a jejich princip Rtg vyšetení základní princip Rentgenové záení vzniká ve vakuové trubici rentgence, pi dopadu prudce letících elektron z katody na anodu. Vzniklé záení má schopnost proniknout snímkovanou oblastí tla a zpsobit zernání fotografické emulze. Tchto vlastností rtg záení se využívá pi zobrazení skeletu a mkkých ástí [17]. Konvenní rtg patí stále k základním vyšetovacím metodám v oblasti karpu pi traumatickém postižení os scaphoideum. Rtg snímky musí být provedeny vždy pesn jak projekn, tak i expozin (píloha 10.2). V uritých pípadech totiž klasické snímky v kombinaci s klinickým nálezem staí k rozhodnutí o léebné strategii. Rentgenové snímky se provádjí ve dvou na sebe kolmých projekcích, ve vtšin pípad se dále doplní dvma projekcemi šikmými. Zlomenina se projevuje jako porušení celistvosti kompaktní a spongiózní kosti. V pípad, že jsou kostní fragmenty oddáleny, je patrno dobe hodnotitelné projasnní lomné linie. Jsou-li ale fragmenty 20

21 vpáené, je linie lomu asto nezetelná nebo je její linie sytjší. Ke zvýraznní lomné linie dochází pibližn za týden po ástené resorbci kosti v míst lomu [17, 29, 33]. Pi frakturách na rtg snímku hodnotíme: tvar a velikost, zmnu hustoty tkán (vtšina zlomenin se projeví projasnním). Dále se hodnotí posuny fragment a jejich dislokace, posuzujeme mkké tkán, hlavn otok a drobné kostní fragmenty. U dislokovaných zlomenin posuzujeme: posuny do strany, posun do délky, osovou odchylku [15]. Na rtg snímcích v klasických projekcích posteroanteriorní (PA) má kost lunková jedinený tvar a uložení, na rtg snímku v boné projekci je zcela pekryta a sumuje se s ostatním skeletem zápstí. Spolehliv zobrazit a tedy i správn vyhodnotit linii lomu této kosti pi skiagrafii je obtížné. Tuto skutenost potvrzuje i fakt, že existuje neobvykle mnoho (až 24) skiagrafických projekcí kosti lunkové i mnoho doprovodných technik (zvtšení). Pro ozejmení karpální kinematiky a pi diagnostice nestabilit zápstí je možno použít skiaskopické techniky nebo vyšetení pod rtg zesilovaem. Provádí se sledování flexe - extenze v laterální projekci a vyšetení ulnární a radiální dukce v pedozadní projekci [6, 30]. První rtg snímek pro hodnocení poranní zápstí byl proveden v roce 1897 a od té doby se technika snímkování znan zdokonalila, rozvinula a také se výrazn vylepšila diagnostická pesnost [11] CT vyšetení základní princip Výpoetní tomografie se stále více prosazuje v diagnostice poruch zápstí. Je schopná zachytit patologie, které bychom jinak obtížn posoudili na klasických rtg snímcích. Jedná se o identifikaci jemných traumatických fisur, kostních cyst, volných tlísek, zhodnocení kloubního povrchu a rozestupu kloubních ploch, patologie a další. Následné zpracování CT obraz dvojrozmrnou a trojrozmrnou rekonstrukcí umožuje prostorové zobrazení dislokovaných kostních fragment. Oproti klasickému rtg a MR obvykle lépe zachytí zmny pedevším v oblasti kostní kortikalis [14,17,33]. Zdrojem záení, stejn jako u konvenního CT pístroje, je rentgenka, která produkuje záení o rzných vlnových délkách, nízkoenergetická složka záení je odfiltrována. Rentgenka pracuje s tvrdým záením o naptí ( kv). 21

22 Jde o denzitometrickou metodu, pi níž je detekována denzita jednotlivých bod zobrazované vrstvy tkán bhem rotace systému rentgenka detektor. Denzita je dána úbytkem procházejícího rentgenového záení. Náronými matematickými výpoty na základ Fourierovy transformace poíta vytvoí matici bod, tzv. pixel (picture element), respektive voxelu (volume element), jelikož zde nejde o denzitu v ploše, ale v prostoru, kde osa Z je dána kolimací vrstvy [6, 9, 32]. Každý voxel je pak definován souadnicemi X, Y, tlouškou vrstvy Z a denzitou. Nejmodernjší multidetektorové systémy pracují již s tzv. izotropními voxely, jejichž rozmry jsou ve všech osách stejné. Této výhody lze využít u postprocessingové rekonstrukce ve všech rovinách bez ztráty informace [9]. Denzita jednotlivých element je definována pomocí Hounsfieldovy stupnice, která sestává z 4096 stup Hounsfieldových jednotek (HJ). V celé této škále jsou definovány dva pevné body, denzita vzduchu ( 1000 HJ) a denzita vody (0 HJ). Pro zobrazení jednotlivých tkání používáme pouze výsek z celé škály, tzv. okénko, ve kterém se denzity vyšetované tkán vyskytují. Vše, co se nachází mimo tento výsek smrem k záporným hodnotám, je erné, vše co se nachází smrem ke kladným hodnotám je bílé. Okénko je charakterizováno dvma parametry: stedem okénka C a šíí okénka W [32]. Zpsob skenování u multidetektorového CT je zcela jiný než u konvenního CT. Konvenní CT pístroj pracuje na principu rotan rotaním, kdy detektory (mže jich být až 1000) jsou rozmístny v kruhové výsei, která rotuje kolem pacienta synchronn s rentgenkou v plném kruhu. Bhem jedné otáky rentgenky je proveden jeden sken, vyšetovací stl se posunuje mezi jednotlivými expozicemi na úrove další vrstvy. Vzdálenost mezi jednotlivými vrstvami je volitelná, stejn jako i doba mezi skeny. Stálou jednosmrnou rotaci umožnilo až zavedení nového zpsobu penosu signálu z detektor k rentgence, jedná se o tzv. slip-ring technologii. Pevné kabely jsou nahrazeny systémem po sob klouzajících prstenc z vodivého materiálu. Tento technický pokrok umožnil na zaátku 90. let nástup a rychlé rozšíení helikálního zpsobu snímání. Vyšetovanou oblast, celý její rozsah je skenován za jedné expozice, pi které celý komplex rentgenky s detektory provádí více kontinuálních rotací kolem vyšetovaného stolu na nmž je uložen pacient za kontinuálního posunu stolu. Stl je 22

23 rovnomrn zasouván do gantry CT pístroje. Doba jedné otáky rentgenky se pohybuje od 0,5 2s. Nejvtší výhodou multidetektorového CT je objemové (tzv. volumové) nabírání dat a znané zkrácení doby vyšetení (skenovacího asu). Z toho dvodu je možné vyšetit velký kraniokaudální tlesný rozsah. Dnešní CT pístroje mají nkolik ad detektor. Což umožuje souasné zobrazení nkolika vrstev (2, 4, 16, 32, 64 ) za jednu otáku rentgenky, tím se opt znan zkrátí expoziní as. Jedná se o tzv. multislice CT, v dnešní dob je vybavení rtg pracoviš tímto pístrojem nezbytností [6]. Technologie multislice CT pedstavuje znaný posun k možnosti izotropního geometrického rozlišení ve všech tech rovinách. Je zásadní u tvorby diagnosticky rovnocenných multiplanárních obrazových rekonstrukcí (koronární a sagitální) [9, 23, 32] MR vyšetení základní princip Zobrazování magnetickou rezonancí je založeno na principu zjišování zmn magnetických moment soubor jader prvk s lichým protonovým íslem uložených v silném statickém magnetickém poli po aplikaci radiofrekvenních pulz [33]. V dsledku rotace proton kolem své osy (spin) vzniká kolem jader s lichým protonovým íslem magnetické pole (magnetický moment). V MR diagnostice se využívá atom vodíku, protože má jediný (lichý) proton a tvoí významnou ást biologických tkání. Vložíme-li vyšetovanou tká do silného magnetického pole, dojde k uspoádání spin proton do jednoho smru, a to bu paraleln, nebo antiparaleln vzhledem ke statickému magnetickému poli. Vzhledem tomu, že antiparalelní postavení je o nco energeticky náronjší, existuje vždy o nco více proton v energeticky mén nároném, paralelním postavení. Tento pomr je velmi malý na jeden milion antiparalelních proton pipadá pibližn milion + 9 proton paralelních. Tento pomr platí pro sílu statického magnetického pole 1,5 Tesla a je pímo úmrný této jeho síle. Tímto nepomrem vznikne po umístní vyšetované tkán do statického magnetického pole nepatrný, ale pesto mitelný magnetický moment. Na nm mžeme pozorovat dva druhy pohybu jednak rotuje kolem své osy (spin), jednak po plášti pomyslného kužele, což se oznauje jako precese. Aplikuje-li se radiofrekvenní pulz 23

24 (elektromagnetické vlnní) v pásmu krátkých rozhlasových vln o frekvenci, jež je shodná s frekvencí precese protonu, dojde k vychýlení magnetického momentu z pvodního smru o uritý úhel a také k synchronizaci precese všech proton. Po ukonení pulzu dochází postupn k návratu do pvodního stavu. as nutný k návratu vektoru magnetického momentu do pvodního stavu je oznaován jako T1 relaxaní as, doba potebná na optovnou resynchronizaci precese jako relaxaní as T2. Oba jsou závislé zejména na složení hmoty v okolí zkoumaných proton. Signál, který získáváme po sérii rzných radiofrekvenních pulz, má stejný charakter jde o elektromagnetické vlnní, které je registrováno pomocí pijímacích cívek a mí se jeho velikost. Tato série RF pulz nutná k získání mitelného signálu je oznaována jako sekvence. K vysílání a pijímání signál se používá bu stejná, nebo rzné cívky. Pro vytvoení co nejkvalitnjšího obrazu musí být pedevším pijímací cívka uložena co nejblíže k vyšetované oblasti [9, 17, 31]. Rezonanní frekvence proton je závislá na intenzit zevního magnetického pole. Jestliže toto pole vhodn upravíme pomocí gradientních cívek, lze získat informaci o míst, ze kterého signál pochází. Pi vyšetení jsou zhotovovány vrstvové obrazy pomocí rzných typ sekvencí, které nás informují o rozdílech v relaxaních asech T1 nebo T2 (T1 a T2 vážené sekvence) nebo o množství proton (sekvence vážená podle protonové denzity). Pro získání úplné informace je teba porovnat intenzitu signálu stejného místa pi rzných sekvencích. Proto se vždy zhotovuje vtší poet rzných typ sekvencí a využívá se možnosti získat obrazy v libovolné rovin. Krom základních typ sekvencí jsou k dispozici i speciální sekvence, kde obrazy jednotlivých tkání mohou být odlišné. Napíklad sekvenci se saturací tukové tkán, jejichž použitím se napíklad mnohonásobn zvýší citlivost detekce edému kostní den. Emitované relaxaní signály jsou následn analyzovány systémem a na obrazovce monitoru se zobrazuje vypoítaný rekonstruovaný obraz [31]. Ve srovnání s rtg snímky se pi vyšetení MR detailn zobrazí nejen skelet, ale také chrupavité ásti kloub, šlachy, vazy a mkké tkán. Pi vyšetení lze zachytit prodloužení a nepravidelnosti v prbhu vaz nebo jejich plnou absenci. Vysokou 24

25 citlivost má MR také pro diagnostiku synoviálních proces a znázornní kolekce tekutin. Užitená je také k posouzení vitality kostní tkán nebo k diagnostice chronických tendinitid a tendosynovitid. MR je také ureno k vyhodnocení podezení na avaskulární nekrózu, okultní fraktury a neoplazie (pozdní následky) [17] Nukleární medicína - scintigrafie Scitigrafie vychází z poznatku, že kostní metabolismus závisí na osteoblastické aktivit a lokálním cévním zásobení. Vyšetení je provádno radioaktivním agens, distribuce radionuklidu je detekována gamakamerou. Metoda je výtžná pedevším pro zachycení metastatických proces, kloubní degenerace, avaskulární nekrózy karpálních kstek. Radioulnární artritidy, septické artritidy, ulnokarpálního nebo radiokarpálního impingementu a reflexní sympatické neurodystrofie. Abnormální scan ukáže horkou lokalitu v pípad tumoru, osteomyelitidy, traumatu a studenou oblast nap. pi avaskulární nekróze. Avaskulární nekróze jako následku zlomeniny nejsnáze podlehne proximální ást scaphoidea, popisovány jsou posttraumatické avaskulární nekrózy os capitatum nebo os hamatum. Ideopatická avaskulární nekróza nejastji postihuje os lunatum nebo os scaphoideum [14, 16] Artrografie Artrografie se provádí pomocí instilace kontrastní látky do oblasti synoviálního kloubu. Vyplnní kloubu se poté sleduje skiaskopicky. Artrografie je schopna zachytit abnormality na kloubní chrupavce, synoviální a kapsulární trhliny, ruptury interoseálních ligament, volná tlíska, defekty a další. Jako nejpesnjší metodu je možno použít tíkompartmentovou artrografii. Pi vyšetení je sledováno zatékání kontrastní látky mezi jednotlivé kompartmenty. Tato metoda ozejmí akutní léze interoseálních vaz, její citlivost klesá s odstupem od úrazu, kdy dochází k formování jizvy, která brání prostupu kontrastu. Význam artografie klesá, nález musí být vždy v korelaci s klinickými potížemi [19]. V praxi se však do popedí ím dál tím víc dostává MR artrografie, která v sob 25

26 kombinuje možnost pímého zobrazení nápln kloubního pouzdra a vynikající tkáové rozlišení MR. 1.5 Terapie fraktur os scaphoideum Asi 95 % zlomenin scaphoidea se zhojí bžnými léebnými postupy. Pokud tomu tak není po šesti a více msících, další pokraování v konzervativní léb je zbytené. Špatnými prognostickými ukazateli jsou vznik dislokace bhem léby, narstající obraz linie lomu, pítomnost cystických zmn. Je-li interval mezi úrazem a stanovením diagnózy vtší než ti msíce, mžeme se pokusit o konzervativní terapii imobilizací na 2-3 msíce. Jestliže vymizí na rtg linie lomu a jsou známky pestavby po této dob, musíme zvolit nkterý z operaních postup léby. K nejúspšnjším patí aplikace spongioplastiky s následnou imobilizací do obnovení kostní struktury [15, 19,]. Dojde-li k avaskulární nekróze proximálního fragmentu (nárst denzity na rtg), je menší šance dobrého výsledku po aplikaci spongiózního štpu. Akoliv odstranní nekrotického fragmentu zpsobí doasnou úlevu obtíží, pacient uvádí oslabení úchopu a bolesti po delší námaze. Pozdji dochází k rozvoji posttraumatické artrózy. Pítomnost pakloubu je predispozicí k rozvoji artrózy. Spongioplastiky i jiné zákroky podporující kostní hojení mohou být úspšné, rozvoj artrózy však vždy vede k postižení funkce. Artrodéza zápstí zajistí úlevu od obtíže a obnovu funkce ruky v tchto pípadech [18] Léba akutních fraktur stední tetiny scaphoidea Z hlediska lokalizace lomné linie se zlomeniny scaphoidea nejastji vyskytují ve stední tetin 75 %, mén asto v proximální tetin 20 %, a nejmén v distální tetin [33]. Fraktury scaphoidea jsou obecn známé vysokou etností opoždného hojení a vznikem pseudoartróz. Tyto špatné výsledky bývají vysvtlovány opoždním poáteního znehybnní, a to bu proto, že sám pacient nevyhledal lékaské ošetení hned po zdánliv triviálním poranní, nebo kvli špatné diagnostice. Zápstí je tedy poté léeno jako samostatné poranní scaphoidea spíše než poranní s rozsáhlým karpálním postižením. Ztráta podpory scaphoidea zpsobuje nestabilitu karpu a 26

27 deformuje nosné vlastnosti. Lunatum pechází do extenze a dochází k porušení osového uspoádání radius-lunatum-capitatum. Karpus dostává klikatý vzhled, který bývá pojmenován rznými názvy (harmonika) Dislokace a rozšíení úlomk zlomeniny a smr linie zlomeniny mohou rovnž naznait potenciální nestabilitu. Zlomeniny scaphoidea mohou být také spojeny se scaphoideolunátní disociací. U chybného karpálního uspoádání by mla být zvážena indikace podrobnjší analýzy, která omezí výskyt nerozpoznané pseudoartrozy nebo malpoziního zhojení [19] Konzervativní léba V konzervativní léb akutních zlomenin scaphoidea existují ti hlavní sporné oblasti: postavení zápstí v sáde, nutnost umístit do sádry i jiné klouby než jen zápstí a doba nutné imobilizace [19, 33]. Nedislokované, akutní fraktury os scaphoideum, které jsou pravdpodobn stabilní, mají výbornou prognózu, pokud jsou asn diagnostikovány. Takovéto fraktury vyžadují spíše zpevnní než repozici, a to vysvtluje, pro má v praxi postavení zápstí jen malý vliv na míru úspšného zhojení tchto zlomenin. Znehybnní jiných kloub patí mezi další sporné body konzervativní léby. Nejastji se provádí fixace palce v opozici, scaphoideum je funkn spojeno s prstovým paprskem palce. Dále se provádí znehybnní prst v típrstové sáde, které se doporuuje pro udržení potencionáln nestabilních zlomenin scaphoidea ve správné pozici a také v rámci pooperaní pée v období poáteního vaskulárního období hojení zlomeniny. Udává se, že delší doba imobilizace pináší vyšší pravdpodobnost úspšného zhojení. V dnešní dob platí, že pevážná vtšina nedislokovaných zlomenin scaphoidea se zhojí pi správném znehybnní a dostaten dlouhé dob imobilizace [7]. Pi nejistot zda jde i ne o zlomeninu stabilní i nestabilní, je možné diagnózu potvrdit pomocí CT vyšetení (píloha 10.3). Stabilní zlomeniny, tedy zlomeniny bez dislokace, angulace, mohou být léeny pomocí palcového sádrového obvazu po loket. Nestabilní zlomeniny jsou takové, které bu vykazují dislokaci vtší než 1mm, nebo angulaci úlomk spojenou s abnormálním karpálním uspoádáním. Pokud se 27

28 u nestabilních fraktur pistoupí na konzervativní lébu, musí být zajištno správné karpální uspoádání. Zavená repozice bývá velmi složitá a asto nevede k uspokojivému výsledku. Naprosto nezbytné je akceptovat pouze a jedin anatomické uspoádání. Pokud nelze dosáhnout a udržet anatomické uspoádání karpu, mla by být nestabilní fraktura léena otevenou repozicí a vnitní fixací. Zlomeniny starší než 3 týdny jsou vystaveny zvýšenému riziku pseudoartrózy. U takových zlomenin považujeme za vhodné poátení znehybnní po dobu 2-3 týdn v sáde nad loket [19, 33] Operaní léba akutních zlomenin scaphoidea U dislokovaných nestabilních zlomenin nebo zlomenin s angulací je vyžadována ke zhojení nejlépe otevená repozice s vnitní fixací. U tchto typ fraktur dochází ke ztrát karpálního uspoádání, které nemže být dostaten napraveno a udrženo repozicí v sáde. Fixaní metoda mže zahrnovat K-dráty (Kirschnerovy dráty), šrouby nebo pamové svorky v závislosti na preferencích a dovednostech operatéra. Mnohá pracovišt preferují v dnešní dob perkutánní osteosynthezu tahovým Herbertovým šroubem (obr.4.), zanoeným pod niveau kosti, který nevyžaduje extrakci [6, 7]. Operace se provádí za skiaskopické kontroly. Po operaci se imobilizuje dlahou, ortezou do zhojení rány. Cviení a rehabilitace jsou zahájeny již první pooperaní den, silové cviení je doporuováno až po zhojení (kolem 6-8 týdne od operace pi dokonalé konsolidaci zlomeniny). Jak uvádí Whipple, vasná mobilizace je dležitá pro lepší nutrici chrupavky, prevenci vzniku fibrózních srst, kontraktur a demineralizaci z dlouhé imobilizace. Nemanuáln pracující se vracejí do zamstnání asn, manuáln pracující jsou poueni vyhnout se pracovní zátži po dobu 3 msíc. Protože povrch os scaphoideum je až na malé okrsky chrupavitý, je hojení tchto fraktur intraosseální proces. Nepozorujeme tedy typickou tvorbu svalku a hodnocení postupu hojení konvenním rtg vyšetením je tedy velmi obtížné [19]. Proto se v nkterých pípadech provádí i CT vyšetení. Za zhojení je považován stav, kdy vymizela palpaní bolestivost ve foveola radialis a kdy je na rtg snímku 28

29 sledovatelná konsolidace v oblasti pvodní lomné linie. Doba potebná k takto definovanému zhojení je udávána prmrn od 7 do 13 týdn [5, 6]. Poukazuje se však na skutenost, že dokonce ani po období 6 msíc, kdy na rtg snímcích nenalézáme žádné nepíznivé známky pro hojení (petrvává lomná linie, migrace implantátu) nelze s uritostí hovoit o tom, že by se fraktura zhojila. [6]. Obr.4. Herbertv šroub možnost stabilizace fraktury scaphoidea Léba akutních fraktur proximální tetiny scaphoidea Léba zlomenin proximální tetiny závisí na rozsahu a vaskularit úlomku a stáí zlomeniny. erstvá poranní se mohou zhojit po dlouhodobém znehybnní. Jedná-li se však o zlomeninu celé tetiny je metodou volby retrográdní fixace fragmentu krátkým Herbertovým šroubem. Lze také použít Kirschnerovy dráty, nebo Russeovu techniku kostního štpu. U zlomenin, jež nesrostou ani po šesti týdnech, jsou-li fragmenty menší než 30 % scaphoidea, lze aplikovat vaskularizovaný kostní štp. Prioritní je ovšem metoda fixace Herbertovým šroubem. Pokud nelze stav ešit operací nebo pokud není možné pro velikost fragmentu užít tyto techniky fixace, dává se sádrová palcová spika 29

30 nad a pod loket na dostaten dlouhou dobu (3-5 týdn). Další konzervativní alternativou je elektrická stimulace [19] Léba akutních fraktur distální tetiny scaphoidea Zlomeniny této oblasti jsou vzácné. Mohou se týkat pouze tuberkulu nebo celé distální tetiny kosti. Zlomeniny hrbolu scaphoidea jsou extraartikuární, obvykle stabilní s vydatným písunem krve. Obvykle se hojí rychle, nejlépe v krátké sádrové dlaze po dobu 3 až 6 týdn. Nkdy je však obtížné tuto zlomeninu odhalit, proto je nezbytné doplnit CT vyšetení. Znehybnní v sáde se jeví u distálních zlomenin úspšným. Jsou li úlomky zlomenin dislokovány, uvažuje se o otevené repozici a vnitní fixaci [7, 19, 33]. 30

31 2 Cíl práce a hypotézy 2.1 Cíl práce Vytvoení nejoptimálnjšího algoritmu vyšetení os scaphoideum Cílem mé práce je vytvoit optimální vyšetovací protokol pro diagnostiku fraktur os scaphoideum. Vypracovala jsem ucelený pehled jednotlivých vyšetovacích alternativ od nejjednodušších až po ty nejnovjší a technicky náronjší. Každá z vyšetovacích metod má své specifikum a každá má své výhody i nevýhody. Základem, a to platí neustále, je postupovat od nejzákladnjších, diagnostických postup, tzn. klinické vyšetení (palpaní manévry) a rtg (4 základní projekce na os scaphoideum), k postupm složitjším - CT popípad MR. Pokusila jsem se zjistit pomocí retrospektivní studie využití a pínos již zmínných vyšetovacích metod a posoudit, zda jsou výhodné i nevýhodné a zda je stávající vyšetovací algoritmus pro tuto problematiku optimální. Úkolem práce je dále shrnutí a popis jednotlivých diagnostických technik. Pedpokládám, že tato problematika bude i nadále aktuální. Poranní a úraz zápstních kstek, konkrétn kosti lunkové pibývá. Jelikož definitivní stanovení diagnózy (potvrzení i vylouení fraktury) je v této oblasti dosti obtížné, jeví se mi tato problematika zajímavou. 2.2 Hypotézy MDCT je metodou volby pi diagnostice fraktur os scaphoideum Pedpokládám, že CT vyšetení pi diagnostice fraktur os scaphoideum je metodou volby. I když se domnívám, že prvotním a základním vyšetením by ml být rtg snímek, který je levnjší, rychlejší a dostupnjší. Ne ve všech pípadech je však rtg vyšetení dostaující, zvlášt pi nejednoznané diagnóze. CT vyšetení je cenov nákladnjší, radianí zátž pro pacienta je vtší, ale senzitivita vyšetení je oproti rtg zobrazení vyšší. Diagnostický pínos CT zobrazení vyváží jak vyšší cenu, tak vtší radianí zátž. Tabulka v píloze 10.1 obsahuje ceník jednotlivých vyšetení. 31

32 2.2.2 Využití MR pi diagnostice fraktur os scaphoideum je pínosným vyšetením a je nutné ho zaadit do vyšetovacího algoritmu Domnívám se, že vyšetení magnetickou rezonancí je v diagnostice a kontrole terapie fraktur os scaphoideum velmi pínosným vyšetením. Jeho senzitivita a specifita jsou vysoké. Je ovšem velmi nákladné, asov nároné a na mnoha pracovištích nedostupné. I když není magnetická rezonance píliš vhodná na detekci skeletu jako takového, lze uritými sekvencemi nkteré patologie ve struktue skeletu zobrazit (p. aseptickou nekrózu). 32

33 3 Metodika 3.1 Rtg snímky os scaphoideum Základní projekce zápstí a os scaphoideum Existuje mnoho variant provedení snímk, ale za zlatý standard jsou považovány dv projekce: PA projekce posterioanteriorní Laterální projekce Tyto dv projekce dávají základní pehled o zápstí. Umožují mit sklon kloubních ploch distálního radia. Na laterální projekci je kontrolováno souosé postavení radia, lunata, capitata a metacarp [19]. Mimo tyto dv základní projekce lze doplnit další cílené snímky, které zachytí nkteré specifické patologie: 45º pronaní šikmá projekce jediná ozejmí trapeziotrapezoideální kloub. Tato projekce umožní šikmý pohled na scaphoideum (diagnostika fraktur scaphoidea) posterioanteriorní projekce v ulnární dukci zápstí zachytí podélnou osu scaphoidea a snáze odhalí sacaphoideolunátní disociaci, zlomeninu scaphoidea, ulnární translaci carpu, poškození radiokarpálních vaz a radiální axiální nestability posterioanteriorní (zadopední, dorzovolární) projekce v radiální dukci zápstí je schopna upozornit na poranní ulnárních postranních vaz laterální projekce (boná, radioulnární) v maximální flexi a maximální extenzi karpální tunelová projekce (axiální, distoproximální) posteriorní projekce s rukou sevenou v pst, pop. se závažím 2 kg odpovídá nejvíce funknímu postavení zápstí pi zátži [19, 29, 30] Pehled rtg projekcí karpu a os scaphoideum Zadopední, dorzovolární projekce Snímkovací stl, kazeta 13/18 s oste kreslícími fóliemi nebo formát 18/24 plený. Fixaní pomcky, klínky. 33

34 Pacient sedí pohodln bokem ke stolu, ruku má položenou dlaní na kazet. Prsty lehce pokríme a opeme o stl, pípadn podložíme klínkem, buniinou nebo pnovou hmotou k dokonalému pitisknutí volární strany zápstí ke kazet. Centrální paprsek (CP) míí kolmo do stedu zápstí a stedu kazety s filmem. Nutné je dokonalé vyclonní primárního svazku záení, pi použití kazety formátu 18/24 vykrytí nesnímkované poloviny olovnou gumou. Stranová znaka P, L dle vyšetované strany distálním rohu filmu [28,29]. Boní, radioulnární projekce Technické pedpoklady jsou zde tytéž jako u zadopední projekce Pacient sedí bokem ke stolu, zápstí nataženo, ruka spoívá malíkovou stranou na kazet. CP smuje do stedu zápstí a kazety. Opt nutné dokonalé vyclonní svazku záení, pi použití formátu 18/24 vykrytí nesnímkované ásti kazety olovnou gumou. Ruka by mla být pi nastavování pacienta v pesné boní projekci. Palec v abdukci. Dokonalá fixace pedloktí fixaním pásem nebo pytlíky s pískem. Pi kontrolách bezprostedn po sejmutí sádry je vhodné fixovat ruku opením o polštá i pytlík s pískem [28]. Projekce šikmá, dorzovolární Snímkovací stl, kazeta s oste kreslícími fóliemi formátu 15/40 nebo 20/40 dlená na 4 snímky, pípadn 13/18 na jednotlivé snímky, dle zvyklostí oddlení. Fixaní pomcky, klíny. Pacient sedí bokem ke stolu, ruku položíme malíkovou hranou na kazetu tak, aby sted zápstí ležel na stedu kazety. Do dlan vyšetované konetiny vsuneme hrudku z pevné hmoty a ruku smírn pokrenými a roztažnými prsty opeme pevn o hrudku a kazetu. CP je kolmo do stedu zápstí a snímkované ásti kazety. Opt nutné dokonalé vyclonní primárního svazku záení, dokonalé vykrytí nesnímkované ásti kazety olovnou gumou, stranová znaka P, L dle snímkované strany v distálním rohu filmu [28]. Projekce v ulnární dukci Technické pedpoklady stejné jako u pedešlé projekce. Pacient sedí bokem ke stolu, ruka položená volární stranou na kazet a maximáln pitažena malíkovou stranou 34

35 k pedloktí. CP míí kolmo do stedu zápstí a snímkovaného pole kazety. Dokonalé vyclonní primárního svazku záení, pi snímkování celé série snímk na kazetu formátu 15/40 nebo 20/40 musíme zakrývat osnímkované i neosnímkované pole dvma pláty olovné gumy. Tato projekce je u erstvých poranní bolestivá, proto je nutné rychlé provedení a dokonalá fixace Projekce v radiální dukci Technické pedpoklady totéž jako u pedešlé projekce. Pacient sedí bokem ke stolu, ruka je uložena volární plochou na kazet, palcová strana je maximáln pitažena k pedloktí. CP míí kolmo do stedu zápstí a snímkovaného pole kazety. Pipomínky tytéž jako u snímku v ulnární dukci Projekce volodorzální, šikmá Provádíme jako tvrtý snímek série na kazetu formátu 15/40 nebo 20/40 nebo jednotlivý snímek na kazetu 13/18 s oste kreslícími fóliemi. Pacient sedí bokem ke stolu v mírném pedklonu, ruka vytoena dlaní vzhru smrem k rentgence, palec doléhá hbetem na kazetu. Zvednutá malíková hrana ruky svírá s úložnou deskou úhel 45º. Pedloktí dotýká vyšetovacího stolu. CP míí kolmo do stedu zápstí a snímkované ásti kazety. Nutno dokonale clonit primární svazek záení, pi snímkování formátu 15/40 nebo 20/40 vykrytí tí snímkovaných polí olovnou gumou. Tato projekce pináší pekvapiv dobré výsledky, nehodí se však pro staré lidi s porušenou stabilitou [28, 29, 30] Parametry vyšetení Snímkování zápstí (os scaphoideum) nevyžaduje žádné speciální náadí, je možné je provádt s jakýmkoliv zaízením, jež je k dispozici pro bžné snímkování. Také bžné vybavení vyšetovny fixaními a ochrannými pomckami je dostaující. Píprava pacienta spoívá v ádném obnažení snímkované oblasti a odstranní veškerých kontrastních pedmt, které by mohly narušit posuzování snímku (prsteny, náramky, hodinky, ). 35

36 Zápstí se snímkuje dle výše zmínných projekcích, asto v sádrové dlaze. Pi volb expoziních hodnot je dležitá skutenost, zda jde o sádru suchou nebo mokrou (erstvou). Dle tloušky zobrazované konetiny pidáváme na suchou sádru o 5-8 kv vyšší hodnoty a u erstvé sádry o kv více. Stranové znaky umísujeme tak, aby byly itelné pi vyvšení snímk na negatoskop [28, 29]. Pístroj: bez/s usmrnním Rentgenka ohnisko: s pevnou i rotaní anodou, menší z ohnisek Náadí: snímkovací stl, eventueln obyejný stl Vzdálenost ohnisko film: zpravidla 100cm Film: fóliový s oste kreslícími zesilujícími fóliemi, 13/18 na každou projekci nebo 18/24 dlený Clony primární: dokonalé vyclonní, event. úzký tubus Clony sekundární: žádné Pomcky: fixaní pás, Pb guma Stranová znaka: P, L (standartn nebo zrcadlov dle projekce) v distálním rohu filmu Expoziní hodnoty: kv, mas Filmový materiál, formát filmu Pro rtg diagnostiku je prioritou citlivost filmu z dvod co nejkratších expozic. Pi snímkování zápstí a os scaphoideum se standardn používají tyto formáty film, 13/18 pro jednotlivé projekce, 18/24 plený nebo 18/43 nebo 20/40 dlený pomocí olovné gumy na ti až tyi snímkované pole. Filmy jsou fóliové s oste kreslícími zesilujícími fóliemi. Film je vložen mezi zesilující fólie a je senzibilizován na svtlo, které je emitované tmito fóliemi. Díky zesilujícím fóliím je redukována dávka nejen pro pacienta, ale i pro personál, dosahuje se kratších expoziních as, snižuje se tepelná zátž rentgenky, zvtšuje se rozsah volby kv (kontrast) a používá se menší ohnisko (vtší ostrost). Na rtg filmy je dáno pt základních požadavk: stálost obrazu, vysoká rozlišovací schopnost, mechanická pevnost, chemická odolnost a neholavost [29]. 36

37 3.2 Spirální multidetektorové CT (MDCT) Vyšetovací protokol Cílem je dosažení dvou sad obraz, a to koronární a sagitální, ob paralelní s dlouhou osou kstky (píloha 10.4). Zatímco u konvenních skener bylo nutno zápstí pesn polohovat k dosažení co nejpesnjší projekce (pro pacienta to ve vtšin pípad bylo velmi dyskomfortní), objemové izotropní volumetrické skenování MDCT umožuje zdrojové ezy sejmout v jakékoliv rovin a požadované dv sady zhotovit pomocí techniky multiplanárních rekonstrukcí (MPR). CT vyšetení se na našem pracovišti provádí na pístroji MX 8000 firmy Philips se tymi adami detektor. Pacient leží na vyšetovacím stole v pronaní poloze (na biše). Vyšetovanou horní konetinu má vzpaženou a v lokti flektovanou, dla ruky se celou plochou dotýká podložky v mírné i plné ulnární dukci tak, že osa I. metakarpu a radia je rovnobžná s dlouhou osou stolu (šikmá sagitální projekce kosti lunkové). Následuje helikální akvizice dat v modu vysokého rozlišení (HR) s následujícími parametry (tabulka. 1.). Data získaná v šíi vrstvy 0,6mm slouží jako sekundární data pro MPR a 3D rekonstrukce. Na našem pracovišti (KNTB Zlín) je vyšetovací algoritmus helikální, kolimace vrstvy 0,6mm, pitch 0,875, rekonstrukní inkrement 0,3mm. Parametry na rentgence jsou 35mAs, voltáž je 90kV. Rozsah rotace rentgenky je 360º, rotaní perioda 0,75s. Rekonstrukní algoritmus používáme vysokofrekvenní, se zvýraznním pechod densit. Krom podrobné analýzy zdrojových sken provádíme standardn sérii rekonstrukcí v koronární rovin, odstup a šíe rekonstruovaných sken je 1mm, množství koronárních rekonstrukcí bývá okolo dvaceti. Koronární rovina je vhodná k posouzení linie lomu v axiální a koronární rovin. Další standardn rekonstruovanou rovinou je sagitální šikmá rovina, zachycující os scaphoideum v podélné ose, což je vhodné pro transverzální a koronární linie lomu, vetn šikmých fraktur. Sagitálních rekonstrukcí zhotovujeme podle šíe a tvaru lunkové kosti. Nkdy bývá velmi vhodným doplkem rekonstrukce v 3D algoritmu, na našem pístroji je vhodná peddefinovaná stínovaná VRT rekonstrukce (píloha 10.5). 37

38 Ve zvláštní pípadech je možno provést definici tkán a pípadné barevné odlišení patologických nález. V 3D algoritmu je též možno použít subvrstvy procházející stedem lunkové kosti v jakékoliv rovin. 3D rekonstrukce jsou vhodné zejména ve složitjších pípadech, kdy je pítomno poranní i ostatních kstek zápstí, event. luxace. Pro CT zobrazení zápstí byly popsány mnohé zpsoby skenování v rovin axiální, koronární, sagitální a šikmé sagitální, tj. podél dlouhé osy kosti lunkové. Každá z uvedených možností má svoji specifiku, závisí na klinické problematice a odlišnosti jednotlivých anatomických struktur zápstí. Rekonstrukce musí mít vysokou kvalitu, ke stanovení diagnózy je zcela vyhovující obraz v koronární a šikmé sagitální projekci kosti lunkové dosažitelný na každém helicálním CT pístroji. Dležité je dobe pacienta polohovat a vyšetovat tenkými ezy pi použití modu vysokého rozlišení (HR). Poloha pacienta musí být dostaten komfortní, aby byla zaruena jeho spolupráce. Nkteí pacienti mohou mít problém s pronaní polohou na biše (nemohoucí, obézní, tžce ranní, staí), je-li však CT tým obeznámen a zruný s polohováním jednotlivých variant projekcí, je as, který pacient stráví na vyšetovacím stole, velmi krátký, pibližn 3-5 minut. Pínos CT tkví v definitivním potvrzení i vylouení zlomeniny kosti lunkové a stanoví typ zlomeniny. Má rozhodující význam pi stanovení typu léby a v posouzení konsolidace fraktur. 38

39 Tabulka.1. CT vyšetovací protokol na CT pracovišti KNTB Zlín. Skenovací parametry (akviziní) FOV (mm) 180 Tilt 0 Lenght (mm) 20,1 Scan time (s) 18,23 Increment (mm) 0,3 Thicknes (mm) 0,6 Pitch 0,875 Voltage (Kv) 90 MAs/slice 35 Ror. Time (s) 0,75 Resolution standart Voice none CTDI vol (mgy) 2.0 Rekonstrukní parametry Recon Concurrent No of slice 66 Center x (mm) 0 Center y (mm) 0 Windov center 500 Windov Width 2000 Recon Angle 360 Filter D Matrix

40 3.2.2 Skenovací a zobrazovací parametry Skenovací parametry / akviziní parametry Do skupiny tchto parametr adíme naptí (kv), proud (mas), rychlost posunu stolu bhem expozice, doba jedné rotace komplexu rentgenka detektory, pitch faktor, kolimace, rotaní perioda. Skenovací parametry musí být vhodn nastaveny ped samotným vyšetením, nebo mají pímý vliv na výslednou podobu hrubých dat (raw data). Tato data až na výjimky nelze mnit dodaten po ukonení skenování pi následném zpracování obrazových dat [7, 25]. Naptí rentgenky se ve vtšin indikací pohybuje mezi kv. Vysoké naptí zajišuje dobrou penetraci i u vysokodenzních struktur. Dále klesá podíl nízkoenergetické složky záení, která je pln absorbována tlem a zvyšuje jeho radianí zátž. Nastavení vyššího naptí snižuje maximální pípustnou hodnotu nastavení proudu. Velikost proudu na rentgence je jednou ze zásadních promnných ovlivujících charakter a kvalitu jak hrubých dat tak i výsledného obrazu. Nastavením proudu lze bezprostedn ovlivnit míru kvantového šumu. Hlavní úlohu zde má tepelná kapacita rentgenky, která nedovoluje libovolné nastavení mas. U spirálního CT se volí hodnoty proudu kolem 35 mas. Rotaní perioda je doba, za kterou se soustava rentgenky a detektor otoí o 360º. Kolimaci (šíi vrstvy) volíme s ohledem na rozmry vyšetovaného objemu, ím menší objekt chceme vyšetit, tím menší kolimaci vrstvy lze použít. Rychlost posunu stolu (table speed) v prbhu kontinuálního skenování (nahrazuje posun stolu mezi skeny, jež se používal u konvenního CT). Je urena vzdáleností, kterou urazí stl v dob jedné kruhové rotace rentgenky, nejbžnji tedy za 1s. Na rozdíl od konvenního CT, lze u spirálního CT z objemových dat rekonstruovat výsledné obrazy s libovolným krokem, vetn pekryvu vrstev, piemž nižší hodnoty zvýší kvalitu 2D i 3D rekonstrukcí. Pitch je pomr mezi hodnotou posunu stolu za jednu rotaci vi kolimaci vrstvi (anglický výraz = stoupání vrtule). Jde o bezrozmrné íslo, nabývající nejastji hodnot 1,0-2,0. Jestliže tedy nastavíme tloušku vrstvy 5mm, a rychlost posunu stolu za jednu rotaci 5mm, skenujeme s hodnotou stoupání (pitch) = 1,0. Zvýšíme-li rychlost posunu na 7,5mm/rot., hodnota stoupání vzroste na 1,5; pi rychlosti 10mm/rot. Nabývá hodnotu 2,0. Jinými slovy, 40

41 pi nastavení stoupání 1,0 jsme schopni ve výše uvedeném pípadu bhem 30s expozice vyšetit kraniokaudální tlesný rozsah 15 cm, pi stoupání 3,0 bude již tento rozsah 30 cm [22] Obrazové parametry Mezi obrazové parametry patí matrice, FOV (field of view velikost zobrazovaného pole), inkrement, typ výpoetního algoritmu použitého k rekonstrukci obrazu z hrubých dat a v pípad spirální akvizice i stanovení vzdálenosti intervalu mezi rekonstruovanými vrstvami. Matrice udává poet bod matice, kterou je tvoen axiální obraz. ím jemnjší matrice je použita, tím má axiální obraz za použití expozice vtší geometrické rozlišení, nevýhodou je však stoupající objem tchto dat. FOV je významným prvkem, jež ovlivuje rozlišovací schopnost obrazu. Velikost pole a jeho sted nastavujeme na již zhotoveném topogramu. Zmenšení FOV vede ke zvtšení geometrického rozlišení obrazu. Napíklad zmna FOV z 35-50cm pi zobrazení celého hrudníku na 20-25cm pi cílení na jednu plíci vede ke zmenšení velikosti pixelu z 1,0mm na 0,4mm pi použití matice 512x512. Snaha o použití co nejmenší možné velikosti zobrazovaného pole je základním pravidlem CT zobrazování. Nevhodn zvolená velikost FOV je astou chybou vyšetují obsluhy a zpsobí horší zobrazení anatomických detail. Následné zvtšení (magnification) už nemže velikost pixel zmnit, a proto nemá vliv na prostorovou rozlišovací schopnost CT obrazu [25, 32]. Nastavení vzdálenosti mezi rekonstruovanými topogramy (rekonstrukní interval, inkrement) je parametr, který udává o kolik se jednotlivé obrazy budou pekrývat. Jedná se o specifickou výhodu spirálního CT. Rekonstrukní interval nesouvisí s virtuální tlouškou rekonstruovaných vrstev, ta je nemnná, definovaná výchozí kolimací a hodnotou pitch. Bžn platí, že pokud neplánujeme zhotovení 2D a 3D rekonstrukcí, volíme inkrement shodný s výchozí kolimací vrstev. Zhotovení 2D a 3D rekonstrukci vyžaduje výpoet zdrojových vrstev v tsnjších vzdálenostech, nejastji odpovídajících polovin hodnoty výchozí kolimace vrstev. Z toho vyplývá, že 41

42 pi helikálním zpsobu CT vyšetení lze získat tém neomezené množství obraz, omezením je pitom kapacita obrazové pamti a rychlost poítae [9]. Vhodnou volbou výpoetního algoritmu pro zpracování namených hrubých dat významn ovlivuje kvalitu koneného zobrazení vyšetovaných tkání. Jestliže chceme obraz vyhladit a tím snížit množství viditelného šumu pro lepší rozlišení rzných mkkých tkání, volíme mkký (soft) rekonstrukní algoritmus. Tento postup zajistí optimální tkáový kontrast, takže ve výsledném obraze bude možné rozlišit od sebe dv struktury, jejichž denzity se liší pouze minimáln. Volbou rekonstrukního algoritmu s vysokým geometrickým rozlišením (hight resolution) naopak vede ke zvýraznní tkáových rozhraní, zvýšení ostrosti a rozlišení CT obrazu a tím i možnost zobrazení velmi drobných struktur. Použití takového algoritmu však zvyšuje i množství obrazového šumu, což snižuje tkáový kontrast. Tento algoritmus se užívá zejména pi vyšetování kostí. Kompromisem mezi obma krajními alternativami jsou tzv. standardní algoritmy s vyváženým geometrickým a vysokým kontrastním rozlišením. Nkteré další úpravy obrazu (p. redukce pohybových, objemových a utvrzovacích artefakt) lze provést díky softwarovému vybavení [9, 32] Postup CT vyšetení Diagnostická výtžnost CT vyšetení dané tlesné oblasti závisí na optimální volb celé ady technicko metodických prvk. Dležitá je správná píprava a instruktáž pacienta ped vyšetením a jeho spolupráci v dob vyšetení. Mezi základní technicko metodické aspekty CT vyšetení patí: Urení rozsahu vyšetované oblasti a nastavení orientace vrstev Nastavení skenovacích parametr Nastavení obrazových parametr Následné zpracování obraz a zhotovení definitivní obrazové dokumentace ve správném nastavení šíe a stedu okénka 42

43 3.3 Magnetická rezonance Vyšetovací protokol Na našem pracovišti vyšetujeme na pístroji Intera Firmy Philips, s velikostí statického magnetického pole 1,5 Tesla. Pacient leží na vyšetovacím stole na zádech, ruce fixované podél tla. Bhem vyšetení je zobrazovaná ást tla umístna uprosted vysílací cívky, tato cívka vysílá RF impulsy do pacienta. MR relaxaní signály následn emitované pacientem jsou detekovány flexibilní pijímací cívkou (C3) tato cívka musí být umístna blízko zobrazované ásti tla. RF vysíla generuje RF signály, RF pijíma analyzuje signály z pacienta [31]. Vyšetovaná konetina je fixována v povrchové cívce (C3). MR signály následn emitovány pacientem jsou detekovány danou pijímací cívkou. Poloha musí být pro pacienta pohodlná, nutno zabránit pohybovým artefaktm, vyšetení je dlouhé minut. Možno uložit pacienta i na bicho s vyšetovanou konetinou vzpaženou a v lokti flektovanou, dla ruky se dotýká celou plochou podložky. Uložení je individuální, záleží na schopnostech pacienta a jeho komfortu. Následuje akvizice dat. Vyšetuje se v rovin koronární, transverzální a sagitální, tlouška vrstvy 3mm, FOV +/-100mm, vhodné 3D [3]. Protokol pro vyšetení os scaphoideum používaný na našem MR pracovišti sestává z tchto sekvencí: T1 ve všech rovinách (transverzální, koronární, sagitální), T2; STIR; PD se saturací tukové tkán v koronární rovin, v uritých pípadech se doplní sekvence 3D WATS v koronárním rovin (píloha 10.6) Skenovací parametry Následující sekvence uvedené v tabulce. 2. jsou používány na našem radiodiagnostickém oddlení jako standard. Existují ovšem i výjimky jako nap. nespolupracující pacient nebo jiná klinická indikace. V takovém pípad si typ sekvencí a jejich poadí uruje vyšetující léka. 43

44 Tabulka.2. MR vyšetovací protokol na MR pracovišti KNTB Zlín Parametry /sekvence T1/TSE PDW/TSE + SPIR T2/TSE STIR/TSE Coil selection C3 C3 C3 C3 FOV (mm) RFOV (%) Stacks Slice Thicknes (mm) 2,50 2,50 2,50 3,00 Foldover direction RL RL RL RL TE ( ms) TR ( ms) shorttest 1500 Matrix scan Matrix reconstruction Slice orientation coronar, sagital transverzal coronar coronar coronar Patient pozition Head first Head first Head first Head first Patient orientation supine supine supine supine Type parallel parallel parallel parallel Slices Technique SE SE SE IR Flip Scan time 4:03 5:00 5:32 4:30 44

45 3.4 Výhody rtg, MDCT a MR v diagnostice fraktur os scaphoideum Výhody rtg Nižší náklady na vyšetení Dostupnost Pehlednost Nižší radianí dávka oproti MDCT Objasní i jiné traumatické zmny mimo os scaphoideum Výhody MDCT Krátká doba skenování vyšetovaného objemu Vtší pravdpodobnost detekce i malé léze Vtší komfort pro pacienta Vyšetení vtšího potu pacient v daném ase Rekonstrukce obrazu v libovolné pozici Generace obraz s minimálním vzájemným posunem rekonstruovaných vrstev Objemový nábr dat Zlepšení kvality 3D a MPR rekonstrukcí Flexibilní postprocesing Ekonomický pínos, nižší náklady na vyšetení Široká indikaní šíe Výhody MR Vtší citlivost pi zobrazování mkkých tkání Možnost zobrazení v libovolné rovin Nepoužívá se zde ionizující záení není radianí zátž pacienta Nejsou známa žádná rizika tohoto vyšetení kontraindikace!!! Neinvazivní vyšetení Není poteba píprava 45

46 3.5 Nevýhody rtg, MDCT a MR v diagnostice fraktur os scaphoideum Nevýhody rtg Radianí zátž oproti MR Sumaní zobrazení (není spolehliv odlišitelná drobná line lomu os scaphoideum) Dvourozmrné zobrazení Nevýhody MDCT Radianí zátž Vyšší nároky na zpracování výsledk vyšetení (postprocesingové techniky) Není vhodné pro diagnostiku mkkých ástí kloub a akutní fáze nkterých patologií (aseptická nekróza) Vyšetení pouze v transverzální rovin Nevýhody MR MR nedovoluje v základních typech sekvencí odlišení erstvé krve od jiné tekutiny Nelze vyšetit všechny pacienty (kontraindikace: klaustrofobie, kov v tle, kardiostimulátor ) Dlouhá vyšetovací doba minut pohybové artefakty Vysoká cena vyšetení Dlouhé objednací doby Úzká indikaní šíe 46

47 3.6 Vyšetovaný soubor pacient Spolehlivé stanovení diagnózy fraktury os scaphoideum je velmi dležité a zásadní, protože pi neadekvátním terapeutickém postupu se zvyšuje riziko špatného zhojení, nezhojení nebo vzniku pakloubu. Diagnostiku fraktur drobných kstek karpu na našem oddlení provádíme již od roku 1997 na konvenním CT pístroji Sytec firmy GE. Po instalaci helikálního skeneru Mx8000, Philips v roce 2002 pln využíváme výhody volumetrického izotropního zobrazování. Jedná se o retrospektivní formu studie, tudíž její výsledky nemusí být zcela pesné. Tato studie obsahuje soubor pacient sledovaných v asovém období od až do (15 msíc). Na radiodiagnostickém oddlení KNTB Zlín bylo v období tchto 15 msíc vyšeteno na CT pístroji 93 pacient, u nichž bylo podezení na frakturu os scaphoideum. Tento soubor zahrnuje 74 muž a 19 žen ve vkovém rozmezí 8-69 let. Prmrný vk pacient byl 37,6 let. Ve všech pípadech CT vyšetení pedcházelo vyšetení klinické a rtg. Rozlenní a charakteristika vyšetovaného souboru jsou uvedeny na následující stran v tabulce íslo 3. 47

48 Tabulka.3. Charakteristika vyšetovaného souboru poet % Pohlaví Muži Ženy Postižená konetina Levá 42 45,2 Pravá 48 51,6 Ob 3 3,2 Charakter obtíží Akutní trauma 87 93,5 Obtíže chronického rázu Píina poranní Sport (hokej, fotbal. kolo, brusle, lyže ) Pád z výšky na nataženou 32 34,4 konetinu (strom, schody) Pracovní úraz Jiný dvod (autonehoda, úder, napadení) Pracovní anamnéza Student Pracující 59 63,4 Nezamstnaný

49 4 Výsledky Ke spirálnímu CT byli indikováni pacienti s akutním traumatem zápstí, pacienti u nichž byla doporuena kontrola po terapeutickém zákroku a také pacienti s petrvávajícími bolestmi pi negativním nálezu. Ped CT vyšetením mli všichni pacienti provedeno klinické vyšetení (palpaní manévr na os scaphoideum) na traumatologické ambulanci a následn pak rtg snímek zápstí (os scaphoideum) v klasických i cílených projekcích. Ze sledovaného souboru 93 pacient bylo 86 pacient (92,5 %) snímkováno na našem rtg oddlení KNTB Zlín a 7 pacient (7,5 %) pišlo s rtg snímky z jiného pracovišt. Následující tabulka íslo 4. je pehledem jednotlivých vyšetovacích krok, které byly provedeny na traumatologickém a radiodiagnostickém oddlení v KNTB Zlín pi diagnostikování fraktury os scaphoideum u souboru 93 pacient za období 15 msíc. V této tabulce je zahrnuto vyšetení klinické (pomocí palpaního manévru), rtg (základní a cílené projekce na lunkovou kost) a vyšetení CT. MR vyšetení v této tabulce zmínno není, jelikož MR vyšetení na našem oddlení pro tuto problematiku standardn nevyužíváme. Jedná se pouze o vyšetení doplkové pi petrvávajících bolestech zápstí i komplikacích po terapii fraktury kosti lunkové. Této metod bude vnována pozornost v další ásti kapitoly. Tabulka.4. Pehled vyšetovacích krok provádných v KNTB Zlín Typ vyšetení / nález Pozitivní (+) Negativní (-) Nejasný nález (+/-) poet % poet % poet % Klinika (palpaní manévr) 65 69,9 5 5, ,7 rtg 55 59, , ,1 CT 70 75, ,5 3 3,2 Dle indikací k CT vyšetení jsem soubor pacient rozdlila do pti skupin (tabulka.5.). Pacienti jsou rozdleni podle toho, zda bylo trauma akutní, zda jde o kontrolu po pedchozí terapii (konzervativní, chirurgické) nebo se jedná o negativní 49

50 nález se stále petrvávajícími bolestmi. Ze sledovaného souboru mlo 20 pacient CT opakované 2x a to z dvodu vyhodnocení konsolidace zlomeniny. Výsledky CT vyšetení ukazuje tabulka íslo 6. Tabulka.5. Indikace k CT vyšetení Skupina Popis skupiny Poet % 1. Akutní trauma bez pedchozího traumatu os 39 41,9 scaphoideum v anamnéze 2. Akutní trauma s pedchozím traumatem os 3 3,2 scaphoideum v anamnéze 3. Kontrola hojení po konzervativní léb fraktury 25 26,9 os scaphoideum 4. Kontrola hojení po operaní léb fraktury os 23 24,7 scaphoideum 5. Jiné (bolesti pi opakovaném negativním nálezu) 3 3,2 Tabulka.6. Výsledky CT vyšetení Skupina Nález Poet % 1. Negativní 15 38,5 Potvrzení fraktury 21 53,9 Nespecifický nález 3 7,7 2. Negativní 2 66,7 Refraktura 1 33,3 3. Reparace vyznaeny Reparace nezobrazeny Reparace vyznaeny 18 78,3 Reparace nezobrazeny 5 21,7 5. Negativní

51 Celková doba CT vyšetení (tzn. délka pobytu pacienta ve vyšetovn) bývá pibližn 5 minut. Ze získaných dat se na konzole pracovní stanice zhotovují rekonstrukce v koronární a sagitální šikmé rovin (píloha 10.5). Následuje vyhodnocování získaných obraz, popípad konzultace s klinikem, stanovení diagnózy a rozhodnutí o následném léebném postupu. To vše trvá na našem pracovišti minut. Vše je otázkou spolupráce mezi klinikem a radiologem, v neposlední ad má na délku vyšetení vliv schopnost a spolupráce pacienta jako i organizace na CT pracovišti. Výsledkem mé retrospektivní studie je 93,3 % úspšnost detekce, a už negativní nebo pozitivní diagnózy u akutního traumatu. Piemž pozitivní diagnóza byla stanovena v 48,9 %, negativní byla potvrzena ve 44,4 % a ve zbylých 6,7 % byl nález nejasný, tzn. nestanovil jasnou diagnózu. Výsledky CT vyšetení 7% 44% 49% pozitivní 48,9% negativní 44,4% nejasná 6,7% Dalším vyšetovacím postupem pi diagnostice a kontrole terapie fraktur os scaphoideum je magnetická rezonance. Toto vyšetení je indikováno zejména pi poranní mkkých tkání a doporuuje se pedevším pro diagnostiku pozdních následk, napíklad avaskulární nekrózy, piemž jeho senzitivita i specifita jsou vysoké, v rozmezí %. Magnetická rezonance však není na našem oddlení pro svojí finanní nákladnost a asovou náronost využívána v akutní diagnostice zlomenin scaphoidea. 51

52 Ve sledovaném období 15-ti msíc bylo indikováno MR vyšetení os scaphoideum u 14 pacient. Z toho v pti pípadech šlo o ženy (35,7 %) a v devíti o muže (64,3 %) ve vkovém rozmezí let, což iní prmr 36,4 let. V 6-ti pípadech (42,9 %) se jednalo o zápstí pravé, v 8-mi pípadech (57,1 %) o levé. V tabulce íslo 7. jsou uvedeny výsledky MR vyšetení a procentuální vyjádení. Tabulka.7. Pehled výsledk z MR vyšetení Nález na MR Poet % Bez patologie 6 42,3 Aseptická nekróza 3 21,4 Degenerativní zmny 2 14,3 Cysta 2 14,3 Nehodnotitelné vyšetení 1 7,1 Pi své studii jsem zjistila, že senzitivita MR vyšetení je 92,9 %, piemž pozitivní diagnóza byla potvrzena v 50 %, negativní diagnóza byla potvrzena ve 42,9 %. Zbylých 7,1 % vyšetení bylo zcela nehodnotitelné zpsobené pohybovými artefakty pacienta. A je tedy MR pínosnou zobrazovací alternativou zejména v oblasti vyšetování pozdních následk, pro výše zmínné nevýhody se pro akutní diagnostiku traumat os scaphoideum nevyužívá. Výsledky MR vyšetení 7% 43% 50% pozitivní 50% negativní 42,9 % nejasné 7,1 % 52

53 5 Diskuze využití nejnovjších vyšetovacích metod MDCT a MR pi diagnostice a kontrole terapie fraktur os scaphoideum V této ásti práce se zcela pirozen otevírá prostor pro diskusi na dané téma. Je naprosto jasné a zejmé, že diskuse se mže ubírat smrem kvality jednotlivých typ vyšetení a jejich vlastním významem v dané problematice, která je zamena pedevším na využití MDCT a MR v diagnostice a terapii fraktur os scaphoideum. Myslím si, a potvrzuje mi to i návštva na jiných pracovištích, že uvádné vyšetovací algoritmy jsou na všech pracovištích provádny jednoznan standardn. Také bychom mohli rozvinout diskusi na téma rozdílného vybavení nkterých pracoviš, modernjší a kvalitnjší (dražší) technikou, ale také mnohde problémem souvisejícím s nedostatkem financí na doplování a obnovu (upgrade) vybavení potebného pro kvalitní provedení daného vyšetení a tudíž i pesnou a spolehlivou diagnostiku. Domnívám se, že dležitou úlohu zde má i zaškolený a erudovaný personál, stejn jako spolupráce mezi klinikem a radiologem a pedevším pak spolupráce s pacientem, která závisí na dostatené informovanosti pacienta. Toto vše pak mže ovlivnit kvalitu indikovaného vyšetení a dále se projeví na diagnostickém pínosu. Pes všechny možnosti, které nám moderní medicína poskytuje, je stále standardem zahájit vyšetení klasickým skiagrafickým zobrazením. V praxi provádné v KNTB Zlín je ve velkém množství pípad skiagrafie jedinou a konenou metodou k vyšetení klinického problému po traumatu zápstí. Pouze je-li rtg výsledek nejasný následují jiné vyšetovací alternativy. CT vyšetení patí mezi n, mže ve vybraných pípadech dodat signifikantní informace pro strategii léby. Pro samotné hodnocení je dležité nejen kvalitn provedené vyšetení, ale také následné obrazové rekonstrukce. Domníváme se, že pro vyhodnocení fraktur lunkové kosti je rovina koronární vhodnjší z dvodu vtší kolmosti k rovinám fraktur než rovina axiální. Složitá oblast karpálních kstek je v koronární rovin pehlednjší, protože je kolmá na vtšinu karpálních skloubení. Další z výhod koronárního zobrazení je i skutenost, že výsledný získaný obraz se blíží 53

54 zobrazení na rtg snímku v PA projekci. Usnadní nám tedy znan hodnocení. Na druhé stran šikmá sagitální rekonstrukce pehlednji zobrazí nejastji se vyskytující posun fragment fraktur, a to angulaci s konvexitou volárn nebo dorsáln. Na našem CT pístroji se tymi adami detektor má koronární rekonstrukce dobrou kvalitu, kterou nelze na všech typech CT pístroj dosáhnout. Bhem svého psobení na CT oddlení jsem se setkala s adou pípad, kdy pacienti nebyli schopni absolvovat vyšetení ve standardní poloze na biše. Jednalo se zejména o pacienty nemohoucí a obézní. Poloha pacienta musí zajistit dostatený komfort, abychom dosáhli jeho maximální spolupráce a aby nedocházelo k pohybovým artefaktm. Náš CT tým má již s polohováním jednotlivých variant projekcí znanou praxi, a tak je as, který pacient stráví na vyšetovacím stole velmi krátký v našem pípad pibližn 5 minut. Dle mého názoru jednoznaný pínos MDCT tkví v definitivním potvrzení i vylouení zlomeniny os scaphoideum a dále také ve stanovení typu fraktury. Myslím si, že má rozhodující význam pi stanovení zpsobu terapie a také pi posuzování konsolidace zlomeniny. Náklady na toto vyšetení jsou sice vyšší než u klasického rtg vyšetení (cena jednoho CT vyšetení os scaphoideum je 2830 K), ovšem diagnostický pínos je oproti tomu znaný. Vyšší cena za vyšetení je navíc relativní v porovnání s ekonomickou ztrátou pro pacienta i spolenost pi vynucené pracovní neschopnosti v pípad, že frakturu nelze z konvenního rtg spolehliv vylouit a je nutno naložit sádrovou dlahu. Další vyšetovací alternativou je magnetická rezonance, což je jedna z nejmodernjších vyšetovacích technik nevyužívající rtg záení pro získání obrazu. Tuto metodu využíváme zejména pro zobrazení mkkých struktur zápstí, pedevším ji využíváme u pacient s petrvávajícími potížemi k vyhodnocení podezení na aseptickou nebo avaskulární nekrózu. MR vyšetení dokáže zobrazit i malé množství tekutiny v linii fraktury a také dokáže lépe zhodnotit stav hojení fraktur. V žádném pípad však nejde o metodu volby pi detekci akutního traumatického postižení karpu. Na našem radiodiagnostickém oddlení byla magnetická rezonance uvedena do provozu v roce 2004, je využívána pedevším v neurologii, neurochirurgii, chirurgii 54

55 a v ortopedii. Je finann nákladná (jedno standardní nativní vyšetení je pojišovnou ocenno na 6927 K). Dalším negativem tohoto vyšetení jsou dlouhé ekací doby. Z tohoto dvodu využíváme MR pro diagnostiku akutních fraktur velmi zídka. V uplynulém období patnácti msíc bylo u nás na MR pístroji vyšeteno pouze 14 klient s petrvávajícími bolestmi po traumatu zápstí. Porovnáme-li tedy všechny vyšetovací alternativy, z finanního hlediska je nejmén nákladné rtg zobrazení. Jedno rtg vyšetení, tzn. dv základní projekce zápstí ve dvou na sebe kolmých projekcích je finann ohodnoceno na 302 K. Je to tedy nejlevnjší metoda, která je dostupná na každém pracovišti a na niž není teba pacienty objednávat. Nevýhodné je však tím, že ne vždy lze provést diagnosticky pínosné snímky a je závislé na více faktorech, jež mohou kvalitu snímku ovlivnit (spolupráce pacienta, expoziní hodnoty, vyvolávací proces, filmový materiál). Druhou metodou v poadí z hlediska finanní nákladnosti je CT. Je to stále se technicky zdokonalující metoda, v dnešní dob je také dostupná na každém nemocniním pracovišti zabývajícím se traumatologií. Na toto vyšetení je však teba pacienta objednat. Výjimku tvoí akutní pípady, kdy je nutné znát výsledek co nejdíve. Za standardních okolností jsou pacienti objednáváni a obeznámeni telefonicky. Jako poslední je na ad MR. Finann je tato metoda nejdražší. Její senzitivita i specifita jsou sice vysoké, indikaní spektrum je však jiné než u CT a vzhledem k situaci již výše zmínné nevyužíváme tuto metodu asto. Pi srovnávání dat uvedených v odborné literatue a dat získaných z vlastní sledované skupiny jsem dospla k následujícímu závru. Sledované parametry, pohlaví a vk se shodují. Poranní os sacphoideum i v naší studii postihuje zejména muže (78 %) v produktivním vku. Výjimkou jsou v námi sledovaném souboru pouze dva pacienti, chlapec ve vku 8 let a 69-ti letý muž, kteí se vkovému prmru uvádnému v odborných asopisech vymykají. Dále mohu potvrdit teorii, že toto poranní vzniká nejastji pi sportovních aktivitách. Dle našich výsledk je sport na prvním míst (45,1 %), na druhém míst je pád z výšky (34,4 %) a dále v poadí jsou pracovní úrazy a poranní vzniklá jinými mechanismy (autonehoda, napadení atd.). Shoda je také v tom, že všichni pacienti byli 55

56 vyšeteni na rtg. Bohužel jsem již zptn nemohla statisticky zhodnotit podíl pacient, u kterých bylo nutné pro nejednoznaný rtg nález využít jinou vyšetovací alternativu, která nám patologii prokáže. V souboru jsou uvedeni pacienti, z nichž každý ml provedeno CT. Rozdíl je však v tom, že nkteí mli toto vyšetení provedeno primárn pro nejednoznanost na rentgenovém snímku (45,2 %), další skupinu tvoí pacienti u nichž bylo nutné zhodnotit stav hojení po terapeutickém zákroku (51,6 %). Pouze minimum pacient pišlo na CT pro stále petrvávající bolestivost pi negativním výsledku (3,2 %). Dále jsme dospli k závru, že u celé vyšetované skupiny CT vyšetení v 45,2 % potvrdilo nebo vylouilo frakturu, tzn. podalo jednoznanou diagnózu a pouze v 3,2 % ani tato metoda nepispla k závru zda se jednalo o erstvou zlomeninu nebo událost staršího data. Jako kontrolní jsme tuto metodu využily v 51,6 %. Dle mého soudu je nejlepší a nejpínosnjší alternativou MDCT. Diagnostický pínos je znaný a dostupnost tohoto vyšetení také. Pacienty tento zpsob vyšetení nijak asov nezatíží ani se na n nemusí speciáln pipravovat. Jelikož se jedná o pacienty v produktivním vku, je pro nás samozejmostí vykrytí gonád pacient olovnatou zástrou. Finann je tato metoda zlatým stedem a její pínos vyváží cenu. Bhem krátké doby se pak traumatolog mže pesvdit o správnosti i nesprávnosti své domnnky a mže u pacienta zahájit lébu adekvátní CT nálezu.tato spolupráce mezi traumatologickým a radiodiagnostickým oddlením funguje dle mého zjištní ve vtšin nemocnic, kde se terapii fraktur os scaphoideum zabývají. MDCT je také velmi asto využíváno jako kontrolní vyšetení pi sledování konsolidace fraktur. 56

57 6 Závr Tato práce by mohla být chronologicky i obsahov rozdlena do tí základních ástí. První, úvodní ást je vnována pedevším teoretickým poznatkm, které jsem získala studiem odborných asopis a knih. Je zde popsána anatomie zápstí a os scaphoideum, dále se zmiuji o kinetice zápstí, mechanismu vzniku poranní až po typy a klasifikaci fraktur. Pozornost je vnována také terapeutickým postupm, které navazují a pímo souvisejí s koneným a pesným stanovením diagnózy. Zhodnotit a tedy i správn diagnostikovat fraktury os scaphoideum je obtížné. Os scaphoideum a její patologie lze zobrazit pomoci celé ady vyšetovacích metod od tch nejjednodušších až po ty nejmodernjší, technicky náronjší, které jsou i nadále zdokonalovány. V dalším oddíle práce popisuji vyšetovací algoritmus, což je protokol sestaven dle požadavk klinika ve spolupráci s radiologem. Jedná se o postup vyšetení lunkové kosti od klinického vyšetení, rtg zobrazení až po vyšetení složitjší CT, MR. Každé z uvedených diagnostických metod jsem vnovala zvláštní pozornost a popsala základní princip a metodiku vyšetení používanou na našem radiodiagnostickém oddlení KNTB Zlín. Na závr jsem se vnovala zpracování dat nashromáždných v asovém období patnácti msíc. Tato data jsem vyhodnotila, procentueln vyjádila a zapsala do tabulek. Mou snahou bylo pomocí informací, jež jsem získala studiem odborné literatury a pomocí výsledk retrospektivní studie poukázat na význam a využití nejmodernjších diagnostických technik, konkrétn MDCT a MR pro diagnostiku a kontrolu terapie fraktur os scaphoideum. Cílem bylo poukázat na stále se zdokonalující zobrazovací postupy sloužící k detekci erstvého traumatu v dané lokalizaci, zdraznit, jak je správné a pesné stanovení diagnózy nezbytné pro navazující terapeutický postup a s ním spjatý proces hojení. CT má nesporné výhody nejen pi diagnostice zlomenin a v pedoperaním plánování, ale i pi hodnocení hojení a polohy osteosyntetického materiálu ve srovnání se standardním rtg vyšetením. MR je v oblasti diagnostiky akutních poranní zápstí využívána zídka, vzhledem k finanní nákladnosti metody i samotného vyšetení. 57

58 7 Seznam použité literatury 1. BARTONÍEK, J., Doskoil, M., Het, J., Sosna, A.: Chirurgická anatomie velkých konetinových kloub., Praha, Avicenum, 1982, s ISBN BARTONÍEK, J., Het, J.: Základy klinické anatomie pohybového aparátu.,praha, Maxdorf, 2004, s ISBN BRUENING, R., Flohr, T.: Protocols for Multislice CT., Berlin, Springer, 2003, s ISBN IHÁK, R.: Anatomie I., Druhé upravené vydání., Praha, Grada, 2001, s ISBN DRÁ, P., Maák, P.: Souasné možnosti diagnostiky zlomenin lunkové kosti., Úrazová. Chirurgie.,8, 1999 s.1-5. ISSN DRÁ,P., Maák, P., Labónek, I., Benýšek,V.: Perkutánní osteosyntéza zlomenin lunkové kosti pedbžné výsledky., Acta Chir Orthop Traum cech. 71, 2004, s ISSN DRÁ, P.: Osteosyntéza zlomeniny lunkové kosti z limitovaného dorzálního pístupu., Úrazová. Chirurgie. 2006, ro.14, s ISSN DYLEVSKÝ, I., Mrzena, V.: Os scaphoideum funkní a klinická anatomie., Acta. Chir. Ortop. Traum. ech. 2001, ro.68, s ISSN FERDA, J., Novák, M., Kreuzberg, B.: Výpoetní tomografie., Praha, Galén, 2002, s ISBN FIROOZNIA, H., Golimbu, C.N., Raffi, M.,rausching, W., Weinreb, J.C.: MRI and CT of the muskuloskeletal., st. Louis, Mosby, 1992, s ISBN CHMELOVÁ, J., Pliska, L., Kodaj, M., Pleva, L.: Zobrazení fraktury os scaphoideum pomocí výpoetní tomografie., eská Radiologie, Praha, 2005., ro.59, s ISSN KAPLAN, Helms, Anderson, Dussault, Major.: Muskuloskeletal MRI., W.B.Sannders Company, 2001, s ISBN

59 13. KOUDELA, K.: Ortopedická traumatologie., Praha, Karolinum, 2002, s ISBN LAŠTOVKA, J.: Zlomeniny a paklouby os naviculare., Atestaní práce, Jihlava, LAWRENCE, W.W. et.al.: Souasná chirurgická diagnostika a léba. Praha, Grada, 1998, s ISBN KORANDA, P., Drá, P., Mysliveek, M., Kamínek, M., Hušák, V., Maák, P.: Three- phase Bone Scintigraphy in the Diagnossis of Scaphoid Fracture., Europ. J. nucl. Med., 27, 2000, s ISSN NEKULA, J., Heman, M., Vomáka, J., Köcher, M.: Radiologie., UP Olomouc, 2003, s ISBN PECH, J.: Artrodéza zápstí., Praha, Alter,1994, s ISBN PILNÝ, J., ižmá, I.et al.: Chirurgie zápstí., Praha, Galén, 2006, s ISBN PTÁEK, J.: Multislice CT. Praktická radiologie., Praha, 2007, ro. 12,. 7, s ISSN RUBY, L.K., Cooney, W.P., A.N., K.N.: Relative motion of selected carpal bones: kinematic analysis of the normal wrist., J Hand Surg Am, 1988, 13, s ISSN RYCHLÍKOVÁ, E.,: Funkní poruchy kloub a konetin., Diagnostika a léba., Praha, Grada, 2002, s ISBN EZNÍKOVÁ, S.: Pínos multidetektorového CT k diagnostice ureterolithiasy., Bakaláská práce., Zlín, 2005, s SAUBIER, M. et al.: Treatment of Scaphoid Fractures., Europ. J. of Trauma., 2004, s ISSN SINLNIKOV, R.D.,: Atlas anatomie lovka., II. Díl, Praha, Avicenum, 1981, s SLODIKA, R., Masár, J., Petrisák, Š.: Nové trendy lieby fraktúr scaphoidea., Úrazová. Chirurgie.,10, 2002, s ISSN

60 27. STOLLER, D.W.: MRI Arthroscopy and surgical anatomy of the joints., Lippincott Williams and Wilkins, 1998, s ISBN STRNAD, S., Ort, J.: Radiodiagnostika II., Brno, Institut pro další vzdlávání ve zdravotnictví, 1997, s ISBN X. 29. SVOBODA, M.: Základy techniky vyšetování rentgenem., Praha, Aviceum, 1973, s TETINOVÁ, D., Mrázková, K.: Snímkování traumat zápstí., Praktická radiologie., ro. 7, 2002, s ISSN VÁLEK, V., Žiška, J.: Moderní diagnostické metody, III. Díl Magnetická rezonance., 1. vyd., Brno, Institut pro další vzdlávání pracovník ve zdravotnictví v Brn, 1996, s ISBN VÁLEK,V., Eliáš, P., Máca, P., Neuwirth, J.: Moderní diagnostické metody, II. Díl Výpoetní tomografie., 1. vyd., Brno, Institut pro další vzdlávání pracovník ve zdravotnictví v Brn, 1998, s ISBN VIŠA, P., Hoch, J. a kol.: Traumatologie dosplých., Praha, Maxdorf, 2004, s ISBN

61 8 Klíová slova MR vyšetení CT vyšetení Rtg vyšetení Fraktury os scaphoideum Perkutánní osteosyntéza Terapie 61

62 9 Použité zkratky a AP C cm CP CT FOV HJ HO HR K-drát Kg KNTB kv lig m mas MDCT mm MPR MR PA Pb RF rot Rtg s SC SL arteria anteroposteriorní sted okénka centimetr centrální paprsek výpoetní tomografie field of view Haunsfieldovy jednotky horizontální hight resolution Kirschnerv drát kilogram Krájská nemocnice Tomáše Bati kilovolty ligamentum musculus miliampérsekunda multidetektorová výpoetní tomografie milimetr multiplanární rekonstrukce magnetická rezonance posteroanteriorní olovo radiofrekvenní rotace rentgen sekunda scaphoideocapitátní scaphoideolunátní 62

63 SLAC SNCA T TFCC USG VO VRT W 2D 3D scapholunate advanced collapse scaphoid nonunion advanced collapse transverzální triangulární fibrokartilaginózní komplex ultrasonografie vertikální objemové rekonstrukce šíe okénka dvourozmrné rekonstrukce trojrozmrné rekonstrukce 63

64 10 Pílohy 64

65 10.1 Tabulka ceník jednotlivých zobrazovacích vyšetení Typ vyšetení VZP Kód vyšetení Bodová hodnota za výkon Cena (v K) Rtg snímek CT vyšetení MR vyšetení

66 10.2 Rtg snímky os scaphoideum v PA a laterální projekci (kontrola pozice Herbertova šrouba šroubu).

67 10.3 Rtg snímek a CT sken (fraktura stední tetiny scaphoidea) bez dislokace s lehkou dislokací

68 stav po osteosyntéze

69 10.4 CT skeny os scaphoideum píná fraktura stední tetiny scaphoidea bez dislokace v sagitální rovin píná fraktura stední tetiny scaphoidea bez dislokace v koronární rovin

70 10.5 CT skeny os scaphoideum, VRT rekonstrukce píná fraktura os scaphoideum s rotací proximálního fragmentu o 180 a natoením lomné plochy smrem k os lunatum

71 10.6 MR snímky os scaphoideum T1 / TSE sekvence v koronární rovin (vznik pakloubu)

72 3D / WATS sekvence v koronární rovin (fraktura stední tetiny scaphoidea bez prkazu aseptické nekrózy)